Město Jablonec Studie proveditelnosti

Transkript

1 Město Jablonec Studie proveditelnosti Revitalizace stávajícího systému CZT zapracované změny Datum: 12/2013 Vypracoval: Ing. Ivo Slavotínek, Ing. Dana Hynková, Ing. Tomáš Klíma, Ing. Roman Miklík

2 Kontaktní údaje Objednatel: Jablonecká energetická a.s. Liberecká 4191/ Jablonec nad Nisou Kontaktní osoba: Ing. Pavel Spilka krizový manažer tel.: : Zhotovitel: ENESA a.s. U Voborníků 852/ Praha 9 Kontaktní osoba: Ing. Ivo Slavotínek Předseda představenstva tel.: : epc@enesa.cz 2

3 Obsah 1 Předmět studie Shrnutí Vstupní údaje výchozí data pro řešení studie Stávající stav soustavy CZT Zdroje tepla Primární rozvody Centrální výměníkové stanice Sekundární rozvody a objektové předávací stanice Aktualizované bilance stávajícího stavu Popis výpočtu Výsledné bilance fiskálního roku 10/ / Bilance období rekonstrukce a roku po rekonstrukci Maximální varianta s odběrateli INPOS Bilance parní soustavy Bilance nové soustavy s připojením primárních odběratelů Bilance nové soustavy pouze s přímými odběrateli ve vlastnictví veřej. sektoru Minimální varianta bez odběratelů INPOS Bilance parní soustavy Bilance nové soustavy s připojením primárních odběratelů Bilance nové soustavy pouze s přímými odběrateli ve vlastnictví veřej. sektoru Zhodnocení bilancí Výchozí stav sítí zemního plynu Navrhované řešení revitalizace soustavy CZT Odstavení zdroje Rýnovice Návrhy tepelných zdrojů vč. napojení odběratelů Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z4a Zdroj Z Zdroj Z5_ Zdroj Z5a Zdroj Z5a_

4 Zdroj Z5a_ Zdroj Z5b Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z9a Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z13_ Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Zdroj Z Celkové investiční náklady na revitalizaci CZT Základní provozní údaje Prodej tepla a spotřeba zemního plynu Základní ekonomické ukazatele revitalizace Maximální varianta (se zahrnutím odběratelů ze studie Inpos) Provozní náklady Základní kalkulace ceny tepla Základní kalkulace po jednotlivých zdrojích Minimální varianta (bez zahrnutí odběratelů ze studie Inpos) Provozní náklady Základní kalkulace ceny tepla Základní kalkulace po jednotlivých zdrojích Předpokládaný harmonogram Dokladová část - vyjádření správců sítí

5 1 Předmět studie Studie navazuje na předchozí zpracovanou dokumentaci Návrh variant budoucího zásobování města Jablonec nad Nisou teplem a řešení soustavy CZT zpracovanou 07/2012 společností ENVIROS, s.r.o. a I.etapu studie proveditelnosti Revitalizace stávajícího systému CZT v Jablonci nad Nisou zpracovanou 02/2013 společností ENESA a.s.. Tato dokumentace byla zpracovávána pro Statutární město Jablonec n. N., které se snažilo čelit neustálé snaze o navyšování ceny tepla a chtělo předejít neřízenému rozpadu soustavy CZT. V červenci 2013 Statutární město Jablonec nad Nisou odkoupilo akcie vlastněné společností MVV a. s. a stalo se jediným vlastníkem společnosti JTR a.s.. Cílem odkupu bylo zastavit neřízený rozpad sítě CZT, zajistit zásobování teplem pro stávající odběratele tepla a uchránit životní prostředí před dopady neřízeného rozpadu. Pro vymezení nového začátku v přístupu k odběratelům byla společnost přejmenována na Jabloneckou energetickou a.s. (JE a.s.), byla snížena cena tepla pro sekundární odběratele na 689 Kč/GJ vč. DPH. Cena tepla je převedena z dvousložkové na jednosložkovou. Dokumentace předpokládá rozpracování vybrané varianty v Návrhu variant označenou jako č.1. Jedná se o revitalizaci stávající soustavy CZT rozdělením na udržitelné samostatné ostrovní části. Bude navrženo cca 11 centrálních plynových kotelen přednostně umístěných ve stávajících výměníkových stanicích. U vybraných tzv. přímých odběratelů (cca 9) bude po dohodě s majitelem objektu navržen buď samostatný zdroj, nebo zdroj společný pro areály umístěné v blízkosti. 2 Shrnutí Systém CZT byl rozdělen na 10 centrálních zdrojů, které jsou umístěny ve výměníkových stanicích, 2 centrální zdroje pro průmyslové odběratele a 14 objektových kotelen. V 1 oblasti (EC Janovská) probíhá jednání o dodávce tepla z kogeneračního zdroje jiného vlastníka. Pokud nebudou jednání úspěšná, bude v EC vybudován také centrální zdroj. Výstavba bude realizována několika ve dvou etapách. I. etapa bude realizována v roce 2015, II. etapa bude realizována v roce Těmto etapám bude předcházet odpojení EC 3. Investorem centrálních zdrojů bude Jablonecká energetická a.s. Některé z objektů budou od CZT odpojeny a výstavbu bude řešit vlastník objektu. U některých městských objektů se předpokládá, že investorem zdroje bude město a JE a.s. bude provozovatelem nového zdroje. Následující tabulka uvádí soupis všech zdrojů. 5

6 zdroj EC předpoklád. adresa zdroje rok minimální prodej maximální prodej investor výstavby zdroje (bez INPOS) (s INPOS) Z1 EC 3 Janovská 2014 RE/JE a.s. I. etapa Z4 CPS Březová x kotel 1200 kw 3 x kotel 1400 kw + 1x1800 kw JE a.s. Z4a DD Paseky Paseky x kotel 450 kw - peletky není JE a.s. Z8 EC 22 Mechová x kotel 1400 kw 2x kotel 1400 kw + 1x2000 kw JE a.s. Z9 EC 23 B. Němcové x kotel 400 kw 2 x kotel 650 kw JE a.s. Z9a EC 32 J. Hory x kotel 850 kw 2 x kotel 850 kw JE a.s. Albert J. Hory 2015 vlastník Z10 DPS _B.Němcové x kotel 50 kw 2 x kotel 50 kw JE a.s. Z11 E 43 Mánesova x kotel 500 kw 2 x kotel 500 kw JE a.s./město Z16 Jablonex ČM U Přehrady x 2200 kw+2x1000 kg/h 3x 2200 kw+2x1000 kg/h JE a.s. II. etapa skladba zdroje Z2 EC 6 Liberecká x kotel 1800 kw 3 x kotel 2200 kw JE a.s. Z5 EC 9 Lipová x kotel 600 kw 2x kotel 800 kw JE a.s. Z5_1 MŠ Pasířská x kotel 250 kw 2x kotel 250 kw město Z5a EC 10 Budovatelů x kotel 200 kw 2x kotel 200 kw vlastník Z5a_1 EC 40 TJ Sokol x kotel 50 kw 2x kotel 50 kw vlastník Z5a_2 TJ HC x kotel 60 kw 2x kotel 60 kw město Z5b EC38 Radnice x kotel 1000 kw 2x kotel 1000 kw JE a.s. Česká pošta Liberecká 2016 vlastník Jabloň Komenského 2016 vlastník Z6 EC 12 Plynární x kotel 1000 kw + 1x 870 kw 1x kotel 1000 kw + 1x1400 kw JE a.s. Z7 EC 20 Průmyslová x kotel 600 kw 2x kotel 1000 kw + 1x1100 kw JE a.s. Z12 E 65 Jablonex x 2200 kw+2x200 kg/h + 2x 250 kg/h 3x 2200 kw+2x200 kg/h + 2x 250 kg/h JE a.s. Z13 FICS Želivského 2016 vlastník Z13_1 OBI Želivského 2016 vlastník Z14 E 58 Tovární x kotel 60 kw 2 x kotel 60 kw vlastník Z15 E 26 Dr. Randy x kotel 50 kw 1 x kotel 50 kw vlastník Z18 E 99 Saskova x kotel 350 kw 2 x kotel 350 kw JE a.s./město 3 Vstupní údaje výchozí data pro řešení studie Pro zpracování analýzy byly předány následující dokumenty: 1. Bilanční údaje po měsících za roky 2010, 2011, 2012 a 1. pololetí 2013 výroba tepla na zdrojích Brandl, Rýnovice dodávky páry ze zdrojů na vstupu do sítě dodávka páry ze sítě pro přímé odběratele pro jednotlivé výměníkové stanice: o dodávka tepla do výměníkové stanice vč. parametrů o dodávka tepla z výměníkové stanice vč. parametrů (zvlášť ÚT a TUV) o dodávka (prodej) tepla na patách v členění na ÚT a TUV pro jednotlivé odběratele spotřeba paliva na jednotlivých zdrojích o zemní plyn včetně výhřevnosti venkovní teploty 2. Přehled odběrních míst s nahlášeným odpojením v roce 2013 JTR a.s. 3. Studie plynofikace města Jablonec nad Nisou, zpracovatel Inpos, 04/ Aktuální seznam odpojení od CZT 07/2012 předáno stavebním úřadem Jablonce nad Nisou 6

7 4 Stávající stav soustavy CZT 4.1 Zdroje tepla Výtopna Brandl V kotelně jsou instalovány dva středotlaké parní kotle. Kotle K1 a K2 jsou konstrukčně identické, jedná se o samonosné přetlakové kotle s membránovými stěnami. Každý z nich má jmenovitý tepelný výkon 32,5 MW. Celkový instalovaný výkon zdroje je cca 65 MW Ve zdroji lze spalovat TTO a ZP. Na kotlích jsou osazeny dvoupalivové hořáky s rozprašováním, které umožňují spalovat obě paliva až do 100%. Vzhledem k ceně paliva je v současnosti spalován pouze ZP. ZP je odebírán z veřejné distribuční sítě v místě regulační stanice ZP umístěné při areálu zařízení mimo jeho oplocení. Přípojka je vysokotlaká vstupní tlak 2,0 MPa je redukován na 0,3 MPa. Spaliny z kotlů jsou odtahovány v důsledku přetlaku ventilátorů spalovacího vzduchu do železobetonového komína o výšce 162 m. Z hlediska využívání obou kotlů lze konstatovat, že oba kotle jsou používány jako základní a to buď pro samostatný provoz, nebo společně. Technické parametry kotlů: počet instalovaných kotlů 2 ks výkon kotle 50 t páry /h Oba kotle mají vyšší instalovaný výkon a tomu odpovídající minimální výkon. Z hlediska letní potřeby tepla není ve výtopně vhodný kotel. Výtopna Rýnovice Kotelna je osazena čtyřmi parními kotli K2 až K5. Kotle K2 až K4 jsou středotlaké parní kotle s podtlakovým spalováním. Každý kotel má jmenovitý tepelný výkon 15,0 MW. Kotle K2 a K3 jsou ve studené záloze a jsou vybaveny pouze hořáky na TTO. Z technického hlediska jsou kotle K2 a 3 dožité. Kotel K4 je provozován a vybaven 2 kombinovanými hořáky na spalování TTO a ZP. Kotel K5 je přetlakový samonosný s přirozenou cirkulací s membránovými stěnami. Má jmenovitý tepelný výkon 32,0 MW. Kotel je vybaven čtyřmi kombinovanými hořáky na spalování TTO a ZP. Celkový instalovaný výkon zdroje je cca 77 MW. Vzhledem ke stavu kotlů je využitelný výkon cca 47 MW. Z hlediska využití kotlů je nejčastěji využíván kotel K3 v období letním a pro řízení dodávek tepla do sítě CZT. Všechny kotle ve výtopně Rýnovice jsou již na konci své životnosti. Technické parametry kotlů K2 až K4: počet instalovaných kotlů 3 ks výkon kotle 21 t páry/h Technické parametry kotle K5: výkon kotle 50 t páry/h jmenovité parametry výstupní páry tlak 1,27 MPa Základním problémem zdroje je umístění zdroje na vzdálené větvi sítě, na které je pouze malý odběr. Již mnoho let se zvažovala výstavba nového kotle s menším výkonem ve výtopně Brandl a odstavení zdroje Rýnovice. Z tohoto důvodů byly opravy zdroje minimalizovány a údržba je v současnosti zanedbaná. 7

8 4.2 Primární rozvody Primární tepelná síť města byla koncipována při vzniku soustavy jako parní. Páteřní rozvod je veden z výtopny Brandl do výtopny Rýnovice. Z tohoto potrubí jsou vedeny parní odbočky menších dimenzí do jednotlivých napojených lokalit. Celková délka dvoutrubkové parní sítě činí cca 17 km. Převážná část rozvodů je vedena topnými kanály (cca 9 km), část je v nadzemním provedení (cca 6 km) a cca do 1 km parních rozvodů je vedena v objektech. Na parní síť jsou napojeni tzv. primární (přímí) odběratelé. Jedná se o průmyslové odběratele, veřejný sektor a jiné odběratele, kteří využívají páru pro vytápění svých areálů a pro přípravu TUV. Předávací stanice pára / teplá voda jsou většinou v majetku odběratele. Primárním odběratelům bylo v r dodáváno zhruba 25 % prodaného tepla. Parní síť v době svého vzniku zásobovala teplem velké průmyslové odběratele a na tento stav byla navržena. V současné době mnoho z těchto odběratelů již neexistuje a průmyslový odběr značně poklesl. 4.3 Centrální výměníkové stanice Významná část odběratelů, převážně domácností, je napojena na primární rozvod CZT prostřednictvím centrálních výměníkových stanic označovaných jako energocentra (EC) a sekundárních teplovodních nebo horkovodních rozvodů. Energocentra jsou umístěna v hlavních obytných zónách. Parní síť zásobuje 21 centrálních výměníkových stanic pára / voda. Tyto stanice jsou osazeny protiproudými ohříváky na přípravu topné vody pro otop sekundárních odběratelů. Ve většině stanic je v bojlerech centrálně připravována TUV. Na CPS je připojena výměníková stanice voda / voda s označením EC 8. Prostřednictvím výměníkových stanic a sekundárních rozvodů je dodáváno cca 75% prodané energie. 4.4 Sekundární rozvody a objektové předávací stanice Sekundární rozvody byly původně budovány jako čtyřtrubkové s centralizovanou přípravou TUV ve výměníkových stanicích. Od konce 90.let 20 století společnost JTR, a.s. sekundární rozvody postupně modernizovala. Původní čtyřtrubkové teplovodní rozvody vedené v neprůlezných topných kanálech nahrazuje dvoutrubkovými horkovodními rozvody v předizolovaném provedení. V objektech napojených na modernizované rozvody jsou instalovány tzv. objektové předávací stanice. Objektové předávací stanice (OPS) umožňují individuální regulaci parametrů topné vody pro vytápění objektu. Mohou být provedeny jako tlakově závislé nebo jako tlakově nezávislé. V tlakově závislých předávacích stanicích jsou parametry topné vody upravovány podle požadavků odběratele směšováním. V tlakově nezávislých OPS je přivedené médium tlakově odděleno od topného systému objektu výměníkem. Oba typy OPS je možné vybavit modulem pro decentralizovanou přípravu TUV. V CZT JE jsou instalovány převážně tlakově závislé OPS. Celková délka sekundárních rozvodů činí cca 20 km, z toho cca polovina je v předizolovaném provedení. 8

9 Obrázek 1: Soustava CZT na území města Jablonec nad Nisou Celková dodávka tepla již po mnoho let více méně klesá. Tento pokles je vyvolaný několika faktory: Zánik velkých průmyslových odběratelů Úspory u zbylých průmyslových odběratelů Úspory u bytových odběratelů vlivem zateplování a změny chování Masivní odpojování bytových domů především v posledních letech V situaci je patrný stav odpojování jednotlivých objektů. Žluté objekty jsou již odpojené. Zelené objekty oznámily plánované odpojení JE a.s. Skupina modrých objektů má garantovanou dodávku zemního plynu od distributora plynu, společnosti RWE, a jsou uvedeny v dokumentaci Studie plynofikace města Jablonec nad Nisou, zpracovatel Inpos, 04/

