Postavení českého trhu práce v rámci EU



Podobné dokumenty
Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

2010 Dostupný z

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

2015 Dostupný z

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

2016 Dostupný z

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla

Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD. Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

Hodnotící tabulka jednotného trhu

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

Legislativa v ČR i zahraničí

V Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014

Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

PGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1

Úřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Počítače a internet v českých domácnostech

OBSAH. Zkratky 11. Úvod Vymezení pojmů Daňová harmonizace Daňová koordinace 19

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en)

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

Směrnice děkana HGF č. 1/2018. Motivační odměňování doktorandů a studentů prezenční formy studia Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

Traces - Export živých zvířat do třetích zemí z ČR

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

PŘÍLOHA V (CENY SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ)

A. BELGIE - Neuplatňuje se. B. ČESKÁ REPUBLIKA - Neuplatňuje se. C. DÁNSKO - Neuplatňuje se. D. NĚMECKO- Neuplatňuje se. E. ESTONSKO - Neuplatňuje se.

Business index České spořitelny

Ondřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Workshop e-capacit8

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

Postavení České republiky v zahraničním obchodu sousedních států

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků

Dětská úrazovost v České republice, stav, vývoj a prevence. Doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc.

INFORMACE. Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech. Alžběta Vazačová. Úvod

MINIMÁLNÍ MZDA 2019 v ČR a v zemích EU

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

1. Míra ekonomické aktivity

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

PŘÍLOHA I OSOBY KRYTÉ NAŘÍZENÍM

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20

Standardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU

Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta )

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

PŘÍLOHA 2 SLUŽBY A CENY. mezi společnostmi. Air Telecom s.r.o., nástupce OLO

1.3. Mzdová konvergence

ANNEX PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

TRACES - Import živých zvířat do ČR 1 / 2017

Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012

PŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI, A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (Čl. 8 odst.1) Obecné poznámky Je

PŘÍLOHA 2 SLUŽBY A CENY. mezi společnostmi. Air Telecom a.s. OLO

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

Transkript:

29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí roku 2015 míra zaměstnanosti 20-64letých meziročně zvýšila. Ke stanovenému cíli členským zemím EU chybí v průměru 4,6 procentního bodu. V České republice u mužů v tomto věku byla zaměstnanost v rámci unie vůbec nejvyšší. Tomu odpovídá skutečnost, že naopak celková míra nezaměstnanosti dosáhla v ČR nejnižší úrovně. Míra zaměstnanosti ve věku 20-64 let je v České republice stále sedmá nejvyšší v EU Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve v zemích EU28 dosahovala v průměru 70,4 procent. Míra zaměstnanosti mužů (76,3 %) přitom stále výrazně převyšovala míru zaměstnanosti žen (64,6 %). Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti dlouhodobě dosahuje Švédsko (80,6). Naopak nejnižší míra zaměstnanosti je v Řecku (ve pouze 55,5 %), kde je dokonce míra zaměstnanosti žen pod 50 procenty. Meziročně se pak v Lucembursku výrazněji snížila míra zaměstnanosti mužů, a to o 3,5 procentního bodu. Naopak v Bulharsku se podařilo zvýšit celkovou míru zaměstnanosti o 2,6 procentního bodu. Vyšší úroveň zaměstnanosti ve mírně spadla a cílovou úroveň 75 % si udrželo celkem sedm států včetně České republiky (Švédsko, Německo, Spojené království, Dánsko, Nizozemsko, Estonsko a Česká republika). Na druhé straně je míra zaměstnanosti stále velmi nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Chorvatska, Itálie, Španělska a Rumunska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku. Ve všech členských zemích je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů byla ve 4. čtvrtletí roku 2015 právě v České republice (83,7 %), poté ve Spojeném království (83,2 %) a Německu (83,0 %). Míru zaměstnanosti žen suverénně vede Švédsko s 78,5%. V ČR zaměstnanost žen dosáhla 66,9%, tady rozdíl mezi muži a ženami stále patří v této míře k jednomu z nejvyšších v EU. Ve se Česká republika již po několikáté zařadila na sedmé místo mezi země EU28, když míra naší zaměstnanosti (75,4 %) převyšovala průměr EU28 o dokonce 5 procentních bodů. Ze sousedních států mělo ve čtvrtém čtvrtletí 2015 vyšší míru zaměstnanosti pouze Německo (78,2 %), Rakousko dosáhlo srovnatelné úrovně s ČR. Naproti tomu v Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost nižší zhruba o 7 procentních bodů. Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, e-mail: infoservis@czso.cz 1

