Botanický inventarizaní przkum pírodní rezervace Jezero Jií Malíek 2007-1 -
1. Obsah 2. Základní údaje... 3 3. Kvtena... 3 3.1. Historie botanického przkumu... 3 3.2. Vegetace... 4 3.2.1. Litorální porosty... 4 3.2.2. Vodní makrofyta... 4 3.2.3. Porosty devin... 4 3.2.4. Teplomilné trávníky a skalka... 4 3.2.5. Spoleenstva ruderální rostlin... 5 3.2.6. Obnažená dna... 5 3.3. Seznam zjištných cévnatých rostlin... 5 3.4. Komentáe k výskytu významnjší druh rostlin... 11 3.4.1. Aquilegia vulgaris... 11 3.4.2. Carex pseudocyperus... 11 3.4.3. Jovibarba globifera... 11 3.4.4. Lemna trisulca... 11 3.4.5. Myosotis caespitosa... 11 3.4.6. Platanthera bifolia... 12 3.4.7. Schoenoplectus lacustris... 12 3.4.8. Ulmus laevis... 12 3.4.9. Utricularia australis... 12 3.4.10. Veronica dillenii... 12 3.5. Orientaní lichenologický przkum... 12 3.5.1. Seznam zjištných druh... 12 3.6. Doporuená opatení k zachování význaných druh kvteny... 13 4. Závr... 13 5. Literatura... 14 6. Pílohy... 15 6.1. Mapová píloha... 15 6.2. Fotografická píloha... 16-2 -
2. Základní údaje Kraj: Stedoeský Okres: Píbram Katastrální území: Dublovice Výmra: 7,09 ha Datum vyhlášení PR: 4.12.2002 Pírodní rezervace Jezero se nachází 0,7 km severn od obce Dublovice. Jedná se o rybník s rozlohou 2,78 ha z vtšiny zarostlý rákosinami. Pravdpodobn byl založen v dobách psobení Jakuba Krína na Sedlansku, tedy v 16. století. Rybník nemá žádný pítok, pítomný je pouze odtokový kanál. Nadmoská výška rezervace se pohybuje mezi 362 367 m n. m. V okolí Jezera lze pozorovat vyvýšeniny pirozeného pvodu. V místech dnešního rybníku se údajn ješt ped jeho založením stahovala voda, ímž zdejší horniny rychleji zvtrávaly a vzniklo zde malé jezírko. Odtud dostaly rybník i pozdjší rezervace své jméno. Podloží chránného území tvoí granodiorit kozárovického typu. Pírodní rezervace zde byla vyhlášena kvli ochran a uchování rybníka s bohatým výskytem vzácných a zvlášt chránných druh hmyzu, obojživelník, plaz a pták, dále k ochran významného hnízdišt ptactva a ochran biodiverzity spoleenstev v krajin. etné porosty rákosin skýtají velmi vhodné prostedí pro hnízdní ady druh ptactva, nap. írky modré, chástala vodního, kopivky obecné, motáka pochopa a potápky malé. V pilehlých listnatých lesních porostech hnízdí nap. žluva hajní a krutihlav obecný. Celkem na lokalit hnízdí asi 50 druh pták. Velmi významná je též fauna obojživelník zastoupená 10 druhy, z nejvýznamnjších se zde rozmnožují nap. olek velký, olek obecný, blatnice skvrnitá, skokan rašelinný a bohatá populace kuky obecné. Z plaz stojí za zmínku populace užovky obojkové. Obas bývá pozorována vydra íní. Také mezi bezobratlými lze nalézt nkolik vzácných druh, nap. vážku jasnoskvrnnou a reliktního brouka z eledi stevlíkovitých Pterostichus minor. 3. Kvtena 3.1. Historie botanického przkumu Záznamy o kvten PR Jezero jsou velmi chudé. Nepodailo se dohledat žádné starší údaje o lokalit. První orientaní botanický przkum zde provedl RNDr. Rudolf Hlaváek z Hornické muzea v Píbrami, který lokalitu navštívil 25.9.1997. Vegetaci rybníka a jeho nejbližšího okolí rozlenil na 4 spoleenstva: porosty devin (lem osik, dub a vrb; jasenina; sublitorální olšina; sublitorální vrbina se Salix fragilis), sublitorální rákosiny (as. Typhetum latifoliae, as. Glycerietum maximae), vodní makrofyta (as. Utricularietum australis) a eutrofizovaný epilitorál (porosty Urtica dioica). Z významnjších rostlin uvádí výskyt Lemna trisulca a blíže neurené Utricularia sp. Zapsal též neúplný druhový soupis cévnatých rostlin obsahující 27 taxon. Rybník charakterizoval z botanického hlediska jako prmrnou vodní nádrž. Veškeré pozdjší botanické przkumu PR Jezero již obstarával Jií Malíek, který lokalitu sleduje od roku 2002. Podrobná botanická charakteristika chránného území byla zpracována v práci Malíek 2003. Struný výet nejvýznamnjších druh bude v blízké dob publikován (Malíek, Hlaváková & Jalovecká 2007). - 3 -
