Potírání rasismu v České republice

ENAR Czech Republic Více informací o působení ENARu v České republice poskytne: Liga lidských práv, Na Rybníčku 16, 120 00, Praha 2, Tel.: 224 816 765, Email: galbert@llp.cz, www.llp.cz Dženo, V Tůních 11, 120 00, Praha 2, Tel.: 224 941 945, Email: dzeno@dzeno.cz, www.dzeno.cz Tato informační brožura byla sestavena jménem ENAR v České republice a evropským sekretariátem ENAR. Stáhněte si informační brožuru: http://www.enar-eu.org/en/publication/national_leaflets/ ENAR 43, Rue de la Charité B-1210 Brussels Belgium Tel.: +32 (0)2 229 3570 Fax: +32 (0)2 229 3575 Email: info@enar-eu.org Web: www.enar-eu.org Potírání rasismu v České republice Tato zpráva je hrazena z prostředků Evropské komise, Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti European Network Against Racism Evropská síť proti rasismu Denmark DK final copy.indd 2-3 04-04-2006 15:08:04

PROBLEMATIKA RASISMU V ČESKÉ REPUBLICE Diskriminace v České republice existuje hned v několika oblastech. Nejde zde o záměrnou a cílenou diskriminaci některých skupin ze strany vlády nebo státu, ale spíš o ignoraci těch praktik, jejichž základ je v zakořeněné předsudečnosti a xenofobii většinové populace. Mnohá vládní opatření se míjí účinkem, neboť často neřeší jevy, na které se zaměřují, anebo nezasahují pravé příčiny problémů. Největším legislativním nedostatkem je stále ještě neimplementovaní směrnice 2000/43/EC. Antidiskriminační zákon, který tuto směrnici provádí, totiž stále ještě nebyl českým parlamentem přijat. Vedle legislativních změn a akčních plánů by bylo potřebné zaměřit se více na prezentaci ohrožených skupin ne jako zdroje konfliktů a nepokojů, ale jako přínosnou součást celé české společnosti a kultury. Takové plošné akce vyžadují ovšem mnohé investice, a to si zpravidla vládní koalice (pokud chce být znovu zvolena) nemůže dovolit. Positivní akce na ochranu a propagaci menšin nejsou zdaleka oblíbeným tématem veřejného mínění a ani omylem voličským tahákem. Nezbývá než věřit, že se bude přístup české veřejnosti k této problematice postupně měnit s větší otevřeností evropským vlivům a kontaktům, ale také že brzy bude v čele stát tak silná vláda, která bude odhodlána zavádět radikální reformy a podpůrné programy. PŘEHLED ČLENŮ EVROPSKÉ SÍTĚ PROTI RASISMU (ENAR) V ČR V České republice tvoří jádro ENARu organizace sdružující národnostní menšiny - zejména pak organizace romské a cizinecké -, které vyvíjejí hlavně aktivity informační a vzdělávací. Doposud jedinou nenárodnostní organizací je Liga lidských práv, která se zabývá advokační činností, konkrétně pak právní pomocí s důrazem na strategické litigace. Od března 2006 je Liga lidských práv národním koordinátorem ENARu pro Českou republiku. V České republice jsou členy ENARu následující nevládní organizace: Duha-United, prokes@duha.cz Dženo, dzeno@dzeno.cz Liberecké romské sdružení, rkc.liberec@rkc.liberec.cz Liga lidských práv, galbert@llp.cz Občanské sdružení přátel Milovic, suchankova@mbox.catr.cz OS Fórum Ukrajinců ČR, info@ukrainians.cz Sdružení Rómů ČR, Lukaca12@seznam.cz Romodrom, gailova@seznam.cz POSLÁNÍ A STRUKTURA ENARU ENAR podporuje antirasistické ideje a ideje rovného přístupu k národnostním menšinám a cizím státním příslušníkům žijícím na území Evropské unie. ENAR zastřešuje evropské nevládní organizace bojující v členských státech Evropské unie proti rasismu, tedy například organizace sdružující národnostní menšiny, imigranty, informační centra, zastupitelské skupiny, odborové svazy, příslušníky