Téma IV. Model d chod - výdaje pro t i, resp. ty i sektory

Téma IV. Model d chod - výdaje pro t i, resp. ty i sektory IV.1. Struktura a základní cíle tématu: Název: Vládní sektor, resp. sektor zahrani í a determinace rovnovážného produktu A. Sektor vlády - vládní výdaje a dan B. Determinace rovnovážného produktu v t ísektorovém modelu d chod - výdaje C. Další multiplikátory v t ísektorovém modelu d chod-výdaje a jejich p sobení D. Sektor zahrani í, isté vývozy základní pojmy a souvislosti E. Determinace rovnovážného produktu v ty sektorovém modelu d chod - výdaje Základní cíle: - seznámení se základními charakteristikami daní a vládních výdaj v t ísektorovém modelu - modifikace determinace rovnovážného produktu v modelu d chod - výdaje p i existenci sektoru vlády - základní charakteristika a nástin p sobení dalších multiplikátor v t ísektorovém modelu - úvod do problematiky otev ené ekonomiky p i zohledn ní pouze istých vývoz - modifikace determinace rovnovážného produktu v modelu d chod - výdaje p i existenci sektoru zahrani í, v etn nástinu multiplikátor v ty sektorovém modelu IV.2. Klí ové pojmy a souvislosti k zapamatování: ad A) základní p edpoklady a idea jednoduchého keynesovského modelu determinace rovnovážného produktu (modelu d chod - výdaje), srovnání celkových plánovaných výdaj s vytvo eným produktem (produkcí, resp. d chodem, produkcí), spot eba, resp. úspory v t ísektorovém modelu, investice, sektor vlády, autonomní výdaje, vládní výdaje, vládní nákupy (vládní výdaje na nákup výrobk a služeb, vládní výdaje na nákup zboží a služeb), transferové platby vlády domácnostem (transfery, transferové výdaje), autonomní charakter vládních výdaj, dan, dan d chodové a autonomní (+resp. paušální), sazba d chodové dan (mezní míra zdan ní d chodu, +sazba proporcionální d chodové dan ), +pr m rná a mezní míra zdan ní d chodu, +dan p ímé a nep ímé, celkový d chod a disponibilní d chod ad B) rovnovážný produkt (produkce, resp. d chod), rovnice a struktura výdaj, celkové plánované výdaje v t ísektorovém modelu, autonomní a indukované výdaje, grafické a formalizované vyjád ení podmínky rovnovážného produktu, jednoduchý výdajový multiplikátor se sazbou d chodové dan, neplánované investice do zásob (neplánované zásoby, +zm na stavu zásob), posuny a zm ny sklonu k ivky celkových plánovaných výdaj, celkové úniky a celkové plánované injekce (celkové plánované nespot ební výdaje), rovnost únik a injekcí, zm ny autonomních výdaj, zm ny rovnovážného produktu v t ísektorovém modelu, +mezera mezi skute ným a potenciálním produktem v modelu d chod - výdaje ad C) fluktuace rovnovážného produktu, +poptávková stimulace ekonomiky s nevyužitými zdroji, +vestav né stabilizátory, ú innost vládních výdaj, zm ny výdaj a zm ny rovnovážného produktu, +multiplikátory fiskální politiky, jednoduchý výdajový multiplikátor se sazbou d chodové dan (multiplikátor vládních nákup ), multiplikátor transferových plateb (vlády domácnostem), multiplikátor autonomních daní, +multiplikátor vyrovnaného rozpo tu, základní vztahy mezi multiplikátory a jejich p sobení, +keynesovský charakter multiplikátor v modelu d chod - výdaje ad D) sektor zahrani í, export (vývoz výrobk a služeb), autonomní export, d chod domácí a zahrani ní, +nominální m nový kurs, zm ny kursu, faktory exportu, import (dovoz výrobk a služeb), autonomní a indukovaný import, faktory importu, mezní sklon k dovozu (importu) z d chodu, istý vývoz ( isté vývozy, istý export), autonomní istý vývoz, funkce istého vývozu základní vlastnosti a grafické znázorn ní, vliv domácí a zahrani ní cenové hladiny, resp. vliv m nového kursu na isté vývozy ad E) rovnovážný produkt (produkce, resp. d chod) v ty sektorovém modelu, rovnice a struktura výdaj, celkové plánované výdaje v ty sektorovém modelu, autonomní a indukované výdaje, grafické a formalizované vyjád ení podmínky rovnovážného produktu, jednoduchý výdajový multiplikátor v otev ené ekonomice (jednoduchý výdajový multiplikátor se sazbou d chodové dan 1

a mezním sklonem k dovozu, multiplikátor se zahrani ním obchodem), základní vztahy mezi multiplikátory a jejích p sobení, p ír stek rovnovážného produktu, posuny a zm ny sklonu k ivky celkových plánovaných výdaj, celkové úniky a celkové plánované injekce (celkové plánované nespot ební výdaje), +mezní míra únik (pro dva, t i a ty i sektory), rovnost únik a injekcí, +oblastní multiplikátory, multiplikátor istého exportu IV.3. Hlavní zkratky, zna ky a rovnice: Y - reálný produkt YD (Y D, DI) disponibilní d chod HDP (GDP) hrubý domácí produkt HNP (GNP) hrubý národní produkt AE (AD) plánované výdaje, resp. agregátní poptávka C spot ební výdaje domácností C a autonomní spot eba C - indukovaná spot eba c (MPC, mpc) mezní sklon ke spot eb z disponibilního d chodu APC (apc) - pr m rný sklon ke spot eb z disponibilního d chodu S úspory S a autonomní úspory S - indukované úspory s (MPS, mps) mezní sklon k úsporám z disponibilního d chodu APS (aps) pr m rný sklon k úsporám z disponibilního d chodu A celkové plánované autonomní výdaje I soukromé investi ní výdaje I a autonomní investi ní výdaje G - vládní výdaje na nákup výrobk a služeb G a autonomní vládní nákupy TR transferové platby vlády domácnostem TR a autonomní transferové platby vlády TA celkové dan TA a autonomní dan NT (T) - isté dan, tj. TA - TR t (mrt, MRT) - mezní míra zdan ní (sazba d chodové dan ) X export (vývoz) X a - autonomní export (autonomní vývoz) M import (dovoz ) M a autonomní import (autonomní dovoz) m (mpm, MPM) mezní sklon k dovozu NX istý export, tj. X M NX a autonomní istý export, tj. X M a E rovnováha Y E rovnovážný produkt, resp. rovnovážný d chod IU neplánované investice do zásob, resp. zm na stavu zásob (alfa) jednoduchý výdajový multiplikátor pro dvousektorový model (alfa s pruhem, alfa s arou) jednoduchý výdajový multiplikátor pro t ísektorový model (alfa s dv ma pruhy, alfa s dv ma arami) jednoduchý výdajový multiplikátor pro ty sektorový model MLR mezní míra únik i (r) úroková míra (sazba) AE = C + I + G + NX TA = t Y + TA a YD = Y TA + TR C = C a + c YD M = M a + m Y NX = NX a m Y Y = AE (tj. IU = 0) A = C a c TA a + c TR + I + G + NX a AE = A + [c (1 t) m] Y I + G + X = S + NT + M alfa s pruhem = 1/(1 c (1 t)) 2

