Legislativa Přehled legislativních novinek 01.10. 2010 31.10.2011 Obsah: Přehled významných nových právních předpisů vyhlášených ve Sbírce zákonů Upozornění na důležité legislativní změny > Nově přijaté předpisy > Projednávané zákony Přehled významných nových právních předpisů vyhlášených ve Sbírce zákonů 27.10.2011 Sbírka: 317/2011 Částka: 111/2011 VYHLÁŠKA ze dne 20. října 2011, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 21.10.2011 Sbírka: 308/2011 Částka: 108/2011 ZÁKON ze dne 6. září 2011, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů 14.10.2011 Sbírka: 303/2011 Částka: 106/2011 ZÁKON ze dne 6. září 2011, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 14.10.2011 Sbírka: 301/2011 Částka: 106/2011 ZÁKON ze dne 6. září 2011, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů 14.10.2011 Sbírka: 300/2011 Částka: 106/2011 ZÁKON ze dne 6. září 2011, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 14.10.2011 Sbírka: 299/2011 Částka: 106/2011 ZÁKON ze dne 6. září 2011, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
14.10.2011 Sbírka: 298/2011 Částka: 105/2011 ZÁKON ze dne 6. září 2011, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 14.10.2011 Sbírka: 297/2011 Částka: 105/2011 ZÁKON ze dne 6. září 2011, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 12.10.2011 Sbírka: 295/2011 Částka: 104/2011 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění 12.10.2011 Sbírka: 294/2011 Částka: 104/2011 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. září 2011, kterým se mění nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 475/2009 Sb 4.10.2011 Sbírka: 290/2011 Částka: 102/2011 VYHLÁŠKA ze dne 22. září 2011, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 4.10.2011 Sbírka: 288/2011 Částka: 102/2011 ZÁKON ze dne 7. června 2011, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Upozornění na důležité legislativní změny > Nově přijaté předpisy > Novela zákona o správních poplatcích, č. 308/2011 Sb. stručný popis: Novela upravuje výši správních poplatků na úseku působnosti veterinárního zákona. > Novela zákona soudní řád správní, č. 303/2011 Sb. stručný popis: Tomuto zákonu jsme se podrobněji věnovali již v červencovém vydání legislativních novinek. Nyní tak pouze stručně shrneme, že novela stanovuje, že řízení o kasační stížnosti, která znamená, opravný prostředek proti rozhodnutí krajského správního soudu, vede od samého počátku Nejvyšší správní soud. Dosud byla kasační stížnost podávána ke krajskému správnímu soudu, který také činil některé procesní úkony a Nejvyšší správní soud pak rozhodl a to tak, že mohl zrušit nebo potvrdit napadené rozhodnutí. Novela nově umožňuje Nejvyššímu správnímu soudu ve výjimečných případech také rozhodnout ve věci samé. Agenda spojená s kasační stížností je tak komplexně přesunuta na Nejvyšší správní soud, což má urychlit vyřizování těchto stížností.
