OTÁZKY A NÁZORY Systém studia občanské nauky na íwdagogiokýoli fakultách Prof. dr. FRANTIŠEK FRENDLOVSKÝ, CSc., pedagogická fakulta UJEP, Brno Studium občanské nauky na pedagogických fakultách je ústrojnou složkou koncepčních problému občanské nauky (dříve občanské výchovy) jako vyučovacího předmětu základní devítileté školy a s ním související učitelské přípravy na vysoké škole. K zřízení tohoto studijního oboru došlo z podnětu ministra školství Zdeňka Nejedlého při otevření pedagogických fakult v roce 1946. Jeho zrod byl podmíněn revolučními změnami naší společnosti a jeho celkový vývoj až k současnému stavu je spjat s rozvojem komunistické výchovy v systému socialistického školství. Bezprostředně souvisí s posláním vyučovacího předmětu občanská nauka, který v soustavě základní devítileté školy plní specifické výchovně vzdělávací úkoly a významně se podílí na ideově politické výchově žáků. V učebně výchovných cílech občanské nauky vyjadřuje komunistická výchova svou ideologickou podstatu a revoluční smysl. Podle učebních osnov je specifickým úkolem občanské nauky na základní škole»systematicky formovat základy komunistického uvědomění a přesvědčení mladých lidí a jejich aktivní občanské postoje k socialistické společnosti«(učební osnovy ZDŠ, Občanská nauka, SPN 1973, str. 5). V tomto obecném vymezení týkají se úkoly občanské nauky problémů ideově politické výchovy; ve svém komplexu a speciiičnosti jsou však jednoznačně zaměřeny k formování socialistického občanství u žáků tedy k té složce ideově politické výchovy, kterou tradičně i v socialistické pedagogické teorii nazýváme občanskou výchovou. Problematika občanství a občanské výchovy představuje složitou politickoprávní a výchovnou záležitost, v níž se odráží řada společenských vztahů. To podmiňuje specitický charakter občanské nauky a činí z ní osobitý výchovně vzdělávací předmět, jehož zřetele jsou obráceny k několika souběžným, vzájemně souvisejícím cílům a úkolům. V tomto ohledu občanská nauka rozvíjí politickou a právní připravenost žáků, zajišťuje jejich ekonomické vzdělání a přípravu k volbě povolání, klade základy jejich marxisticko-leninského světového názoru a komunistické morálky, podstatně napomáhá k utváření charakteru a rysů socia 2 0 1
listické osobnosti žáků a ve svých závěrech zajišťuje, aby se u nich formovaly uvědomělé občanské postoje, zajišťující jejich uvědomělý a činorodý vstup do života socialistické společnosti. Tyto záměry činí z občanské nauky komplexní výchovně vzdělávací předmět se složitou obsahovou strukturou a speciální didaktikou. Jeho obsah vytváří ucelený pedagogický systém, který respektuje aktuální společenské požadavky na ideově politickou a občanskou výchovu na základní škole i na věkové a poznávací zvláštnosti žáků a zahrnuje v sobě vyhraněnou soustavu poznatků z oblasti politiky, státu a práva, z vědeckého komunismu, z marxisticko-leninské ekonomie a ekonomiky ČSSR, z marxisticko-leninské filozofie a z komunistické etiky. V širších souvislostech se v systému občanské nauky uplatňují i další problémy ze společenských a přírodních věd, z oblasti pedagogiky, psychologie, logiky, marxistické estetiky a socialistické kultury, volby povolání, brannosti, praktické politiky atd. Vedoucím principem teorie i výuky občanské nauky zůstává její spojení se společenskou praxí, s politikou Komunistické strany Československa a našeho socialistického státu. V didaktice občanské nauky se souběžně uplatňují všechny složky komunistické výchovy, z nich zejména výchova ideově politická a právní, výchova ekonomická, výchova lásky k práci a k volbě povolání, výchova k socialistickému vlastenectví a proletářskému internacionalismu a výchova branná, výchova světonázorová a ateistická, výchova morální a k socialistickému soužití, výchova estetická a ke kulturnímu chování. Specifičností občanské nauky přitom je, že všechny její úkoly a složky tvoří nedílný celek a mohou být úspěšně realizovány jen ve své ústrojné spojitosti a jednotě, a to na podkladě systémového přístupu, v procesu komunisticky výchovného vyučování a tvůrčího využívání všech principů, prostředků a metod marxisticko-leninské pedagogiky. Uvedené problémy činí z občanské nauky na základní škole významný, současně však i značně náročný předmět. K její výuce je potřebí ovládat nejen teorii, ale i didaktiku složitých ideových a prakticko-společenských záležitostí, jejichž výchovné osvojení je obtížné nejen z noetických