10 5 Aktualizované bilance stávajícího stavu Pro další provoz společnosti JE a.s. bylo nutné stanovit bilance následujícího fiskálního období 10/ / Popis výpočtu Pro aktualizaci bilancí byly zohledněny především údaje r a 2012, kde byl porovnáván především meziroční pokles/nárůst spotřeb jednotlivých odběratelů. Bilance pro fiskální rok 10/ /2014 vycházejí především z údajů za r Lze konstatovat, že údaje o odpojování předané JTR, které vycházejí z žádostí o odpojení a z informací ze Studie plynofikace města Jablonec nad Nisou, zpracovatel Inpos, 04/2013 jsou mnohem vyšší než byly původní informace z údajů dostupných na stavebním úřadě. Nejprve byly stanoveny prodeje tepla jednotlivým odběratelům podle následujícího klíče: Primární odběratelé a odběratelé, kteří neuvažují o odpojení předpokládaný odběr v hodnotách roku 2012 s navýšením o období 10-12/2012 Odběratelé, kteří oznámili odpojení v průběhu r. 2013, i když tento termín nedodrželi a teplo dosud odebírají v hodnoceném fiskálním období se nepředpokládá žádný odběr tepla Odběratelé, kteří zažádali o připojení na plyn a dosud neoznámili JTR ukončení odběru odpojení k 07/2014 Následně byla spočtena potřeba tepla na vstupu do VS (EC). Sekundární ztráty jednotlivých oblastí byly stanoveny jako sekundární ztráty v roce 2012 v plné výši absolutní hodnoty. K takto stanoveným potřebám tepla na VS byla přičtena dodávka tepla pro primární odběratele a následně ztráty v primární parní síti v plné absolutní (nikoliv v procentní) výši období Tím byla spočtena potřeba tepla na vstupu do primární sítě. Potřeba tepla v palivu byla spočtena s využitím průměrné roční účinnosti výroby tepla ve zdrojích. 5.2 Výsledné bilance fiskálního roku 10/ /2014 Výsledné hodnoty jsou uvedeny z důvodů členění na stránky v několika dílčích tabulkách. 10

11 prodej CZT úroveň prodeje rok rok plán fiskální rok 10/ /2014 fiskální rok říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 10/ /2014 EC1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC3 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC6 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC7 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ CPS EC8 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC9 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC10 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC12 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC15 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC20 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC22 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC23 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ

12 prodej CZT úroveň prodeje rok rok plán fiskální rok 10/ /2014 fiskální rok říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 10/ /2014 EC24 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC29 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC31 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC32 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC33 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC34 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC35 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC37 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC38 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC39 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC40 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ sekundár CZT celkem GJ

13 prodej páry z primáru - přímí odběratelé GJ PRODEJ CZT CELKEM bez EC 27 GJ teplo do VS rok rok plán fiskální rok 10/ /2014 fiskální rok říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 10/ /2014 EC1 GJ EC3 GJ EC6 GJ EC7 GJ CPS EC8 GJ EC9 GJ EC10 GJ EC12 GJ EC15 GJ EC20 GJ EC22 GJ EC23 GJ EC24 GJ EC29 GJ EC31 GJ EC32 GJ EC33 GJ EC34 GJ EC35 GJ EC37 GJ EC38 GJ EC39 GJ EC40 GJ teplo do VS celkem GJ rok rok plán fiskální rok 10/ /2014 fiskální rok teplo do VS říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 10/ /2014 TEPLO do VS + prodej z primáru GJ ztráty primární sítě GJ TEPLO DODÁVKA DO PRIMÁRNÍ SÍTĚ GJ ztráty zdroje GJ TEPLO DODANÉ V PALIVU - výhřevnost GJ

14 Samostatná oblast EC 27 Vlaštovčí rok rok plán fiskální rok 10/ /2014 fiskální rok říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 10/ /2014 EC27 prodej čtyřtrubka ÚT GJ čtyřtrubka TUV GJ Prodej EC27 Vlaštovčí - celkem GJ ztráty rozvodů a zdroje GJ TEPLO DODANÉ V PALIVU - výhřevnost GJ Takto sestavená bilance byla porovnána s výpočty provedenými pracovníky JE a.s. Z tabulek je patrné, že od konce roku 2012 a během roku 2013 nastal neřízený rozpad sítě CZT, o kterém město nebylo informováno v plné výši. Pro porovnání uvádíme prodej ze sekundárních sítí za rok 2012 a výhled na KALENDÁŘNÍ rok V r byl odběr cca 318 TJ/rok. To je téměř srovnatelná hodnota s rokem V roce 2014 je ale plánovaný odběr ze sekundární sítě cca 188 TJ/rok. V dalším roce (2015) bude tato hodnota ještě nižší, protože minimálně dojde k poklesu dodávky pro odběratele, kteří se odpojí až v průběhu roku

15 6 Bilance období rekonstrukce a roku po rekonstrukci Pro výpočet bilancí revitalizace soustavy vycházejí z bilancí stávající soustavy CZT pro fiskální rok 10/ /2014 a z dostupných údajů o plánovaném odpojování jednotlivých odběratelů. Zapracováním těchto údajů vznikly 2 možné varianty (objemy) prodejů podle úrovně odpojování stávajících odběratelů Prodeje při zachování odběratelů, kteří mají garanci plynu od RWE, ale nenahlásili odpojení od CZT (Inpos - modré odběry v situaci) maximální varianta o o Se zachováním primárních odběratelů v plném rozsahu Primární odběratelé zachován pouze veřejný sektor Prodeje při odpojení všech odběratelů s garancí plynu minimální varianta o o Se zachováním primárních odběratelů v plném rozsahu Primární odběratelé zachován pouze veřejný sektor Bilance jsou zpracovány pro roky , ve kterých se postupně utlumuje soustava parní a najíždí revitalizovaná soustava. Pro novou soustavu je uveden také rok 2018, kdy bude plně v provozu a tzv. rok výhled, který zaznamenává mírný pokles prodeje v souvislosti se zateplením částečně zateplených objektů. 15

16 6.1 Maximální varianta s odběrateli INPOS Bilance parní soustavy prodej CZT úroveň prodeje rok rok rok rok výchozí EC1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC3 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC6 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC7 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ CPS EC8 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC9 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC10 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC12 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC15 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC20 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC22 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC23 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC24 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ

17 prodej CZT úroveň prodeje rok rok rok rok výchozí EC29 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC31 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC32 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC33 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC34 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC35 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC37 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC38 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC39 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC40 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ sekundár CZT celkem GJ prodej páry z primáru - přímí odběratelé GJ PRODEJ CZT CELKEM bez EC 27 GJ

18 teplo do VS rok rok rok rok výchozí EC1 GJ EC3 GJ EC6 GJ EC7 GJ CPS EC8 GJ EC9 GJ EC10 GJ EC12 GJ EC15 GJ EC20 GJ EC22 GJ EC23 GJ EC24 GJ EC29 GJ EC31 GJ EC32 GJ EC33 GJ EC34 GJ EC35 GJ EC37 GJ EC38 GJ EC39 GJ EC40 GJ teplo do VS celkem GJ teplo do VS rok rok rok rok výchozí TEPLO do VS + prodej z primáru GJ ztráty primární sítě GJ TEPLO DODÁVKA DO PRIMÁRNÍ SÍTĚ GJ ztráty zdroje GJ TEPLO DODANÉ V PALIVU - výhřevnost GJ Samostatná oblast EC 27 Vlaštovčí rok rok rok rok výchozí EC27 prodej čtyřtrubka ÚT GJ čtyřtrubka TUV GJ Prodej EC27 Vlaštovčí - celkem GJ ztráty rozvodů a zdroje GJ TEPLO DODANÉ V PALIVU - výhřevnost GJ

19 6.1.2 Bilance nové soustavy s připojením primárních odběratelů zdroj úroveň prodeje rok rok rok rok rok výhled Z1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z2 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z4 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z4a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5_1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5a_1 odběr z kotelny GJ GJ GJ Z5a_2 odběr z kotelny GJ GJ GJ Z5b sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z6 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z7 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z8 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z9 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z9a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z10 odběr z kotelny GJ Z11 odběr z kotelny GJ Z12 TRW - pára GJ teplá voda GJ Z13 odběr z kotelny GJ Z14 odběr z kotelny GJ Z15 odběr z kotelny GJ Z16 Jablonex - pára GJ teplá voda GJ Z18 odběr z kotelny GJ CELKEM GJ z toho cenová lokalita "bývalý sekundár" cenová lokalita "významný primár"

20 teplo do sítí rok rok rok rok rok výhled Z1 GJ Z2 GJ Z4 GJ Z4a GJ Z5 GJ Z5_1 GJ Z5a GJ Z5a_1 GJ Z5a_2 GJ Z5b GJ Z6 GJ Z7 GJ Z8 GJ Z9 GJ Z9a GJ Z10 GJ Z11 GJ Z12 GJ Z13 GJ Z14 GJ Z15 GJ Z16 GJ Z18 GJ teplo do sítí celkem GJ nákup paliva - spalné teplo rok rok rok rok rok výhled Z1 SO MWh Z2 VO MWh Z4 VO MWh Z4a MWh Z5 SO MWh Z5_1 MO MWh Z5a SO MWh Z5a_1 MO MWh Z5a_ Z5b VO MWh Z6 VO MWh Z7 VO MWh Z8 VTL MWh Z9 VTL MWh Z9a VTL MWh Z10 MO MWh Z11 SO MWh Z12 VO MWh Z13 SO MWh Z14 MO MWh Z15 MO MWh Z16 VO MWh Z18 SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM MWh Vlaštovčí SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM VTL MWh NÁKUP PALIVA CELKEM VO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM MO MWh

21 6.1.3 Bilance nové soustavy pouze s přímými odběrateli ve vlastnictví veřej. sektoru zdroj úroveň prodeje rok rok rok rok rok výchozí výhled Z1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z2 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z4 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z4a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5_1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5a_1 odběr z kotelny GJ GJ GJ Z5a_2 odběr z kotelny GJ GJ GJ Z5b sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z6 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z7 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z8 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z9 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z9a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z10 odběr z kotelny GJ Z11 odběr z kotelny GJ Z12 TRW - pára GJ teplá voda GJ Z13 odběr z kotelny GJ Z14 odběr z kotelny GJ Z15 odběr z kotelny GJ Z16 Jablonex - pára GJ teplá voda GJ Z18 odběr z kotelny GJ CELKEM GJ z toho cenová lokalita "bývalý sekundár" cenová lokalita "významný primár"

22 teplo do sítí rok rok rok rok rok výchozí výhled Z1 GJ Z2 GJ Z4 GJ Z4a GJ Z5 GJ Z5_1 GJ Z5a GJ Z5a_1 GJ Z5a_2 GJ Z5b GJ Z6 GJ Z7 GJ Z8 GJ Z9 GJ Z9a GJ Z10 GJ Z11 GJ Z12 GJ Z13 GJ Z14 GJ Z15 GJ Z16 GJ Z18 GJ teplo do sítí celkem GJ nákup paliva - spalné teplo rok rok rok rok rok výchozí výhled Z1 SO MWh Z2 VO MWh Z4 VO MWh Z4a MWh Z5 SO MWh Z6 MO MWh Z5a SO MWh Z5a_1 MO MWh Z5a_ Z5b VO MWh Z6 VO MWh Z7 VO MWh Z8 VTL MWh Z9 VTL MWh Z9a VTL MWh Z10 MO MWh Z11 SO MWh Z12 VO MWh Z13 SO MWh Z14 MO MWh Z15 MO MWh Z16 VO MWh Z18 SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM MWh Vlaštovčí SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM VTL MWh NÁKUP PALIVA CELKEM VO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM MO MWh

23 6.2 Minimální varianta bez odběratelů INPOS Bilance parní soustavy prodej CZT úroveň prodeje rok rok rok rok výchozí EC1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC3 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC6 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC7 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ CPS EC8 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC9 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC10 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC12 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC15 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC20 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC22 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC23 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC24 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ

24 rok rok rok rok prodej CZT úroveň prodeje výchozí EC29 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC31 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC32 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC33 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC34 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC35 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC37 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC38 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC39 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ EC40 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ sekundár CZT celkem GJ prodej páry z primáru - přímí odběratelé GJ PRODEJ CZT CELKEM bez EC 27 GJ

25 teplo do VS rok rok rok rok výchozí EC1 GJ EC3 GJ EC6 GJ EC7 GJ CPS EC8 GJ EC9 GJ EC10 GJ EC12 GJ EC15 GJ EC20 GJ EC22 GJ EC23 GJ EC24 GJ EC29 GJ EC31 GJ EC32 GJ EC33 GJ EC34 GJ EC35 GJ EC37 GJ EC38 GJ EC39 GJ EC40 GJ teplo do VS celkem GJ teplo do VS rok rok rok rok výchozí TEPLO do VS + prodej z primáru GJ ztráty primární sítě GJ TEPLO DODÁVKA DO PRIMÁRNÍ SÍTĚ GJ ztráty zdroje GJ TEPLO DODANÉ V PALIVU - výhřevnost GJ Samostatná oblast EC 27 Vlaštovčí rok rok rok rok výchozí EC27 prodej čtyřtrubka ÚT GJ čtyřtrubka TUV GJ Prodej EC27 Vlaštovčí - celkem GJ ztráty rozvodů a zdroje GJ TEPLO DODANÉ V PALIVU - výhřevnost GJ

26 6.2.2 Bilance nové soustavy s připojením primárních odběratelů zdroj úroveň prodeje Z1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ rok rok rok rok rok výhled Z2 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z4 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z4a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5_1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5a_1 odběr z kotelny GJ Z5a_2 odběr z kotelny GJ Z5b sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z6 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z7 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z8 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z9 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z9a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z10 odběr z kotelny GJ Z11 odběr z kotelny GJ Z12 TRW - pára GJ teplá voda GJ Z13 odběr z kotelny GJ Z14 odběr z kotelny GJ Z15 odběr z kotelny GJ Z16 Jablonex - pára GJ teplá voda GJ Z18 odběr z kotelny GJ PRODEJ Z REKO SOUSTAVY CELKEM GJ z toho cenová lokalita "bývalý sekundár" cenová lokalita "významný primár"

27 teplo do sítí rok rok rok rok rok výhled Z1 GJ Z2 GJ Z4 GJ Z4a GJ Z5 GJ Z5_1 GJ Z5a GJ Z5a_1 GJ Z5a_2 GJ Z5b GJ Z6 GJ Z7 GJ Z8 GJ Z9 GJ Z9a GJ Z10 GJ Z11 GJ Z12 GJ Z13 GJ Z14 GJ Z15 GJ Z16 GJ Z18 GJ teplo do sítí celkem GJ nákup paliva - spalné teplo rok rok rok rok rok výhled Z1 SO MWh Z2 VO MWh Z4 VO MWh Z4a SO MWh Z5 SO MWh Z5_1 MO MWh Z5a SO MWh Z5a_1 MO MWh Z5a_ Z5b VO MWh Z6 VO MWh Z7 SO MWh Z8 VTL MWh Z9 VTL MWh Z9a VTL MWh Z10 MO MWh Z11 SO MWh Z12 VO MWh Z13 SO MWh Z14 MO MWh Z15 MO MWh Z16 VO MWh Z18 SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM MWh Vlaštovčí SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM VTL MWh NÁKUP PALIVA CELKEM VO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM MO MWh

28 6.2.3 Bilance nové soustavy pouze s přímými odběrateli ve vlastnictví veřej. sektoru zdroj úroveň prodeje Z1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ rok rok rok rok rok výhled Z2 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z4 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z4a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5_1 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z5a_1 odběr z kotelny GJ GJ GJ Z5a_2 odběr z kotelny GJ GJ GJ Z5b sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z6 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z7 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z8 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z9 sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z9a sekundár dvoutrubka OPS GJ sekundár črtyřtrubka ÚT GJ sekundár črtyřtrubka TUV GJ Z10 odběr z kotelny GJ Z11 odběr z kotelny GJ Z12 TRW - pára GJ teplá voda GJ Z13 odběr z kotelny GJ Z14 odběr z kotelny GJ Z15 odběr z kotelny GJ Z16 Jablonex - pára GJ teplá voda GJ Z18 odběr z kotelny GJ PRODEJ Z REKO SOUSTAVY CELKEM GJ z toho cenová lokalita "bývalý sekundár" cenová lokalita "významný primár"