3.2. Vegetace 3.2.1. Litorální porosty (rákosiny) V litorálních porostech pevažuje Typha latifolia. Místy se uplatuje také Glyceria maxima a vzácn se objevuje Typha angustifolia. Z významnjších druh se v rákosinách vyskytují Schoenoplectus lacustris a Carex pseudocyperus, z ostatních Sparganium erectum, Juncus effusus a hojn Solanum dulcamara. Ped rokem 2000 zaujímaly rákosiny necelé dv tetiny vodní plochy. V souasné dob se nachází pibližn na tech tvrtinách. Velmi rychlé šíení rákosin potlailo pedevším vodní makrofyta, která zaznamenala silný ústup a pravdpodobn i vymizení nkterých druh. Lze pedpokládat, že v nkolika následujících letech zaroste tém celá vodní nádrž rákosinami. 3.2.2. Vodní makrofyta Vodní makrofyta nejsou v PR Jezero píliš dobe vyvinuta. Místa, na nichž bylo vodní rostlinstvo v nedávné dob zachováno, zarstají druhem Typha latifolia. Jejich rozvoji brání též pravidelné vysychání znané ásti rybníku a postupné zazemování. Hojným druhem stále zstává Lemna trisulca, uplatuje se i Utricularia australis. Vzácný je Potamogeton natans. Z dalších druh zde rostou Lemna minor a Spirodela polyrhiza. V roce 2004 se podailo zaznamenat i Batrachium cf. aquatile. Zajímavostí je poetný výskyt mechu Leptodictyum riparium (det. Jan Kuera). 3.2.3. Porosty devin Porosty devin zaujímají tém dv tetiny plochy rezervace. V drtivé vtšin pevažují listnaté porosty, pouze v západní ásti byl vysázen svou rozlohou nevýznamný bor s Pinus sylvestris. Znaná ást lesních porost je rznorodého složení. Uplatují se zde pedevším Quercus robur, Populus tremula, Acer platanoides, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, Quercus rubra atd. V keovém pate jsou významné Sambucus nigra a Crataegus sp. Dalším rozsáhlým celkem je jasenina na jižním okraji MCHÚ. Mimo Fraxinus excelsior zde v menší míe nalezneme také Acer pseudoplatanus a Tilia cordata. Zajímavé jsou porosty vrb se Salix fragilis a olší s Alnus glutinosa v litorálu rybníka. Bohužel jsou zastoupeny pouze maloplošn a ást strom je již zcela suchá. Významná je také malá acidofilní doubrava na severovýchodním okraji PR. V podrostu se vyskytují nap. Poa nemoralis, Festuca ovina, Silene nutans, Viola riviniana a v roce 2005 byl nalezen 1 exemplá chránné Platanthera bifolia. Znaná ást lesních porost je eutrofizovaná a dominantním druhem se stává Urtica dioica. Tyto porosty jsou botanicky bezvýznamné. Pro území zajímavá je pítomnost znaného množství pomrn starých a mohutných exemplá Tilia cordata a Quercus robur. 3.2.4. Teplomilné trávníky a skalka Fragmenty teplomilných trávník na jihovýchodním a severovýchodním okraji MCHÚ obohacují území o adu zajímavých druh. Nejlépe jsou vyvinuty v okolí skalky na severovýchodním okraji rezervace. Ve skalce je významný výskyt druhu Jovibarba globifera, který se v regionu mimo kaon Vltavy vyskytuje jen velmi vzácn. Díky nepíliš vzdálenému údolí Vltavy se do PR Jezero mohla rozšíit ada teplomilnjších rostlin.z typických druh byly zaznamenány Veronica dillenii, Koeleria pyramidata, Dianthus cartusianorum, Phleum phleoides, Galium pumilum, Helianthemum grandiflorum, Artemisia campestris, Sedum reflexum, Centaurea stoebe a Euphorbia cyparissias. Uplatuje se dokonce i Calluna vulgaris. Na jihovýchodním okraji se podailo zaznamenat Jasione montana, Trifolium alpestre a Scabiosa ochroleuca. Trávníky místy pechází v nežádoucí porosty Calamagrostis epigejos. Teplomilné trávníky na severním okraji PR obohacuje nkolik druh rostlin, které se - 4 -
