Pohled absolventů odborných škol na volbu oboru vzdělání, připravenost a uplatnění v praxi Srovnání situace absolventů SOU, a Bc. Ing. Jana Trhlíková Praha 2006
OBSAH 1. Úvod... 3 1.1 Předmět analýzy a cíle výzkumu...3 1.2 Realizace sběru a zpracování dat...4 1.3 Charakteristika výběrového souboru...4 2. Charakteristika situace absolventů středních a vyšších odborných škol z celkového pohledu... 7 2.1 Volba oboru vzdělání a typu školy...7 2.2 Hodnocení studia a úrovně získaných kompetencí...12 2.3 Vztah absolventů k oboru a míra identifikace s oborem...14 2.4 Profesní stabilita a uplatnění na trhu práce...17 3. Charakteristika situace absolventů středních a vyšších odborných škol ve vybraných skupinách oborů... 19 3.1 Strojírenství a strojírenská výroba - 23...19 3.2 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika - 26...22 3.3 Ekonomika a administrativa - 63...26 3.4 Hotelnictví a turismus - 65...29 3.5 Právo, právní a veřejnoprávní činnost - 68...32 4. Závěr... 35 Pohled absolventů odborných škol na volbu oboru vzdělání, připravenost a uplatnění v praxi (Srovnání situace absolventů SOU, a ) Bc. Ing. Jana Trhlíková Vydal Národní ústav odborného vzdělávání, Praha 2006 Korektury a tisk: informační středisko odborného vzdělávání 2
1. Úvod 1.1 Předmět analýzy a cíle výzkumu Vstup absolventů středních a vyšších odborných škol do pracovního procesu patří k zásadním životním okamžikům. Úspěšné zahájení pracovní dráhy je přitom ovlivněno sérií rozhodnutí o volbě vzdělávací cesty, ke kterým dochází řadu let před samotným vstupem absolventa na trh práce. Plynulý přechod ze vzdělávání do pracovního procesu ovlivňuje kromě schopností, aktivního přístupu a osobních charakteristik absolventa, především získaná úroveň vzdělání. V obecné rovině platí, že vyšší úroveň vzdělání je zpravidla spojena s nižším rizikem nezaměstnanosti. Druhým faktorem, který ovlivňuje plynulost přechodu ze školy na trh práce, je vystudovaný obor a poptávka po pracovnících tohoto oboru. Závažný dopad volby vzdělávací cesty vede k potřebě zvýšit informovanost a zlepšit podmínky pro kvalifikované rozhodování v klíčových bodech vzdělávací dráhy. Cílem je poskytnout informace o studiu i následném uplatnění absolventů škol na trhu práce nejen školské sféře, poradenským pracovníkům škol a pedagogům v oblasti kariérového poradenství, kteří tyto informace profesně využívají, ale zpřístupnit je i široké veřejnosti, žákům a rodičům a vytvořit tak informační základnu pro lepší orientaci žáků při volbě jejich vzdělávací a profesní dráhy. Nástrojem ke splnění tohoto cíle je vybudování komplexního integrovaného informačního systému, který by poskytoval široké spektrum informací v optimální a srozumitelné formě. Realizace vlastního informačního systému je součástí systémového projektu VIP-Kariéra. V rámci tohoto projektu byly získány soubory dat, které dokumentují jednotlivé fáze dosažení středoškolské úrovně vzdělání, počínaje procesem volby oboru a typu školy, přes spokojenost absolventů s úrovní vzdělání, které jim škola poskytla až po zájem absolventů pracovat po ukončení školy ve svém oboru. Důležitou součástí je i identifikace bariér a vnějších omezení, která toto zásadní životní rozhodnutí formují a ovlivňují. Předmět analýzy a metodologický přístup Šetření vychází z dat získaných v rámci dlouhodobého systémového projektu VIP Kariéra, v jehož rámci jsou postupně oslovováni žáci SOU, a. Dotazování žáků jednotlivých druhů škol probíhá ve třech navazujících časových etapách, a to před závěrem studia a následně 3 a 6 let po ukončení studia na daném typu školy, což umožňuje postihnout vývoj názorů a situace absolventů jednotlivých druhů škol v časovém rozpětí šesti let. Jednotlivá šetření, která popisují situaci absolventů před ukončením studia i po několika letech praxe s důrazem na časovou linku přechodu absolventů na trh práce, jsou obsaženy v publikacích dostupných na stránkách www.nuov.cz 1. Tato analýza připravenosti absolventů SOU, a je na rozdíl od předchozích zmíněných šetření založena na průřezovém přístupu. Místo časového aspektu se zaměřuje na vzájemné srovnání situace absolventů jednotlivých úrovní středního a vyššího vzdělání ve stejném životním okamžiku. Objektem šetření jsou názory absolventů SOU, a, a to v období před ukončením studia na daném typu školy. 1 Jedná se o publikace: Úlovcová, H. - Berný, L.- Šťastnová, P. - Vymětalová, S.:Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich uplatnění - SOU, NÚOV 2000, Trhlíková, J.- Vojtěch, J.- Úlovcová, H.: Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění - II. etapa, NÚOV 2003, Trhlíková, J. - Úlovcová, H. - Vojtěch, J.: Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich uplatnění - - I. etapa, NÚOV 2004, Trhlíková, J.- Úlovcová, H. - Vojtěch, J.: Přechod absolventů vyšších odborných škol do praxe a jejich uplatnění - I. etapa, NÚOV 2005. 3
Hlavní cíle šetření: Zjištění odlišností v rozhodování o volbě studijního oboru a typu školy, především identifikace vnějších omezení a bariér při výběru oboru a druhu školy. Srovnání hodnocení úrovně vzdělání na jednotlivých druzích škol a získaných odborných i všeobecných kompetencí, identifikace slabých míst výuky. Srovnání spokojnosti absolventů s volbou studijní dráhy, zejména s volbou vzdělání i studijního oboru. Srovnání zájmu absolventů různých oborů a druhů vzdělání pracovat po ukončení studia ve vystudovaném oboru. 1.2 Realizace sběru a zpracování dat Studie pracuje s daty získanými v průběhu dříve realizovaných šetření. Vychází přitom z údajů zjištěných v rámci prvních etap šetření, které byla realizována na jednotlivých typech škol, vždy těsně před ukončením studia (na úrovni SOU v roce 2000, na v roce 2004 a na vyšších odborných školách v roce 2005). Použitá baterie otázek i způsob sběru dat byla v podstatě shodná pro všechny druhy škol a umožnila jejich vzájemné srovnání. Výběrový soubor budoucích absolventů SOU zahrnoval 1571 respondentů, soubor absolventů 1983 respondentů a soubor budoucích absolventů 1393 dotazovaných. Při tvorbě výběrových souborů byla zohledněna reprezentativnost z několika hledisek - z hlediska oborového zastoupení, kdy byly vybrány jednak obory s vysokým počtem žáků, jednak obory s odlišnou mírou nezaměstnanosti. Druhým hlediskem byl výběr škol a okresů tak, aby pokrýval většinu území ČR a aby byly zastoupeny okresy s nízkou i vysokou mírou nezaměstnanosti. Jako základní výzkumná technika byl použit standardizovaný dotazník. Sběr dat probíhal v rámci první etapy šetření SOU, a, kdy na vybraných školách tazatelé anonymně rozdali žákům dotazníky k vyplnění. Z výstupů za jednotlivé druhy škol byla následně převzata data pro vzájemné srovnání základních charakteristik absolventů SOU, a. V rámci analýz zaměřených na srovnání podle oborů byly porovnávány vždy celé skupiny oborů na jednotlivých úrovních vzdělání. 