Atmosféra a klima. První Nobelovy ceny v historii za životní prostedííjen 1995:



Podobné dokumenty
Atmosféra a klima. První Nobelovy ceny v historii za životní prostedííjen 1995:

Množstvé vody na Zemi

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013

Emise ve výfukových plynech PSM

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. znečištění atmosféry: atmosféra popis, členění

O V Z D U Š Í část kapitoly coby vzor :-)

- anomálie vody - nejvyšší hustota p?i 4 C hlavní význam pro vodní organismy

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

Historické poznámky. itý se objevil

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Emise ve výfukových plynech PSM

"...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli...

EKOLOGIE Znečištění atmosféry

2/12. Atmosféra Ozón

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Modul 02 Přírodovědné předměty

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Vzduch II. znečištění vzduchu

05 Biogeochemické cykly

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Environmentální fyzika

Emise ve výfukových plynech PSM

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Pracovní list číslo 01

Oxidy dusíku (NOx/NO2)

- stratifikace atmosféry - její složení a změny v čase - reakce v atmosféře ATMOSFÉRA

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA

Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka,

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

*Základní škola praktická Halenkov * * *VY_32_INOVACE_03_01_03 * *Voda

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o.

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí VŠCHT Praha

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

Polétavý prach (PM 10 )

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta katedra fyziky atmosféry V Holešovičkách 2, Praha 8 Atmosférická chemie

Příloha č.1 k diplomové práci J. Poláka (2013) Kvalita ovzduší v Pardubickém kraji - Charakteristika znečišťujících látek

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Znečištění ovzduší a zdraví

Redukční smog (londýnský): typický pro zimní inverzní období. Oxid siřičitý, oxid uhelnatý, popílek

Předmět: Chemie Ročník: 9.

VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Úvod do fyziky a chemie atmosféry RNDr Josef Keder, CSc.

HLAVNÍ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ovzduší Voda Půda Odpady

NANOTECHNOLOGIES FOR NEW MATERIALS, INNOVATIONS AND A BETTER LIFE. FN-NANO s.r.o.

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např.

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima

OVZDUŠÍ. Ovzduší (atmosféra) základní složka ekosystému. Členění atmosféry podle. Složky atmosféry. teploty chemizmu

antipasáty, atmosféra, monzuny, pasáty, skleníkové plyny, skleníkový efekt, všeobecná cirkulace atmosféry, vzduch, Zemská atmosféra

Drobné prachové částice, polétavý prach

J i h l a v a Základy ekologie

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů

6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita

OCHRANA OVZDUŠÍ. Ing. Petr Stloukal Ph.D. Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Chemické procesy v ochraně životního prostředí

CZ.1.07/1.5.00/ Opravárenství a diagnostika. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Atraktivní biologie. Ozonová díra Antarktida

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová

Toxické prvky v životním prostředí a v potravních řetězcích

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

Transkript:

Atmosféra a klima První Nobelovy ceny v historii za životní prostedííjen 1995: ztenování ozónové vrstvy - chemie atmosféry Paul Crutzen: Max-Planck-Inst. Mainz (D) Mario Molina: MIT - USA F. Sherwood Rowland: U. Calif. Irvine USA

Vrstvy atmosféry Atmosféra = plynný obal Zem (i jiných planet) Vertikálnílenní atm. Zem (dle teploty): troposféra (cca do 8-15 km) tropopauza stratosféra (cca do 50-55 km) stratopauza mesosféra (cca do 80-90 km) mesopausa termosféra (cca do 400 km) termopauza exosféra (nad 400 km) (dlení i z jiných hledisek - podle chemických vlastností, kinetických dj atp.)

Složení atmosféry N - 78% O - 21% Ar < 1% H 2 O < 0.1% (v tropech více) CO 2-0.035% (0.026%) CH 4-0.00017% (0.00007-8%) N 2 O - 0.000031% (0.0000285%) SO 2-0.000005% (0.00000003%) (CFC <<<) další pímsi: prach, pyly, mikrobi, spory...

Skleníkový jev ásten na: http://earthguide.ucsd.edu/earthguide/diagra ms/greenhouse/ nebo na: http://www.physicalgeography.net/fundamen tals/7h.html

Skleníkový jev Mezi typem záení a množstvím energie na Zemi dopadajícím a vyzaovaným do prostoru jsou rozdíly; Krátkovlnné svtelné záení Slunce prochází, dlouhovlnné tepelné záení Zem je na as absobrováno atmosférou; Dlouhovlnné záení Zem pohlcují tzv. radian aktivní (RA), neboli skleníkové plyny. Udržování teplotní rovnováhy na Zemi je velmi komplikovaný proces, který se mní s režimem dne a noci, roních období a se zempisnou polohou.

