Lesnická botanika speciální přednáška 2



Podobné dokumenty
Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

základní přehled organismů

základní přehled organismů

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky

Vývoj života na Zemi a prokaryotické organismy H E N

Úvod do mikrobiologie

05 Biogeochemické cykly

Stavba prokaryotické buňky

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Základní mikrobiologický rozbor vody

PROKARYOTA (PRVOJADERNÍ)

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie

prokaryotní Znaky prokaryoty

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

9. Viry a bakterie. Viry

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Prokaryotické organismy. Prokaryotická buňka. Obaly prokaryotické buňky. Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon =

Základní vlastnosti živých organismů

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Martina Bábíčková, Ph.D

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Bakterie (prokaryotická buňka), jaký je jejich metabolismus

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

1. CHARAKTERISTIKA protoplazma - prvkové složení stejné jako u eukaryotní buňky (biogenní prvky C, O, H, N, P tvoří 97% sušiny)

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr

Autor: Katka Téma: Bakterie Ročník: 2.

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Co znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Digitální učební materiál

CZ.1.07/1.5.00/

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

World of Plants Sources for Botanical Courses

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

- molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Obecná charakteristika hub

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

CZ.1.07/1.5.00/

Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA

Základy buněčné biologie

PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia

Mikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H ADP + 16P i

M A T U R I T N Í T É M A T A

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

REZISTENCE MIKROBŮ (TENACITA) Miroslav Votava, Vladana Woznicová Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Eubakterie (Eubacteria)

Obecná charakteristika živých soustav

Bakterie 1 buněč velikost 1 2 µm

Transkript:

Lesnická botanika speciální přednáška 2 1.Fylogeneze 2. Doména Bacteria 3. Doména Archea Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Univerzální fylogenetický strom

Systém živých organizmů Doména (dominium) je nejvyšším taxonem, který je založen na molekulární evoluci organizmů. Sekvence rrna malých ribozomových podjednotek posloužila jako marker evolučních vztahů mezi organizmy Doména BACTERIA - bakterie jednobuněčné prokaryotické organizmy buněčná stěna je tvořena mureinem geny neobsahují introny rozmnožování je nepohlavní převážně heterotrofní výživa (fotoheterotrofní nebo chemoheterotrofní), zřídka autotrofní (fotoautotrofní, chemoautotrofní) organizmy

Doména ARCHAEA - archea jednobuněčné prokaryotické organizmy buněčná stěna není nikdy tvořena mureinem, nýbrž pseudomureinem či jinými látkami geny obsahují introny a mechanizmus jejich sestřihu je podobný jako u Eucarya rozmnožování nepohlavní výživa je chemoautotrofní nebo chemoheterotrofní

Doména EUKARYA - eukarya jednobuněčné i mnohobuněčné eukaryotické organizmy buněčná stěna tvořená rozmanitými látkami, u rostlin většinou polysacharidy, u hub chitinem, u živočichů buněčná stěna chybí, je vytvořena pouze cytoplazmatická membrána geny bez intronů i s introny rozmnožování u jednobuněčných druhů většinou nepohlavní u mnohobuněčných druhů převážně pohlavní výživa u rostlin je obligátně fotoautotrofní, u živočichů a hub obligátně chemoheterotrofní, u chromista od fotoautotrofní až po parazitickou.

Srovnání počtu druhů krytosemenných s mechorosty a ostatními skupinami vyšších rostlin mechorosty - 25 000 kapraďorosty - 10 000 nahosemenné - 800 krytosemenné - 257 000 Krytosemenné jsou rozšířeny na celém povrchu Země s výjimkou arktických a antarktických ledových pustin Evoluční původ krytosemenných megafylní typy nahosemenných (odd. Cycadophyta, odd. Gnetophyta)

