SYLABUS 10. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu)

SYLABUS 10. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. květen 2016 1

Geodézie 2 přednáška č.10 STÁTNÍ MAPOVÁ DÍLA ČR A ÚČELOVÉ MAPY PRO VÝSTAVBU ÚVOD Základní pojmy Mapa Zmenšené, zevšeobecněné zobrazení povrchu Země, sestrojené na rovině podle matematických vztahů a vyjadřující rozmístění a vlastnosti objektů na tomto povrchu. Plán Zmenšený, generalizovaný obraz malé části zemského povrchu, při průmětu do vodorovné roviny se zanedbává zakřivení Země. Plán lze pouţít v prostoru o poloměru menším neţ 15 km (viz 1. přednáška GDZ1). Generalizace Vypuštění nebo zjednodušení obsahu mapy volené s ohledem na měřítko a účel mapy (např. Katastrální mapa zobrazuje pouze polohopisné údaje viz dále, nebo podle měřítka mapy můţe být táţ obec zobrazena obrysy jednotlivých objektů, bloky objektů mezi významnými komunikacemi, smluvenou mapovou značkou nebo dokonce nemusí být zobrazena vůbec). Rozdělení map Rozdělení map podle měřítka: o mapy velkých měřítek: do 1 : 5 000, o mapy středních měřítek: 1 : 5 000 1 : 200 000, o mapy malých měřítek: 1 : 500 000 a menší. Rozdělení map podle formy: o analogová mapa - je vedena jako kresba na mapových listech, o obrazová mapa vzniká úpravou snímků letecké fotogrammetrie, o digitální mapa - je vedena jako soubor dat v počítači, obvykle je organizována tematicky do vrstev a většinou umoţňuje nad daty provádět kromě tisku další operace. Rozdělení map podle účelu: o mapy pro technicko-hospodářské účely (např. katastr nemovitostí, technické mapy měst), o mapy projekční, o mapy pro obranu státu (vojenské, topografické), o tématické mapy (pro sport, výuku apod.). Rozdělení map podle původu: o mapy původní přímo měřené v terénu, o mapy odvozené sestaveny na podkladě jiných map (většího nebo alespoň stejného měřítka). 2

Obsah mapy polohopis - vyznačuje umístění objektu jeho obrysem nebo smluvenou značkou (pokud skutečný rozměr nelze vyjádřit v daném měřítku obrysem). Smluvené značky jsou uvedeny v mapovém klíči. výškopis - uvádí absolutní výšky a tvar topografických ploch terénu pomocí vrstevnic (čára spojující body o stejné nadmořské výšce neboli horizontální řez terénem), o vrstevnice základní (interval závislý na měřítku mapy), zesílené (zvýraznění plasticity vjemu), doplňující (obvykle polovičního intervalu, kreslené čárkované a upřesňující místa pozvolné změny spádu kupy, sedla apod.), o výškopis můţe být vyjádřen téţ absolutními kótami přírodních či technických objektů, relativními kótami, technickými šrafami pro zobrazení sklonu umělých svahů, v geografických mapách také vyjádřením výšek barvami (hypsometrie) nebo stínováním, popis geografické a pomístní názvosloví vztaţené ke kresbě mapy, texty, které jsou součástí smluvených značek, popis rámu a vně rámu (označení listu mapy, měřítko, datum vyhotovení apod.) a další údaje, rám mapy - ohraničuje kresbu mapy, podle druhu a pouţití mapy bývá opatřen zeměpisnou nebo souřadnicovou sítí. (Podrobněji v předmětech Mapování a Kartografie) STÁTNÍ MAPOVÉ DÍLO ČR Státní mapová díla tvoří mapové listy souvisle zobrazující území České republiky, zpracované podle jednotných zásad a vydávané orgánem státní správy (ČÚZK) ve veřejném zájmu. Státní mapová díla závazná na území České republiky jsou stanovena nařízením vlády č. 430/2006 Sb. Dělí se na základní státní mapová díla se základním, všeobecně vyuţitelným obsahem a na státní mapová díla tematická, která zpravidla na podkladě základního státního mapového díla zobrazují další tematické skutečnosti. Český úřad zeměměřický a katastrální je vydavatelem jak základních státních mapových děl, mezi která patří katastrální mapa, Státní mapa v měřítku 1:5 000, Základní mapa České republiky v měřítkách 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000 a 1:200 000, Mapa České republiky v měřítku 1:500 000, tak i několika tematických mapových děl (webovské stránky ČÚZK). Mapy jsou k dispozici často ve dvojím vyhotovení analogová (stará), digitální (aktualizovaná, přepracovaná). V některých případech se ovšem jedná o zpracování předchozích analogových podkladů. V digitální podobě jsou k dispozici tyto mapy: Státní mapa 1 : 5 000 Státní mapa 1 : 5 000 - rastrová Státní mapa 1 : 5 000 - odvozená Rastrová Základní mapa ČR 1 : 10 000 Rastrová Základní mapa ČR 1 : 25 000 Rastrová Základní mapa ČR 1 : 50 000 Rastrová Základní mapa ČR 1 : 200 000 Rastrová Mapa České republiky 1 : 500 000 Rastrová Mapa České republiky 1 : 1 000 000 (Rastrová mapa = skenované analogové podklady) 3

