Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:most@mo.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A R O K 2007 Most, únor 2008

Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail: most@mo.mpsv.cz, http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A R O K 2007 Most, únor 2008 Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě

Administrativní členění okresu Most

ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

1. Celková charakteristika okresu 1.1. Ekonomická oblast Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Celkové uspořádání terénu ovlivnilo zasazení Mostecka do přírodního prostředí, kde se na severu při společné hranice se SRN nachází oblast Krušných hor (s nadmořskou výškou 500-700 m a délkou 130 km). Na jihozápadě se rozprostírají nejzápadnější výběžky Českého středohoří. Střední část okresu pak vyplňuje Mostecká kotlina. Uhelná sloj, ležící přímo pod městem Most, se nepřímo zasloužila o dnešní ráz zdejší krajiny. Těžba nerostů a hnědého uhlí se zde začala rozvíjet už v 15. stol., dobývání uhlí přetrvalo a vydobylo si v této oblasti na dlouhá léta dominantní postavení. Avšak dnešní Mostecko není charakterizováno pouze hnědým uhlím, chemií a energetikou. Je také místem bohatým na historickou a moderní architekturu. Na rekultivovaných plochách, kde se ještě před několika desítkami let těžilo uhlí, dnes vyrostly již tisíce hektarů nových lesů, polí, ovocných sadů, umělých jezer a úrodných vinic. Výsypka bývalého lomu Vrbenský poskytla útočiště mosteckému Autodromu a jezeru, na výsypce u Braňan je v provozu letiště, na Velebudické výsypce se nachází Hipodrom dostihová dráha. Díky těmto rekultivačním proměnám má okres velmi zajímavou perspektivu. Další řada atraktivních míst (CHKO Českého středohoří, střediska zimních sportů v Krušných horách) předurčuje toto území k tomu, aby se proměnilo ve vyhledávanou rekreační oblast. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem našeho okresu. Při hodnocení ekonomické specializace okresu Most v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Mostecká uhelná, a.s.. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Unipetrol RPA, s.r.o.. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. V areálu Unipetrolu RPA je připravována strategická průmyslová zóna. Průmyslová zóna Záluží má být podle současných plánů největší v republice, měla by umožnit vytvoření několika tisíc pracovních míst. Na projektu spolupracují města Most a Litvínov, podporu má i od Ústeckého kraje. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Zdravotní zázemí je také dobře zastoupeno (Nemocnice Most). Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava). Okres Most je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se

podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak Akreditaci průmyslových zón. V této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o. Do deseti let by měl Nemak investovat a při rozšíření produkce zaměstnat více než 1 300 pracovníků. Město Most registruje několik dalších silných zahraničních investorů, kteří mají zájem o pozemky v průmyslové zóně JOSEPH. Další investiční průmyslová zóna Litvínov Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka. 1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km 2 ) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km 2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu. Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km 2 467 Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 26 Počet obyvatel (k 31. 12. 2004) počet 116 685 Hustota osídlení obyvatel/km 2 250 Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami.

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Muži Ženy Celkem celkem abs. % abs. % abs. % 1.3.1961 112 818 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 1.12.1970 117 189 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 1.11.1980 117 297 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 3.3.1991 120 212 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 1.3.2001 117 196 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3 Zdroj: Český statistický úřad SLBD Okres tvoří 21 obcí a 5 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání 765 0,8 Základní, včetně neukončeného 27 616 28,5 Vyučení a střední odborné bez maturity 37 999 39,3 Úplné střední s maturitou 20 881 21,5 Vyšší odborné a nástavbové 2 560 2,6 Vysokoškolské 5 091 5,2 Nezjištěné 2 083 2,1 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší celkem 96 995 100,0 Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31. 12. 2004 Věk Z toho ženy ve věku 0-14 15 59 60 64 65+ 0 14 15 59 60 64 65+ 18 490 77 614 6 624 13 957 8 942 38 606 3524 8 619 Celkem: 116 685 Celkem: 59 691 V populaci okresu mírně převažují ženy (51,2 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 66,5 % obyvatel v produktivním věku (15 59 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (15,8 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (12 %).