DoménaBacteria - Nejstarší a nejrozšířenější organizmy na Zemi - Stáří víc než 3,5 mld. let - Tvoří 10 x víc biomasy než eucaryota - 1 g půdy až 40 000 000 bakterií - 1 ml vody až 1 000 000 bakterií Dosud popsáno cca 5 000 druhů, předpokládáno však několik stovek tisíc 1676: 1. Pozorování bakterií Antoni van Leeuwenhoek (mikroskop vlastní konstrukce) Bacterion = řecky tyčka (1. pozorované bakterie byly tyčinky)

- Tělo = jednobuněčná stélka nebo buňky skládají řetízkovité nebo hroznovité útvary - netvoří funkčně a morfologicky diferencované tkáně Prokaryotická buňka DoménaBacteria

Buněčná stěna Síť polysacharidových molekul + polypeptidové řetězce = peptidoglykanová matice

Typy bakteriálních buněk

Bacteria - rozměry buněk kulovité: průměr 0,5-5 µm tyčinkovité: délka 1-7 (10) µm; šířka 0,3-2 µm spirochéty: délka 5-500 µm; šířka 0,2-0,7 µm nejmenší: Micrococcus progrediens - průměr 0,15 µm Escherichia coli

Bacteria - růst a rozmnožování Příčné (binární) dělení - prodlužování a replikace DNA, rozdělení nukleoidu, příčná přepážka=septum, buňky se oddělí n. se oddělí neúplně tvoří charakteristická seskupení Pučení vychlípenina na konci buňky, postupně roste, přechází do ní jádro a odškrtí se Fragmentace řetízků buněk Parasexuální proces přenos genů dárce do genomu příjemce konjugace přenos DNA z baktérie na baktérii plasmidem) Sporulace: Endospora spora vytvořená uvnitř buněk, termorezistentní Cysty + mikrocysty klidová forma obalená rezistentním pouzdrem, jiné uspořádání obsahu buňky (exospory) Spory aktinomycetů několik kulovitých buněk na konci vlákna

Endospory Tvorba za nepříznivých podmínek Endospory vydrží var ve vodě, působení radiace a chemických látek bakterie replikuje chromosom a obalí jej pevnou stěnou (obal endospory) z endospory se vyčerpá voda a metabolismus se sníží na minimum zbytek buňky se následně rozpadne

Cysta (exospora) rodu Azotobacter

Pohyblivost asi polovina druhů bakterií je schopna se řízeně pohybovat některé druhy až rychlostí 50 μm/s, což je 10-50 délek těla za vteřinu! bakteriální bičík má jen desetinu tloušťky jako bičík u Eukarya, šroubovitě se otáčí dopředu

Metabolismus baktérií Dělení dle zdroje energie: fototrofoní = energii získávají ze světla chemotrofoní = energii získávají rozkladem chemických látek Dle zdroje uhlíku: autotrofoní získávají uhlík z anorganických látek (CO 2 ) heterotrofoní získávají uhlík z organických látek (např. z glukózy)

Zdroj energie: A. Autotrofní Metabolizmus baktérií A.1 Fotoautotrofní bakteriochlorofyl, energie ze slunečního záření A.2 Chemoauto(lito)trofní energie oxidací anorg. kyselin atmosférickým O2 (např. sirné bakterie) B. Heterotrofní B.1 Fotoheterotrofní energie ze slunečního záření B.2 Chemoheterotrofní oxidace org látek - kvašením, anaerobní n. aerobní respirací

Metabolismus bakterií ve vztahu ke kyslíku obligátní aerobové = nemohou růst bez kyslíku fakultativní anaerobové = mohou žít jak za přítomnosti, tak i za nepřítomnosti kyslíku obligátní anaerobové = rostou jen v nepřítomnosti kyslíku

Systém bakterií Dříve: Odd. Gracilicutes - gramnegativní bakterie Odd. Firmicutes - grampozitivní bakterie Odd. Tenericutes - bakterie bez buněčné stěny Dnes na bázi molekulárních dat: http://fzp.ujep.cz/~trogl/

