SPRÁVNÍ OBVOD BROUMOV

SPRÁVNÍ OBVOD BROUMOV 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Broumov Teplice nad Metují Meziměstí Adršpach Božanov Hejtmánkovice Heřmánkovice Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Otovice Šonov Vernéřovice nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 1

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) VEBA a.s. OLIVĚTÍN Broumov ZP 7,7 4400 50,000 2001 7,7 5600 60,000 2001 15,4 110,000 1984 KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s. Broumov LTO 2,3 2500 18,837 1969 2,9 612 5,814 1980 5,2 24,651 1317 Broumovské strojírny a.s. Hynčice ZP 2,9 1004 9,882 1979 2,9 2438 23,998 1979 5,9 33,880 1601 Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) VDO Česká republika s.r.o. - kotelna Adršpach 2,024 8620 PB SVBF Praha,regionální správa Pardubic Adršpach 0,670 2765 KOKS/HUTR Petr Blahna - hotel Skalní město Adršpach 0,333 550 KOKS Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. - Broumov 3,990 25489 ZP Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. - Broumov 3,640 21540 ZP Pivovar Broumov s.r.o. - kotelna Oliv Broumov 2,400 251 ZP DETAS s.r.o. - kotelna Broumov 1,160 2083 HUPR Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. - Broumov 0,920 5385 ZP Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. - Broumov 0,810 2872 ZP VSZ Kostelec s.r.o. - kotelna Broumov 0,800 816 LTO Gymnazium v Broumově Broumov 0,450 2585 ZP ETIC s.r.o. - kotelna Broumov 0,425 1099 DREV KOMPAS PRAGOKOMERC s.r.o. Broumov 0,386 4099 DREV STYL s.r.o. - kotelna skladu Broumov 0,360 1584 HUTR/KOKS Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. - Broumov 0,298 1867 ZP Město Broumov - ubytovna Broumov 0,278 1278 KOKS STRABAG ČR a.s. o.z. direkce 6 Rychno Broumov 0,240 192 LTO Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. - Broumov 0,240 1041 ZP ČSAD Ústí nad Orlicí a.s. - provozovn Broumov 0,236 770 KOKS Svaz českých a moravských spotřebních Broumov 0,230 213 CUTR Město Broumov - 1.mateřská škola Broumov 0,226 619 KOKS SOU a SOŠ SČMSD Hronov s.r.o. - kotel Broumov 0,222 267 KOKS 2

Město Broumov - kotelna měst.úřadu Broumov 0,210 826 ZP VEBA záv. 02 Broumov 0,540 3850 ZP VEBA záv. 02 Broumov 0,300 2150 ZP VEBA záv. 02 Broumov 1,080 7240 ZP VEBA záv. 02 Broumov 0,720 5420 ZP VEBA záv. 02 Broumov 0,240 1980 ZP Nealko Hejtmánkovice a.s. Hejtmánkovice 0,581 1316 LTO Družstvo Martínkovice - údržbářsko op Martínkovice 0,373 573 HUPR Tepelné hospodářství Meziměstí s.r.o. Meziměstí 3,000 16155 ZP České dráhy s.o. Gener.ředitelství,od Meziměstí 2,390 9908 ZP Tepelné hospodářství Meziměstí s.r.o. Meziměstí 0,690 2513 ZP Dřevoterm s.r.o. Meziměstí 0,359 11638 DREV České dráhy s.o. Gener.ředitelství,od Meziměstí 0,322 662 KOKS Tepelné hospodářství Meziměstí s.r.o. Meziměstí 0,225 574 ZP KOMAP DĚDOV s.r.o. - kotelna a kovárn Teplice nad Metují 4,140 12770 LTO GENERAL BOTTLERS ČR s.r.o. - kotelna Teplice nad Metují 0,935 3985 ZP Město Teplice nad Metují - mateřská š Teplice nad Metují 0,720 8760 ZP AGROTEP s.r.o. - středisko Dědov Teplice nad Metují 0,460 946 HUTR Město Teplice nad Metují - základní š Teplice nad Metují 0,420 2369 ZP PROVENA a.s. - kotelna LTO Vernéřovice 0,800 2270 LTO 2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod Broumov. Území má nižší stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších 4 obcí. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Do budoucna se na území nepočítá z žádnou výstavbou VTL plynovodu, je však uvažována VTL/STL regulační stanice včetně přípojky Provodov Šonov. 3

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Výhledové zásobování elektrickou energií oblasti Broumovska je velmi závažným problémem. Předmětné území tvořící okraj zásobovací sféry TR Police nad Metují je v současné době zajištěno ze systému VN. Jelikož zásobovací situace vyžadovala okamžité řešení, byla v předstihu provedena výstavba nadzemního vedení 2 110 kv v trase TR Police nad Metují Broumov s provozním systémem 35 kv. Současné řešení je provizorním opatřením s předpokladem uvedení nové TR 110/35 kv Broumov do provozu k roku 2015. Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Broumov Dodávku tepla do bytových domů ve městě (cca 1 000 bytů) zajišťuje Tepelné hospodářství s.r.o., jediným vlastníkem této společnosti je město Broumov. Tepelné hospodářství s.r.o. provozuje dva větší zdroje s dvěma soustavami CZT a 5 menších zdrojů s charakterem blokových kotelen. Většími zdroji jsou výtopna Spořilov (instalovaný výkon 3,6 MW) a výtopna Křinice (instalovaný výkon 4,0 MW), celkový instalovaný výkon blokových kotelen je 2,6 MW. Všechny tyto zdroje jsou teplovodní a spalují zemní plyn. Teplo z výtopen Spořilov a Křinice je dodáváno pomocí CZT (čtyřtrubka s centrální přípravou TUV). Kotle v těchto zdrojích jsou nové (instalované v r. 1998), rozvody jsou však staré 16 let (Spořilov) nebo dokonce 30 let (Křinice). Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány, jejich technický stav však vyžaduje rozsáhlejší rekonstrukci. Zmíněné soustavy CZT a blokové kotelny zajišťují dodávku tepla pro cca 40% obyvatel města. Vzhledem k charakteru města se s dalším rozšířením CZT neuvažuje. 4