alfa transferový = c alfa s pruhem alfa autonomních daní = - c alfa s pruhem alfa s dv ma pruhy = 1/(1 c (1 t) + m) multiplikátor istého exportu = - m alfa s dv ma pruhy IV.4. Doporu ená studijní literatura: základní: [1] - kap. 3. (3.1. - 3.5.); [5] - kap. 6. ( ást), kap. 8. (8B.), kap. 9. (9A., 9B.); [2] - kap. 20. (20.1. - 20.4.); [13] kap. 1., kap. 2., kap. 3., kap. 4. rozši ující: [4] - kap. 25. ( ást), kap. 32. ( ást); [14] - kap. 1. (1.2.); [7] - kap. 3. (3.4.); [6] kap. 4. (4.2.2., 4.2.3.); [11] kap. 16. (16.2.6. 16.2.8.), [18] - kap. 3. IV.5. Otázky pravda/nepravda: 1. jednoduchý výdajový multiplikátor v otev ené ekonomice je, za ceteris paribus, v tší ve srovnání s jednoduchým výdajovým multiplikátorem v uzav ené ekonomice P N 2. sklon k ivky celkových plánovaných výdaj bude, za ceteris paribus, menší v p ípad otev ené ekonomiky (ve srovnání s ekonomikou uzav enou) P N 3. v modelu d chod - výdaje dochází k fluktuaci produktu pod vlivem zm ny autonomních výdaj P N 4. isté dan p edstavují výnos z daní o išt ný o infla ní znehodnocení P N 5. p i rovnovážné úrovni produktu v t ísektorovém modelu d chod - výdaje platí, že celkové plánované nespot ební výdaje jsou rovny mezní mí e únik z d chodu P 6. v ty sektorovém modelu pro c = 8/10, m = 2/10 a t = 50% bude hodnota p íslušného jednoduchého výdajového multiplikátoru rovna 5/4 P N N 7. dojde-li k zavedení autonomní dan ve výši 300 K a spot ební výdaje domácností v d sledku toho poklesnou o 200 K - potom, za jinak stejných podmínek (a p i nulové sazb d chodové dan ), bude hodnota mezního sklonu k úsporám init 1/2 P N 8. v t ísektorové ekonomice iní rovnovážný d chod 10000, mezní sklon ke spot eb z disponibilního d chodu je 0,5 a plánované autonomní výdaje jsou 6000 sazba d chodové dan potom bude 20 % P N 9. p i zm n mezního sklonu k importu se v modelu d chod - výdaje zm ní sklon k ivky celkových plánovaných výdaj P N 10. keynesovská makroekonomická krátkodobá spot ební funkce odvozuje výši spot ebních výdaj domácností p edevším od b žného disponibilního d chodu P N 11. ve ty sektorovém modelu, kde s = 1/10, m = 2/5, t = 1/5 iní hodnota p íslušného jednoduchého výdajového multiplikátoru 25/17 P N 12. v malé otev ené ekonomice (jako nap. R) s vysokým podílem dovozu na HDP bude p íslušný 3

výdajový multiplikátor v tší, protože je zde v tší mezní sklon k dovozu než ve velkých ekonomikách 13. poroste-li HDP zkoumané ekonomiky, pak pod vlivem práv tohoto r stu dojde ke zlepšení istých export této ekonomiky (za ceteris paribus) P 14. importy p edstavují úniky z výdajového proudu, protože jsou zdrojem poptávky po produkci vyrobené v zahrani í P 15. pokud snížení autonomních daní o 2 mld. K zp sobí r st GNP o 8 mld. K - mezní sklon ke spot eb v uzav ené ekonomice bude, za ceteris paribus (v etn t = 0), init 0,85 P ešení: P N N N N 1.N 2.P 3.P 4.N 5.N 6.P 7.N 8.P 9.P 10.P 11.P 12.N 13.N 14.P 15.N IV.6. Kvizové otázky: 1) Keynesovský investi ní multiplikátor je 2,5. Investice se zvýšily o 20 mld. K, zatímco vládní nákupy poklesly o 10 mld. K. O kolik vzroste HNP (m eno v mld. K )? a) 10 b) 25 c) 40 d) 50 e) hodnotu není možné p esn ur it 2) Jestliže se z každé koruny zvýšeného HDP vydává 30 halé na nákup zahrani ní produkce, pak mezní sklon k dovozu iní: a) 0,70 b) 0,50 c) 0,35 d) 0,25 e) žádná z nabídek není správná 3) Roste-li HDP zkoumané zem a sou asn roste také HDP v zahrani í, pak istý export zkoumané zem pod vlivem práv t chto okolností (podle keynesovské teorie): a) roste b) roste p esn o rozdíl r stu HDP domácí zem, resp. HDP zahrani í c) klesá d) stagnuje e) nelze jednozna n ur it 4) O kolik se zvýší agregátní poptávka (celkové plánované výdaje), jestliže vládní nákupy výrobk a služeb vzrostou o 1100 mil. K a mezní sklon k úsporám iní 0,25 (za ceteris paribus)? a) 1100 mil. K b) 1200 mil. K c) 1350 mil. K d) 1450 mil. K e) žádná z nabídek není správná 5) V uzav ené ekonomice se stabilní úrokovou mírou dojde ke snížení výdaj vlády na nákup výrobk a služeb o 5 mld. K. Zárove dojde ke zvýšení transferových výdaj vlády domácnostem o 5 mld. K. P íslušný mezní sklon ke spot eb iní 2/3. Jak se celkov zm ní za jinak stejných podmínek - rovnovážný HDP (v mld. K )? 4

a) vzroste o 15 b) poklesne o 15 c) vzroste o 5 d) poklesne o 5 e) nezm ní se 6) V otev ené ekonomice bez vládního sektoru investi ní výdaje iní 1000 mld. K a export 1500 mld. K. Import je (1/5) Y a APS p i všech úrovních d chod iní (1/5) Y. Jaká je zde rovnovážná úrove Y (v mld. K )? a) 6250 b) 6150 c) 6050 d) 6000 e) ze zadaných údaj nelze ur it 7) Dojde-li k zavedení autonomní dan ve výši 300 K a spot ební výdaje domácností v d sledku toho poklesnou o 200 K, jaký je za ceteris paribus - mezní sklon k úsporám? a) 2/3 b) 3/2 c) 1/3 d) 0,75 e) žádná z nabídek není správná 8) V uzav ené ekonomice se stabilní úrokovou mírou zvýší vláda autonomní dan tak, že vybere o 4 mld. K více. Sou asn dojde ke snížení plánovaných investi ních výdaj o 10 mld. K. Mezní sklon k úsporám z disponibilního d chodu iní 1/3, sazba d chodové dan je nula. Jak se celkov zm ní rovnovážný produkt (v mld. K )? a) stoupne o 22 b) stoupne o 38 c) poklesne o 30 d) poklesne o 38 e) ze zadaných údaj nelze ur it 9) Uvažujte model hypotetické uzav ené ekonomiky, kde APC = 1, rovnovážný Y = 1000, TA = 400 a TA a = 100. Jaká by zde byla hodnota multiplikátoru alfa s pruhem? a) p ibližn 3,33 b) 2,5 c) p ibližn 1,66 d) 1 e) 0 10) Rovnovážný hrubý národní produkt = 1000, mezní míra zdan ní je konstantní a rovná se (1/4) Y, MPC = APC = (2/3) YD. Jak se zm ní rovnovážný hrubý národní produkt, dojde-li ke zvýšení vládních výdaj na nákup výrobk a služeb o 100 (za ceteris paribus)? a) sníží se o 100 b) nezm ní se c) zvýší se o 100 d) zvýší se o 200 e) žádná z nabídek není správná 11) V uzav ené t ísektorové ekonomice iní plánované investi ní výdaje 3000 mil. K, vládní nákupy 2000 mil. K, autonomní spot eba 600 mil. K, transferové výdaje vlády 500 mil. K, autonomní dan 400 mil. K, mezní sklon ke spot eb z disponibilního d chodu je 0,75 a sazba d chodové dan iní 20 %. Rovnovážná úrove d chodu zde bude (v mil. K ): a) 5600 b) 5675 c) 14187,5 d) 18274,5 5

e) žádná z nabídek není správná 12) V otev ené ekonomice dojde ke zvýšení vládních nákup o 20 mld. K. Mezní sklon k importu = 0,2, mezní sklon k úsporám = 0,3, mezní míra zdan ní = 0,25. Jaký bude - za ceteris paribus - efekt r stu vládních nákup na tuto ekonomiku? ešení: a) HDP dané ekonomiky poroste a dojde ke zhoršení istých export b) HDP dané ekonomiky klesne a dojde ke zhoršení istých export c) isté exporty klesnou o 5,9 mld. K a rovnovážný produkt vzroste d) isté exporty vzrostou o 5,9 mld. K a rovnovážný produkt vzroste e) žádná z nabídek není správná 1) b 2) e 3) e 4) e 5) d 6) a 7) c 8) d 9) a 10) d 11) c 12) a, c IV.7. ešené p íklady, problémy a úkoly: 1) V uzav ené ekonomice se stabilní úrokovou mírou dojde ke snížení vládních nákup výrobk a služeb o 10 mld. K. Sou asn vláda sníží autonomní dan tak, že vybere o 10 mld. K mén. Mezní sklon ke spot eb z disponibilního d chodu je 3/5, sazba d chodové dan je nula. a) Ur ete mezní sklon k úsporám z disponibilního d chodu. b) Ur ete, jak se celkov zm ní rovnovážný produkt (v mld. K ). 2) V uzav ené ekonomice se stabilní úrokovou mírou dojde k r stu plánovaných investi ních výdaj o 15 mld. K. Vláda sou asn zvýší transferové platby domácnostem o 20 mld. K. Ostatní autonomní výdaje z stávají beze zm ny. Mezní sklon ke spot eb z disponibilního d chodu iní 2/3 a sazbu d chodové dan uvažujte nula. a) Mezní sklon k úsporám z disponibilního d chodu iní: a1) 1 a2) 2/3 a3) 1/3 a4) - 1/3 a5) žádná z nabídek neplatí b) Celková zm na indukovaných výdaj (v mld. K ) p ibližn iní: b1) 85 b2) 56,67 b3) 15 b4) 13,33 b5) ze zadaných údaj nelze ur it c) Celková zm na rovnovážného produktu (v mld. K ) iní: c1) - 85 c2) - 5 c3) + 85 c4) + 5 c5) žádná z nabídek neplatí 3) ešte následující úkoly: a) S pomocí jednoduchého výdajového multiplikátoru vypo t te, jak se zm ní rovnovážný HNP, poklesnou-li vládní výdaje na nákup výrobk a služeb o 3 mil. K. Mezní sklon k úsporám iní 2/3 a sazba d chodové dan je 25 %. Uvažujte jinak stejné podmínky. b) Jak se zm ní rovnovážný HNP, zavedeme-li k zadání ad 3) a) navíc m = 0,1? c) Ekonomicky interpretujte rozdílné výsledky úkol ad 3) a) a ad 3) b). d) Graficky na rtn te t ísektorový model d chod - výdaje, popište osy, resp. k ivky a vyzna te rovnovážný produkt. Nazna te jak se zde projeví (vždy uvažujte jinak stejné podmínky): 6