Mapy velkých měřítek katastrální mapa 1 : 2 880 katastrální mapy v dekadických měřítkách státní mapa 1 : 5 000 odvozená státní mapa 1 : 5 000 Katastrální mapy Katastrální mapy slouţí pro potřeby vedení Katastru nemovitostí České republiky a zobrazují hranice pozemků, stavební objekty, hranice katastrálních území, popis a další předměty v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) a její přílohou. Katastrální mapa je v současnosti vedena na cca 40 % území České republiky v digitální formě, ve zbylé části území v analogové formě. Je vyhotovena v několika měřítkách a kladech mapových listů. V území, kde jsou katastrální mapy vedeny analogově, jsou pravidelně skenovány a dostupné ve formě rastrových souborů. Katastrální mapa 1 : 2 880 Mapa v souvislém zobrazení, která vznikla na podkladě map bývalého stabilního katastru (obr.1a), vyhotovovaných od 1. poloviny 19. století přibliţně do konce dvacátých let minulého století. Katastrální mapy v sáhovém měřítku 1: 2 880 pokrývají přibliţně dvě třetiny území České republiky. 4

Katastrální mapy v dekadických měřítkách (1:1 000, 1:2 000 a 1:5 000) Katastrální mapy v dekadických měřítkách, zpracovávané na základě měření číselnými metodami v S-JTSK, vznikaly od 30. let do počátku 90. let minulého století postupně jako tzv. novoměřické mapy podle Instrukce A (obr.1.b), jako technickohospodářské mapy (THM) a Základní mapy velkého měřítka (ZMVM). Pokrývají asi 30% území České republiky. Státní mapa 1 : 5 000 odvozená Státní mapa v měřítku 1:5 000 byla před rokem 2001 zpracována jako analogová mapa, tzv. Státní mapa 1:5 000, odvozená (SMO-5) pro celé území České republiky. Obsahuje polohopis, výškopis a popis (obr.1c). Jejím základním polohopisným grafickým podkladem jsou katastrální mapy, výškopisným podkladem (hnědě) zpravidla Základní mapa ČR 1:10 000 (ZM 10) nebo ZABAGED. Polohopisný obsah mapy (černě) je doplněn dalšími prvky z dostupných grafických podkladů, především z leteckých měřických snímků. Je dostupná z celého území České republiky, zčásti ve vektorové, zčásti v rastrové formě. Byla vyhotovena pro projekční účely. 5

Státní mapa 1 : 5 000 (SM 5) SM 5 se zpracovává od roku 2001 a spolu se Státní mapou 1:5000 rastrovou postupně nahrazuje stávající analogovou Státní mapu 1:5000 odvozenou. Je státním mapovým dílem největšího měřítka, které zobrazuje výškopis. Pro celé území České republiky jej tvoří souvislý klad 16 301 mapových listů, zobrazujících území 2x2,5 km. Mapa je tvořena třemi sloţkami polohopisnou, výškopisnou a popisem. Podkladem sloţky polohopisné je digitální katastrální mapa (DKM) nebo katastrální mapa digitalizovaná (KM-D), výškopisná sloţka vychází ze Základní mapy 1:10 000 nebo z vektorového souboru ZABAGED. Zdrojem popisu je jednak katastrální mapa a jednak databáze geografických jmen České republiky Geonames. Souřadnicový systém S-JTSK, výškový systém BpV. 6

