Absolventi Univerzity Karlovy

Transkript

1 Malátova 17, Praha 5, tel.: , Absolventi Univerzity Karlovy Radim Ryška Univerzita Karlova, Praha

2 Absolventi Univerzity Karlovy 1. Před vstupem na vysokou školu (sociální zázemí, regionální struktura, střední škola) 2. Hodnocení získaného vzdělání 3. Přechod na trh práce (první zaměstnání) 4. Současná pozice na trhu práce 5. Kompetence

3 Před vstupem na vysokou školu VŠ vzdělání otce a matky absolventů

4 Před vstupem na vysokou školu Kraj bydliště před vstupem na vysokou školu FAKULTY UK

5 Před vstupem na vysokou školu Nejvyšší dosažené vzdělání před vstupem na VŠ FAKULTY UK

6 Před vstupem na vysokou školu Jak úspěšnými byli studenti na SŠ úrovni ve srovnání se spolužáky

7 Před vstupem na vysokou školu Motivace k vysokoškolskému studiu Motivace: 1: vysoká. 5: nízká

8 Před vstupem na vysokou školu Motivace ke studiu konkrétního oboru Motivace: 1: vysoká. 5: nízká

9 Hodnocení získaného vzdělání Hodnocení využívání způsobů výuky VŠ / 1

10 Hodnocení získaného vzdělání Hodnocení využívání způsobů výuky VŠ / 2

11 Hodnocení získaného vzdělání Hodnocení využívání způsobů výuky VŠ: Ph.D.

12 Hodnocení získaného vzdělání Vývoj hodnocení aspektů studijní nabídky a podmínek studia způsobů

13 Hodnocení získaného vzdělání Hodnocení studijní nabídky a podmínek studia < 3 tj. podprůměrné hodnocení

14 Hodnocení získaného vzdělání Hodnocení studia jako základu pro vstup na trh práce a pracovní kariéru

15 Hodnocení získaného vzdělání Hodnocení studia jako základu pro vstup na trh práce a pracovní kariéru

16 Hodnocení získaného vzdělání Hodnocení studia jako základu pro vstup na trh práce a pracovní kariéru

17 Hodnocení získaného vzdělání Hodnocení studia jako základu pro vstup na trh práce a pracovní kariéru STUDIUM JAKO DOBRÝ ZÁKLAD: 1: vůbec ne. 5: ve velké míře

18 Hodnocení získaného vzdělání Hodnocení studia jako základu pro vstup na trh práce a pracovní kariéru STUDIUM JAKO DOBRÝ ZÁKLAD: 1: vůbec ne. 5: ve velké míře

19 Přechod na trh práce Pracovní zkušenost absolventů UK během studia

20 Přechod na trh práce Kvalifikační náročnost (ISEI) prvního zaměstnání, fakulty UK

21 Přechod na trh práce Příjem z prvního zaměstnání, fakulty UK Bc. f_bc/os Mgr. f_mgr/os PhD. f_phd/os 1LF % % % 3LF % % 2LF % % % LFP % LFHK % % % FaF % FF % % % PF % % FSV % % % FHS % % KTF % % ETF % % HTF % % PřF % % % MFF % % % PedF % % % FTVS % % UK ČR

22 Současná práce Kvalifikační náročnost současného zaměstnání

23 Současná práce Kvalifikační náročnost současného zaměstnání, FAKULTY UK Bc. f_uk/sk_f Mgr. f_uk/sk_f PhD. f_uk/sk_f 1LF 63,9 106% 80,0 100% 79,4 99% 3LF 58,4 97% 82,2 103% 2LF 63,8 106% 80,4 101% LFP 0% 84,4 106% LFHK 55,8 93% 82,4 103% 80,8 101% FaF 0% 76,5 96% FF 59,7 108% 66,0 104% 76,6 92% PF 0% 78,5 106% 81,5 97% FSV 61,9 112% 62,7 99% 74,2 89% FHS 55,6 101% 58,8 93% KTF 52,7 110% 56,0 94% 73,0 ETF 54,7 115% 72,7 HTF 53,5 112% 57,0 96% 62,1 PřF 56,9 100% 70,1 102% 80,0 104% MFF 69,6 122% 75,3 109% 79,7 103% PedF 59,2 103% 69,6 104% 81,1 97% FTVS 55,9 109% 64,0 106% UK 58,4 72,4 79,0 ČR 53,5 62,5 75,4

24 Současná práce Nejvhodnější vzdělání na místech současného zaměstnání, FAKULTY UK

25 Současná práce Nejvhodnější vzdělání na místech současného zaměstnání, FAKULTY UK

26 Současná práce Nejvhodnější vzdělání na místech současného zaměstnání, FAKULTY UK

27 Současná práce Příjem ze současného zaměstnání absolventů UK

28 Současná práce Využití znalostí v současném zaměstnání absolventů UK 5 VE VELKÉ MÍŘE 1 V MALÉ MÍŘE

29 Současná práce Spokojenost se současným zaměstnáním absolventů UK 5 VELMI SPOKOJEN/A 1 VELMI NESPOKOJEN/A

30 Současná práce Podíl absolventů UK v prvním a více zaměstnáních: PROFESNÍ ÚSPĚCH

31 Kompetence Kompetence získané studiem

32 Kompetence Kompetence získané studiem PROFESNÍ ODBORNOST odborné teoretické a metodologické znalosti schopnost využít odborných znalostí v praxi znalost podmínek pro využití odborných metod a teorií v praxi

