VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ Katedra finančního účetnictví a auditingu Hlavní specializace: Účetnictví a finanční řízení podniku MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ Autor diplomové práce: Vedoucí diplomové práce: Bc. Helena Fürbachová doc. Ing. Jiřina Bokšová, Ph.D. Rok obhajoby: 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Mzdové účetnictví vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne Helena Fürbachová

Poděkování: Ráda bych poděkovala doc. Ing. Jiřině Bokšové, Ph.D. za ochotu vést moji diplomovou práci, za její cenné připomínky a osobní přístup během tvorby této práce.

Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku mzdového účetnictví dle platné legislativy roku 2012. Cílem práce bylo vysvětlit mzdové účetnictví v podnikatelské sféře s přihlédnutím k pracovně právní legislativě, k finančnímu účetnictví, problematice odvodů sociálního a zdravotního pojištění, dani z příjmů ze závislé činnosti. Práce vychází z předpokladu, že subjekty pracující za stejných podmínek v zaměstnání se stejným pracovním úvazkem a se stejnými mzdovými podmínkami mají totožnou čistou mzdu k výplatě. Kapitoly se věnují problematice pracovně právních vztahů, výpočtu čisté mzdy, odvodům zdravotního a sociálního pojištění, zdanění mzdy a srážkách ze mzdy. Původní předpoklad nebyl jednoznačně potvrzen, protože do výpočtu čisté mzdy vstupuje řada aspektů. Klíčová slova: mzdové účetnictví, výpočet mzdy, sociální pojištění, zdravotní pojištění, daň z příjmů, srážky ze mzdy.

Obsah: 1 Úvod... 7 2 Definice pojmů... 10 3 Vznik pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr... 13 3.1 Náležitosti pracovní smlouvy, resp. dohody... 14 4 První mzda... 18 4.1 Povinné složky mzdy... 18 4.2 Ostatní složky mzdy... 21 5 Mzda a daně... 35 6 Mzda a zaměstnanecké výhody a další odměny... 41 6.1 Zaměstnanecké výhody... 41 6.2 Další odměny... 45 7 Ukončení pracovního poměru... 50 8 Roční zúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti... 58 8.1 Výpočet ročního zúčtování daně z příjmů... 59 8.2 Nezdanitelné částky základu daně... 61 9 Náhrady mzdy... 71 9.1 Dovolená... 71 9.2 Překážky v práci... 73 10 Srážky ze mzdy... 83 10.1 Okruhy srážek... 83 10.2 Postup při provádění srážek ze mzdy a jejich rozsah... 86 10.3 Náhrada škody... 88 11 Závěr... 92 Seznam použité literatury Přílohy

Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Přehled slev na dani... 35 Tabulka č. 2 Přehled slev na dani na manželku... 37 Tabulka č. 3 Redukční hranice... 81 Seznam schémat: Schéma č. 1 Stanovení základu daně... 35 Schéma č. 2 Způsob výpočtu ročního zúčtování daně z příjmů... 58 Schéma č. 3 Plánovací kalendář na červen... 78 Schéma č. 4 Plánovací kalendář na červen... 80 Schéma č. 5 Postup určení zabavitelné částky srážkami ze mzdy v případě nepřednostní pohledávky... 87

1 Úvod Mzdové účetnictví je upraveno nepřeberným množstvím právních předpisů. Jedná se o velkou oblast, která zahrnuje kromě finančního účetnictví také oblast zdravotního a sociálního pojištění, zdanění příjmů, a také oblast pracovně právní legislativy. Problematika mzdového účetnictví byla zvolena, protože se s ní každý dříve či později setká ať v postavení zaměstnance či zaměstnavatele. Pro řadu z těchto osob je složité a náročné sledovat každoroční legislativní změny ve mzdové oblasti. Diplomová práci si proto klade za cíl podat informace o jednotlivých oblastech pracovně právního vztahů v podnikatelské sféře a to jak z účetního pohledu, tak i z pohledu pracovně právní legislativy. Pro práci byla stanovena hypotéza: Subjekty, které pracují v pracovně právním vztahu za stejných podmínek, tedy na stejný pracovní úvazek a s totožným mzdovým ohodnocením, budou mít stejnou i čistou mzdu k výplatě. Jednotlivé kapitoly jsou pro ilustraci doplněny praktickými příklady. Praktické příklady z jednotlivých kapitol spolu souvisí a jsou postaveny jako na sebe navazující příběh tří přátel, kteří vstupují do nového zaměstnání, obdrží svou první mzdu, řeší otázku zdanění svých příjmů ze závislé činnosti až po ukončení pracovního poměru. Všechny příklady jsou řešeny předpisy platnými k 1. lednu 2012. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů, které se vyskytují v celém textu diplomové práce, a jejich pochopení je nutné k porozumění textu práce. Kapitola také obsahuje základní právní předpisy, ze kterých práce vychází. V následující kapitole je popsán vznik pracovně právních vztahů, jako jsou pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kromě vymezení pracovně právních vztahů jsou uvedeny povinné náležitosti pracovních smluv resp. dohod, bez kterých by nedošlo k platně ujednanému pracovně právnímu vztahu. Závěr kapitoly tvoří první praktický příklad, který přibližuje situaci tří přátel, jež nastupují do nové práce. 7

Třetí kapitola se věnuje mzdě, povinným složkám mzdy a ostatním složkám mzdy. Součástí kapitoly je i postup účtování o jednotlivých složkách mzdy, odvodech ze mzdy a čisté mzdě. Opět je součástí praktický příklad, který názorně popisuje výpočet mzdy a účetní předpis vypočítaných položek. Tento praktický příklad navazuje na příklad uvedený v předchozí kapitole. Ve čtvrté kapitole je popsána daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Je zde uveden postup stanovení daňové povinnosti a všech aspektů, které tento výpočet ovlivňují, Jako jsou slevy na dani, daňové zvýhodnění a výše zdanitelného příjmu. Další kapitola se věnuje zaměstnaneckým výhodám a dalším odměnám, které zaměstnavatel může, ale nemusí poskytovat. Nejedná se o výčet všech možných výhod a odměn, které zaměstnavatel v podnikatelské sféře může poskytovat. V podnikatelské sféře je určitá volnost při tvorbě systému odměn a výhod, proto uvedené příklady nemusí všichni zaměstnavatelé využívat stejně tak jak uvádím. Šestá kapitola se zaměřuje na ukončení pracovního poměru. Je zde uveden kompletní výčet důvodů, pro které lze pracovní poměr ukončit. Od těchto důvodů se zaměstnanec ani zaměstnavatel nemůže odchýlit a každý způsob ukončení přináší různé povinnosti na straně zaměstnavatele a jiné nároky na straně zaměstnance. Další kapitola řeší problematiku ročního zúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Stejně jako předchozí kapitola se i tato oblast řídí přesnými pravidly danými zákonem o dani z příjmů. Součástí je popis výpočtu ročního zúčtování daně z příjmů dále kapitola obsahuje kompletní výčet všech nezdanitelných částí základu daně a podmínek pro jejich přiznání. Předposlední kapitola se věnuje náhradám mzdy. Nejprve je řešena otázka nároku na dovolenou a případného poskytnutí náhrady mzdy za čerpání dovolené. Druhá část kapitoly je tvořena oblastí překážek v práci, kterou dále dělím na překážky na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele. Na závěr je uveden příklad na výpočet mzdy v případě překážky v práci na straně zaměstnance. 8

