Platební bilance přednáška kurzu Mezinárodní finance BIVŠ
Obsah 1.Vymezení základních pojmů 2.Základní struktura platební bilance 3.Saldo platební bilance 4.Investiční pozice země 5.Vývojové tendence platební bilance ČR 6.Platební bilance jako faktor devizové nabídky a poptávky 7.Indikátory vnější rovnováhy
Vymezení základních pojmů
Vymezení základních pojmů Veškeré vnější vztahy, které nabývají podobu peněžních, finančních anebo zbožových toků mezi domácí a světovou ekonomikou vstupují do platební bilance státu. Platební bilance je jednou z hlavních ekonomických veličin, která ovlivňuje ostatní klíčové makroekonomické veličiny.
Vymezení základních pojmů Existuje i zpětná vazba, v jejímž rámci na vývoj platební bilance zpětně působí klíčové makroekonomické veličiny jako jsou HDP, zaměstnanost, cenová úroveň, úroková míra a devizový kurs.
Vymezení základních pojmů Platební bilance (PB) je systematický účetní výkaz, který souhrnně zachycuje veškeré ekonomické transakce mezi devizovými tuzemci a cizozemci za určité období, zpravidla jednoho roku. Platební bilance je toková bilance, tj. představuje sumarizaci bežících penežních a nepenažních transakcí za časové období (roční, čtvrtlení, měsíční)
Vymezení základních pojmů PB jako systematický výkaz: je sestavován na základě mezinárodně dohodnutých metodických postupů, jejichž cílem je dosažení rychlé a přehledné informace o velkém počtu různých transakcí, realizovaných mezi jednotlivými zeměmi. Stávající metodické postupy pro její sestavení jsou výsledkem dlouhodobých snah, o dosažení unifikace na širokém mezinárodním základě, jak co do klasifikace těchto ekonomických transakcí, tak rovněž co do vlastní metodiky sestavování platební bilance. Hlavním iniciátorem unifikace je především Mezinárodní měnový fond.
Vymezení základních pojmů Ekonomické transakce: - Platební bilance není pouze výkazem inkas a plateb ale zachycuje veškeré ekonomické transakce spojené s pohybem zboží, služeb, kapitálu a peněz mezi domácí ekonomikou a zahraničím které ve většině případů vyvolávají příliv nebo odliv deviz. - Zachycuje rovněž transakce, které nejsou spojeny s přílivem nebo odlivem deviz např. bartrové obchody, obchody na úvěr, reinvestovaný zisk aj.
Vymezení základních pojmů Pojem devizový tuzemec a cizozemec definuje v České republice Devizový zákon č. 219/1995 Sb. Devizový tuzemec je fyzická osoba s trvalým pobytem v tuzemsku, anebo právnická osoba se sídlem v tuzemsku Tuzemsko představuje území České republik Devizový cizozemec je fyzická a právnická osoba nesplňující podmínky zařazení mezi tuzemce
Základní struktura platební bilance
Základní struktura platební bilance Z hlediska významu platební bilance pro formování poptívky a nabídky deviz na devizovém trhu je nutné rozlišovat tři základní složky platební bilance: I. běžný účet platební bilance II. kapitálový a finanční účet platební bilance III. účet vyrovnávacích položek
Základní struktura platební bilance Položky Kredit (+) (spojeno s tvorbou deviz, devizová nabídka) Debet (-) (vede k vynakládání deviz, devizová poptávka) A.Běžný účet: Bilance zboží (obchodní bilance) Export zboží Import zboží Bilance služeb Export služeb Import služeb Bilance výnosů Import výnosů Export výnosů Bilance běžných převodů (jednostranné nekapitálové převody) Import transferů Export transferů B. Kapitálový účet: (pouze kapitálové transfery) C. Finanční účet: Import Export Bilance přímých zahraničních investic Import investic Export investic Bilance portfoliových investic Import investic Export investic Bilance ostatních investic Import kapitálu Export kapitálu Finanční deriváty (od roku 2001) D. Chyby a opomenutí E. Změna devizových rezerv Snížení Zvýšení
Základní struktura platební bilance I. A. Běžný účet platební bilance Obchodní bilance - export zboží - import zboží Bilance služeb - zahrnuje dopravu, cestovní ruch, pojištění, náklady na diplomatické, obchodní, vojenské zastoupení, spoje, informatiku, finanční služby, kultura, sport, zdravotnictví, vzdělání. Bilance výnosů - výnosy a náklady spojené s investováním domácích subjektů v zahraničí a zahraničních subjektů v domácí ekonomice = zisky z přímých investic=dividendy, reinvestovaný zisk, úroky z dluhopisů, úvěrů a vkladů + mzdy zahraničních subjektů pracujících v domácí ekonomice a domácích subjektů v zahraničí