d1) pokles komponenty G d2) pokles sazby d chodové dan d3) pokles mezního sklonu k úsporám z disponibilního d chodu 4) Ve zkoumané ekonomice iní autonomní spot ební výdaje 580 mld. K, plánované investi ní výdaje 500 mld. K, export 450 mld. K a autonomní dan 120 mld. K. Ostatní autonomní výdaje jsou nulové. Mezní sklon k úsporám iní 1/2, sazba d chodové dan = 0 a mezní sklon k importu z d chodu iní 1/4. Pod vlivem optimistických o ekávání zvýší firmy investi ní výdaje o 100 mil. K. a) vypo t te zm nu rovnovážného produktu b) vypo t te úrove rovnovážného produktu po zm n investic c) vypo t te úrove produktu, p i které je istý export nulový d) vypo t te velikost celkové spot eby p i úrovni nového rovnovážného produktu 5) Vypo t te pomocí modelu d chod - výdaje: a) Jaká je rovnovážná úrove HDP (v mld. K ) v uzav ené ekonomice, jestliže soukromé domácí investice jsou konstantní a iní 500 mld. K, vládní nákupy jsou také konstantní a iní 400 mld. K a plánované spot ební výdaje domácností jsou vždy p esn (3/4) HDP? Ostatní parametry ekonomiky uvažujte nulové. a1) 100 a2) 675 a3) 900 a4) 2000 a5) žádná z nabídek neplatí b) V otev ené ekonomice bez vládního sektoru investi ní výdaje iní 2000 mld. K a export 2500 mld. K. Import je vždy roven 1/5.HDP a plánované spot ební výdaje iní vždy 4/5.HDP. Rovnovážná úrove d chodu (v mld. K ) bude: b1) 11250 b2) 7500 b3) 4500 b4) 2500 b5) žádná z nabídek neplatí 6) O ekonomice hypotetické zem Vegas jsou známy následující údaje: rovnovážná úrove GNP = 1500, mpc = 3/5, t = 0, m = 0,1, TA = 500, X = 250, M = 150 a M a = 0 (vše m eno v mil. K ). a) I vzrostly o 250 mil. K. Jak se zm ní GNP za ceteris paribus -, jestliže se jedná o: a1) uzav enou ekonomiku, a2) otev enou ekonomiku? b) Uvažujte p ípad otev ené ekonomiky. Zahrani ní partne i však uvalili na p íslušný export takové dan, že klesl na nulu. Jak se nyní zm ní rovnovážná úrove produktu? +c) Uvažujte zadání ad 6) b). Vypo t te zm nu istého exportu. d) Vypo t te multiplikátor istého exportu pro zadání ad 6) c). 7) Ve zkoumané ekonomice iní mezní sklon ke spot eb 2/3, sazba d chodové dan = 0 a mezní sklon k importu z d chodu iní 2/4. P edpokládejte, že vláda zvýší autonomní dan tak, že nyní vybere od domácností o 60 mil. USD více. Uvažujte jinak stejné podmínky a) vypo t te, jak se zm ní rovnovážný produkt této ekonomiky b) vypo t te, jaký ú inek bude mít r st daní na isté exporty 8) V tabulce jsou uvedeny makroekonomické údaje (v mld. K ) o hypotetické ekonomice zem Bonzánie s konstantní cenovou hladinou i konstantní úrokovou mírou. P edpokládejte, že v 7

obou letech tato ekonomika byla v rovnováze. V této ekonomice neexistují autonomní dan a d chodové dan jsou jediným p íjmem rozpo tu. Ukazatel za rok 1995 1996 hrubý domácí produkt 350 364 výdaje domácností na spot ebu 248 254 isté soukromé investice (plánováné) 61 66 vládní transfery 65 67 vládní nákupy výrobk a služeb 87 89 p íjmy vládního rozpo tu 190 196 import 120 124 export 126 130 a) Jaká bude hodnota p íslušného jednoduchého výdajového multiplikátoru v této ekonomice modelované ty sektorovým modelem d chod - výdaje? b) Jak by se zm nil hrubý domácí produkt roku 1996 pokud by, za jinak stejných podmínek, poklesly transferové platby vlády domácnostem na 65 mld. K? c) Jak by se zm nil hrubý domácí produkt roku 1996 pokud by, za jinak stejných podmínek, vzrostla autonomní komponenta istých vývoz o 10 mld. K? d) Za jakých p edpoklad byl vypo ten YD v zadání ad 8) a)? 9) Vypo t te pomocí modelu d chod - výdaje: a) Ve zkoumané ekonomice iní mezní sklon ke spot eb 2/3, sazba d chodové dan = 0 a mezní sklon k importu iní 2/4. P edpokládejte, že došlo k r stu zahrani ní poptávky u hlavních obchodních partner a tak došlo k r stu exportu o 50 mil. USD. Vypo t te, jak se zm ní isté exporty (uvažujte jinak stejné podmínky). +b) Ve zkoumané uzav ené ekonomice iní plánované investi ní výdaje 400 mld. K, vládní nákupy jsou 450 mld. K a autonomní dan iní 120 mld. K, transferové platby vlády domácnostem se rovnají 150 mld. K. Ostatní plánované autonomní výdaje jsou nulové. Mezní sklon k úsporám iní 1/2, sazba d chodové dan = 0. b1) Vypo t te p íjem vlády v podob celkových daní na úrovni rovnovážného produktu (v mld. K ). b2) Vypo t te rovnovážný produkt (v mld. K ) b3) P edpokládejte, že vláda nyní zvýší vládní nákupy o 100 mld. K a sou asn ve stejné velikosti zvýši autonomní dan. Vypo t te, jak se zm ní rovnovážný produkt oproti zadání ad b2) (v mld. K ). +10) T ísektorová ekonomika v jednoduchém keynesovském modelu determinace rovnovážného produktu je popsána následujícími charakteristikami (m enými v mld. K ): spot ební funkce C = 90 + 0,8 YD, plánované autonomní investice = 200, autonomní vládní nákupy = 250, autonomní vládní transfery = 125, autonomní dan = 80, sazba d chodové dan = 20 %. Potenciální produkt uvažujte ve velikosti 2000. ešení: a) Ur ete úrove celkových úspor v této ekonomice p i rovnovážném d chodu. b) Ur ete úrove celkových daní na úrovni rovnovážného d chodu. c) Ur ete zm nu rovnovážného d chodu (oproti zadaní ad 10) b)) v p ípad r stu sazby d chodové dan na 25 %. d) Parlament zvýší transferové platby o 20 mld. K a sou asn sníží vládní nákupy také o 20 mld. K. Ur ete zm nu rovnovážného d chodu oproti d chodu ze zadání ad 10) b). e) Ur ete hodnotu mezní míry úniku pro zadání ad 10) b). f) Ur ete, jaká zm na vládních nákup odstraní mezeru mezi skute ným d chodem (v zadaní ad 10) b)) a potenciálním produktem. ad 1) a) c + s = 1, z toho s = 2/5 b) zm na rovnovážného produktu díky poklesu vládních nákup = alfa s pruhem zm na vládních nákup = 2,5 (tj. (1/(1 - c (1 - t))) (- 10) = - 25 mld. K zm na rovnovážného produktu díky poklesu daní = alfa s pruhem c.zm na daní = 8