Poslední kapitola se věnuje srážkám ze mzdy. V kapitole jsou uvedeny, jaké srážky lze ze mzdy provádět, v jakém pořadí a jakým způsobem se jednotlivé srážky ze mzdy stanoví. Stanovení srážky je opět doprovázeno praktickým příkladem. 9

2 Definice pojmů Pro správné pochopení mzdové agendy je třeba si nejprve vymezit její terminologii. Daň z příjmů fyzických osob je daň vybíraná srážkou formou záloh, kdy poplatníkem daně je zaměstnanec a zaměstnavatel je plátcem příjmu. Dovolená na zotavenou je pracovním volnem, které je zaměstnavatel povinen poskytnou v zákonném rozsahu zaměstnanci v pracovním poměru. Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy. Druh práce je povinnou náležitostí pracovní smlouvy a vymezuje jakou činnost nebo funkci bude zaměstnanec vykonávat. Místo výkonu práce je zákonem stanovenou povinnou náležitostí pracovní smlouvy. Určuje místo nebo místa, kde bude práce vykonávána. Lze sjednat i více míst výkonu práce. Pokud to nevyžaduje druh práce, měla by být specifikace konkrétní. Mzda je odměnou za práci v pracovním poměru, kterou zaměstnavatel musí hradit ve stanoveném výplatním termínu. Mzda se vyplácí v tzv. podnikatelském sektoru. 1 Mzdová forma je součástí mzdového systému, který si upravuje zaměstnavatel dle svých potřeb. Mezi základní mzdové formy řadíme časovou, úkolovou, podílovou a smíšenou formu. Odměna z dohody je odměna za práci vykonanou na základě dohod konaných mimo pracovní poměr. Jsou jimi dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. 1 Plat je vyplácen u zaměstnavatelů, u kterých je jejich hospodářství navázáno na veřejné rozpočty. 10

Pracovní doba je dobou, ve které je zaměstnanec povinen pro zaměstnavatele vykonávat práci. Pracovní doba může činit nejvýše 40 hodin týdně. Pracovní poměr je smluvním vztahem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ve kterém se zaměstnanec zavazuje vykonávat pracovní činnost a zaměstnavatel se zavazuje za tuto činnost zaměstnance odměnit mzdou. Pracovní smlouva je dokument v písemné podobě, který zakládá pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Podobu a náležitosti upravuje zákoník práce. Průměrný hodinový výdělek pro náhrady mzdy se používá pro výpočet náhrady za dovolenou a za překážku ve výkonu práce (svatba, pohřeb). Výpočet vychází z hrubé mzdy vydělené počtem skutečně odpracovaných hodin, včetně přesčasových. Směna je část stanovené týdenní pracovní doby, kterou je zaměstnanec povinen na základě rozvrhu pracovních směn odpracovat. Rozlišuje se na jednosměnný, dvousměnný, třísměnný (nepřetržitý provoz). Sociální pojištění je příjmem do státního rozpočtu, který odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance z vyměřovacího základu, který je tvořen úhrnem příjmů. Příjmy, které tvoří vyměřovací základ, jsou zároveň i základem daně z příjmů fyzických osob a které jsou zúčtovány zaměstnanci v souvislosti s jeho zaměstnáním. Pokud je zaměstnanec pojištěn má nárok na dávky důchodového pojištění na podporu v nezaměstnanosti a na dávky v nemocenského pojištění. Zdravotní pojištění je druhem zákonného (tzn. povinného) pojištění a za každou osobu musí být toto pojištění hrazeno příslušné zdravotní pojišťovně. Za zaměstnance provádí odvod zaměstnavatel a to z příjmů, které podléhají 11

dani z příjmů fyzických osob. Zdravotní pojištění slouží k úhradě nákladů zdravotní péče. Zkušební doba je období na začátku pracovně právního vztahu, které by mělo sloužit pro ověření, zda zaměstnanci či zaměstnavateli pracovní poměr vyhovuje. V průběhu zkušební doby smí zaměstnavatel i zaměstnanec rozvázat pracovní poměr bez udání důvodů. Legislativa související se mzdovou agendou Pro legislativní úpravu mzdové agendy a s ní spojené pracovně právní vztahy jsou významné následující zákony. Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje oblast pracovního práva a vztahy, které v této souvislosti vznikají. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje daň z příjmů fyzických a právnických osob a definuje pro obě osoby základní pojmy. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, řeší komplexně problematiku nemocenského pojištění včetně posuzování zdravotního stavu pojištěnců pro účely nemocenského pojištění. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Oblast, kterou tento zákon upravuje, se týká pojistného na sociální zabezpečení. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje veřejné zdravotní pojištění a rozsah poskytované péče. Zákon upravuje mimo jiné pojistné, práva a povinnosti pojištěnce, postavení zdravotních pojišťoven. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon obsahuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, penále a způsob jakým se pojistné a penále pojišťovnám hradí. 12

3 Vznik pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Pracovní poměr je jednou z forem pracovněprávních vztahů, které vznikají při výkonu závislé práce. Závislá práce se vyznačuje nadřazeností zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, který koná práci dle pokynů zaměstnavatele. Méně častou formou pracovněprávního vztahu jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Do této skupiny řadíme dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Pracovní smlouvy Pracovní poměr nejčastěji vzniká pracovní smlouvou, výjimečně může vzniknout jmenováním. 2 Pracovní smlouva musí být uzavřena v písemné formě a podepsána nejpozději v den nástupu do práce. Povinnost písemné formy se vztahuje také na dohody o prácích konaných mimo pracovní poměr. Dohody Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou sjednávány obvykle na časově méně náročné práce, nebo na příležitostnou výpomoc. Dohody se rozdělují podle způsobu omezení pracovní doby dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. U dohody o provedení práce platí omezení v kalendářním roce. Tento limit je pro rok 2012 stanoven na 300 hodin za kalendářní rok. U dohody o pracovní činnosti nesmí pracovní doba v průměru překročit polovinu týdenního úvazku. Další rozdíl je ve finanční náročnosti pro zaměstnavatele. U dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel odvádět z hrubé odměny sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu za zaměstnance. V případě dohody o provedení práce odvádí zaměstnavatel do hranice hrubého příjmu 10000 Kč pouze daň z příjmů, při překročení hranice musí odvádět i sociální a zdravotní pojištění. Pokud příjem bude podléhat i těmto odvodům bude mít zaměstnanec nárok na náhradu mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti. 2 Jmenováním nejčastěji vzniká pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve státních podnicích a státních fondech. 13