29 teplo do sítí rok rok rok rok rok výhled Z1 GJ Z2 GJ Z4 GJ Z4a GJ Z5 GJ Z5_1 GJ Z5a GJ Z5a_1 GJ Z5a_2 GJ Z5b GJ Z6 GJ Z7 GJ Z8 GJ Z9 GJ Z9a GJ Z10 GJ Z11 GJ Z12 GJ Z13 GJ Z14 GJ Z15 GJ Z16 GJ Z18 GJ teplo do sítí celkem GJ nákup paliva - spalné teplo rok rok rok rok rok výhled Z1 SO MWh Z2 VO MWh Z4 VO MWh Z4a SO MWh Z5 SO MWh Z5_1 MO MWh Z5a SO MWh Z5a_1 MO MWh Z5a_ Z5b VO MWh Z6 VO MWh Z7 SO MWh Z8 VTL MWh Z9 VTL MWh Z9a VTL MWh Z10 MO MWh Z11 SO MWh Z12 VO MWh Z13 SO MWh Z14 MO MWh Z15 MO MWh Z16 VO MWh Z18 SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM MWh Vlaštovčí SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM VTL MWh NÁKUP PALIVA CELKEM VO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM SO MWh NÁKUP PALIVA CELKEM MO MWh

30 6.3 Zhodnocení bilancí Minimální a maximální varianta prodeje jsou odhadované meze, ve kterých se bude provoz soustavy v reálu pohybovat. Lze předpokládat, že realita bude blíž minimálním prodejům. 7 Výchozí stav sítí zemního plynu Ve vysokotlakých sítích je v oblasti Jablonce celkové množství zemního plynu dostatečné, protože v současné době všechny zdroje CZT spalují téměř výhradně zemní plyn. Po decentralizaci dojde ke značnému snížení tepelných ztrát v parních rozvodech a celková potřeba plynu pro zásobování města bude nižší o tyto ztráty a také nižší o ztráty při výrobě tepla. Délky středotlakých rozvodů plynu jsou nedostatečné a jsou vedeny pouze jako páteřní rozvody pro zásobování nízkotlakých rozvodů. Základním problémem distribuce plynu je kapacita nízkotlakých rozvodů v jednotlivých částech města. S postupnou decentralizací a rozpadem sítí CZT je navyšován požadavek na kapacitu v síti zemního plynu a na připojení na nízkotlaké rozvody ZP. Na tento způsob dodávek není ale stávající NTL síť připravena. V převážné části města byla síť budována pouze pro malé odběry pro vaření a přenosová kapacita sítě je pro decentralizaci a využití pro vytápění nedostatečná. Vzhledem k uvedeným problémům je vždy s konkrétním novým zdrojem nutné řešit i napojení na síť zemního plynu s ohledem na kapacitu sítě, na kterou se zdroj připojí. Obrázek 2: Subsystém zásobování zemním plynem na území Jablonce nad Nisou, 2007 Pozn.: GIS podklady sítě a technická zařízení zemního plynu byly aktualizovány na základě podkladů ÚAP. Společnost RWE se v rámci připojování nových odběratelů řídí zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho 30

31 prováděcími vyhláškami. Z této legislativy vyplývá povinnost RWE napojit nového odběratele tehdy, když je v síti dostupná kapacita. Připojování odběratelů se řadí podle termínu podané přihlášky, dokud není kapacita vyčerpána. Po vyčerpání kapacity není určeno, kdo zaplatí další posílení sítě. 8 Navrhované řešení revitalizace soustavy CZT Navrhované řešení revitalizace vychází, jak již je výše popsáno, ze závěrů předchozí zpracované dokumentace z 07/2012 Návrh variant budoucího zásobování města Jablonce teplem. Navrhovaný způsob revitalizace soustavy CZT využívá ve smysluplném rozsahu stávajících sekundárních rozvodů tepla a objektových předávacích stanic. Vybrané stávající výměníkové stanice budou využity k umístění nově navržených blokových kotelen, které budou na plynových kotlích vyrábět teplo pro dodávku do bytových domů a dalších připojených objektů. Bývalí primární odběratelé budou podle dostupnosti buď připojeni na nově vzniklé kotelny, nebo bude v jejich objektu zřízena samostatná plynová kotelna. Technické řešení zdrojů může být s podvariantou výroby elektrické energie v kotelnách. Ve vybraných zdrojích je možné zvážit instalaci kogenerační jednotky, která bude dimenzovana na pokrytí letní poptávky tepla převážně pro přípravu teplé vody. Takto nastavené dimenzování KJ umožňuje celoroční provoz investičně náročného zařízení v maximálně výhodném režimu pro odprodej vyrobené elektrické energie a pro získání příspěvku na výrobu el. energie v kombinované výrobě elektřiny a tepla. V popisu řešení jednotlivých zdrojů bude pro studii proveditelnosti zpracován pouze návrh bez instalace KJ. Tam, kde je instalace KJ možná, bude tato možnost zmíněna a bude posouzena v rámci projektové přípravy podle aktuálního stavu podpory KJ a dispozičních možností oblasti. Následující tabulka uvádí soupis navrhovaných zdrojů, blokových kotelen pro částečnou decentralizaci a samostatné zdroje u přímých odběratelů. Jsou navrhovány variantně pro minimální a maximální úroveň prodeje. 31

32 Tabulka 1: Přehledný soupis navrhovaných zdrojů skladba zdroje zdroj EC předpoklád. adresa zdroje rok minimální prodej maximální prodej výstavby zdroje (bez INPOS) (s INPOS) Z1 EC 3 Janovská 2014? 2 x kotel 660 kw 2 x kotel 660 kw Z2 EC 6 Liberecká x kotel 1800 kw 3 x kotel 2200 kw Z4 CPS Březová x kotel 1200 kw 3 x kotel 1400 kw + 1x1800 kw Z4a DD Paseky Paseky x kotel 450 kw není Z5 EC 9 Lipová x kotel 850 kw 2x kotel 850 kw Z5a EC 10 Budovatelů x kotel 250 kw 2x kotel 250 kw Z5b EC38 Radnice x kotel 1000 kw + 1x 870 kw 2x kotel 1000 kw + 1x 870 kw Z6 EC 12 Plynární x kotel 1000 kw + 1x 870 kw 1x kotel 1000 kw + 1x1400 kw Z7 EC 20 Průmyslová x kotel 660 kw 2x kotel 1000 kw + 1x1100 kw Z8 EC 22 Mechová x kotel 1400 kw 2x kotel 1400 kw + 1x2000 kw Z9 EC 23 B. Němcové x kotel 450 kw 2 x kotel 650 kw Z9a EC 32 J. Hory x kotel 1000 kw 2 x kotel 1000 kw Z10 DPS _B.Němcové x kotel 50 kw 2 x kotel 50 kw Z11 E 43 Mánesova x kotel 500 kw 2 x kotel 500 kw Z12 E 65 Jablonex x kotel 1800 kw + 2x 2200 kw+2x250 kw 1x kotel 1800 kw + 2x 2200 kw+2x250 kw Z13 OBI Želivského x kotel 660 kw 2 x kotel 660 kw Z14 E 58 Tovární x kotel 60 kw 2 x kotel 60 kw Z15 E 26 Dr. Randy x kotel 50 kw 1 x kotel 50 kw Z16 Jablonex ČM U Přehrady x kotel 1800 kw + 2x 2200 kw+3x300 kw 1x kotel 1800 kw + 2x 2200 kw+3x300 kw Z17 Řešeno společně s Z 16 Z18 E 99 Saskova x kotel 350 kw 2 x kotel 350 kw V průběhu dalších prací bylo rozhodnuto, že některé objekty nebudou napojeny na oblasti blokových kotelen a budou vybaveny samostatným zdrojem. Tabulka 1: Upravený přehledný soupis zdrojů skladba zdroje zdroj EC předpoklád. adresa zdroje rok minimální prodej maximální prodej investor výstavby zdroje (bez INPOS) (s INPOS) Z1 EC 3 Janovská 2014? RE/JE a.s. Z2 EC 6 Liberecká x kotel 1800 kw 3 x kotel 2200 kw JE a.s. Z4 CPS Březová x kotel 1200 kw 3 x kotel 1400 kw + 1x1800 kw JE a.s. Z4a DD Paseky Paseky x kotel 450 kw - peletky není JE a.s. Z5 EC 9 Lipová x kotel 600 kw 2x kotel 800 kw JE a.s. Z5_1 MŠ Pasířská x kotel 250 kw 2x kotel 250 kw město Z5a EC 10 Budovatelů x kotel 200 kw 2x kotel 200 kw vlastník Z5a_1 EC 40 TJ Sokol x kotel 50 kw 2x kotel 50 kw vlastník Z5a_2 TJ HC x kotel 60 kw 2x kotel 60 kw město Z5b EC38 Radnice x kotel 1000 kw 2x kotel 1000 kw JE a.s. Česká pošta Liberecká 2016 vlastník Jabloň Komenského 2016 vlastník Z6 EC 12 Plynární x kotel 1000 kw + 1x 870 kw 1x kotel 1000 kw + 1x1400 kw JE a.s. Z7 EC 20 Průmyslová x kotel 600 kw 2x kotel 1000 kw + 1x1100 kw JE a.s. Z8 EC 22 Mechová x kotel 1400 kw 2x kotel 1400 kw + 1x2000 kw JE a.s. Z9 EC 23 B. Němcové x kotel 400 kw 2 x kotel 650 kw JE a.s. Z9a EC 32 J. Hory x kotel 850 kw 2 x kotel 850 kw JE a.s. Albert J. Hory vlastník Z10 DPS _B.Němcové x kotel 50 kw 2 x kotel 50 kw JE a.s. Z11 E 43 Mánesova x kotel 500 kw 2 x kotel 500 kw JE a.s./město Z12 E 65 Jablonex x 2200 kw+2x200 kg/h + 2x 250 kg/h 3x 2200 kw+2x200 kg/h + 2x 250 kg/h JE a.s. Z13 FICS Želivského 2016 vlastník Z13_1 OBI Želivského 2016 vlastník Z14 E 58 Tovární x kotel 60 kw 2 x kotel 60 kw vlastník Z15 E 26 Dr. Randy x kotel 50 kw 1 x kotel 50 kw vlastník Z16 Jablonex ČM U Přehrady x 2200 kw+2x1000 kg/h 3x 2200 kw+2x1000 kg/h JE a.s. Z18 E 99 Saskova x kotel 350 kw 2 x kotel 350 kw JE a.s./město 8.1 Odstavení zdroje Rýnovice Zdroj je umístěn na vzdálené větvi sítě, na které je pouze malý odběr. Odstavení tohoto zdroje bylo plánováno mnoho let a údržba zdroje byla minimalizována. Zdroj Brandl není vybaven skladbou kotlů, které by umožňovaly dostatečný rozsah regulace dodávky tepla do soustavy. Z tohoto důvodu je doporučováno instalovat ve výtopně Brandl kotel o výkonu cca t p /h. Tento kotel doplní stávající výkon velkého kotle 50 t p /h tak, aby v zimě mohl upravovat dodávku, která je vyšší než výkon 1 kotle a 32

33 nižší než minimum dvou stávajících kotlů 2 x 50 t p /h. Mimo topné období bude v provozu nově instalovaný kotel jako základní. Kotel bude v provozu pouze po dobu revitalizace soustavy, tj. 2 3 roky. Proto je potřeba hledat co nejlevnější, ale spolehlivé řešení. Vhodné řešení může být nákup repasovaného kotle. Potřebné je, aby se investice v období provozu splatila. Proto byla oslovena řada dodavatelů kotlů, kteří se zabývají dodávkami repasovaných kotlů. Další možností, která byla zvažována, byl pronájem baleného kotle na dobu do ukončení revitalizace soustavy. Pronájem kotle byl ale dražší než nákup repasovaného. V roce 2012 byla zpracována studie přístavby kotelny Brandl, která řeší umístění tohoto kotle ve volném prostoru vedle kotelny směrem ke komínu. Předpoklad studie byl další dlouhodobý provoz zdroje Brandl. V současné době je předpoklad pouze omezené doby provozu. Proto je nutné řešit výstavbu kotle s co nejnižšími náklady. Např. přístavbu kotelny je vhodné řešit pouze jako lehkou stavbu. Prostor určený studií je z hlediska umístění kotle nejvhodnější. V prosinci 2013 byla podepsána smlouva na výstavbu tzv. letního kotle. Výstavba kotle by měla být dokončena do 06/

34 8.2 Návrhy tepelných zdrojů vč. napojení odběratelů Zdroj Z1 Zdroj Z1 bude zásobovat oblast stávající výměníkové stanice EC 3. Tato stanice od ostatních částí CZT značně vzdálená, je umístěna na dlouhé parní přípojce DN 250, která je vedena od odbočky k výtopně Rýnovice k oblasti Janovská. Délka této trasy je zhruba 0,8 km a po celé trase není připojen žádný další odběratel. Obrázek 3: Napojená oblast zdroje Z1 již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) V této oblasti nejsou další odběratelé, kteří by v současné době připravovali odpojování mimo již rozhodnuté objekty. Nejsou zde tzv. modré objekty ze studie INPOS. Proto se neliší návrh zdroje pro maximální a minimální variantu zdroje Zdroj Z1 řešení zdroje spalujícího zemní plyn Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto 390 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 660 kw Celkem kw 34

35 Parametry sítě: teplota vody statický přetlak 90/70 C 0,42 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice. Nejprve bude demontováno zařízení pro přípravu ÚT a část zařízení pro přípravu TUV. Ve funkčním stavu bude zachován jen nejnutnější rozsah přípravy TUV. Tj. 1 x bojler TUV a výměník pára/tuv. Zachována a dále využita akumulační nádrž TUV (6 000l) a elektrolytická úpravna TUV. Do uvolněného prostoru budou umístěny 2 nové kotle. Pro kotelnu této velikosti jsou vhodné např. kotle výrobců HOVAL, Viessmann a Buderus. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny kotlů budou zavedeny kouřovody do nového dvouprůduchového komína v nerezovém provedení, který bude staticky založen v prostoru kotelny a vybaven příhradovou konstrukcí. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Kotelna bude vybavena novými oběhovými čerpadly s regulací otáček. Akumulační nádrž přípravy TUV bude vybavena ohřevem pomocí externího deskového výměníku. Doplňování otopného systému, udržování tlaku a zajištění expanze bude provedeno expanzním automatem. Pro úpravu doplňovací vody bude instalována chemická úpravna. Topná voda z kotlů bude zavedena do společného rozdělovače/sběrače a odtud do dvou samostatných topných větví sídliště a ZŠ. Pro zásobování konečných odběratelů teplem bude využita stávající čtyřtrubková síť. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. Provozní a poruchové stavy budou přenášeny do centrálního dispečinku. 35

36 Obrázek 4: Ideový návrh dispozičního řešení zdroje Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude mírně vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 25 A. Celková spotřeba bude příznivě ovlivněna instalací nových čerpadel, která budou vybavena frekvenčními měniči. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 24,8 MWh/rok. Napojení na rozvody zemního plynu Pro zdroj bude přivedena nová přípojka středotlakého zemního plynu předpokládané dimenze d 110. Předpokládaná délka přípojky je cca 600 m. Napojovací místo na Stl rozvod ZP je předpokládáno v ul. Palackého. Na vstupu mimo prostor kotelny bude osazen hlavní uzávěr plynu a fakturační plynoměr. V samostatné místnosti bude umístěno blokové regulační zařízení pro regulaci tlaku zemního plynu a fakturačním plynoměrem. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 149 m 3 /h roční spotřeba 359,5 tis. m 3 36

37 Obrázek 5: Napojení zdroje Z1 na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy Tabulka 2: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z1 investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč plynová přípojka tis. Kč zdroj + ZP celkem tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč Tabulka 3: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z1 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 85,5% 85,5% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 3,217 3,217 emise NO x kg/r 391,59 377,37 37