2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k 31. 12. 2006 31. 12. 2007 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 273 264 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 1870 1943 celkový počet zaměstnavatelů 2143 2207 Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává stabilizovaný. I v uplynulém roce došlo k mírnému nárůstu jejich počtu, a to v kategorii středních podniků nad 25 zaměstnanců, což je z hlediska vývoje zaměstnanosti příznivý signál. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ stav k 31. 12. 2006 31. 12. 2007 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 32893 32949 zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 8312 8621 osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 4758 4854 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 45963 46424 Z hlediska počtu zaměstnanců si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci. Tyto společnosti zaznamenaly nárůst zaměstnanosti o 518 pracovních míst. Střední firmy, se stavem do 25 zaměstnanců zaznamenaly pokles o 100 pracovních míst. Pro příznivý vývoj zaměstnanosti je důležitý zejména rozvoj malého a středního podnikání, který by ve svém důsledku mohl vést ke stabilizaci v oblasti zaměstnanosti, kde je situace stále poměrně nestabilní a ovlivněná sezónními výkyvy. Uplynulý rok lze považovat z hlediska zaměstnanosti za velmi úspěšný, neboť nezaměstnanost se v okrese Most snížila. Za snížením nezaměstnanosti v okrese stojí zejména investoři, kteří zahájili, nebo rozšířili, svou činnost. 2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most.

Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 31. 12. 2007 Odvětví Zemědělství, myslivost lesní hospodářství Rok 2004 Počet subjektů Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2004 Počet pracovních míst Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 32 36 36 44 410 473 304 343 Rybolov, chov ryb 0 0 0 1 0 0 0 1 Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny plynu a vody 5 5 5 5 5 294 5 037 4 765 4 595 228 261 286 313 10 841 10 823 10 827 11 190 8 8 8 7 716 656 593 633 Stavebnictví 258 281 317 353 3 320 3 269 3 406 3 443 Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj *) Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 560 631 690 731 4 851 4 846 4 690 4 533 177 207 235 226 1 008 1 065 1 109 1 119 104 116 124 131 3 966 3 879 3 677 3 537 23 26 27 29 291 262 232 217 278 304 333 380 2 138 2 452 2 505 3 185 41 41 41 42 1 797 1 556 1 617 1 681 Školství 114 117 116 122 2 715 2 696 2 680 2 696 Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 61 62 68 71 3 026 2 981 2 947 2 970 176 208 231 248 1 394 1 484 1 523 1 408 CELKEM 2 061 2 299 2 513 2703 41 467 41 479 40 875 41 551 *) zahrnuje i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.) Uvedená tabulka vyjadřuje počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v okrese Most za jednotlivá časová období. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu; stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují chov ryb, odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody; dobývání nerostných surovin a peněžnictví. V roce 2007 byl nově zaznamenán 1 podnikatelský subjekt zabývající se chovem ryb.

Celkový počet sledovaných zaměstnavatelů se v databázi ÚP zvýšil o 187 subjektů. Což se dá vysvětlit zejména nárůstem počtu společností s ručením omezeným (nárůst oproti 31. 12. 2006 o 127 subjektů, tj. o 17,8 %). Celková zaměstnanost se u sledovaných zaměstnavatelských subjektů zvýšila o 676 pracovních míst. Nejnižší zaměstnanost v okr. Most představuje, stejně jako rok minulý, peněžnictví a pojišťovnictví, tj. 217 pracovních míst. Nejvyšší zaměstnanost v okr. Most představuje: - zpracovatelský průmysl, tj. 11 190 pracovních míst, - dobývání nerostných surovin, tj. 4 595 pracovních míst, - obchod a opravy spotřebního zboží, tj. 4 533 pracovních míst. Nejvýraznější změnu v počtu pracovních míst zaznamenalo: - odvětví dobývání nerostných surovin (pokles o 170 prac. míst, tj. o 3,6%), - odvětví doprava, skladování pošty a telekomunikace (pokles o 140 prac. míst, tj. o 3,8%). Opak zaznamenalo: - odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (nárůst o 680 prac. míst, tj. o 27,1%), - zpracovatelský průmysl (nárůst o 363 prac. míst, tj. o 3,4%). Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 31. 12. 2007 Odvětví Počet subjektů Počet prac. míst Rok 2007 % Rok 2007 % Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství 44 1,6 343 0,8 Rybolov a chov ryb 1 0,0 1 0,0 Dobývání nerostných surovin 5 0,2 4 595 11,1 Zpracovatelský průmysl 313 11,6 11 190 27,0 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 7 0,3 633 1,5 Stavebnictví 353 13,1 3 443 8,3 Obchod a opravy spotřebního zboží 731 26,9 4 533 10,9 Pohostinství, ubytování 226 8,4 1 119 2,7 Doprava, skladování pošty a telekomunikace 131 4,8 3 537 8,5 Peněžnictví a pojišťovnictví 29 1,1 217 0,5 Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj*) 380 14,1 3 185 7,7 Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 42 1,6 1 681 4,0 Školství 122 4,5 2 696 6,5 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 71 2,6 2 970 7,1 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 248 9,2 1 408 3,4 CELKEM 2703 100,0 41 551 100,0 *) zahrnuje i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.) Tabulka uvádí počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v jednotlivých odvětvích v okrese Most s procentuelním vyjádřením.