Délka pracovně právních vztahů Všechny výše uvedené druhy pracovně právních vztahů lze uzavřít na dobu určitou i neurčitou. Pokud jsou dohody uzavřeny na dobu určitou, dochází k ukončení dohody uplynutím stanovené doby. U dohody o provedení práce uzavřené na dobu neurčitou je vhodné přímo v dohodě ujednat způsoby ukončení, protože je zákon neobsahuje. Jinak je tomu u dohody o pracovní činnosti na dobu neurčitou, tu lze ukončit dohodou nebo výpovědí bez uvedení důvodu s patnácti denní výpovědní dobou, která běží ode dne doručení výpovědi. Přesto, že je tato oblast zákonem upravena, existuje možnost přímo v dohodě o pracovní činnosti uvést způsoby zrušení. V případě pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou má zaměstnavatel po uplynutí sjednané doby dle zákona tři možnosti. První možností je ukončit pracovní doby uplynutím doby stanovené v pracovní smlouvě. Druhou je změna pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou. A poslední možnost je uzavření nového pracovního poměru. Novelou zákoníku práce z roku 2012 došlo v této oblasti ke změnám. Pro zaměstnavatele začalo platit pravidlo, které lze označit 3krát a dost. Toto pravidlo dává možnost zaměstnavateli uzavřít pracovní poměr na dobu určitou maximálně třikrát a to pokaždé maximálně na 3 roky. Pokud zaměstnavatel využije plný počet opakování a maximální délku uzavření jednoho pracovního poměru, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou až na 9 let. Pokud by zaměstnavatel chtěl následně zaměstnance znovu zaměstnat na dobu určitou, může toto učinit nejdříve po uplynutí 3 let od posledního poměru uzavřeného na dobu určitou. Pokud je pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou, lze ho ukončit pouze způsoby, které zákoník práce povoluje. 3 3.1 Náležitosti pracovní smlouvy, resp. dohody Minimální náležitosti Výše uvedené pracovněprávní formy mají své předepsané náležitosti. Co se týká povinných náležitostí, je zákoníkem práce nejpodrobněji upraven pracovní poměr 3 Více v kapitole č. 7 14

založený pracovní smlouvou. Mezi povinné náležitosti patří 4 sjednaný druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Prvníma dvěma body je zaměstnavatel omezen při ukládání pracovních úkolů zaměstnanci. Zaměstnavatel nesmí v těchto dvou bodech použít neurčitou formulaci, neboť by byla ujednání neplatná. Za neurčitou formulaci se může považovat sjednávání místa výkonu práce například území celé ČR (pokud se nejedná o specifickou profesi např. v dopravě) a v případě ujednání o druhu práce se může jednat o manuální práci bez omezení apod. Dnem, který je sjednán v pracovní smlouvě, vzniká pracovní poměr. U dohody o provedení práce je povinnou náležitostí doba, na kterou je dohoda uzavřena. Zákoník tuto dobu nijak neomezuje, proto je možné uzavřít dohodu i na dobu neurčitou, ale musí být v dohodě sjednán maximální rozsah práce maximálně na 300 hodin za kalendářní rok. Povinnými náležitostmi dohody o pracovní činnosti jsou sjednaná práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou je dohoda uzavřena. Volitelné náležitosti Zkušební doba Jelikož uzavření pracovní smlouvy je dvoustranný právní akt, lze dohodnout i další náležitosti pracovní smlouvy, které už nejsou povinnou součástí. Jedná se například o uzavření zkušební doby, což je v současné době běžnou praxí. Maximální doba, na kterou lze zkušební dobu sjednat, jsou tři po sobě jdoucí měsíce. Pokud by se jednalo o vedoucího pracovníka, lze sjednat zkušební dobu až na šest po sobě jdoucích měsíců (toto je novinkou od 1. ledna 2012). Zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den nástupu na pracovní místo. Pokud by byla sjednána v pozdějším čase, nejedná se o platné ujednání zkušební doby. Zkušební dobu nelze sjednat u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. 4 34 odst. 1 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 15

Volitelné náležitosti - Dovolená Další často zmiňovanou nepovinnou náležitostí je výměra dovolené, kterou zaměstnavatel zaměstnanci přiznává. Zákoník práce vymezuje minimální rozsah dovolené pro podnikatelskou sféru ve výši čtyř týdnů, ale je na rozhodnutí zaměstnavatele zda přizná zaměstnanci další dny dovolené. Zákoník neříká, zda přiznání další dovolené musí být v týdnech nebo dnech. Zákoník také zaměstnavateli umožňuje přiznat jednotlivým zaměstnancům nebo skupinám zaměstnanců odlišné nároky na dovolenou, ale nesmí docházet k diskriminaci. Volitelné náležitosti Pracovní doba Sjednání pracovní doby patří mezi další běžnou součást ujednání v pracovní smlouvě. Ujednání o délce týdenního pracovního úvazku v pracovní smlouvě zamezí případné spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Maximální délka pracovní doby je stanovena na 40 hodin týdně. Pracovní dobu lze sjednat kromě maximální délky také na pracovní úvazek v třísměnném režimu ve výměře 37,5 hodin týdně a pracovní úvazek v dvousměnném režimu v délce 38,75 hodin týdně. Zaměstnavatel, kromě těchto uvedených možností může sjednat i kratší úvazek dle toho, jak to vyžaduje provoz. Volitelné součásti - Mzda Součástí pracovní smlouvy nebo dohody může být ujednání o mzdě. Zaměstnavatel musí nejpozději v den nástupu do práce dojednat výši mzdy u pracovního poměru a odměny u dohod. Mzda, pokud není stanovena kolektivní smlouvou nebo vnitřním mzdovým výměrem, musí být sjednána se zaměstnancem ve formě individuální smlouvy, případně jí zaměstnavatel určí mzdovým výměrem. Ujednání mzdovým výměrem není součástí pracovní smlouvy, protože na rozdíl od ní už není dvoustranným právním aktem, ale pouze jednostranným aktem ze strany zaměstnavatele. V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nelze jinak, než sjednat podmínky o poskytování odměny v příslušné dohodě. 16