1.3 Charakteristika výběrového souboru Strukturu výběrových souborů z hlediska zastoupení skupin oborů ukazují následující tabulky: Tabulka 1.1 Kód Skupina oborů SOU Kód oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba 23-56-H 23-66-H 23-68-H 26 Elektrotechnika, telekomunikační a 26-52-H výpočetní technika 26-51-H Vybrané obory Obráběč kovů Mechanik obráběč Automechanik Elektromechanik Elektrikář Počet resp. Zastoupení v % 491 31,3 335 21,3 66 Obchod 66-51-H Prodavač 382 24,3 69 Osobní a provozní služby 69-52-H Kosmetička 69-51-H Kadeřník 363 23,1 Celkem 1571 100,0 4
Tabulka 1.2 Kód Skupina oborů Kód Počet Zastoupení Vybrané obory oborů resp. v % 23 Strojírenství 363 18,3 26 Elektrotechnika a 2641M002 Elektrotechnika výpočetní technika 2647M002 Elektronické počítačové systémy 391 19,7 2647M003 Informační technologieaplikace osobních počítačů 63 Obchodní akademie 346 17,5 64 Management v... 6442M009 6442M011 6442M012 6442M027 6442M032 6442M036 6442M037 Management strojírenství Management v elektrotechnice Management organizace a výpočetní technika Management ve stavebnictví Management v dopravě Management obchodu Management obchodu a služeb 380 19,2 65 Hotelnictví a turismus 347 17,5 68 Veřejnoprávní činnost 156 7,9 Celkem 1983 100,0 Tabulka 1.3 Kód Skupina oborů Kód oborů Vybrané obory 23 Strojírenství a strojírenská výroba 2331N001 2341N00X 2345N00X Konstrukce strojů Strojírenství Servis a opravy strojů a zařízení Výpočetní technika a informační technologie Silnoproudá elektrotechnika Ekonomika a podnikání Finančnictví a bankovnictví Gastronomie Počet resp. Zastoupení v % 115 8,3 26 Elektrotechnika 2631N00X výpočetní technika 199 14,3 2642N00X 63 Ekonomika a 6341N00X administrativa 6343N00X 273 19,6 65 Gastronomie, 6541N00X hotelnictví a turismus 6542N00X Hotelnictví a turismus 219 15,7 68 Právo, právní a 6841N00X Obecně právní činnost veřejnosprávní činnost 6842N00X Bezpečnostně právní činnost 274 19,7 6843N00X Veřejnosprávní činnost 75 Pedagogika, učitelství a 7532N00X Sociální práce a sociální sociální péče pedagogika 313 22,5 Celkem 1983 100,0 Publikace je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola obsahuje informace o metodice a realizaci výzkumu a sběru dat. Druhá kapitola přináší srovnání situace absolventů tříletých učebních oborů SOU, středních odborných škol a vyšších odborných škol. Ukazuje, jak absolventi jednotlivých druhů škol hodnotí úroveň získaných odborných i praktických znalostí, porovnává názory na vybraný studijní obor a druh školy i na správnost profesní volby z hlediska uplatnění na trhu práce, analyzuje případná omezení, která ovlivňují volbu druhu školy a studijního oboru. Třetí kapitola ukazuje získané údaje v rozdělení podle vybraných skupin oborů, což umožňuje identifikovat určité specifické problémy i dostatečnost úrovně vzdělání pro výkon profese. Ve čtvrté závěrečné kapitole je uvedeno shrnutí nejdůležitějších poznatků. 5
Metodické vysvětlivky Relativní ukazatele Míra identifikace s oborem - vyjadřuje podíl respondentů - budoucích absolventů daného oboru, kteří by si podruhé zvolili stejný studijní obor, k celkovému počtu respondentů. Míra profesní stability - vyjadřuje podíl respondentů - budoucích absolventů daného oboru, kteří chtějí pracovat ve stejném nebo příbuzném oboru, k celkovému počtu respondentů. 6
2. Charakteristika situace absolventů středních a vyšších odborných škol z celkového pohledu 2.1 Volba oboru vzdělání a typu školy Rozhodnutí o volbě studijní dráhy, které na jednotlivých životních křižovatkách zahrnuje postupně volbu studijního oboru, typu školy i úrovně vzdělání, patří k nejdůležitějším životním mezníkům. V dnešní moderní společnosti, kdy postavení jednotlivce na společenském žebříčku závisí do značné míry na jeho pracovní pozici a vykonávané profesi, ovlivňuje vystudovaný obor a úroveň vzdělání nejen pracovní kariéru a finanční ohodnocení, ale i celkový životní styl. Dosažení vyšší úrovně vzdělání má zpravidla pozitivní dopad na uplatnění na trhu práce, snižuje riziko nezaměstnanosti, zároveň je většinou spojeno s vyšším výdělkem, což se může projevit i ve vyšší životní úrovni. Skutečná vzdělávací dráha, získání určitého vzdělání a kvalifikace v oboru je ale zpravidla výsledkem souhry řady faktorů. Na straně poptávky stojí schopnosti studentů, jejich studijní charakteristiky, zájem o studijní obor nebo profesi. Nezanedbatelný význam má i rodinná situace, dosažené vzdělání rodičů a jejich ambice na vzdělání dítěte. Na straně druhé, kterou můžeme označit jako stranu nabídky pak existují vnější omezení, k nimž patří limitovaný počet studijních míst na jednotlivých studijních oborech nebo gymnáziích, neúspěch při přijímacím řízení, případně omezená nabídka vyučovaných oborů v místě bydliště. Výsledkem spolupůsobení těchto faktorů je v mnoha případech určitý kompromis při výběru studijního oboru i budoucí profese. Podívejme se v následujícím textu jaké vnitřní i vnější faktory ovlivňují rozhodování studentů středních a vyšších odborných škol o budoucí vzdělávací dráze, zejména jak probíhá zásadní volba studijního oboru a druhu střední školy, tedy například to, zda se žák rozhodne pro tříleté studium SOU, čtyřleté studium SOU s maturitou, nebo gymnázium. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že obě volby jsou často vzájemně provázány, protože určitý obor lze studovat jen na některém z typů škol, zatímco v jiných případech je možno získat kvalifikaci ve stejném oboru na různých úrovních vzdělání. Pozornost bude věnována i volbě studia na. Volba studijního oboru Podívejme se nejprve do jaké míry byli absolventi přijímáni na obor, který skutečně chtěli studovat a jakou roli v jejich výběru sehrály jiné vlivy a omezení např. nedostatek studijních míst v oboru. Tabulka 2.1 Přál jste si studovat v tomto oboru? Ano Ne Lhostejný přístup Celkem SOU 83% 9% 8% 100% 67% 12% 21% 100% 82% 6% 12% 100% Z tabulky je patrné, že většina žáků a studentů na všech typech vzdělání studovala obor v souladu se svým zájmem, i když na druhou stranu nezanedbatelný podíl žáků studoval obor, který jim byl lhostejný nebo který studovat nechtěli. Nejvyšší zastoupení zmíněného lhostejného přístupu najdeme u absolventů, kde dosahuje 21 %. To může být výsledkem menší vyhraněnosti žáků, kteří jsou - např. ve srovnání s žáky SOU - více orientováni na pokračování ve studiu než na získání konkrétní kvalifikace v určitém oboru. Zároveň ale může být tato skutečnost ovlivněna větší konkurencí a nedostatkem studijních míst v některých oborech, kdy se žáci a rodiče orientují především 7