Podíl významných zaměstnavatelů na jednotlivých odvětvích v okrese Most k 31. 12. 2007 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 2,6% Školství 4,5% Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 1,6% Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 9,2% Rybolov a chov ryb 0,0% Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství 1,6% Dobývání nerostných surovin 0,2% Zpracovatelský průmysl 11,6% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,3% Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 14,1% Peněžnictví a pojišťovnictví 1,1% Doprava, skladování pošty a telekomunikace 4,8% Pohostinství, ubytování 8,4% Obchod a opravy spotřebního zboží 27,0% Stavebnictví 13,1% Grafické znázornění vyhodnocuje procentuelní podíl zaměstnavatelů v jednotlivých odvětvích. Nejvyšší počet zaměstnavatelských subjektů zaznamenal obchod a opravy spotřebního zboží (731, tj. 27,0%). Mezi další odvětví mající vysoký podíl zaměstnavatelských subjektů patří: činnosti v oblasti nemovitostí, výzkumu a vývoje (380, tj. 14,1%) a stavebnictví (353, tj. 13,1%). Nejmenší podíl v počtu zaměstnavatelů nesou odvětví: rybolov a chov ryb (1, tj. 0,01%), dobývání nerostných surovin (5, tj. 0,2%) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (7, tj. 0,3%).

2.3. Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31. 12. 2006 31. 12. 2007 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchazeči uchazeči místa 1 místo místa uchaz./ 1 místo bez vzdělání a neúplné základní 92 7 13 83 109 1 základní vzdělání 5873 62 95 4605 257 18 nižší střední vzdělání 6 1 6 3 1 3 nižší střední odborné 321 3 107 227 3 76 střední odborné s výuč.listem 4635 473 10 3260 591 6 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 51 6 8 40 13 3 ÚSV 236 12 20 157 4 39 ÚSO s vyučením i maturitou 434 20 22 298 36 8 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 1177 73 16 895 70 13 vyšší odborné vzdělání 19 3 6 15 4 4 bakalářské vzdělání 41 0 0 40 1 40 vysokoškolské 120 35 3 109 30 4 doktorské 2 0 0 1 0 0 celkem 13007 695 19 9733 1119 9 Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký, stejně jako absolventů středních odborných škol. Naopak relativně špatná je situace u absolventů gymnázií a uchazečů s nižším středním vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo velmi vysoký. Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: zedník, zámečník, obráběč kovů, svářeč, tesař, truhlář, kuchař, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivě nesmyslný rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkolu (případ šiček, švadlen). Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od minulého roku mají zaměstnavatelé možnost využívat při zadávání volných pracovních míst služby Portálu MPSV, který umožňuje zadávání a údržbu pracovních míst prostřednictvím internetu na základě oprávnění přiděleného úřadem práce. V průběhu roku 2007 bylo prostřednictvím Portálu MPSV 849 pracovních míst zadáno a 488 zrušeno. K 31. 12. 2007 bylo

prostřednictvím Portálu MPSV udržováno 364 pracovních míst. Právo údržby pracovních míst na Portále MPSV bylo k 31. 12. 2007 přiděleno 121 zaměstnavatelům. Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 31. 12. 2006 31. 12. 2007 Třída KZAM volná uchaz./ volná uchaz./ Uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo 1 vedoucí a řídící pracovníci 124 19 7 89 15 6 2 odborní duševní pracovníci 3 technici, zdravotníci a pedagogové 4 nižší administrativní pracovníci 5 pracovníci ve službách a obchodu 6 dělníci v zemědělství a lesnictví 7 kvalifikovaní řemeslníci 8 obsluha strojů 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 391 55 7 292 47 6 829 90 9 635 106 6 1091 7 156 763 22 35 2524 38 66 1818 78 23 161 13 12 122 4 31 2198 327 7 1418 552 3 1193 105 11 873 131 7 4382 41 107 3505 164 21 Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně významně vzrostla poptávka po obsluze strojů a zařízení a také po nekvalifikovaných pracovních. U nekvalifikovaných pracovníku způsobila nárůst počtu pracovních míst zejména větší poptávka po obsluze různých výrobních linek. I když jsou tato místa svým charakterem určena pro nekvalifikované pracovníky, dávají zaměstnavatelé při jejich obsazování přednost zájemcům s vyšší úrovní vzdělání (vyučeným). Vývoj počtu volných pracovních míst Měsíc Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo 2005 2006 2007 2005 2006 2007 Leden 288 250 702 53 59 19 Únor 262 432 695 57 34 18 Březen 324 415 716 46 35 17 Duben 319 489 770 45 29 15 Květen 317 512 951 46 28 12 Červen 360 695 993 40 20 11 Červenec 300 686 1 073 49 20 10 Srpen 359 752 1 189 41 19 9 Září 327 702 1 219 45 20 9 Říjen 312 660 1 173 46 20 9 Listopad 304 664 1 186 47 19 8 Prosinec 279 695 1 119 52 19 9