Další změnu dozná i místní příslušnost správních soudů. Nová úprava počítá, že budou rozhodovat ty soudy, kde je sídlo správního orgánu prvého stupně, tedy v regionech. Oproti současnému stavu, kdy rozhodoval soud místně příslušný podle sídla správního orgánu, který ve věci vydal poslední rozhodnutí. Uvedené vedlo ke značnému přetížení Městského soudu v Praze, kde má sídlo většina ústředních správních orgánů. Novela rovněž rozšiřuje možnosti ochrany před nezákonnými zásahy správních orgánů tím, že umožňuje domáhat se prohlášení zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu nezákonným i tehdy, pokud již zásah ani jeho důsledky netrvají a nehrozí jeho opakování Dále zákon obsahuje novou úpravu rušení opatření obecné povahy (tím je např. územní plán). Tato agenda se nově přesune z Nejvyššího správního soudu na krajské soudy. Návrh na zrušení opatření obecné povahy půjde podat v tříleté lhůtě ode dne, kdy napadené opatření nabylo účinnosti. > Novela zákona o loteriích a jiných podobných hrách, č 300/2011 Sb. stručný popis: Tomuto zákonu jsme se věnovali již v červnovém vydání Legislativních novinek, nyní tak pouze stručně shrneme změny, které přináší. Zákon rozšiřuje pravomoc obcí cestou obecně závazných vyhlášek regulovat na svém území nejen provozování výherních hracích přístrojů, jak je tomu dosud, ale i sázkové hry v kasinu, loterie a jiné podobné hry provozované pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím a dále interaktivní videoloterijní terminály a jiné loterie a jim podobné hry. Zákon dále upravuje podmínky, které musí splňovat osoba, která žádá o povolení k provozování loterií a jiných podobných her. Především může být takové povolení vydáno pouze právnické osobě, která sídlí v České republice a v níž nemá zahraniční osoba žádnou majetkovou účast. Na tento zákon navazuje bezprostředně další novela zákona o loteriích, která v současné době prochází legislativním procesem a která upravuje zdanění a povinné odvody provozovatelů hazardu. > Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, č 298/2011 Sb. stručný popis: Cílem novely je především vytvoření legálního prostoru pro možnost poskytování tzv. nadstandardní zdravotní péče pojištěncům, zvýšení regulačního poplatku (za každý den poskytování ústavní péče, komplexní lázeňské péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách), dosažení optimalizace výdajů systému zdravotního pojištění v oblasti léčiv či prodloužení promlčecí lhůty pro vymáhání dlužného pojistného a penále. V první řadě návrh zákona předpokládá změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Zavádí institut hrazené zdravotní péče ze zdravotního pojištění poskytované v základní variantě, institut zdravotní péče poskytované v ekonomicky náročnější variantě a současně zakotvuje právo pojištěnce vybrat si zdravotní péči buď v rozsahu základní varianty nebo v rozsahu ekonomicky náročnější varianty (pokud ekonomicky náročnější varianta existuje). Zároveň zákon vymezuje také pojem a obsah institutu ekonomicky náročnější varianty, kdy jej označuje za péči, která je za takovou péči označena v příslušném prováděcím právním předpise (tento nebyl dosud vydán). Zjednodušeně tak lze říci, že bude li při léčbě pacienta k dispozici více léčebných metod, které všechny odpovídají stavu pacienta, jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování a ty dražší z nich budou uvedeny ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví jakožto ekonomicky náročnější varianta, pak bude mít pacient nárok na plnou úhradu ze systému veřejného zdravotního pojištění pouze v případě, že si zvolí léčbu nejlevnější variantou. V případě, že zvolí, ekonomicky náročnější variantu, bude muset uhradit rozdíl mezi cenou základní varianty a té ekonomicky náročnější varianty, kterou si zvolil a která mu byla poskytnuta.