na získání maturitní úrovně vzdělání s cílem dosáhnout maturitu a jako náhradní řešení volí i obor, který zájmům žáka zcela neodpovídá. Podíl žáků, kteří začínají studovat obor zcela v rozporu se svým přáním a zájmem se u jednotlivých druhů škol tak výrazně neliší, nejnižší je u (6 %), jen mírně větších hodnot dosahuje u SOU (9 %) a nejvyšší je opět u (12 %). Nejčastějším důvodem je přitom nepřijetí na jiný obor nebo školu. Tato čísla se nezdají na první pohled příliš vysoká, je třeba si ale uvědomit, že nezahrnují žáky, kteří chtěli studovat zvolený obor na jiném druhu školy (např. na u žáků SOU nebo VŠ u studentů ), takže museli korigovat své vzdělávací plány, i když neměnili obor studia. Zároveň, jak vyplývá z předchozích šetření, bylo zjištěno, že volba oboru z nouze má další negativní dopady, výrazný podíl absolventů, kteří studovali obor, o který neměli žádný zájem, totiž odchází po ukončení studia pracovat do zcela jiného oboru, takže získané odborné vůbec nevyužívá. 2 Důvody volby studijního oboru Důležitým úkolem je zjištění faktorů, které žáky ovlivňují při volbě oboru a druhu školy. Zmapování procesu rozhodování o studijní dráze má význam i z hlediska identifikace vnějších omezení a případných úzkých míst v přístupu žáků k určité úrovni vzdělání. Graf 2.1 Důvody pro volbu studijního oboru v % - možnost výběru více odpovědí současně Zájem o obor Snadné uplatnění v oboru 83% 76% 87% 65% 70% 68% Vliv rodiny 19% 63% 64% Dobré finanční ohodnocení 30% 44% 45% SOU Vliv kamarádů 13% 23% 28% Nepřijetí do oboru/špatné studijní výsledky Omezené možnosti studia v místě bydliště 21% 16% 29% 14% 15% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf jednotlivých faktorů, které ovlivnily výběr oboru studia, znázorňuje odpovědi absolventů SOU, a na otázku, jaké byly jejich důvody pro volbu vybraného studijního oboru, a to s možností vyjmenovat všechny vlivy, které toto rozhodnutí ovlivnily. 2 Trhlíková, J. Vojtěch, J. Úlovcová, H.: Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění II. etapa, Praha, NÚOV 2003. 8
Pozitivní faktory volby studijního oboru Zájem o obor (76-87 %) Snadné uplatnění na trhu práce (65-70 %) Vliv rodiny (19-63 %) Dobré finanční ohodnocení (30 45 %) Omezující faktory volby studijního oboru, případně typu školy Nepřijetí do jiného oboru, o který měl žák původně zájem (16-19 %) Špatný studijní prospěch (21 %) Nízká nabídka studijních oborů v místě bydliště (14-15 %) Faktory, které ovlivnily žáky při rozhodování o volbě oboru na SOU Dominantním důvodem byl stejně jako u ostatních sledovaných stupňů vzdělání zájem o obor, který ovlivnil volbu oboru 83 % budoucích učňů. Ve srovnání s žáky hrál zájem o obor o něco větší roli, naopak nižší je vliv dobrého finanční ohodnocení, které motivovalo jen 30 % budoucích učňů, zatímco na úrovni i bylo motivací pro asi 45 % dotázaných. Druhou nejfrekventovanější odpovědí prakticky ve všech skupinách je, že se studenti při výběru oboru rozhodovali podle možnosti následného uplatnění na trhu práce. Toto zjištění je možno hodnotit pozitivně, protože právě uplatnitelnost ve zvoleném oboru nebo konkrétní regionální situace absolventů na trhu práce by se měly v širším měřítku stát součástí odpovědného rozhodování žáků základní školy o oboru vzdělání. Na úrovni vyučených ale uvedený předpoklad měl mírně menší vliv než u absolventů (65 % oproti 70 % žáků ). Určité omezení při výběru oboru studia představovaly pro nezanedbatelnou část absolventů SOU špatné studijní výsledky na základní škole, v úvahu je při rozhodování o studijním oboru vzalo asi 21 % budoucích učňů. Skutečnost, že některé obory nejsou otevírány v místě bydliště ovlivnila studijní volbu asi 15 % žáků. Z hlediska rozhodujících faktorů, v případě, kdy žáci mohli uvést jen jeden důvod, ale nehrála horší dostupnost oboru a nutnost dojíždět významnější roli. Faktory, které ovlivnily žáky při rozhodování o volbě oboru na Na úrovni se ukazuje mírně nižší význam zájmu o obor jako motivujícího faktoru pro výběr oboru než na SOU. Žáci byly ve srovnání s vyučenými více motivováni finančním ohodnocením (45 %), což je v souladu se skutečností, že vyšší úroveň vzdělání přináší i vyšší finanční ohodnocení a nepřímo to svědčí o tom, že motivací ke studiu bylo nejen získání kvalifikace v oboru, ale i dosažení maturitní úrovně vzdělání. Podíl absolventů, kteří při rozhodování o studijním oboru braly v úvahu budoucí uplatnění na trhu práce je obdobný u absolventů SOU, i a pohybuje se kolem 65-70 %. Vliv rodičů byl u vyučených i žáků prakticky obdobný, radu rodičů vzalo v úvahu při výběru studijního oboru asi 63-64 % žáků. Podíl žáků, kteří si zvolili jiný studijní obor poté, co nebyli přijati na obor, o který měli původně zájem, dosáhl u žáků 16 %. Nepřijetí na obor, o který měl žák nebo student zájem, na první pohled nepůsobí dominantně, je třeba si ale uvědomit, že jde o faktor, který na rozdíl od ostatních zjišťovaných vlivů má z pohledu žáka výrazně negativní a omezující charakter. Navíc jeho specifikum spočívá v tom, že jej uvádějí právě jen ti žáci, kterých se tento omezující faktor přímo dotýká. Vliv malé dostupnosti školy nebo nutnosti dojíždět nehrál podobně jako u vyučených výraznější roli. Dominantní důvody se liší podle jednotlivých oborů, zatímco v oboru Elektrotechnika, byl výrazným důvodem zájem o obor, v oborech Strojírenství, Obchodní akademie a Management se nadprůměrně často objevovalo nepřijetí ke studiu jiného oboru. Pro obor Hotelnictví a turismus se žáci relativně častěji rozhodují nejen ze zájmu o obor, ale očekávají i snadné uplatnění a dobré finanční ohodnocení. 9