Průměrná cena tepla u konečných odběratelů (včetně DPH) činí 395 Kč/GJ (Spořilov) a 371 Kč/GJ (Křinice). Plynofikace města je dokončena, plyn je kromě zmíněných zdrojů Tepelného hospodářství s.r.o. spalován v rodinných domech, kde je však také dosti rozšířena jako alternativní zdroj tepla el. energie. Průmysl je ve městě zastoupen především závodem VEBA a.s. a pivovarem. Tepelné zdroje v těchto objektech jsou již plynové, rovněž jako u většiny menších provozů, nebo objektů terciální sféry. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zatím využívány zcela výjimečně jedná se především o instalaci tepelných čerpadel do rodinných domů. Ve městě je spalován vlastní dřevní odpad v truhlárně KOMPAS s.r.o. Jinak není žádný zdroj biomasy využíván. Výhled Nová bytová výstavba je značně omezena vzhledem k tomu, že se jedná o chráněnou krajinnou oblast. Spíše se jedná o opravy stávajících objektů. Také nová průmyslová výstavba je vzhledem k horší dopravní dostupnosti prakticky nereálná. Do obcí správního obvodu, které jsou pro VČP a.s. z hlediska dodávky zemního plynu neatraktivní, nelze uvažovat ani s využitím dodávky plynu z Polska, neboť se v této oblasti nevyskytuje. Celkové hodnocení města Broumova Cena tepla z CZT je relativně vysoká, pravděpodobně v důsledku vyššího podílu tepelných ztrát v rozvodech tepla. Rekonstrukce rozvodů tepla v CZT Spořilov a Křinice je tedy vhodná pro zásobník akcí pro finanční podporu EU. V důsledku centrální přípravy TUV je možno případně uvažovat i s instalací centrálních tepelných čerpadel do dvou zdrojů tepla pro CZT pro předehřev TUV. 5

2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 0 0 0 0,0 KOKS 0 0 0 0,0 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 5,2 24651 31604 15,7 TTO 0 0 0 0,0 PB 0 0 0 0,0 ZP 21,3 143880 169271 84,3 Celkem 26,5 168531 200874 100,0 Střední zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0,23 213 304 0,1 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 1,5 2656 4086 1,8 HUTR 0,8 2530 3776 1,7 KOKS 2,3 6912 10017 4,5 DŘEVO 1,2 16835 24399 10,9 LTO 6,6 17365 22263 9,9 TTO 0 0 0 0,0 PB 2 8620 10141 4,5 ZP 24,2 126760 149129 66,5 Celkem 38,83 181891 224116 100,0 6

Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem Velké zdroje tepla se vyskytují pouze ve městě Broumov a v obci Hynčice. Dva z nich spalují plyn, třetí LTO. Dodávku tepla do bytových domů ve městě Broumov zajišťuje Tepelné hospodářství s.r.o., které provozuje dva větší zdroje s dvěma soustavami CZT a 5 menších zdrojů s charakterem blokových kotelen. Všechny tyto zdroje jsou teplovodní a spalují zemní plyn. Zmíněné soustavy CZT a blokové kotelny zajišťují dodávku tepla pro cca 40% obyvatel města Broumova. Vzhledem k charakteru města se s dalším rozšířením CZT neuvažuje. Zásobování teplem objektů v dalších městech v obcích v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má nižší stupeň plynofikace. Plynofikace pod 50% je zatím provedena ve městech Broumov, Teplice nad Metují a Meziměstí a ve třech obcích. VČP a.s. má zájem plynofikovat další 4 obce. Zbývající 4 obce v území nemají být plynofikovány ani v budoucnu. Do budoucna se na území nepočítá z žádnou výstavbou VTL plynovodu, je však uvažována výstavba VTL/STL regulační stanice včetně přípojky Provodov Šonov. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií oblasti Broumovska si vyžádá uvedení nové TR 110/35 kv Broumov do provozu k roku 2015. 7

Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Do kategorie velkých zdrojů patří pouze zdroje tepla v závodech VEBA Olivětín, KOH I NOOR Broumov a Broumovských strojírnách v Hynčicích. Stáří plynových kotlů ve VEBĚ jsou jen 2 roky, v KOH I NOORu (LTO) 22 34 let a Broumovských strojírnách (plyn) 24 let. Podíl plynu ve velkých zdrojích činí 84%, podíl LTO 16%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s podílem 67%, dalším palivem je dřevní odpad s podílem 11%. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována ve zdroji CZT Spořilov v Broumově. Jedná se o kogenerační jednotku s plynovým motorem o el. výkonu 140 kw. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce zmíněných velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. Rozvody tepla Rozsáhlejší rozvody tepla se vyskytují pouze ve městě Broumov, kde je teplo z výtopen Spořilov a Křinice dodáváno pomocí CZT (čtyřtrubka s centrální přípravou TUV). Kotle v těchto zdrojích jsou nové (instalované v r. 1998), rozvody jsou však staré 16 let (Spořilov) nebo dokonce 30 let (Křinice). Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány, jejich technický stav však vyžaduje rozsáhlejší rekonstrukci. Ostatní rozvody tepla v území jsou relativně krátké a proto nejsou zdrojem vyšších tepelných ztrát. 8

SPRÁVNÍ OBVOD DOBRUŠKA 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Dobruška Opočno Bačetín Bohdašín Bystré České Meziříčí Deštné v Orl. hor. Dobré Dobřany Chlístov Janov Kounov Králova Lhota Mokré Ohnišov Olešnice v Orl. hor. Podbřezí Pohoří Přepychy Rohenice Sedloňov Semechnice Sněžné Trnov Val nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 9

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) CUKROVAR České Meziříčí HUPR 13,0 1734 58,429 1947 13,0 1708 57,553 1947 13,0 2138 72,042 1947 39,0 188,024 1339 Centrální zdroj tepla a.s. Dobruška ZP 6,0 1860 48,000 2000 6,0 1920 48,000 2000 1,9 1030 4,000 2000 13,9 100,000 2004 GRAFITEC a.s. Dobruška TTO 6,0 153 3,000 1984 ZP 4,0 1245 22,000 1979 10,0 25,000 694 NUTRICIA a.s. Opočno TTO 5,5 2500 24,000 1961 TTO 5,5 5428 53,000 1961 TTO/ZP 6,8 2762 32,000 1996 17,8 109,000 1701 Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) Zemědělské družstvo Zlatý potok - kot Bačetín 0,678 331 HUTR Vlastimil Kohout s.r.o. Bystré 0,613 283 LTO ZEMSPOL České Meziříčí a.s. - kotelna České Meziříčí 0,452 1683 KOKS/HUTR ZEMSPOL České Meziříčí a.s. - kotelna České Meziříčí 0,226 644 HUTR Božena Říhová - kotelna hotelu Národn Deštné v Orlických 0,300 1100 KOKS Obec Dobré - kotelna MŠ Dobré 0,212 1104 PB STUHA a.s. - kotelna závodu 11 Dobruš Dobruška 1,440 2226 ZP KAND a.s. - kotelna Dobruška Dobruška 1,440 16873 ZP STUHA a.s. - kotelna závodu 21 Dobruš Dobruška 0,740 3662 ZP Petr Kosař - kotelna Křovická ul. Dob Dobruška 0,660 1066 LTO Gymnázium Dobruška - kotelna Dobruška 0,480 1574 PB STUHA a.s. - kotelna závodu 21 Dobruš Dobruška 0,250 790 ZP STUHA a.s. - kotelna závodu 31 Dobruš Dobruška 0,250 790 ZP Družstvo pro živ. výrobu v Rychnově n Chlístov 0,718 4122 HUTR/KOKS Detecha, chemické výrobní družstvo - Janov 0,726 670 HUTR Policie ČR, Správa Východočeského kra Kounov 0,584 1136 KOKS 10