7

Mapy středních měřítek Po 2. světové válce u nás vznikaly souběţně mapy vojenské (v Gauss-Krügerově zobrazení) a civilní (v Křovákově zobrazení) liší se jiným zpracováním a utajováním některých skutečností, důleţitých z vojenského hlediska (v civilních mapách). Jedná se o tzv. topografické mapy. V současnosti je soubor Základních map České republiky středních měřítek tvořen následujícími mapami: Základní mapa (ZM) ČR 1 : 10 000 ZM ČR 1 : 10 000 s doplňkovým obsahem Nová ZM ČR 1 : 10 000 z dat ZABAGED ZM ČR 1 : 25 000 ZM ČR 1 : 50 000 Nová ZM ČR 1 : 50 000 z dat ZABAGED ZM ČR 1 : 100 000 ZM ČR 1 : 200 000 Základní mapy středních měřítek představují vedle katastrální mapy nejdůleţitější součást státního mapového díla. Mají topografický charakter, obsahují polohopis, výškopis a popis. Zpracovány jsou v jednotném kladu mapových listů, speciálně navrţeném pro účel jejich tvorby s ohledem na optimální pokrytí území mapovými listy. Jednotlivé mapové listy tvoří lichoběţníky orientované přibliţně podle světových stran. Základní mapy v měřítkách 1:10 000 aţ 1:100 000 jsou dokončeny pro celé území České republiky digitální technologií na podkladě dat ZABAGED a Geonames a probíhá jejich aktualizace. Základní mapa České republiky 1:200 000 je dostupná v rastrové formě pořízené skenováním analogové mapy, její digitální kartografické zpracování je připravováno na podkladě databáze DATA200. Digitální forma základních map středních měřítek je s výhodou jednotného zpracování pro celé území České republiky vyuţívána v geografických informačních systémech, mapových portálech a webových aplikacích v roli přehledových map. Základní mapa 1:10 000 Je nejpodrobnější základní mapou středních měřítek. Byla zpracována na podkladě topografické mapy 1:10 000 a je postupně vydávána od roku 1971. Zobrazuje celé území České republiky v souvislém kladu mapových listů, území České republiky je zobrazeno na 4533 mapových listech. ZM 10 obsahuje polohopis, výškopis a popis. Polohopis zahrnuje sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice správních jednotek a katastrálních území (včetně hranic územně technických jednotek), bodové pole, porost a povrch půdy. Předmětem výškopisu je terénní reliéf zobrazený vrstevnicemi a šrafami. Popis sestává z označení objektů, geografického názvosloví, výškových kót, rámových a mimorámových údajů. Mapové listy vydávané od roku 1992 obsahují téţ body polohového a výškového bodového pole, rovinnou pravoúhlou souřadnicovou síť a zeměpisnou síť. Při generalizaci polohopisu nedochází k rozsáhlejší blokaci staveb a k většímu zjednodušování tvarů, takţe mapa poskytuje velmi podrobnou představu o zobrazovaném území. Základní mapa 1:10 000 s doplňkovým obsahem Na území vymezeném hranicemi měst Prahy a Brna je obsah základní mapy doplněn názvy ulic, veřejných prostranství a mostů, výplněmi budov a bloků budov. 8

Nová základní mapa ČR 1 : 10 000 z dat ZABAGED Od roku 2001 se ZM 10 vyhotovuje digitální technologií ze Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED) a databáze geografických jmen České republiky Geonames. V roce 2006 byla tato nová podoba ZM 10 dokončena pro celé území České republiky a je dále aktualizována. Tvorbu a aktualizaci ZM 10 zajišťuje Zeměměřický úřad (ZÚ). Státní mapové dílo ZABAGED (Základní báze geografických dat) ZABAGED je digitální geografický model území České republiky (ČR) na úrovni podrobnosti Základní mapy ČR 1:10 000 (ZM 10). ZABAGED je součástí informačního systému zeměměřictví a patří mezi informační systémy veřejné správy. Je vedena v podobě bezešvé databáze pro celé území ČR, v centralizovaném informačním systému spravovaném ZÚ. ZABAGED je v současné době tvořena 123 typy geografických objektů zařazených do polohopisné nebo výškopisné části ZABAGED. Polohopisná část ZABAGED obsahuje dvourozměrně vedené (2D) prostorové informace a popisné informace o sídlech, komunikacích, rozvodných sítích a produktovodech, vodstvu, územních jednotkách a chráněných územích, vegetaci a povrchu, terénním reliéfu. Její součástí jsou i vybrané údaje o geodetických bodech na území ČR. Výškopisná část ZABAGED obsahuje trojrozměrně vedené (3D) prvky terénního reliéfu a je reprezentovaná 3D souborem vrstevnic. Na základě potřeb uţivatelů je obsah ZABAGED postupně rozšiřován. 9

ZABAGED je vyuţívána jako základní vrstva v geografických informačních systémech (GIS), zejména v informačních systémech veřejné správy. Je také hlavním datovým zdrojem pro tvorbu Základních map České republiky 1:10 000 aţ 1:100 000. Správcem a poskytovatelem dat ZABAGED je ZÚ. Proces tvorby ZABAGED započal v roce 1995 vektorizací tiskových podkladů Základní mapy 1:10 000. V celém rozsahu území České republiky a nadefinovaných objektů byla ZABAGED naplněna v roce 2004. Celá datová série je aktualizována v tříletém cyklu. Kromě této plošné aktualizace probíhá průběţná aktualizace vybraných objektů. 10

Základní mapa ČR 1 : 25 000 (ZM 25) Obsah vychází ze ZM 10 a je generalizován. Základní mapa 1:25 000 je koncipována jako obecně zeměpisná mapa, tj. mapa topografického charakteru. Zobrazuje celé území České republiky v souvislém kladu mapových listů, a to na 773 mapových listech. ZM 25 obsahuje polohopis, výškopis a popis. Předmětem polohopisu jsou sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice správních jednotek a katastrálních území, hranice chráněných území, porost a povrch půdy. Předmětem výškopisu je terénní reliéf zobrazený vrstevnicemi a terénními stupni. Popis mapy sestává z druhového označení objektů, standardizovaného geografického názvosloví, kót vrstevnic, výškových kót, rámových a mimorámových údajů. Obsahem mapových listů je i rovinná pravoúhlá souřadnicová síť a zeměpisná síť. 11