Skleníkový jev Podíl na pirozeném skleníkovém efektu (na ohevu atmosféry): H 2 O (vodní pára) - 62% CO 2-22% pízemní ozón - 7% N 2 O - 4% Metan - 2,5% ostatní plyny - 2,5%

Skleníkový efekt Koncentrace skleníkových plyn vzrstá CO 2 viz nap.: http://www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/

Skleníkový efekt Podíl na zesílení skleníkového efektu: oxid uhliitý - 55% metan - 15% oxid dusný 6% halogen. uhlovodíky 24%

Zmna teploty zmna klimatu Zmna srážkového režimu Sucha Povodn Tání ledovc Zaplavení pobežních oblastí Nedostatek energie (vodní el.) Šíení infekcí a parazit Sthování národ

Globální oteplování ásten na: http://en.wikipedia.org/wiki/global_warming

Tání arktického ledovce ásten na: http://www.indybay.org/newsitems/2007/10/ 11/18453403.php

OZON rozložení v atmosfée: 90% stratosféra 10% troposféra maximum: (3/4 objemu) v 15-25km koncentrace: 5x1012 molekul/1cm 3 (25km) celkový objem: vrstva 3 mm (3000 mil. t) DU - Dobsonova jednotka 100 DU = sloupec O 3 výšky 1mm Stratosférický ozon = ozonová vrstva (o. štít Zem)

UV záení typ vln. délka (nm) škodlivost pohlcení v atmosfée UV-A 320-400 neškodné málo UV-B 280-320 letální siln UV-C 180-280 letální zcela

Ozon na Zemi

Ve stratosfée Fotochemické reakce UV (C) 180-240nm O 2 O + O O 2 + O O 3 UV (B) 200-320nm O 3 O 2 + O

Látky narušující ozonovou vrstvu Známé freony (F) a halony (H) a další uhlovodíky s negativními vlivy na ozonosféru Sumární vzorec oznaení setrvání v atm. (r.) CFCl 3 CFC-11 75-76,5 CF 2 Cl 2 CFC-12 110-139 CHF 2 Cl CFC-22 14-22 CF 2 Cl-CFCl 2 CFC-113 90-92 CF 2 CL-CF 2 Cl CFC-114 185 CF 3 -CF 2 Cl CFC-115 380 CF 2 ClBr H-1211 12-25 CF 3 Br H-1301 101-110 CCl 4 tetrachlormetan 50-67 CCl 3 -CH 3 metylchloroform 6,5-8,5

"NEBEZPENÉ REAKCE" Cl + O 3 ClO + O 2 O + ClO Cl + O 2 ------------------------------------ O + O 3 2O 2 Mén ozonu ve stratosfée: více UVB na povrch Zem

Ozónová díra 27.10.08 více na: http://ozonewatch.gsfc.nasa.gov/ http://www.theozonehole.com/ozoneholehistory.htm

Mezinárodní dohody - ozon Vídeská dohoda: 22.5. 1985 rámcová dohoda o ochran ozónové vrstvy - pistoupilo 21 stát Montrealský protokol: 16.9. 1987 stanovuje konkrétní velikost redukce výroby a spoteby halogenovaných uhlovodík - pistoupilo 24 stát. Vstupuje v platnost 1.1 1989. Londýnská konference signatá MP (27.-29.6.1990): 1990 (pipojenísfr). Revize pijatých opatení. Pedpokládaná redukce v užívání vzhledem k r. 1985 by mla být: CFC - 20% v 1993; 50% v 1995; 85% v r. 1997 halony - 50% v 1995 Po r. 2000 užívání pouze v pípadech, kdy není jiná alternativa, ne déle než do r. 2040 Kodaský dodatek k MP (1992)

Zneištní ovzduší sekvence událostí skládající se z: emise (exhalovaná látka SO 2, NO, VOC, PAU, aerosol...) transport (vítr, mraky) transformace (reakce v atmosfée > imise) depozice (pda, voda, rostliny, tkán, stavby) expozice (lovk, živoichové, rostliny) efekt (koroze, degradace, ekotoxicita, morbidita mortalita...) sink/propad ( neutralizace škodliviny)