Praktický příklad č. 1 Adam, Barbora a Cyril jsou tři přátelé, kteří hledají práci a posléze jí také nacházejí. Adam je studentem posledního ročníku ČVUT. Získal práci jako junior projektant v automobilce. Nastupuje 1. Září a zaměstnavatel mu nabídl pracovní místo na poloviční úvazek na dohodu určitou (12 měsíců) s možností prodloužení. Zaměstnavatel s Adamem podepsal dohodu o pracovní činnosti, součástí dohody je ujednání o odměně, která je v tomto konkrétním případě stanovená hodinově ve výši 350 Kč/hod. Pracovní doba nesmí v průměru přesáhnout polovinu týdenního úvazku. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou, a pokud nebude prodloužena, dojde k ukončení dohody uplynutím sjednané doby. Barbora je čerstvá absolventka VŠE, ale již při studiu pracovala jako účetní. Díky své praxi během studia získala pracovní místo na pozici hlavní účetní. Podepsala pracovní smlouvu, ve které byl stanoven den vzniku pracovního poměru na 10. září. Jelikož se jedná o pozici vedoucího pracovníka, byla s ní sjednána zkušební doba v délce 6 měsíců. Barbora je odměňována časovou mzdou ve výši 40.000 Kč měsíčně. Při stanovení mzdy ve mzdovém výměru již zaměstnavatel přihlédl k práci přesčas v souhrnu 150 hodin ročně. Její pracovní doba bude 40 hodin týdně. V pracovní smlouvě byla dále ujednána výměra dovolené ve výši 4 týdnů. Cyril má již šest let po ukončení školy, kde získal výuční list. Nastupuje do truhlárny jako pomocná síla, v pracovní smlouvě byl ujednán den nástupu na 1. září. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a pracovní doba byla stanovena na 40 hodin týdně. V pracovní smlouvě mu zaměstnavatel stanovil zkušební dobu, jelikož se nejedná o vedoucí pozici, mohl jí stanovit v maximální délce 3 měsíců. Mzdovým výměrem mu zaměstnavatel stanovil tzv. smíšenou mzdu, základní část bude tvořena časovou mzdou ve výši 3 000 Kč a druhá část mzdy bude tvořena úkolovou mzdou. Jeho náplň práce bude řezání lamino desek pro stavbu nábytku. Za jeden řez mu náleží sazba 1,20 Kč. 17

4 První mzda Zaměstnanec musí dle 142, odst. 5 zákoníku práce obdržet, po měsíčním vyúčtování mzdy písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Pokud by na základě kontroly výplatní pásky zaměstnanec získal pochybnosti o správnosti údajů, musí zaměstnavatel na požádání předložit doklady, na jejichž základě mzdu vypočítal. Zákonem č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku v 11 jsou stanoveny povinné položky na výplatní pásce. Výplatní páska musí vždy obsahovat složky mzdy a provedené srážky. Kromě těchto zákonem stanovených položek může zaměstnavatel uvádět i další údaje, které jsou uvedeny v následujících odstavcích. 4.1 Povinné složky mzdy Zaměstnanci je za jeho práci vykonávanou na základě pracovní smlouvy poskytována mzda. Za práci, která je vykonávána na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je poskytována odměna. Zaměstnanci vykonávající práci stejné hodnoty, složitosti, odpovědnosti, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výkonů mají nárok na stejnou mzdu či odměnu z dohody. 5 Ze zákona musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout povinně vedle základní mzdy pouze následující složky mzdy: kompenzace práce přesčas, kompenzace za práci ve svátek, kompenzace za práci v noci. Při tvorbě základní mzdy může zaměstnavatel zvolit pro své zaměstnance různé mzdové systémy a formy mezd. Mezi mzdové formy, které jsou zvoleny na základě druhu vykonávané práce, se řadí časová, úkolová, podílová a smíšená mzda. Časová mzda Nejpoužívanější mzdovou formou je časová mzda a zaměstnavatel ji využívá hlavně u zaměstnanců, u kterých nelze pro odměňování zvolit jiné hledisko než čas výkonu 5 110 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 18

práce. Motivační účinek časové formy mzdy není velký, proto často zaměstnavatelé používají doplňkové mzdové formy (tzv. pohyblivé složky mzdy). 6 Úkolová mzda Uplatňování úkolové mzdy lze doporučit tam, kde lze měřit splnění úkolu a kde má možnost zaměstnanec plnění úkolu ovlivnit. Odměna je určena na základě stanovení sazby za jednotku nebo za stupeň splnění stanoveného úkolu. Podílová mzda Podílová mzda je odvozena z podílu na tržbách za určité období a je tedy velmi motivující. S podílovou mzdou se nejčastěji můžeme setkat v obchodních činnostech nebo v oblasti služeb. Smíšená mzda Poslední formou je smíšená mzda, která se může skládat buď z časové mzdy v kombinaci s úkolovou mzdou, nebo v kombinaci časové mzdy a podílové mzdy. Jak bylo uvedeno výše, základní mzdové formy můžou být doplněny ostatními mzdovými formami. Můžou mít podobu různých výkonnostních odměn, prémií, osobních ohodnocení či podílů na zisku. Dále může zaměstnavatel poskytovat různé odměny věrnostního a stabilizačního charakteru. Doplňkové formy mzdy mohou být zaměstnavateli poskytovány, ale také nemusí. Kompenzace práce přesčas Pokud zaměstnanec koná se souhlasem zaměstnavatele práci přesčas, přísluší mu za tuto dobu dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Před tímto postupem je upřednostňováno čerpání náhradního volna v rozsahu odpovídajícím práci přesčas, což je ze zákona alternativní volbou. 6 d Ambrosová, H., a kolektiv, Abeceda personalisty 2008, 2. vydání, Olomouc: ANAG 2008, 319 stran, ISBN 978-80-7263-441-5 19

Součástí pracovní smlouvy může být ujednání, že je mzda sjednávána s přihlédnutím k práci přesčas, která bude v kalendářním roce činit maximálně 150 hodin. Pokud pracovní smlouva obsahuje toto ujednání, nebude práce přesčas do uvedeného limitu kompenzována finančně ani čerpáním náhradního volna. Kompenzace práce ve svátek Pokud zaměstnanec koná práci v době svátku, přísluší mu za tuto dobu náhradní volno. V případě, že nelze náhradní volno čerpat, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem na příplatku v minimální výši 100 % průměrného výdělku namísto náhradního volna. Jiná situace nastane, pokud připadne svátek na obvyklou pracovní směnu zaměstnance a zaměstnanec v důsledku státního svátku nepracuje. Za tento den přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo části mzdy, která mu v důsledku státního svátku ušla. Pokud je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou, nedochází obvykle ke krácení mzdy, ale je to na uvážení zaměstnavatele. Může se rozhodnout, že měsíční základní mzdu poníží o neodpracovaný den, na který připadl svátek a za tento den poskytne zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného denního výdělku. Práce přesčas Práce přesčas smí být vykonána pouze po dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem, nebo na příkaz zaměstnavatele. Za práci přesčas se rozumí práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je stanovena rozvržením pracovní doby. 7 Za takto vykonanou práci náleží po dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem náhradní volno. Dohodnuté čerpání náhradního volna musí být poskytnuto do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce přesčas. Existuje možnost dobu dohodou prodloužit. Pokud by ve stanoveném období nedošlo k čerpání náhradního volna, náleží zaměstnanci příplatek za práci přesčas. Pokud se nedohodnou na poskytnutí náhradního volna, je zaměstnanci 7 78 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 20