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %) Rozdíl v p. b. 4. Q 2015-4. Q 2014 celkem muži ženy celkem muži ženy Švédsko 80,6 82,7 78,5 0,9 0,5 1,3 Německo 78,3 83,0 73,6 0,4 0,4 0,4 Spojené království 77,4 83,2 71,7 0,9 1,2 0,6 Dánsko 76,8 80,7 72,9 0,4 1,1-0,3 Nizozemsko 76,6 82,3 71,0 0,6 0,6 0,7 Estonsko 76,6 80,4 72,9 1,3 0,8 1,6 Česká republika 75,4 83,7 66,9 1,1 1,1 1,1 Rakousko 74,5 78,6 70,4 0,4 0,2 0,6 Litva 74,0 75,3 72,8 1,7 1,5 1,9 Lotyšsko 73,2 75,4 71,1 2,4 0,9 3,8 Finsko 72,4 73,3 71,4 0,0-0,1 0,1 Lucembursko 70,8 76,1 65,4-2,2-3,5-0,9 EU28 70,4 76,3 64,6 0,9 1,0 0,9 Maďarsko 69,7 76,8 62,7 2,2 2,5 1,7 Portugalsko 69,6 73,4 66,1 1,6 1,8 1,5 Irsko 69,6 75,5 63,8 1,7 1,4 1,8 Francie 69,5 73,2 66,0 0,2 0,0 0,4 Slovinsko 69,3 73,2 65,2 1,4 0,9 2,0 Polsko 68,6 75,6 61,6 1,2 1,0 1,3 Slovensko 68,4 75,7 61,1 1,8 1,5 2,1 Kypr 68,3 72,2 64,6-0,1 0,3-0,6 Bulharsko 68,1 71,7 64,5 2,6 3,4 1,9 Malta 67,7 81,6 53,2 1,7 0,9 2,4 Belgie 67,2 71,1 63,3-0,4-1,0 0,2 Rumunsko 66,1 75,0 57,0 0,7 0,9 0,3 Španělsko 62,9 68,4 57,3 2,1 2,5 1,7 Itále 60,9 71,1 50,9 0,7 1,2 0,3 Chorvatsko 60,5 65,8 55,3 1,7 2,2 1,4 Řecko 55,5 64,7 46,5 2,1 2,4 1,8 Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je v naší republice nejnižší Vyšší zaměstnanost zůstává a i míra nezaměstnanosti je stále nízká, a to téměř ve všech členských zemích EU. Průměrně míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 4. čtvrtletí činila 9,2 %. V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období vůbec nejnižší, dosahovala 4,5 %, u mužů dokonce 3,7 %. Těsně na druhé místo se zařadilo Německo také s nízkou úrovní nezaměstnanosti 4,6 %. Německo si stále udržuje nejnižší míru nezaměstnanosti u žen, ta ve 4. čtvrtletí činila 4,3 procent. Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, e-mail: infoservis@czso.cz 2

