Historie katastru a pozemkových úprav Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1
Vodní eroze v ČR a možnosti nápravy Reálná ohroženost ZPF > 50 % plochy je ohroženo (VÚMOP, v.v.i) Odnos splavenin do toků a nádrží 5,4 mil. tun ročně (ČVUT) Základní příčina zcelování ZPF 1954 1984 Možnosti řešení GAEC (MZE) vždy pouze na omezené ploše (viz grafy) a měkká opatření Legislativou prosazovaná ochrana stále chybí protierozní vyhláška k zákonu č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Neuplatněná opatření v rámci evropských směrnic (např. Plány oblastí povodí) Pozemkové úpravy
Pozemkové úpravy a protierozní ochrana Dle platných metodik výpočet ohroženosti dle USLE Významná část projektantů má stále zaužívaný 1D přístup, nicméně ten není objektivní záleží na definici vhodného profilu. Platné metodiky již akcentují 2D GIS přístup, praxe jej využívá stále více, ale i u něj výrazně záleží na kvalitě vstupních dat a správném výběru výpočetního algoritmu. USLE: G = R K LS C (t/ha/rok) 2/25/
Pozemkové úpravy a protierozní ochrana Dle platných metodik výpočet ohroženosti dle USLE Významná část projektantů má stále zaužívaný 1D přístup, nicméně ten není objektivní záleží na definici vhodného profilu. Platné metodiky již akcentují 2D GIS přístup, praxe jej využívá stále více, ale i u něj výrazně záleží na kvalitě vstupních dat a správném výběru výpočetního algoritmu. USLE: G = R K LS C (t/ha/rok) 2/25/
Princip řešení definování EROZNĚ UZAVŘENÝCH CELKŮ
Katastr nemovitostí České republiky (KN) je soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv informační systém o území České republiky Soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu (včetně jejího číselného vyjádření ve stanovených katastrálních územích). Soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálních územích, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a právech a skutečnostech, stanovených zákonem. Vstupem do aplikace Nahlížení do KN je možno bezplatně získávat vybrané informace o parcelách a budovách evidovaných v KN, včetně informace o jejich vlastnictví, http://www.cuzk.cz/katastr-nemovitosti/o-katastru-nemovitosti.aspx
mosaika již od stabilního katastru souč. stav erozně uzavřených celků 1954 1984 8
(Mareš, PřF UK, 2009; Jeleček, 2003) 9
Patent o stabilním katastru daně pozemkové ze dne 23. prosince 1817. Patent obsahoval následující doporučení: - katastr bude obsahovat všechny pozemky hospodářsky obdělávané i neobdělávané, bez ohledu na panskou nebo poddanskou půdu, - pozemky budou geometricky zaměřeny, zobrazeny, sepsány a popsány, - pozemky budou rozlišeny podle druhu a užívání, - plodné pozemky budou vtříděny do jakostních tříd (bonity), stanoví se čistý výnos z pozemku jako základ pro stanovení výše daně. To vše bez ohledu na to, zda se jedná o půdu dominikální či rustikální. Patent také obsahoval řadu důležitých prvků, se kterými se setkáváme i nyní v Katastru nemovitostí. Za zmínku stojí například institut reklamačního řízení, který je analogií dnešního řízení o námitkách, nebo dále "evidence změn" odpovídající zásadám vedení katastru. Podle tvůrců měl být tento katastr konečný a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani, a proto byl nazván Stabilní. Můžeme jen konstatovat, že se záměr tvůrců poměrně zdařil, jelikož i v dnešní době používáme více jak 70% map stabilního katastru. http://krovak.webpark.cz/katastr/sk.htm
Základní materiály k prostudování http://www.cuzk.cz/katastr-nemovitosti/o-katastru-nemovitosti.aspx http://www.cuzk.cz/katastr-nemovitosti/digitalizace-a-vedeni-katastralnich-map.aspx http://www.la-ma.cz/
Základní materiály k prostudování Dumbrovský, M.: Pozemkové úpravy, Akademické nakladatelství CERM, Brno, 2004. ISBN 80-214-2668-3 Michaela Dumbrovská: POZEMKOVÉ ÚPRAVY, diplomová práce, Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva, 2009
Pozemkové úpravy v každé zemi a v každé době jsou vždy odrazem politických, hospodářských, ekonomických a právních poměrů v dotyčné zemi. Jsou nástrojem praktického uskutečňování zemědělské politiky. V každém období byly a jsou jiné důvody pro úpravu pozemkové držby a spolu s tím i jiné důsledky a způsoby provádění pozemkových úprav. Jsou zajisté spojeny s rozvojem civilizace. Michaela Dumbrovská: POZEMKOVÉ ÚPRAVY, diplomová práce, Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva, 2009 Historie pozemkových evidencí Snaha o jednotnou daňovou politiku je patrná již v r. 1022, kdy český kníže Oldřich ( 1034) z rodu Přemyslovců zavedl vybírání daně z lánu. Zemské desky a urbáře: Soukromá práva na majetek si začala šlechta počátkem 14. století zajišťovat zápisem v zemských deskách. Období velké kolonizace můžeme považovat z hlediska pozemkových úprav za nejvýznamnější od 12. do 17. století. Rustikální katastr: V roce 1650 se sněm království Českého usnesl na tom, aby byly daně vyměřovány na spravedlivějším a věcnějším základě. Této dani měly být i nadále podrobeny jen statky a pozemky v držení poddaných.