Tabulka 2.2 DŮVOD VOLBY OBORU NA STROJÍREN- STVÍ ELEKTRO- TECHNIKA OBCHODNÍ AKADEMIE MANAGEMENT V HOTELNICTVÍ A TURISMUS VEŘEJNO- SPRÁVNÍ ČINNOST Měl jsem o obor zájem Chtěli to rodiče Vzor v rodině Neměl jsem v okolí bydliště jinou možnost Nebyl jsem přijat na obor, o který jsem měl zájem Ve škole studovali moji přátelé Domníval jsem se, že v oboru lze vydělat hodně peněz Domníval jsem se, že v oboru se snadno najde uplatnění Bylo mi to lhostejné Symbol označuje obory, u nichž byl uvedený důvod v porovnání s ostatními obory nejfrekventovanější. Tabulka ukazuje srovnání mezi obory (v řádcích), srovnání důležitosti důvodů v jednotlivých oborech je uvedeno v následující kapitole. Faktory, které ovlivnily žáky při rozhodování o volbě oboru na Situace při výběru studijního oboru je specifická. Volba studijního oboru na vyšší odborné škole zpravidla navazuje na předchozí studijní dráhu a navíc probíhá ve vyšším věku, kdy již mají studenti vyhraněné zájmy, lépe se orientují v situaci na trhu práce a mají konkrétnější představu o náplni budoucí profese. Z tohoto hlediska je vysoký soulad mezi studijním oborem a zájmem studentů pozitivní. Nejvýraznějším důvodem, a to i ve srovnání s předchozími skupinami byl zájem o obor, který ovlivnil studijní volbu 87 % absolventů. Na podobné úrovni jako u předchozích žáků SOU a je předpoklad snadného uplatnění na trhu práce (68 %). Finanční ohodnocení nepatří k nejdůležitějším faktorům pro výběr studijního oboru, nejmenší roli hrálo ve volbě oboru na SOU, kde ovlivnilo rozhodnutí o studijním oboru u 30 % žáků, na úrovni a byl tento dopad vyšší - 44 %, resp. 45 %. Proces osamostatňování je patrný z podstatně nižšího vlivu rodiny na rozhodování při volbě oboru na. Rodina ovlivnila rozhodnutí jen asi u 19 % absolventů, zatímco při rozhodování o volbě oboru na SOU nebo názor rodičů vzalo v úvahu asi 64 % žáků. U absolventů je nižší i vliv kamarádů a zajímavé je, že v této skupině se vliv vrstevníků a váha jejich informací s vlivem rodičů vyrovnává, což ukazuje budování vlastních sociálních sítí vrstevníků a spoléhání na jejich a orientaci ve studijním a pracovním prostředí. Z hlediska omezujících faktorů se studenti sice vyznačují výrazným zájmem o obor, přesto ale 29 % z nich si vybralo svůj obor poté, co nebyli přijati na jiný obor. Volba vyšší odborné školy jako typu studia Důležitou součástí volby studijní cesty je nejen volba studijního oboru, ale i druhu školy. Podívejme se, jaký přínos očekávali studenti od studia na vyšší odborné škole. Většina 10
studentů při podání přihlášky na vyšší odbornou školu předpokládala, že zvýšení kvalifikace a absolvování pozitivně ovlivní jejich startovní pozici na trhu práce, a to jak z hlediska snadnějšího získání zaměstnání (81 %), tak i z pohledu vyššího finančního ohodnocení (68 %). Dalším podstatným motivem většiny studentů byl zájem o obor vyučovaný na vyšší odborné škole, který jako jeden z důvodů uvedlo téměř 80 % budoucích absolventů. Zatímco studijní obor na vyšší odborné škola si převažující většina studentů zvolila v souladu se svým osobním zájmem, problematická je volba typu školy. Podíl studentů, kteří měli původně zájem studovat přímo na není příliš vysoký a dosahuje jen 45 %. Graf 2.2 Více než polovina absolventů - konkrétně 53 % - začala studovat z důvodu nepřijetí k vysokoškolskému studiu a volba studia na tak pro ně do jisté míry představovala jakousi náhradní variantu v původně zvolené vzdělávací cestě. Tato problematická skutečnost se projevuje v tom, že řada studentů i po absolvování usiluje o získání vysokoškolského vzdělání. Na tomto místě je ale třeba upozornit, že v jednotlivých oborech hrají vyšší odborné školy ve vztahu k potřebám a očekávání studentů poněkud odlišnou roli. Zatímco zejména na technických oborech je zájem studentů studovat přímo tento typ školy relativně vyšší, např. v oboru Strojírenství si tento typ vzdělání záměrně zvolilo asi 56 % studentů a v oboru Elektrotechnika 54 % a jen 25, resp. 35 % si zvolilo z důvodu nepřijetí na vysokou školu, v oboru Právo, právní a veřejnosprávní činnost patří k dominantním důvodům volby studia na právě neúspěch v přijímacím řízení na vysokou školu - ten ovlivnil 68 % studentů. Tabulka 2.3 Důvody pro volbu studia na v % - možnost výběru více odpovědí současně Snadnější získání zaměstnání Zájem o obor vyučovaný na Finanční ohodnocení Nepřijetí na VŠ Chtěl studovat na tomto typu školy 45% 53% 68% 82% 76% 0% 20% 40% 60% 80% 100% DŮVODY VOLBY STUDIA NA STROJÍRENSTVÍ A STROJ. VÝROBA ELEKTROTECHNIKA, VÝPOČ. TECHNIKA EKONOMIKA A ADMINISTRATIVA GASTRONOMIE, HOTELNICTVÍ A TURISMUS PRÁVO, PRÁVNÍ A VEŘEJNOSPRÁVNÍ ČINNOST PEDAGOGIKA A UČITELSTVÍ CELKEM (BEZ ROZLIŠENÍ OBORŮ) Chtěl jsem studovat na 56 % 54 % 48 % 45 % 31 % 47 % 45 % Měl jsem zájem o obor vyučovaný na 82 % 80 % 84 % 82 % 69 % 86 % 80 % Nebyl jsem přijat na VŠ 25 % 35 % 65 % 48 % 68 % 60 % 54 % Chtěl jsem oddálit nástup do zaměstnání 45 % 49 % 65 % 46 % 59 % 50 % 54 % Zvýšení finančního ohodnocení 83 % 73 % 78 % 63 % 77 % 49 % 69 % Snadnější pracovní uplatnění 90 % 83 % 86 % 81 % 84 % 75 % 83 % Chtěli to rodiče 21 % 27 % 23 % 19 % 24 % 12 % 20 % 11
Vliv jednotlivých subjektů na volbu studijního oboru a typu školy Důležitou otázkou je i podíl dalších subjektů na rozhodování o volbě oboru a školy, především školních a poradenských institucí, které jsou schopny žákům a rodičům poskytovat kvalifikované informace o náplni studia i budoucím uplatnění. Tato zjištění ukazují, k jakým subjektům je třeba informace o možnostech uplatnění a situaci na trhu práce směrovat. Z hlediska odpovědi na otázku, kdo žákům radil s výběrem studijního oboru bylo zjištěno, že žáci i studenti se zpravidla rozhodují sami. U učňovských oborů bylo rozhodnutí o oboru více ponecháno na samotných žácích (86 %), méně jim radili rodiče, škola i pedagogickopsychologická poradna, která ovlivnila jen 3 % žáků. Žáci se rozhodovali zpravidla rovněž samostatně (80 %), vliv rodičů, školy a PPP byl ale mírně vyšší (7 %), i když rozdíly nejsou příliš výrazné. Skutečnost, že rozhodování probíhá především na základě úvahy samotného žáka a jeho rodičů ukazuje nutnost směrovat důležité informace k nejširší veřejnosti, tak aby rozhodnutí zahrnovalo i zvážení případného rizika budoucí nezaměstnanosti a problémů při uplatnění na trhu práce. Zároveň se ukazují určité rezervy ve využití služeb poradenských institucí, jejichž přímý vliv na profesní rozhodování žáků je poměrně nízký, i když lze předpokládat, že řada žáků se s informacemi pocházejícími z těchto zdrojů seznámila a při svém rozhodování je vzala v úvahu. 