Zneišování ovzduší - smog S M O G (smoke + fog) 1) redukní (londýnský, zimní) Vznik: inverzní situace (mlha) + spalování pevných paliv s vysokým obsahem popelovin a síry Hlavní zn. látky: aerosol (popílek, saze), SO 2,CO Vliv na zdraví: dýchací a srdení potíže (bronchitidy, astma, arytmie...) Vliv na pírodu: acidifikace Vliv na materiály: degradace stavebních materiál, koroze, poškozování kulturních památek

Zneišování ovzduší - smog 2) fotochemický (losangelský, letní) Vznik: intenzivní slunení svit, teplé poasí, UV záení psobí na exhalované plyny ze spalovacích motor vozidel (NO, NO 2, VOC) Skladba: NOx, O 3, PAU (BaP), PAN, CO, ásteky sazí < 1m (klíová škodlivina - troposférický ozón)

Zneišování ovzduší Vznik oxid dusíku pi fotochemickém smogu t C N + O NO t C NO + O (2NO + O 2 ) NO 2 Pi spalovacích procesech se oxiduje vzdušný dusík vzdušným kyslíkem (vedle minimálního píspvku oxidace palivového dusíku)

Vznik ozonu NO 2 + hν NO + O O + O 2 + M O 3 + M NO + O 3 NO 2 + O 2 (produkce a spoteba O 3 je v rovnováze) RCH 2 O 2 + NORCH 2 O + NO 2 HO 2 + NOOH + NO 2 (oxidace NO peroxidy, konkurence O 3 )

Zneišování ovzduší koncentrace nemetanické uhlovodíky NO NO 2 O 3 aldehydy, aerosol, nitrosloueniny 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 den (hod)

Zneišování ovzduší - smog 2) fotochemický (losangelský, letní) Vznik: intenzivní slunení svit, teplé poasí, UV záení psobí na exhalované plyny ze spalovacích motor vozidel (NO, NO 2, VOC) Skladba: NOx, O 3, PAU (BaP), PAN, CO, ásteky sazí < 1m (klíová škodlivina - troposférický ozón) Vliv na zdraví: respiraní potíže, dráždní sliznic, rohovky a spojivek oka, kancerogenita (benzo-a-pyren a další PAU) Vliv na vegetaci: útlum fotosyntézy, poškození tkání, (škody na úrod)... (ozón!) Vliv na materiály: degradace plast, oxidace kov...

Zneišování ovzduší - acidifikace Kyselá atmosférická depozice: mokrá (plyny rozp. ve srážkové vod) suchá (plyny obsažené ve vzduchu, aerosol) Mokrá kyselá depozice = "kyselé dešt" (+ námraza, sníh, jinovatka, rosa...) norma... ph ~ 5,6 (CO 2-340ppm)

Zneišování ovzduší - acidifikace SO 2 + O 3 SO 3 + O 2 SO 3 + H 2 O H 2 SO 4 SO 2 + 2OH. H 2 SO 4 NO + O 3 NO 2 + O 2 2NO 2 + O 3 + H 2 O 2HNO 3 + O 2 NO 2 + OH. HNO 3 (OH. radikál vzniká fotolýzou H 2 O) (SO 2 vzniká pouze oxidací S z paliva zbytk org. látek)

Zneišování ovzduší - acidifikace Píiny: produkce plynných exhalací SO 2 a NO x ze spalovacích proces (neodsíené uhelné elektrárny, lokální topeništ, automobilová doprava atd.) Následky: ohrožení les mírného pásu (Evropa, USA díve, nyní Asie...) acidifikace jezer a tok (ohrožení života ryb a planktonu a dalších organism) degradace pdy (ohrožení edafonu, zmna chemismu) ve mstech ohrožení památek

Pehled oxid siiitý: mikrobiální procesy, vulkanická aktivita, rozstikování moské vody, spalování fosilních paliv, tavení kov, výroba kyseliny sírové oxidy dusíku (NOx - NO, NO 2, N 2 O): blesky, lesní požáry, vulkanická aktivita, mikrobiální procesy, spalovací procesy, pohon motor na ropné produkty, zemdlství (hnojení N) oxid uhelnatý: pirozené požáry, spalovací procesy (nedokonalé spalování) amoniak: mikrobiální procesy, chov dobytka organické (tkavé) látky: lesy (vegetace), chemický prmysl (VOC...), doprava (VOC)