Podorlické zemědělské družstvo - kote Ohnišov 0,400 375 DREV Podorlické zemědělské družstvo - kote Ohnišov 0,400 1000 DREV ELTAX, výrobní družstvo - kotelna hor Olešnice v Orlickýc 0,930 783 HUTR D U O s.r.o. - kotelna Opočno Opočno 2,280 2204 HUTR Město Opočno - kotelna č.p. 650 Opočn Opočno 1,080 4215 HUTR/KOKS Opočenská nemocniční a.s. - kotelna n Opočno 1,030 5385 ZP Střední odborné učiliště a Odborné uč Opočno 0,999 4365 KOKS Opočenská nemocniční a.s. - kotelna n Opočno 0,840 3590 ZP Česká obchodní a finanční a.s. - kote Opočno 0,505 846 LTO Výzkumný ústav lesního hospodářství a Opočno 0,306 1436 ZP Bytové družstvo DOMOV - kotelna Dobru Opočno 0,250 624 LTO Bytové družstvo ROZVOJ - kotelna Opočno 0,240 592 LTO Bytové družstvo U Jordánku - kotelna Opočno 0,220 486 LTO Obec Sedloňov - kotelna ZŠ Sedloňov 0,242 459 KOKS/DREV Podorlické zemědělské družstvo - kote Val 0,278 435 HUTR 2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem odbočkou z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov z VTL plynovodu Seč Vamberk Rychnov nad Kněžnou Dobruška. Území má zatím velmi nízký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. 11

Výstavba nových VTL plynovodů není navržena, předpokládá se ale výstavba VTL/STL regulačních stanic včetně přípojek v obcích : - Val - Pohoří - České Meziříčí Obce správního obvodu v oblasti Orlických hor (celkem 7 obcí), kde VČE a.s. nemá o plynofikaci zájem, zvažují možnost dodávky plynu z Polska. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Zásobování okresu elektrickou energií nevyžaduje v současné době, ani ve výhledu mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR. Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Dobruška V bytových domech bydlí cca 60% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen velkým závodem GRAFITEC a.s., 4 závody STUHA a.s. a několika menšími provozy. Plynofikace města je dokončena. Kromě jednoho středního zdroje tepla spalující LTO jsou všechny ostatní velké i střední zdroje tepla plynové. Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Dodávku tepla do bytových domů (cca 65%, 1500 bytů) a zařízení města (cca 35%) zajišťuje Centrální zdroj tepla o celkovém instalovaném výkonu 13,9 MW. Teplo je z tohoto 12

zdroje dodáváno pomocí systému CZT s primárním horkovodním rozvodem 110/80 C, který napájí domovní předávací stanice v každém zásobovaném objektu. Plynový zdroj CZT i rozvody jsou zcela nové, rekonstruované v r. 2000. V důsledku rekonstrukce je cena tepla u konečných odběratelů vyšší, činí 420 Kč/GJ (včetně DPH). Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. V areálu Centrálního zdroje tepla je zakonzervovaná bývalá kotelna s dvěma uhelnými kotli s vratisuvným roštem, pro spalování nekvalitního hnědého uhlí. Parní kotle (polské, typ Omz 16) mají jmenovitý výkon 2 16 t/hod páry o parametrech 1,5 MPa, 260 C. Kotle byly vyrobeny v roce 1985. Obnovitelné a netradiční zdroje energie nejsou ve městě zatím využívány. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. V těsné blízkosti města se nalézá skládka komunálního odpadu Podorlická skládková a.s. Skládka je v provozu od roku 1998 a cca od roku 2010 se uvažuje s využitím bioplynu, který bude ve skládce samovolně vznikat. Je plánována bytová výstavba 150 rodinných domů, které budou vytápěny lokálními plynovými zdroji. Tento záměr je však dlouhodobý, zatím nejsou ani vykoupeny pozemky. V průmyslové zóně se předpokládá pouze mírný nárůst drobného podnikání. Město Opočno Ve stávající zástavbě města převažují rodinné domy s individuálním vytápěním. Bytové domy s panelovou výstavbou jsou situovány hlavně v tak zvaném severním sektoru města, kam je soustředěna také postupující nová výstavba rodinných domů. Plynofikace města Opočna započala v roce 2000 a první spotřebiče byly napojeny v závěru roku ( 4. čtvrtletí 2000 ). Od této doby probíhá postupný, trvalý přechod na použití plynu. V současné době je snahou vytěsnit plynem stávající spotřeby pevných a kapalných paliv v blokových a domovních kotelnách. Rychlý přechod na spalování zemního plynu je zvažován také u většiny průmyslových podniků. Ukazuje se, že původní zájem obyvatelstva o zavedení plynu ve výši cca 75% se v současné době cenových změn plynu výrazně snižuje. Kromě plynu je převažujícím palivem hnědé uhlí. U hnědého uhlí je téměř vždy doplňkovým palivem dřevo, ve značně menší míře je využíváno černé uhlí a koks. 13