poskytnuta mzdová kompenzace. Pokud se dohodnou na mzdové kompenzaci, má zaměstnanec za dobu práce přesčas nárok na dosaženou mzdu a na příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Může nastat situace, kdy zaměstnavatel sjedná výši mzdy už s přihlédnutím k práci přesčas. V tomto případě musí být také stanoven maximální rozsah práce přesčas, ke které je ve mzdě přihlíženo. Ročně to může být nejvýše 150 hodin, za tuto dobu zaměstnanci nenáleží ani mzdová kompenzace a ani náhradní volno. Do konce roku směl zaměstnavatel stanovit mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas pouze u vedoucích pracovníků, nově od roku 2012 může toto stanovení mzdy uplatnit i u řadových zaměstnanců. U vedoucích pracovníků došlo také ke změně a zaměstnavatel může mzdu stanovit s přihlédnutím k veškeré práci přesčas. Další povinné složky mzdy Zákoník práce uvádí i další příplatky. Jsou jimi příplatky za práci v noci, kdy má zaměstnanec nárok na příplatek minimálně ve výši 10 % průměrného výdělku. Stejná výše příplatku přísluší zaměstnanci i za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. 4.2 Ostatní složky mzdy Kromě uvedených údajů, výplatní pásky obsahují i další informace, které jsou popsány v následujících odstavcích. V případě, že je o dané položce také účtováno, je uveden i způsob zaúčtování. Odpracovaná doba Za odpracovanou dobu se považuje doba skutečného výkonu práce, za kterou přísluší zaměstnanci mzda. Nezapočítává se do ní doba dovolených, překážek v práci, neplacené nebo náhradní volno. Odpracovaná doba bývá často na výplatní pásce vyjádřena ve dnech i hodinách. Hrubá mzda Hrubá mzda je měsíční mzda za vykonanou práci v pracovněprávním vztahu, kterou kromě základní mzdy mohou tvořit pohyblivé složky mzdy, příplatky (za přesčas, za 21

práci v noci o víkendu ve státní svátek atd.), náhrada mzdy za dovolenou a náhrady v případě překážek v práci. Sociální pojištění Sociální pojištění je jedním z příjmů státního rozpočtu, které je vybíráno prostřednictvím zaměstnavatelů. 8 Sociální pojištění je složeno ze tří oblastí a to z pojistného na důchodové zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nemocenského pojištění. Všichni zaměstnanci pracující v pracovním poměru jsou ze zákona účastni všech třech oblastí. Zaměstnavatel je povinen vypočítat odvod na sociální pojištěné a také ho v řádném termínu odvést České správě sociálního zabezpečení. Splatnost vypočteného pojistného je stanovena na období od 1. do 20. dne v kalendářním měsíci, ve kterém vznikla povinnost hradit odvod pojištění. Výpočet odvodů na sociální pojištění Před tím než bude proveden výpočet, je nutné stanovit tzv. vyměřovací základ. Vyměřovací základ je tvořen příjmy, které vznikly v souvislosti se zaměstnáním, a které zakládají účast na důchodovém a nemocenském pojištění. Jedná se o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a nejsou od této daně osvobozeny. Vyměřovací základ je stanoven za rozhodné období a je jím kalendářní měsíc. Pokud je stanoven vyměřovací základ lze zaměstnavatelem provést výpočet pojistného. Sazba odvodu pojistného za zaměstnavatele je 25 % z úhrnu vyměřovacích základů. Tento odvod je pro zaměstnavatele mzdovým nákladem. U zaměstnance je sazba odvodu pojistného stanovena na 6,5 % z vyměřovacího základu. Odvod zaměstnance je proveden přímou srážkou ze mzdy. Maximální vyměřovací základ Pokud by vyměřovací základ v rozhodném období, kterým je kalendářní rok, přesáhl čtyřicetiosmi násobek průměrné mzdy (tj. 1 206 576 Kč), tak ze mzdy, která 8 Jedná se o právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající nejméně jednoho zaměstnance. 22

přesáhne tuto hranici, přestanou zaměstnavatel i zaměstnanec odvádět pojistné. 9 Může se stát, že má zaměstnanec více pracovních poměrů, kdy v žádném z nich této hranice nedosáhne, ale v součtu tuto hranici překročí. V takovém případě mu vznikne nárok na vrácení přeplatku a může si na konci kalendářního roku doložit na Okresní správu sociálního zabezpečení potvrzení za všechna zaměstnání s potvrzeným vyměřovacích základem. Čímž překročení maximální hranice prokáže. Vrácení přeplatku se v takovém případě týká pouze zaměstnance, zaměstnavateli nárok nevzniká. Pokud by zaměstnanec vykonával dvě a více zaměstnání u jednoho zaměstnavatele, posuzuje se vyměřovací základ v úhrnu za všechny zaměstnání již v průběhu kalendářního roku. Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění je ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění povinné pro každého občana České republiky. Dále podléhají českému sytému zdravotního pojištění osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má v ČR sídlo nebo trvalý pobyt. Účast na zdravotním pojištění vzniká občanům ČR dnem narození. Pro osoby, které nemají trvalý pobyt v ČR, vzniká účast dnem vzniku zaměstnání v ČR nebo dnem získání trvalého pobytu. Zdravotní pojištění je hrazeno zdravotní pojišťovně, kterou si pojištěnec volí sám. 10 Jelikož je platba zdravotního pojištění povinná, musí být pojistné hrazeno, za každou osobu z výše uvedených skupin. Můžou nastat čtyři situace. Buď se jedná o osobu, která je z pohledu zdravotního pojištění považována za pojištěnce státu (důchodci, studenti, děti apod.), nebo je osoba bez zdanitelných příjmů a není ani registrována na úřadu práce pak se musí se přihlásit k příslušné zdravotní pojišťovně jako samoplátce a hradit si sama minimální odvod. Dále se může jednat o osobu samostatně výdělečně činnou, která si hradí měsíční zálohy na zdravotní pojištění, nebo se jedná o zaměstnance, kterému výpočet a odvod zdravotního pojištění provádí zaměstnavatel. Za zaměstnance odvod pojistného 9 15a odst. 1 zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 10 Seznam existujících zdravotních pojišťoven v příloze diplomové práce. 23