sem rozšíily z pilehlého pole. Tyto rostliny se v chránném území objevují nepravideln a jen v malých populacích i nkolika exempláích. Jedná se nap. o Scleranthus annuus, Apera spica-venti, Thlaspi arvense, Veronica triphyllos, Myosotis arvensis a Convolvulus arvensis. V tsném sousedství MCHÚ se z významných druh objevují Aphanes arvensis, Valerianella dentata a hojn Centaurea cyanus. 3.2.5. Spoleenstva ruderálních rostlin Nedokonale vyvinutá ruderální flora se vyskytuje v menší míe pouze kolem silnic, které z východní i západní strany tvoí hranice rezervace. V blízkosti skalky se objevují porosty s Poa annua, Plantago major, Bellis perennis, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens a Polygonum aviculare agg. V okolí silnice rostou nap. Atriplex patula, Echinochloa crus-galli, Descurainia sophia, Heracleum sphondilium, Sisymbrium officinale a Rumex obtusifolius. Zajímavá je pítomnost nkterých pstovaných druh rostlin. Jedná se pedevším o Allium schoenoprasum, Aquilegia vulgaris, Viola odorata, Ribes rubrum, Ribes nigrum a Ilex aquifolium. 3.2.6. Obnažená dna Bhem suchých rok se na mlkých ástech rybníka objevují spoleenstva obnažených den, která zdejší floru obohacují o adu zajímavých druh. V posledních letech mžeme tuto vegetaci pozorovat tém každoron, protože v letním období Jezero zpravidla vysychá. K hojným druhm patí Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Eleocharis acicularis, Gnaphalium uliginosum, Trifolium hybridum, Ranunculus sceleretus, vzácnji mžeme nalézt Rorippa palustris a Oenanthe aquatica. Nejvýznamnjším druhem obnažených den v PR Jezero je Myosotis caespitosa, která hojn roste i na bezích rybníku za normálního stavu vody. 3.3. Seznam zjištných cévnatých rostlin Následující seznam obsahuje druhy zaznamenané v PR Jezero v období 2002 2006. U taxon, které se nepodailo nalézt v roce 2006 je uveden i rok posledního nálezu. Hodnocení erveného seznamu je sjednoceno podle práce Procházka 2001, hodnocení kategorie ohrožení k úelm ochrany podle pílohy k vyhlášce 395/1992 Sb. Nomenklatura je sjednocena podle práce Kubát 2002. uloženo v herbái autora Acer platanoides L. (javor mlé) Acer pseudoplatanus L. (javor klen) Aegopodium podagraria L. (bršlice kozí noha) Agrostis canina L. (psineek psí) Agrostis capillaris L. (psineek výbžkatý) Agrostis stolonifera L. (psineek obecný) Achillea millefolium L. (ebíek obecný) Alchemilla cf. monticola Opiz (kontryhel pastvinný?) Alisma plantago-aquatica L. (žabník jitrocelový) Alliaria petiolata (M.Bieb.) Cavara et Grande (esnáek lékaský) Allium schoenoprasum L. (pažitka pobežní) Alnus glutinosa (L.) Gaertn. (olše lepkavá) Alopecurus aequalis Sobol. (psárka plavá), det. Jií Danihelka pouze sterilní rostliny - 5 -
Alopecurus pratensis L. (psárka luní) Amaranthus retroflexus L. (laskavec ohnutý) 2003, Angelica sylvestris L. (dhel lesní) Anthoxanthum odoratum L. (tomka vonná) Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. (kerblík lesní) Anthyllis vulneraria L. (úroník bolhoj) Apera spica-venti (L.) P.B. (chundelka metlice) Aquilegia vulgaris L. (orlíek obecný) C3 Arabidopsis thaliana (L.) Heynh. (huseníek rolní) Arrhenatherum elatius (L.) J.Presl et C.Presl (ovsík vyvýšený) Artemisia campetris L. (pelynk ladní) Artemisia vulgaris L. (pelynk ernobýl) Atriplex patula L. (lebeda rozkladitá) Avenella flexuosa (L.) Drejer (metlika kivolaká) Avenula pubescens (Huds.) Dum. (ovsí pýitý) Ballota nigra L. (mrnice erná) Barbarea vulgaris R.Br. (barborka obecná) 2003 Batrachium cf. aquatile (L.) Dum. (lakušník vodní?) 2004 Bellis perennis L. (sedmikráska obecná) 2003 Betula pendula Roth (bíza blokorá) Bidens cernua L. (dvouzubec nicí) 2003 Bidens tripartita L. (dvouzubec trojdílný) Briza media L. (teslice prostední) 2005 Bromus hordeaceus L. (sveep mkký) Bromus sterilis L. (sveep jalový) Bryonia alba L. (posed bílý) Calamagrostis arundinacea (L.) Roth (ttina rákosovitá) Calamagrostis epigejos (L.) Roth (ttina kovištní) Calluna vulgaris (L.) Hull (ves obecný) Campanula patula L. (zvonek rozkladitý) Campanula rotundifolia L. (zvonek okrouhlolistý) Capsella bursa-pastoris (L.) Med. (kokoška pastuší tobolka) Cardamine pratensis L. (eišnice luní) Carex caryophyllea Latourr. (ostice jarní) Carex contigua Hoppe (ostice klasnatá) Carex hirta L. (ostice srstnatá) Carex ovalis Good. (ostice zajeí) Carex pseudocyperus L. (ostice nedošáchor) C4a, Carex vesicaria L. (ostice mchýkatá) Carex vulpina L. (ostice liší) Carum carvi L. (kmín koenný) Centaurea scabiosa L. (chrpa ekánek) Centaurea stoebe L. (chrpa latnatá) 2004 Cerastium arvense L. (rožec rolní) Cerastium holosteoides Fries (rožec obecný) Cirsium arvense (L.) Scop. (pchá oset) Cirsium palustre (L.) Scop. (pchá bahenní) Cirsium vulgare (Savi) Ten. (pchá obecný) Convolvulus arvensis L. (svlaec rolní) Conyza canadensis (L.) Cronquist (turanka kanadská) - 6 -