12

Základní mapa ČR 1 : 50 000 (ZM 50) Základní mapa ČR je koncipována jako přehledná obecně zeměpisná mapa a zobrazuje celé území České republiky v souvislém kladu mapových listů. Území České republiky je zobrazeno na 211 mapových listech. Je to jediná ZM, která zobrazuje předměty svého obsahu i mimo území ČR (na hraničních mapových listech). Obsahuje polohopis, výškopis a popis. Předmětem polohopisu jsou sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice správních jednotek a katastrálních území (včetně územně technických jednotek), hranice chráněných území, porost a povrch půdy. Předmětem výškopisu je terénní reliéf zobrazený vrstevnicemi a terénními stupni. Popis mapy sestává z druhového označení objektů, standardizovaného geografického názvosloví, kót vrstevnic, výškových kót, názvů a identifikačních čísel katastrálních území (územně technických jednotek), rámových a mimorámových údajů. Obsahem mapových listů je i rovinná pravoúhlá souřadnicová síť a zeměpisná síť. ZM 50 je mezi základními mapami středních měřítek nejvíce vyuţívána pro tvorbu tematických státních mapových děl. Na jejím podkladě je vyhotovena řada účelových map (dotisk určité sloţky mapy), např. základní vodohospodářská mapa, silniční mapa, geologická mapa.. 13

Nová základní mapa ČR 1 : 50 000 z dat ZABAGED Od roku 2002 se ZM 50 vyhotovuje digitální technologií ze Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED) a databáze geografických jmen České republiky Geonames. V roce 2007 byla tato nová podoba ZM 50 dokončena pro celé území České republiky a je dále aktualizována. Tvorbu a aktualizaci ZM 50 zajišťuje Zeměměřický úřad v návaznosti na aktualizaci ZABAGED, s rozšířeným obsahem a s rozšířeným barevným rozlišením vybraných porostů a ploch.. 14

Základní mapa ČR 1:100 000 (ZM 100) 15

Základní mapa ČR 1:200 000 (ZM 200) Základní mapa České republiky 1:200 000 (ZM 200) je základním státním mapovým dílem středního měřítka a je koncipována jako přehledná obecně zeměpisná mapa. Zobrazuje celé území České republiky v souvislém kladu 18 mapových listů. ZM 200 obsahuje polohopis, výškopis a popis. Předmětem polohopisu jsou sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice krajů a okresů, hranice chráněných území, porost a povrch půdy. Předmětem výškopisu je terénní reliéf zobrazený vrstevnicemi a terénními stupni. Popis mapy sestává ze standardizovaného geografického názvosloví, kót vrstevnic, výškových kót, rámových a mimorámových údajů. Předměty obsahu mapy jsou znázorněny pouze na území České republiky. Od roku 2011 se ZM 200 vyhotovuje digitální technologií z Národní databáze Data200. Tvorbu a aktualizaci ZM 200 zajišťuje Zeměměřický úřad. 16

Mapy malých měřítek Mapa České republiky 1:500 000 (MČR 500) je základním státním mapovým dílem a je koncipována jako přehledná obecně zeměpisná mapa. Zobrazuje celé území České republiky na jednom mapovém listu a je zpracována digitální technologií. MČR 500 obsahuje polohopis, výškopis, zeměpisnou síť, popis a vysvětlivky k mapě. Předmětem polohopisu jsou sídla, komunikace s výplní dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy, vodstvo, hranice státní a krajské a porost a povrch půdy (lesy). Předmětem výškopisu jsou výškové body. Popis mapy sestává ze standardizovaného geografického názvosloví, výškových kót, názvu a měřítka mapy s tiráţními údaji a údaji grafického měřítka, textové části vysvětlivek a rámových údajů (zeměpisné souřadnice). Zeměpisná síť v mapě je dělena po 1. Předměty obsahu mapy, s výjimkou vnitrostátních správních hranic, jsou souvisle znázorněny i na přiléhajících částech území sousedních států. Od roku 2007 se MČR 500 vyhotovuje digitální technologií ze Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED) a databáze geografických jmen České republiky Geonames. Tvorbu a aktualizaci MČR 500 zajišťuje Zeměměřický úřad. 17

18

Mapa České republiky 1:1 000 000 (MČR 1M) Mapa ČR 1:1 000 000 obsahově navazuje na Mapu České republiky 1:500 000 a je rovněţ koncipována jako přehledná obecně zeměpisná mapa. Zobrazuje celé území České republiky na jednom mapovém listu. MČR 1M obsahuje polohopis, výškopis, zeměpisnou síť, popis a vysvětlivky k mapě. Předmětem polohopisu jsou sídla, komunikace (dálnice, silnice, ţeleznice), vodstvo (významné vodní toky a nádrţe), hranice státní a okresní, porost a povrch půdy (lesy). Předmětem výškopisu jsou výškové body a stínovaný terénní reliéf. Popis mapy sestává ze standardizovaného geografického názvosloví, výškových kót, názvu a měřítka mapy s tiráţními údaji a údaji grafického měřítka, textové části vysvětlivek a rámových údajů (zeměpisné souřadnice). Zeměpisná síť v mapě je dělena po 1. Předměty obsahu mapy, s výjimkou vnitrostátních správních hranic, jsou souvisle znázorněny i na přiléhajících částech území sousedních států. Tvorbu a aktualizaci MČR 1M zajišťuje Zeměměřický úřad. 19