38 Zdroj Z1 variantní řešení Pro zdroj Z1 byla nabídnuta možnost zásobování teplem teplem z Rýnovické energetické s.r.o. Rýnovická energetická s.r.o. je vlastníkem kogeneračního zdroje v průmyslovém areálu Rýnovice. V nabídce z 09/2013 nabídla tato společnost výstavbu horkovodu z areálu do sídliště Janovská s dodávkou tepla až na paty objektů a s garancí ceny na 5 let od zahájení provozu. Mezi společnostmi JE a.s. a RE s.r.o. probíhají jednání o podmínkách případného převzetí dodávky. Pokud jednání neproběhnou v předpokládaném časovém horizontu s očekávanými výsledky, bude realizována výše uvedená výstavba plynového spalovacího zdroje umístěného v EC Zdroj Z2 Zdroj Z2 bude zásobovat oblast stávající výměníkových stanic EC 6 a EC 7. Sekundární síť obou výměníkových stanic je horkovodní dvoutrubková provozovaná s parametry topné vody 100/70 C. Obrázek 6: Napojená oblast zdroje Z2 již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) V oblasti je část odběratelů, kteří spadají do skupiny modrých odběratelů. Otázka, zda tito odběratelé zůstanou připojen nebo ne značně ovlivňuje konečnou velikost zdroje. Proto je zdroj posuzovaný v maximální a minimální variantě. 38

39 Maximální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto kw Instalované zařízení: 3 ks horkovodní kotel kw nebo 4 ks horkovodní kotel kw Celkem kw Minimální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto kw Instalované zařízení: 3 ks horkovodní kotel kw Celkem kw Parametry sítě: teplota vody statický přetlak 100/70 C 0,7 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice EC 6. Zde bude demontována větev Abeceda a pro letní dodávku budou přepojeny obě větve na čerpadla větve Proseč. Dále bude demontována stávající část parní technologie, která je umístěna ve snížené části objektu. Pro rozšíření v případě nutnosti lze využít prostor bývalé dozorny, ve kterém je umístěn sklad měřáků. I přes využití tohoto prostoru je prostor pro umístění kotlů velmi stísněný. Podle prohlídky je stavební objekt výměníkovky řešen jako nosná železobetonová konstrukce s vyzdívkami. V případě nutnosti je možné stěnu směrem k ulici Liberecká vybourat a prostor budoucí kotelny rozšířit. Tato úprava znamená zábor části pozemku p.č. 771/1, který je v majetku města. Bude nutné provést přeložku NN kabelu a sdělovacího kabelu O 2, které jsou vedeny do sousedního objektu. Do uvolněného prostoru budou umístěny 3 nové kotle. Pro kotelnu této velikosti jsou vhodné např. kotle výrobců HOVAL, Viessmann a Bosch. Mimo cenu kotlů bude určující i jejich velikost a tím dopady na potřebu rozšíření stavby. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny kotlů budou zavedeny kouřovody do nového tříprůduchového komína v nerezovém provedení, který bude staticky založen v prostoru kotelny a vybaven příhradovou konstrukcí. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Kotelna bude vybavena novými oběhovými čerpadly s regulací otáček. Doplňování otopného systému, udržování tlaku a zajištění expanze bude provedeno expanzním automatem. Pro úpravu doplňovací vody bude instalována chemická úpravna. Výstup topné vody z kotlů bude napojen na stávající vyvedení topné vody pro sídliště Proseč a Abeceda. Pro zásobování konečných odběratelů teplem bude využita stávající dvoutrubková síť v předizolovaném provedení. Stávající horkovodní síť dodává teplo do objektových tlakově závislých předávacích stanic. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. Provozní a poruchové stavy budou přenášeny do centrálního dispečinku. Pro napojení odběratelů oblasti EC7 bude vyvedena nová větev. Pod tratí tramvaje je podle sdělení provozu bývalé vedení čtyřtrubkového rozvodu. Nový propoj by bylo vhodné vést touto trasou, případně pokud to bude možné, využít trubky ÚT (DN ) jako chráničky pro předizol. Je ale nutné toto 39

40 potrubí najít a prověřit jeho stav. Trasa potrubí bude vedena ulicí Na Vršku a v prostoru u EC7 bude napojeno stávající potrubí větví Na Vršku a Nová Pasířská. V dalším stupni projektové dokumentace bude vyjasněn aktuální stav odpojování odběratelů a podle nových bilancí bude proveden tlakový přepočet stávajícího rozvodu ul. Na Vršku, aby byla zvážena možnost využití tepelného rozvodu v této ulici, který je dnes řešen pro směr toku od EC7. Obrázek 7: Maximální varianta Ideový návrh dispozičního řešení zdroje 40

41 Minimální varianta Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 105 A nebo 3 x 75 A pro minimální variantu. Celková spotřeba bude příznivě ovlivněna instalací nových čerpadel, která budou vybavena frekvenčními měniči. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 112,97 MWh/rok nebo 83,56 MWh/r pro minimální variantu. Napojení na rozvody zemního plynu V oblasti kolem ul. Liberecká je pro napojení zdroje Z2, zdroje Z6 a zdroje Z14 nutné řešit nové rozvody Stl plynu a přetlakování části Ntl plynovodu. Rozsah úprav je znázorněn níže na obrázku č.8. Na vstupu mimo prostor kotelny bude osazen hlavní uzávěr plynu a fakturační plynoměr. V samostatné místnosti 41

42 bude umístěno blokové regulační zařízení pro regulaci tlaku zemního plynu a fakturačním plynoměrem. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : Maximální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 756 m 3 /h roční spotřeba 1 780,5 tis. m 3 Minimální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 619 m 3 /h roční spotřeba 1 489,1 tis. m 3 Obrázek 8: Napojení zdroje Z2 na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy Tabulka 4: Maximální varianta Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z2 investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč regulační stanice ZP tis. Kč plynová přípojka tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč

43 Minimální varianta investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč regulační stanice ZP tis. Kč plynová přípojka tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč Tabulka 5: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z2 Maximální varianta Minimální varianta po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r 0 0 učinnost distribuce % 85,5% 85,5% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 16,332 16,332 emise NO x kg/r 1 869, ,41 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r 0 0 učinnost distribuce % 78,1% 77,4% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 13,363 13,363 emise NO x kg/r 1 563, , Zdroj Z3 Tento zdroj byl původně navržen jako samostatný zdroj oblasti EC7. Objekt výměníkové stanice je prodán soukromému vlastníkovi a JE a.s. má v objektu věcné břemeno pro VS. Smlouva neumožňuje výstavbu kotelny v prostoru VS a to jak věcně tak i z hlediska prostoru pro zdroj. Proto je tato oblast napojena ze zdroje Z2 tak, jak je popsáno výše Zdroj Z4 Zdroj Z4 bude zásobovat oblast stávající výměníkových stanic CPS - EC 8, EC 1 a připojeni budou i poblíž umístění přímí odběratelé E95 (tj. bazén) a Městská hala. Sekundární sítě propojovaných oblastí jsou částečně horkovodní dvoutrubková o parametrech topné vody v části sítě 130 (105) /65 C. S klesajícím odběrem je ale síť provozována s parametry 95/70 C. V oblasti EC 8 je síť čtyřtrubková 90/70 C. 43

44 Obrázek 9: Napojená oblast zdroje Z4 již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) V oblasti je velká část odběratelů, kteří spadají do skupiny modrých odběratelů. Otázka, zda tito odběratelé zůstanou připojen nebo ne ovlivňuje nejen konečnou velikost zdroje, ale rozhoduje i o případném variantním umístění zdrojů. V maximální variantě zůstává připojená značná část odběratelů oblasti EC1. Pro tyto odběry by byla vedena nová větev ze zdroje Z4. Pokud by bylo nutné řešit zdroj v minimální variantě, bude odpojena velká část odběratelů EC1 zvláště na dlouhé větvi pro Paseky. Pak by bylo vhodné do domova důchodců umístit samostatný zdroj i pro blízké 2 objekty. Proto je zdroj Z4 opět řešen v maximální a minimální variantě. Maximální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto kw Instalované zařízení: 3 ks teplovodní kotel kw 1 ks teplovodní kotel kw Celkem kw Minimální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto 765 kw Instalované zařízení: 1 ks teplovodní kotel kw 1 ks teplovodní kotel kw Celkem kw 44

45 Parametry sítě: teplota vody statický přetlak větev Nezvalova 95/70 C 0,6 MPa 0,4 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice CPS. Prostor v CPS je dostatečný pro umístění maximální varianty. Pro umístění kotlů bude využit volný prostor při severní obvodové stěně. Parní technologie, která zásobuje EC 8, bude po dobu výstavby možno ponechat v provozu bez zásadních úprav. Do volného prostoru budou umístěny 2-4 nové kotle. Počet a velikost kotlů bude upřesněna v projektové dokumentaci podle vybrané varianty zásobování teplem oblasti kolem Domova důchodců Paseky. Pro kotelnu této velikosti jsou vhodné např. kotle výrobců HOVAL, Viessmann a Buderus. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Kotle budou opatřeny ekonomizéry. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovody do nového komína v nerezovém provedení. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Pro doplňování topného systému, udržování tlaku a zajištění expanze bude zvážena možnost využití stávajícího zařízení s ohledem na nově propojované odběratele. Případně bude doplněn expanzní automat. Pro úpravu doplňovací vody bude instalována chemická úpravna. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. Provozní a poruchové stavy budou přenášeny do centrálního dispečinku. Z kotelny bude stávajícím potrubím zásobována EC8. Pro dodávku vody bude zváženo využití stávajících oběhových čerpadel. Ze zdroje bude vyvedena samostatná větev k připojovaným odběratelům Městská hala a Bazén. Ideový návrh trasy je zakreslen na situaci. Trasa je vedena po pozemcích Města a lze řešit tak, aby se vyhnula soukromým vlastníkům. Ze zdroje je napojena také oblast EC1. Toto napojení bude řešeno v projektové dokumentaci podle stavu odpojování. Možnosti, ze kterých bude zvoleno před vlastním projektem: Pro maximální variantu bude instalováno propojovací potrubí mezi CPS a EC1 tak, jak je naznačeno v situaci (Obrázek 9:) trasu není možné vést výhradně po pozemcích města, bude nutné vést jednání se soukromými vlastníky Pro minimální variantu jedna z možností je převzít způsob řešení z maximální varianty a propojit zdroj a EC1. Odtud by byli zásobováni zbylí odběratelé stávajícím potrubím výhody: využití stávajícího majetku, není výstavba dalšího zdroje, nevýhody: vyšší ztráty v delším potrubí Pro minimální variantu druhá možnost je výstavba samostatného zdroje v Domově důchodců Paseky. Ten je popsán níže. V oblasti bude nutné optimalizovat sítě EC1 a EC8. Řešení musí být opět v souladu s množstvím odpojených objektů. Pokud dojde k odpojení většiny modrých odběratelů bude nutné ze zdroje napojit přímo ul. Březová a posledního odběratele ul. Skelná. Dále bude v EC1 nutné uzavřít větve Jeronýmova a Spojovací. Větev Vysoká bude připojena nově z EC8 a významně zkrácena. Větev Paseky bude řešena podle zvoleného způsobu zásobování buď samostatným zdrojem, nebo připojením z CPS. 45

46 Obrázek 10: Maximální varianta Ideový návrh dispozičního řešení zdroje 46

47 Minimální varianta Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 100 A nebo 3 x 50 A pro minimální variantu. Celková spotřeba bude příznivě ovlivněna instalací nových čerpadel, která budou vybavena frekvenčními měniči. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 111,3 MWh/rok nebo 53,98 MWh/r pro minimální variantu. Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj Z4 spolu se zdrojem Z16 vyžaduje rekonstrukci část Vtl rozvodu a rekonstrukci Vtl/Stl RS Paseky, která je umístěná u areálu Jablonex České mincovna. Kapacita stávající RS bude překročena a bude muset být rekonstruována. Na vstupu mimo prostor kotelny bude osazen hlavní uzávěr plynu a fakturační plynoměr. V samostatné místnosti bude umístěno blokové regulační zařízení pro regulaci tlaku zemního plynu a fakturačním plynoměrem. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : Maximální varianta 47

48 potřebná kapacita bez instalace KJ 687 m 3 /h roční spotřeba 1 839,2 tis. m 3 Minimální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 275 m 3 /h roční spotřeba 793,2 tis. m 3 Obrázek 11: Napojení zdroje Z4 na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy Tabulka 6: Maximální varianta Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z4 investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč regulační stanice ZP tis. Kč plynová přípojka tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč

49 Minimální varianta investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč regulační stanice ZP tis. Kč plynová přípojka tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč Tabulka 7: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z4 Maximální varianta po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 78,6% 77,3% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 14,847 14,847 emise NO x kg/r 1 931, ,29 Minimální varianta po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 80,1% 79,7% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 5,939 5,939 emise NO x kg/r 832,87 819, Zdroj Z4a Tento zdroj je navržen pouze pro variantu s minimálním prodejem z oblasti. Předpokládané umístění zdroje je v areálu Domova důchodců Paseky. Z tohoto zdroje by měly být zásobovány objekty Erbenova 13 a poblíž umístěný Ústav sociální péče. 49

50 Obrázek 12: Napojená oblast zdroje Z4a objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) Zdroj Z4a řešení zdroje spalujícího zemní plyn Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima 786 kw Léto 310 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 420 kw Celkem 840 kw Parametry sítě: teplota vody 90/70 C statický přetlak 0,4 MPa Domov důchodců byl dříve vytápěn uhelnou kotelnou, která byla umístěna v technickém podlaží objektu. V tomto prostoru jsou v současnosti umístěné potrubní rozvody pro jednotlivé větve topného systému. U této místnosti lze využít původní komínové těleso. Proto je pro instalaci kotlů nejvhodnější. Stávající rozdělovače topného systému objektu umístěné v kotelně budou přeloženy tak, aby byl prostor uvolněn. Bývalá kotelna sousedí s prostorem předávací stanice. V prostoru kotelny budou umístěny 2 kotle výrobců HOVAL, Viessmann nebo Buderus. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny kotlů budou zavedeny kouřovody do původního komína, který bude nově vyvložkován. Zde budou umístěna také oběhová čerpadla, která budou zásobovat vlastní objekt a dále čerpadla, která budou dodávat teplo pro blízké objekty. Doplňování otopného systému, udržování tlaku a zajištění expanze bude provedeno expanzním automatem. Pro úpravu doplňovací vody bude instalována chemická úpravna. 50

51 Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. Provozní a poruchové stavy budou přenášeny do centrálního dispečinku. Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude mírně vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 15 A. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 16,6 MWh/rok. Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj Z4a je umístěn mimo Stl a Vtl sítě. Jeho napojení na zemní plyn vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci rozvodů v oblasti ulice Podhorská. Z hlediska RWE se jedná o časově ohroženou stavbu. Proto jsou v dalším odstavci navržena variantní řešení toho zdroje. Na vstupu mimo prostor kotelny bude osazen hlavní uzávěr plynu a fakturační plynoměr. V samostatné místnosti bude umístěno blokové regulační zařízení pro regulaci tlaku zemního plynu a fakturačním plynoměrem. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 96 m 3 /h roční spotřeba 264,3 tis. m 3 Obrázek 13: Napojení zdroje Z4a na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy 51

52 Tabulka 8: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z4a investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč regulační stanice ZP tis. Kč 0 plynová přípojka tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč Tabulka 9: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z4a po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r 0 0 učinnost distribuce % 78,9% 77,8% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 2,079 2,079 emise NO x kg/r 277,52 262, Zdroj Z4a variantní řešení Variantní řešení zdroje jsou následující: Varianta 1 řešit dodávku tepla ze zdroje Z4 To znamená propojit zdroj Z4 s EC1 novou potrubní trasou o délce cca m a dále využít stávající předizolované potrubí bez jediného odběru o délce trasy cca 700 m. Řešení je v podstatě shodné s maximální variantou zdroje Z4 Varianta 2 v areálu Domova důchodců umístit biomasový zdroj na spalování peletek Stručný popis biomasového zdroje Zdroj o výkonu cca 800 kw sestavený ze 2 až 3 kotlů by byl umístěn v prostoru bývalé kotelny. Rozdělovače topného systému objektu by bylo nutné přeložit tak, aby byl prostor uvolněn. Zde budou umístěny vlastní kotle a oběhová čerpadla, která budou zásobovat vlastní objekt a dále čerpadla, která budou dodávat teplo pro blízké objekty. V prostoru předávací stanice bude vybudováno silo na pelety. Předpokládaný objem sila je minimálně 80m 3 při zásobě pelet na 14 dní plného výkonu. Pelety ze zásobníku budou podávány z buď šnekovým podavačem, nebo pneumaticky. Varianta řešení bude vybrána podle stavu odpojování a podle dostupnosti zemního plynu. Investiční náklady obou variant bez zahrnutí nákladů na zemní plyn jsou prakticky srovnatelné. Tabulka 10: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z4a investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS tis. Kč 103 zdroj a distribuce celkem tis. Kč celkem zdroj + distribuce tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč

53 V průběhu zpracování byla zpochybněna časová dostupnost zemního plynu v roce 2015, kdy má být realizováno odpojení popisované oblasti. Z popsaných variant řešení je tedy nejpravděpodobnější výstavba peletkového zdroje Zdroj Z5 Zdroj Z5 bude umístěn v EC 9 a bude zásobovat oblast stávající výměníkové stanice EC 9. Původně předpokládané připojení poblíž umístěných primárních odběratelů MŠ Pasířská a SOU Obchodní nebude uskutečněno. Pro tyto objekty bude navržen samostatný zdroj s označením Z5_1. Sekundární síť zdroje Z5 je rozdělena na dvě části. Jedna část je čtyřtrubková a druhá je dvoutrubková. Obě jsou provozovány s parametry topné vody 95/70 C. Obrázek 14: Napojená oblast zdroje Z5 již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) Maximální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto 395 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 800 kw Celkem kw Minimální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto 295 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 600 kw Celkem kw Parametry sítě: teplota vody statický přetlak 95/70 C 0,5 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice EC 9. V EC bude demontována stávající parní technologie pro přípravu ÚT, která je umístěna na hlavním podlaží objektu. Zachována zůstane část pro přípravu TUV. Do uvolněného prostoru budou umístěny 2 kotle (Hoval, Viessmann nebo Buderus). Velikost kotlů mezi maximální a minimální variantou nejsou zásadní, takže není třeba projekt řešit variantně. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovody do nového tříprůduchového komína v nerezovém provedení, který bude staticky založen v prostoru kotelny a vybaven příhradovou konstrukcí. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Kotelna bude vybavena novými oběhovými čerpadly s regulací otáček. Doplňování otopného systému, udržování tlaku a zajištění expanze bude provedeno expanzním automatem. Pro úpravu doplňovací vody bude využita stávající chemická úpravna a bude navržen systém udržování statického tlaku. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. 53

54 Obrázek 15: Ideový návrh dispozičního řešení zdroje Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 25 A. Celková spotřeba bude příznivě ovlivněna instalací nových čerpadel, která budou vybavena frekvenčními 54

55 měniči. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 23,54 MWh/rok. Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj bude napojen na Stl rozvod zemního plynu. Odtud bude vybudován nový Stl rozvod s částečným využitím tras Ntl rozvodu. Rozsah úprav je znázorněn níže na obrázku Obrázek 16:. Na vstupu mimo prostor kotelny bude osazen hlavní uzávěr plynu a fakturační plynoměr. V samostatné místnosti bude umístěno blokové regulační zařízení pro regulaci tlaku zemního plynu a fakturačním plynoměrem. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : Maximální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 186 m 3 /h roční spotřeba 333,7 tis. m 3 Minimální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 137 m 3 /h roční spotřeba 278,8 tis. m 3 Obrázek 16: Napojení zdroje Z5 na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy Tabulka 11: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z5 Investice pro maximální i minimální variantu jsou stejné. 55

56 investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS tis. Kč 0 zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka tis. Kč 915 celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 915 Tabulka 12: Maximální varianta Minimální varianta Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z5 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 88,4% 87,7% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 4,207 4,207 emise NO x kg/r 352,08 332,38 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 86,1% 85,2% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 2,969 2,969 emise NO x kg/r 294,08 276, Zdroj Z5_1 Zdroj Z5_1 bude zásobovat teplem objekty primárních odběratelů MŠ Pasířská a SOU Obchodní. Objekty jsou vlastněny různými vlastníky. Objekt MŠ Pasířská je ve vlastnictví města. Objekt SOUO je vlastněn Krajským úřadem Libereckého kraje. Zdroj pro tyto objekty lze provést buď jako společný nebo samostatně pro každý objekt. V současné době (k ) neproběhla jednání s Krajem o dalším zásobování teplem. Předpokládá se, že zdroj bude umístěn v objektu výměníkové stanice MŠ a objekt SOUO bude napojen potrubním rozvodem z tohoto zdroje. Tato varianta není zcela vhodná a je navržena především proto, že objekt, do kterého je nový zdroj umísťován, je městský. Výměníková stanice MŠ je malý objekt u Nisy umístěný mezi vzrostlými jehličnany. Je problematické u tohoto objektu vystavět vysoký komín. Naproti tomu objekt SOUO je čtyřpodlažní objekt s několika komínovými tělesy. Bylo by tedy výhodnější některé z komínových těles využít pro napojení zdroje. Navíc potřebný příkon objektu SOUO je vyšší než příkon MŠ Pasířská. I z tohoto důvodu by bylo vhodnější umístit zdroj do SOUO. Je nutné tento krok projednat s Krajem. 56

57 Obrázek 17: Napojená oblast zdroje Z5_1 Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima 431 kw Léto 35 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 250 kw Celkem 500 kw Zdroj bude umístěn v prostoru stávající VS MŠ, kde bude demontována parní část technologie. Do uvolněného prostoru budou umístěny 2 nové kotle. Spaliny kotlů budou zavedeny do nového dvouprůduchového komína. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Doplňování otopného systému, udržování tlaku a zajištění expanze bude provedeno expanzním automatem. Pro úpravu doplňovací vody bude instalována nová chemická úpravna a bude navržen systém udržování statického tlaku. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj bude napojen na rekonstruovaný Stl rozvod zemního plynu na křížení ulic Budovatelů a U Nisy. Odtud bude vedena přípojka pro nový zdroj ve školce. Připojovací místo není dosud potvrzeno RWE. Pokud bude rozdělen zdroj pro MŠ a SOUO, bude společná přípojka zemního plynu a také společné fakturační místo. Na vstupu mimo prostor kotelny bude osazen hlavní uzávěr plynu a fakturační plynoměr. V samostatné místnosti bude umístěno blokové regulační zařízení pro regulaci tlaku zemního plynu a fakturačním plynoměrem. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 57 m 3 /h 57

58 roční spotřeba 37,7 tis. m 3 Tabulka 13: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z5_1 investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS tis. Kč 340 zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka tis. Kč 915 celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 915 Tabulka 14: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z5_1 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r 0 0 učinnost distribuce % 97,1% 97,1% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 1,237 1,237 emise NO x kg/r 39,77 39, Zdroj Z5a Zdroj Z5a, umístěný v prostoru stávající EC 10, bude zásobovat pouze oblast stávající výměníkové stanice EC 10. Teplovodní síť oblasti je čtyřtrubková. Původně zamýšlené připojení poblíž umístěných primárních odběratelů TJ Sokol a TJ HC nebude uskutečněno. Investiční náklad na připojení těchto odběratelů je příliš vysoký. Pro vytápění bude vhodnější v objektech umístit samostatné zdroje označené jako Z5a_1 a Z5a_2. 58

59 Obrázek 18: Napojená oblast zdroje Z5a již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima 314 kw Léto 100 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 200 kw Celkem 400 kw Parametry sítě: teplota vody 95/70 C statický přetlak 0,45 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice EC 10. V EC bude demontována stávající parní technologie přípravy ÚT. Bude zachována příprava TUV, která bude doplněna rychloohřevem. Do takto uvolněného prostoru budou umístěny dva kotle (výrobce např. Buderus, Viessmann, Hoval). Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační 59

60 čerpadlo. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovody do nového komína v nerezovém provedení. Základ komína bude umístěn v kotelně a komín bude vytažen na lehké ocelové konstrukci při fasádě sousedního panelového domu. Pokud bude nutné, bude komín kotven k obvodové stěně domu. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. Lze předpokládat, že komín bude nutné vytáhnout nad střechu panelových domů. Problémem může být umístění zdroje v památkově chráněné zóně. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Výstup z kotlů bude jednak napojen na stávající rozvod ÚT a TUV pro napojené objekty. Jmenovité parametry topné vody budou 90/70 C. Dále bude vyvedena nová trasa pro napojení nových odběratelů. Trasa bude vedena ze zdroje podél objektů směrem k ul. Budovatelů a dále ul. Fügnerova k připojovaným objektům. Trasa je navržena převážně po pozemcích města. Oblast je značně využita rozvody různých sítí, vedení trasy musí respektovat tyto stávající sítě. Pro úpravu vody bude využita stávající CHÚV a bude navržen systém udržování statického tlaku. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. Obrázek 19: Ideový návrh dispozičního řešení zdroje Napojení na elektrickou energii Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 15 A. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 12,07 MWh/rok. Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj bude připojen na Stl rozvod v ul. Poštovní. Před vstupem do zdroje bude umístěno regulační zařízení pro regulaci tlaku zemního plynu, fakturační plynoměr a hlavní uzávěr plynu. 60

61 Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 46 m 3 /h roční spotřeba 97,7 tis. m 3 Obrázek 20: Napojení zdroje Z5a na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy Tabulka 15: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z5a investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS tis. Kč 0 zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka tis. Kč 682 celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč 860 CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč

62 Tabulka 16: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z5a po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 68,9% 68,9% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 0,990 0,990 emise NO x kg/r 103,05 103, Zdroj Z5a_1 Zdroj Z5a_1 bude umístěný v objektu TJ Sokol. Zdroj bude zásobovat teplem pouze objekt Sokola. Tento objekt je využíván pouze částečně. Základní vytápění objektu zajišťují tepelná čerpadla vzduch/voda. V zimním období je topný faktor tepelného čerpadla velmi nízký a TČ nedostačují pro vytápění objektu. Objekt je dotápěn dodávkou tepla z CZT. Nový zdroj, který nahradí CZT, musí být dimenzován na plné vytápění objektu. Využití zdroje však bude velmi nízké. V ceně tepla bude vysoký podíl investice na prodaný GJ tepla a cena nebude konkurence schopná. Proto je doporučeno, aby vlastník objektu byl investorem zdroje. Do současné doby ( ) neproběhla jednání s vlastníky o případném odpojení. Obrázek 21: Napojená oblast zdroje Z5b 62

63 Předpokládaný připojovací příkon: Zima 70 kw Léto 0 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 50 kw Celkem 100 kw Zdroj je nutné umístit tak, aby bylo možné vyvést ze zdroje komín. Vzhledem k památkové ochraně objektu by bylo nejvhodné umístit kotle do prostoru, ve kterém byla kotelna, která vytápěla objekt před připojením na CZT. Prostor, ve kterém je umístěna VS pára/voda je malý a pro kotelnu ne zcela vhodný. Je malý a je umístěný v přízemí objektu směrem k Nise. Základním problémem je vyvedení komína kotlů. Potřebný výkon nelze vyvést turbokomínem na fasádu objektu a komín by bylo nutné vést podél objektu po fasádě. To je prakticky neřešitelné, protože obvodová stěna není hladká. Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj bude připojen na Stl rozvod směrem od ul. Sadová. Přípojka plynu bude společná pro Sokol a TJ HC. Pro fakturaci bude společné fakturační místo. Důvodem jsou mírnější požadavky na vedení objektového plynovodu a plynovodu veřejného. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 11 m 3 /h roční spotřeba 5,9 tis. m 3 Tabulka 17: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z5a_1 investice zdroj technologická část tis. Kč 496 stavební část tis. Kč 290 zdroj celkem tis. Kč 786 rozvody a úpravy VS tis. Kč 0 zdroj a distribuce celkem tis. Kč 786 plynová přípojka tis. Kč 682 celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč 320 CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 682 Tabulka 18: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z5a_1 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r 0 sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r 0 učinnost distribuce % 100,0% 100,0% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 0,247 0,247 emise NO x kg/r 6,21 6, Zdroj Z5a_2 Zdroj Z5a_2 bude umístěný v objektu TJ HC. Zdroj bude zásobovat teplem pouze objekt zimního 63

64 stadionu. V objektu je využíváno odpadní teplo z kompresorů chlazení lední plochy. Teplo je využíváno v době, kdy je nutné ledovou plochu chladit. V období, kdy venkovní teploty klesnou a ledová plocha se již nechladí, zajišťuje vytápění objektu teplo z CZT. Zdroj pro vytápění je tedy nutné projektovat na plnou potřebu tepelných ztrát objektu. Využití zdroje bude, stejně jako v případě TJ Sokola, nízké a podíl fixních nákladů plynoucích z investice na cenu tepla bude vysoký. Proto je doporučeno, aby vlastník objektu byl investorem zdroje. Do současné doby ( ) neproběhla jednání s vlastníky o případném odpojení. Předpokládaný připojovací příkon: Zima 105 kw Léto 50 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 60 kw Celkem 120 kw Teplo je do objektu přivedeno z parních rozvodů od Nisy. Základním problémem bude vyvedení komína kotlů. Objekt je nízký a je umístěn mezi obytnými objekty. Proto bude problematické komín na objektu komín umístit. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 14 m 3 /h roční spotřeba 14,8 tis. m 3 Tabulka 19: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z5a_2 investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč 300 zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS tis. Kč 0 zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka tis. Kč 682 celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 682 Tabulka 20: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z5a_1 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 100,0% 100,0% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 0,297 0,297 emise NO x kg/r 15,61 15, Zdroj Z5b Zdroj Z5b bude umístěný ve stávající výměníkové stanice v budově Radnice a bude dodávat teplo stávajícím odběratelům EC38 a nově připojeným odběratelům Okresní soud, Telefonica O2, Kino 64

65 Radnice. Objekty zásobované parou Retail invest Jabloň a Česká pošta nebudou ke zdroji připojovány a budou v době zprovoznění odpojeny od CZT. Jednání s majiteli objektu k neproběhla. Obrázek 22: Napojená oblast zdroje Z5b Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto 145 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel kw Celkem kw Nebo 3 ks teplovodní kotel 700 kw Celkem kw Parametry sítě: teplota vody 95/70 C statický přetlak 0,45 MPa Ve stávající výměníkové stanici v Radnici bude demontována stávající parní část. Zachována zůstane pouze dočasně část přípravy TUV. Do uvolněného prostoru budou instalovány kotle. Prostor výměníkové stanice je v suterénu památkově chráněné budovy. V tomto prostoru byla kdysi umístěna uhelná kotelna. Základním omezením při instalaci kotlů bude montáž a vyvedení spalin do komína. Kotle bude nutno montovat z částí na místě. Jako montážní cesta bude použit nákladní výtah nebo prostup stropem výměníkové stanice. Spaliny budou vyvedeny buď do stávajícího nově vyvložkovaného komína, nebo bude postaven komín nový, který bude veden dvorem. Kotelna bude dovybavena novými oběhovými čerpadly s regulací otáček pro nově napojené odběratele. Doplňování otopného systému, udržování tlaku a expanzní systém bude po kontrole využit stávající nebo bude upraven podle nového stavu. Pro úpravu doplňovací vody bude využita stávající chemická úpravna. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. Pro nově napojované odběratele bude instalován nový tepelný rozvod z objektu radnice směrem k okresnímu soudu a dalším objektům. Trasa bude vedena tak, aby co nejvíce kopírovala stávající trasu parního potrubí. Potrubí bude vedeno v centrální části Jablonce, která je památkově chráněným územím, kde je uloženo mnoho dalších sítí. To bude vyžadovat v další projektové přípravě značnou 65

66 pozornost a vyjednávání s památkáři. Obrázek 23: Ideový návrh dispozičního řešení zdroje Napojení na elektrickou energii Pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 35 A. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 38,25 MWh/rok. Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj bude připojen krátkou přípojkou z Stl rozvodu plynu z ulice Kamenná. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita 229 m 3 /h roční spotřeba 452,7 tis. m 3 66

67 Obrázek 24: Napojení zdroje Z5b na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy Tabulka 21: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z5b investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS a OPS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka tis. Kč 58 celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 58 Tabulka 22: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z5b po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r 0 0 učinnost distribuce % 87,3% 87,3% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 4,949 4,949 emise NO x kg/r 477,67 477,67 67