různých náboženských vyznání a mnoho dalších. V každé zemi Evropské unie členské organizace ENARu utvářejí tzv. národní koordinační centrálu. Demokraticky zvolení zástupci jednotlivých centrál se pravidelně účastní celoevropského zasedání ENARu, kde se rozhoduje o společných postupech a statutárních záležitostech. Alespoň jeden zástupce každé národní centrály obvykle patří k etnické menšině. ENAR bojuje proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a islamofobii s cílem propagovat rovnost přístupu mezi občany EU a občany třetích států a propojit místní, regionální a národní iniciativy s iniciativami celoevropskými. Denmark DK final copy.indd Sec1:4-Sec1:5 04-04-2006 15:08:08

KOMUNITY VYSTAVENÉ RASISMU POLITICKÝ CONTEXT LEGISLATIVA COBY PREVENCE RASISMU Rasové diskriminaci jsou v České republice vystaveni především Romové a trvale či přechodně žijící cizinci. Je nepříjemné konstatovat, že daná situace se v posledních letech nijak výrazně nemění. Vzhledem k tomu, že procento Romů a cizinců v ČR na počet obyvatel stoupá, řešení nelze odkládat. Vláda ČR odhaduje, že v České republice žije okolo 200 000 Romů. Tato skupina je rasismem ohrožena nejvíce. Jedním z hlavních důvodů přetrvávajících problémů je fakt, že konkrétní statistická data týkající se Romů neexistují. Při sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 uvedlo příslušnost k romské národnosti jen asi 12 000 občanů ČR. Je ale jisté, že ve skutečnosti jich je několikanásobně víc. Romové v ČR se poměrně často stávají terčem rasově motivovaného násilí. Vedle toho patři mezi nejpalčivější problémy vysoká nezaměstnanost v komunitě (až 70%), diskriminace při hledání zaměstnání a ubytování a nízká míra vyššího vzdělání. Další skupinou ve zvýšené podobě ohroženou rasismem a diskriminací jsou cizinci trvale nebo přechodně žijící v České republice. V ČR žije celkem 10.3 milionu obyvatel, přičemž k 31.12.2004 dosáhl počet cizinců čísla 254 294. Nejsilněji byli zastoupeni občané Ukrajiny (78 263 osob), Slovenska (47 352) a Vietnamu (34 179 osob). Počet trvale žijících cizinců v ČR neustále narůstá. V roce 2005 požádalo v České republice o azyl 4 021 osob z 63 států. V ČR jsou cizinci nejvíce ohroženi diskriminací při vyhledávání trvalého ubytování a stálého zaměstnání. Při jednání na úřadech si navíc často stěžují na neochotu a předsudky úředníků. Mezi nejdůležitější nové úpravy českého právního řádu patří: Novela zákona o pobytu cizinců (zákon č. 428/2005 Sb.), která mimo jiné implementovala směrnici Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodin. Byl tak zakotven institut povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území. Nový školský zákon 561/2004, účinný od 1. 1. 2005, který v 2 zajišťuje přístup každého státního občana ke vzdělání bez jakékoliv diskriminace (jeho nedostatky viz následující sekce). Od 1. 1. 2006 novela zákona o státní sociální podpoře, která má za úkol zlepšit situaci sociálně nejslabších (mezi které často příslušníci menšin patří), motivovat dlouhodobě nezaměstnané k hledání práce a poskytovat sociální dávky s ohledem na konkrétní potřeby jednotlivců. Zákoník práce, jehož nová podoba stále čeká na schválení. Tento zákoník již ve své dosud platné formě jako jeden z mála českých předpisů obsahuje antidiskriminační ustanovení. Stejně tak, na základě směrnice 2000/78/ES, je koncipován nový zákon o zaměstnanosti, který vstoupil v platnost koncem roku 2004. Oba zákony obsahují m.j. definice přímé i nepřímé diskriminace. Nový zákon o inspekci práce (č. 251/2005 