Corylus avellana L. (líska obecná) 2004 Crataegus praemonticola Holub (hloh kivokališný) Crataegus x fallacina Klokov (hloh tuholistý) Cynoglossum officinale L. (užanka lékaská) Dactylis glomerata L. (srha lalonatá) Daucus carota L. (mrkev obecná) 2003 Descurainia sophia (L.) Prantl (úhorník mnohodílný) Deschampsia cespitosa (L.) P.B. (metlice trsnatá) Dianthus carthusianorum L. (hvozdík kartouzek) Dryopteris dilatata (Hoffm.) A.Gray (kapra rozložená) 2003 Dryopteris filix-mas (L.) Schott (kapra samec) Echinochloa crus-galli (L.) P.B. (ježatka kuí noha) Echium vulgare L. (hadinec obecný) Eleocharis acicularis (L.) R. et Sch. (bahnika jehlovitá) 2005 Eleocharis palustris (L.) R. et Sch. (bahnika mokadní) 2003 Elytrigia repens (L.) Nevski (pýr plazivý) Epilobium angustifolium L. (vrbovka úzkolistá) Epilobium hirsutum L. (vrbovka chlupatá) Epilobium montanum L. (vrbovka horská) Epilobium palustre L. (vrbovka bahenní) C4a Epilobium tetragonum L. (vrbovka tyhranná) Equisetum arvense L. (peslika rolní) Erigeron annuus (L.) Pers. (turan roní) 2003 Erodium cicutarium (L.) L Hér. (pumpava obecná) Erophila verna (L.) DC. (osívka jarní) Euonymus europaea L. (brslen evropský) Euphorbia cyparissias L. (pryšec chvojka) Fallopia convolvulus (L.) Á.Löve (opletka kovištní) Festuca ovina L. (kostava oví) Festuca pratensis Huds. (kostava luní) Festuca rubra L. (kostava ervená) Ficaria verna Huds. (orsej jarní) Filipendula ulmaria (L.) Maxim. (tužebník jilmový) Fragaria vesca L. (jahodník obecný) Fraxinus excelsior L. (jasan ztepilý) Galeopsis bifida Boenn. (konopice dvouklaná) Galeopsis tetrahit L. (konopice polní) Galium album Mill. (svízel bílý) Galium aparine L. (svízel pítula) Galium palustre L. (svízel bahenní) Galium pumilum Murray (svízel nízký) Galium uliginosum L. (svízel slatinný) Geranium pusillum Burm. (kakost maliký) 2004 Geranium robertianum L. (kakost smrdutý) Geum urbanum L. (kuklík mstský) Glechoma hederacea L. (popenec obecný) Glyceria fluitans (L.) R.Br. (zblochan vzplývavý) 2005 Glyceria maxima (Hartman) Holmberg (zblochan vodní) Gnaphalium uliginosum L. (protž bažinná) Helianthemum grandiflorum (Scop.) DC. (devaterník velkokvtý) - 7 -
Heracleum sphondylium L. (bolševník obecný) Hieracium murorum L. (jestábník zední) Hieracium pilosella L. (jestábník chlupáek) Hieracium sabaudum L. (jestábník savojský), rev. Jindich Chrtek jun. Holcus lanatus L. (medynk vlnatý) Hordeum vulgare L. (jemen obecný) Hylotelephium jullianum (Bor.) Grulich (rozchodník kovištní) Hypericum perforatum L. (tezalka tekovaná) Chaerophyllum temulum L. (krabilice mámivá) Chenopodium album agg. (merlík bílý) Ilex aquifolium L. (cesmína ostrolistá) Impatiens parviflora DC. (netýkavka malokvtá) Jasione montana L. (pavinec horský) 2005 Jovibarba globifera (L.) J.Parnell (netesk výbžkatý) C3 Juncus articulatus L. (sítina lánkovaná) 2005 Juncus effusus L. (sítina rozkladitá) Juncus tenuis Willd. (sítina tenká) Knautia arvensis (L.) Coulter (chrastavec rolní) Koeleria pyramidata (Lamk.) P.B. (smlek jehlancový) Lamium album L. (hluchavka bílá) Lamium purpureum L. (hluchavka nachová) Lapsana communis L. (kapustka obecná) Lathyrus pratensis L. (hrachor luní) Lemna minor L. (okehek menší) Lemna trisulca L. (okehek trojbrázdý) C4a Linaria vulgaris Mill. (lnice obecná) Lolium multiflorum Lamk. (jílek mnohokvtý) Lotus corniculatus L. (štírovník ržkatý) Lupinus polyphyllus Lindl. (lupina mnoholistá) Luzula campestris (L.) DC. (bika ladní) Lycopus europaeus L. (karbinec evropský) Lychnis flos-cuculi