Atmosféra a klima radioaktivita: Rn (emanace), Sr, Ra, Pu... (JE, at. zbran, výzkum lékaství) teplota: spalování, chlazení mechanické vlnní: hluk, vibrace ostatní: infekní organismy

Atmosféra a klima aerosol ( prach ) - tuhé a kapalnéástice - rzného složení a pvodu: horniny, pda, pyly, moe, vulkanická aktivita, prmysl (PAU, tžké kovy...), doprava (PAU, saze, pryž, resuspenze...), topení pevnými palivy (popílky, saze, PAU...) Zdravotní následky zejména u ástic pod 10µm, (PM 10 ) A zejména u ástic po a pod 2,5µm, (PM 2,5 )

Zneištní ovzduší uvnit - zdroje Modernílovk tráví uvnit budov až 90% asu venkovní ovzduší (prnik látek/plyn, vtrání...) obyvatelé / zpsob života (kouení, osobní hygiena, pracovní a technologická káze...) innost (vaení, výroba, úklid...) stavební materiál (zdi, nátry, malby, okna, pepážky, podlahy...) vybavení (nábytek, koberce, klimatizace, spotebie...)

Zneištní ovzduší uvnit tabákový kou (tisíce látek, PAU, Cd...) alergeny (mikrobi, plísn, roztoi, chlupy, peí...) NOx (topení, vaení, ohev vody) CO (topení, kouení) Rn (emanace a stavebniny) formaldehyd (devovláknité desky, domácí chemie ) asbest (tsnní, stavebniny) TOL (tkavá rozpouštdla) zplodiny z pípravy pokrm hluk (Toxické, karcinogenní, mutagenní, alergenní, infekní... )

Voda 3 skupenství Zajímavé chemické a fyzikální vlastnosti Univerzální (polární) rozpouštdlo Univerzální transportní medium Souást organizm Vznik (odplynní? led komet?)

Množstvé vody na Zemi

Hydrologický cyklus více na: http://www.tiimes.ucar.edu/highlights/fy06/images/hydrological%20cycle. jpg

Množství vody v kolobhu oceány 1348 mil. km 3 ledovce 29 mil. km 3 podzemní voda 8 mil. km 3 jezera a eky 200 000 km 3 atmosféra (páry) 13 000 km 3 výpar z oceánu 430 000 km 3 výpar z pevnin 70 000 km 3 srážky nad oceánem 390 000 km 3 srážky nad pevninami 110 000 km 3 roní odtok z pevnin 40 000 km 3

Využití vodních zdroj Srážky nad pevninou 110 300 (v km 3 ) Evapotranspirace 69 600 + stabilní odtok 40 700 Stabilní odtok (40 700): odlehlá místa 7 700 nezachyceno (povodn) 20 500 Geograficky a asov dostupné 12 500 erpáno + užito na míst 4 400 + 2 300 Zbývá k dalšímu využití max cca 6 000 km 3

Využití vodních zdroj oblast podíl na odtoku (%) podíl na populaci % odtok (km 2 ) Evropa 8 13 3,24 Asie 35,8 60,5 14,55 Afrika 10,6 12,5 4,32 S. a C. Amerika 15,2 8 6,20 J. Amerika 25,6 5,5 10,42 Austrálie a Oc. 4,8 0,5 1,97 celkem 100 100 40,70

Využití vodních zdroj Zem m 3 per capita Island 624535 Ruská federace 30599 Turkmenistan 17573 Estonsko 11490 Rakousko 11333 Rumunsko 9109 Litva 6541 Albánie 6190 Itálie 2920 Španlsko 2809 R 1612 Belgie 1236 Británie 1219

Bilance využívání vody 40000 km 3 je roní odtok z pevnin 12000 km 3 je k dispozici globální spoteba je 4000 km 3 spoteba na osobu a rok je 670m 3 spoteba na osobu a den 1,8m 3 Se vzrstem populace klesá relativní dostupnost vody na osobu maximum spoteby vody (50-80%) je vázáno na zavlažování

Využití vody nap. na: http://maps.grida.no/go/graphic/freshwater_ withdrawal_in_agriculture_industry_and_d omestic_use