Z této tabulky je jasně patrný letošní prudký nárůst počtu hlášených volných míst, který je proti stejnému období loňského roku více než dvojnásobný. Tento stav pouze potvrzuje trend posledních měsíců, kdy se začala situace v nezaměstnanosti lepšit, zejména v souvislosti s dobrou ekonomickou situaci v ČR, která přinesla i hospodářské oživení a s ním související větší nabídku pracovních příležitostí.

3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN celkem stav k ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem 13 007 9 733 6 871 5 222 z toho dosažitelní 12 454 9 267 6 504 4 921 volná pracovní místa 695 1 119 695 1 119 uchazeči připadající na 1 VPM 19 9 10 5 uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti 1 678 1 370 922 739 míra nezaměstnanosti (v %) 19,47 15,46 23,9 19,6 V roce 2007 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 4,01 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2006. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 3 274. Počet evidovaných uchazečů je nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na druhé pololetí 2007. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend let předcházejících a v letošním roce došlo k výraznému meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2007 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k mírnému nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému zejména ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Od ledna však již nezaměstnanost klesala, jednak vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale zejména větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa. Míra nezaměstnanosti je nižší než úřad práce předpokládal i díky změně klouzavých průměrů pracovní síly pro výpočet nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále mimořádně příznivě. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres, i přes její výrazný pokles, stále na prvním místě v rámci ČR. Bohužel se nám stále nedaří opustit tuto nelichotivou první pozici, a to přesto, že vývoj na trhu práce předčil naše nejoptimističtější očekávání. Navíc očekáváme, že i nadále bude tento příznivý vývoj pokračovat zejména díky příchodu nových investorů do zóny JOSEPH a dalšímu rozvoji výroby v zóně TRIANGLE, kde se předpokládá během letošního roku vznik nejméně 2000 pracovních míst, která by měli vytvořit konsorcium japonských firem IPS ALPHA a firma Hitachi. Toto vše by mělo zásadním způsobem ovlivnit vývoj nezaměstnanosti v našem okrese. Navíc se v dalších letech předpokládá vznik dalších cca. 8.000 pracovních míst.

3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za rok 2006 9 257 10 671 8 084 4 370 4 917 3 679 za rok 2007 8 522 11 796 7 585 3 968 5 617 3 739 Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy jednak přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1138 uchazečů), zároveň jich však bylo také 1044 vyřazeno. Nejvíce vyřazených uchazečů bylo v říjnu, a to 1192. Nejvíce umístěných uchazečů bylo v březnu, kdy bylo do zaměstnání umístěno 780 uchazečů. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá, a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Z tohoto důvodu byly počty umístěných uchazečů v únoru a březnu vysoké. Oproti minulým letům se ale počty umístěných uchazečů nijak významně nesnižovaly v průběhu celého roku, s výjimkou prosince, kdy byl počet umístěných uchazečů velmi nízký. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání. Míry nezaměstnanosti v roce 2007 20,00 19,00 18,00 17,00 Míra nezaměstnanosti v % 16,00 15,00 14,00 13,00 12,00 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Okres Most Ústecký kraj Česká republika

3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k stupeň vzdělání celkem ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 92 0,7 83 0,9 41 0,6 37 0,7 základní vzdělání 5 873 45,2 4 605 47,3 3 012 43,8 2 390 45,8 nižší střední vzdělání 6 0,1 3 0,0 3 0,1 2 0,0 nižší střední odborné 321 2,5 227 2,3 136 2 104 2,0 střední odborné s výuč.listem 4 635 35,6 3 260 33,5 2 354 34,3 1 707 32,7 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 51 0,4 40 0,4 46 0,7 39 0,7 ÚSV 236 1,8 157 1,6 161 2,3 103 2,0 ÚSO s vyučením i maturitou 434 3,3 298 3,1 256 3,7 184 3,5 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 1 177 9 895 9,2 770 11,2 575 11,0 vyšší odborné vzdělání 19 0,1 15 0,2 11 0,2 10 0,2 bakalářské vzdělání 41 0,3 40 0,4 22 0,3 25 0,5 vysokoškolské 120 0,9 109 1,1 58 0,8 45 0,9 doktorské 2 0,1 1 0,0 1 0,1 1 0,0 celkem 13 007 100 9 733 100 6 871 100 5 222 100 V uplynulém roce se nepatrně zvýšil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, přesto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 52:48. Pokles podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na poklesu nezaměstnanosti. Zároveň se mírně zvýšil i podíl uchazečů s vysokoškolským vzděláním. Lze očekávat, že se snižující se nezaměstnaností bude růst podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, protože zaměstnavatelé dávají při výběru uchazečů přednost těm, kteří nějaké vzdělání mají, a to i při obsazování míst, která žádné vzdělání nevyžadují. Uchazeči podle vzdělání 36% 14% 2% 48% základní vzdělání vyučení SŠ VŠ

Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 760 5,8 596 6,1 375 5,5 301 5,8 20 24 let 1 815 14 1 153 11,8 773 11,3 489 9,4 25 29 let 1 714 13,2 1 137 11,7 861 12,5 624 11,9 30 34 let 1 776 13,7 1 274 13,1 1 025 14,9 748 14,3 35 39 let 1 485 11,4 1 120 11,5 908 13,2 681 13,0 40 44 let 1 448 11,1 1 081 11,1 869 12,6 651 12,5 45 49 let 1 314 10,1 996 10,2 704 10,2 554 10,6 50 54 let 1 493 11,5 1 269 13,1 867 12,6 729 14,0 55 59 let 1 083 8,3 945 9,7 454 6,6 404 7,7 nad 60 let 119 0,9 162 1,7 35 0,5 41 0,8 celkem 13 007 100 9 733 100 6 871 100 5 222 100 Z tabulky je patrné, že na snížení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 35 let, což je poměrně zajímavé, neboť tato skupina měla v dřívější době problém s nástupem do zaměstnání. Důvodem byl zejména nedostatek praktických dovedností. Zdá se, že s rostoucí nabídkou pracovních míst tento handicap padl a vzdělaní mladí lidé již nemají zásadní problém nalézt zaměstnání. Oproti starším uchazečům jsou pro zaměstnavatele perspektivní a ti jsou ochotni investovat prostředky do jejich zapracování a případného doplnění klíčových kompetencí. Opačný trend lze pozorovat u uchazečů nad 50 let, jejichž podíl na celkové nezaměstnanosti se výrazně zvýšil a zdá se, že bez použití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bude možnost uplatnění této věkové skupiny na trhu práce stále menší. Uchazeči o zaměstnání - věková struktura 13% 10% 11% 10% 2% 0% do 19 let 6% 20-24 let 12% 25-29 let 30-34 let 12% 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 12% 55-59 let 12% 60-64 let 65 a více let

Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 1 699 13,1 1 595 16,4 766 11,1 703 13,5 3 6 měsíců 1 370 10,5 1 063 10,9 725 10,6 544 10,4 6 9 měsíců 881 6,8 661 6,8 472 6,9 344 6,6 9 12 měsíců 836 6,4 506 5,2 446 6,5 267 5,1 12 24 měsíců 2 009 15,4 1 385 14,2 1 119 16,3 792 15,2 nad 24 měsíců 6 212 47,8 4 523 46,5 3 343 48,7 2 572 49,2 celkem 13 007 100 9 733 100 6 871 100 5 222 100 Podíl uchazečů, kteří jsou dlouhodobě v evidenci, je stále velmi vysoký. Více než 6 měsíců je evidováno 72,7% uchazečů a více než 12 měsíců 60,7% uchazečů. Došlo tedy k mírnému zlepšení, zejména díky ještě intenzivnější práci s touto skupinou uchazečů. Situace je však stále velmi špatná. Ještě horší je situace u žen, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 76,1% a více než 12 měsíců 64,4%. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti patří k jednomu z hlavních úkolů na příští období. Uchazeči podle délky evidence 47% 14% 16% 5% 11% 7% do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců více než 24 měsíců Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k Délka evidence celkem ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 průměrná délka evidence evidovaných uchazečů 1 110 1 163 1 110 1 186 průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 553 647 614 691

Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 124 1 89 0,9 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 391 3 292 3,0 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 829 6,4 635 6,5 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 091 8,4 763 7,8 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 2 524 19,4 1 818 18,7 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 161 1,2 122 1,2 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 2 198 16,9 1 418 14,6 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 1 193 9,2 873 9,0 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 4 382 33,7 3 505 36,0 tř. 0 příslušníci armády 7 0,1 6 0,1 nezadáno 107 0,8 212 2,2 celkem 13 007 100 9 733 100 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 54 0,8 40 0,8 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 245 3,6 180 3,4 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 449 6,5 347 6,6 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 911 13,3 636 12,2 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 1 971 28,7 1 457 27,9 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 98 1,4 78 1,5 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 351 5,1 207 4,0 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 298 4,3 203 3,9 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 436 35,5 1 950 37,3 tř. 0 příslušníci armády 2 0,1 1 0,0 nezadáno 56 0,8 123 2,4 celkem 6 871 100 5 222 100 Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, - prodavači v obchodech, - pomocníci a uklízeči, - sekretářky, - zedníci, - kuchaři, - řidiči.