L. (kohoutek luní) Lysimachia nummularia L. (vrbina penízkovitá) Lysimachia vulgaris L. (vrbina obecná) Lythrum salicaria L. (kyprej vrbice) 2003 Malus domestica Borkh. (jablo domácí) Matricaria discoidea DC. (hemánek terovitý) Matricaria recutita L. (hemánek pravý) Medicago lupulina L. (tolice dtelová) 2003 Mentha arvensis L. (máta rolní) Mycelis muralis (L.) Dum. (mléka zední) 2003 Myosotis arvensis (L.) Hill (pomnnka rolní) Myosotis caespitosa C.F.Schlutz (pomnnka trsnatá) C3 Myosotis palustris agg. (pomnnka bahenní) 2005 Myosotis stricta R. et Sch. (pomnnka drobnokvtá) Myosoton aquaticum (L.) Moench (kehkýš vodní) Oenanthe aquatica (L.) Poiret (halucha vodní) 2005 Persicaria amphibia (L.) Delarbre (rdesno obojživelné) pouze terestrická forma Persicaria hydropiper (L.) Delarbre (rdesno peprník) Persicaria lapathifolia subsp. pallida (With.) Á.Löve (rdesno blešník bledé) - 8 -
Persicaria maculosa S.F.Gray (rdesno ervivec) 2003 Phalaris arundinacea L. (chrastice rákosovitá) Phleum phleoides (L.) Karsten (bojínek tuhý) Phleum pratense L. (bojínek luní) 2003 Pimpinella saxifraga L. (bedrník obecný) Pinus nigra Arnold (borovice erná) Pinus sylvestris L. (borovice lesní) Plantago lanceolata L. (jitrocel kopinatý) Plantago major L. (jitrocel vtší) Platanthera bifolia (L.) L.C.Richard (vemeník dvoulistý) C3, 3, CITES, 2005 Poa annua L. (lipnice roní) Poa bulbosa L. (lipnice cibulkatá) 2005 Poa compressa L. (lipnice smáknutá) Poa nemoralis L. (lipnice hajní) 2003 Poa palustris L. (lipnice bahenní) Poa pratensis L. (lipnice luní) Poa trivialis L. (lipnice obecná) Polygonum aviculare agg. (truskavec ptaí) Populus tremula L. (topol osika) Potamogeton natans L. (rdest vzplývavý) Potentilla argentea L. (mochna stíbrná) Potentilla tabernaemontani Aschers. (mochna jarní) Prunus avium (L.) L. (teše ptaí) Prunus spinosa L. (trnka obecná) Pyrus communis L. (hruše obecná) Pyrus pyraster (L.) Burgsdorf (hruše polnika) C4a Quercus petraea (Mattuschka) Liebl. (dub zimní) Quercus robur L. (dub letní) Quercus rubra L. (dub ervený) Ranunculus acris L. (pryskyník prudký) Ranunculus bulbosus L. (pryskyník hlíznatý) Ranunculus flammula L. (pryskyník plamének) Ranunculus repens L. (pryskyník plazivý) Ranunculus sceleratus L. (pryskyník lítý) 2005, Raphanus raphanistrum L. (edkev ohnice) Ribes nigrum L. (rybíz erný) Ribes rubrum L. (rybíz ervený) Ribes uva-crispa L. (srstka angrešt) Robinia pseudacacia L. (trnovník akát) Rorippa palustris (L.) Besser (rukev bažinná) 2003 Rosa canina L. subsp. canina (rže šípková pravá) Rosa canina subsp. corymbifera (Borkh.) C.Vicioso (rže šípková kovištní), rev. Václav Vtvika Rubus dollnensis Spribille (ostružiník pícestní), det. Bohumil Trávníek Rubus franconicus H.E.Weber (ostružiník rumištní), det. Bohumil Trávníek Rubus mollis J.Presl et C.Presl (ostružiník mkký), det. Bohumil Trávníek Rubus ideaus L. (ostružiník maliník) Rumex acetosa L. (šovík kyselý) Rumex acetosella L. (šovík menší) Rumex obtusifolius L. (šovík tupolistý) 2003-9 -
Rumex crispus L. (šovík kadeavý) Salix alba L. (vrba bílá) 2005 Salix caprea L. (vrba jíva) Salix cinerea L. (vrba popelavá) Salix fragilis L. (vrba kehká) Sambucus nigra L. (bez erný) Sanguisorba minor Scop. (krvavec menší) Saxifraga granulata L. (lomikámen zrnatý) Scabiosa ochroleuca L. (hlavá žlutavý) Scirpus sylvaticus L. (skípina lesní) 2003 Scleranthus annuus L. (chmerek roní) 2003 Scleranthus perennis L. (chmerek vytrvalý) Scrophularia nodosa L. (krtiník hlíznatý) Scutellaria galericulata L. (šišák vroubkovaný) Securigera varia (L.) Lassen (iorka pestrá) Sedum reflexum L. (rozchodník skalní) Sedum sexangulare L. (rozchodník šestiadý) Senecio jacobaea L. (starek pímtník) Schoenoplectus lacustris (L.) Palla (skípinec jezerní) C4a Silene latifolia subsp. alba (Mill.) Greuter et Burdet (silenka širolistá bílá) Silene nutans L. (silenka nicí) Sisymbrium officinale (L.) Scop. (hulevník lékaský) Solanum dulcamara L. (lilek