2,5 3/5 10 = 15 mld. K celková zm na rovnovážného produktu = - 25 + 15 = - 10 mld. K (dojde k poklesu o 10 mld. K ) ad 2) a) c + s = 1, s = 1/3 (platí nabídka a3)) b) celková zm na výdaj = 85 mld. K (postup viz zadání ad c)) celková zm na autonomních výdaj = zm na I + c zm na TR (ostatní komponenty autonomních výdaj se nem ní) = 15 + 2/3 20 = 28,33 zm na indukovaných výdaj = celková zm na výdaj - celková zm na autonomních výdaj = 85-28,33 = 56,67 mld. K (platí nabídka b2)) c) zm na rovnovážného produktu díky r stu I = alfa s pruhem zm na I = 3 (tj. 1/(1 c (1 - t))) 15 = 45 mld. K zm na rovnovážného produktu díky r stu TR = alfa transferový zm na TR = 2 (alfa s pruhem c) 20 = 40 mld. K celková zm na rovnovážného produktu = 45 + 40 = 85 mld. K (platí nabídka c3)) ad 3) a) HNP poklesne o 4 mil. K, alfa s pruhem = 1/(1 - c (1 -t)) = 1/(1-1/3 (1-1/4)) = 4/3 zm na rovnovážného HNP = alfa s pruhem zm na G = 4/3 (- 3) = - 4 b) HNP poklesne p ibližn o 3,53 mil. K, alfa s dv ma pruhy = 1/(1 - c (1 - t) + m) = 20/17 zm na rovnovážného HNP = alfa s dv ma pruhy zm na G = - 3,53 c) zavedení dovozu sníží hodnotu p íslušného multiplikátoru (dovozy p edstavují vedle úspor a daní další formu únik z kolob hu d chodu) a zm na rovnovážného produktu bude, za ceteris paribus, menší - podrobn ji viz doporu enou literaturu nap. [1], [5], [14] d) na vodorovné ose m íme Y, na svislé ose AE (resp. AD), body rovnováhy (Y = AE) leží na linií pod úhlem 45 stup, k ivka AE je lineární (linearitu AE zajiš uje konstantní c, resp. t) a rostoucí, rovnovážný produkt je ur en pr se íkem linie Y = AE a k ivky AE. d1) rovnob žný posun k ivky AE dol díky poklesu autonomních výdaj, rovnovážný produkt klesne Pokles G snižuje autonomní výdaje a rovnovážný AE produkt klesá. Pokles G Autonomní výdaje 45 o d2) zm na sklonu k ivky AE, nižší t vede k v tšímu multiplikátoru a sklon k ivky AE bude vyšší, k ivka AE se pootá í kolem pr se íku se svislou osou, rovnovážný produkt vzroste Pokles t zvyšuje celkové plánované výdaje a AE rovnovážný produkt vzroste. Y Autonomní výdaje 45 o Y d3) p íslušný pokles s vede k r stu c a v tšímu multiplikátoru, sklon k ivky AE bude v tší (v tší bude také sklon funkce C), rovnovážný produkt vzroste grafická ilustrace ad d1) - ad d3) - viz doporu enou literaturu (nap. [1]) 9

AE Pokles s zvyšuje celkové plánované výdaje (roste c) a rovnovážný produkt vzroste. Autonomní výdaje 45 o ad 4) a) Zm na rovnovážného produktu = 133,33 mld. K. Zm na rovnovážného produktu je dána p íslušný výdajový multiplikátor zm na investic. Multiplikátor má zde hodnotu 1,33 (tj. zde 1/(1- c + m)). b) Rovnovážný produkt = 2093,33 mld. K. Rovnovážný produkt vzniká za podmínky AE = Y. Zapíšeme celkové plánované výdaje: AE = C a + c (Y TA t Y + TR) + I + G + NX a m Y (n které z výdaj jsou však nula, tj. zde t, TR, G, M). AE = 580 + 0,5 (Y 120) + 600 + 450 0,25 Y. Substituujeme za AE, d chod (podmínka rovnovážného produktu) a dostaneme nový rovnovážný produkt. Správnost výsledku si m žete ov it i tak,že k p vodnímu rovnovážnému produktu (jeho hodnota je 1960) p i teme zm nu rovnovážného produktu, resp. 1960 + 133,33 = 2093,33 mld. K. c) Y= 1800 mld. K. Zapíšeme rovnici istých export : NX = X a M a m Y. V íselném vyjád ení: NX = 450 0,25 Y (autonomní import je roven nule). Zajímá nás velikost produktu, p i které budou isté exporty = 0, proto m žeme zapsat: 0 = 450 0,25 Y. Z toho dostaneme Y = 1800 mld. K. d) Celková spot eba p i úrovni nového rovnovážného produktu = 1566,66 mld. K. Spot eba je funkcí disponibilního d chodu (YD), resp. C = C a + c (Y TA a t Y + TR). Dosadíme do této rovnice (za Y rovnovážný produkt): C = 580 + 0,5 (2093.33 120). Celková spot eba = 1566,66 mld. K. ad 5) a) rovnováha zde pro Y (HDP) = AE (AD) =C+I+G Y = (3/4) Y + 500 + 400, z toho Y = 3600 mld.k (platí nabídka a5)) ad 5) b) rovnováha zde pro Y (HDP) = AE (AD) =C+I+NX Y = (4/5) Y + 2000 + 2500 (1/5) Y, z toho Y = 11250 mld. K (platí nabídka b1)) ad 6) a1) vzrostl o 625 mil. K, zm na GNP = alfa s pruhem zm na investic, tj. 2,5 (zde 1/(1-3/5)) 200, zde TA = TA a a2) vzrostl o 500 mil. K, zm na GNP = alfa s dv ma pruhy zm na investic, tj. 2 (zde 1/(1-3/5 + 1/10)) 200 b) klesl o 500 mil. K, zm na GNP se rovná alfa s dv ma pruhy zm na X (X = X a, tj. zm na X = zm na NX a ), tj. 2 (viz zadaní ad a2)) (- 250) c) poklesl o 200 mil. K, zm na NX = zm na X m alfa s dv ma pruhy zm na X, tj. (- 250) 0,1.2 (-250) d) 0,2, multiplikátor istého exportu = - m alfa s dv ma pruhy ad 7) a) Rovnovážný produkt ekonomiky poklesne. Zm nu rovnovážného produktu vypo ítáme jako: - c alfa s pruhem.zm na autonomních daní, tj. (- 2/3) (1/(1-2/3 + 2/4)) 60 = - 48 mil. USD Výraz - c.alfa s pruhem je ozna ován jako multiplikátor autonomních daní. Povšimn te si efektu r stu daní (podrobn ji viz doporu enou literaturu [1], [14] aj.): 1) R st daní snižuje rovnovážný produkt, protože vláda prost ednictvím zvýšení daní od erpá ást p íjm domácností z disponibilního d chodu a tím snižuje celkové plánované výdaje. Proto je multiplikátor autonomních daní záporný. 2) Sou asn je efekt daní ovlivn n mezním sklonem ke spot eb, protože zm na autonomních daní nesnižuje celkové výdaje o celou ást r stu daní, ale jen o ást. Je to zp sobeno skute ností, že r st daní nejd íve sníží disponibilní d chod, který domácnosti rozkládají na spot ebu a úspory. b) isté exporty porostou o 24 mil. USD. V d sledku poklesu produktu o 48 mil. USD (viz Y 10