Bacteria - význam význam bakterií v přírodě dekompozice org hmoty, většina v půdě, vodě, v organizmech; všudypřítomnost, polovina biomasy Země agresivita rychlé množení, tvorba toxinů, parazitizmus, koroze kovů Výskyt bakterií ve všech ekosystémech půda, voda, organizmy, vzduch koloběh látek v přírodě - N Metabióza jeden druh umožňuje produkty své činnosti rozvoj jiného druhu navazující kontinuální destruence organické hmoty komenzalismus = některé baktérie žijí na povrchu těl živočichů, aniž by jim prospívaly nebo škodily saprobita = znečištění, zažívací trakt saprobní vody enterobakterie Escherichia coli, Clostridium sporogeus coli-index=počet bakterií v 1 ml vody vody polysaprobní nad 1 mil mezosaprobní tis-mil. oligosaprobní 10-tis bakterií prameny pod 10 bakterií na 1 ml

Koloběh dusíku NO 3 - Nitrobacter N 2 Nitrosomonas NO 2 - NH 4 + Proteus vulgaris

Půdní bakterie Celulolytické Myxobacterium Uhlovodíkové Pseudomonas, Mycobacterium Amonizační Proteus vulgaris Nitritační Nitrosomonas (amoniak na dusitany) Nitratační Nitrobacter (dusitany na dusičnany) Nitrogenní Clostridium pasteurianum, Azotobacter chroococcum (volně žijící), Rhizobium radicicola Denitrifikační Paracoccus denitrificans, Chromobacterium Myxobakterie Myxococcus ( mnohobuněčné, tvoří plodničky ) Aktinomycety Actinomyces, Frankia alni, Streptomyces griseus

Bacteria význam Mutualismus na kořenech bobovitých rostlin žijí v hlízkách nitrogenní baktérie fixující vzdušný dusík, oplátkou získávají od rostlin živiny z fotosyntézy Krávy a další býložravci nejsou schopni trávit celulosu. Mají proto ve svém žaludku baktérie, které produkují enzym celulázu podobně baktérie v našem tlustém střevu produkují vitamíny K a B 12, které si sami vytvořit neumíme

Rhizobium leguminosarum

Nitrobacter sp.

Využití baktérií 1. v potravinářství: baktérie mléčného kvašení, zkvašování mléka (Streptococcus, Lactobacillus, Bifidobacterium), Lactobacillus acidophilus, Enterococcus jako užitečné střevní baktérie octové kvašení (Bacterium aceti, B. pasteurianum, B. orleanse) 2. ve farmacii: produkce antibiotik Actinomyces lázeňství léčivá bahna (Desulfovibrio) genové inženýrství Escherichia coli, tvorba inzulinu, vitamínů, růstových látek, protilátek 3. v průmyslu: těžba ropy (ropné baktérie) biologické loužení rud (Cu) Thiobacillus

Lactobacillus sp.

Bifidobacterium

Thiobacillus ferrooxidans

Patogenní (parazitické) bakterie Fytopatogenní bakterie Rychlý průběh infekce Chlorózy - mykoplazmy Nekrózy a mokré hniloby Erwinia Cévní vadnutí a následná nekróza - Corynebacterium Nádorovitost+fasciace, metlovitost - Corynebacterium Produkce slizu, toxinů

Mycobacterium tuberculosis

Salmonella sp.

Vibrio cholerae

Yersinia pestis

Borrelia burgdorferi

Příklady patogenních (parazitických) bakterií Pseudomonas Xanthomonas Agrobacterium rostlinné patogeny Corynebacterium Streptomyces Erwinia Spála, angína Streptococcus pyogenes Zápal plic Streptococcus pneumoniae Záněty sliznic Staphylococcus aureus Tuberkulóza Mycobacterium tuberculosis Střevní tyfus Salmonella typhi, S. paratyphi Skvrnitý tyfus Rickettsia prowazeki Cholera Vibrio cholerae Botulismus Clostridium botulinum Mor Yersinia pestis Lymská borelioza Borrelia burgdorferi Příjice Treponema pallidum lidské patogeny