Databáze Data200 je digitální geografický model území České republiky (ČR) odpovídající přesností a stupněm generalizace měřítku 1:200 000. Data200 je zpracována v rozsahu celého území České republiky, vznikla na základě projektu EuroRegionalMap (ERM) evropského sdruţení civilních zeměměřických a mapových sluţeb EuroGeographics, který se v roce 2011 realizoval ve 39 zemích Evropy. Zpracování ERM za Českou republiku zajišťuje Zeměměřický úřad od roku 2005. Databáze Data200 vychází z ERM a rozšiřuje ji o další objekty. Aktuální vydání Data200 obsahuje celkem 47 typů objektů. Databáze je strukturovaná do osmi tematických vrstev - administrativní hranice, vodstvo, doprava, sídla, geografická jména, různé objekty, vegetace a povrch, výškopis. Díky svému původu jsou tato data homogenní v rámci Evropy a vystykovaná na státních hranicích, takţe je lze kombinovat s daty ERM ostatních států a získat tak kvalitní podklad pro řešení nejen národních, ale i různých přeshraničních projektů. V Zeměměřickém úřadu bude tato databáze slouţit jako zdroj pro tvorbu státního mapového díla odpovídajícího měřítka a pro aktualizaci tematických nadstaveb v odpovídajícím měřítku. Data jsou poskytována po tematických vrstvách nebo jako celek pro Českou republiku ve formě souborových dat v několika formátech včetně mapového dokumentu pro zjednodušenou vizualizaci. Poskytování bylo zahájeno po dokončení Data200 v závěru roku 2009. 20

ÚČELOVÉ MAPY VE VÝSTAVBĚ Účelové mapy jsou mapy se speciálním obsahem. Kromě základních údajů (hranice parcel, budovy, silnice, ţeleznice, vodní toky...) obsahují ještě doplňující údaje (např. ţelezniční účelová mapa obsahuje navíc údaje potřebné pro provoz ţeleznic zákres ţelezničního tělesa, zákres příkopů, kolejiště, traťových a staničních ţelezničních zařízení, návěstidel,...). Jsou často vedeny v digitální podobě. Jsou v měřítkách 1:200 (ZMZ základní mapa závodu) aţ 1:5000 (lesnické mapy) podle účelu mapy. Obsah účelové mapy lze rozdělit na část polohopisnou, výškopisnou a popis mapy. Technická mapa města (TMM) Má měřítko 1 : 500, na perifériích 1 : 1000. Zpravidla kromě obvyklé situace zobrazuje veškeré podzemní a nadzemní sítě a rozvody, jejichţ parametry jsou odlišovány druhem a barvou čáry. Povinnost spolupracovat na udrţování úplnosti a aktuálnosti obsahu mají správci sítí. Náklady na mapování hradí obce. Ukázka technické mapy města (Praha) Základní mapa závodu (ZMZ) Měřítko od 1 : 200 do 1 : 1000, kromě průběhu veškerých sítí jsou zakresleny stavby, uţivatelská, kontrolní nebo regulační zařízení, jednotlivé stromy apod. 21

STAV KE DNI DOPLNIL - PODPIS KONTROLOVAL - PODPIS Jednotná železniční mapa (JŽM) Zobrazuje traťová a staniční vybavení a zařízení v obvodu dráţního tělesa, je vyhotovována v měřítku 1 :1000 a v komplikovaných poměrech 1 : 500. JŢM je tajná. Další účelové mapy ZM dálnice, letiště, lomu, dále důlní mapy (v působnosti Českého báňského úřadu), mapy lesnické, vodohospodářské a další. Základní důlní mapa Výškový systém: Bpv Základní dùlní mapa - Tunely Libouchec Souøadnicový systém: JTSK Mapa založena 17.2.2005 Klad listù Legenda Podnik: Metrostav a.s. Použitá technologie: NRTM 1:1000 Ev. è.: ZDM04/05 KLAD MAPOVÝCH LISTŮ K zajištění návaznosti kresby na jednotlivých mapových listech a spolehlivé identifikaci jejich vzájemné polohy, jsou mapové listy v jednotlivých souřadnicových systémech jednoznačně označeny. Klad triangulačních a mapových listů v souřadnicových systémech stabilního katastru(skripta Geodézie 2, str.13 až 16) Jak jiţ bylo dříve uvedeno je území České republiky pokryto dvěma souřadnicovými systémy. Pro Čechy je to souřadnicový systém s počátkem v trigonometrickém bodu Gusterberg, pro Moravu má souřadnicový systém počátek v katedrále sv. Štěpána ve Vídni (obr.18). V kaţdém z těchto systémů byla zájmová oblast rozdělena rovnoběţkami s osami x a y s odstupem 1 rakouské míle = 4000 sáhů = 7585,936 m (obr.19). Tím vznikly sloupce, označované římskými číslicemi I, II, III atd. od osy x na západ (ZS, německy WC, tj West-Colonne) a na východ (VS, německy OC, tj. Ost- Colonne) a vrstvy číslované od severu k jihu arabskými číslicemi. Souřadnicový systém gusterbergský má osu y mezi 45. a 46. vrstvou, svatoštěpánský mezi 33. a 34. vrstvou. Čtverec vytvořený průsekem sloupce a vrstvy tvoří jeden triangulační list o výměře jedné čtvereční míle (obr.19). 22