hledisek, ale i z hledisek ideologických, politických, morálních, psychologických atd. Vyučování občanské nauce klade proto zcela specifické nároky na ideově politickou a odbornou kvalifikaci i výchovné schopnosti učitele. Vyžadují od něho nejen důsledný marxisticko-leninský postoj k světu a koncepční zvládnutí soustavy vyhraněných teoretických problémů z několika vědních oborů v jejich spojitosti se socialistickou praxí, ale i schopnost jejich pedagogické interpretace v učebně výchovné práci základní školy. Právě v zaměření k ideově odborné a zejména k pedagogicko-metodické složce tkví smysl a opodstatněnost odborné přípravy učitelů občanské nauky. Z uvedených hledisek vyrůstá specifičnost pojetí vysokoškolské přípravy učitelů tohoto oboru a je budován systém studia občanské nauky na pedagogických fakultách. Občanská nauka na pedagogických fakultách je studijní obor a odborné odvětví zabývající se teorií a výchovným systémem občanské 2 0 2
nauky na základní devítileté škole. Předmětem občanské nauky jsou zákonitosti procesu občanské výchovy jako principu a specifické složky komunistické výchovy na základní škole. Úkolem studia občanské nauky na pedagogických fakultách je, aby v součinnosti s výukou marxismu-leninismu, pedagogiky i ostatních disciplín aprobace zajistilo politicko-filozofickou, odborně předmětovou a pedagogicko-metodickou přípravu učitelů schopných aktivně a tvořivě uskutečňovat cíle a úkoly občanské nauky na základní devítileté škole. Učitel občanské nauky má být schopen, aby v souladu s učebně výchovnou prací ve všech činnostech a předmětech školy a ve spojení s životem socialistické společnosti dovedl ve svém předmětě tvořivě rozvíjet a ucelovat ideově politickou, právní, ekonomickou, světonázorovou a morální výchovu žáků na principech marxismu-leninismu a politiky komunistické strany. Zejména má získat způsobilost pro práci s žákovským kolektivem při řešení ideových a praktických společenských otázek mladých lidí, vhodně motivovatt jejich ideový vývoj, životní postoje a veřejnou činnost s cílem vychovat z nich uvědomělé občany, aktivní budovatele socialistické společnosti. V širším smyslu zahrnuje studium občanské nauky i přípravu učitele pro politickou a kulturní práci mimo vyučování a na veřejnosti, zejména na venkově. Jako studijní kombinace je studium občanské nauky na pedagogických fakultách organizováno ve spojení s češtinou a matematikou. Ve studiu při zaměstnání tvoří vedle toho i kombinaci s dějepisem. Spojení s těmito předměty nepřihlíží jen k cíli a obsahovým aspektům kombinace, nýbrž i k praktickým hlediskům jejího uplatnění ve vyučovacím plánu základní devítileté školy. Svou problematikou vychází studium občanské nauky na pedagogických íaku tách z cílů a úkolů občanské nauky jako výchovně vzdělávacího předmětu na základních školách. V návaznosti na předměty společného základu i ostatních oborů kombinace zahrnuje obor občanské nauky tyto speciální disciplíny: 1. Teorie občanské nauky 2. Politické a ekonomické ideologie 3. Základy ekonomiky ČSSR 4. Společenské a státní zřízení ČSSR 5. Teorie světonázorové výchovy 6. Teorie mravní výchovy 7. Politická a kulturní práce v On 8. Teorie vyučování On 9. Diplomový seminář 10. Pedagogická praxe On 11. Komplexní exkurze On Uvedené disciplíny mají tyto úkoly: 1. Teorie občanské nauky má uvést posluchače do problematiky odborného studia občanské nauky na podkladě osvětlení podstaty a metod výchovně naukové práce v občanské nauce tak, aby se rozvinula jejich politická a pedagogická aktivita a byli v tomto oboru schopni samostatně a tvořivě pracovat. 203
Speciálně v této úvodní disciplíně jde o to, aby posluchači systematicky pochopili základní problémy marxisticko-leninské teorie a politiky Komunistické strany Československa, jak se promítají do komunistické výchovy na základní devítileté škole. 2. Disciplína Politické a ekonomické ideologie má posluchače seznámit se základními politickými a ekonomickými ideologiemi v dějinách a v současné době, ukázat jejich podstatu a dialektický vývoj v závislosti na třídně společenských podmínkách. Smyslem á cílem je pochopení objektivní podstaty i stranicko-revolučního smyslu vědecké marxisticko-leninské ideologie a jejího dějinného významu v současné historické epoše. Disciplína vytváří nezbytný předpoklad pro správné marxisticko-leninské pojetí jak celého studia občanské nauky, tak i jeho jednotlivých studijních disciplín. 