V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti výrazně vyšší na Slovensku (11,0 %) a také v Polsku (7,0 %). Rakousko dosahuje také jedné z nejnižších hodnot mezi členskými zeměmi s 5,8 %. Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %) Rozdíl v p. b. 4. Q 2015-4. Q 2014 celkem muži ženy celkem muži ženy Česká republika 4,5 3,7 5,6-1,3-1,2-1,4 Německo 4,6 4,8 4,3-0,3-0,3-0,3 Spojené království 5,0 5,1 4,8-0,7-0,8-0,6 Malta 5,3 5,3 5,3-0,4-0,9 0,3 Rakousko 5,8 6,1 5,5 0,2 0,2 0,1 Dánsko 5,9 5,7 6,2-0,4-0,6 0,0 Maďarsko 6,2 6,0 6,5-1,0-1,1-0,7 Lucembursko 6,3 6,4 6,1 0,8 1,2 0,2 Estonsko 6,4 6,2 6,7-0,1-0,1 0,0 Nizozemsko 6,7 6,2 7,2-0,4-0,6-0,3 Švédsko 6,8 6,9 6,6-0,7-0,9-0,6 Rumunsko 6,8 7,3 6,1-0,2-0,1-0,4 Polsko 7,0 6,9 7,2-1,2-0,8-1,6 Bulharsko 8,0 8,2 7,7-2,7-3,3-2,0 Slovinsko 8,5 7,9 9,3-1,2-1,2-1,2 Irsko 8,8 10,6 6,7-1,4-1,2-1,5 Belgie 8,8 9,3 8,1 0,2 0,3-0,1 Finsko 8,9 9,5 8,3 0,3 0,0 0,6 Litva 9,0 9,6 8,4-1,2-1,8-0,7 EU28 9,2 9,1 9,4-0,9-0,9-0,9 Lotyšsko 10,0 11,2 8,7-0,5 0,6-1,7 Francie 10,7 11,1 10,3-0,2-0,1-0,3 Slovensko 11,0 9,7 12,7-1,6-2,2-0,9 Itálie 12,1 11,5 12,9-1,4-1,0-2,0 Portugalsko 12,7 12,6 12,7-1,3-1,2-1,5 Kypr 13,0 13,7 12,3-3,3-3,6-2,9 Chorvatsko 16,3 15,0 17,8-2,2-3,4-0,8 Španělsko 21,0 19,6 22,6-2,8-3,3-2,3 Řecko 24,6 21,3 28,7-1,7-2,1-1,1 Míra nezaměstnanosti se nadále udržuje na vysokých hodnotách zejména v jižních státech Evropy. Státy s nejnižší zaměstnaností (zejména Řecko a Španělsko) se umístily zároveň na předních místech žebříčků zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Jejich míra nezaměstnanosti se meziročně sice snížila, ale i tak je vysoká a lze konstatovat, že u Řecka z osob ve věku 15-64 let, které by chtěly pracovat, byla téměř čtvrtina nezaměstnaná. Za Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, e-mail: infoservis@czso.cz 3

zmínku stojí Bulharsko, které meziročně snížilo míru nezaměstnanosti tak, že přeskočilo v tabulce seřazených hodnot podle nejnižší nezaměstnanosti 7 příček a dostalo se tak pod průměr zemí EU(28). Nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let je v některých zemích jižní Evropy vysoká Míra nezaměstnanosti mladých stejně jako míra nezaměstnaných v produktivním věku stále klesá, a to téměř ve všech členských zemích EU. Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let je většinou dvojnásobně vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Mírně vyšší je nezaměstnanost mužů než žen. Situaci v nejmladších skupinách produktivního věku ovlivňuje do značné míry skutečnost, že podstatná část mladých není zatím aktivní na trhu práce a připravuje se ve školách na výkon budoucího povolání. Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (49,0 %) a Španělsku (46,2 %). První příčka s nejnižší nezaměstnaností mladých patřila Německu se 6,4 %. Česká republika dosáhla ve míry nezaměstnanosti 15-24letých 11,4 %, to je o více než 8 p. b. méně než průměr EU28. Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15-24letých v členských zemích EU (v %) celkem muži ženy Německo 6,4 7,0 5,6 Dánsko 10,2 11,0 9,3 Malta 10,6 13,8 : Nizozemí 11,1 11,4 10,8 Rakousko 11,3 11,5 11,1 Česká republika 11,4 9,5 14,3 Spojené království 13,1 14,3 11,9 Litva 13,3 11,9 15,0 Maďarsko 15,3 16,1 14,3 Estonsko 16,2 17,7 14,7 Švédsko 16,5 17,1 15,8 Slovinsko 18,1 21,1 14,0 Finsko 18,2 19,8 16,7 Irsko 18,9 22,5 14,7 Lotyšsko 19,0 21,3 16,3 EU28 19,6 20,3 18,8 Polsko 20,2 20,0 20,6 Lucembursko 20,7 25,8 : Rumunsko 21,8 19,6 25,5 Bulharsko 22,4 21,2 24,1 Belgie 25,4 27,7 22,6 Francie 25,8 27,8 23,5 Slovensko 26,2 24,5 28,8 Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, e-mail: infoservis@czso.cz 4