provádí zaměstnavatel, který odvod vypočte z vyměřovacího základu a pak ho zašle na příslušnou zdravotní pojišťovnu. Pro výpočet zdravotního pojištění je opět nutné stanovit vyměřovací základ, který je tvořen úhrnem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů. Vyměřovací základ je stanoven za rozhodné období jednoho kalendářního měsíce. Z vyměřovacího základu je vypočteno pojistné ve výši 13,5 %. Z této výměry pojistného připadají 2/3 pojistného na odvod zaměstnavatele a 1/3 na odvod zaměstnance. Odvod zaměstnance je proveden přímou srážkou ze mzdy. Maximální a minimální vyměřovací základ Také pro odvod zdravotního pojištění byl stanoven maximální limit ve výši 1809864 Kč, který je nově od 1. ledna 2012 odlišný od maximálního vyměřovacího základu sociálního pojištění. 11 Druhou odlišností od sociálního pojištění, která vyplývá z povinné účasti na zdravotním pojištění, je stanovení minimálního vyměřovacího základu. Ten je pro rok 2012 stanoven ve výši 8000 Kč za měsíc, což je úroveň minimální mzdy a minimální odvod je stanoven na 1080 Kč za měsíc (13,5 % z 8000 Kč). Tato hranice pro zaměstnavatele stanovuje minimální hranici odvodů, kterou musí za zaměstnance odvést. Výjimku tvoří zaměstnanci, kteří jsou taxativně vyjmenování v 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. a podmínka minimálního odvodu se na ně nevztahuje. Jedná se například o studenty, ženy na mateřské dovolené, ženy na rodičovské dovolené, důchodce aj. 11 3 odst. 15 zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 24

Superhrubá mzda Jedná se o základ daně, který je tvořen příjmy ze závislé činnosti navýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které z těchto příjmů odvádí zaměstnavatel. 12 Zdanitelná mzda Jedná se o mzdu, která tvoří základ daně. Zdanitelná mzda je zaokrouhlená superhrubá mzda na stokoruny nahoru, ale pouze pokud se jedná o příjem, který podléhá dani z příjmů vybírané formou záloh. Pokud by byla z příjmů vybírána srážková daň, bude superhrubá mzda zaokrouhlena na koruny dolů. Daň z příjmů Po stanovení zdanitelné mzdy může následovat výpočet daně z příjmů. Zaměstnancův příjem může být zdaněn daní z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní daně, která je konečnou daní z příjmů, nebo může být zdaněn daní z příjmů ze závislé činnosti, která má podobu zálohy. To, kterou daň zaměstnavatel odvede, ovlivňuje výše zdanitelného příjmu a to zda zaměstnanec podepíše Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Zaměstnavatel daň ve výši 15 % vypočítá ze zdanitelné mzdy, takto vypočtenou daňovou povinnost dále poníží o daňové slevy, pokud na ně má zaměstnanec právo a až takto upravenou výši daně odvádí zaměstnavatel na účet příslušného finančního úřadu. Čistá mzda a mzda k výplatě Jedná se o částku, která vznikne po odečtení pojistného hrazeného zaměstnancem na zdravotní a sociální pojištění a daně od hrubé mzdy. Takto vypočtená čistá mzda může být částkou, kterou obdrží zaměstnanec za svou práci. Pokud zaměstnanec má prováděny srážky, je o tyto částky čistá mzda ještě ponížena, jedná se například o 12 6 odst. 13 zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 25

exekuce, spoření aj. V takovémto případě, po odečtení srážek hovoříme o mzdě k výplatě, kterou zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele. Účtování mezd Hrubá mzda je účtována jako náklad zaměstnavatele a závazek vůči zaměstnanci. Odvod pojistného z vyměřovacích základů za zaměstnavatele, je mzdovým nákladem, který je účtován na vrub nákladového účtu a ve prospěch rozvahového účtu zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. O pojistné hrazené za zaměstnance je ponížen závazek, který vznikl předpisem hrubých mezd zaměstnanců. Vždy vznikne závazek za institucemi sociální zabezpečení a zdravotního pojištění. Pro odlišení závazku za jednotlivými institucemi je vhodné použít analytické evidence. Při zaúčtování daně z příjmů (zálohové i srážkové) se snižuje o tuto částku závazek zaměstnavatele vůči zaměstnanci a zároveň se zvyšuje závazek za finančním úřadem, kam je zaměstnavatel povinen odvést daň. Pro větší přehlednost budou k účtu 342 Ostatní přímé daně použity analytická evidence na rozlišení forem daně. Při zaúčtování úhrady mzdy zaměstnancům dojde ke snížení závazku za zaměstnanci a ke snížení stavu bankovního účtu (pokud by byla úhrada v hotovosti, snížil by se stav pokladny). 26

Předpis účtování: 1) Předpis hrubých mezd. 2) Zúčtování pojistného na sociální pojištění a) za zaměstnance b) za zaměstnavatele. 3) Zúčtování pojistného na zdravotní pojištění a) za zaměstnance b) za zaměstnavatele. 4) Úhrada pojistného a) na sociální pojištění b) na zdravotní pojištění. 5) Předpis sražené zálohy na daň z příjmů 6) Předpis srážkové daně ze mzdy 7) Úhrada mezd zaměstnancům převodem z bankovního účtu Praktický příklad č. 2 Všichni tři přátelé bez problémů vydrželi první měsíc ve svém zaměstnání. Každý obdržel mzdu ve sjednaném výplatním termínu a dostal svou první výplatní pásku. 27

Jelikož jsou všichni ve zkušební době, neobdržel nikdo žádné benefity a odměny. Adam a Cyril mají výplatní termín stanoven na 5. den v měsíci, Barbora až na 15. den v měsíci. Výplatní pásky jsou za měsíc září, který má 19 pracovních dní a 1 svátek, který připadl na pracovní den. Adam: Výplatní páska Adama: Význam vybraných položek výplatní pásky: Odpracované dny: jedná se o dny, ve kterých vykonával pro zaměstnavatele práci. V tomto konkrétním případě se jedná o 19 pracovních dní. Odpracované hodiny: 19 dní * 4 hodiny = 76 hodin. Vychází ze skutečně odpracovaných hodin. Průměr pro náhrady: jelikož se jedná o první měsíc, za který je mzda zpracovaná, je zde uveden pravděpodobný průměr pro náhrady ve výši hodinové sazby. Nárok na dovolenou: Adam pracuje na dohodu o pracovní činnost a proto nemá nárok na dovolenou. Mzda: 76hod * 350 Kč/hod = 26600 Kč a jedná se o násobek hodinové sazby a skutečně odpracované doby. Hrubá mzda: se neliší od mzdy, protože mu nebyly vyplaceny žádné ostatní složky mzdy a příplatky. 28