2.2 Hodnocení studia a úrovně získaných kompetencí Důležitou zpětnou vazbu pro školskou sféru představuje zjištění, jak absolventi škol zpětně hodnotí studium. Z celkového pohledu na následující tabulku vyplývá, že studium splnilo očekávání většiny dotázaných žáků a studentů na všech zjišťovaných úrovních. Největší soulad mezi hodnocením studia a očekáváním žáků najdeme u absolventů SOU, z nichž 80 % uvedlo, že studium splnilo jejich očekávání. Jen mírně nižší byl tento podíl u absolventů (76 %). Naopak nejkritičtější jsou absolventi středních odborných škol, kde studium splnilo očekávání asi 65 %, zatímco přibližně třetina - 35 % bylo nespokojeno, přitom asi 8 % uvedlo, že studium jejich očekávání vůbec nesplnilo. Tabulka 2.4 Splnilo studium vaše očekávání? SOU rozhodně ano x 3 9% 13% spíše ano x 56% 63% kladné hodnocení celkem 80% 65% 76% spíše ne x 27% 20% rozhodně ne x 8% 4% záporné hodnocení celkem 20% 35% 24% Jaké jsou důvody zásadní nespokojenosti absolventů se studiem? Nejfrekventovanější připomínkou je, že obsahové zaměření studia (název oboru) neodpovídá očekávání studentů, výuka je směrována jiným směrem, než žák předpokládal. U technických oborů se zásadní výtky z hlediska studijní náplně soustředily především do oblasti nedostatečné výuky počítačových dovedností, které podle očekávání studentů měla být věnována podstatně větší pozornost, a to i na úkor jiných předmětů. 3 Údaj nebyl zjišťován. 12
K důvodům, proč škola nesplnila očekávání žáků patří i výhrady k vedení školy, nevyhovující přístup učitelů, jejich nízká odborná způsobilost a zastaralé učivo. Skutečnost, že podíl zásadně nespokojených absolventů je vyšší než u SOU a, ukazuje, že zde existují rezervy v informovanosti žáků o náplni budoucího studia a možnostech budoucího uplatnění a měla by být této oblasti věnována zvýšená pozornost. Některé připomínky do jisté míry ukazují i určitou dvojkolejnost této formy odborné přípravy. Zatímco významná část absolventů se orientuje na pokračování ve studiu na vysoké škole a výhrady směřují do oblasti nedostatečné kvality a náročnosti výuky i špatné přípravy k přijímacím zkouškám a ke studiu na VŠ, část absolventů je naopak nespokojena s připraveností pro vstup do praxe, s nízkým rozsahem praxe a příliš teoretickým zaměřením výuky. Hodnocení úrovně kompetencí získaných studiem Důležitou součástí zpětného pohledu je názor absolventů na jejich připravenost pro vstup do praxe v jednotlivých kompetencích. Šetření bylo zaměřeno především na zjišťování úrovně tzv. klíčových kompetencí, k nimž řadíme například schopnost se rozhodovat, pracovat v týmu, učit se nebo komunikovat. Tyto kompetence jsou široce využitelné a jejich zvládnutí na dobré úrovni zvyšuje flexibilitu absolventů, umožňuje jim reagovat na vývoj profesních požadavků a přizpůsobovat se změnám v poptávce zaměstnavatelů. V zásadě můžeme konstatovat, že studenti hodnotí celkovou úroveň získaných znalostí a dovedností poměrně příznivě, na druhou stranu důležité kompetence, jako jsou jazykové a počítačové dovednosti zůstávají dlouhodobě slabým místem školní přípravy prakticky na všech druzích škol. Na úrovni a je přitom hodnocení klíčových kompetencí podstatně vyrovnanější, i v oblasti slabě hodnocených kompetencí se spokojenost pohybuje nad úrovní 60 %. Výrazné rozdíly se naopak objevují v hodnocení vyučených, jejichž absolventi se cítí být ve zmíněných kompetencích připraveni podstatně hůře než absolventi i. 4 Graf 2.3 100% 80% 60% 86% 84% 78% 93% 92% 93% Kladné hodnocení získaných kompetencí v % 82% 69% 70% 79% 78% 76% 57% 68% 68% 63% 63% 73% 74% 40% 40% 35% 20% 0% Všeobecné Odb. teoretické Odb. praktické Sam ostatné rozhodování Komunik ační dovednosti Jazykové Práce s PC SOU 4 Závažná je skutečnost, že po vstupu do praxe uvádějí absolventi SOU ještě větší mezery v důležitých dovednostech. 13
Nejsilnější stránku přípravy absolventů všech sledovaných druhů škol představují odborné teoretické. V této oblasti získanou úroveň považuje za dobrou kolem 92, resp. 93 % dotázaných. Na druhém místě se v žebříčku hodnocení umístily všeobecné. Překvapivé je, že absolventi SOU jsou se získanou úrovní všeobecných znalostí spokojenější (86 % spokojených) než absolventi (78 %), přestože rozsah všeobecného vzdělání v této formě přípravy je nižší. To je zřejmě dáno odlišným očekáváním a vyššími požadavky absolventů na všeobecný rozhled s ohledem na jejich další studijní plány a záměr pokračovat ve studiu na VŠ. Naopak absolventi SOU jsou lépe připraveni (82 % spokojených) než absolventi a (kolem 70 % kladných hodnocení) v oblasti odborných praktických znalostí. Toto zjištění koresponduje s již zmíněnou nespokojeností některých absolventů s nedostatkem praxe a příliš teoretickým charakterem výuky. K hůře hodnoceným dovednostem patří komunikační schopnosti, kterou považuje za dobrou kolem 68 % absolventů a. Nedostatek komunikačních schopností může představovat výrazný handicap například i při samotném přijímacím pohovoru. Nízká úroveň této dovednosti je problémem především u absolventů SOU, kde ji kladně hodnotí jen 57 % z nich. Za neuralgický bod středního vzdělávání je možno označit znalost cizích jazyků, která přitom patří z pohledu zaměstnavatelů k nejdůležitějším kompetencím. Nedostatečnou úroveň cizího jazyka uvádí asi třetina absolventů a. Ještě horší je hodnocení jazykových schopností absolventy SOU, kde se záporně vyjádřila dokonce nadpoloviční většina vyučených (60 %). Nepříliš dobré hodnocení najdeme i u další významné dovednosti, kterou je schopnost pracovat na PC. S úrovní této kompetence není spokojena asi čtvrtina absolventů a. Extrémně špatné je hodnocení schopnosti pracovat s PC u absolventů SOU, kde ji za dobrou nebo spíše dobrou považuje jen 35 % z nich. Šetření zaměřená konkrétně na zkušenosti vyučených absolventů ukázala, že hodnocení úrovně jazykových znalostí i práce s výpočetní technikou vyučených se po seznámení s konkrétními požadavky v zaměstnání ještě zhoršuje. 