zadání ad a)) poklesnou také indukované importy, nikoliv však o celou hodnotu poklesu produktu, ale v závislosti na mezním sklonu k importu, resp. ekonomika bude pod vlivem poklesu produktu mén dovážet. isté exporty tak porostou, protože pokles dovozu zlepšuje isté exporty. Zm nu istých export tak vypo ítáme: zm na NX = - m.(zm na Y) = - 2/4 (- 48) = 24 mil. USD. Podrobn ji viz doporu enou literaturu [1], [4], [7], [14]). ad 8) a) YD=Y TA+TR, YD pro rok 1995 = 225 mld. K, YD pro rok 1996 = 235 mld. K c = zm na C/zm na YD = (254 248)/(235 225) = 3/5 t = zm na daní/zm na Y = (196 190)/(364 350) = 3/7 m = zm na M/zm na Y = (124 120)/(364 350) = 2/7 alfa s dv ma pruhy se rovná 35/33 (p ibližn 1,066) b) zm na HDP = alfa s dv ma pruhy c zm na TR = 35/33 3/5 (-2) zm na HDP iní p ibližn 1,273 mld. K (HDP roku 1996 by hypoteticky inil p ibližn 362, 127 mld. K ) c) zm na HDP = alfa s dv ma pruhy zm na NX a = 1,066 10 zm na HDP iní p ibližn 10,66 mld. K (HDP roku 1996 by hypoteticky inil p ibližn 374,66 mld. K d) v modelu d chod výdaje obvykle p ijímáme adu zjednodušujících p edpoklad ohledn makroekonomických agregát, nap. asto dochází k redukci základních makroekonomických agregátu na veli inu Y (reálný d chod reprezentující celkový výstup ekonomiky) tedy abstrahujeme od amortizace, od rozdílu I B a I N, od nep ímých daní apod. (podrobn ji viz Téma II.) a ztotož ujeme produkt (produkci) s d chodem (blíže viz doporu enou literaturu [7], [14] aj.), také je t eba mít vždy na pam ti další obecné p edpoklady modelu d chod výdaje (nap. PS + GBS = S blíže viz Téma II.), zde tedy YD = Y TA + TR (srov. p. 10) zde), zde navíc TA = t Y (TA a = 0) ad 9) a) isté exporty porostou o 20 mil. K. Efekt r stu exportu (o 50 mil. K ) má tedy menší ú inek na isté exporty než je celý r st exportu, jak by se mohlo zdát na první pohled. Na jedné stran sice rostou exporty, ale v d sledku r stu exportu vzrostou také indukované importy, nikoliv však o celou hodnotu r stu exportu, ale v závislosti na mezním sklonu k importu, resp. ekonomika bude pod vlivem r stu exportu (a následn produktu) více dovážet. isté exporty však porostou, protože r st exportu je v tší než r st dovoz, které byly vyvolány r stem exportu a následn r stem produktu dané ekonomiky. Obecn tak platí, že r st exportu zlepšuje isté exporty za jinak nezm n ných okolností. Zm nu istých exportu vypo ítáme: zm na NX = zm na X - m (alfa s dv ma pruhy.zm na X). Výraz v závorce je de facto zm na produktu, a proto by jsme ho mohli zapsat jako zm na Y. Tj. 50-2/4 (1/(1 2/3 + 2/4)) 50 = 50 30 = 20 mil. K ad 9) b1) 120 mld. K, podle zadání zde TA = TA a b2) Y=1730 mld. K, pro rovnovážný produkt platí Y = AE, zde vypo teme nap. jako: Y = alfa s pruhem (zde 1/(1 1/2), tj. 2) A (zde vyjdou 865) = 1730 mld. K b3) vzroste o 100 mld. K, zde zm na Y = zm na G, protože p sobí tzv. multiplikátor vyrovnaného rozpo tu (platící však pouze pro t = 0 azm na TA a = zm na G), podrobn ji viz doporu enou literaturu nap. [14] ad 10) a) S=-S a + s YD (p ibližn 173, 8 mld. K ), YD = Y TA + TR, Y = alfa s pruhem (1/(1 c (1 t)), tj. 2,77) celkové plánované autonomní výdaje (C a c TA a + c TR + I + G, tj. 576 mld. K ), Y vyjde p ibližn 1595,52 mld. K (lze také po ítat pomocí formule Y = AE = C + I + G, kde za C dosadíme C = C a + c YD blíže viz doporu enou literaturu - nap. [14]), úspory zde m žeme po ítat také pomocí vztahu S + NT=I+Gsestejným výsledkem (blíže viz doporu enou literaturu nap. [14]) b) TA = t Y + TA a (p ibližn 398,5 mld. K ), Y = 1595, 52 mld. K postup viz ad a) c) zm na Y vyjde p ibližn 155,52 mld. K, nový multiplikátor (tj. 1/(1 c (1 t)) vyjde 2,5, nový rovnovážný d chod zde iní 1440 mld. K (2,5.576), celkové plánované autonomní výdaje viz zadání ad a), zm na Y = 1440 1595,52 = - 155,52 mld. K nebo lze také p ímo po ítat pomocí p íslušného vzorce (viz doporu enou literaturu [14], [7]) d) poklesne p ibližn o 11,08 mld. K (je tedy snížen p ibližn na 1584,44 mld. K ), zm na Y díky zm n G = alfa s pruhem (2,77) zm na G = - 55,4 mld. K, zm na Y díky zm n TR = alfa transferový (p ibližn 2,216, tj. alfa s pruhem c).zm na TR = 44,32 mld. K, zm na Y vyjde p ibližn 11,08 mld. K (- 55,4 + 44,32) e) MLR = 1/alfa s pruhem (to se v t ísektorovém modelu rovná s (1 t)+t),mlr vyjde p ibližn 0,36, resp. 0,36 (podrobn ji viz doporu enou literaturu [14] aj.) 11

f) mezera produktu iní p ibližn 404,48 mld. K (2000 1595,52), zm na G = zm na Y/alfa s pruhem, zm na G = 404,48/2,77, z toho p ír stek G p ibližn 146 mld. K (zde zjednodušen ztotož ujeme makroekonomický produkt a d chod, resp. YD po ítáme jako Y TA + TR, srov. p. 8) d) zde) IV.8. Doporu ené p íklady, úkoly a nám ty k diskuzi: 1) V uzav ené ekonomice (bez zahrani ního obchodu) sníží vláda autonomní dan tak, že vybere o 6 mld. K mén. Zárove dojde ke zvýšení plánovaných investi ních výdaj o 10 mld. K. Mezní sklon k úsporám z disponibilního d chodu je 1/3, sazba d chodové dan je 0. a) Ur ete zde hodnotu mezního sklonu ke spot eb z disponibilního d chodu. b) Vypo t te, jak se zde celkov zm ní rovnovážný produkt. 2) Vypo t te zm ny rovnovážného HDP (vždy uvažujte jinak stejné podmínky, resp. chyb jící parametry ekonomiky uvažujte nulové): a) Dojde ke snížení výdaj vlády na nákup výrobk a služeb o 2 mld. K. Zárove dojde ke zvýšení transferových výdaj vlády o 1 mld. K. Jak se bude vyvíjet HDP p i mezním sklonu ke spot eb 2/3? b) Dojde k zavedení autonomní dan ve výši 300 K a mezní sklon ke spot eb iní 2/3. Jak se to projeví v reálném HDP? c) Dojde ke zvýšení výdaj vlády na nákup výrobk a služeb o 2 mld. K. Zárove dojde ke snížení transferových výdaj vlády o 1 mld. K. Jak se bude vyvíjet HDP p i mezním sklonu ke spot eb 3/4? d) Jak se zm ní HDP, poklesnou-li investi ní výdaje o 150 mil. K p i mezním sklonu ke spot eb 2/3 a mezním sklonu k importu = 1/10? e) Jak se zm ní HDP, zvýší-li se vládní nákupy o 120 mil. K p i mezním sklonu k úsporám 1/4 a mezním sklonu k importu = 1/10? 3) Multiplikátor alfa s pruhem je 3. Mezní sklon k úsporám z disponibilního d chodu iní 1/3. Soukromé investice se snížily o 30 mld. K, vládní nákupy vzrostly o 30 mld. K a transferové platby vlády se také zvýšily o 30 mld. K. Jak se za ceteris paribus zm ní rovnovážný HNP ( m eno v mld. K )? Vyberte správnou odpov : a) nezm ní se b) poklesne o 90 c) vzroste o 90 d) vzroste o 60 e) žádná z nabídek není správná 4) V uzav ené ekonomice dojde ke zvýšení výdaj vlády na nákup výrobk a služeb o 4 mld. K. Zárove dojde ke snížení transferových výdaj vlády o 2 mld. K. Mezní sklon k úsporám je 1/4, sazba d chodové dan je 0. a) Mají tato opat ení vliv na vývoj rovnovážného HNP? Pokud ano, uve te které, a jaký je to vliv (zda zp sobí r st i pokles HNP). b) Vypo t te celkovou zm nu rovnovážného HNP (vyjád ete, zda jde o r st nebo pokles). c) Výdajový multiplikátor v otev ené ekonomice je menší nebo v tší než p íslušný výdajový multiplikátor v uzav ené ekonomice? Pro? 5) 6) Uvažujte zemi A s málo otev enou ekonomikou (m = 0,15) a zemi B se siln otev enou ekonomikou (m = 0,95). Ob zem mají stejný mezní sklon ke spot eb z disponibilního d chodu (c = 0,9). Sazbu d chodové dan pro jednoduchost uvažujte v obou zemích nulovou. a) Vláda v zemi A vydá dodate ný výdaj na nákupy ve výši 1 mld. pen žních jednotek. Jaký multiplika ní efekt v domácí ekonomice toto, za ceteris paribus, vyvolá? b) Vláda v zemi B vydá dodate ný výdaj na nákupy ve výši 1 mld. pen žních jednotek. Jaký multiplika ní efekt v domácí ekonomice toto, za ceteris paribus, vyvolá? +c) Ekonomicky interpretujte výsledek zadaní ad 5) b). d) Vymyslete p íklad ekonomiky pro zadaní ad 5) b). T ísektorová ekonomika je popsána následujícími charakteristikami: I = 600, G = 450, c = 0,8, C a = 150, t = 25 %. Potenciální produkt uvažujte ve velikosti 3750. Ur ete o kolik, a jak se musí zm nit t, aby v této ekonomice byla odstran na mezera mezi rovnovážným a potenciálním produktem. Uvažujte jinak stejné podmínky. 12