Kypr 29,5 31,8 27,5 Portugalsko 32,8 32,0 33,6 Itálie 40,0 39,3 41,2 Chorvatsko 43,8 41,2 47,3 Španělsko 46,2 45,4 47,2 Řecko 49,0 44,1 54,3 : - údaj není k dispozici Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle se v ČR pohybuje na úrovni průměru EU Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti - v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,7 p. b. na 48,2 %. V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných meziročně naopak zvýšil, a to o 2,4 procentních bodů. Zvýšení tohoto podílu je však v podstatné míře kompenzováno velkým snížením celkové nezaměstnanosti. Ve se tak sledovaný ukazatel za Českou republiku drží nad úrovní EU28 (rozdíl o 0,4 p. b.). Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku, Slovensku a v Chorvatsku. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se přitom vyznačují nízkou celkovou nezaměstnaností. Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %) Rozdíl v p. b. 4. Q 2015-4. Q 2014 celkem muži ženy celkem muži ženy Řecko 74,2 74,3 74,0 1,3 2,0 0,5 Slovensko 62,7 62,6 62,8-4,5-7,1-1,7 Chorvatsko 62,3 66,9 57,9 0,6 5,3-3,8 Bulharsko 59,5 61,7 56,9-4,2-5,4-2,3 Itálie 58,7 58,6 58,7-2,4 0,0-5,1 Portugalsko 56,7 57,4 55,9-2,5-2,1-3,1 Irsko 56,4 63,0 43,9-2,8-2,4-4,6 Slovinsko 51,7 51,1 52,3-3,9-2,2-5,7 Belgie 51,6 52,1 50,8-0,7-3,6 2,8 Španělsko 50,4 48,6 52,2-2,6-3,4-1,9 Česká republika 48,6 51,1 46,6 2,4 3,8 1,3 EU28 48,2 48,6 47,8-1,7-1,5-1,8 Kypr 47,8 53,0 41,9-0,4 3,9-5,1 Maďarsko 46,2 47,6 44,6 0,3 0,0 0,7 Lotyšsko 44,8 47,7 40,9-0,8 0,1-2,7 Německo 44,2 46,4 41,5-0,4-0,6-0,2 Francie 44,1 45,0 43,1 0,5 0,4 0,6 Rumunsko 43,8 43,4 44,5 0,6-0,6 2,5 Nizozemsko 42,1 45,2 39,0 0,4 1,3-0,4 Litva 39,9 39,9 39,8-6,5-9,5-2,9 Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, e-mail: infoservis@czso.cz 5

Polsko 38,0 39,0 36,9-3,4-2,0-4,9 Malta 36,9 43,1 : -11,1-7,1 : Estonsko 32,6 41,0 24,4-10,3-13,5-7,0 Rakousko 31,4 33,9 28,3 4,4 6,1 2,4 Lucembursko 30,5 33,4 : 4,3 4,8 : Spojené království 29,6 32,1 26,6-5,0-6,9-2,6 Finsko 27,9 32,2 22,8 3,1 6,6-1,0 Dánsko 27,8 29,0 26,6 4,3 2,5 6,4 Švédsko 21,7 23,9 19,2 0,6 1,8-0,7 : - údaj není k dispozici Kontakt Ilona Nováková Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Tel.: 274 054 380 E-mail: ilona.novakova@czso.cz Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, e-mail: infoservis@czso.cz 6