Ukazuje se, že proti jiným lokalitám je poměrně rozšířeno použití elektrické energie pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Zastoupeny jsou soustavy jak akumulačního vytápění, tak i vytápění přímotopy. Okrajově je používán i kapalný plyn P, PB, hlavně u zemědělských lokalit v okrajových oblastech území města. Zásobování bytových domů teplem se provádí buď domovními kotelnami nebo blokovými zdroji tepla. Dále je zde městská bloková výtopna Mírová, která se také na dodávkách tepla pro byty podílí. Ve městě není vybudován systém centralizovaného zásobování teplem. Na území města se v ojedinělých případech vyskytují případy využívání obnovitelných zdrojů energie jako jsou tepelná čerpadla a solární systémy. Je instalována jedna malá vodní elektrárna. Na území města se předpokládá následující rozvoj : Dokončení plynofikace celého území města s přechodem cca 65% odběratelů na spalování plynu. Mimo postupného napojování rodinných domků proběhne plynofikace tepelných zdrojů objektových a blokového zdroje. V nejbližší době se jedná o Městskou blokovou výtopnu Mírová a obě objektové kotelny Krátká. U kotelny mírová dojde k decentralizaci zdrojů a kotelna bude nahrazena samostatnými objektovými plynovými kotelnami. U kotelen Krátká dojde pouze k rekonstrukci zdrojů. Zde nevzniká požadavek nárůstu tepelného výkonu. Nová výstavba cca 100 bytů v oblasti Podzámčí a cca 20 rodinných domků v Severním sektoru. Předpokládá se, že objekty budou zásobovány teplem z plynových zdrojů. Výstavba nového Ústavu sociální péče, Obchodního domu a Zimního stadionu. U těchto objektů se předpokládá dodávka tepla z plynových zdrojů. Před dokončením plynofikace jsou i hlavní průmyslové společnosti Nutricia, Zima a Duo. U největší společnosti Nutricia dojde v rámci plynofikace ke změně skladby kotelního fondu, avšak tepelný výkon se v podstatě nezmění. V tomto energetickém zdroji se ukazuje trvalá bilanční rezerva tepelného výkonu ve výši cca 1,5-2 MW, který by mohl být využíván k eterním dodávkám tepla mimo závod. Výstavba nových průmyslových subjektů se nepředpokládá. 14

2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. Výroba Spotřeba Podíl paliva výkon tepla paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 39 188024 289268 50,0 HUTR 0 0 0 0,0 KOKS 0 0 0 0,0 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 0 0 0 0,0 TTO 23,8 112000 145455 25,2 PB 0 0 0 0,0 ZP 17,9 122000 143529 24,8 Celkem 80,7 422024 578252 100,0 Střední zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 6,9 13405 20007 23,9 KOKS 2,6 8743 12671 15,1 DŘEVO 0,8 1375 1993 2,4 LTO 2,5 3897 4996 6,0 TTO 0 0 0 0,0 PB 0,7 2678 3151 3,8 ZP 6,3 34751 40884 48,8 Celkem 19,8 64849 83702 100,0 15

Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem V území je instalována ve městě Dobrušce soustava CZT, která se na vytápění bytové sféry podílí cca 50%. Ve městě Opočně jsou provozovány pouze 3 blokové kotelny s krátkými rozvody tepla. Zásobování teplem zbývajících objektů v městě Dobruška a Opočno a ve všech obcích v území je decentralizované z lokálních zdrojů. S podstatnějším zvyšování podílu soustav CZT ve městech se do budoucna neuvažuje. Rovněž v obcích se z rozvojem CZT neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má zatím velmi nízký stupeň plynofikace. Plynofikovány jsou pouze města Dobruška a Opočno a 2 obce. VČP a.s. má zájem plynofikovat dalších 14 obcí v území. Při plynofikaci dalších lokalit se však nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů. Zbývajících 7 obcí v území ležících v oblasti Orlických hor by mohlo být případně plynofikováno z území Polska. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno a nevyžaduje v současné době, ani ve výhledu mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR. 16

Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Ve velkých zdrojích je spalováno především hnědé uhlí (podíl 50%), dále mazut a zemní plyn (podíl 25% a 25%). Ve středních zdrojích je podíl zemního plynu téměř 50%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé uhlí s podílem 24%. Výroba tepla ve velkých zdrojích, které jsou v území pouze čtyři, je více než 6 vyšší než ve všech zdrojích středních. Technický stav velkých zdrojů ve městě Dobruška je velmi dobrý ve zdroji tepla CZT a dobrý v závodě GRAFITEC. Kotle v Cukrovaru v Českém Meziříčí jsou však z roku 1947 a v závodě NUTRICIA v Opočně dva mazutové kotle z roku 1961. V tomto závodě je však instalován kotel s dvoupalivovým hořákem TTO/ZP z r. 1996 a zcela nový plynový kotel (r.v.2002) závod však z ekonomických důvodů zatím plyn nespaluje. Střední zdroje spalující hnědé uhlí bude vhodné po jejich fyzickém dožití zaměnit za zdroje plynové pro dosažení vyšší účinnosti a snížení emisí ve spalinách. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených velkých zdrojů hodnotit možnost zavedení výroby el. energie v kombinovaném cyklu. Rozvody tepla Na území je instalována soustava CZT pouze ve městě Dobrušce. Rozvody tepla jsou ve velmi dobrém stavu. Ostatní rozvody tepla v závodech a z blokových kotelen ve městě Opočně jsou krátké a jejich tepelná ztráta je tedy nevýznamná. 17

SPRÁVNÍ OBVOD DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Dvůr Králové nad Labem Bílá Třemešná Bílé Políčany Borovnice Borovnička Dolní Brusnice Doubravice Dubenec Horní Brusnice Hříbojedy Choustníkovo Hradiště Kocbeře Kohoutov Kuks Lanžov Libotov Litič Mostek Nemojov Stanovice Trotina Třebihošť Velký Vřešťov Vilantice Vítězná Vlčkovice v Podkrkonoší Zábřezí Řečice Zdobín nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 18

