EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

Transkript

1 CRI(2000)21 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 5 POTÍRÁNÍ NESNÁŠENLIVOSTI A DISKRIMINACE SMĚŘUJÍCÍ VŮČI MUSLIMŮM PŘIJATO 16 BŘEZEN 2000 Štrasburk, 2000

2 Pro další informace o ECRI a jejích aktivitách laskavě kontaktujte: Secretariat of the European Commission against Racism and Intolerance Council of Europe F Strasbourg cedex Tel: +33(0) Fax:+33(0) combat.racism@coe.int Website:

3 Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI), připomínajíc Deklaraci, kterou přijaly hlavy států a vlád členských zemí Rady Evropy na svém prvním summitu, konaném ve Vídni ve dnech října 1993; připomínajíc, že Akční plán pro boj proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a nesnášenlivosti tvořící součást této Deklarace vyzývá Výbor ministrů, aby ustavil Evropskou komisi proti rasismu a intoleranci, jejímž mandátem mj. bude formulovat pro členské státy doporučení pro všeobecnou politiku v této oblasti; rovněž připomínajíc Závěrečnou deklaraci a Akční plán, které přijaly hlavy států a vlád členských států Rady Evropy na svém Druhém summitu, konaném ve Štrasburku ve dnech října 1997; zdůrazňujíc, že Závěrečná deklarace stvrzuje, že cílem členských států Rady Evropy je vybudovat svobodnější, tolerantnější a spravedlivou evropskou společnost a že to vyžaduje zintenzívnit boj proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a nesnášenlivosti; připomínajíc, že článek 9 Evropské úmluvy o lidských právech chrání právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; připomínajíc také zásadu nediskriminace zakotvenou v článku 14 Evropské úmluvy o lidských právech; majíc na paměti návrhy obsažené v Doporučení č o příspěvku islámské civilizace k evropské kultuře, přijatém Parlamentním shromážděním dne ; pamatujíc na závěry Semináře o náboženském vyznání a integraci imigrantů, uspořádaného Evropským výborem pro migraci ve Štrasburku ve dnech ; zdůrazňujíc, že institucionální uspořádání vztahů mezi státem a náboženstvím se může mezi jednotlivými státy Rady Evropy výrazně lišit; jsouc přesvědčena, že základem mírové koexistence různých náboženství v pluralistické společnosti je respektování rovnosti a nediskriminace mezi náboženstvími v demokratickém státě s jasným oddělením zákonů státu a náboženských přikázání; připomínajíc, že po staletí se judaismus, křesťanství a islám navzájem ovlivňují a mají vliv na evropskou civilizaci a že v tomto kontextu přispívá islám pozitivně k trvalému rozvoji evropských společností, jichž je nedílnou součástí; jsouc znepokojena známkami toho, že v zemích, kde islám není vyznáván většinou populace, narůstá vůči islámu a muslimským komunitám náboženská nesnášenlivost; velice litujíc, že je islám někdy na základě nepřátelských stereotypů představován nepřesně s tím důsledkem, že se toto náboženství jeví jako hrozba; odmítajíc všechny deterministické pohledy na islám a uznávajíc, že v samé podstatě praktikování tohoto náboženství je obsažena značná diverzita; jsouc pevně přesvědčena, že je třeba bojovat proti předsudkům, jimž jsou muslimské komunity vystaveny, a zdůrazňujíc, že se tyto předsudky mohou projevovat různými způsoby, zvláště jako negativní obecný postoj, ale v různé míře také jako diskriminační činy nebo ve formě násilí a obtěžování; 3

4 připomínajíc, že přes známky náboženské nesnášenlivosti, jak je na ně poukázáno výše, patří mezi charakteristiky současné Evropy trend k diverzitě různých vyznání v rámci pluralistické společnosti; odmítajíc všechny projevy náboženského extremismu; zdůrazňujíc, že zásada různorodosti víry a multikulturní společnosti jde ruku v ruce s ochotou jednotlivých náboženství koexistovat v rámci společnosti, jejíž jsou součástí; doporučuje vládám členských států, v nichž jsou usídleny a kde jakožto menšiny žijí muslimské komunity, aby: zajistily, aby nebyly muslimské komunity diskriminovány v tom, jak organizují a praktikují své náboženství; v souladu s příslušnou národní situací ukládaly za diskriminaci z náboženských důvodů odpovídající sankce; přijaly potřebná opatření k tomu, aby byla plně zaručena svoboda náboženského vyznání; v této souvislosti je třeba zaměřit pozornost zvláště na odstranění zbytečných právních či administrativních překážek bránících jak výstavbě dostatečného počtu svatyň pro praktikování islámu, tak jeho pohřebním rituálům; zajistily, aby si veřejné instituce uvědomily, že se ve své každodenní činnosti musejí starat o to, aby byly naplněny legitimní kulturní a další požadavky plynoucí z mnohonáboženské povahy společnosti; zjistily, zda nedochází v souvislosti s udělováním občanství k diskriminaci na náboženském podkladě, a pokud ano, aby podnikly potřebná opatření k tomu, aby s tím bylo skoncováno; přijaly potřebná opatření k eliminaci veškerých projevů diskriminace z důvodu náboženského vyznání v přístupu ke vzdělání; přijaly opatření, včetně legislativních, pokud je to potřeba, k boji proti náboženské diskriminaci v přístupu k zaměstnání a na pracovišti; stimulovaly zaměstnavatele k vypracovávání a přijímání kodexů jednání k boji proti náboženské diskriminaci v přístupu k zaměstnání a na pracovišti a popřípadě k úsilí o dosažení cíle, aby pracoviště reprezentovalo diverzitu příslušné společnosti; posoudily, zda členové muslimských komunit netrpí diskriminací spojenou se sociálním vyloučením, a pokud ano, aby podnikly všechny potřebné kroky k boji proti těmto jevům; věnovaly zvláštní pozornost situaci muslimských žen, jež mohou trpět současně diskriminací žen obecně i diskriminací muslimů; zajistily, aby osnovy ve školách a vyšších vzdělávacích zařízeních nepředstavovaly zvláště při výuce dějepisu náboženské a kulturní dějiny ve 4

5 zkreslené interpretaci a nebudovaly obraz islámu na pocitech nepřátelství a ohrožení; zajistily, aby byl při náboženské výuce ve školách respektován kulturní pluralismus, a podnikly opatření k tomu, aby byli učitelé v tomto směru školeni; vyměnily si s místními muslimskými komunitami názory na to, jak napomoci výběru a školení imámů, kteří by znali a pokud možno měli zkušenosti se společností, ve které budou činní; podporovaly dobrovolný dialog na místní i celostátní úrovni, kterým se zvýší povědomí mezi obyvatelstvem těch oblastí, kde je potřeba zvláštní péče k zamezení sociálních a kulturních konfliktů; podněcovaly diskusi mezi pracovníky v oblasti médií a reklamy o obraze, který o islámu a muslimských komunitách předkládají, a o jejich odpovědnosti v tomto ohledu, aby se zamezilo přetrvávajícím předsudkům a jednostranné informovanosti; zajistily monitorování a vyhodnocování efektivnosti všech opatření přijatých pro boj proti nesnášenlivosti a diskriminaci muslimů. 5

6

7