Zdravotnická zařízení budou mít povinnost před poskytnutím zdravotní péče, kterou lze poskytnout v obou variantách, pojištěnci nabídnout poskytnutí zdravotní péče v základní variantě a zároveň jej informovat o ekonomicky náročnější variantě, včetně výše příplatku na tuto variantu zdravotní péče. Zákon stanovuje, že léčivé přípravky, které obsahují v zákoně vyjmenované léčivé látky, se oproti dosavadnímu stavu budou plně hradit ze zdravotního pojištění jen v provedení nejméně ekonomicky náročném. Dochází také k výraznému zvýšení regulačního poplatku za každý den poskytování ústavní péče, komplexní lázeňské péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách nebo ozdravovnách, a to ze současných 60 Kč na 100 Kč. > Projednávané zákony > Novela zákona o Rejstříku trestů, sněmovní tisk 281/0 stav: schválena senátem stručný popis: Novela posiluje výměnu informací z evidencí trestů mezi jednotlivými členskými státy EU a upravuje zohledňování odsouzení pachatele trestného činu v některém z členských států EU při novém trestním řízení v jiném členském státě. Nově se stanovuje rejstříkům trestů povinnost předávané informace uchovávat a na žádost jiných členských států je za splnění určitých podmínek dále předávat. Proto jsou stanovena pravidla, jak naložit s informacemi, které např. český rejstřík trestů získá od rejstříku trestů z jiného státu EU. Podrobně jsou také upraveny informace o tom, jaký význam má takováto informace získaná ze zahraničí. Informace o odsouzení českého občana soudem v jiném státě EU nebudou uváděny na výpisu z rejstříku trestů, do něhož se přenesou pouze v případě, že dojde k uznání cizozemského rozhodnutí Českým soudem. Naproti tomu budou evidovány v tzv. opisu, tedy v dokumentu vydávaném pouze pro účely trestního řízení orgánům činným v trestním řízení (zatímco výpis se vydává především pro účely osoby, které se opis týká), který obsahuje informace o každém předchozím odsouzení osoby, včetně těch, které již byly zahlazeny a ve výpisu se tak již neobjevují, a také všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření i o zahlazení odsouzení. Druhá změna se týká zohledňování odsouzení osob v různých členských státech EU. Pokud pachatel bude odsouzen za trestný čin v jiném státě EU a tento trestný čin je trestný i u nás, tak se na něj bude pohlížet jako na recidivistu. Účelem tohoto opatření je především přispět k zohledňování recidivy trestných činů páchaných stejnými osobami v různých státech EU. > Novela ústavního zákona Ústava České republiky, sněmovní tisk 415/0 stav: schválena poslaneckou sněmovnou v 1. čtení stručný popis: Návrh zákona spadá do oblasti volby prezidenta republiky. Cílem uvedeného návrhu je změna současného způsoby volby na volbu přímou, a to s předpokládanou účinností již od roku 2013. Podle současné úpravy je hlava státu volena Parlamentem České republiky na společné schůzi obou komor. Samotná volba se v současné podobě koná v posledních 30 dnech volebního období úřadujícího prezidenta, anebo uvolní-li se úřad prezidenta předčasně, koná se nová volba do 30 dnů od okamžiku uvolnění úřadu. Cílem návrhu zákona je především prohloubení účasti občanů na správě věcí veřejných, a to jejich přímým rozhodováním o obsazení úřadu prezidenta. Podle návrhu by měl být navrhovatelem
kandidáta na prezidenta občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, doloží-li ke svému návrhu petici podepsanou nejméně 50 000 občany České republiky oprávněných volit prezidenta. Jde-li o stanovený počet občanů podepsaných v petici, vychází se z toho, že je nutno stanovit takový počet, který bude deklarovat dostatečně silnou podporu kandidáta a zamezí nadměrnému užívání tohoto práva. Vedle toho by měli mít možnost navrhnout kandidáta také poslanci, a to v minimálním počtu 20 poslanců a senátoři, v minimálním počtu 10 senátorů. Volba prezidenta by měla být založena, stejně jako u voleb do Senátu, na dvoukolovém volebním systému. Volby prezidenta republiky by měl v případě schválení návrhu vyhlašovat předseda Senátu, který je podle platné právní úpravy vyhlašoval pouze v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny. Do jeho rukou by měl také prezident skládat slib. Současně návrh přináší také změnu do oblasti ústavněprávního postihu prezidenta, kdy by vedle velezrady, mohl být prezident stíhán také pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. V případě přijetí tohoto zákona bude nově pro podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky, podávané senátem k Ústavnímu soudu, nutný předchozí souhlas poslanecké sněmovny. V obou komorách by se v těchto případech mělo rozhodovat ústavní většinou. > Novela ústavního zákona Ústava České republiky, sněmovní tisk 469/0 stav: schválena poslaneckou sněmovnou v 1. čtení