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) ČEZ a.s. OJ EPO Dvůr Králové n. L. HUPR/(ZP) 25,0 5045 155,000 1955 25,0 3635 150,000 1955 58,6 5341 876,000 1968 5,2 105 1,800 1982 5,2 146 2,500 1982 5,2 55 0,700 1982 124,2 1186,000 2653 TIBA a.s. - závod 01 Mostek HUPR 10,0 0 0,0 1936 6,0 2529 32,000 1983 16,0 32,000 555 Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) Dřevařské závody 3 J+K s.r.o. - kotel Bílá Třemešná 1,890 14478 HUTR Pekárny a cukrárny Náchod a.s. - peká Bílá Třemešná 1,526 7223 ZP AGRO BT a.s. - dílna Nové Lesy Bílá Třemešná 0,307 742 HUTR Stránský a Petržík, pneumatické válce Bílá Třemešná 0,232 736 ZP Florian Club s.r.o. - kotelna Bílé Poličany 0,837 2650 KOKS/HUTR MilErba s.r.o. - kotelna Borovnice 1,700 4002 PB KOBRUS s.r.o. - kotelna Dolní Brusnice 2,320 3005 CUTR Peter GFK s.r.o. - lakovna Dolní Brusnice 0,558 1093 LTO SALAGRO TOUR s.r.o. - penzion pod Zvi Dolní Brusnice 0,548 1245 KOKS Peter GFK s.r.o. - kotelna D. Brusnic Dolní Brusnice 0,280 1498 LTO ZD Dubenec - kotelna stravovacího zař Dubenec 1,506 2501 CUTR Strojte a.s. - provoz Sylvárov Dvůr Králové nad La 2,600 8111 ZP Zoologická zahrada - plynová kotelna Dvůr Králové nad La 1,255 2312 ZP Xaverov holding a.s. Holotín - koteln Dvůr Králové nad La 0,625 1121 PB České dráhy s.o., gener. ředitelství Dvůr Králové nad La 0,410 830 HUTR Základní škola 5. května - kotelna Dvůr Králové nad La 0,382 2044 ZP SATOS a.s. - hala IFA Dvůr Králové nad La 0,260 1498 ZP TIBA a.s. - společná čistírna odpadní Dvůr Králové nad La 0,252 4004 BP 19

Základní škola Podharť Dvůr Králové nad La 0,240 707 ZP SATOS a.s. - hala lisovna Dvůr Králové nad La 0,240 1383 ZP Rýcholka s.r.o. - chov prasat Choustníkovo Hradiš 0,325 3727 LTO Rýcholka s.r.o. - ÚOS Choustníkovo Hradiš 0,290 586 HUTR Zemědělské zásobování a nákup a.s. - Kocbeře 1,800 2368 LTO ZOD Vítězná - mechan. středisko Kocbeře 0,468 266 HUTR Peter GFK s.r.o. - lakovna Kocbeře 0,372 1186 LTO AGRO BT a.s. - středisko Třebihošť Třebihošť 0,493 477 LTO VLT s.r.o. - kotelna Vítězná 4,120 8368 HUTR OPTREX Czech a.s. - provoz Vrchlabí 4,700 35531 ZP 2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov odbočkou Jaroměř - Dvůr Králové - Nová Paka a Hostinné Vrchlabí. Území má zatím velmi nízký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba VTL plynovodu Dvůr Králové Doubravice a VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Doubravice a Stanovice 20

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Dvůr Králové nad Labem Centrálním zdrojem tepla ve městě je Teplárna Dvůr Králové n.l. (TDK). Teplo je z TDK dodáváno primárními parními rozvody převážně pro průmysl (cca 73%), dále pro obyvatelstvo (11%) a pro ostatní (16%). Z průmyslového odběru jsou dominantní závody Zálabí a Vorlech podniku TIBA, které odebírají cca 80% průmyslového odběru Pro obyvatelstvo je teplo dodáváno do cca 1700 bytů což představuje dodávku pro cca 30% obyvatel města. Popis TDK Základní parametry instalovaný tep. výkon instalovaný el. výkon 124,0 MW 18,3 MW Instalované kotle K3, granulační HU/ZP 76 t/h 58,6 MW K1, K2 HU/ZP 2 32 t/h 2 25,0 MW K11, K12, K13 LTO 3 8 t/h 3 5,2 MW 21

Instalované turbíny TG1, protitlaká TG2, kondenzační, odběrová 6 MW 12 MW Palivo hnědouhelný hruboprach, drobné hnědé výhřevnost 16,9 GJ/t výhřevnost 14,0 GJ/t Parametry teplonosného media pára 0,9 MPa / 230 C Parní síť délka 23 km počet odběrných míst 100 větve primárních rozvodů Sever 1 (Zálabí, Vorlech, Nemocnice) Sever 2 (Tiba Zálabí, nám. Odboje) Sever 3 (ZOO, Strž) Město (Centrum, Slovany, Zálabí) Jih (Juta 01) Výroba el. energie vlastní spotřeba el. energie dodávka el. energie do sítě 35 000 MWh/r 3 000 MWh/r 32 000 MWh/r 22

Vývoj výroby a dodávky tepla Qprah - teplo dodávané do CZT na prahu teplárny (GJ/r) Quž - teplo dodávané na patách zásobovaných objektů (GJ/r) 1998 1999 2000 2001 Měsíc Qprah Quž Qprah Quž Qprah Quž Qprah Quž Leden 109 247 91 482 108 658 84 998 114 424 98 201 118 653 96 671 Únor 102 286 92 653 113 330 92 393 104 162 87 452 105 110 84 297 Březen 111 904 93 842 102 229 83 139 100 750 82 428 99 855 83 337 Duben 80 629 66 731 71 935 59 610 75 628 58 427 80 274 64 902 Květen 52 995 44 291 56 851 45 023 56 313 43 846 52 837 41 315 Červen 49 565 44 648 53 921 41 901 52 500 41 265 49 366 38 379 Červec 41 472 33 590 36 269 27 547 33 859 23 902 33 136 23 786 Srpen 38 443 30 599 46 072 34 041 50 631 36 093 41 694 32 908 Září 61 757 51 437 54 007 44 841 62 383 47 547 62 289 47 349 Říjen 90 714 67 295 75 194 63 529 77 809 60 372 70 998 60 063 Listopad 112 610 88 221 98 209 87 694 87 063 73 625 102 712 84 124 Prosinec 120 802 98 811 105 190 91 706 99 710 80 449 111 800 85 605 Celkem 972 424 803 599 921 865 756 422 915 232 733 607 928 724 742 737 Teplo je dodáváno z teplárny primárními parními rozvody, kromě průmyslových parních odběrů jsou instalovány výměníkové stanice pára / voda. Dvě z těchto stanic vlastní TDK, ostatní jsou majetkem města. Cena dodávaného tepla je následující (Kč/GJ) : bytové odběry nebytové odběry na výstupu z primáru 168 191 na výstupu z předávací stanice 223 270 na vstupu do objektu 249 276 V roce 1996 proběhla v teplárně rekonstrukce kotlů pro splnění emisních limitů. Kotel K3 granulační byl vybaven tkaninovým filtrem, kotle K1a K2 roštové elektrofiltry. Všechny tři kotle byly vybaveny plynovými hořáky pro zlepšení emisí. Vzhledem ke spalování uhlí s nižším obsahem síry (kotel K3 0,6%s, kotle K1 a K2 1,2%S) nejsou emisní limity překračovány, takže není prakticky nutno plynové hořáky provozovat. 23