Základní struktura platební bilance Bilance běžných převodů jedná se o jednostranné převody prostředků mezi zeměmi, bez povinnosti zpětného ekvivalentního pohybu. Člení se na: - soukromé - dary, dědictví, výživné, příspěvky zahraničním organizacím ze soukromých zdrojů - vládní - hospodářské pomoci, dary a příspěvky mezinárodním organizacím ze státního rozpočtu - vazby na rozpočet EU
Základní struktura platební bilance II. Kapitálový a finanční účet platební bilance B. Kapitálový účet Jde o převody majetku související s migrací obyvatelstva, promíjení dluhů, vlastnická práva k základním prostředkům, patenty, autorská práva, čerpání zdrojů z EU (fond soudržnosti) C. Finanční účet Přímé investice investice, která vede k získání nejméně 10% podílu investora na ZK, nebo nejméně 10% podílu na hlasovacích právech akcie, reinvestovaný zisk
Základní struktura platební bilance Portfoliové investice dluhopisy a ostatní dlouhodobé dluhové cenné papíry akcie a jiné majetkové cenné papíry pokud nesplňují podmínku přímých investic Finanční deriváty ( v ČR od roku 2001) forwardy, swapy, futures, opce Ostatní investice poskytnuté a přijaté úvěry a depozita
Základní struktura platební bilance III. Vyrovnávací položky platební bilance: D. Chyby a opomenutí odrážejí rozdílnou metodiku používanou v různých zemích při statistickém zjišťování položek platební bilance. Mají spíše statisticko metodický charakter jde o položky jinde neevidované.
Základní struktura platební bilance E. Změna devizových rezerv v držbě měnových institucí, zejména v důsledku intervence centrální banky na devizovém trhu s cílem ovlivnit nabídku a poptávku na tomto trhu čímž stabilizuje vývoj kursu své měny
Saldo platební bilance
Dílčí a kumulativní salda platební bilance Z důvodu přehlednosti analýzy platební bilance se tato člení vertikálně i horizontálně, čím lze sledovat dílčí a kumulativní salda jednotlivých typů operací a jejich vzájemné vazby. Dílčí salda u jednotlivých řádků (bilance zboží, služeb, ) Kumulativní salda skrz platební bilanci vedeme pomyslnou čáru, která nám položky rozdělí na položky nad čarou (autonomní) a pod čarou (financující)
Dílčí a kumulativní salda platební bilance Vymezení dílčích a kumulativních sald závisí na metodickém přístupu k dělení položek platební bilance na položky formující saldo platební bilance a položky vyrovnávající, resp. financující saldo.
Dílčí a kumulativní salda platební bilance Z účetního hlediska musí být platební bilance vždy vyrovnaná vychází z principu podvojného účetnictví - každá kreditní položka má svůj odraz v položce debetní Transakce spojené s tvorbou deviz = kreditní ovlivňují nabídku deviz = prodej reálných aktiv, služeb, finančních aktiv, čerpání úvěrů.! ne každá kreditní operace ovlivňuje nabídku deviz, ale každá operace ovlivňující nabídku deviz je kreditní. Transakce, které vedou k vynakládání deviz = debetní- ovlivňují poptávku po devizách = dovozy zboží, služeb, nákup finančních aktiv, splátky úvěrů.! ne každá debetní operace ovlivňuje poptávku po devizách, ale každá operace ovlivňující poptávku po devizách je debetní.
Dílčí a kumulativní salda platební bilance Nejdůležitější dílčí salda jsou: Saldo výkonové bilance Saldo bežného účtu Celkové saldo platební bilance
Dílčí a kumulativní salda platební bilance Kredit Debet dílčí Saldo kumulativní Vývoz zboží Dovoz zboží Obchodní bilance Přijmy za služby Výdaje za služby Bilance služeb Výkonová bilance Důchody - výnosy Důchody - náklady Bilance výnosů Transfery - příjmy Transfery - výdaje Bilance transferů A. běžný účet B.Kapitálový účet FDI v zahraničí FDI zahraniční Portfoliové investice v zahraničí zahraniční Deriváty Ostatní kapitál C. Finanční účet D. Chyby a omyly Celková platební bilance E. Změna devizových rezerv
Dílčí a kumulativní salda platební bilance Saldo výkonové bilance představuje v podstatě čistý export (NX), čára vedená pod bilancí služeb, NX= EX IM který má vliv na hrubý domácí produkt (HDP užitý a vytvořený). Čistý export je ovlivněn ukazatelem směnných relací ( Terms of Trade ), což je podíl indexu exportních a importních cen. Vyjadřuje efektivnost zahraničního obchodu. Pokud se index zvyšuje pak to znamená, že stejný objem reálného dovozu je možné zajistit s menším objemem reálného vývozu.