68 Zdroj Z6 Zdroj Z6 bude zásobovat oblast stávající výměníkové stanice EC 12. Sekundární síť EC 12 je provozována jako teplovodní dvoutrubková o parametrech topné vody 95/70 C Obrázek 25: Napojená oblast zdroje Z6 již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) V oblasti je část odběratelů s příslibem dodávky zemního plynu. Řešení zdroje bude závislé na počtu odběratelů, kteří dokončí zahájené odpojování. Zdroj je proto opět navržen v maximální a mnimimální variantě. Maximální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima Léto kw 665 kw 68

69 Instalované zařízení: 1 ks teplovodní kotel kw 1 ks horkovodní kotel kw Celkem kw Minimální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima 1867 kw Léto 520 kw Instalované zařízení: 1 ks teplovodní kotel kw 1 ks horkovodní kotel 870 kw Celkem kw Parametry sítě: teplota vody statický přetlak 95/70 C 0,6 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice EC 12. Zde bude demontována stávající parní technologie přípravy ÚT a dochlazení kondenzátu. Zachován zůstane 1 ks zásobník TUV, který bude využíván pro část odběratelů zásobovaných TUV. V uvolněném prostoru budou instalovány 2 plynové teplovodní kotle. Velikost kotlů bude upřesněna v projektové přípravě podle stavu odpojování objektů. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovody do nového komína v nerezovém provedení, který bude staticky založen v prostoru kotelny a vybaven příhradovou konstrukcí. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Výstup topné vody z kotlů bude napojen na stávající rozdělovač / sběrač topné vody. Pro zásobování konečných odběratelů teplem bude využita stávající dvoutrubková síť v předizolovaném provedení. Stávající horkovodní síť dodává teplo do objektových tlakově závislých předávacích stanic. Bude proveden tlakový přepočet sítě na současné potřeby zásobované oblasti. Pro zásobování konečných odběratelů teplem bude využito v maximální možné míře stávající zařízení. Pro úpravu vody bude využita stávající CHÚV, u které budou před konečným návrhem zdroje prověřeny parametry. Stejně bude provedena kontrola zařízení pro udržování statického tlaku. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídícím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. 69

70 Obrázek 26: Ideový návrh dispozičního řešení zdroje Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 35 A nebo 3 x 30 A pro minimální variantu. Celková spotřeba bude příznivě ovlivněna instalací nových čerpadel, která budou vybavena frekvenčními měniči. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 39,27 MWh/rok nebo 29,01 MWh/r pro minimální variantu. Napojení na rozvody zemního plynu V oblasti kolem ul. Liberecká je pro napojení zdroje Z2, zdroje Z6 a zdroje Z14 nutné řešit nové rozvody Stl plynu a přetlakování části Ntl plynovodu. Rozsah úprav je znázorněn níže na obrázku č. 25. Na vstupu mimo prostor kotelny bude osazen hlavní uzávěr plynu a fakturační plynoměr. V samostatné místnosti bude umístěno blokové regulační zařízení pro regulaci tlaku zemního plynu a fakturačním plynoměrem. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : Maximální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 275 m 3 /h roční spotřeba 626,5 tis. m 3 /h Minimální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 214 m 3 /h roční spotřeba 477,94 tis. m 3 /h 70

71 Obrázek 27: Napojení zdroje Z6 na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy Tabulka 23: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z6 Maximální varianta investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč plynová přípojka + RS tis. Kč celkem zdroj + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč Minimální varianta investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč plynová přípojka + RS tis. Kč celkem zdroj + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč

72 Tabulka 24: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z6 Maximální varianta po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 80,7% 80,4% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 5,939 5,939 emise NO x kg/r 657,80 647,63 Minimální varianta po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 74,7% 74,5% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 4,627 4,627 emise NO x kg/r 501,84 499, Zdroj Z7 Zdroj Z7 bude zásobovat oblasti stávajících výměníkových stanic EC 15 a EC 20. Oblasti bude nutné propojit novými tepelnými sítěmi. Sekundární síť výměníkových stanic je horkovodní dvoutrubková provozovaná s parametry topné vody 95/70 C. Původně bylo zamýšleno také připojení odběratelů oblasti EC 35. Jedná se o doběratele v ulici Opletalova. Tito odběratelé mají objekty vybavené tepelnými čerpadly od dodavatele Abastor. Teplo z CZT je odebíráno pouze pro dotápění v době zimní špičky. Výstavba zdroje pro špičkový provoz je nákladná a s nízkým ročním využitím zdroje. Z ekonomického hlediska tedy není dobré tyto odběratele dále připojovat. Dalším problémem v oblasti je Sportovní gymnázium Randova. Jedná se o krajský objekt, který v listopadu zažádal RWE o výměr plynu. Jedná se o dominantního odběratele, bez kterého je udržení oblasti problematické. Proto je nutné se zástupci Kraje projednat zachování objektu na CZT. 72

73 Obrázek 28: Napojená oblast zdroje Z7 již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) V oblasti je velká část odběratelů, kteří spadají do skupiny modrých odběratelů. Otázka, zda tito odběratelé zůstanou připojen nebo ne značně ovlivňuje konečnou velikost zdroje. Proto je zdroj posuzovaný v maximální a minimální variantě. Maximální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto 545 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel kw 1 ks teplovodní kotel kw Celkem kw Minimální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto 140 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 600 kw Celkem kw 73

74 Parametry sítě: teplota vody statický přetlak 95/70 C 0,6 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice EC 20. Ve výměníkové stanici bude demontována stávající parní technologie. Větev Jizerská bude dočasně přepojena na větev Preciosa. V uvolněném prostoru budou instalovány 2-3 teplovodní kotle. Velikost bude upřesněna v projektové dokumentaci podle stavu odpojování. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovody do nového komína v nerezovém provedení. Komín bude staticky založen v prostoru výměníkové stanice. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Kotelna bude vybavena novými oběhovými čerpadly s regulací otáček. Doplňování otopného systému, udržování tlaku a zajištění expanze bude provedeno expanzním automatem. Pro úpravu doplňovací vody bude instalována chemická úpravna. Výstup topné vody z kotlů bude napojen na nový rozdělovač / sběrač topné vody, ze kterého bude vyvedeno potrubí pro napojení technologie v EC 15. Pro zásobování konečných odběratelů teplem bude využita stávající dvoutrubková síť v předizolovaném provedení. Pro napojení odběratelů EC 15 bude částečně využito předizolovaného potrubí větve Jizerská. Pro větev je však nutné provést hydraulický přepočet této sítě a zhodnotit stav z hlediska odpojování. Pokud nebude možné propojit pouze rozvody oblasti EC 15, bude nutné propojit přímo obě výměníkové stanice novým potrubním rozvodem. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídícím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. 74

75 Obrázek 29: Maximální varianta Ideový návrh dispozičního řešení zdroje 75

76 Minimální varianta Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 40 A nebo 3 x 20 A pro minimální variantu. Celková spotřeba bude příznivě ovlivněna instalací nových čerpadel, která budou vybavena frekvenčními měniči. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 44,63 MWh/rok nebo 22,52 MWh/r pro minimální variantu. Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj Z7 je napojen na Stl sítě ZP v ulici Žitná. Pro zkapacitnění sítě ZP je nutné řešit nové rozvody Stl plynu a přetlakování části Ntl plynovodu. Rozsah úprav je znázorněn níže na obrázku Obrázek 30:. Na vstupu do zdroje mimo prostor kotelny bude osazen hlavní uzávěr plynu a fakturační plynoměr. V samostatné místnosti bude umístěno blokové regulační zařízení pro regulaci tlaku zemního plynu a fakturačním plynoměrem. 76

77 Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : Maximální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 355 m 3 /h roční spotřeba 732,7 tis. m 3 Minimální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 137 m 3 /h roční spotřeba 317,9 tis. m 3 /h Obrázek 30: Napojení zdroje Z7 na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy Tabulka 25: Maximální varianta Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z7 investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS a OPS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč

78 Minimální varianta investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS a OPS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč Tabulka 26: Maximální varianta Minimální varianta Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z7 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r 0 0 učinnost distribuce % 80,0% 79,6% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 7,671 7,671 emise NO x kg/r 769,39 753,84 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r 0 0 učinnost distribuce % 60,5% 61,0% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 2,969 2,969 emise NO x kg/r 333,76 338, Zdroj Z8 Zdroj Z8 bude zásobovat oblast stávající výměníkových stanic EC 22, EC 24, EC 34 a EC39 a připojen bude i poblíž umístěný přímý odběratel E83 ZŠ Mozartova. Sekundární sítě propojovaných oblastí jsou teplovodní čtyřtrubkové o parametrech topné vody 90/70 C s centralizovanou přípravou teplé užitkové vody. Sekundární sítě jsou v převážné části dožité a v budoucím provozu je nutné počítat s tím, že bude nutné tyto dožité sítě rekonstruovat. 78

79 Obrázek 31: Napojená oblast zdroje Z8 již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) Oblast bude opět ovlivněná rozhodnutím dosud neodpojených odběratelů, tzv. skupinou modrých objektů. Zdroj je řešen variantně. Maximální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel kw 1 ks teplovodní kotel kw Celkem kw Minimální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto kw Instalované zařízení: 3 ks teplovodní kotel kw Celkem kw Parametry sítě: teplota vody statický přetlak 95/70 C 0,6 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice EC 22. V EC bude demontována stávající parní technologie pro přípravu ÚT. Dále budou přeložena cirkulační čerpadla TUV do prostoru 79

80 k zásobníkům TUV. Počet zásobníků snížen na 1 ks. V uvolněném prostoru budou umístěny 3 kotle o velikosti podle projektované varianty. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny kotlů budou zavedeny kouřovody do nového tříprůduchového komína v nerezovém provedení, který bude staticky založen v prostoru kotelny a vybaven příhradovou konstrukcí. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídícím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. Provozní a poruchové stavy budou přenášeny do centrálního dispečinku. Jmenovité parametry topné vody z kotlů budou 95 C. Výstup topné vody z kotlů bude napojen na stávající rozdělovač / sběrač topné vody a na nový rozdělovač / sběrač topné vody. Z původního zařízení budou napojeny stávající odběratelé oblasti EC22. V rámci optimalizace rozvodů bude odpojena větev Mechová Mozartova. Z nového rozdělovače/sběrače budou vyvedeny nové topné větve v předizolovaném potrubí pro zásobování napojovaných částí sídliště Mšeno. Samostatná větev napojí objekt Zlatý Jelen a bude vedena k EC34. Zde napojí buď pouze objekt Domova s pečovatelskou službou, kde bude instalována tlakově závislá objektová předávací stanice (OPS)s decentralizovanou přípravou TUV, nebo bude trasa zavedena do výměníkové stanice a stávajícím potrubím napojí také zbylé odběratele EC 34. Další samostatná větev bude vedena do objektu ZŠ Mozartova do prostoru stávající výměníkové stanice. Zde bude napojen přímo stávající rozvod ÚT pro školu. Pro přípravu TUV budou využity stávající zásobníky, které budou doplněny deskovým výměníkem. Další větev bude vyvedena pro odběratele EC 24. Trasa rozvodu bude vedena přes ul. Palackého a podél napojených objektů do ulice Mládí do výměníkové stanice. V tomto úseku trasa napojí po trase umístěné odběratele ul. Palackého a Mládí (6 odběrných míst), kde budou osazeny TZ OPS. Trasa bude zavedena až do EC 24, kde bude umístěn oddělovací výměník, a budou napojeny zbylé stávající větve EC 24 až k odběrateli ZŠ Arbesova. Toto řešení předpokládá kontrolu hladiny statického tlaku pro větev napojovanou přímo z nového zdroje. Pro úpravu vody bude navržena nová CHÚV, která bude odpovídat potřebám nově řešené oblasti. Stejně bude provedeno nové dimenzování zařízení pro udržování hladiny statického tlaku. 80

81 Obrázek 32: Maximální varianta Ideový návrh dispozičního řešení zdroje 81

82 Minimální varianta Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 70 A nebo 3 x 60 A pro minimální variantu. Celková spotřeba bude příznivě ovlivněna instalací nových čerpadel, která budou vybavena frekvenčními měniči. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 77,98 MWh/rok nebo 66,01 MWh/r pro minimální variantu. 82

83 Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj bude napojen na Vtl rozvod u ZŠ Mozartova. Zde bude instalována nová Vtl/Stl regulační stanice zemního plynu, která bude v majetku JE a.s.. Odtud bude vybudován nový Stl rozvod, který napojí zdroje Z8, Z9 a Z9a. Tato investice bude investicí JE a.s. a umožní snížit v oblasti cenu palivové složky odběrem ZP z Vtl rozvodů. Předpokládaná dimenze bude d 110. Předpokládaná délka trasy je 700 m pro všechny nové zdroje oblasti. Před vstupem do každého zdroje bude umístěn fakturační plynoměr a hlavní uzávěr plynu. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : Maximální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 550 m 3 /h roční spotřeba 1 414,5 tis. m 3 Minimální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 481 m 3 /h roční spotřeba 1 257,5 tis. m 3 Obrázek 33: Napojení zdroje Z8 na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy 83

84 Tabulka 27: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z8 Maximální varianta investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS a OPS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka + RS tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 0 Minimální varianta investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS a OPS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka + RS tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 0 Tabulka 28: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z8 Maximální varianta po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 76,7% 76,2% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 11,878 11,878 emise NO x kg/r 1 485, ,48 Minimální varianta po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 73,7% 73,2% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 10,393 10,393 emise NO x kg/r 1 320, , Zdroj Z9 Zdroj Z9 bude zásobovat oblast stávající výměníkové stanice EC 23. Sekundární síť oblasti jsou 84

85 teplovodní čtyřtrubkové o parametrech topné vody 90/70 C a s centralizovanou přípravou teplé užitkové vody. Sekundární sítě jsou v převážné části dožité a v budoucím provozu je nutné počítat s tím, že bude nutné tyto dožité sítě rekonstruovat. Obrázek 34: Napojená oblast zdroje Z9 již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) Také tato oblast je zpracovávána variantně podle míry opojování objektů. Maximální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima Léto Instalované zařízení: kw 410 kw 85

86 2 ks teplovodní kotel 650 kw Celkem kw Minimální varianta Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima 789 kw Léto 265 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 400 kw Celkem 800 kw Parametry sítě: teplota vody statický přetlak 90/65 C 0,6 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice EC 23. V EC bude demontována stávající parní technologie přípravy ÚT. Ve volném prostoru budou umístěny plynové teplovodní kotle. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovody do nového komína v nerezovém provedení. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Jmenovité parametry topné vody z kotlů budou 90 C. Výstup topné vody z kotlů bude napojen na nový rozdělovač / sběrač topné vody. Výstup bude napojen na stávající rozvod ÚT. Příprava TUV bude i nadále zajišťována ve stávajících zásobnících TUV, které budou doplněny deskovým výměníkem. V rámci optimalizace sítí bude podle aktuálního stavu zvážena možnost uzavření nefunkčních větví. Jedná se např. o větev k objektům B. Němcové Pro úpravu vody bude navržena nová CHÚV, která bude odpovídat potřebám nově řešené oblasti. Stejně bude provedeno nové dimenzování zařízení pro udržování hladiny statického tlaku. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. 86

87 Obrázek 35: Maximální varianta Ideový návrh dispozičního řešení zdroje 87

88 Minimální varianta Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 25 A nebo 3 x 20 A pro minimální variantu. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 24,80 MWh/rok nebo 17,41 MWh/r pro minimální variantu. Napojení na rozvody zemního plynu Řešení napojení na rozvod plynu je stejné jako u zdroje Z8. Zdroj bude napojen na Vtl rozvod u ZŠ 88

89 Mozartova. Zde bude instalována nová Vtl/Stl regulační stanice zemního plynu, která bude v majetku JE a.s.. Odtud bude vybudován nový Stl rozvod, který napojí zdroje Z8, Z9 a Z9a. Tato investice bude investicí JE a.s. a umožní snížit v oblasti cenu palivové složky odběrem ZP z Vtl rozvodů. Předpokládaná délka trasy je 700 m pro všechny nové zdroje oblasti. Před vstupem do každého zdroje bude umístěn fakturační plynoměr a hlavní uzávěr plynu. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : Maximální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 149 m 3 /h roční spotřeba 394,8 tis. m 3 Minimální varianta potřebná kapacita bez instalace KJ 92 m 3 /h roční spotřeba 265,7 tis. m 3 Obrázek 36: Napojení zdroje Z9 na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy 89