5 Toto zjištění dokládá, že reálná úroveň těchto dovedností u absolventů SOU je nízká a neodpovídá dostatečně požadavkům praxe. Nároky zaměstnavatelů na znalost cizího jazyka u vyučených jsou ve srovnání s ostatními středoškoláky sice podstatně nižší, na druhou stranu jen 22 % zaměstnavatelů uvádí, že vyučení absolventi znalost cizího jazyka vůbec nepotřebují. Význam těchto znalostí navíc roste ve vztahu k otevírajícímu se trhu Evropské unie, kdy nízké jazykové mohou omezovat možnosti absolventů pracovat v zahraničí. Nároky na znalost cizího jazyka nejen u absolventů společenskovědních oborů, ale i u technicky vzdělaných odborníků se navíc zvyšují i vstupem zahraničních investorů na český trh. 2.3 Vztah absolventů k oboru a míra identifikace s oborem Důležitou otázkou zpětného hodnocení správnosti studijní volby je ukazatel míry identifikace absolventů s oborem, která byla posuzována podle toho, zda by si absolvent, jestliže by měl tu možnost, znovu zvolil studium stejného oboru. Míra identifikace s oborem u absolventů SOU a se pohybuje prakticky na stejné úrovni a není příliš vysoká. Souhrnně by stejný obor zvolily přibližně dvě třetiny (64 resp. 65 %) absolventů SOU a ), přitom ale přibližně 20 % absolventů by stejný obor raději studovalo na jiné škole. Naopak více než třetina absolventů SOU a by si svůj obor už znovu nezvolila. Tento poměrně vysoký podíl absolventů, kteří by zvolili raději jiný obor nastoluje otázku, zda žáci získávají dostatek informací pro tak závažné rozhodnutí, jakým je volba oboru na střední škole a zda konkrétní výběr povolání 5 Trhlíková, J. Úlovcová, H. Vojtěch, J.: Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich uplatnění SOU III. etapa, NÚOV 2006. 14
neprobíhá u žáků základních škol příliš brzy, ve věku, kdy jejich zájmy nejsou zcela vyhraněné. Tabulka 2.5 Opakovaná volba oboru a SOU školy stejný obor na stejné škole 45% 44% stejný obor na stejné 29% škole stejný obor na jiné škole 20% 20% stejný obor na jiné 7% stejný obor na VŠ 45% stejný obor celkem 65% 64% 81% jiný obor na stejné škole 9% 3% jiný obor na stejné 2% jiný obor na jiné škole 26% 33% jiný obor na jiné 3% jiný obor na VŠ 14% jiný obor celkem 35% 36% 19% 100% 100% 100% Pro absolventy je na rozdíl od absolventů SOU a typická vyšší míra identifikace s oborem, kdy stejný obor by zvolilo asi 80 % absolventů tohoto typu vzdělání. To zřejmě souvisí se skutečností, že studenti si obor vybírají prakticky až v dospělosti, kdy z předchozího studia již získali větší orientaci v oboru, rovněž je zde výrazně vyšší možnost výběru oboru, o který má uchazeč zájem. Poněkud problematičtější obrázek se ve vztahu k volbě vzdělávací cesty u absolventů ukazuje, pokud vezmeme v úvahu i rozhodnutí studovat právě jako druh školy. Významný podíl absolventů - kolem 45 % - by totiž preferoval studium vybraného oboru na vysoké škole. Vysokoškolské studium by navíc zvolilo i dalších 14 % studentů, kteří by změnili zároveň i svůj studijní obor. Z uvedeného vyplývá, že souhrnný podíl absolventů, kteří by dali přednost vysokoškolskému studiu, ať už stejného nebo jiného oboru, je velmi vysoký a v souhrnu dosahuje 59 %, takže pro řadu studentů je volba vyšší odborné školy určitým náhradním řešením. Tomu odpovídá i další zjištěná skutečnost, že významný podíl absolventů především humanitních oborů má v úmyslu pokračovat ve studiu na VŠ. Příčiny nízké identifikace s oborem Zaměříme-li se na skupinu studentů, kteří by při opakované volbě zvolili jiný obor studia, ukazují se při pohledu na převažující důvody významné diference mezi jednotlivými druhy vzdělání. Ty odrážejí nejen odlišnou úroveň vzdělání a naplnění vzdělávacích ambicí, ale do určité míry i odlišnou životní situaci absolventů. Při srovnání je ale nutno si uvědomit, že zahrnuty jsou jen odpovědi těch respondentů, kteří se vyjádřili, že by už zvolený obor studovat nechtěli. Tento podíl je u absolventů a SOU jak bylo ukázáno v předchozím textu obdobný - 35 %, u absolventů je nižší - kolem 20 %. Rovněž připomínáme, že jde o názory žáků bezprostředně před ukončením studia. Vzhledem k větší orientaci absolventů SOU na vstup do praxe patří v této kategorii mezi dominantní důvody, proč by si zvolili raději jiný studijní obor ty, které odrážejí problémy přechodu na trh práce, zejména nízký výdělek (54 %) a obtížné hledání zaměstnání (45 %). Závažným důvodem, který zaujímá v žebříčku důvodů absolventů SOU hned druhé místo, je zájem absolventů o maturitní obor. Studijnímu oboru zakončenému maturitní zkouškou by před vyučením dalo přednost 51 % z těch absolventů, kteří by raději studovali jiný obor. Toto zjištění ukazuje na významné omezení a nesplněné studijní ambice u značné části absolventů této úrovně vzdělání. Naopak u absolventů ani není nízký výdělek důležitým důvodem, pro který by změnili svůj obor, uvádí ho jen 17 % absolventů a 29 % absolventů. Pozitivní posun vzhledem k absolventům SOU je zřejmě způsoben jednak obecnou tendencí k 15
vyššímu platovému ohodnocení v souvislosti s vyšším vzděláním, u absolventů případně menším kontaktem s reálným pracovním prostředím a větší orientací na pokračování ve studiu. Dominantním důvodem je u absolventů ztráta zájmu o obor. Tento závažný důvod uvedlo 51 % z těch, kteří by si svůj obor již nezvolili, což je podstatně vyšší podíl než v kategorii absolventů SOU a, kde shodně dosahuje asi 30 %. Podstatně výraznější podíl absolventů, kteří ztrácejí v průběhu studia o svůj obor zájem, naznačuje nedostatečnost informací pro rozhodnutí o volbě povolání a případně i určitou nezralost žáků a nestabilitu zájmů a preferencí. Častým důvodem nízké identifikace s oborem je skutečnost, že žák studoval obor, který ho od počátku nezajímal, zpravidla z důvodu nepřijetí na jiný obor, špatných studijních výsledků nebo vlivu rodičů, kteří žáka směrovali na jiný obor. Podíl absolventů, kteří by si z tohoto důvodu vybrali raději jiný obor, je u všech kategorií přibližně na stejné úrovni 41-44 %. Závažnost tohoto důvodu podtrhuje zjištění, že většina žáků, kteří zahájí studium oboru v rozporu se svým přáním, svůj negativní postoj k oboru v průběhu studia příliš nemění. V rámci šetření absolventů bylo zjištěno, že ze skupiny studentů, kteří původně měli zájem o obor, by stejný obor znovu zvolilo 74 % z nich. Zcela opačnou situaci nacházíme u absolventů, kteří začali studovat