(Marie Terezie a Josef II) Zrušení poddanství a robot Tereziánský katastr: Rustikální tereziánský katastr spolu s tereziánským katastrem dominikálním tvořily úplný a velký katastr všech pozemků a statků jak rustikálních tak dominikálních. (cca 1750) Josefský katastr (1785): Patent zavedl dvě významné novinky - nahrazení dosavadní soustavy osedlostní jiným, menším a četnějším daňovým prvkem - pozemkem a zaměření každého pozemku, a tak možnost zjištění jeho správné výměry a následně i výtěžku. Jednalo se o první katastr, založený na přímém měření skutečného stavu v terénu. Tereziánsko-josefský katastr: Josefský katastr nenalezl porozumění u šlechty a ta si vymohla zrušení nového katastru a opětné zavedení tereziánského katastru. Po zrušení josefského katastru platil tereziánský katastr jen krátkou dobu. Josefský katastr ukázal všechny nesprávnosti ve výměrách tereziánského katastru. Byl proto zaveden katastr, v němž se převzaly správné výměry z josefského katastru a ponechaly šlechtě výhody z ocenění exaequatoria. Nový katastr byl založen v roce 1792, nazýval se tereziánskojosefský katastr a byl podkladem pro založení zemských desek a pro daňové předpisy až do roku 1860, kdy vstoupil v platnost operát stabilního katastru.
Stabilní katastr a pozemkové knihy Stabilní katastr byl již zcela založen na vědeckých základech velkoměřítkového mapového díla. Zvolené základní měřítko zobrazení (1:2880) = jedno jitro je na mapě 1 palec 2 Hranice všech pozemků byly v přírodě za účasti jejich držitelů řádně vyšetřeny a označeny. Z měřického operátu stabilního katastru je dodnes odvozena i většina platných katastrálních map na území České republiky. Takové katastrální mapy (zpravidla v měřítku 1:2880) jsou platné na cca 70 % území dnešního státu. Všechny skutečnosti vývoje společnosti vedly k rozptýlenosti a rozdrobenosti pozemků (v českých zemích bylo v roce 1849 téměř 18 miliónů parcel), nevhodnému tvaru pozemků (nebyly zvláštností pozemky široké několik metrů s délkou několika kilometrů kvůli zvedení pluhu do zemědělství) potřeba scelování Probíhalo i na dobrovolné bázi u progresivně orientovaných obcí.
Stabilní katastr a pozemkové knihy Stabilní katastr byl již zcela založen na vědeckých základech velkoměřítkového mapového díla. Stanovoval, že stavba je součástí pozemku! (již se nyní snažíme opět dosáhnout ) Zvolené základní měřítko zobrazení (1:2880) = jedno jitro je na mapě 1 palec 2 Hranice všech pozemků byly v přírodě za účasti jejich držitelů řádně vyšetřeny a označeny. Z měřického operátu stabilního katastru je dodnes odvozena i většina platných katastrálních map na území České republiky. Takové katastrální mapy (zpravidla v měřítku 1:2880) jsou platné na cca 70 % území dnešního státu. 1871 byly zákonem založeny pozemkové knihy. Práva zapisovaná do pozemkových knih se nabývala vkladem - intabulací. Zákon stanovil, že pozemkové knihy jsou veřejné. Všechny skutečnosti vývoje společnosti vedly k rozptýlenosti a rozdrobenosti pozemků (v českých zemích bylo v roce 1849 téměř 18 miliónů parcel), nevhodnému tvaru pozemků (nebyly zvláštností pozemky široké několik metrů s délkou několika kilometrů kvůli zvedení pluhu do zemědělství) potřeba scelování Probíhalo i na dobrovolné bázi u progresivně orientovaných obcí.