90 Tabulka 29: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z9 Maximální varianta investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč plynová přípojka + RS tis. Kč celkem zdroj + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 0 Minimální varianta investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč plynová přípojka + RS tis. Kč celkem zdroj + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 0 Tabulka 30: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z9 Maximální varianta Minimální varianta po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 82,4% 82,1% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 1,980 1,980 emise NO x kg/r 279,02 273,29 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 82,4% 82,1% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 1,980 1,980 emise NO x kg/r 279,02 273, Zdroj Z9a Zdroj Z9a bude zásobovat oblast stávající výměníkových stanic EC 31 a, EC 32. Sekundární sítě propojovaných oblastí jsou teplovodní čtyřtrubkové o parametrech topné vody 95/70 C s centralizovanou přípravou teplé užitkové vody. Sekundární sítě jsou vedeny v kolektorech a jejich stav je ze všech oblastí Mšena nejlepší. I tyto sítě bude nutné z důvodů spolehlivosti v dohledné době 90

91 vyměnit. Přímý odběratel Albert nebude na sekundární sítě nově napojen. Vzhledem k problémům s připojením na Ntl sítě v oblasti předpokládáme, že pro objekt bude přivedena přípojka ZP v rámci rozvodů plynu ve Mšeně. Obrázek 37: Napojená oblast zdroje Z9a již odpojené objekty objekty, které předali JE a.s. žádost o odpojení objekty s garancí zemního plynu, které dosud neinformovali JE a.s. o odpojení (studie INPOS) Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima kw Léto 225 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kotel 850 kw 91

92 Celkem kw Parametry sítě: teplota vody statický přetlak 95/70 C 0,6 MPa Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice EC 32. V EC bude demontována stávající parní technologie pro přípravu ÚT. I nadále bude využívána příprava TUV. Je však nutné přepočítat a případně doplnit výměníky tepla tak, aby byl zachován celkový výkon i při vytápění TUV teplou vodou z kotlů. V případě nutnosti bude TUV doplněna zásobníkem. V uvolněném prostoru budou umístěny 2 kotle např. výrobců Hoval, Viessmann nebo Buderus. Kotle budou vybaveny příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděči, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Minimální teplotu vody na vstupu do kotle bude zajišťovat cirkulační čerpadlo. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovody do nového komína v nerezovém provedení, který bude staticky založen v prostoru kotelny a vybaven příhradovou konstrukcí. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen centrálním řídicím systémem, do kterého budou zavedeny potřebné informace ze sítě. Provozní a poruchové stavy budou přenášeny do centrálního dispečinku. Jmenovité parametry topné vody z kotlů budou 95 C. Výstup topné vody z kotlů bude napojen na stávající rozdělovač / sběrač topné vody.. Z rozvodu EC 32 bude napojen stávající čtyřtrubkový rozvod, kterým bude dodávána tepelná energie zbylým odběratelům oblasti EC 31. V rámci optimalizace rozvodů bude odpojena větev J. Hory. Pro úpravu vody bude využita stávající CHÚV, která bude posouzena z hlediska potřeb nově řešené oblasti. Stejně bude provedeno nové dimenzování zařízení pro udržování hladiny statického tlaku. 92

93 Obrázek 38: Ideový návrh dispozičního řešení zdroje Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon výměníkové stanice. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 25 A Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 26,39 MWh/rok. Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj bude napojen na Vtl rozvod u ZŠ Mozartova. Zde bude instalována nová Vtl/Stl regulační stanice zemního plynu, která bude v majetku JE a.s.. Odtud bude vybudován nový Stl rozvod, který napojí zdroje Z8, Z9 a Z9a. Tato investice bude investicí JE a.s. a umožní snížit v oblasti cenu palivové složky odběrem 93

94 ZP z Vtl rozvodů. Před vstupem do každého zdroje bude umístěn fakturační plynoměr a hlavní uzávěr plynu. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 195 m 3 /h roční spotřeba 357,1 tis. m 3 Obrázek 39: Napojení zdroje Z9a na sítě ZP Rozvody zemního plynu: zelená Ntl rozvod červená Stl rozvod tmavomodrá Vtl rozvod ostatní barvy rekonstrukce stávajícího plynovodu nebo výstavba nové trasy Tabulka 31: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z9a investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč rozvody a úpravy VS a OPS tis. Kč zdroj a distribuce celkem tis. Kč plynová přípojka + RS tis. Kč celkem zdroj + distribuce + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 0 94

95 Tabulka 32: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z9a po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho sekundár dvoutrubka OPS GJ/r 0 0 sekundár črtyřtrubka ÚT GJ/r sekundár črtyřtrubka TUV GJ/r učinnost distribuce % 67,3% 66,2% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 4,207 4,207 emise NO x kg/r 376,69 364, Zdroj Z10 Zdroj Z10 bude zásobovat pouze objekt domu s pečovatelskou službou v ul. B. Němcové. Tento objekt je posledním odběratelem EC 33. Obrázek 40: Umístění zdroje Z10 Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima 96 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kondenzační kotel 50 kw Celkem 100 kw Zdroj bude umístěn ve vhodném prostoru objektu domu s pečovatelskou službou. Pro tento objekt předpokládáme instalaci 2 ks kondenzačních kotlů nebo 1 zdvojeného kotle (dvojče) o celkové velikosti 95

96 100 kw. Jednotlivé části kotle dvojčete lze samostatně odstavit a při případné poruše jedné části zůstává druhá část kotle v provozu. V objektu bude demontována stávající technologie předávacího místa, která bude nahrazena plynovým teplovodním kondenzačním kotlem. Kotel bude vybaven příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděčem, ovládací skříňkou a hořáky s regulační plynovou řadou. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovodem do nového komína vhodného pro kondenzační provoz. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Kondenzát bude zaveden do neutralizačního zařízení a dále do kanalizace objektu. Pro napojení topného systému bude využito stávajících rozvodů tepla. V objektu bude doplněna příprava TUV s vyrovnávacím zásobníkem. Výstupní teplota topné vody z kotlů bude 80 C. Je ale vhodné snížit parametry na co nejnižší teplotu tak, aby dochlazení (kondenzace) spalin bylo co nevyšší. Výstup topné vody z kotlů bude napojen na stávající rozdělovač / sběrač topné vody. Úpravu vody zajistí nová CHÚV, pro doplňování soustavy a udržování hladiny statického tlaku bude instalován expanzní automat. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen řídicím systémem, poruchové a provozní stavy budou zavedeny do centrálního dispečinku. Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon předávacího místa. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 1 x 10 A. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 3,53 MWh/rok. Napojení na rozvody zemního plynu Zemní plyn bude pro zdroj napojen na Ntl rozvod v ul. I. Olbrachta. Na vstupu do kotelny bude osazen hlavní uzávěr plynu a fakturační plynoměr. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 11 m 3 /h roční spotřeba 22,0 tis. m 3 96

97 Tabulka 33: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z10 investice zdroj technologická část tis. Kč 398 stavební část tis. Kč 304 zdroj celkem tis. Kč 702 plynová přípojka tis. Kč 50 celkem zdroj + ZP tis. Kč 752 projektová dokumentace+ič tis. Kč 250 CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 50 Tabulka 34: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z10 po rekonstrukci výhled výroba tepla GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 0,247 0,247 emise NO x kg/r 23,07 23, Zdroj Z11 Zdroj Z11 bude zásobovat pouze objektu ISŠB v ul. Mánesova. Objekt je umístěn mimo sekundární oblasti CZT na trase parovodu. Jeho připojení na nově řešenou oblast by znamenalo vedení dlouhých potrubních tras. Z tohoto důvodu se jako vhodnější řešení jeví výstavba samostatného zdroje tepla. Obrázek 41: Umístění zdroje Z11 97

98 Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima 960 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní kondenzační kotel 500 kw Celkem kw Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice. Pro tento objekt předpokládáme instalaci 2 ks kotlů o výkonu 2x500 kw nebo 1 zdvojeného kotle (dvojče) o celkové velikosti 1000 kw. Jednotlivé části kotle dvojčete lze samostatně odstavit a při případné poruše jedné části zůstává druhá část kotle v provozu. Ve výměníkové stanici bude demontována stávající parní technologie, která bude nahrazena plynovým teplovodním kondenzačním kotlem. Kotel bude vybaven příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděčem, ovládací skříňkou. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovodem do nového komína vhodného pro kondenzační provoz. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Kondenzát bude zaveden do neutralizačního zařízení a dále do kanalizace objektu. Pro napojení topného systému bude využito stávajících rozvodů tepla. Jmenovité parametry topné vody z kotlů budou 80 C. Je ale vhodné snížit parametry na co nejnižší teplotu tak, aby dochlazení (kondenzace) spalin bylo co nevyšší. V objektu bude doplněna příprava TUV s vyrovnávacím zásobníkem. Úpravu vody zajistí nová CHÚV, pro doplňování soustavy a udržování hladiny statického tlaku bude instalován expanzní automat. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen řídicím systémem, poruchové a provozní stavy budou zavedeny do centrálního dispečinku. Napojení na elektrickou energii Současný elektrický příkon zdroje bude vyšší, než je stávající příkon předávacího místa. Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 25 A. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 24,8 MWh/rok. Napojení na rozvody zemního plynu Napojení zemního plynu je řešeno společně s připojením zdroje Z18. Nutné úpravy Ntl rozvodů plynu, potřebné přetlakování a výstavba nových tras plynovodu je patrné z obrázku Obrázek 42: Před vstupem do zdroje bude umístěn fakturační plynoměr a hlavní uzávěr plynu. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 115 m 3 /h roční spotřeba 234,5 tis. m 3 98

99 Obrázek 42: Napojení zdroje Z11 na sítě ZP Tabulka 35: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z11 investice zdroj technologická část tis. Kč stavební část tis. Kč zdroj celkem tis. Kč plynová přípojka tis. Kč 75 celkem zdroj + ZP tis. Kč projektová dokumentace+ič tis. Kč CELKEM tis. Kč z toho zařízení RWE tis. Kč 75 Tabulka 36: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z11 po rekonstrukci výhled výroba tepla GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 2,475 2,475 emise NO x kg/r 246,17 246,17 99

100 Zdroj Z12 Zdroj Z12 bude zásobovat průmyslovou oblast umístěnou zhruba mezi ulicemi Palackého a Želivského. Z tohoto zdroje by byly zásobovány teplem areály TRW, Jablonex a Karton. Žádný z těchto odběratelů nepreferuje výstavbu vlastního zdroje ve vlastní režii. Proto je pro ně v revitalizaci navržen společný zdroj tepla. V současně době probíhají jednání s odběrateli o dalším způsobu provozu. Proto je způsob zásobování areálů zpracován variantně. Varianta bude vybrána podle rozhodnutí odběratelů. U odběratelů TRW a Jablonex proběhla prohlídka na místě, ze které vychází dimenzování zdroje. Pro požadavky odběratele Karton byly využity předané informace z 02/2013. Požadavky odběratelů: TRW Automotive Czech s.r.o. technologická pára 2 odběrná místa budova A2 159 kw, tj. 250 kg/h budova C1 132 kw, tj. 200 kg/h návratnost kondenzátu 0% tlak 0,35-0,4 MPa teplá voda na vytápění kw Jablonex Group a.s. teplá voda na vytápění při plně obsazeném areálu kw pro TUV není požadována teplota 90/70 C předpokládaný nárůst spotřeby tepla 30 40% Karton s.r.o. zimní období- vytápění 950 kw letní období 160 kw Celkový předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima Léto Technologická pára kw 550 kw kw Návrh řešení zásobování teplem Technologická pára pro TRW Technologická pára pro každou linku bude zajišťovat dvojice parních vyvíječů, kdy jeden z vyvíječů bude v provozu a druhý bude 100% záloha pro případ poruchy zařízení. Předpokládaná návratnost kondenzátu z technologie je 0%, veškerý kondenzát je z důvodů možné kontaminace likvidován. Pro linku ZN, která je umístěna v obj. A3 budou instalovány 2 ks vyvíječů Certuss Junior SC/250 o výkonu 250 kg/h, které budou vybaveny společnou napájecí nádrží a chemickou úpravou vody. Předpokládané umístění vyvíječů je v prostoru stávající redukce páry, kde je možno vyvést spaliny. Pro linku CR, která je umístěna v obj. C1 budou instalovány 2 ks vyvíječů Certuss Junior SC/200 o výkonu 200 kg/h, které budou vybaveny společnou napájecí nádrží a chemickou úpravou vody. Předpokládané umístění vyvíječů je v prostoru stávajícího odstaveného kompresoru pro výrobu chladu, kde je možno vyvést spaliny vyvíječů prostupy světlíků. Parní Sahary (fukary) pro osušování palet budou nahrazeny plynovými Saharami o výkonu 2 x 4000 m3/h vzduchu. Výkon odpovídá výkonu stávajícího typu Sahar. Plyn pro vyvíječe bude přiveden z Stl přípojky pro zdroj Z12 umístěny v VS v Jablonexu, nebo z nově zřízené Vtl/Stl regulační stanice zemního plynu v areálu TRW, která bude zásobovat ZP i zdroj v Jablonexu. Zdroj tepla pro vytápění Zdroj tepla pro vytápění uvedených průmyslových areálů je v současné době navržen variantně: 1. varianta v TRW budou vybudovány samostatné teplovodní zdroje zhruba v místě stávajících 100

101 výměníkových stanic, pro odběratele Jablonex Group a.s. a Karton bude postaven společný zdroj ve VS Jablonexu 2. varianta ve VS Jablonexu bude zřízen teplovodní zdroj pro všechny 3 odběratele. 1. varianta Zdroje v TRW V každé stávající výměníkové stanici bude zřízena samostatná kotelna, která je dimenzovaná na potřebu vytápění objektů: Kotelna v bud. A1 Kotelna v bud. E3 Kotelna v bud. C1 2 x kw předpokládané umístění v budově A1 v místě RS páry spolu s vyvíječi páry, důvodem je vyvedení komínu, nutno přemístit zásobníky TUV 2 x 200 kw - předpokládané umístění v prostoru stávající VS 2 x 600 kw - předpokládané umístění spolu s vyvíječi páry v prostoru stávajícího odstaveného kompresoru Kotelna v bud. E7 2 x 350 kw - předpokládané umístění v prostoru stávající VS V areálu Jablonexu poblíž objektu E3 bude zřízena regulační stanice Vtl/Stl zemního plynu, která bude v majetku JE a.s. Odtud bude rozvedeno potrubí zemního plynu k jednotlivým zdrojům. Pro vedení potrubí bude využito především stávajících tras, které budou uvolněny demontáží parních a kondenzátních potrubí. Zdroj v Jablonexu Požadavek Jablonexu kw Požadavek Kartonu 950 kw Celkem kw To je ale dimenzováno na plný výkon plně provozovaného Jablonexu. To neodpovídá současnému provozu. Proto je potřeba spočtena pro 85% současnost. Výkon zdroje kw Návrh zdroje 2 x kw s rezervou pro 1 kotel Ve VS bude demontována parní technologie a stávající oběhová čerpadla. Do uvolněného prostoru budou instalovány 2 kotle. Pro další kotel bude vytvořena prostorová rezerva. Pro provoz Jablonexu a Kartonu budou zřízeny samostatné větve, které budou vybaveny fakturačním měřidlem, oběhovým čerpadlem a ekvitermní regulací. Větev Jablonexu bude napojena na stávající rozdělovače. Větev Karton bude zavedena do výměníkové stanice Karton, kde bude demontována parní technologie. 2. Varianta Požadavek TRW kw Požadavek Jablonexu kw Požadavek Kartonu 950 kw Celkem kw To je stejně jako v předchozí variantě dimenzováno na plný výkon plně provozovaného Jablonexu. To neodpovídá současnému provozu. Také pro jednotlivé provozy lze předpokládat, že požadavky na plný výkon nebudou časově shodné. Proto je potřeba spočtena pro 85% současnost. Výkon zdroje kw Návrh zdroje 3 x kw s rezervou pro 1 kotel Ve VS bude demontována parní technologie a stávající oběhová čerpadla. Do uvolněného prostoru budou instalovány 3 kotle. Pro další kotel již není v prostoru VS místo, z tohoto důvodu je nutné předpokládat, že prostorová rezerva bude třeba zachovat v části objektu, kde jsou v současné době garáže. Pro provoz TRW, Jablonexu a Kartonu budou zřízeny samostatné větve, které budou vybaveny fakturačním měřidlem, oběhovým čerpadlem a ekvitermní regulací. Větev Jablonexu bude napojena na stávající rozdělovače. Větev Karton bude zavedena do výměníkové stanice Karton, kde bude 101