Dílčí a kumulativní salda platební bilance Saldo běžného účtu čára vedená pod bilancí běžných převodů jedná se o nejdůležitější saldo, jeho vyrovnanost se bere za celkovou rovnováhu platební bilance. Má bezprostřední návaznost na celkovou investiční pozici země o kladné saldo znamená zvýšení zahraničních pohledávek nebo snížení zahraničních závazků nebo zvýšení držby majetku v zahraničí nebo zvýšení devizových rezerv o záporné saldo znamená zvýšení zahraničních závazků nebo snížení zahraničních pohledávek nebo zvýšení držby majetku zahraničími subjektu na domácím území, nebo snížení devizových rezerv o nulové saldo investiční pozice země se nemění Deficit běžného účtu může být také financován přílivem nedluhového kapitálu (např. FDI)
Dílčí a kumulativní salda platební bilance Celkové saldo platební bilance čára nad změna devizových rezerv ovyrovnávací položkou je změna devizových rezerv opro analýzu je ale celkem nepodstatné ani nulové saldo není zárukou dosažení dlouhodobé a dokonce ani střednědobé vnější rovnováhy. Problematická je zejména položka krátkodobého kapitálu.
Dílčí a kumulativní salda platební bilance Aktivní saldo běžného účtu představuje zvýšení zahraničních pohledávek nebo snížení zahraničních závazků domácí ekonomiky Aktivní saldo finančního účtu představuje zvýšení zahraničních závazků nebo snížení zahraničních pohledávek domácí ekonomiky Aktivní (pasivní) saldo celkové bilance = zvýšení (snížení) devizových rezerv: - centrální banka intervenovala vliv na měnovou bázi - centrální banka inkasovala výnosy ze svých aktiv - centrální banka čerpala (splatila) úvěr ze zahraničí - centrální banka realizovala kursový zisk (ztrátu)
Platební bilance a investiční pozice země Na platební bilanci navazuje celková investiční pozice země. Jedná se o stavovou bilanci, která ukazuje finanční situaci domácí ekonomiky ve vztahu k zahraničí k určitému datu (většinou konci roku)
Investiční pozice země
Investiční pozice země Investiční pozice je člení ( obdobně jako učetní rozvaha ) na aktiva a pasiva. Aktiva tvoří : Přímé investice v zahraničí Portfoliové investice v zahraničí Finanční deriváty Ostatní investice Rezervy centrální banky
Investiční pozice země Pasiva tvoří: Přímé investice Portfoliové investice Finanční deriváty Ostatní investice saldo běžného účtu by mělo odpovídat meziroční změně investiční pozice
Investiční pozice země
Vývoj investiční pozice vůči zahraničí (2006-2010 v mil. CZK)
Investiční pozice ČR v 2011 (mil. USD)
Investiční pozice ČR v 2011-2012 (mld. CZK)
Vývoj investiční pozice vůči zahraničí (2006-2010 v mil. CZK)
Investiční pozice ČR v 2011 (mil. USD)
Investiční pozice ČR v 2011-2012 (mld. CZK)
Vývoj investiční pozice vůči zahraničí (2011-2012 v mld. CZK)
Vývoj platební bilance České republiky
Vývoj platební bilance České republiky
Vývoj jednotlivých složek platební bilance České republiky
Devizové rezervy ČNB (28.2.2013 v mld.usd)
Vývoj platební bilance České republiky Trendy ve vývoji platební bilance ČR: - růst přílivu přímých investic - zlepšení sumy obchodní bilance (zvyšuje se objem vývozu, zlepšují se zahraniční směnné relace tj. poměr ceny exportu a ceny importu) ceny exportu rostou rychleji než importu - zhoršení salda bilance výnosů - pokles podílu reinvestovaných zisků na celkovém objemu výnosů z PZI
Vývoj platební bilance České republiky
Platební bilance jako faktor devizové nabídky a poptávky
Platební bilance jako faktor devizové nabídky a poptávky Nejdůležitějšími faktory platební bilance ovlivňujícími devizovou nabídku a poptávku jsou: mezinárodní toky zboží a služeb mezinárodní toky kapitálu devizové intervence
Platební bilance jako faktor devizové nabídky a poptávky Finanční toky které jsou spojeny s přílivem deviz do země tvoří kreditní položky platební bilance, operace spojené s odlivem zas debetní položky. Kreditní toky vedou ke vzniku nabídky deviz, debetní zas k poptávce po devizách. Potkávání nabídky a poptávky se projevuje v měnovém kursu.