7) V níže uvedené tabulce jsou zachyceny makroekonomické údaje (v mld. K ) o hypotetické ekonomice zem Z s konstantní cenovou hladinou i konstantní úrokovou mírou. P edpokládejte, že v obou letech se tato ekonomika nacházela v rovnováze. V této ekonomice neexistují autonomní dan a d chodové dan jsou jediným p íjmem rozpo tu. Jaká je hodnota p íslušného výdajového multiplikátoru v této ekonomice modelované ty sektorovým modelem d chod - výdaje? 2000 2001 hrubý domácí produkt 460 474 výdaje domácností na spot ebu 338 344 isté soukromé investice (plánované) 50 55 vládní transfery 75 77 vládní nákupy výrobk a služeb 66 68 p íjmy vládního rozpo tu 290 296 istý export -14-14 export 116 120 8) O ekonomice hypotetické zem jsou známy následující údaje (m ené v mld. USD): rovnovážná úrove GDP = 2000, c = 4/5, t = 0, m = 1/5, TA = 800, X = 300, M = 400 a NX a = 0. a) I vzrostly o 300 mld. USD. Jak se zm ní za ceteris paribus GDP, pokud se jedná: a1) o uzav enou ekonomiku, a2) o otev enou ekonomiku? a3) Ekonomicky interpretujte rozdílné výsledky zadání ad a1) a ad a2). +a4) Ve ty sektorovém modelu d chod - výdaje uvažujte také m. Jde zde o mezní sklon k importu z disponibilního d chodu i b žného d chodu? Diskutujte. +b) Uvažujte ty sektorovou ekonomiku a porušte p edpoklad konstantní cenové hladiny. Nyní však dojde k pomalejšímu r stu domácích cen ve srovnání se zahrani ím. Jak se, za ceteris paribus, zm ní rovnovážný GDP? +c) Uvažujte otev enou ekonomiku a p vodní zadání p íkladu. Nyní dojde ke snížení vládních nákup o 2 mld. USD. Vypo t te zm nu istého exportu. d) Vypo t te hodnotu multiplikátoru istého exportu pro zadání ad c). +9) T ísektorová ekonomika v jednoduchém keynesovském modelu determinace rovnovážného produktu je popsána následujícími charakteristikami (m enými v mld. K ): spot ební funkce C = 90 + 0,7 YD, plánované autonomní investice = 300, autonomní vládní nákupy = 250, autonomní vládní transfery = 125, autonomní dan = 100, sazba d chodové dan = 25 %. a) Ur ete úrove rovnovážného d chodu v této ekonomice. b) Ur ete hodnotu mezní míry úniku pro zadání ad a). c) V ekonomice dojde ke zvýšení sazby d chodové dan na 30 % a sou asn dojde k poklesu vládních transfer na 100 mld. K. Ur ete novou úrove rovnovážného d chodu. d) Ur ete velikost disponibilního d chodu pro zadaní ad c). +10) T ísektorová ekonomika v jednoduchém keynesovském modelu determinace rovnovážného produktu je popsána následujícími charakteristikami (m enými v mld. K ): spot ební funkce C = 120 + 0,9 YD, plánované autonomní investice = 250, autonomní vládní nákupy = 150, autonomní vládní transfery = 150, autonomní dan = 100, sazba d chodové dan = 20 %. Potenciální produkt uvažujte ve velikosti 4200. a) Ur ete hodnotu mezní míry úniku v této ekonomice. b) Ur ete úrove celkových daní na úrovni rovnovážného d chodu. c) Ur ete úrove indukovaných úspor v této ekonomice na úrovni rovnovážného d chodu. d) Ur ete úrove autonomních úspor v této ekonomice. e) Ur ete, jaká zm na vládních transfer odstraní mezeru mezi skute ným d chodem (v zadaní ad b)) a potenciálním produktem. ešení: ad 1) a) mezní sklon ke spot eb = 2/3 b) zm na rovnovážného produktu 42 mld. K ad 2) a) HDP klesne o 4 mld. K b) HDP klesne o 600 mld. K 13

c) HDP vzroste o 5 mld. K d) HDP klesne o 346,15 mld. K e) HDP vzroste o 342,85 mld. K ad 3) vzroste o 60 mld. K (platí nabídka d)) ad 4) a) r st G vede k r stuhnp, pokles TR vede k poklesu HNP (vše za ceteris paribus) b) r st o 10 mld. K c) za ceteris paribus je p íslušný výdajový multiplikátor v otev ené ekonomice menší (má menší ú in) v d sledku v tších únik díky dovozu ad 5) a) ve výši 4 mld. pen žních jednotek b) ve výši 0,952 mld. pen žních jednotek c) vládní výdaj na nákupy ve výši 1 mld. pen žních jednotek vedl ke zvýšení národního d chodu, ale mén než inil tento výdaj, protože národní d chod se dostal do oblasti, kde více výdaj (a d chod ) uniká do zahrani í d) m že jít nap. o hypotetický emirát XY, který vyrábí jen naftu, datle a koberce, vše ostatní v etn pitné vody dováží diskutujte ad 6) t musí klesnout na 0,15, A = 1200, rovnovážný produkt = 3000, potenciální produkt = A nová alfa s pruhem, z toho nová alfa s pruhem = 3,125, z toho nové t = 0,15 ad 7) alfa s dv ma pruhy se rovná 35/33 (p ibližn 1,066), c z YD = 3/5 (YD = Y TA + TR), t = 3/7, m = 2/7 (M = X NX) ad 8) a1) vzroste o 1500 mld. USD (zde TA = TA a ) a2) vzroste o 750 mld. USD (zde M a = 300) a3) zohledn ní sektoru zahrani í rostou úniky z kolob hu d chodu (díky dovozu), p íslušný výdajový multiplikátor je menší a menší je i p ír stek rovnovážného GDP a4) ve funkci dovozu uvažujeme vazbu na b žný d chod (Y) p edpokládáme, že dochází k dovozu jak spot ebních, tak i kapitálových (investi ních) statk, pokud bychom uvažovali disponibilní d chod - znamenalo by to dovoz pouze spot ebních statk (blíže viz doporu enou literaturu [7], [14], aj.) b) v keynesovských pohledech (které zde aplikujeme i na otev enou ekonomiku) vedou tyto zm ny cenových hladin k r stuxapoklesum zdetedyrovnovážnýgdpvzroste c) vzroste o 1 mld. USD (zm na NX = - m alfa s dv ma pruhy.zm na G) d) 1/2 (- m alfa s dv ma pruhy) ad 9) a) p ibližn 1380 mld. K, Y=AE=C+I+G( nebo Y = alfa s pruhem A = 2,1 657,5) b) 0,475 (MLR = 1/alfa s pruhem = s (1 - t) + t) c) p ibližn 1254 mld. K, nový Y = nová alfa s pruhem nové A = p ibližn 1,96 640 (resp. Y = AE = C + I + G) nebo lze po ítat zm nu Y díky zm n t a zm nu Y díky zm n TR a se íst dohromady p ípadné mírn rozdílné výsledky jsou dané zaokrouhlováním d) p ibližn 877,8 mld. K (YD = Y TA + TR) ad 10) a) p ibližn 0,28 (MLR = 1/alfa s pruhem = s (1 - t) + t) b) p ibližn 503,5 mld. K, TA = TA a + t Y, rovnovážný Y vyjde p ibližn 2017,5 mld. K (po ítáme jako alfa s pruhem plánované autonomní výdaje nebo pomocí formule Y = AE = C + I + G) c) p ibližn 166,4 mld. K (indukované úspory = s YD) d) 120 mld. K (- S a = C a ) e) p ír stek p ibližn 679, 28 mld. K, mezera produktu je p ibližn 2182,5 mld. K, zm na TR = zm na Y/alfa transferový Doporu ené domácí úkoly: zde - p. 1, 3, 6, 8, 9, 10; dále IV.9. p. 1, 3, 4, 9, 10 [1] - s. 63/cv. 3, s. 64/cv. 4, 5, 6, 7; [16] - s. 132/p. 2, s. 133/p. 3, 4; [5] - s. 198/ot. 2, 3, 7; [16] - s. 80/p. 3, 5, s. 81/p. 8; [4] - s. 703/p. 7; [14] - s. 35/p. 3, 4; [7] - s. 88/ot. 6 IV.9. Grafické úkoly, schémata a dopl ování: 14