Vyšrafovaný triangulační list (obr.19) má označení ZS-II-44 (tedy západní sloupec II, vrstva 44 a je vytvořen v sáhové míře. 23

Triangulační list se dělí na 4 sloupce (a,b,c,d) a 5 vrstev (e,f,g,h,i), takţe vzniká 20 obdélníků, tzv. sekčních (mapových) listů. Označení sekčních listů vychází z označení příslušného triangulačního listu, následuje písmeno označující sloupec a za lomítkem písmeno označující vrstvu, tedy sekční list vyznačený v obrázku č.19 má označení VS-II-43-sekce c/h. Písmenem a je označen východní sloupec a značení vzrůstá k západu (písmeno d). Označení vrstev se zvyšuje od severu (písmeno e) k jihu (písmeno i). Novější, dnes pouţívané označení stejného sekčního listu je GUST2880 VS-II-43-14, kde jednotlivé sekční listy jsou očíslovány od severozápadního rohu po vrstvách, směrem k východu (obr.19). K zobrazení sekčního listu bylo zvoleno měřítko 1:2 880, které je odvozeno ze sáhové míry tak, aby se výměra jednoho jitra (čtverec o straně 40 sáhů) zobrazila čtvercem o straně jednoho palce (1 ). Protoţe 40 sáhů x 6 stop x 12 palců = 2 880, je poměr obrazu ke skutečnosti 1:2 880. V tomto měřítku má sekční list rozměry 25 x 20 palců, tj. 500 čtverečních palců a představuje území o rozloze 1 000 x 800 sáhů, čili výměru 500 jiter. V metrické míře jsou rozměry sekčního listu 65,85 x 52,68 cm a ve skutečnosti 1 896,48 x 1 517,19 m. Pro zobrazování velkých měst a důleţitých oblastí bylo pouţito měřítka 1:1 440, výjimečně i 1:720. Označení mapového listu 1:1 440 vycházelo z označení příslušného sekčního listu, který byl dále rozdělen na 2 sloupce, označené arabskými číslicemi 1, 2, a to od východu k západu a 2 vrstvy, označené arabskými číslicemi 3, 4, a to od severu k jihu. V případě pouţití měřítka 1:720 byl stejný sekční list rozdělen na 4 sloupce, označené číslicemi 1 aţ 4, opět od východu k západu a 4 vrstvy, číslicemi 5 aţ 8, od severu k jihu (obr.20). Vyšrafovaný mapový list 1:1 440 má tedy označení VS-II- 43-sekce c/h list 2/4 (obr. 19 a 20). Vyznačený mapový list 1:720 má označení VS-II-43-sekce c/h list 2/7 (obr. 19 a 20). Rozlišení měřítka je zřejmé podle čísla pod podlomením (3 nebo 4 u měřítka 1:1 440, 5 aţ 8 pro měřítko 1:720). Podle označení je moţné určit souřadnice kteréhokoli rohu triangulačních, sekčních či mapových listů. Po zavedení metrické soustavy bylo na nově mapovaných územích označování triangulačních a sekčních listů upraveno. Triangulační list je označen kvadrantem, vzhledem ke světovým stranám (SZ, SV, JZ, JV) a dále číslem sloupce a vrstvy, na které byly kvadranty děleny. Rozměr sloupců byl zvolen 8 km a jsou označovány římskými číslicemi na východ a na západ od osy x, rozměr vrstev byl zvolen 10 km a jsou číslovány arabskými číslicemi na sever a na jih od osy y (obr. 21). Triangulační listy byly dále děleny na 5 sloupců a 8 vrstev, takţe obsahovaly 40 sekčních listů. Sloupce a vrstvy byly číslovány arabskými číslicemi od rohu nejbliţšího počátku souřadnicové soustavy (tedy s nejniţšími souřadnicemi x, y), směrem růstu absolutních hodnot souřadnic (obr. 21). Vyšrafovaný triangulační list na obrázku č. 21se značí SZ-II-5, vyznačený sekční list má pak označení SV-II-3-sekce3/5. Mapy tohoto nového rozdělení byly vyhotoveny v měřítku 1:2 500 nebo v jeho násobcích (např 1:1 250). Sekční list má rozměry 64 x 24