3. Disciplína Základy ekonomiky ČSSR zajišťuje, aby posluchači poznali a osvojili si principy budování socialistické ekonomiky v ČSSR a pochopili problémy rozvoje hlavních úseků národního hospodářství našeho státu. Jejím úkolem je příprava učitelů, kteří budou s to kvalifikovaně rozvíjet ekonomickou a pracovní výchovu na ZDŠ tak, aby žáci dovedli uvědoměle chápat podstatu, cíle a problémy československého socialistického hospodářství v souladu s cíli výchovy k povolání a správné profesionální orientace. Teoreticky i prakticky disciplína vychází z marxisticko-leninské politické ekonomie, z hospodářské politiky KSČ a z její aplikace na úsekové ekonomiky. 4. Disciplína Společenské a státní zřízení ČSSR má zajistit, aby si posluchači osvojili systém teoretických a praktických poznatků z teorie třídního boje, revoluce, státu a práva, z Ostavy Československé socialistické republiky, Sovětského svazu i některých kapitalistických států tak, aby mohli úspěšně rozvíjet ideově politickou výchovu žáků, utvářet u nich kladný vztah k společenskému a státnímu zřízení našeho státu jako základu aktivního socialistického občanství. Disciplína vychází z teorie marxismu-leninismu speciálně z vědeckého komunismu, z učení o marxisticko-leninské straně a z marxistickoleninské teorie státu se zřetelem k ústavnímu právu ČSSR. 5. Disciplína Teorie světonázorové výchovy má vybavit posluchače teoretickými a metodickými znalostmi a dovednostmi nutnými pro rozvíjení světonázorové a ateistické výchovy v občanské nauce i v ostatních činnostech ZDŠ. Navazujíc na marxismus-leninismus, filozofii, pedagogiku, psychologii, logiku a na speciální metodiku, bude se tato disciplína v souladu se socialistickou praxí opírat o znalosti základů přírodních a společenských věd tak, aby na jejich podkladě bylo možno u žáků ZDŠ formovat základy vědeckého světového názoru a upevňovat ateistické přesvědčení. 6. Disciplína Teorie mravní výchovy má posluchače vybavit teoretickými a metodickými znalostmi a dovednostmi potřebnými pro rozvíjení komunistické mravní výchovy v občanské nauce i v mimotřídní a mimoškolní výchovné praxi. Ve spojení s životem socialistické společnosti disciplína výchovně napomáhá při řešení aktuálních problémů života mladé generace a přispívá 204
k tvorbě životního stylu a kulturního chování žáků ve smyslu mravního kodexu komunismu. 7. Disciplína Politická a kulturní práce v On má za úkol připravit příští učitele občanské nauky pro úkoly politické a kulturní práce mimo vyučování a mimo školu. K tomuto cíli posluchače teoreticky a zejména prakticky seznamuje s úkoly politických, hospodářských a kulturních institucí našeho státu a přivádí je k poznání prostředků a metod jejich činnosti, aby sami mohli iniciativně a aktivně přispívat k rozvoji politické a kulturní práce ve škole i na veřejnosti. 8. Disciplína Teorie vyučování občanské nauce zajišťuje, aby si budoucí učitelé občanské nauky osvojili teorii a systém vyučování, jakož i metodické dovednosti, na jejichž podkladě by byli s to úspěšně rozvíjet výchovně vzdělávací práci v občanské nauce i v mimotřídní a mimoškolní činnosti. 9. Disciplína Diplomový seminář seznamuje studenty s teoretickými i prakticko-metodickými problémy vědecké a publikační práce, aby na základě toho mohli úspěšně splnit své diplomové úkoly. 10. Disciplína Pedagogická praxe On zajišťuje ústrojné spojení teoretické přípravy budoucích učitelů s vyučovací praxí v občanské nauce na školách. Napomáhá, aby si posluchači již v průběhu studia osvojovali odborné poznatky spolu s příslušnými výchovnými prostředky a metodami a aby zároveň získávali i potřebné metodické dovednosti a návyky. 11. Složkou studia občanské nauky jsou i plánovitě organizované komplexní exkurze On do jednotlivých oblastí státu, do politických a kulturních institucí, do hospodářských podniků a zařízení. Tím umožňují, aby se studenti osobně seznamovali s životem a praxí socialistické společnosti, mohli si ověřovat své znalosti a získávat konkrétní podklady a příklady pro svou výchovně vzdělávací práci ve škole i na veřejnosti. Komplexní povaha a ideověvýchovné zaměření občanské nauky vytváří v jejím oboru složité mezioborové a interdisciplínové vztahy k předmětům společného základu, zejména k marxismu-leninismu a k pedagogice. Spojitost občanské nauky s marxismem-leninismem je podmíněna v dvojím smyslu. Marxismus-leninismus je především metodologickým a ideově politickým základem oboru občanské nauky. To znamená, že