1) Správn dopl te následující vzorce, rovnice a ekonomické et zce: a) AE = C + I + G + b) TA/Y = (TA a /Y) + c) Y = + TA TR d) AE = + c.(1 t).y e) A = C a c.ta a + c.tr + + G f) I + G = + (TA TR) g) pokud (I + G) je v tší než (S + NT) je dosavadní produkt nerovnovážný a následuje jeho h) I + G + X = S + NT + ch)promv tší než 0 je alfa s pruhem než alfa s dv ma pruhy +i) zp ír stku d chodu uniká ve ty sektorovém modelu: s.(zm na Y t.zm na Y) + t.zm na Y + ( ).zm na Y 2) Uvažujte model d cho d - výdaje. Máte k dispozici následující údaje: YD 320 370 420 C 260 295 330 a) Konkretizujte spot ební funkci. b) Konkretizujte funkci úspor. c) Uvažujte pro zjednodušení dvousektorovou ekonomiku a autonomní investi ní výdaje ve výši 200. Jaká zde bude rovnovážná úrove produktu? d) Uvažujte pro zjednodušení dvousektorovou ekonomiku a rovnovážný produkt ve výši 1000. Jaká zde bude úrove autonomních investi ních výdaj? 3) Uvažujte rovnici celkových plánovaných výdaj pro t ísektorový model. Správn dopl te sm r p sobení a velikost p íslušné zm ny u jednotlivých komponent výdaj (za ceteris paribus): a) pokles I vede k celkových plánovaných výdaj o b) pokles G vede k celkových plánovaných výdaj o c) pokles TA a vede celkových plánovaných výdaj o d) pokles t vede k celkových plánovaných výdaj o e) pokles TR vede k celkových plánovaných výdaj o 4) Uvažujte rovnici rovnovážného produktu ve ty sektorové ekonomice. Správn dopl te sm r p sobení a velikost zm ny rovnovážného produktu v následujících p ípadech (za ceteris paribus): a) r st I vede k rovnovážného produktu o b) pokles C a vede k rovnovážného produktu o c) r st G vede k rovnovážného produktu o d) pokles NX a vede k rovnovážného produktu o 15

e) r st TR vede k rovnovážného produktu o f) pokles TA a vede k rovnovážného produktu o Pro ešení úkol 5 8 vyjd te z následujícího grafu t ísektorového modelu d chod výdaje a p edpokládejte, že mezní sklon k úsporám z disponibilního d chodu iní 0,2. AE E 1 AE 1 (pro t 1 = 0,25) AE 2 (pro t 2 = 0,3) E 2 300 45 0 Y 2 Y 1 Y 5) Konkretizujte rovnici celkových plánovaných výdaj pro sazbu d chodové dan : a) t 1 b) t 2 c) Co zajiš uje linearitu funkcí AE 1 a AE 2? 6) ešte: + a) Ur ete hodnotu mezního sklonu ke spot eb z d chodu pro sazbu d chodové dan t 1, resp. t 2. b) Odvo te a ur ete hodnotu sklonu k ivky celkových plánovaných výdaj : b1) pro sazbu d chodové dan t 1 b2) pro sazbu d chodové dan t 2 b3) Jakbysezm nil p íslušný sklon k ivky AE (oproti zadání ad 6) b1)), pokud budete uvažovat t = 0? Ekonomicky interpretujte 7) Máte k dispozici následující údaje (v mld. K ): C a = 50, TA a = 20, I = 100, G = 90. Vypo t te velikost vládních transfer domácnostem (v mld. K ) pro da ovou sazbu: a) t 1 b) t 2 8) Ur ete velikost rovnovážného produktu (v mld. K ): a) Y 1 b) Y 2 c) Ekonomicky interpretujte rozdílné výsledky úkol ad 8) a) a ad 8) b). +d) Vypo t te velikost mezní míry úniku pro da ovou sazbu t 1. +e) Vypo t te velikost celkových únik pro rovnovážný d chod Y 1. 9) P i ešení úkol vyjd te z následujícího obrázku a uvažujte m = 1/4 (vždy p edpokládejte jinak stejné podmínky): 16

X, M, NX M 500 X 100 0 2000 Y NX a)ur ete sklon linie importu a p ípadné zm ny sklonu podél této linie. b)ur ete sklon linie istého exportu a p ípadn zm ny sklonu podél této linie. c)ur ete velikost istého exportu pro d chod ve výši 2000. d)ur ete znaménko istého exportu pro hypotetický d chod ve výši 2500. e) Ur ete velikost autonomního istého exportu. f) Jak se p i daném d chodu a konstantním m zm ní linie istého exportu p i: f1) zm n m nového kursu, která zlevní exporty a zdraží importy f2) pomalejší r stu domácí cenové hladiny ve srovnání se zahrani ím (pokud v modelu p ipustíme zm ny cen) f3) zm n preferencí u poptávajících subjekt, která vede k poklesu exportu a r stu importu 10) Správn dopl te následující rovnice vztahující se k jednoduchým multiplikátor m ve t ísektorovém (ad a) ad c)), resp. ty sektrovém modelu (ad d) ad f)): a) zm na Y = ( ) zm na G b) zm na Y = alfa s pruhem ( ) zm na TR c) zm na Y = ( ) c zm na TA a d) zm na Y = ( ) zm na I e) zm na Y = ( ) zm na NX a f) zm na NX = zm na X m ( ) zm na X ešení: ad 1) a) NX b) t c) YD d) A e) I f) S g) r st h) M ch) v tší i) m ad 2) a) C=C a + c YD, c = zm na c/zm na YD = 35/50 = 0,7, C a = C c YD = 36, C = 36 + 0,7 YD b) S= S a +s YD, c + s = 1, C a = - S a, postup analogicky s p íkladem ad a), S = - 36 + 0,3 YD c) p ibližn 786, 66 (Y = AE = C + I, funkci C viz ešení ad a)) d) 264 (Y = AE = C + I, funkci C viz ešení ad a)) 17