3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 3.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k Stupeň vzdělání celkem Ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 bez vzdělání a neúplné základní 37 22 18 7 základní vzdělání 195 176 107 93 nižší střední vzdělání 0 0 0 0 nižší střední odborné 62 27 29 11 střední odborné s výuč.listem 190 92 74 53 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. 0 0 0 0 listu ÚSV 14 5 10 3 ÚSO s vyučením i maturitou 82 60 44 39 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 142 100 89 54 vyšší odborné vzdělání 5 5 2 3 bakalářské vzdělání 24 22 13 14 vysokoškolské 10 10 7 4 doktorské 0 0 0 0 celkem 761 519 393 281 Situace v zaměstnávání absolventů škol se v posledních letech neustále zlepšuje a jejich počty z roku na rok klesají. Přesto bylo na konci roku v evidenci 321 absolventů škol, kterým se zatím nepodařilo najít uplatnění na trhu práce. Těmto uchazečům věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a zejména formou intenzivní poradenské činnosti se snaží o jejich co nejrychlejší začlenění na trh práce. Jinak hrozí postupná ztráta ve škole získaných teoretických i praktických dovedností. Nepoměrně horší situace je u mladistvých uchazečů se základním vzděláním. O tyto uchazeče je ze strany zaměstnavatelů jen malý zájem a úřad práce musí k jejich umístění do pracovního poměru využívat systém dotovaných pracovních míst. I na tomto případě se ukazuje jak důležité, pro úspěšné začlenění na trh práce, je dosažení jakéhokoliv odborného vzdělání. K dalšímu zlepšení situace v oblasti zaměstnávání absolventů škol by mohlo přispět obnovení učňovského školství, kdy se každý učeň učil pro konkrétního zaměstnavatele. Na jedné straně by si zaměstnavatelé mohli takto vychovávat a připravovat kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně by se eliminovaly situace nesmyslného chrlení absolventů v profesích, které vlastně nikdo nepotřebuje.

3.4.2 Osoby se zdravotním postižením Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem Ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 osoby se ZP 1 311 1 108 572 469 podíl na celkovém počtu uchazečů 10,1 11,4 8,3 9,0 z toho: plně invalidní 5 8 1 4 částečně invalidní 919 817 398 344 os. zdravotně znevýhodněné 387 283 173 121 Vzhledem k stále vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se zdravotním postižením jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání. 8 000 7 000 6 000 5 000 Počet evidovaných 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíc v roce Ženy OZP Absol. a mlad.

4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne 1. 5. 2004 do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích zemí, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnaní cizinci stav k 31. 12. 2006 31. 12. 2007 Zaměstnaní s pracovním povolením 341 158 Informace o zaměstnaní podle 98 písm. a) až e), j), k) 42 53 Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska 208 430 4.1. Zaměstnávání občanů EU a EHP K 31. 12. 2007 bylo v okrese Most registrováno na informačních kartách celkem 430 občanů EU. Tuto skupinu tvoří Slováci (192), Bulhaři (90), Rumuni (75), Poláci (35), Němci (17), Litevci (7), Britové (3), Nizozemci (3), Belgičané (2), Irové (2), Ital, Švéd, Rakušan a Dán. Slováci, Poláci a Litevci jsou zaměstnáváni převážně v dělnických profesích, Bulhaři a Rumuni v řemeslných profesích a ostatní zejména jako vedoucí pracovníci, učitelé a technici. Z celkového počtu 430 zde pracovalo 46 žen, tj. 10,7 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi svářeč, lešenář, montážní dělník, stavební dělník, ale také lékař. Největším zaměstnavatelem je firma EUROMONT LEŠENÍ spol. s r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., MONIZ s.r.o., OKZ HOLDING a.s., a RELUKO s.r.o.. 4.2. Zaměstnávání ostatních cizinců tzv. třetích zemí Platných povolení k zaměstnání cizinců k 31. 12. 2006 bylo celkem 158. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, stavební dělník, montážní dělník a šička. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. Počet platných povolení se v průběhu roku snížil o 183 a to především v důsledku vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie. Občané těchto států tedy od 1. 1. 2007 již nepotřebují k výkonu zaměstnání na území České republiky pracovní povolení. Z hlediska národnostního složení jsou tu nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Ukrajiny (107) a Mongolska (29). Mezi největší zaměstnavatele patří ALKONES s.r.o., EVROPA 2000, s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., HARTMANN RICO a.s. a MIKO 2000 s.r.o.. V případě evidovaných cizinců (53 osob), u kterých se nevyžaduje povolení k zaměstnání, se jednalo o státní příslušníky následujících států Ukrajina (14), Čína (12), Mongolsko (5), Kyrgyzstán (4), Ruská federace (4), Jemen (3), Kazachstán (2), Vietnam (2), Palestina (2) a po jedné osobě Bosna a Hercegovina, Moldávie, Makedonie, Nigérie a Srbsko.