Olejové kotle K11, K12 a K13 jsou provozovány jen při celozávodní odstávce uhelných kotlů. V současné době dodává teplárna do rozvodu tepelný příkon ma. cca 90 t/h (70 MW), z toho oba závody podniku TIBA odebírají celkem ma. cca 50 MW. Kromě TIBY jsou dalšími největšími odběrateli závod JUTA, Nemocnice a ZOO. Parní rozvody na území města jsou částečně rekonstruovány na bezkanálové. Větší část rozvodů je však v kanálech, po povodních je izolace těchto úseků narušená. Výhled V návrhu rozvoje města do r. 2010, dle Územního plánu z r. 2001, není určen zdroj tepla pro nově budované lokality. V bytové sféře se jedná se o výstavbu až 350 bytových jednotek s ma. tepelným příkonem cca 5 MW. V průmyslové sféře se jedná o výstavbu závodu JUTA v Technologickém areálu města. V zhledem ke značné odlehlosti tohoto závodu od stávající parní sítě a předpokládanému nízkému tepelnému příkonu není ekonomické tento závod zásobovat ze stávajícího CZT. V případě skončení dodávky tepla pro TIBU (v důsledku ekonomických potíží tohoto podniku) by musely být v teplárně provozovány pouze roštové kotle K1 a K2. Protože při snižování výkonu těchto kotlů (v letním období) by docházelo k překročení emisního limitu CO, bylo by vhodnější provozovat tři stávající olejové kotle (3 5,2 MW) doplněné dvoupalivovými hořáky ZP/LTO. 24

2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 124,6 1213000 1516250 99,6 HUTR 0 0 0 0,0 KOKS 0 0 0 0,0 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 15,6 5000 6410 0,4 TTO 0 0 0 0,0 PB 0 0 0 0,0 ZP 0 0 0 0,0 Celkem 140,2 1218000 1522660 100,0 Střední zdroje Instal. Výroba Spotřeba Podíl paliva výkon tepla paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 3,8 5505 7864 5,6 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 7,5 25270 37716 26,8 KOKS 1,4 3895 5645 4,0 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 3,8 10351 13271 9,4 TTO 0 0 0 0,0 PB 2,3 5123 6027 4,3 ZP 11,4 59544 70052 49,8 Celkem 30,2 109688 140575 100,0 25

Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem Ve městě Dvůr Králové nad Labem, dodávku tepla do většiny bytových domů a do mnoha průmyslových závodů, zajišťuje Teplárna Dvůr Králové n.l. (TDK). Nejvyšší podíl dodávky tepla (76%) je pro průmyslové závody, z nichž zcela rozhodující je dodávka tepla pro podnik TIBA (závody Zálabí a Vorlech). V případě podstatného snížení, nebo dokonce zastavení odběru tepla tímto podnikem v důsledku omezení, nebo zastavení výroby, by to vyvolalo nutnost zásadní změny stávajícího systému CZT, jak z hlediska kapacity zdroje a dimenzování rozvodů tepla, tak teplonosného media. Zásobování teplem objektů ve zbývajících obcích území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má zatím velmi nízký stupeň plynofikace. Plynofikovány nad 50% jsou pouze Dvůr Králové nad Labem a Bílá Třemešná. Dalších 5 obcí je plynofikováno pod 50%. Zbývajících 21 obcí má VČP a.s. zájem plynofikovat. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba VTL plynovodu Dvůr Králové Doubravice a VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Doubravice a Stanovice. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv, případně 10 kv. 26

Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Největším zdrojem tepla v území je zdroj TDK s instalovaným tepelným výkonem 124 MW. Kotle tohoto zdroje jsou staré 20 45 let, v důsledku periodických oprav a rekonstrukcí jsou však dobrém stavu. Hlavním palivem je hnědé uhlí, pomocným zemní plyn a LTO. V roce 1996 proběhla v teplárně rekonstrukce kotlů pro splnění emisních limitů. Kromě instalace filtrů byly všechny tři kotle vybaveny plynovými hořáky pro zlepšení emisí. Ve velkých zdrojích v území je v důsledku TDK dominantním palivem hnědé uhlí s podílem přes 99%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s 50%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 27%. Dřevní odpad není spalován ani ve velkých, ani ve středních zdrojích. Výroba tepla ve velkých zdrojích je téměř 9 vyšší než ve zdrojích středních. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována v TDK. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce dalšího velkého zdroje v území, TIBY Mostek, hodnotit možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. Rozvody tepla Teplo je z TDK dodáváno pomocí soustavy CZT s primárními parními rozvody v délce cca 23 km a kromě průmyslových parních odběrů, teplovodními sekundárními rozvody se 100 odběrnými místy. Teplo je v celkovém množství cca 750 TJ/r dodáváno převážně pro průmysl (cca 73%), dále pro obyvatelstvo (11%) a pro ostatní (16%). Z průmyslového odběru jsou dominantní závody Zálabí a Vorlech podniku TIBA, které odebírají cca 80% průmyslového odběru. Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich technický stav je dobrý. V důsledku snižujícího se dodávaného množství tepla v posledních cca 10 letech (v bytové i nebytové oblasti) se zvyšují tepelné ztráty rozvodů z cca 15% a z počátku 90 let na cca 25% v současné době. 27

SPRÁVNÍ OBVOD HOŘICE V PODKRKONOŠÍ 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Hořice Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Břišťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemošná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Neratovice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 28

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Městská energetická s.r.o. Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) Hořice ZP 1,7 1460 6,000 1995 1,7 1460 6,000 1995 1,7 1450 6,000 1995 1,0 5863 10,000 1995 6,1 28,000 1275 ČEPRO a.s. - 06 Cerekvice n. B. ZP 1,8 2500 14,000 1992 4,5 2427 12,000 1992 4,5 2293 11,000 1992 10,8 37,000 952 Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) Agropodnik a.s. Jičín - středisko Baš Bašnice 3,600 26928 ZP Zemědělské družstvo Třebnouševes - dí Boháňka 0,200 633 DREV Čepro a.s. - kotelna bytových jednote Cerekvice nad Bystř 0,662 3409 ZP Čepro a.s. - ubytovna a zdravotní stř Cerekvice nad Bystř 0,225 541 ZP ZD Podchlumí Dobrá Voda - plynová kot Dobrá Voda u Hořic 0,320 1005 ZP Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocná Holovousy 0,320 1491 KOKS MILETA a.s. - kotelna 02 Hořice 4,120 18901 ZP HACAR a.s. Hradec Králové - kotelna Hořice 3,260 8274 ZP Stanislav Klát-Kar - kotelna a lakova Hořice 2,910 17435 HUTR NOPEK s.r.o. - pekárna Hořice Hořice 2,640 22354 ZP Hořické strojírny s.r.o. - kotelna Hořice 2,320 4914 HUTR Pentas s.r.o. Hořice - kotelna Hořice 1,860 4698 HUTR Městská energetická Hořice s.r.o. - k Hořice 1,770 4157 ZP MILETA a.s. - kotelna 10 Hořice 1,200 4669 ZP Milan Čížek - kotelna Pod lipou Hořice 1,020 3526 ZP Obchodní akademie a Stř.odb.učiliště Hořice 0,900 3239 ZP Městská energetická Hořice s.r.o. - d Hořice 0,864 5241 ZP Věra Horáková - kotelna Hořice 0,780 4599 CUTR 29