Platební bilance jako faktor devizové nabídky a poptávky Podle platebně bilančního přístupu k determinaci měnového kursu je pohyb měnového kursu funkcí salda platební bilance. aktivní saldo PB nabídka deviz převyšuje poptávku po devizách apreciace ( zhodnocení) domácí měny pasivní saldo PB poptávka po devizách převyšuje nabídku deviz depreciace (znehodnocení) domácí měny Tyto závislosti však často automaticky neplatí
Platební bilance jako faktor devizové nabídky a poptávky - Analytici se při odhadu budoucího vývoje devizových kurzů raději zaměřují na analýzu salda běžného účtu, což představuje tzv. tokový přístup. - Tento přístup bere v úvahu mezinárodní toky zboží, služeb, kapitálu a jejich vliv na nabídku a poptávku po devizách. I tento přístup však může někdy taky podávat zkreslené informace o budoucím pohybu kursu. - Důvodem je, že i relativně vysoký roční deficit běžného účtu platební bilance nemusí automaticky vést k depreciaci měny, pokud je celková zahraniční zadluženost země relativně nízká.
Platební bilance jako faktor devizové nabídky a poptávky Proto se tokový přístup konfrontuje se stavovým přístupem tj. sledováním celkového zahraničního zadlužení země a zkoumáním celkového zadlužení země, způsobem jeho financování a ochoty zahraničních subjektů dále úvěrovat zemi s deficitem platební bilance. Pokud je deficit běžného účtu kryt: přílivem přímých investic lze předpokládat stabilitu kursu přílivem zápůjčního kapitálu(dlouhodobými úvěry) kurs je pod určitým ohrožením krátkodobými úvěry nebo poklesem devizových rezerv objevuje se tendence ke znehodnocení domácí měny - Za kritické hodnoty zadlužení jsou považovány: HD/HDP - 40% BÚ/HDP - 7%
Indikátory vnější rovnováhy
Indikátory vnější rovnováhy Zahraniční investoři se při svých rozhodováních o alokaci kapitálu řídí tradičními ukazateli udržitelnosti vnější rovnováhy země, mezi které patří dluhové indikátory. Dluhové indikátory vnější stability jsou zaměřené na hodnocení trendů v oblasti výše a dynamiky zahraničního zadlužení a dluhové služby a tedy schopnosti tyto závazky splácet.
Indikátory vnější rovnováhy Mezi nejpoužívanější ukazatele vnější rovnováhy patří: podíl deficitu běžného účtu na HDP, poměr zahraničního dluhu a dluhové služby k HDP poměr zahraničního dluhu a dluhové služby k vývozu zboží a služeb podíl krátkodobého dluhu na celkovém dluhu podíl krátkodobého dluhu na celkovém objemu devizových rezerv.
Indikátory vnější rovnováhy Výčet těchto ukazatelů by bylo možné doplnit ještě problematickým ukazatelem krytí dovozu devizovými rezervami. Tento ukazatel je výsledkem snah o vymezení adekvátnosti devizových rezerv a vychází z toho, že dovoz je operace, která vyvolává buď bezprostředně a nebo v budoucnu poptávku po zahraniční měně. Nebere však v úvahu skutečnost, že dovoz může být hrazen nabídkou cizí měny z vývozu a nezohledňuje ani vliv přílivu kapitálu, který může být zdrojem krytí dovozu.
Indikátory vnější rovnováhy Projevuje se tu i problém poměřování tokové veličiny se stavovou. To znamená že tento ukazatel nebere v úvahu pohyb devizových rezerv během roku. Přestože tyto ukazatele mají řadu metodologických problémů jsou stanoveny jejich kritické hodnoty, které by daná země neměla z pohledu udržitelnosti vnější rovnováhy překročit, a to i přesto, že výše této limitní hodnoty je jen těžko odůvodnitelná.
Indikátory vnější rovnováhy ČR (2004-2014)
Indikátory vnější rovnováhy ČR
Zveřejňování údajů o platební bilanci Údaje o vývoji platební bilance jsou jedním z klíčových makroekonomických ukazatelů, který je pravidelně publikován, sledován a vyhodnocován. ČNB previdelně zveřejňuje údaje o vývoji platební bilance a souvisejících vztazích v následující struktuře:
Zveřejňování údajů o platební bilanci Platební bilance Platební bilance - čtvrtletní Platební bilance - měsíční Investiční pozice vůči zahraničí Zahraniční zadluženost Dluhová služba Devizové rezervy Přímé zahraniční investice Devizové kurzy
Literatura Durčáková, Mendel: Mezinárodní finance, 4.vydání, Management Press, Praha 2010,. kap. 1 http://www.cnb.cz/cs/statistika/ platebni_bilance_stat/ http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/ zpravy_o_inflaci/2012/2012_iv/ index.html