Sb.), přijatý v červenci 2005, kterým na nově zřízené orgány inspekce práce přešla působnost úřadů práce ve věcech diskriminace. Nejdůležitějším předpisem je bezpochyby tzv. antidiskriminační zákon, který se ovšem doposud nepodařilo schválit. Tento návrh je podle vyjádření legislativní rady vlády plně v souladu s antidiskriminačními směrnicemi Evropské unie. Pokud se zákon nepodaří přijmout do konce volebního období (podzim 2006), jeho schválení se velice pravděpodobně odloží na neurčito. Denmark DK final copy.indd Sec1:6-Sec1:7 04-04-2006 15:08:10

ROLE NEZISKOVÉHO SEKTORU V BOJI PROTI RASISMU V boji proti rasismu jsou nestátní neziskové organizace (NNO) nepostradatelným společníkem. V ČR existují takových organizací tisíce - od zájmových sdružení až po církevní sociální zařízení. Je ovšem nutné dodat, že jen malé procento NNO se zabývá otázkou lidských práv, a ještě méně z nich samotným bojem proti rasismu. Ve stručnosti nastíníme tři role, které tento malý vzorek NNO naplňuje. První a asi nejdůležitější rolí, kterou NNO společně s dalšími osobami a orgány vykonávají, je role kontrolní (tzv. watchdog). Státní aparát přes pozitivní snahu v potírání rasismu selhává. Příkladem z praxe je v podstatě nefunkční nový školský zákoník, který si mimo jiné klade za cíl snížit nesmyslně vysoké procento romských dětí ve speciálních školách, nebo nedostatečná činnost kontrolních orgánů státu zabývajících se postihem rasismu ve službách či selháním příslušníků policie. STRATEGICKÉ LITIGACE NEBOLI VEDENÍ VYBRANÝCH PŘÍPADŮ Většina nevládních organizací bojujících proti rasismu se donedávna v právních procesech neangažovala kvůli nedostatku právních opatření, o které by se mohly opřít. Díky přijetí Evropské směrnice o rasové rovnosti (viz. sekce EU a boj proti rasismu) a postupnému rozvoji národních právních systémů získaly soudní spory takový potenciál, že v případech rasismu a diskriminace vedou k opravdových změnám. Vzhledem k tomu, že boj s diskriminací je poměrně novou součástí práva, mají nevládní organizace úlohu zvyšovat povědomí o jeho potenciálu. Díky tomu se strategické litigace stávají užitečným nástrojem obrany. Nevládní organizace se mohou ve strategických litigacích buď angažovat přímo, nebo shromažďováním informací, vyhodnocováním případů obětí a podporou obhajoby v této činnosti pomáhat jiným organizacím. Strategické litigace využívají soudního systému s cílem dosáhnout širokých společenských změn. Druhou rolí je činnost informační a osvětová. V České republice většina populace nevnímá rasismus jako závažný problém. To ovšem neznamená, že zde rasismus neexistuje. Právě naopak. Jen pro ilustraci: podle průzkumu CVVM z dubna 2005 by 75% lidí by nežilo vedle Rómů, 22% vedle barevných a 21% v jednom domě s cizinci. Většina soukromých médií v ČR, které mediálnímu trhu dominují, se navíc potírání rasismu vůbec nevěnuje. I proto je osvětová činnost NNO tak důležitá. Konečně třetí role neziskového sektoru spočívá v praktické pomoci. Vedle nejrůznějších vzdělávacích, asistenčních či rekvalifikačních kurzů zaměřených na menšiny, které jsou rasismem nejvíce postiženy, se jedná například o bezplatnou právní pomoc. Je tomu s podivem, ale na rozdíl od nejvyspělejších demokratických států ucelená koncepce bezplatné právní pomoci pro občany, kteří si právníka nemohou dovolit, v ČR v podstatě neexistuje. Spíše než odškodnění jedinců je hlavním cílem strategické litigace změna zákonů a předpisů. Tyto dva cíle ale nejsou neslučitelné. Strategické litigace by měly přesahovat