4.3. Zaměstnávání občanů ČR v SRN a dalších zemích EU/EHP stav k 31. 12. 2006 31. 12. 2007 Pracovní smlouvy na 4 měsíce (SRN) 17 22 Pracovní smlouvy na 12 až 18 měsíců (SRN) 2 1 Pracovní Smlouvy do Švýcarska 0 0 V roce 2007 úspěšně zažádalo v okrese Most o pracovní povolení na dobu 4 měsíců ve Spolkové republice Německo 22 občanů ČR. Nejčastěji se jednalo o sezónní práce v oblasti hotelnictví, gastronomie a zemědělství. Ve stejném období byli úspěšný 1 žadatel do Spolkové republiky Německo na dobu 12 měsíců s prodloužením na 18 měsíců. Další možnost zprostředkování zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce v Mostě, vyplývající z bilaterálních dohod mezi Českou republikou a Švýcarskem, nevyužil nikdo. Statistické údaje o uplatnění našich pracovníků v ostatních zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru není možné získat, neboť občané České republiky nemají povinnost hlásit našim úřadům zemi, ve které začali pracovat. V případě nutnosti vyřízení pracovního povolení, které vyplývá ze zavedených přechodných období, je tato agenda vyřizována přímo v dané zemi. Zájemci o práci v zemích EU/EHP hojně využívají poradenských a informačních služeb sítě EURES (Evropské služby zaměstnanosti), která působí při úřadech práce od 1. 5. 2004.

5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost V roce 2007 bylo kontrolním a právním odborem přijato 64 podnětů, z toho 8 podnětů bylo z důvodu věcné příslušnosti postoupeno jinému správnímu orgánu a 1 podnět byl vyřizován v součinnosti s jiným správním orgánem. Podněty se převážně týkají nelegálního zaměstnávání občanů. Ve stejném období bylo kontrolním oddělením provedeno 228 kontrol zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. U 42 zaměstnavatelů bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 112 občanů. Jednalo se nejčastěji o profese číšník, pomocný zedník a prodavačka. Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 7 zaměstnavatelů zjištěno nelegální zaměstnávání 11 cizinců při výkonu činnosti prodavačka, zedník, číšník a dělník. Tři kontroly se konaly ve spolupráci s Cizineckou policií a s Městskou policií a 1 kontrola ve spolupráci s Policií ČR. Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 56 zaměstnavatelům uložena pokuta v celkové výši 1.279.000, -Kč. Dále byla uložena 1 pořádková pokuta ve výši 20.000,- Kč Dále v rámci své činnosti kontrolní odbor přijal 7 stížností týkající se zaměstnanců nebo činnosti úřadu práce, 6 stížností bylo shledáno nedůvodnými, 1 stížnost byla shledána důvodnou. K důvodné stížnosti bylo přijato opatření spočívající v poučení všech zaměstnanců příslušného odboru. Dále bylo kontrolním oddělením v roce 2007 provedeno 49 následných veřejnosprávních kontrol a 4 průběžné veřejnosprávní kontroly. Ve 13 případech následných veřejnosprávních kontrol bylo zjištěno porušení podmínek dohody, kontrolní zjištění bylo předáno na Finanční úřad v Mostě. V 1 případě následné veřejnosprávní kontroly byl dán podnět ke kontrole OIP Ústí nad Labem a MŠMT, ve dvou případech OSSZ Most a VZP Most. V rámci průběžné kontroly nebylo zjištěno porušení. Za neposkytnutí součinnosti při provádění následné veřejnosprávní kontroly byla uložena 1 pořádková pokuta ve výši 20.000,- Kč. 5.2. Insolvence Při vyplácení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů se úřad práce řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 73/2006 Sb. Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti a na kterého byl podán návrh na konkurs, protože nebyl schopen plnit své pracovně právní závazky vůči zaměstnancům.