Vyšší odborná škola rozvoje venkova a Hořice 0,552 2313 ZP Městská energetická Hořice s.r.o. - m Hořice 0,510 1279 ZP Městská energetická Hořice s.r.o. - k Hořice 0,440 1730 ZP Náhlovský a spol. - kotelna Hořice 0,385 422 DREV Ústav soc.péče TP Hořice Hořice 0,372 4755 ZP Město Hořice - základní škola Dalibor Hořice 0,360 1488 ZP Odborné učiliště a Praktická škola Ho Hořice 0,307 1461 ZP Městská energetická Hořice s.r.o. - m Hořice 0,249 1149 ZP MILETA a.s. - internát Hořice 0,240 1858 ZP MILETA a.s. - kotelna SAS Hořice 0,240 2682 ZP Město Hořice - základní škola Habr Hořice 0,225 930 ZP Městská energetická Hořice s.r.o. - p Hořice 0,212 603 ZP Pentas s.r.o. Hořice - plynové zářiče Hořice 0,030 1586 ZP ALUCON s.r.o. - kotelna Miletín 1,600 1300 HUTR Stýblo s.r.o. - kotelna školy Miletín 0,800 220 LTO Leuze milte CZ k.s. - kotelna Miletí Miletín 0,745 1409 LTO Obecní úřad Miletín - základní škola Miletín 0,704 1161 KOKS Petřivý-dřevařská výroba s.r.o. - dře Ostroměř 3,500 3750 HUTR HELAGRA a.s. - sušárna a kotelna Ostr Ostroměř 0,980 1993 LTO Kámen Ostroměř s.r.o. - kotelna Ostroměř 0,649 1458 ZP České dráhy s.o. Gener.ředitelství,od Ostroměř 0,560 706 KOKS ZEAS Podhorní Újezd a.s. - kotelna sk Pod.Újezd a Vojice 0,258 138 KOKS/HUTR ZEAS Podhorní Újezd a.s. - mech. stře Sobčice 0,920 1582 HUTR Jaroslav Janouch - zahradnictví Sobčice 0,660 3590 ZP 30

2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu VTL plynovod Pardubice - Hradec Králové - Hořice - Konecchlumí Jičín. Území má nízký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Z hlediska zásobování elektrickou energií je jediným problémem, který bude vyžadovat výstavbu nové transformovny 110/35 kv, prostor Hořic v Podkrkonoší, kam bude situován předpokládaný rozvoj území. Termín realizace není stanoven, výstavba tohoto napájecího bodu bude odvozena z výkonových požadavků území. 31

Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Hořice V bytových domech (celkem cca 880 bytů) bydlí cca 28% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen šesti velkými závody (MILETA a.s., HACAR a.s., KAR, NOPEK s.r.o., Hořické strojírny s.r.o. a PENTAS s.r.o.) a mnoha menšími provozy. Ve městě je okresní nemocnice a několik škol. Město Hořice je plynofikováno přibližně ze dvou třetin, bez rozvodů plynu je zatím severní část města. Po nedávném dokončení výstavby regulační plynové stanice je však v současné době zajištěna dostatečná dodávka plynu do města. Velké a střední zdroje tepla ve městě spalují převážně zemní plyn, výjimkou jsou závody KAR (hnědé uhlí), Hořické strojírny (hnědé uhlí) a PENTAS (hnědé uhlí/plyn). Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech (cca 60%), pevná paliva jsou zastoupena hlavně uhlím (cca 25%), velmi málo biomasou (cca 2%), vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Dodávku tepla do většiny bytových domů a do zařízení města zajišťuje společnost Městská energetická Hořice s.r.o. (MEH - cca 680 bytů, nemocnice, domov důchodců, školy), do zbytku bytových domů ostatní dodavatelé tepla (cca 200 bytů). MEH s.r.o. provozuje celkem 13 plynových zdrojů, z nichž 1 je teplárna a 12 blokových kotelen. Teplárna má instalovaný tepelný výkon kotlů 6,1 MW, plynová kogenerační jednotka 0,4 MWe a 0,6 MWt. Celkový instalovaný výkon kotlů blokových výtopen činí cca 6,3 MW. Teplo z teplárny je dodáváno pomocí CZT (dvoutrubka a předávací stanice), teplo z blokových kotelen je dodáváno čtyřtrubkovými rozvody. Vzhledem k jejich malé délce, a tím nízkým tepelným ztrátám, se neuvažuje s rekonstrukcí na dvoutrubku. V současné době je ze zdrojů MEH s.r.o. dodáváno teplo v celkovém množství cca 43 000 GJ/r. Z jednotlivých zdrojů je teplo dodáváno pro obyvatele i ostatní odběratele za jednotnou cenu o průměrné výši 320 Kč/GJ bez DPH. Instalovaný výkon některých zdrojů tepla MEH není zatím plně využit. Proto je snaha o připojování dalších odběratelů např. pro budovaný sportovní areál v areálu Okresní nemocnice. 32