potmchu) Solidago canadensis L. (zlatobýl kanadský) Sonchus oleraceus L. (mlé zelinný) Sorbus aucuparia L. (jeáb ptaí) Sparganium erectum L. (zevar vzpímený) 2003 Spirodela polyrhiza (L.) Schleiden (závitka mnohokoenná) Stellaria graminea L. (ptainec trávovitý) Stellaria media (L.) Vill. (ptainec prostední) Taraxacum sect. Ruderalia (Pampeliška sekce Ruderalia) Thlaspi arvense L. (penízek rolní) Thymus pulegioides L. (mateídouška vejitá) Tilia cordata Mill. (lípa srditá) Torilis japonica (Houtt.) DC. (toice japonská) Trifolium alpestre L. (jetel alpínský) C4a Trifolium arvense L. (jetel rolní) Trifolium campestre Schreber (jetel ladní) Trifolium hybridum L. (jetel zvrhlý) Trifolium medium L. (jetel prostední) Trifolium pratense L. (jetel luní) 2003 Trifolium repens L. (jetel plazivý) Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz-Bip. (hemánkovec nevonný) Typha angustifolia L. (orobinec úzkolistý) 2005 Typha latifolia L. (orobinec širolistý) Ulmus laevis Pallas (jilm vaz) C4a, Urtica dioica L. (kopiva dvoudomá) Utricularia australis R.Br. (bublinatka jižní) C4a Verbascum thapsus L. (divizna malokvtá) Verbascum lychnitis L. (divizna knotovkovitá) - 10 -
Veronica arvensis L. (rozrazil rolní) Veronica dillenii Crantz (rozrazil Dilleniv) Veronica hederifolia L. (rozrazil beanovitý) Veronica chamaedrys L. (rozrazil rezekvítek) Veronica officinalis L. (rozrazil lékaský) Veronica serpyllifolia L. (rozrazil douškolistý) Veronica sublobata M.Fischer (rozrazil lalonatý) Veronica triphyllos L. (rozrazil trojlaloný) Vicia angustifolia L. (vikev úzkolistá) Vicia hirsuta (L.) S.F.Gray (vikev chlupatá) Vicia sativa L. (vikev setá) Vicia tetrasperma (L.) Schreber (vikev tysemenná) Viola arvensis Murray (violka rolní) Viola odorata L. (violka vonná) Viola riviniana Rchb. (violka Rivinova) Viola tricolor L. (violka trojbarevná) C4a, 3.4. Komentáe k výskytu významnjších druh rostlin 3.4.1. Aquilegia vulgaris (orlíek obecný) Aquilegia vulgaris je hojn pstovanou rostlinou, ale jako pirozenou souást naší pírody ji nalezneme pomrn vzácn. Ze Sedlanska je známa pouze jediná lokalita na vrchu Hodtín u Petrovic. V pípad ostatních výskyt se jedná o rostliny zplanlé ze zahrádek apod. O nepvodní výskyt se jedná i v PR Jezero. Populace ítající nkolik jedinc rostla pi jižním okraji MCHÚ. 3.4.2. Carex pseudocyperus (ostice nedošáchor) Carex pseudocyperus je velmi nápadnou rostlinou, s níž se nejastji setkáme na bezích rybník. Na Sedlansku je známo pouze nkolik ídce roztroušených lokalit. V rezervaci roste nehojn na severním behu rybníka. V souasné dob však její stanovišt zarstá Typha latifolia, proto lze pedpokládat ústup této ostice. Jedná se o jednu z nejvýznamnjších rostlin v PR Jezero. 3.4.3. Jovibarba globifera (netesk výbžkatý) Jovibarba globiera je typickou rostlinou pro skalní spáry, lze ho však nalézt i na zvtralých kamenech. V okolí roste roztroušen v údolí Vltavy, ojedinlá lokalita byla zaznamenána u obce Hodkov. V MCHÚ roste v nkolika exempláích ve skalce na SV okraji území. Z regionálního hlediska se jedná o významný výskyt. 3.4.4. Lemna trisulca (okehek trojbrázdý) Lemna trisulca patí k hojnjším druhm tvoící vodní makrofyta. Na Sedlansku není vzácnou rostlinou a jeho výskyt je znám z ady rybník. V PR Jezero roste velmi hojn v rákosinách i u volné hladiny. 3.4.5. Myosotis caespitosa (pomnnka trsnatá) Myosotis caespitosa je typickou rostlinou hlavn pro rybninaté oblasti, kde vyhledává behy rybník a obnažená dna. V regionu je tedy nalézána pomrn asto. V chránném území roste hojn na okrajích vodní nádrže. Za vysokého stavu vody však bývají její biotopy zpravidla zatopené a pomnnku nelze nalézt. - 11 -