hranice jednotlivých případů nebo obětí, a tak zlepšovat pozici pro všechny potencionální oběti rasistické diskriminace. Změnou zákona nebo vytvořením precedentu způsobují jednotlivé případy efekt domina a vedou k mnohem širším změnám. Koncept strategické litigace zahrnuje výběr, vedení a plánování jednotlivých případů a následný dohled na to, aby veškeré pozitivní výsledky z nich plynoucí byly využívány v praxi. Ne všechny nevládní organizace mají pověření nebo schopnost se strategickými litigacemi zabývat. Samotná litigace ale nemusí být v mnoha případech tím nejvhodnějším řešením. Nicméně je nezbyté, aby si všichni aktéři boje s rasismem uvědomili, jak důležitý nástroj změny tato metoda představuje. Denmark DK final copy.indd Sec1:8-Sec1:9 04-04-2006 15:08:11

KAM SE OBRÁTIT V PŘÍPADĚ RASOVÉ DISKRIMINACE EVROPSKÁ UNIE A BOJ PROTI RASISMU 1) Rasismus v soukromém i veřejném sektoru Máte podezření, že jste byli znevýhodnění či jinak poškozeni na základě vaší rasy nebo národnosti? Konkrétně pak A) vás jako uchazeče o zaměstnání do státní správy nebo soukromé firmy znevýhodnili před ostatními? B) vám zabránili ve vstupu nebo odmítli vaši objednávku do restauračního, ubytovacího, rekreačního, kulturního a podobného zařízení? C) po vás požadovali ve srovnání s ostatními zákazníky za stejnou službu vyšší ceny nebo vyšší úrokové sazby?) D) jste se setkali na úřadě s diskriminačním přístupem? Jestliže ano, kontaktujte jednu z následujících organizací: Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, 110 00 Praha 1, tel. 222 809 210, poradna@iol.cz, poradna@poradna-prava.cz IQ Roma servis, Brno, tel. 543 210 725, iqrs@iqrs.cz Vzájemné soužití, Ostrava, 720 00, Tel: 596 130 715, vzajemne. souziti@tiscali.cz Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), Praha: Tel: 220 397 355, 220 397 220, opu@opu.cz Brno: Leitnerova 9/682, 602 00, tel./fax: 543 210 443, e-mail: opu.brno@opu.cz 2) Rasistické násilí Byli jste svědky nebo jste se přímo stali obětí rasistického násilí vlivem soukromé osoby nebo i policejního orgánu? Kontaktujte jeden z následujících subjektů: Liga lidských práv Praha: tel: 224 816 765, galbert@llp.cz Brno: tel: 545 210 446, brno@llp.cz IQ Roma servis, Brno, tel. 543 210 725, e-mail: iqrs@iqrs.cz Nevládní organizace v jednotlivých státech jsou již nyní zavaleny prací na prevenci rasismu a diskriminace. Proč by se tedy měly zajímat o situaci v jiných evropských zemích a v institucích samotné EU? Pojímat rasismus v kontextu celé Evropy je důležité hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé kvůli šíření povědomí o tom, co rasismus je a jak mu čelit, zadruhé kvůli vytvoření společného evropské nástroje pro jeho potírání. Zkušenosti posledních deseti let ukazují, že na celoevropské úrovni lze jednotlivé vlády přimět k akci i v případě, že na národní úrovni nejsou k takovému kroku připraveny. Rasismus má zřetelně evropskou dynamiku. Koloniální dějiny Evropy poukazují na její roli v rozvoji historických i současných forem rasismu. Ani ve 20. století se toto evropské dědictví neukázalo v dobrém světle. Přes dlouhodobou existenci tohoto problému začala Evropa brát rasismus vážně teprve nedávno. Evropa rozhodně má vůči obyvatelům žijícím na jejím území i mimo něj závazek ujmout se hlavní úlohy v propagaci světa bez rasismu. Článek 13 Amseterodamské smlouvy dal v roce 1997 Evropské unii právní základnu, na níž může vyvíjet vhodná opatření pro boj s diskriminací z důvodu pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Na základě těchto pravomocí přijala Evropská unie v červnu 2000 Směrnici o rasové rovnosti, a později ve stejném roce Směrnici o rovnosti v zaměstnávání. Zatímco Rasová směrnice měla být přijata všemi státy do července 2003, některé státy ji neschválily ani do počátku roku 2006. Tato skutečnost vzbuzuje otazníky o ochotě členských států proti rasis- Denmark DK final copy.indd Sec1:10-Sec1:11 04-04-2006 15:08:13