stručný popis: Novela se týká omezení trestněprávní procesní imunity poslance, která je v současné době u činů spáchaných v průběhu trvání mandátu časově neomezená. Nově bude v případě přijetí tohoto návrhu imunita omezena na dobu trvání mandátu poslance nebo senátora. Obdobná úprava již v současné době existuje v případě soudců Ústavního soudu. V případě přijetí tohoto návrhu by tak bylo stíhání poslance či senátora v situaci, kdy by příslušná komora parlamentu ČR odmítla vydání daného poslance či senátora vyloučeno pouze po dobu trvání jeho mandátu a nikoli jednou pro vždy, jak je tomu podle současné úpravy. > Novela zákona o veřejných sbírkách, sněmovní tisk 474/0 stav: schválena poslaneckou sněmovnou v 1. čtení stručný popis: Návrh přináší vstřícnější postoj veřejné správy k právnickým osobám, které veřejné sbírky konají. Na druhé straně však zpřesňuje míru státní regulace tím, že zavádí kontrolu veřejných sbírek tam, kde dosud chyběla. Návrh novely nově umožňuje konat veřejnou sbírku na dobu neurčitou, zatímco dosud zákon umožňuje konat sbírku maximálně po dobu 3 let. Novela tak odstraňuje neodůvodněná administrativní omezení a zbytečné finanční náklady s ukončováním a obnovováním kontinuálních sbírek každé tři roky. Dále se zavádí možnost konat sbírku i jiným způsobem, než je taxativně uvedeno v aktuálně platném zákoně. Navíc je navrhováno zjednodušení v nakládání s pokladničkami, spočívající především v institutu tzv. putovní pokladničky, tedy pokladničky, kterou je možné užít ve správních obvodech více obecních úřadů. Taková možnost dosud chyběla, přestože přispívání do pokladniček je častý způsob, jakým jsou veřejné sbírky konány. V případě sbírky konané prodejem vstupenek či sbírkových předmětů návrh zavádí povinnost evidence vstupenek a sbírkových předmětů. Zákon by měl nově také obsahovat výčet přestupků a správních deliktů jichž se osoby dopustí v případě nedodržení zákona.
> Zákon o mediaci, sněmovní tisk 426/0 stav: schválen poslaneckou sněmovnou v 1. čtení stručný popis: Cílem návrhu je především zavedení alternativního řešení konfliktů metodou rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení, tzv. mediací. Řešení sporů prostřednictvím mediace by mělo dát stranám sporu možnost vyhnout se soudním sporům a řešit konflikt bez dlouhých čekacích lhůt a bez zbytečných finančních nákladů a tím také ulevit dnes často značně přetíženým soudům. Z hlediska vymezení samotného mediačního způsobu řešení konfliktu lze říci, že se jedná o metodu rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení konfliktů za asistence třetí neutrální strany, tzv. mediátora. Mediátorem bude moci být pouze osoba zapsaná ministerstvem vnitra na jím vedený seznam mediátorů. Mezi podmínkami zápisu do tohoto seznamu, a které jsou následně kladeny na osobu mediátora po celou dobu výkonu jeho funkce je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání, které však nemusí být právnické, a v neposlední řadě také složení zkoušky mediátora. Mediátor vede jednání sporných stran s cílem vytvoření vzájemně přijatelné dohody. Mediační proces by měl mít narozdíl od soudního procesu zcela neformální charakter. Cílem procesu je pak jasně formulovaná, srozumitelná a prakticky uskutečnitelná dohoda, na jejíž podobě se podílejí všichni účastníci mediačního procesu. Mediační dohoda má vždy písemnou podobu. Součástí finální dohody by měly být také konkrétní postupy řešení sporu, rozdělení odpovědnosti, úkolů a sankcí za její nedodržení. Tuto dohodu stvrzuje svým podpisem kromě stran také mediátor. Mediace by byla podle tohoto návrhu zahájena okamžikem uzavření smlouvy mezi stranami konfliktu a mediátorem. Jednou z náležitostí této smlouvy je také určení času, v němž má být dosaženo dohody, protože pokud se tak nestane, mediace uplynutím této lhůty skončí (oproti tomu v případě soudního řízení není žádná lhůta do kdy má být rozhodnuto vůbec stanovena). Zároveň bude mít každá ze stran právo jednostranným prohlášením, mediaci ukončit. Vedle vymezení mediace, jejího průběhu, stran mediace a veškerých povinností účastníků mediace, návrh zákona obsahuje také úpravu odpovědnosti mediátora a jeho postavení. Dále se zabývá vytvořením seznamu mediátorů a úpravou pravomocí Ministerstva spravedlnosti, či České advokátní komory, v oblasti mediace.