Sociální pojištění: 6,5 % z 26600 = 1729 Kč, je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Zdravotní pojištění: 4,5 % z 26600 = 1 197 Kč, je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Superhrubá mzda: 26600 Kč + 9044 Kč = 35644 Kč, je tvořena součtem zdravotního a sociálního pojištění, které je vyměřeno zaměstnavateli a hrubé mzdy. Pojistné do superhrubé mzdy: jedná se o součet odvodů zdravotního a sociálního pojištění hrazené zaměstnavatelem. Zdravotní pojištění firma: 9 % z 26600 Kč = 2394 Kč je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Sociální pojištění firma: 25 % z 26600 Kč = 6650 Kč je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Zdanitelná mzda: jedná se o zaokrouhlenou superhrubou mzdu na stokoruny nahoru, tj. 35700 Kč. Daň před slevou: 15 % z 35700 Kč = 5355 Kč, je stanovena procentem ze zdanitelné mzdy. Základní slevy: nárok na tuto slevu vznikl podepsáním Prohlášení poplatníka a měsíční sleva je 2070 Kč. Záloha na daň po slevě: 5355 Kč 2070 Kč = 3285 Kč, je stanovena jako rozdíl daně před slevou a základní slevou na dani. Čistá mzda: 26600 Kč 1729 Kč 1197 Kč 3285 Kč = 20389 Kč, se zjistí jako rozdíl mezi hrubou mzdou a odvody sociálního a zdravotního pojištění hrazené zaměstnancem a zálohou na daň po slevě. Mzda k výplatě: v tomto případě se neliší od čisté mzdy. Rozdíl by vznikl, pokud by měl zaměstnanec srážky ze mzdy (stravné) nebo dávky ke mzdě (cestovné, náhrada mzdy za nemoc). 29

Účetní zápis: Barbora: Výplatní páska Barbory: Význam vybraných položek výplatní pásky: Odpracované dny: jedná se o dny, ve kterých vykonávala pro zaměstnavatele práci. V tomto konkrétním případě se jedná o 15 pracovních dní, protože pracovní poměr začal až 10. září. Přičemž se do odpracované doby započítá i svátek, který připadl na pracovní den. Odpracované hodiny: 15 dní * 8 hodiny = 120 hodin. Vychází ze skutečně odpracovaných hodin. Průměr pro náhrady: jelikož se jedná o první měsíc, za který je mzda zpracovaná, je zde uveden pravděpodobný průměr pro náhrady, který je zjištění jako podíl základní mzdy a odpracovaných hodin za situace kdy by zaměstnání trvalo celý měsíc. 30

Nárok na dovolenou: 5 dní, které se zjistí jako poměrná část ročního nároku dovolené. Jedná se o 3/12 ročního nároku, za poředpokladu, že zaměstnání bude trvat do konce roku. Mzda: 40000 Kč/ 20 dnů =2 000 Kč, 2000 Kč * 15 dní = 30000 Kč, je stanovena v poměrné výši odpovídající skutečně odpracované době, je zde zohledněno to, že pracovní poměr začal až 10. září. Hrubá mzda: se neliší od mzdy, protože jí nebyly vyplaceny žádné ostatní složky mzdy a příplatky. Sociální pojištění: 6,5 % z 30000 = 1950 Kč, je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Zdravotní pojištění: 4,5 % z 30000 = 1 350 Kč, je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Superhrubá mzda: 30 000 Kč + 10200 Kč, je tvořena součtem zdravotního a sociálního pojištění, které je vyměřeno zaměstnavateli a hrubé mzdy. Pojistné do superhrubé mzdy: jedná se o součet odvodů zdravotního a sociálního pojištění hrazené zaměstnavatelem. Zdravotní pojištění firma: 9 % z 30000 Kč = 2700 Kč je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Sociální pojištění firma: 25 % z 30000 Kč = 7500 Kč a je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Superhrubá mzda: 30 000 Kč + 10 200 Kč = 40200 Kč, je tvořena součtem zdravotního a sociálního pojištění, které je vyměřeno zaměstnavateli a hrubé mzdy. Zdanitelná mzda: jedná se o zaokrouhlenou superhrubou mzdu na stokoruny nahoru tj. 40200 Kč. Daň před slevou: 15 % z 40200 Kč = 6 030 Kč a je stanovena procentem ze zdanitelné mzdy. Základní slevy: nárok na tuto slevu vznikl podepsáním Prohlášení poplatníka a měsíční sleva je 2070 Kč. Daňový zvýhodnění: v tomto případě se jedná o slevu na dani ve výši 1117 Kč. Záloha na daň po slevě: 5355 Kč 2070 Kč 1117 Kč = 2843 Kč, je stanovena jako rozdíl daně před slevou a základní slevou na dani a daňovým zvýhodněním. 31

Čistá mzda: 30000 Kč 1950 Kč 1350 Kč 2 843 Kč = 23 857 Kč, se zjistí jako rozdíl mezi hrubou mzdou a odvody sociálního a zdravotního pojištění hrazené zaměstnancem a zálohou na daň po slevě. Mzda k výplatě: v tomto případě se neliší od čisté mzdy. Rozdíl by vznikl, pokud by měl zaměstnanec srážky ze mzdy (stravné) nebo dávky ke mzdě (cestovné, náhrada mzdy za nemoc). Účetní zápis: Cyril: Výplatní páska Cyrila: Význam vybraných položek výplatní pásky: Odpracované dny: jedná se o dny, ve kterých vykonával pro zaměstnavatele práci. V tomto konkrétním případě se jedná o 20 odpracovných dní, přičemž se do odpracované doby započítá i svátek, který připadl na pracovní den. Odpracované hodiny: 20 dní * 8 hodiny = 160 hodin. Vychází ze skutečně odpracovaných hodin. 32

Průměr pro náhrady: jelikož se jedná o první měsíc, za který je mzda zpracovaná, je zde uveden pravděpodobný průměr pro náhrady, Nárok na dovolenou: 6,5 dne, které se zjistí jako poměrná část ročního nároku dovolené. Jedná se o 4/12 ročního nároku, za poředpokladu, že zaměstnání bude trvat do konce roku. Mzda: 10200 Kč + 3000 Kč = 13200 Kč, je tvořena dvěma složkami. Tvoří jí úkolová mzda, která byla stanovena v sazbě 1,20 Kč za jeden provedený řez. Za měsíc září bylo provedeno 8500 řezů. Úkolová mzda je tedy 1,20 Kč * 8500 řezů = 10200 Kč. Druhou složkou je časová mzda ve výši 3000 Kč, která nebude nijak upravována, protože byl odpracován celý měsíc. Hrubá mzda: se neliší od mzdy, protože mu nebyly vyplaceny žádné ostatní složky mzdy a příplatky. Sociální pojištění: 6,5 % z 13200 = 858 Kč, je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Zdravotní pojištění: 4,5 % z 13200 = 594 Kč, je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Superhrubá mzda: 13 200 Kč + 4 488 Kč = 17688 Kč, je tvořena součtem zdravotního a sociálního pojištění, které je vyměřeno zaměstnavateli a hrubé mzdy. Pojistné do superhrubé mzdy: jedná se o součet odvodů zdravotního a sociálního pojištění hrazené zaměstnavatelem. Zdravotní pojištění firma: 9 % z 13200 Kč = 1 188 Kč je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Sociální pojištění firma: 25 % z 13200 Kč = 3 300 Kč a je stanoveno procentem z hrubé mzdy. Zdanitelná mzda: jedná se o zaokrouhlenou superhrubou mzdu na stokoruny nahoru. Daň před slevou: 15 % z 17700 Kč = 2 655 Kč a je stanovena procentem ze zdanitelné mzdy. Základní slevy: nárok na tuto slevu vznikl podepsáním Prohlášení poplatníka a měsíční sleva je 2070 Kč. Záloha na daň po slevě: 2655 Kč 2070 Kč = 585 Kč, je stanovena jako rozdíl daně před slevou a základní slevou na dani. 33