Ekologická katastrofa Aralského moe Pvodn cca 50% vody zek Amudarja a Syrdarja ( an-šan, Pamír) užíváno k zavlažování, 50% napájelo Aralské moe. Od cca 60 let díky odklonu ek k zavlažování pítok klesá na 3%. Hladina moe postupn klesá až o 16m Plocha se zmenšuje na cca 50%. Zvyšuje se salinita Vymírají organismy Mizí tradiní obživa (rybolov) Zhoršuje se kvalita pitné vody Je poškozováno zdraví Od r. 1992 úmluva o využívání vody Od r. 1994 poprvé neklesá rozloha hladiny vice nap. na: http://na.unep.net/digital_atlas2/webatlas.php?id=11 salinita na http://www.unep.org/geo/geo1/fig/fig2-2_1.htm

Využití vody a její kvalita Kritéria pro posouzení kvality vody: Pitná voda (mikrobi, chemické látky, radioaktivita, zápach, zákal ) Zavlažování (salinita, toxicita, paraziti ) Rybáství (kyslík, toxicita, paraziti ) Rekreace (toxicita, mikrobi, zápach, zákal..) Prmysl (korozivní úinky, suspenze ) Doprava (dostatek )

Typy zneištní vody Patogenní organismy (mikrobiální zn.) Organické látky Netoxické Toxické Anorganické látky Toxické Živiny Atmosférická depozice (acidifikace) Salinita Suspendované látky (pevné látky.) Odpadní teplo Radioaktivita

Typy zneištní vody Patogenní organismy (mikrobiální zn.) Obsah: Viry, bakterie, prvoci, paraziti Pvod: Mstské splaškové vody, odpadní v. ze zemdlství, poravináského prmyslu, prsaky ze skládek TKO, septik, zvláštní provozy

Typy zneištní vody Organické látky (netoxické) Obsah: Cukry, bílkoviny, tuky a jejich smsi a další látky s vyšší mol. váhou, ásti tl org. Pvod: Potravináský, textilní, papírenský prmysl, zemdlství (k rozkladu teba O 2 )

Typy zneištní vody Organické látky (toxické) Obsah: Ropné látky, org. Rozpouštdla, PCB, PAU, pesticidy Pvod: Chemický prmysl, zpracování paliv, zemdlství

Typy zneištní vody Anorganické látky (rozpuštné l.) Obsah: Siln i málo rozpustné soli, kyseliny, hydroxidy, toxické kovy Pvod: Pírodní i antropogenní pvod, prmysl, tžba zpracování rud, metalurgie

Typy zneištní vody Živiny - EUTROFIZACE Obsah: Látky nezbytné pro rst rostlin (NO 3-, PO 4 3- ) Pvod: Smyvy z polí, rezidua hnojiv, odpadní vody sídel

EUTROFIZACE Písun živin (N, P, K) do vody Nárst fyto a zooplanktonu Odumírání organizm Sedimentace tl Bakteriální rozklad v sedimentu Spoteba kyslíku Anoxie Pevaha anaerobních proces Zmna chemismu, zmna spoleenstev

Sinice toxicita Eutrofizace Hepatotoxiny Neurotoxiny Dermatotoxiny

Typy zneištní vody Atmosférická depozice (acidifikace) Obsah SO 2 a NO x, reakce v amosfée na kyseliny. Pvod: Spalovací procesy fosilní paliva s obsahem síry

Typy zneištní vody Salinita Obsah: Rzné anorganické soli, nejastji NaCl Pvod: Zavlažování, solení komunikací, prsak slané vody

Typy zneištní vody Suspendované látky (pevné l.) Netoxické i toxické suspenze ásteek ve vod. Odpadní teplo Chladící i ohívací procesy v rzných zaízeních i v domácnostech. Radioaktivita Pirozená (Rn) i antropogenní radiace.

Nové typy zneištní vody 1) Vylouená rezidua hormonální antikoncepce 2) Smsi nkterých látek (pesticid Dieldrin, Endosulfan s PCB) (endokrinní disruptory) 3) Vylouená nemetabolizovaná (ásten metabolizovaná) rezidua lék (Ibuprofen)

Zneištní vody Odpadní voda 99,9% voda 0,01% odparek 50% rozp./ 50% nerozp. 70% org. látky 30% anorg. látky 65% proteiny 25% cukry soli kovy 10% tuky písek/štrk

Zneištní vody Samoistící schopnosti vody: hydrolýza okysliování rozklad mikroorganismy asimilace živin (asy, makrofyta)

ištní odpadní vody 1. stupe mechanický 2. stupe biologický 3. stupe chemický esle usazování písku odstranní živin odstranní fosforu odstranní kalu