obor v rozporu se svým zájmem. Jejich míra identifikace s oborem je jen 26 %, takže převážná většina (74 %) by si obor, který zvolili pod vlivem vnějších omezujících okolností, už podruhé nezvolila. Studium oboru, o který žák nemá vůbec zájem, se negativně projevuje i v další profesní dráze, řada absolventů si po ukončení studia hledá zaměstnání v jiné profesi nebo se pokouší změnit svůj obor v průběhu další studijní dráhy. Graf 2.4 Důvody pro volbu jiného studijního oboru v % - možnost výběru více odpovědí současně Nízký výdělek Obtížné hledání zaměstnání Obor nechtěl studovat Ztráta zájmu o obor Nízká úroveň přípravy v oboru Příliš náročný obor Raději by studoval (místo SOU) Raději by studoval gymnázium (místo ) Raději by studoval učební obor (místo ) 12% 17% 14% 11% 20% 29% 25% 26% 26% 31% 30% 45% 34% 38% 30% 44% 41% 41% SOU 54% 52% 51% Do zvláštní kategorie můžeme zařadit důvody, které souvisí s nízkými nebo naopak příliš vysokými studijními nároky. Na úrovni SOU se vyskytují častěji stížnosti na nízkou úroveň vzdělávání, kterou uvádí jako důvod volby jiného oboru 25 % z těch, kteří by si stejný obor již nezvolili. Naopak jen 14 % by zvolilo jiný obor z důvodu přílišné náročnosti oboru. U absolventů je podíl těch, kteří by zvolili jiný obor z důvodu přílišné náročnosti oboru vyšší než u vyučených dosahuje asi 26 % a přibližně 12 % absolventů by upřednostnilo učňovský obor. Na druhé straně nízkou úroveň studijní přípravy uvádí podobně jako u vyučených opět 25 % absolventů. 0% 20% 40% 60% 16
Zajímavou informaci ve vztahu k diskusi o rozšiřování počtu míst na gymnáziích představuje zjištění, že přibližně 20 % absolventů by pravděpodobně z důvodu zájmu pokračovat ve VŠ studiu raději studovalo gymnázium. Jak poměrně vysoké zastoupení ztráty zájmu o obor, tak i skutečnost, že části absolventů připadá výuka na příliš náročná, zatímco jinou neuspokojuje nízká úroveň dosaženého vzdělání a raději by zvolili gymnázium naznačují, že volba povolání a typu školy není zejména v kategorii žáků vždy odpovídající. Zpětně se ukazuje, že u části žáků neodpovídá druh školy a výběr studijního oboru individuálním studijním možnostem žáka, jeho ambicím a zájmům. Tato zjištění potvrzují, že je potřeba věnovat větší pozornost kariérovému rozhodování a budovat flexibilní a dostatečně průchodný školský systém bez slepých uliček, tak, aby umožňoval postupné zvyšování kvalifikace i případné změny oborového zaměření s cílem využít individuální potenciál absolventů. U absolventů patří k frekventovaným důvodům, že obor nechtěl studovat, tento důvod ale ve srovnání s ostatními druhy vzdělání nijak nevybočuje, vyšší je zastoupení odpovědi, že obor měl nízkou úroveň (30 %), což zřejmě odráží skutečnost, že vysoké procento studentů původně usilovalo o studium na vysoké škole. 2.4 Profesní stabilita a uplatnění na trhu práce Otázky týkající se budoucího pracovního uplatnění a zájmu pracovat ve vystudovaném oboru byly směrovány na všechny studenty, tedy i na ty, jejichž úmyslem bylo pokračovat v dalším denním studiu. Cílem bylo zjištění, do jaké míry jsou absolventi SOU, i profesně stabilní. Z grafu je zřejmé, že většina dotázaných studentů SOU i - 61, resp. 64 % - plánuje, že si bude hledat zaměstnání v oboru, který vystudovali, a dalších 9 %, resp. 12 % má v úmyslu pracovat v příbuzném oboru, takže celková míra profesní stability se u absolventů SOU i pohybuje na přibližně stejné úrovni a dosahuje 73 %. Pro práci v jiném oboru se rozhodlo ještě dříve než ukončilo studium přibližně 11 % budoucích absolventů. 6 Zde je ale třeba uvést, že podíl absolventů, kteří pak skutečně pracují v oboru je nižší a s odstupem let od ukončení studia podíl těch, kteří odcházejí pracovat do jiných oborů naopak roste. Graf 2.5 100% 80% 60% 27% 12% V jakém oboru si budete hledat zaměstnání? v % odpovědí 16% 11% 9% 9% 6% 8% Lhostejné V jiném oboru 40% 61% 64% 77% V příbuzném oboru 20% 0% SOU V oboru, ve kterém získal vzdělání 6 Údaj za absolventy SOU nebyl zjišťován. 17
Míra profesní stability absolventů je vyšší - zájem uplatnit se přímo v oboru projevilo v závěru studia 77 % absolventů a dalších 8 % si chce najít pracovní místo v příbuzném oboru. Souhrnná míra profesní stability je tak poměrně vysoká a dosahuje 85 %. Odejít zcela mimo vystudovaný obor plánovalo před ukončením studia jen 6 % absolventů. K důvodům pro odchod za prací do jiného oboru patří nízké finanční ohodnocení, nevyhovující pracovní podmínky, např. práce ve směnném provozu nebo to, že absolvent nesehnal v oboru vhodné místo nebo dostal nabídku práce z jiného oboru. Hledání zaměstnání Situace absolventů na trhu práce je vzhledem k vyššímu ohrožení nezaměstnaností, která v České republice podobně jako v jiných zemích EU, dosahuje až dvojnásobku míry nezaměstnanosti celé aktivní populace, považována za specifickou. Obecně je postavení absolventů na trhu práce nepříznivě ovlivněno nedostatkem praxe. Konkrétní možnosti získání pracovního uplatnění absolventů ale závisí na mnoha faktorech, například na dynamice ekonomického vývoje, míře nezaměstnanosti v regionu, aktivitách domácích i zahraničních investorů a poptávce po pracovnících daného oboru. Plynulost přechodu na trh práce ovlivňuje na straně absolventa především vystudovaný obor a dosažená úroveň vzdělání, jeho i schopnosti. Graf 2.6 100% 80% 60% 40% 20% 0% Jak si myslíte, že získáte zaměstnání? v % odpovědí 10% 7% 6% 50% 48% 54% 44% 37% 40% 3% 4% 2% snadno s menšími obtížemi se značnými obtížemi nepodaří se ho získat Jak své vyhlídky na získání zaměstnání subjektivně posuzují budoucí absolventi SOU, a ukazuje graf, z něhož je zřejmé, že nadpoloviční většina (55-60 %) hodnotí perspektivu získání zaměstnání optimisticky, domnívají se, že zaměstnání získají snadno nebo s menšími obtížemi. Poměrně vysoké procento - 40 až 45 % absolventů se naopak obává, že získání zaměstnání bude značně obtížné nebo že zaměstnání podle svých představ nezískají. Rozdíly mezi jednotlivými SOU druhy vzdělání v názorech na perspektivy a možnosti získání zaměstnání jsou vcelku malé, absolventi SOU i hodnotí své šance na trhu práce velmi podobně, a to přesto, že rozdíly v míře nezaměstnanosti u těchto skupin absolventů nejsou zanedbatelné. Zatímco míra nezaměstnanosti absolventů tříletých učebních oborů byla v dubnu 2006 kolem 15,7 %, míra nezaměstnanosti absolventů dosahovala jen 11,0 %. Nejoptimističtější v hodnocení možnosti uplatnit se na trhu práce jsou z hlediska porovnávaných skupin absolventi, což odpovídá poměrně nízké míře jejich nezaměstnanosti - kolem 9 %. 18