vytváří předpoklad pro pochopení problematiky občanské nauky v její obecné společenské podmíněnosti a v zákonitých vztazích. To umožňuje poznat její společenský význam a politický smysl, vymezit její cíle a principy i podávat návod k jejich řešení. Marxismus-leninismus tím správně zaměřuje osu občanské nauky k politickým problémům a k jejich výchovnému zajištění. Současně však marxisticko-leninská teorie představuje hlavní složku vědního obsahu, z něhož je budován pedagogický systém občanské nauky a její odborné disciplíny. Tak se například marxisticko-leninská ekonomie stává v občanské nauce základem ekonomické výchovy a disciplíny Ekonomika ČSSR, vědecký komunismus je bází politické výchovy a disciplíny Společenské a státní zřízení ČSSR, marxisticko-leninská filozotie je východiskem disciplíny Teorie světonázorové výchovy atp. 205
Přes tyto těsné vztahy zůstávají marxismus-leninismus a občanská nauka na učitelských fakultách samostatnými odlišnými obory s rozdílným posláním, s různou teorií a metodou. Nemohou se ztotožňovat nebo vzájemně suplovat, je však nezbytná jejich ústrojná spolupráce a součinnost. Specifičnost oboru občanské nauky jako ideověvýchovného oboru záleží právě v tom, že se může rozvíjet a plnit své úkoly jen v duchu marxisticko-leninské ideologie a v průběžné mezipředmětové součinnosti se všemi disciplínami marxismu-leninismu. Zvláštního významu nabývá pro občanskou nauku její vztah k oboru pedagogiky. Disciplíny pedagogiky spolu s psychologií a logikou umožňují občanské nauce realizovat její ideověvýchovné a didaktické cíle. V tomto ohledu napomáhají formovat pedagogický systém občanské nauky, stanoví její výchovné zásady, prostředky a metody, podmiňují rozvoj její didaktiky a teorie vyučování atp. Právě z těchto spojitostí vyrůstá základní povaha občanské nauky jako zvláštního výchovně vzdělávacího předmětu s vlastní teorií a speciální metodikou. Potřeby těsné spolupráce mezi občanskou naukou, marxismem-leninismem a pedagogikou vyžadují, aby jejich součinnost byla vzájemná a uskutečňovala se v celém průběhu studia. To může být zajištěno jen oboustrannou koordinací studijních plánů a učebních osnov ve všech disciplínách těchto oborů. Studijní plány a osnovy občanské nauky, marxismuleninismu a pedagogiky je třeba koncipovat tak, aby obsahově i metodicky tvořily návaznou výchovnou soustavu, vyrůstající jak z vnitřních potřeb a logiky těchto oborů, tak z potřeb širšího systému jejich výchovného působení v oboru občanské nauky. Od marxismu-leninismu to vyžaduje hlubší zaměření jeho disciplín k problematice občanské nauky a ústrojné přizpůsobení jeho pedagogického systému. V uspořádání jeho disciplín by se měla uplatnit jak jejich vnitřní logická a pedagogická návaznost, tak funkční vztah k disciplínám občanské nauky. V této souvislosti je zejména potřebné zařadit do disciplíny Marxisticko-leninská filozofie i stručný přehled dějin filozofie. Od občanské nauky to vyžaduje zařazení teoretického úvodu z marxisticko-leninské etiky do disciplíny Teorie mravní výchovy. Předpokladem a zásadní podmínkou takových opatření musí být ovšem přísné a neúchylné zachovávání všech principů marxismu-leninismu jak v jeho celku, tak v jeho jednotlivých složkách. Ze stanoviska předmětů pedagogiky vyžaduje koordinace s předmětem občanské nauky zvýraznění vstupní úlohy logiky jako základu rozvoje vědeckého myšlení posluchačů a zavedení nové disciplíny Sociální pedagogika jako teoretického předpokladu pro úspěšnou realizaci ideově politické výchovy, zejména při formování sociálně politických názorů, přesvědčení a postojů. Tato významná výchovná záležitost zůstává zatím značně nedořešeným problémem nejen v občanské nauce, ale i v jiných předmětech. Uvažované disciplíny občanské nauky, marxismu-leninismu a pedagogiky bude třeba uspořádat ve studijním plánu do jednotlivých ročníků studia nejen podle obsahových a logických souvislostí, ale i podle noetických a didaktických hledisek (od bližšího k vzdálenějšímu, od konkrét 206
ního k abstraktnímu, od praxe k teorii, od ovládnutí teorie k praxi atp.). Při řazení disciplín marxismu-leninismu odpovídal by proto postup od politické ekonomie k vědeckému komunismu, k filozofii a ateismu, k etice, k dějinám KSČ a mezinárodnímu dělnickému hnutí. O konkrétním uskutečnění těchto námětů je třeba uvažovat při přestavbě studijních plánů pedagogických fakult, která v současné době probíhá. / V f * ř * < v l - V l I'- 207