3.4.6. Platanthera bifolia (vemeník dvoulistý) Platanthera bifolia roste v okolí roztroušen v lesích v okolí Vltavy. asto bývá pehlížen, proto ani pibližný poet lokalit druhu v regionu není znám. Vzácn se objevuje i na dalších místech regionu. asto bývá nalezen pouze v malých populacích i jednotlivých exempláích a v dalších letech nebývá jeho výskyt opt potvrzen. V PR Jezero se objevil v roce 2005 v potu 1 fertilního exempláe. Rostl v acidofilní doubrav v blízkosti skalky. Pro chránné území se jedná o významný druh, ovšem výskyt Platanthera bifolia v budoucnu je sporadický. 3.4.7. Schoenoplectus lacustris (skípinec jezerní) Schoenoplectus lacustris je velmi nápadnou rostlinou litorálních spoleenstev rybník. Na Sedlansku se vyskytuje jen velmi roztroušen až vzácn v rybninatých oblastech. V MCHÚ tvoí souást rákosin pi severním okraji rybníka. 3.4.8. Ulmus laevis (jilm vaz) Ulmus laevis je v R vázán vícemén pouze na teplé nížinaté oblasti v blízkosti vtších ek. Na Sedlansku je tedy výskyt tohoto jilmu nepvodní. Mimo PR Jezero byl zaznamenán ojedinle v blízkosti Vltavy. V rezervaci roste nkolik strom pi JZ hranici. 3.4.9. Utricularia australis (bublinatka jižní) Utricularia australis se vyskytuje v mlkých rybnících s neeutrofizovanou vodou. V regionu roste dosti roztroušen. V PR Jezero bývala velmi hojným až tém dominantním druhem. Nyní její výskyt siln omezují etné rákosiny. V posledních letech také nebylo nalezeno jediné kvtenství této bublinatky, která zde díve hojn kvetla a její žluté kvty zdobily hladinu nádrže. Akoli v území roste ješt v pomrn bohaté populaci, její výskyt je siln ohrožen. 3.4.10. Veronica dillenii (rozrazil Dilleniv) Veronica dillenii patí ve stedním Povltaví k bžným druhm. Od Vltavy se rozšíil i na vzdálenjší lokality. V regionu patí k typickým druhm na acidofilních stepích. V PR Jezero byl nalezen v nkolika exempláích ve fragmentu teplomilného trávníku nad skalkou. 3.5. Orientaní lichenologický przkum Bhem roku 2006 byl proveden orientaní lichenologický przkum PR Jezero a byly zapsány pedevším nkteré bžnjší druhy lišejník. Nejzajímavjší se zdá být flora epifytických lišejník na starých stromech. Na stromech rostou nap. Candelaria concolor, Candelariella reflexa, Physconia grisea, Parmelia sulcata a Phaeophyscia nigricans. Dle záznam z roku 2003 byly na dubech zjištny nkteré keíkovité lišejníky Usnea sp. a zejm Pseudevernia furfuracea. Vzhledem k nepístupnosti nemohly být tyto druhy pesnji determinovány. Za povšimnutí stojí i lichenoflora skalky, kde z typických lišejník rostou nap. Candelariella vitellina, Parmelia loxodes, Diploschistes scruposus a v teplomilném trávníku Peltigera rufescens. 3.5.1. Seznam zjištných druh Acarospora fuscata (Nyl.) Arnold Amandinea punctata (Hoffm.) Coppins & Scheideg. Candelaria concolor (Dickson) Stein - 12 -
Candelariella reflexa (Nyl.) Lettau Candelariella vitellina (Hoffm.) Müll. Arg. Cladonia coniocraea auct. Cladonia fimbriata (L.) Fr. Diploschistes scruposus (Schreber) Norman Hypogymnia physodes (L.) Nyl. Lecanora expallens Ach. Lecanora muralis (Schreb.) Rabenh. Parmelia loxodes Nyl. Parmelia saxatilis (L.) Ach. Parmelia sulcata Taylor Peltigera rufescens (Weiss) Humbold Phaeophyscia nigricans (Harm.) Moberg Phaeophyscia orbicularis (Neck.) Moberg Physcia adscendens (Fr.) Oliv. Physcia dubia (Hoffm.) Lettau Physcia tenella (Scop.) DC. Physconia grisea (Lam.) Poelt Rhizocarpon cf. geographicum (L.) DC. Xanthoria parietina (L.) Th.Fr. 3.6. Doporuená opatení k zachování význaných druh kvteny Momentáln se nacházejí v pímém ohrožení spoleenstva vodních makrofyt. Jejich pvodní místa výskytu zarstají i již zarostly druhem Typha latifolia. Tento druh tvoí v nádrži velmi rozsáhlé porosty, které stále zmenšují plochu volné hladiny. Velmi vhodným zásahem by bylo udržování porost orobince na ploše maximáln do 2/3 rozlohy rybníku. Vodní makrofyta dále ohrožuje tém každoroní vysychání nkterých ástí nádrže. Na ústupu je pedevším Utricularia australis, zatím nepímo ohrožená se zdá Lemna trisulca. Velmi negativní dopad mají rozrstající se rákosiny také na Carex pseudocyperus. Možné ohrožení vodních rostlin znamená i pípadné nešetrné hnojení pilehlého pole. Takový postup by znamenal výraznou eutrofizaci vody a