KLÍČOVÉ ODKAZY NA DALŠÍ INFORMAČNÍ ZDROJE V ČR mu a diskriminaci bojovat. Nicméně tato Směrnice má přímý účinek, což znamená, že se jí jednotlivci mohou na národní úrovni domáhat i v případě, že nebyla přijata. Rasová směrnice poskytuje obranu proti diskriminaci v zaměstnávání a v přístupu k řadě služeb a produktů, včetně sociálních vymožeností, zdravotních služeb, pojištění a vzdělání. Ustanovuje řadu důležitých definic a pojmů jako přímá a nepřímá diskriminace, obtěžování či rasová profilace. Dalším důležitým rysem Směrnice je, že usnadňuje progresivní opatření, poskytuje důkazní rovinu a stanovuje orgány pro podporu rovného zacházení. Athinganoi : www.athinganoi.cz Drom: www.drom.cz Dženo: www.dzeno.cz IQ roma servis: www.iqrs.cz Infoservis společnosti Člověk v tísni: www.infoservis.net Liga lidských práv: www.llp.cz Muzeum romské kultury: www.rommuz.cz Organizace na podporu integrace menšin: www.opim.cz Organizace pro pomoc uprchlíkům: www.opu.cz Poradna pro občanství, občanská a lidská práva: www.poradna-prava.cz, www.diskriminace.cz Romea: www.romea.cz Zásady zakotvené v Rasové směrnici by se měly stát ústředními prvky antidiskriminačních zákonů a postupů napříč Evropskou unií. Strategická litigace je nástroj, který je pomůže prosadit. V tomto smyslu litigace výslovně umožňuje nevládním organizacím zapojit se do procesu na podporu obětí nebo jménem obětí vystupovat. Zatímco článek 13 Amsterodamské smlouvy vytvořil pro rozvoj antidiskriminační oblasti kontext, článek 29 Smlouvy o EU vytyčil na prevenci a boj s rasismem reference. Přestože Evropská komise navrhla Rámcové rozhodnutí proti rasismu a xenofobii (rasistické trestné činnosti) již v roce 2001, následující vývoj v této oblasti není uspokojivý. Rada EU toto Rámcové rozhodnutí nepřijala. Navíc Evropská unie nevyužila své kompetence ani v dalších oblastech politiky přímo či nepřímo s bojem proti rasismu spjaté, konkrétně v otázce přijetí do společnosti, migrace, azylu a vzdělání. Evropská unie se rovněž angažuje v řadě dalších aktivit, včetně šíření povědomí o problematice (skrze kampaň Pro diverzitu. Proti diskriminaci. ) a finanční podpory antirasistických projektů. V roce 1997 bylo založeno Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie (EUMC), které se problémem rasismu v Evropě zabývá. Do roku 2007 se bude nadále rozšiřovat a následně se stane základem Agentury pro základní práva (FAC). KLÍČOVÉ ODKAZY NA DALŠÍ INFORMAČNÍ ZDROJE V EVROPĚ Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie (EUMC): www.eumc.eu.int Evropská komise boj s diskriminací a vztahy s občanskou společností: www.europa.eu.int/comm/employment_social/fundamental_rights/index_en.htm Evropská síť proti rasismu (ENAR): www.enar-eu.org Evropská romská informační kancelář (ERIO): www.erionet.org Evropská unie: www.europa.eu.int Kampaň Pro diverzitu. Proti diskriminaci: www.stop-discrimination.info Strategická litigace rasové diskriminace v Evropě: od základů k praxi: www.migpolgroup.com/documents/2498.html Strategie litigace proti diskriminaci v zemích EU: www.solid-eu.org Denmark DK final copy.indd Sec1:12-Sec1:13 04-04-2006 15:08:15