3. Charakteristika situace absolventů středních a vyšších odborných škol ve vybraných skupinách oborů 3.1 Strojírenství a strojírenská výroba - 23 Zájem studovat strojírenské obory na jednotlivých druzích škol SOU Podíváme-li se na úvod na zájem absolventů studovat strojírenské obory, ukazuje se, že na úrovni SOU najdeme v původním zájmu o studium oboru významné rozdíly u jednotlivých oborů. Vysoký zájem o obor, který je zároveň hlavní motivací k výběru oboru, najdeme u automechaniků a mechaniků opravářů. Zde uvádí zájem o obor jako důvod studia více než 90 % absolventů. Zcela odlišná je situace u obráběčů. Podíl obráběčů, kteří se chtěli v tomto oboru vyučit, je nízký, dosahuje jen 68 %, hlavní motivací není zájem o obor, ale snadné uplatnění na trhu práce. Pro studenty studijních oborů strojírenství na úrovni střední odborné školy je charakteristický nižší původní zájem o obor. Ten mělo v době rozhodování o studiu jen 60 % studentů. Naopak ve srovnání s ostatními vybranými obory poměrně vysoké procento - 29 % z nich uvedlo, že jim byl výběr oboru lhostejný. Relativně častým důvodem volby oboru bylo nepřijetí na školu nebo obor, který student původně preferoval, takže pro část studentů představovala tato volba zřejmě náhradní řešení. Motivací ke studiu byl i předpoklad, že kvalifikace v tomto oboru umožňuje snadné uplatnění na trhu práce. Převážná většina studentů oboru Strojírenství a strojírenská výroba (69 %) vstoupila na po absolvování studia maturitního oboru. Zastoupení absolventů gymnázií je poměrně nízké - jen 12 %. Charakteristický je pro tento obor naopak výraznější podíl studentů, kteří získali maturitní vzdělání absolvováním čtyřletého studijního oboru SOU (10 %) nebo nástavbovým studem pro absolventy UO SOU ( 9 %). Zájem o studijní obor je na rozdíl od středoškoláků vysoký, vyjádřila ho naprostá většina studentů (92 %). Ve srovnání s jinými obory vyšších odborných škol měli studenti nejen relativně vysoký zájem o studijní obor, ale i o studium právě na vyšší odborné škole. Studovat bylo záměrem 58 % z nich, zatímco jen 25 % studentů původně usilovalo o vysokoškolské studium. Důležitým faktorem volby oboru byl předpoklad, že získané vzdělání umožňuje snadné uplatnění na trhu práce. Vzhledem k vysokému podílu studentů, kteří během předchozí studijní dráhy se věnovali tomuto oboru na, byla častým motivem studia i snaha pokračovat ve vzdělávání v původně zvoleném oboru. Míra identifikace s oborem a příčiny nízké identifikace s oborem SOU Míra identifikace s oborem - jinými slovy - podíl absolventů, kteří by si zvolili stejný obor je obecně u absolventů SOU poměrně nízký. Původně nízký zájem o studium oboru se projevuje i v mimořádně nízké míře identifikace s oborem u obráběčů, z nichž by si stejný obor zvolilo podruhé jen 45 % absolventů. Obráběči by dali přednost maturitnímu oboru, nejsou spokojeni s nízkým výdělkem v oboru nebo tento obor nechtěli vůbec studovat. Odlišná situace je u mechaniků - opravářů a automechaniků, kteří měli původně výrazný zájem o obor a i míra identifikace s oborem je zde podstatně vyšší. U mechaniků opravářů by si stejný obor zvolilo téměř 80 % absolventů. Důvodem, proč by si někteří absolventi tento obor znovu nevybrali, je zájem o maturitní obor (53 %), nízká úroveň studijní přípravy (42 %) a ztráta zájmu o obor (36 %). 19
Podobně vysoká je míra identifikace s oborem i u automechaniků (81 %). Mezi důvody, proč jsou někteří automechanici zklamáni a raději by studovali jiný obor, dominuje obtížné hledání zaměstnání (56 %), na druhém místě je pak nízký výdělek (34 %). Podíváme-li se na míru identifikace absolventů strojírenství s oborem, vyjádřenou procentem studentů, kteří by si při hypotetické opakované volbě zvolili znovu tento studijní obor, pak musíme konstatovat, že míra identifikace strojařů s oborem je průměrná asi 64 %. Významným důvodem volby jiného oboru je především ztráta zájmu o obor, který uvedlo 31 % z těch studentů, kteří by v případě hypotetické druhé volby dali přednost volbě jiného oboru. Na druhém místě (21 %) je skutečnost, že strojírenství původně studovat nechtěli. Třetí nejfrekventovanější důvod můžeme v zásadě charakterizovat jako nesplněná očekávání, především nedostatečný rozsah výuky IT, případně nízká atraktivita oboru. Relativně vysoká náročnost oboru se projevila v mírně nadprůměrném výskytu odpovědi tento obor je pro mě příliš náročný, kterou uvedlo 10 % dotázaných. Míra identifikace s oborem je u absolventů oboru Strojírenství a strojírenská výroba na úrovni na rozdíl od vyšší, stejný obor by zvolilo 81 % z nich, což zhruba odpovídá průměru ze všech sledovaných oborů. Relativně vysoké procento by svoji studijní volbu nezměnilo vůbec a zvolilo by znovu i studium na stejné. Z 18 % studentů, kteří by změnili svůj studijní obor, by 10 % zároveň preferovalo studium jiného oboru na vysoké škole. Souhrnně by vysokoškolskému studiu dala přednost více než polovina absolventů. Toto číslo není nízké, na druhou stranu ve většině ostatních oborů je preference vysokoškolského studia výraznější. Graf 3.1 100% 80% 60% 40% 20% 0% 64% SOU celkem Míra identifikace s oborem - strojírenské obory v % 45% Obráběč 77% Mechanikopravář 81% Automechanik 64% 64% celkem Strojírenství 81% 83% celkem Strojírenství Na rozdíl od především humanitně orientovaných oborů na vyšších odborných školách, je podíl absolventů strojírenských oborů, kteří se po ukončení hlásí na vysokou školu, nízký a dosahuje jen 20 %. Naopak většina absolventů (60 %) považuje svoji studijní dráhu za ukončenou a orientuje se na vstup do praxe a na zahájení pracovní dráhy. Profesní stabilita absolventů strojírenských oborů SOU Stabilita profesní volby ukazuje zájem budoucích absolventů daného oboru o uplatnění ve své profesi. Ve strojírenských oborech SOU je stabilita profesní volby zhruba na úrovni, která odpovídá průměru sledovaných oborů SOU. Nízký zájem o studium oboru u obráběčů se promítá i do relativně nižšího zájmu začít v tomto oboru po ukončení studia pracovat. O práci v oboru uvažovalo v době před ukončením studia 65 % žáků, jen malý podíl těchto 20