50 cm, coţ představuje plochu 1 600 x 1 250 m = 200 ha. Později bylo moţno vyhotovovat mapy i v měřítku 1:2 000. Klad, rozměry a označení mapových listů v S-JTSK (skripta Geodézie 2, str.16 až 18) V jednotné trigonometrické síti katastrální, která byla zavedena na území Československa po roce 1920, je poloha všech bodů vyjádřena v jediném systému pravoúhlých souřadnic, kde celé území tehdejšího Československa je v 1. kvadrantu. Rovnoběţky s osami y a x s odstupem po 50 km vytvářejí čtvercovou síť. Čtverce o straně 50 km, jejichţ výměra je tedy 2 500 km 2, jsou označeny jako základní triangulační listy (obr.22). Jejich rozměry jsou 50 x 50 cm a zobrazují se v měřítku 1:100 000. Označují se římskými číslicemi, které zároveň udávají pravoúhlé souřadnice jihozápadního rohu (v km), např. označení DCCL-MC znamená, ţe y = DCCL = 750 km, x = MC = 1 100 km. Dělením základního triangulačního listu na 5 sloupců a 5 vrstev vzniká 25 triangulačních listů o rozměrech 10 x 10 km (obr.23). Jejich rozměr je 50 x 50 cm a zobrazují se v měřítku 1:20 000. Triangulační listy se označují rovněţ souřadnicemi 25

jihozápadního rohu psanými v km, avšak arabskými číslicemi. Například označení 740-1080 představuje 74. sloupec a 108. vrstvu po 10 km od os x a y. Dalším dělením triangulačních listů na 8 sloupců a 10 vrstev vzniká 80 mapových listů o rozměrech 1 250 x 1 000 m (obr.24). Mapové listy se zobrazují v měřítku 1:2 000 a mají rozměry 625 x 500 mm. Označují se stejně jako triangulační listy souřadnicemi jihozápadního rohu mapového listu psanými v km, arabskými číslicemi. Rámec mapového listu má souřadnicovou síť po 100 m, síť zeměpisných souřadnic po 5 a směr astronomického meridiánu s označením S J. Označení mapových listů větších měřítek se rozlišuje počtem desetinných míst a je zřejmé z tab.1 a z obrázku č.24. Tab.1 Rozměry a označení mapových listů Měřítko mapy Rozměr rámu mapového listu (mm) Rozměr zobrazovaného území Označení 1:100 000 (obr.22) 500 x 500 50 x 50 km DCCL-MC 1:20 000 (obr.23) 500 x 500 10 x 10 km 740-1080 1:2 000 (obr.24) 625 x 500 1250 x 1000 m 736,25-1075,00 1:1 000 625 x 500 625 x 500 m 735,625-1074,500 1:500 625 x 500 312,5 x 250 m 733,3125-1074,2500 Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK (skripta Geodézie 2, str.19 až 21) Souvislý klad mapových listů katastrální mapy navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK, zobrazující území 25 x 20 km (obr.25). Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběţkami s osami y a x souřadnicové soustavy. Mapové listy 1:5 000 vznikají dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na deset sloupců a deset vrstev, které se číslují od severovýchodního rohu listu ve směru rostoucích souřadnic y a x, a to číslicemi od 0 aţ do 9 (obr.26). Označení vychází z názvu příslušného listu státní mapy 1:50 000 a doplňuje se číslem sloupce a vrstvy, např. KLADNO 2-3. 26

Mapové listy 1:2 000 jsou vytvořeny dělením mapového listu 1:5 000 (obr.26) na dva sloupce a dvě vrstvy, číslované zleva doprava a dolů (od SZ rohu). Označení vychází z názvu mapového listu 1:5 000, které se podlomí číslem mapového listu 1:2 000, tedy od 1 do 4, např. KLADNO 2-3/1 (obr.27). Mapové listy 1:1 000, 1:500, 1:250 se obdrţí dalším postupným dělením na dva sloupce a dvě vrstvy (obr.26), s dodrţením stejného postupu číslování jako v předchozím případě. Označení o jeden stupeň většího měřítka vychází z předchozího menšího měřítka, které je doplněno dalším číslem v podlomení. Tedy postupně např. KLADNO 2-3/21, KLADNO 2-3/431 (obr.27), KLADNO 2-3/4311. 27

Tab.2 Rozměry a výměra mapových listů katastrální mapy Rozměr rámu Rozměr Výměra zobrazovaného Měřítko mapy mapového listu (mm) zobrazovaného území území (ha) 1:5 000 500 x 400 2 500 x 2 000 m 500 1:2 000 625 x 500 1250 x 1000 m 125 1:1 000 625 x 500 625 x 500 m 31,25 1:500 625 x 500 312,5 x 250 m 7,8125 1:250 625 x 500 156,25 x 125 m 1,953125 Nomenklatura evidenčních jednotek (triangulačních listů) Je uvedena v sylabu k přednášce č.6, str.6, předmětu Geodézie 1, v souvislosti s číslováním bodů ZPBP a bodů zhušťovacích. Klad mapových listů Základní mapy ČR středního měřítka (skripta Geodézie 2, str.22 až 23) Klad listů vychází ze základního měřítka 1:200 000. Mapové listy mají tvar lichoběţníků, jejich rozměr je přibliţně 48 x 38 cm a vznikají dělením České republiky na 4 vrstvy, označené 0 aţ 3 a 6 sloupců, označených 1 aţ 6 (obr.28). Kaţdý mapový list 1:200 000 je tedy označen číslem vrstvy a sloupce (např.12). Listy Základních map větších měřítek se odvozují postupným dělením lineární interpolací vţdy z měřítka nejblíţe menšího na čtvrtiny, s výjimkou měřítka 1:10 000, které vychází z měřítka 1:50 000, rozdělením na 5 vrstev a 5 sloupců (obr.30). Kaţdý list příslušného měřítka zahrnuje ve svém názvu označení všech listů menších měřítek, ze kterých vznikl (obr.29 a tab.3). Tab.3 Označení listů Základních map středního měřítka Výchozí měřítko Měřítko mapy Dělení Označení listu Čísla listů Počet listů 1:200 000 2 x 2 12 01,.47 19 1:200 000 1:100 000 2 x 2 12-3 1, 2, 3, 4 64 1:100 000 1:50 000 2 x 2 12-11 1, 2, 3, 4 217 1:50 000 1:25 000 2 x 2 12-244 1, 2, 3, 4 787 1:50 000 1:10 000 5 x 5 12-24-17 01,.25 4573 28