Čistá mzda: 13200 Kč 858 Kč 594 Kč 585 Kč = 11 163 Kč, se zjistí jako rozdíl mezi hrubou mzdou a odvody sociálního a zdravotního pojištění hrazené zaměstnancem a zálohou na daň po slevě. Mzda k výplatě: v tomto případě se neliší od čisté mzdy. Rozdíl by vznikl, pokud by měl zaměstnanec srážky ze mzdy (stravné) nebo dávky ke mzdě (cestovné, náhrada mzdy za nemoc). Účetní zápis: 34

5 Mzda a daně Odměna za práci zaměstnance v pracovně právních vztazích podléhá zdanění daní z příjmů. Výpočet daně provede zaměstnavatel, který jí srazí zaměstnanci ze mzdy a odvede na příslušný finanční úřad, u kterého je registrován. Z příjmů může být odveden dvojí typ daně. Buď daň z příjmů ze závislé činnosti vybíraná formou zálohy, nebo se může jednat o konečnou daň tzv. srážkovou daň. To jakou daň zaměstnavatel při výpočtu odvodu daně zvolí, ovlivňují dva aspekty. Jednak výše zaměstnancových příjmů a jednak to zda chce zaměstnanec u zaměstnavatele uplatňovat slevu na dani, jinými slovy, zda má zaměstnanec podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. 13 Pokud má zaměstnanec podepsané Prohlášení poplatníka, odvede zaměstnavatel z příjmů vždy zálohovou daň. Pokud zaměstnanec nemá podepsané Prohlášení poplatníka, rozhoduje o formě daně výše příjmů. Pokud je příjem do 5 000 Kč, je odvedena srážková daň, pokud je příjem vyšší než tato hranice, je vypočtena zálohová daň. Výpočet měsíční daňové povinnosti Aby zaměstnavatel mohl stanovit daňovou povinnost, musí nejdříve určit základ daně. Základ daně je tvořen příjmem vyplácených jedním plátcem (zaměstnavatelem) ze závislé činnosti. Tento úhrn příjmů je navýšen o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen hradit zaměstnavatel. Schéma č. 1 Stanovení základu daně Zdroj: Vlastní schéma 13 Dále jen Prohlášení poplatníka 35

Takto zjištěný základ daně se musí zaokrouhlit. Pokud se jedná o základ daně, ze kterého bude, hrazena srážková daň, dojde k zaokrouhlení na koruny dolů. V případě výpočtu zálohy na daň dojde k zaokrouhlení na stokoruny dolů. Z takto upraveného základu daně se vypočítá daň ve výši 15 %. Následně lze tuto daň snižovat o slevy na dani, ale pouze pokud zaměstnanec podepsal Prohlášení. Aby byly ve výpočtu slevy uplatněny, musí zaměstnanec prokázat nárok zákonem stanoveným postupem. Slevy můžeme rozdělit na ty, které lze uplatnit při měsíčním výpočtu zálohy na daň nebo až na konci roku, kdy je prováděno roční zúčtování, nebo si zaměstnanec sám podává daňové přiznání. Slevy, které lze uplatnit již při měsíčním výpočtu zálohy na daň jsou uvedeny v následující tabulce. Pokud nebude sleva uplatněna měsíčně, lze jí uplatnit v částce odpovídající roční výměře a to buď v ročním zúčtování zaměstnance, které provede zaměstnavatel, nebo v daňovém přiznání, které si podává sám zaměstnanec. Tabulka č. 1 Přehled slev na dani Zdroj: Šubr, B., a kolektiv, Abeceda mzdové účetní 2012, 22 vydání, Olomouc: ANAG 2012, str. 239-243 Sleva na poplatníka Jedná se o tzv. základní slevu, na kterou vzniká nárok podepsáním Prohlášení poplatníka. Prohlášení poplatníka má být podepsáno do 30 dnů od vstupu do zaměstnání a na nové zdaňovací období nejpozději do 15.2. Tím, že zaměstnanec podepíše Prohlášení, tím splní základní podmínku pro uplatnění dalších slev. Není možné, aby zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele uplatnil základní slevu a u jiného poplatníka uplatnil v ten samý kalendářní měsíc např. slevu na studenta. 36

Sleva na studenta Kromě základní podmínky podepsání Prohlášení poplatníka, zákon ukládá povinnost doložit potvrzení o studiu o soustavné přípravě na budoucí povolání na příslušný školní rok nebo semestr. Pokud by bylo potvrzení ze zahraniční školy, musí doložit poplatník vyjádření MŠMT o tom, že je studium postaveno na roveň studia v ČR. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání není splněna při studiu střední školy formou dálkového studia, distančního nebo večerního studia při zaměstnání, pokud je osoba výdělečně činná, nebo jí vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti. Naposledy lze slevu na studenta přiznat v měsíci, kdy je dovršeno věku 26 let. Výjimku tvoří denní doktorské studium, kdy je sleva uznána v měsíci dovršení 28 let. Sleva na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu Aby mohla být sleva přiznána, musí být kromě přiznaného invalidního důchodu také důchod skutečně vyplácen. Proto zaměstnanec doloží kromě výměru o přiznání důchodu také doklad o výplatě důchodu, například výpisem z bankovního účtu nebo ústřižkem z poštovní poukázky. Pokud by se jednalo o držitele průkazu ZTP/P, musí doložit pouze vlastní průkaz ZTP/P. Sleva na manželku Jedná se o jedinou slevu na dani, kterou lze uplatnit pouze na konci zdaňovacího období (kalendářní rok). Snížení daně o slevu na manželku lze uplatnit až na konci kalendářního roku, ať je uplatněna v rámci ročního zúčtování nebo v daňovém přiznání. Pro přiznání slevy musí být splněna podmínka společné domácnosti a příjem manželky v úhrnu za kalendářní rok nesmí překročit 68000 Kč. Vlastní příjem manželky se stanoví z úhrnu všech příjmů v kalendářním roce. Zahrnuje se do něj, hrubý příjem z pracovního poměru, nemocenské dávky, peněžitá pomoc v mateřství, u podnikatelek příjem snížený o výdaje aj. Do vlastního příjmu, už se nezahrnou dávky státní sociální podpory, rodičovský příspěvek, stipendia aj. 37