Teplárna MEH s.r.o. je jediným velkým zdrojem tepla ve městě (nad 5 MW). Z ostatních středních zdrojů tepla (pod 5 MW) má nejvyšší instalovaný tepelný výkon plynový zdroj v závodě MILETA a.s. (4,1 MW), dále plynový zdroj závodu HACAR a.s. (3,3 MW), uhelný zdroj závodu KAR (2,9 MW) a plynový zdroj pekárny NOPEK s.r.o. (2,6 MW). Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zastoupeny zcela ojedinělými solárními systémy a tepelnými čerpadly v rodinných domech. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. Výhled Plánování dalšího vývoje města se řídí dle aktuálního Územního plánu zpracovaného v roce 1998 ale zpracovávaného již v průběhu let 1993-1995. V současné době platí druhá změna tohoto plánu. Energetická územní koncepce města není zpracována. Ve městě se uvažuje následující výstavba : Průmyslové zóny Jihozápadní a jižní okraj města. U všech těchto lokalit nelze odhadnou výhledovou energetickou spotřebu protože není známo, které subjekty tyto plochy budou využívat. Bytová zóna Jsou předběžně určeny plochy pro potenciální výstavbu rodinných domů. Tyto plochy však nemají přivedené inženýrské sítě a nejsou ani v majetku města je nutno je tedy teprve vykoupit. Terciární zóna V současné době je budován sportovní areál (plavecký bazén a příslušenství) v parku Okresní nemocnice. Spotřeba tepla je stanovena na cca 2 500 GJ/r. 33

2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. Výroba Spotřeba Podíl paliva výkon tepla paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 0 0 0 0,0 KOKS 0 0 0 0,0 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 0 0 0 0,0 TTO 0 0 0 0,0 PB 0 0 0 0,0 ZP 16,9 65000 76471 100,0 Celkem 16,9 65000 76471 100,0 Střední zdroje Instal. Výroba Spotřeba Podíl paliva výkon tepla paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0,8 4599 6570 3,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 13,1 33678 50266 22,8 KOKS 1,8 3495 5065 2,3 DŘEVO 0,6 1055 1529 0,7 LTO 2,5 3622 4644 2,1 TTO 0 0 0 0,0 PB 0 0 0 0,0 ZP 25,6 129125 151912 69,1 Celkem 44,4 175574 219985 100,0 34

Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem Ve městě Hořice dodávku tepla do většiny bytových domů a do zařízení města zajišťuje Městská energetická Hořice (MEH), která provozuje 1 teplárnu se soustavou CZT a 12 blokových kotelen. Zásobování teplem objektů ve zbývajících obcích území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má zatím nízký stupeň plynofikace. Plynofikovány nad 50% jsou pouze 3 obce. Město Hořice a dalších 7 obcí je plynofikováno pod 50%. Zbývajících 16 obcí má VČP a.s. zájem plynofikovat. Pro další rozvoj plynofikace se však nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Jediným problémem, který bude vyžadovat výstavbu nové transformovny 110/35 kv, je prostor Hořic v Podkrkonoší, kam bude situován předpokládaný rozvoj území. 35

Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Největším zdrojem tepla v území je plynový zdroj MEH s instalovaným tepelným výkonem 6,1 MW. Kotle tohoto zdroje jsou staré 8 let, a jsou v dobrém technickém stavu. Zdroj MEH je jediným velkým zdrojem v celém území. Ve středních zdrojích je nejrozšířenějším palivem zemní plyn s podílem 69%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 23%. Dřevní odpad je spalován jen ve středních zdrojích, ovšem v zanedbatelném množství. Celková výroba tepla ve středních zdrojích převyšuje téměř 3 výrobu tepla ve velkém zdroji. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována ve zdroji MEH, je zde instalována plynová kogenerační jednotka o el. výkonu 400 kw a tepelném 600 kw. Rozvody tepla Jediná soustava CZT v území je instalována ve městě Hořice. Jedná se o dvoutrubkové rozvody tepla v dobrém technickém stavu. Teplo je v celkovém množství cca 43 000 GJ/r je dodáváno převážně pro obyvatelstvo a částečně pro zařízení města. Protože instalovaný výkon zdroje CZT není zatím plně využit, uvažuje se z jeho rozšířením pro další odběratele. 36

SPRÁVNÍ OBVOD HRADEC KRÁLOVÉ 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem Běleč nad Orlicí Benátky Blešno Boharyně Černilov Černožice Čištěves Divec Dobřenice Dohalice Dolní Přím Habřina Hněvčeves Holohlavy Hořiněves Hrádek Hvozdnice Chudeřice Jeníkovice Jílovice Káranice Klamoš Kosice Kosičky Kratonohy Kunčice nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 37

Ledce Lejšovka Lhota pod Libčany Libníkovice Librantice Libřice Lišice Lodín Lochenice Lovčice Lužany Máslojedy Mokrovousy Mžany Neděliště Nové Město Obědovice Očelice Olešnice Osice Osičky Písek Praskačka Předměřice nad Labem Převýšov Pšánky Puchlovice Račice nad Trotinou Radíkovice Radostov Roudnice Sadová Sendražice Skalice Smržov Sovětice Stará Voda Stěžery Stračov Střezetice Světí Syrovátka Těchlovice Třesovice Urbanice Vrchovnice Všestary Výrava Vysoká nad Labem Vysoký Újezd 38

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) Fakultní nemocnice Hradec Králové ZP 8,8 857 12,489 1994 5,8 4640 36,816 1993 14,6 49,305 938 ČKD MOTORY a.s. Hradec Králové HUTR/(ZP) 13,0 924 25,000 1942 13,0 1404 37,000 1942 0,4 3292 5,000 1994 0,4 2211 2,806 1994 0,4 3470 4,403 1994 0,1 2500 0,783 1994 0,0 0 0,000 1995 0,0 3200 0,242 1986 27,3 75,234 766 FOMA BOHEMIA s.r.o. Hradec Králové Hradec Králové ZP 7,4 2264 10,000 1964 12,0 2500 33,000 1987 7,4 3976 12,000 1971 26,8 55,000 570 ZP 4,0 6000 82,080 1997 5700 RUBENA a.s. Hradec Králové - Pra SVBF Praha Hradec Králové ZP 4,2 1501 19,291 1994 2,8 2106 18,044 1994 2,8 2254 19,312 1994 9,8 56,647 1606 SVBF Praha - letiště Hradec Králové HUTR 2,9 1544 4,011 1990 2,9 563 0,021 1990 2,9 1363 9,710 1990 2,9 2433 17,332 1990 11,6 31,074 742 Vamberecké maso a.s. Hradec Králové ZP 5,4 4193 21,000 1993 1080 Voseček - VOS s.r.o. Hradec Králové ZP 3,0 734 0,004 1979 3,0 677 0,004 1979 3,0 2500 23,760 1979 3,0 2500 23,760 1979 12,0 47,528 1100 TANEX a.s. Třebechovice pod Ore ZP 4,4 680 20,000 1989 4,4 0 0,000 1973 4,4 0 0,000 1973 0,8 0 0,000 1989 14,0 20,000 397 39