Pozemkový katastr (1927) Stal se nepostradatelnou součástí všech právních jednání o nemovitostech a jeho původní daňové poslání se začalo přetvářet na účel právní. Technická úroveň nově vytvářených katastrálních map nabyla nebývalé výše. (v měřítku 1 : 1000 nebo 1 : 2000). Nově vyhotovované katastrální mapy byly zobrazovány v lokálním národním souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), charakterizovaným Besselovým elipsoidem a Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze. Pro každou parcelu byl v pozemkovém katastru uveden držitel, výměra, vzdělávání (kultura), jakostní třída (ve škále 9 stupňů) a katastrální výtěžek. Pozemkový katastr byl udržován v souladu se skutečným stavem a zákon stanovil pravidla součinnosti mezi katastrálními měřickými úřady a knihovními soudy (jejich vzájemnou ohlašovací povinnost). Pozemkový katastr byl velmi přesný a spolehlivý především do r. 1938. Později již nebyla jeho údržba dostatečná a zejména po r. 1945 (poválečné konfiskace a přídělové řízení) se začal hrubě rozcházet se skutečností a po roce 1956 se přestal udržovat vůbec.
Po druhé světové válce proběhly potřebné změny v mnoha právních odvětvích. Úprava pozemkových úprav nebyla výjimkou. Jde o složité poválečné období. Byly zahájeny práce na návrhu nového scelovacího zákona, který se snažil postihnout prvky moderního hospodářství a upravit vlastnické vztahy. Technickohospodářské úpravy zahrnovaly samotné scelování rozdrobených pozemků, správu i užívání pozemků, vyrovnávání hranic, kultivaci horských planin, meliorace apod. Na vrcholu organizace scelovacího procesu stálo ministerstvo zemědělství, které bylo nejvyšším dozorovým orgánem. Samotné scelování probíhalo prostřednictvím scelovacích družstev, kdy členové družstev byli přímými účastníky pozemkových úprav spolu se zástupcem obce, tzn., že veškerá iniciativa byla v rukou samostatných zemědělců. Toto období je spojeno s potlačením soukromého pozemkového vlastnictví tím, že formálně vlastnický vztah k pozemkům zachován byl, ale bylo oslabováno vědomí existence tohoto vztahu jak u vlastníka, tak u jeho nástupců. Pozemky byly slučovány do velkých celků (uživatelských honů ) a vlastník dostal do užívání pozemky jiného vlastníka. Pojem technicko-hospodářských úprav byl v roce 1955 nahrazen pojmem hospodářsko-technické úpravy.
Byl prolomen intabulační princip, na kterém byla založena funkce a spolehlivost pozemkových knih a vlastnické právo přecházelo na přídělce dnem převzetí držby. Vznikal zcela nový právní stav, který byl v hrubém nesouladu se stavem katastru a pozemkových knih, a to v rozsahu do té doby nebývalém. Nové hranice byly do plánu zakreslovány co nejjednoduššími způsoby. Připuštěno bylo používání provizorních a málo přesných měřických podkladů. Během několika let vznikl neutěšený stav, který nebyl dodnes napraven. Příděly nebyly zaměřeny a nové hranice nebyly v katastrálních mapách zobrazeny. Původní technické podklady (grafické přídělové plány) jsou přitom již často nečitelné, poškozené nebo jsou i ztraceny. Většina započatých scelovacích řízení nebyla nikdy dokončena a na takovém území vznikl chaotický právní stav. V nově panujících politických poměrech zcela upadl zájem na evidování soukromých práv k nemovitostem. Socialistické hospodářství bylo založeno na plánování zemědělské výroby a k naplnění těchto ambicí bylo potřeba především znát, kdo půdu obhospodařuje a nikoliv kdo ji vlastní. Na tomto požadavku byla v roce 1956 založena Jednotná evidence půdy (JEP) pouze uživatelé, nikoli vlastníci. Pozemkový katastr byl opuštěn. Soukromá práva k nemovitostem nepodléhala v letech 1951-1964 žádné úplné a systematické evidenci.