Odd. Cyanophyta sinice

Odd. Cyanophyta sinice charakteristika Převážně fotoautotrofní organizmy, stáří 3,5 mld. let Typ fotosyntézy shodný s rostlinami (uvolňují O 2 ) Chlorofyl a, karotenoidy + další barviva=fykobiliny (alofykocyan, fykocyan, fykoerytrin) ve fykobilizomech Minimální požadavky na výživu světlo, minerální médium, CO 2 jako zdroj uhlíku, N 2 jako zdroj dusíku; nerostou ve tmě a nevyužívají organické zdroje C a N Anaerobní i aerobní prostředí Buněčná stěna 4-vrstevná, složitější než u bakterií Buňky nemají bičíky a vykonávají klouzavý pohyb pomocí slizové pochvy Tylakoidy membrány s kulovitými fykobilizomy na povrchu Vesikly (plynné vakuoly-měchýřky)

Odd. Cyanophyta sinice Rozmnožování dělením, hormogonie, akinety Heterocysty slouží k vázání vzdušného N Vodní nádrže, toxiny - Aphanizomenon flos-aquae, Anabaena flos-aquae, Trichodesmium erythraeum Perspektivní skupina - pionýrské organizmy, zdroj bílkovin (v těle až 50 % bílkovin) Vazači vzdušného N (Anabaena oryzae) Symbióza s houbami=lišejníky (Nostoc)

Odd. Cyanophyta - sinice

Odd. Cyanophyta - typy větvených stélek

Metabolismus sinic sinice Anabaena má sice geny kódující jak proteiny potřebné k fotosyntéze a k fixaci dusíku, avšak jediná buňka v jedné chvíli buď fotosyntetizuje, nebo poutá dusík odpadním produktem fotosyntézy je kyslík, který blokuje enzymy potřebné k fixaci dusíku Anabaena řeší problém tím, že žije v koloniích, kde většina buněk fotosyntetizuje, zatímco některé specializované buňky, zvané heterocyty, fixují vzdušný dusík heterocyty mají silnou buněčnou stěnu, která brání průniku kyslíku z okolních fotosyntetizujících buněk

Odd. Cyanophyta - rozmnožování Příčné dělení Rozpad vláken (rozpad kolonií) hormogonie - krátká několikabuněčná vlákna, oddělená od mateřských a dorůstající v nová vlákna Akinety klidové spory se zesílenou buněčnou stěnou, přežívající v nepříznivých podmínkách, metabolická aktivita omezena na 10 %

sinice rodu Anabaena fotosyntetizující buňky heterocyty

Odd. Cyanophyta - rozšíření a význam Rozšíření: v přírodě velmi hojné sladká, vzácněji i mořská voda, vlhké půdy, skály, srst zvířat, kmeny stromů a zdi, horké prameny, pouště, sníh Arktidy; symbióza-lišejníky, játrovky, hlevíky, kořeny cykasů a epif orchidejí, buňky prvoků Význam: fytoplankton, vodní květ (cyanotoxiny), zdroj bílkovin, obohacení půd fixací N-očkování rýžových polí, biomineralizacestromatolity, předkové chloroplastů-primární endosymbióza

jednobuněčné prokaryotické organizmy v buněčné stěně pseudomurein výživa je chemoautotrofní nebo chemoheterotrofní redukce a oxidace mnoha sloučenin rozmnožování nepohlavní mnoha vlastnostmi podobné Eucarya 20 % biomasy na Zemi Doména Archaea charakteristika Schopnost existovat v ekologicky extrémních biotopech (slaná jezera, prostředí s vysokým obsahem síry a vysokou teplotou růst a rozmnožování při 100 C)

Pyrococcus sp.

Doména Archaea Methanobacterium subterraneum

Děkuji za pozornost. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018