ad 3) a) poklesu, I b) poklesu, G c) r stu, c TA a d) r stu, c t Y e) poklesu, c TR ad 4) a) r stu, alfa s dv ma pruhy zm na I b) poklesu, alfa s dv ma pruhy zm na C a c) r stu, alfa s dv ma pruhy zm na G d) poklesu, alfa s dv ma pruhy zm na NXa (zde platí NX = NX a m Y, NX a = X M a ) e) r stu, alfa s dv ma pruhy c zm na TR f) r stu, - alfa s dv ma pruhy c zm na TA a ad 5) a) AE 1 = 300 + 0,8 (1 0,25) Y 1 obecn AE = A + c (1 t) Y b) AE 2 = 300 + 0,8 (1 0,30) Y 2 c) p edpoklad konstantního c, resp. t (na p ímce je sklon konstantní, zde sklon = sm rnice) ad 6) a) pro sazbu t 1 : 0,6, c p edstavuje v t ísektorovém modelu mezní sklon ke spot eb z disponibilního d chodu (zde c = 0,8), (1 t) je podíl d chodu, který z stane po zdan ní, výraz c (1 t) pak vyjad uje mezní sklon ke spot eb z d chodu (celkového, b žného), tj. zde 0,8 (1 0,25) = 0,6 podrobn ji viz doporu enou literaturu nap. [14], pro sazbu t 2 : 0,56 (postup analogický) ad 6) b1) sklon = 0,6, sklon AE = zm na AE/zm na Y = (c (1 t) zm na Y)/zm nay=c (1-t), vyjde 0,6 (zde všude sklon = sm rnice) blíže viz doporu enou literaturu nap. [14], srov. p. ad 6) a) zde b2) sklon = 0,56 (postup viz ad 6) b1)) b3) sklon by se zv tšil na 0,8, zohledn ní daní znamená v tší úniky z kolob hu d chodu v t ísektorovém modelu oproti modelu dvousektorovému (tj. v p ípad t=0byk ivka AE m la v tší sklon a za ceteris paribus by p íslušný rovnovážný d chod byl v tší) ad 7) a) TR = 95 mld. K, A = 300 (z grafu) = C a c TA a + c TR + I + G, z toho TR = 95 mld. K b) TR = 95 mld. K (velikost TR nezávisí na t postup viz ad 7) a)) ad 8) a) Y 1 = 750 mld. K, Y 1 = AE 1 = A + c (1 t 1 ) Y 1 po dosazení z toho Y 1 = 750 mld. K nebo Y 1 = alfa s pruhem (1/(1 c (1 t 1 ))) A = 2,5 300 = 750 mld. K b) Y 2 vyjde p ibližn 681,8 mld. K, Y 2 = AE 2 = A + c (1 t 2 ) Y 2 po dosazení z toho Y 2 vyjde p ibližn 681,8 mld. K nebo Y 2 = alfa s pruhem (1/(1 c (1 t 2 ))) A = p ibližn 2,27 300 = p ibližn 681 mld. K c) vyšší t vede k v tším únik m z kolob hu d chodu, proto je za ceteris paribus p íslušný rovnovážný d chod Y 2 menší d) MLR = 0,4 (= 1/alfa s pruhem = s (1 t 1 ) + t 1 ) podrobn ji viz doporu enou literaturu [1], [14] aj. e) celkové úniky (vše plánované veli iny = Y MLR (zde 750 0,4) = 300 mld. K, podmínku rovnovážného produktu v t ísektorovém modelu lze také formulovat jako Y MLR = A (kde A obsahuje i C a ), pomocí formule S + NT = I + G získáme také celkové úniky (rovnající se nespot ebním výdaj m), ale vyjde zde jiné íslo (oba výpo ty by byly stejné pro C a = 0) blíže viz doporu enou literaturu [7], [14] aj. ad 9) a) 1/4, sklon linie importu je dán mezním sklonem k importu z d chodu, vzhledem ke konstantnímu m je linie lineární a sklon se nem ní (zde sklon = sm rnice) b) 1/4, sklon linie istého exportu je dán mezním sklonem k importu z d chodu, vzhledem ke konstantnímu m je linie lineární a sklon se nem ní (zde sklon = sm rnice) c) 0, pro Y = 2000 je NX = 0 (X = M) d) záporné, pro Y v tší než 2000 je NX menší než 0 (M je v tšínežx) e) 400, NX a = X M a (= 500 100), údaje ode teme z grafu f1) posun linie NX nahoru (r st NX r st X, pokles M) f2) posun linie NX nahoru (r st NX r st X, pokles M) f3) posun linie NX dol (pokles NX) (ad f1) ad f3) zkoumáme vertikální posun linie NX pro daný Y a konstantní m, blíže viz doporu enou literaturu [1], [14], též srov. Téma VII., XII.) 18

ad 10) a) alfa s pruhem b) c c) alfa s pruhem d) alfa s dv ma pruhy e) alfa s dv ma pruhy f) alfa s dv ma pruhy IV.10. Vybrané reálie: Vývoj hrubého domácí produktu v R (stálé ceny 1995, meziro ní zm na v %) 8,0 6,6 6,6 6,0 4,0 2,0 0,0 5,9 4,8 4,1 5,1 4,0 4,0 0,3 1,4-0,2 2,1 0,3 1,3-0,1 1,8 3,3 3,1 2,8 3,9 3,6 3,5 3,3 2,7 2,5-2,0-1,1-4,0-4,2-2,9-3,4-6,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Zdroj: Statistická ro enka R 2002 IV.11. Použitá a další doporu ená literatura: +ALLEN, R. G. D.: Makroekonomická teorie (matematický výklad). Praha, Academia 1975. +BARRO, R. J.: Macroeconomics. 5. vydání. Cambridge, MIT Press 2000. BAUMOL, W. J., BLINDER, A. S.: Economics. Principles and Policy. 8. vydání. Fort Worth, Harcourt 1999. +BRANSON, W. H.: Macroeconomics. Theory and Policy. 3. vydání. New York, Harper & Row 1989. +BUCHHOLZ, T. G.: Živé myšlenky mrtvých ekonom. Praha, Victoria Publishing 1993. +BURDA, M., WYPLOSZ, Ch.: Macroeconomics. A European Text. 3. vydání. Oxford, Oxford University Press 2001. BUREŠOVÁ, M., BURIANOVÁ, J., KADE ÁBKOVÁ, B.: Makroekonomie. Cvi ebnice. Praha, FinEco 1999. +CAHLÍK, T.: Makroekonomie. Praha, Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum 1998. +DORNBUSCH, R., FISCHER, S.: Makroekonomie. 6. vydání. Praha, SPN a Nadace Economics 1994. EATWELL, J., MILGATE, M., NEWMAN, P. (eds.): The New Palgrave A Dictionary of Economics. Volume 1, 2, 3, 4. New York, Palgrave Publishers 2002. +FELDERER, B., HOMBURG, S.: Makroekonomika a nová makroekonomika. Bratislava, Elita 1995. +FRAIT, J., ZEDNÍ EK, R.: Makroekonomie. Ostrava, VŠB - TU 1996. FRANK, R. H., BERNANKE, B. S.: Ekonomie. Praha, Grada 2002. GILLESPIE, A: P ehled EKONOMIE. Praha, Portál 2002. +GORDON, R. J.: Macroeconomics. 8. vydání. New York, Addison - Wesley 2000. HELÍSEK, M.: Makroekonomie. Základní kurs. 2. p epracované vydání. Slaný, Melandrium 2002. HOLMAN, R.: Ekonomie. ešení otázek a p íklad. 1. vydání. Praha, C. H. Beck 2000. HOLMAN, R.: Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. Praha, C. H. Beck 2000. HOLMAN, R.: Ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2002. +HOLMAN, R. a kol.: D jiny ekonomického myšlení. 2. vydání. Praha, C. H. Beck 2001. +KEYNES, J. M.: Obecná teorie zam stnanosti, úroku a pen z. Praha, SAV 1963. 19

LIPSEY, R. G., COURANT, P. N., PURVIS, D. D., STEINER, P. O.: Economics. 10. vydání. New York, Harper Collins College Publishers 1993. LISÝ, J. a kol.: Ekonómia (všeobecná ekonomická teória). Bratislava, IURA EDITION 1998. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 7. vydání. Slaný, Melandrium 2002. +MACH, M.: ešené problémy ke kursu Makroekonomie II. Jino any, H + H 1992. +MACH, M.: Makroekonomie II. Pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. ást. Slaný, Melandrium 2001. MACH, M., HELÍSEK, M.: Standardy p edm t Makroekonomie I a Makroekonomie II. Praha, VŠE v Praze 1997. MANKIW, N. G.: Zásady ekonomie. Praha, Grada 1999. PEARCE, D. W. a kol.: Macmillan v slovník moderní ekonomie. Praha, Victoria Publishing 1995. +PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvi ebnice pro základní a st edn pokro ilý kurz. Slaný, Melandrium 1998. PUDLÁK, J. a kol.: Vybrané otázky z makroekonomie. Praha, VŠE v Praze 1990. RUFFIN, R. J., GREGORY, P. R.: Principles of Economics. 6. vydání. New York, Addison - Wesley 1996. RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie - základní kurs. 7. vydání. Slaný, Melandrium 2002. SALIN, P.: Makroekonómia. Bratislava, Elita 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. 13. vydání. Praha, Svoboda 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D., MANDEL, M. J.: Economics. 15. vydání. New York, Mc Graw - Hill Book Company 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonómia. 16. vydání. Bratislava, Elita 2000. +SIR EK, P.: Pr vodce d jinami standardních ekonomických teorií. Slaný, Melandrium 2001. +SIR EK, P.: Pr vodce d jinami standardních ekonomických teorií. 2. rozší ené a dopln né vydání. Slaný, Melandrium 2003 (resp. 1. vydání, tamtéž 2001). SIR EK, P.: EKONOMIE. Pro p ijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. Praha, Oeconomica Nakladatelství VŠE v Praze 2003. SIR EK, P., NE ADOVÁ, M.: Mikroekonomická teorie I. Cvi ebnice. Slaný, Melandrium 2001. +SIR EK, P., BABIN, J. I.: Makroekonomická teorie II. Pracovní sešit. Slaný, Melandrium 2004 (v p íprav ). +SNOWDON, B., VANE, H. R.: A Macroeconomics Reader. London, Routledge 1999. +SOJKA, M.: Kdo byl kdo. Sv toví a eští ekonomové. Praha, Libri 2002. +SOJKA, M. a kol.: D jiny ekonomických teorií. 2. vydání. Praha, VŠE v Praze 1998. +SOJKA, M. a kol. :D jiny ekonomických teorií. Praha, Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum 1999. SOJKA, M., KONE NÝ, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie. 4. vydání. Praha, Libri 2001. ŽÁK, M. a kol.: Velká ekonomická encyklopedie. 2. dopln né a rozší ené vydání. Praha, Linde 2002. 20