V roce 2007 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 41 návrhů na prohlášení konkursu. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v průběhu roku 50 zaměstnanců dvanácti zaměstnavatelů. Z celkového počtu žadatelů bylo uspokojeno 49 žádostí a 1 žádost byla zamítnuta, protože na zaměstnavatele nebyl podán návrh na konkurs, a proto nebyl pro účely uspokojení mzdových nároků v platební neschopnosti. Mzdy za rok 2007 byly vyplaceny v celkové výši 1,441.637,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění 93.493,- Kč, na zdravotní pojištění 55.415,- Kč a na daních 353.511,- Kč. Čisté mzdové nároky byly vyplaceny v částce 939.218,- Kč. Na jiné místně příslušné úřady práce bylo postoupeno celkem 7 žádostí zaměstnanců, kteří požádali o uplatnění mzdových nároků.

6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti rok 2006 rok 2007 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 289 907 264 637 z toho na pasivní politiku (PPZ) 108 812 98 994 1) včetně ESF podíl PPZ na PZ v % 37,5 37,4 na aktivní politiku (APZ) 1) 160 867 128 498 podíl APZ na PZ v % 55,5 48,6 Podpora zaměstnávání OZP - příspěvek dle 78zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 19 464 35 702 podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v % 6,7 13,5 Insolvence 764 1 443 podíl insolvence na PZ v % 0,3 0,5 Za příznivý signál v oblasti výdajů na politiku zaměstnanosti považujeme, že podíl na proaktivní opatření na trhu práce převyšuje stále 50%. Znamená to, že větší část finančních prostředků je používána na aktivní ovlivňování trhu práce, a ne pouze na pasivní vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na cílené programy zaměstnanosti, na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu. Rozdělení prostředků na politiku zaměstnanosti v roce 2007 13% 1% 49% 37% PPZ APZ 78 insolvence

Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok 2006 rok 2007 SÚPM zřízená zaměstnavateli 2 481 1 957 SÚPM vyhrazená zaměstnavateli 25 002 16 612 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 3 948 2 441 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 248 50 veřejně prospěšné práce 44 643 33 359 chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP 14 952 8 988 rekvalifikace 13 824 10 993 překlenovací příspěvek 371 360 příspěvek na dopravu zaměstnanců 37 5 příspěvek na zapracování 34 24 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 cílené programy k podpoře zaměstnanosti 120 15 948 7 707 programy tvorby nových pracovních míst 6500 41 555 Evropský sociální fond OP RLZ 31 158 1 288 Rezervní fond 1 102 2 137 Ostatní (semináře, expertízy apod.) 619 1 022 celkem 160 867 128 498 Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém roce 75 811 000,- Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu, cílených programů a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti.

6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) rok 2006 rok 2007 SÚPM zřízená zaměstnavateli 39 36 SÚPM vyhrazená pracovní místa 585 254 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 67 52 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 3 1 místa v rámci VPP 349 418 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) 79 37 celkem 1122 798 6.2.1. Společensky účelná pracovní místa příspěvek na vytvoření V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 36 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 78 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 63 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 62 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 byla vytvořena pracovní místa v těchto profesích: asistentka ředitele, zámečník, obsluha internetového obchodu, projektant-kreslič, mechanik-elektronik, kuchař-číšník, švadlena, prodavačka, manipulační dělník, dělník ve výrobě, obchodní referent, pracovník v potravinářské výrobě, automechanik, pracovník obsluhy CTP. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vynaloženo celkem 1.956.530,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 54.348,-Kč. Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených. 6.2.2. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 254 nových pracovních míst. Část těchto míst je vytvářena pouze na dobu 6 měsíců, proto bylo k 31. 12. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 178 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 175 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 249 uchazečů o zaměstnání.

V roce 2007 byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: administrativní pracovník, prodavačka, uklízečka, balič. Na vyhrazená pracovních míst bylo v roce 2007 vynaloženo celkem 16.612.480,- Kč. Z toho bylo 12.000.950,-Kč vynaloženo na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 4.611.530,-Kč na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli postupně narůstá a počet uzavíraných dohod se zvyšuje. Počet uzavřených dohod je mírně vyšší než v loňském roce. Kromě výše příspěvku, která byla v roce 2007 průměrně 4.000,-Kč měsíčně po dobu 6 resp. 12 měsíců, hravě hlavní roli fakt, že se zaměstnavatel nezavazuje k udržení pracovního místa po určitou dobu. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči do 25 let. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k získání praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel. 6.2.3. Společensky účelná pracovní místa příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 52 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 104 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost. V roce 2007 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: specializovaný maloobchod, holičství-kadeřnictví, hostinská činnost. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vynaloženo celkem 2.441.407,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 46.950,-Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je úmrtnost v rámci tohoto nástroje malá.