vymizení zajímavjších druh. V zájmu udržení výskytu vzácnjších rostlin v MCHÚ je také zachování biotopu teplomilného trávníku a pilehlé skalky. Skalka v souasné dob zarstá ostružiníky, což mže mít negativní dopad na Jovibarba globifera. Projevovat se zaíná i zarstání teplomilných trávník devinami, které tato spoleenstva zastiují. To mže znamenat vážné ohrožení pro teplomiln ladnou vegetaci s Phleum phleoides, Koeleria pyramidata, Veronica dillenii, Scabiosa ochroleuca atd. Pedevším v jižní ástí PR by bylo velmi vhodným zásahem prosvtlení lesního porostu. V souasnosti místy velmi husté stromové patro brání rozvoji biodiverzity flory i fauny. 4. Závr Bhem botanického przkumu v letech 2002 2006 bylo zaznamenáno 278 druh cévnatých rostlin. Vzhledem k rozloze sledovaného území 7,09 ha se jedná o velmi vysoký poet. Znanou diverzitu území zpsobuje pítomnost nkolika rozliných typ spoleenstev. Dále se také na potu zaznamenaných druh podílel velmi podrobný przkum lokality. - 13 -
Pro lokalitu jsou nejvýznamnjší spoleenstva vodních makrofyt a litorálních porost nádrže. O adu vzácnjších druh obohacují území pilehlé fragmenty teplomilných trávník. Naopak v okolí rybníku zcela chybí vlhké louky i porosty vysokých ostic. Zajímavostí je výrazný podíl pstovaných rostlin v rezervaci (Allium schoenoprasum, Ribes rubrum, Ribes nigrum, Ilex aquifolium ). Cenným spoleenstvem jsou také nepravideln se vyvíjející obnažená dna. Celkem se v MCHÚ podailo zaznamenat 13 rostlin z erveného seznamu (Procházka 2001) a 1 rostlinu zákonem chránnou. V území jist nepvodní rostliny z erveného seznamu jsou dv Aquilegia vulgaris a Ulmus laevis. Z nejvýznamnjších druh je nutno uvést Carex pseudocyperus, Jovibarba globifera, Myosotis caespitosa, Platanthera bifolia, Schoenoplectus lacustris a Utricularia australis. Za zmínku také stojí zajímavá flora pilehlé polní kultury, kdy byl zaznamenán nap. ohrožený Aphanes arvensis, který je v regionu velmi vzácnou rostlinou. Podle orientaního lichenologického przkumu byla lokalita zhodnocena jako pípadn zajímavá pedevším na epifytické druhy. Kvtenu PR Jezero mžeme charakterizovat jako prmrn bohatou na vzácné rostliny, ovšem s nadprmrným druhovým bohatstvím. Z regionálního hlediska je flora MCHÚ v porovnání s jinými rybníky jist nadprmrná. Pro budoucí zachování cenného spoleenstva vodních makrofyt je nezbytné udržování urité plochy volné vodní hladiny. Stávající situace je znan nevyhovující, protože vysoký podíl stále se rozrstajících rákosin zabrauje výskytu vodních rostlin a omezuje populace rostlin na bezích nádrže (Carex pseudocyperus apod.). 5. Literatura FISCHER D. & HLAVÁEK R. (2002): Výsledky botanického, ichtyologického, batrachologického a herpetologického przkumu navrhované pírodní rezervace Jezero, návrhy managementu lokality. Depon. in HM Píbram. HOVORKA O. (1998): Závrená zpráva o provedeném inventarizaním przkumu entomofauny navrhované SPR Jezero. Depon. in OÚ Píbram. HROUDA L. & SKALICKÝ V. (1988): Floristický materiál ke kvten Píbramska I. Vl. Sbor. vlas. prac. z Podbrdska, 1984/27: 115-195, Píbram. K ÍŽEK P. (1998): Ornitologický výzkum navrhované pírodní rezervace Jezera. Depon. in OFR, Votice. KUBÁT K. et al. (2002): Klí ke kvten eské republiky. 928 p., Academia, Praha. MALÍEK J. (2003): Chránná a navrhovaná chránná území na Sedlansku. SO depon. in GOA Sedlany. MALÍEK J., HLAVÁKOVÁ Š. & JALOVECKÁ M. (2007): Pírodní zajímavosti Sedlanska. in press, NTP, Pelhimov. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v roce 2000). Píroda, Praha, 18: 1-166. - 14 -
6. Pílohy 6.1. Mapová píloha Mapa s vyznaenou hranicí PR Jezero, 1 : 3400 (pevzato z Kížek 1998) - 15 -
6.2. Fotografická p íloha N kolik let starý letecký snímek rezervace (staženo ze serveru www.mapy.cz) asn jarní pohled na PR Jezero, snímek z 3. dubna 2006-16 -
V jarním období mívá rybník nejvíce vody, snímek z 6. kv tna 2006 V lesních porostech MCHÚ roste ada starých exemplá lip a dub. - 17 -