Evidence nemovitostí (1964) Ani nová právní úprava nesměřovala k obnovení intabulačního principu a úplné evidenci soukromých práv k nemovitostem. Údaje EN byly závazné jen pro plánování a řízení zemědělské výroby, pro výkaznictví a statistiku o zemědělském půdním fondu a pro přehledy nemovitostí vedené socialistickými organizacemi. Protože se od r. 1951 žádná taková úplná a systematická evidence právních vztahů nevedla, bylo nutné její nové založení. Komplexní zakládání evidence nemovitostí (KZEN), při kterém se zjišťovaly a zapisovaly aktuální právní vztahy k nemovitostem trvalo skoro čtvrt století (1964-1988). Měřický operát EN (pozemkové mapy) vycházel z předchozích ostrovních map bývalého pozemkového katastru, které byly skresleny do souvislého zobrazení. Nové pozemkové mapy byly postupně vyhotovovány na základě výsledků technickohospodářského mapování - THM (1961-1981), později na základě výsledků tvorby základní mapy velkého měřítka - ZMVM (1981-1992).
Katastr nemovitostí České republiky (1993) Po obnově demokratických politických poměrů v r. 1989 nebylo již nadále únosné vycházet z neúplného obsahu EN, ani pokračovat v nedokonalých principech, na kterých byla založena a vedena. Katastr nemovitostí České republiky (KN), zřízený novou právní úpravou, integruje do jediného instrumentu funkci bývalé pozemkové knihy i bývalého pozemkového katastru. Státní správu KN vykonávají zákonem zřízené katastrální úřady. Částečně byl obnoven intabulační princip, a to pro smluvní nabývání věcných práv k nemovitostem, kdy k jejich nabytí dochází vkladem do KN. KN při svém začátku zcela převzal operát předchozí EN. Její zásadní obsahovou neúplnnost (o soukromé pozemky dříve užívané socialistickými organizacemi) bylo třeba překlenout založením zjednodušené evidence pozemků. Zjednodušená evidence pozemků obsahuje alespoň parcelní číslo podle dřívější pozemkové evidence, původní nebo zbytkovou výměru (po majetkoprávně provedených změnách) a údaj o vlastníku. Pozemky zjednodušené evidence nejsou zobrazeny v platných katastrálních mapách a využívá se proto stále jejich zobrazení v mapách bývalého pozemkového katastru nebo navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení. Od roku 2001 začal být katastr nemovitostí veden v informačním systému katastru nemovitostí (ISKN) = mapy jsou dostupné na internetu.
Digitalizace katastrálních map Převod katastrálních map do digitální podoby patří mezi nejdůležitější úkoly resortu. Vektorová katastrální mapa může mít formu digitální katastrální mapy (DKM) nebo katastrální mapy digitalizované (KMD). K 31. 12. 2014 byla katastrální mapa v digitální podobě v 11 121 katastrálních územích, což je 84,9 % z jejich celkového počtu 13 099. Zbytek území ČR je pokryt analogovou katastrální mapou vedenou na plastové fólii, která je po skenování k dispozici v rastrové podobě (KM-D). Rastrová katastrální mapa a KM-D - katastrální mapa digitalizovaná, zpravidla vzniká přepracováním z map v měřítku 1:2880 v souřadnicovém systému stabilního katastru (tedy není v klasickém souřadnicovém systému S-JTSK). Tato mapa není součástí ISKN KMD - katastrální mapa digitalizovaná, vzniká digitalizací (převedením do číselné podoby) grafické (analogové) katastrální mapy již existující v S-JTSK, charakterizovaná nižší přesností než digitální katastrální mapa a převodem map KM-D. Je součástí ISKN. DKM - digitální katastrální mapa vzniklá obnovou operátu novým mapováním, případně přepracováním dosavadních map KN v měřítku 1:1000 a 1:2000 v souřadnicovém systému S-JTSK, je součástí ISKN. Vypracováním komplexních pozemkových úprav vždy vzniká DKM. http://www.katastralnimapa.cz/charakteristika.aspx
Děkuji za pozornost Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 24