102 demontována parní technologie. Větev pro TRW bude vedena nejprve k objektu A1, kde bude napojena sekundární část VS. Odtud bude areálem veden teplovodní rozvod k objektu E7 a ostatním objektům. Teplovodní potrubí bude vedeno ve stávajících trasách páry na energomostech, případně v prostorech jednotlivých objektů. Obrázek 43: Ideový návrh dispozičního řešení zdroje Napojení na elektrickou energii Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 90 A. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 118,24 MWh/rok. 102

103 Napojení na rozvody zemního plynu Zemní plyn bude napojen buď na Vtl rozvod. To předpokládá umístění regulační stanice plynu a potrubí zemního plynu v areálu TRW. Pokud to nebude možné, bude plyn pro zdroj napojen z Stl rozvodu u vrátnice Jablonexu. Před vstupem do zdroje bude umístěn fakturační plynoměr a hlavní uzávěr plynu. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ 757 m3/h roční spotřeba 1 450,41 tis. m3 Obrázek 44: Napojení zdroje Z12 na sítě ZP Tabulka 37: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z12 Investice 1.varianta TRW pára vyvíječe A1-2 x 250 t/h vyvíječe C3-2 x 200 t/h osušování palet příprava teplé vody kotelna bud. A1-2 x 1000 kw kotelna bud. E3-2 x 200 kw kotelna bud. C1-2 x 600 kw kotelna bud. E7-2 x 350 kw Celkem PČ a IČ TRW Celkem RS plynu a rozvody plynu - společné pro TRW i zdroj zdroj pro Jablonex a Karton kotelna potrubní propojení do VS Karton PČ a IČ Zdroj pro Jablonex a Karton Celkem CELKEM tis. Kč tis. Kč 203 tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč 800 tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč 103

104 Investice 2.varianta TRW pára vyvíječe A1-2 x 250 t/h vyvíječe C3-2 x 200 t/h osušování palet příprava teplé vody úprava VS A1 úprava VS E3 úprava VS C3 úprava VS E7 teplovodní rozvody po areálu Celkem PČ a IČ TRW Celkem RS plynu a rozvody plynu - společné pro vše příprava teplé vody zdroj pro TRW, Jablonex a Karton kotelna potrubní propojení do VS Karton PČ a IČ Zdroj pro Jablonex a Karton Celkem CELKEM tis. Kč tis. Kč 203 tis. Kč 100 tis. Kč 100 tis. Kč 100 tis. Kč 100 tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč 800 tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč Tabulka 38: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z12 po rekonstrukci výhled výroba tepla GJ/r z toho TRW - pára GJ/r TRW - voda GJ/r Jablonex GJ/r Karton GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 16,827 16,827 emise NO x kg/r 1 522, , Zdroj Z13 Zdroj Z13bude zásobovat teplem pouze primárního odběratele Autocentrum FICS v ul. Želivského. Objekt nebude řešen JE a.s. Výstavba zdroje bude plně záležitostí majitele objektu. Předpokládaný připojovací příkon oblasti: FICS 60 kw Zdroj Z13_1 Zdroj bude zásobovat primárního odběratele OBI. Tento objekt byl dokončen před topnou sezónou na podzim 2013 a je napojen na stávající parní rozvody. Zdroj bude řešen vlastníkem objektu v areálu OBI. Předpokládaný připojovací příkon oblasti: OBI 800 kw Instalované zařízení: 2 ks teplovodní závěsný kotel 400 kw Celkem 800 kw 104

105 Zdroj Z14 Zdroj Z14 bude zásobovat pouze objekt SZU v ul. Tovární. Objekt je umístěn mimo sekundární oblasti CZT na trase parovodu. Jeho připojení na nově řešenou oblast by znamenalo vedení dlouhých potrubních tras. Zdroj bude řešen vlastníkem objektu Zdroj Z15 Objekt v ul. Dr. Randy (Ing. Vaner E26) je dalším z drobných odběrů na primárním rozvodu, který je celkem vzdálený od ostatních odběratelů. Z tohoto důvodu se jako vhodnější řešení jeví výstavba samostatného zdroje tepla a zdroj Z15 bude zásobovat pouze tento objekt. Zdroj bude řešen vlastníkem objektu. Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima 43 kw Zdroj Z16 Zdroj Z16 bude zásobovat průmyslovou oblast umístěnou u ulice U Přehrady. Z tohoto zdroje budou zásobovány teplem areály Jablonex Group (bývalá Bižuterie) - Plastime Chemi a ABB EP s.r.o.. V areálu bývalého Jablonexu dochází v současnosti k majetkovým převodům z Jablonexu na Plastime Chemi. Plastime Chemi by měl od r být samostatným odběratelem tepla. Část areálu zůstává v majetku Jablonexu. Pro něj předpokládáme samostatnou přípojku tepla pro vytápění. Žádný z uvedených odběratelů nepreferuje výstavbu vlastního zdroje ve vlastní režii. Možnost napojení na společný zdroj podmiňují konkurence schopnou cenou tepla. Pro odběratele je navržen společný teplovodní zdroj tepla. Pro zajištění technologické páry pro eloxovací linku společnosti Plastime Chemi jsou navrženy parní vyvíječe. U odběratelů ABB a Plastime Chemi proběhla prohlídka na místě, ze které vychází dimenzování zdroje. Složitá situace je v areálu společnosti Plastime Chemi, kde v letošním roce byla dokončena přestavba technologického objektu (dominantní části areálu). Byla vybudována eloxovací linka a došlo k přestavbě hlavní výrobní budovy vč. topného systému. V současné době nelze exaktně stanovit připojovací výkon v členění pára a teplá voda ani roční spotřebu tepla celého areálu. Proto je pro potřeby studie proveden odborný odhad, který bude v dalším stupni zpřesněn. V areálu spol. ABB došlo rovněž k přestavbám topného systému jednotlivých budov a řeší se opatření na snížení stávající spotřeby tepla. Podklady byly předány projekční firmou, která zpracovávala rekonstrukci vytápění areálu. Požadavky odběratelů: Plastime Chemi technologická pára 600 kw tlak 2,5 bar teplota 130 C návratnost kondenzátu 100 % technologická voda 500 kw teplota 90/60-70 C teplá voda vytápění kw Jablonex Group a.s. plný provoz teplá voda na vytápění kw teplota 90/70 C v současné době je ale provoz objektů velmi omezený ABB EP s.r.o. 105

106 zimní období- současný stav kw požadovaná rezerva 10% letní období kw teplota topné vody zima 95/60 C teplota topné vody léto 80/55 C Celkový předpokládaný připojovací příkon oblasti: Technologická pára Zdroj pro vytápění: z maximálních požadavků: ABB vč. rezervy 10% Požadavek Plastime Chemi max. Požadavek Jablonexu při plném výkonu Celkem Při 90% současnosti z redukovaných požadavků: ABB bez rezervy Plastime Chemi průměr Požadavek Jablonexu při 65% obsazení budovy Celkem 600 kw kw kw kw kw kw kw kw kw kw Instalované zařízení: 3 ks teplovodní kotel kw Celkem teplá voda kw Ve zdroji bude ponechán prostor pro případnou instalaci dalšího kotle, pokud spotřeba tepla a připojovací výkon naroste podle předpokladů. 2 ks parní vyvíječ (zapojení 1+1) 600 kw, tj kg/h Celkem pára 900 kw Technologická pára pro Plastime Chemi Technologickou páru pro výrobu bude zajišťovat dvojice parních vyvíječů, kdy jeden z vyvíječů bude v provozu a druhý bude 100% záloha pro případ poruchy zařízení. Pro dimenzování úpravny vody je předpokládána návratnost kondenzátu z technologie 90%. Úpravna vody bude zásobována přehradní filtrovanou vodou. Chemický rozbor vody byl předán. Výkon každého vyvíječe je 600 kw, tj kg/h. Vyvíječe budou napojeny na společnou napájecí nádrž a úpravnu vody. Plyn pro vyvíječe bude přiveden z Stl přípojky pro zdroj Z16. Vyvíječe budou umístěny přímo v technologickém provozu. Spaliny budou vyvedeny podél objektu. Je nutné respektovat nedaleko vzdálenou 8 patrovou administrativní budovu. Vzhledem k výkonu vyvíječů nelze vyvést spaliny pouze krátkým kouřovodem. Zdroj tepla pro technologii a vytápění V novém zdroji budou umístěny 3 kotle. Jmenovitá výstupní teplota vody bude podle požadavku ABB 95 C. V letním období a mimo topné období bude max. teplota ze zdroje řízena podle požadavku technologie Plastime Chemi, tj. na cca C. Zdroj bude umístěn v nově vybudované kotelně a bude řešen plně jako nový. Bude vybaven třemi plamencovými žárotrubnými kotli zapojenými do kaskády. Kotle budou napojeny na nový rozdělovač / sběrač, odkud budou napojeny jednotlivé topné větve. Samostatná větev pro ABB bude vedena ke stávajícímu potrubnímu kanálu a jeho trasa bude využita pro vedení přípojky do VS. Ve VS ABB bude zřízeno tlakově nezávislé připojení provozu. Další větev bude společná pro Jablonex a Plastime. Bude vedena do prostoru VS Plastime, kde bude rozdělena na samostatně fakturované větve pro Plastime a pro Jablonex a napojena na stávající rozvody. Pro umístění zdroje je navrženo využít objekt stávající ČOV v areálu Jablonexu. Jedná se o patrový objekt 106

107 půdorysu 18 x 9 m. Objekt je tvořen železobetonovým monolitickým skeletem s cihelnými vyzdívkami. Přízemí objektu má světlou výšku cca 3,1 m. Z hlediska dispozičního řešení není objekt ideálně řešen. Podle předané dokumentace nebude pravděpodobně možné podlaží v prostoru kotlů vybourat. Pro výstavbu zdroje by bylo vhodnější využít volný prostor vedle objektu Plastime. Pro umístění zdroje je navrženo využít objekt stávající ČOV v areálu Jablonexu. Jedná se o patrový objekt půdorysu 18 x 9 m. Objekt je tvořen železobetonovým monolitickým skeletem s cihelnými vyzdívkami. Přízemí objektu má světlou výšku cca 3,1 m. Z hlediska dispozičního řešení není objekt ideálně řešen. Podle předané dokumentace nebude pravděpodobně možné podlaží v prostoru kotlů vybourat. Pro výstavbu zdroje by bylo vhodnější využít volný prostor vedle objektu Plastime. Ve stavební části kotelny bude ponechána prostorová rezerva. Zde bude v případě budoucího nárůstu potřeby tepla instalován další teplovodní kotel k pokrytí těchto potřeb. 107

108 Obrázek 45: Ideový návrh dispozičního řešení zdroje Napojení na elektrickou energii Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 3 x 90 A. Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 118,24 MWh/rok. 108

109 Napojení na rozvody zemního plynu Zdroj bude napojen na Stl rozvod zemního plynu vedený poblíž areálu. Stavba vyžaduje rekonstrukci Vtl/Stl regulační stanice. Před vstupem do zdroje bude umístěn fakturační plynoměr a hlavní uzávěr plynu. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ výhledově 955 m3/h roční spotřeba 1 104,75 tis. m3/h Obrázek 46: Napojení zdroje Z16 na sítě ZP Tabulka 39: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z16 Investice technologická pára vyvíječe 2 x 1000 kg/h potrubí plynu z RS plynu do areálu JBX část RS plynu PČ a IČ Celkem tis. Kč 300 tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč Investice zdroj - teplá voda kotelna 3 x 2200 kw potrubní propojení do ABB vč. úpravy VS potrubní propojení do Plastime Chemi a Jablonexu vč. úpravy VS RS plynu a přípojka PČ a IČ Celkem tis. Kč 850 tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč 109

110 Tabulka 40: Roční sumární údaje o prodeji tepla, spotřebě zemního plynu, emisích - oblast Z16 po rekonstrukci výhled prodej tepla GJ/r z toho Plastime Chemi - pára GJ/r Plastime Chemi GJ/r Jablonex GJ/r ABB GJ/r učinnost distribuce teplé vody % 95,2% 95,2% dodávka tepla do sítě GJ/r spotřeba ZP GJ/r spotřeba ZP spalné teplo GJ/r spotřeba ZP spalné teplo MWh/r množství pro kapacitu tis. m 3 17,570 17,570 emise NO x kg/r 1 159, , Zdroj Z17 Tento původně plánovaný samostatný zdroj pro společnost ABB byl přičleněn ke zdroji Z16, který bude společný jak pro ABB tak i pro Jablonex Group areál U Přehrady Zdroj Z18 Objekt MŠ (ZŠ) Rybářská je umístěn od nejbližší sekundární sítě cca 500 m. Budovat novou přípojku tepelného rozvodu by bylo velmi nákladné, protože by to znamenalo i posílení připojovací větve až z výměníkové stanice. Proto je pro objekt navržen samostatný zdroj Z18, který bude zásobovat pouze objekt Saskova 56. Předpokládaný připojovací příkon oblasti: Zima 300 kw Instalované zařízení: 1 ks teplovodní kondenzační kotel 400 kw Celkem 400 kw Zdroj bude umístěn v prostoru stávající výměníkové stanice. Pro tento objekt předpokládáme instalaci 1 zdvojeného kotle (dvojče) o celkové velikosti 400 kw. Jednotlivé části kotle dvojčete lze samostatně odstavit a při případné poruše jedné části zůstává druhá část kotle v provozu. Ve výměníkové stanici bude demontována stávající parní technologie, která bude nahrazena plynovým teplovodním kondenzačním kotlem. Kotel bude vybaven příslušnou bezpečnostní výstrojí, elektrorozvaděčem, ovládací skříňkou. Spaliny z kotlů budou zavedeny kouřovodem do nového komína vhodného pro kondenzační provoz. Předpokládaná výška komína bude upřesněna podle požadavků rozptylové studie. V souladu s platnými normami bude v kotelně instalováno větrání a vytápění. Kondenzát bude zaveden do neutralizačního zařízení a dále do kanalizace objektu. Pro napojení topného systému bude využito stávajících rozvodů tepla. Jmenovité parametry topné vody z kotlů budou 80 C. Je ale vhodné snížit parametry na co nejnižší teplotu tak, aby dochlazení (kondenzace) spalin bylo co nevyšší. Výstup topné vody z kotlů bude napojen na stávající rozvod topné vody. Úpravu vody zajistí nová CHÚV, pro doplňování soustavy a udržování hladiny statického tlaku bude instalován expanzní automat. Kotelna bude umožňovat plně automatizovaný bezobslužný provoz s pochůzkovou kontrolou. Zdroj bude osazen řídicím systémem, poruchové a provozní stavy budou zavedeny do centrálního dispečinku. Napojení na elektrickou energii Pro přivedení elektrické energie pro novou kotelnu bude potřeba nejméně jistič 1 x20 A. 110

111 Předpokládaná roční spotřeba elektrické energie je 5,02 MWh/rok. Napojení na rozvody zemního plynu Objekt je vzdálený i od Stl rozvodů zemního plynu a v Ntl rozvodech není pro objekt dostatečná kapacita. Zdroj bude napojen na Stl rozvod zemního plynu vedený v ul. Smetanova. Vlastní připojení a posílení rozvodů ZP v oblasti je patrné na obrázku Obrázek 47: Před vstupem do zdroje bude umístěn fakturační plynoměr a hlavní uzávěr plynu. Spotřeba zemního plynu s předpokládanou výhřevností 9,5 kw/nm 3 : potřebná kapacita bez instalace KJ roční spotřeba 46 m3/h 60,84 tis. m3 Obrázek 47: Napojení zdroje Z18 na sítě ZP Tabulka 41: Odborný odhad investičních nákladů - oblast Z18 111