Klad mapových listů v souřadnicovém systému S-42 Označování map v Gaussově válcovém zobrazení vychází z mezinárodního kladu listů, kde jeden list mapy v měřítku 1:1 000 000 zahrnuje území 6 x 4. Číslování sloupců (pásů) začíná na 180 zeměpisné délky a zvyšuje se proti směru otáčení hodinových ručiček (tedy na východ). Sloupce se označují arabskými číslicemi od 1 do 60. Vrstvy jsou označovány velkými písmeny abecedy, a to od rovníku směrem k severu od A do Z. Česká republika je zobrazena na listech map M 33 a M 34, kde středové poledníky ve 33. a 34. pásu mají hodnoty 15, resp 21 východní délky od Greenwiche. Mapy se v civilním sektoru nepouţívají. Klad mapových listů vychází z mapy 1:1 000 000, která je pro mapy 1:500 000 dělena na 2 vrstvy a 2 sloupce, s označením A aţ D, pro mapy 1:200 000 je dělena na 6 vrstev a 6 sloupců, s označením římskými číslicemi (I aţ XXXVI) a pro mapy 1:100 000 je dělena na 12 vrstev a 12 sloupců, s označením arabskými číslicemi (1 aţ 144). Číslování (abeceda) roste od severozápadního rohu po vrstvách aţ k rohu jihovýchodnímu. Tab.4 Rozměry a označení mapových listů 1:1 000 000 aţ 1:100 000 v S-42 Výchozí měřítko Měřítko mapy Dělení Označení listu Rozměr území Rozměr mapy 1:1 000 000 M 33 430 x 440 km 43 x 44 cm 1:1 000 000 1:500 000 2 x 2 M 33 - A 215 x 220 km 43 x 44 cm 1:1 000 000 1:200 000 6 x 6 M 33 - XXXV 72 x 74 km 36 x 37 cm 1:1 000 000 1:100 000 12 x 12 M 33-144 36 x 37 km 36 x 37 cm Klad mapových listů v měřítcích 1:50 000, 1:25 000 a 1:10 000 vzniká postupným dělením na dvě vrstvy a dva sloupce vţdy z menšího měřítka (tab.5). Jednotlivé mapové listy pak mají označení A aţ D pro měřítko 1:50 000, označení a aţ d pro měřítko 1:25 000 a 1 aţ 4 pro měřítko 1:10 000, opět od severozápadního rohu k jihovýchodnímu. Tab.5 Rozměry a označení mapových listů 1:50 000 aţ 1:10 000 v S-42 Výchozí měřítko Měřítko mapy Dělení Označení listu Rozměr území Rozměr mapy 1:50 000 2 x 2 M 33 21-A 18,5 x 18,5 km 36 x 37 cm 1:50 000 1:25 000 2 x 2 M 33 21 A-d 9,5 x 9,5 km 36 x 37 cm 1:25 000 1:10 000 2 x 2 M 33 A-d-3 4,4 x 4,6 km 45 x 46 cm Klad mapových listů 1:5 000 vychází z mapy 1:100 000 rozdělením na 16 sloupců a 16 vrstev, čímţ vzniká 256 mapových listů. Mapy 1:2 000, 1:1 000 a 1:500 vznikají postupným dělením mapy většího měřítka na dvě vrstvy a dva sloupce. Číslování začíná v severozápadním rohu 1 a končí v jihovýchodním rohu 4. Tab.6 Rozměry a označení mapových listů 1:5 000 aţ 1:500 v S-42 Výchozí měřítko Měřítko mapy Dělení Označení listu Rozměr mapy 1:5 000 2 x 2 M 33 21-(170) 46 x 46 cm 1:5 000 1:2 000 2 x 2 M 33 21-(170)-2 58 x 58 cm 1:2 000 1:1 000 2 x 2 M 33 A-(170)-22 58 x 58 cm 1:1 000 1:500 2 x 2 M 33 A-(170)-222 58 x 58 cm Tyto mapy v měřítku 1:10 000 aţ 1:100 000 se nazývají topografické a pokrývají celé území bývalého Československa. Z převáţné části byly vyhotoveny metodou letecké fotogrammetrie. (Podrobnější informace v předmětech Tematická kartografie, Mapování a Matematická kartografie). 29