Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ICT_1.14 MS WORD Kontrola pravopisu Název školy Střední škola oděvní a služeb Vizovice
Autor Bc. Ing. Milan Polášek Tematický celek MS Word Cílová skupina 2. ročník studijní obor s nižší hodinovou dotací Anotace Materiál má podobu prezentace s úlohou, pomocí nichž si žáci procvičí ovládání panelu nástrojů MS Word, jejich funkce a vlastnosti. Materiál obsahuje výkladové video. Podmínkou správné funkčnosti videa je, aby měl uživatel nainstalován QuickTime Player. Lze využít i k samostudiu žáků. Vytvořeno listopad 2012 Použité zdroje a odkazy: HTTP://WWW.SCREENCAST-O- MATIC.COM/SCREEN_RECORDER. http://www.screencast-o-matic.com/screen_recorder [online]. Dostupný na WWW: http://www.screencast-omatic.com/screen_recorder
Kontrola pravopisu
Kontrola pravopisu Úkol: 1. Najděte v dokumentu gramatické a typografické chyby 2. Zaměňte gramatické chyby za správné výrazy, popřípadě doplňte nový pojem do slovníku 3. Opravte typografické chyby 4. Dokument uložte pod názvem jména a příjmení.
Pracovní text Vážení čtenáři Do rukou se Vám dostává svým způsobem ojedinělý průzkum z řad žákovské a pedagogycké veřejnosti na třech školách. V rámci programu Socrates akce Comenius 1 - rozvoj škol, se ve školním roce 2004-2005 rozběhl projekt School Virtual Youth Centre (SVYC), kterého první fáze dostala pracovní název Kulturní prostředí na školách. Zúčastněnými školami byly Zespol Szkól Ogólnokstacacych i Technickych im. Jana Szcepanika v Tarnowe (ZSO Tarnov, Polská republika), Střední odborná škola a Střední odborné učiliště služeb Vizovice (Česká republika) a nakonec koordinátorská škola Združená stredná škola služieb v Prešove (ZSŠ služieb Prešov, Slovenská republika). Proč kulturní prostředí? Oblast školstvý ve všech třech zúčastněných zemích prošla za poslední roky velkými zmněnami. Zajímalo nás, jaké měly tyto změny vliv na kulturu školy a její atmosféru, která je poznamenána novými společenskými podmínkami a společenským vědomím. Kulturní prostředí chápeme v nejširším slova smyslu jako všechny aktivity provozované školami, tzn. ne v úzkém,,kulturním" slova smyslu. Koho názory nás zajímaly především? Podle jednotlivých oblastí jsme vypracovali dva dotazníky. Část A byla určena žákům třetích ročníků a část B učitelům působících na školách. Podle tématických okruhů má část A tito složky: Vztah žáků ke škole, Školní řád, Záškoláctví a jeho vliv na uplatnění žáků, Mimoškolská činnost a vybavení školy. Část B měla podobnou strukturu a najdete v ní: Absence ve vyučovacím procesu, Vybavení školy, Mymoškolská činnost. Jaký velký záběr průzkum představoval?na dotazníky nám odpovědělo 479 respondentů z řad žáků třetích ročníků a 78 respondentů z řad učitelů. Tento vzorek představuje většinu žáků třetích ročníků na všech zúčastněných školách a taktéž většinu z pedagogických sborů škol. K čemu projekt sloužil? Našim záměrem je z dlouhodobého hlediska také vytvářet prostředí na školách, které by eliminovalo nežádoucí vlivy jako je záškoláctví, předčasné zanechání studia (drop-out) a různé druhy podvodů. Naopak by pozitivem bylo nastartovat školu jako instituci, kde by žáci a učitelé trávili velkou část pracovního dne. Východiskem jsou pro nás názory obou stran, rozebrané prostřednictvím dotazníkové metody, které tvoří základní složku pro management škol, aby se v problematice orientovali a podpořily tzv. " světlá " místa. Co se ještě stalo přínosem? Díky projektu se měli možnost jednotlivé delegace škol seznámit s organizací, řízením, historií i současností ZSO Tarnow, kde se uskutečnila první projektová návštěva a také ve Združené strednej školy služieb v Prešove. Zároveň byly při realizaci projektu použity kromě konvenčních dotazníků moderní informačně-komunikační technologie na vyhodnocení projektu a realizaci jeho výstupů.
Řešení Vážení čtenáři Do rukou se Vám dostává svým způsobem ojedinělý průzkum z řad žákovské a pedagogické veřejnosti na třech školách. V rámci programu Socrates akce Comenius 1 - rozvoj škol, se ve školním roce 2004-2005 rozběhl projekt School Virtual Youth Centre (SVYC), kterého první fáze dostala pracovní název Kulturní prostředí na školách. Zúčastněnými školami byly Zespol Szkól Ogólnokstacacych i Technickych im. Jana Szcepanika v Tarnowe (ZSO Tarnov, Polská republika), Střední odborná škola a Střední odborné učiliště služeb Vizovice (Česká republika) a nakonec koordinátorská škola Združená stredná škola služieb v Prešove (ZSŠ služieb Prešov, Slovenská republika). Proč kulturní prostředí? Oblast školství ve všech třech zúčastněných zemích prošla za poslední roky velkými změnami. Zajímalo nás, jaké měly tyto změny vliv na kulturu školy a její atmosféru, která je poznamenána novými společenskými podmínkami a společenským vědomím. Kulturní prostředí chápeme v nejširším slova smyslu jako všechny aktivity provozované školami, tzn. ne v úzkém,,kulturním" slova smyslu. Koho názory nás zajímaly především? Podle jednotlivých oblastí jsme vypracovali dva dotazníky. Část A byla určena žákům třetích ročníků a část B učitelům působících na školách. Podle tématických okruhů má část A tito složky: Vztah žáků ke škole, Školní řád, Záškoláctví a jeho vliv na uplatnění žáků, Mimoškolská činnost a vybavení školy. Část B měla podobnou strukturu a najdete v ní: Absence ve vyučovacím procesu, Vybavení školy, Mimoškolská činnost. Jaký velký záběr průzkum představoval? Na dotazníky nám odpovědělo 479 respondentů z řad žáků třetích ročníků a 78 respondentů z řad učitelů. Tento vzorek představuje většinu žáků třetích ročníků na všech zúčastněných školách a taktéž většinu z pedagogických sborů škol. K čemu projekt sloužil? Našim záměrem je z dlouhodobého hlediska také vytvářet prostředí na školách, které by eliminovalo nežádoucí vlivy jako je záškoláctví, předčasné zanechání studia (drop-out) a různé druhy podvodů. Naopak by pozitivem bylo nastartovat školu jako instituci, kde by žáci a učitelé trávili velkou část pracovního dne. Východiskem jsou pro nás názory obou stran, rozebrané prostřednictvím dotazníkové metody, které tvoří základní složku pro management škol, aby se v problematice orientovali a podpořily tzv. " světlá " místa. Co se ještě stalo přínosem? Díky projektu se měli možnost jednotlivé delegace škol seznámit s organizací, řízením, historií i současností ZSO Tarnow, kde se uskutečnila první projektová návštěva a také ve Združené strednej školy služieb v Prešove. Zároveň byly při realizaci projektu použity kromě konvenčních dotazníků moderní informačně-komunikační technologie na vyhodnocení projektu a realizaci jeho výstupů.