33 Kompetence Kompetence získané studiem

34 Kompetence Kompetence získané studiem FLEXIBILITA schopnost zvládat zátěžové situace, schopnost přizpůsobit se změněným okolnostem schopnost vzdělávat se a organizovat své učení

35 Kompetence Kompetence získané studiem

36 Kompetence Kompetence získané studiem INOVACE A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT práce s informacemi tvořivé a pružné myšlení a jednání identifikace a řešení problémů matematické dovednosti počítačové dovednosti schopnost se samostatně se rozhodovat

37 Kompetence Kompetence získané studiem

38 Kompetence Kompetence získané studiem MOBILIZACE LIDSKÝCH ZDROJŮ schopnost týmové práce dovednost komunikovat slidmi a vyjednávat dovednost organizace a řízení, schopnost vést kolektiv

39 Kompetence Kompetence získané studiem

40 Kompetence Kompetence získané studiem PODNIKAVOST podnikavost, mít čich pro nové příležitosti schopnost myslet a jednat ekonomicky právní způsobilost schopnost nést odpovědnost

41 Kompetence Kompetence získané studiem

42 Kompetence Kompetence získané studiem MEZINÁRODNÍ ORIENTACE jazykové dovednosti v cizím jazyce schopnost pracovat v interkulturálním či mezinárodním prostředí

43 Kompetence Kompetence získané studiem

44 Kompetence Kompetence získané studiem PREZENTACE A PÍSEMNÝ PROJEV jazykové dovednosti v mateřském jazyce dovednost prezentace dovednost písemného projevu

45 Kompetence Kompetence získané studiem

46 Kompetence Kompetence: PROFESNÍ ODBORNOST odborné teoretické a metodologické znalosti, schopnost využít odborných znalostí vpraxi, znalost podmínek pro využití odborných metod a teorií v praxi

47 Kompetence Kompetence: FLEXIBILITA schopnost zvládat zátěžové situace, schopnost přizpůsobit se změněným okolnostem, schopnost vzdělávat se a organizovat své učení

48 Kompetence Kompetence: MOBILIZACE LIDSKÝCH ZDROJŮ schopnost týmové práce, dovednost komunikovat slidmi a vyjednávat, dovednost organizace a řízení a schopnost vést kolektiv

49 Shrnutí - otázky 1. U některých fakult nebylo možné analyzovat všechny typy studia zdůvodu nízkého počtu získaných odpovědí; především vpřípadě doktorského studia nejsou dostupné kontakty na všechny absolventy rozvíjet strategii UK pro komunikaci se svými absolventy, včetně uchovávání aktuálních kontaktních spojení na absolventy. 2. Hodnocení bakalářského studia odráží jeho dosavadní ne úplnou vyprofilovanost. Zatímco magisterské programy mají jasnou tvář, jsou hodnoceny jako náročné, akademicky prestižní a pro zaměstnavatele čitelné, u bakalářských programů to do jisté míry ještě chybí. Je to pochopitelné zhlediska historie obou typů vzdělání. Jen ve srovnání sostatními vysokými školami kjasné profilaci bakalářských programů dochází na UK zřejmě o něco pomaleji.

50 Shrnutí - otázky 3. Ve srovnání sostatními vysokými školami není doktorské vzdělávání na UK hodnoceno vmnoha charakteristikách nijak výjimečně, spíše naopak. Na mnoha jiných vysokých školách jsou mnohé charakteristiky doktorského vzdělávání hodnoceny lépe (např. vyšší míra zapojení do výzkumných projektů). Pro UK coby výzkumnou univerzitu (má-li to být její charakteristika) by měly být doktorské programy určitou výkladní skříní. 4. Za pozornost stojí charakter výuky cizích jazyků na UK. Úroveň vyučování cizím jazykům je hodnocena podprůměrně. Bylo by zřejmě dobré zjistit, co vlastně studentům či absolventům na výuce nevyhovuje. Cizí jazyk by měli mít zvládnutý na dobré úrovni již ze střední školy. Není-li tomu tak, očekávají doučení jeho základům, nebo větší zběhlost vjeho využití, anebo jsou výtky vůči rozvoji odborné stránky cizího jazyka?

51 Shrnutí - otázky 5. Zhlediska komplexního hodnocení fakult daného vyslovením se kopakované volbě studia se mezi fakultami vyděluje 1LF a HTF. Stejné jako absolvované studium by chtělo opakovat u těchto dvou fakult jen 58 % absolventů, což je zcela odlišné hodnocení než u FaF, MFF, LFHK, 2LF a PF, kde by absolvované studium opakovalo 80 % absolventů. Pokud ktomu připočteme opakování fakulty se započtením volby jiného oboru na stejné fakultě, hodnocení 1LF a HTF ukazuje, že by studium na nich chtělo opakovat jen dvě třetiny absolventů u většiny fakult je to mezi 75 a 80 %.

52 Shrnutí - otázky 7. Pozornost by bylo dobré věnovat tomu, co studenti vnímají pod pojmem kvalitního vyučujícího a které charakteristiky u vyučujících UK nenacházejí. Obecně známý fakt, že jen malý podíl vyučujících na vysoké škole se učil učit, by však neměl způsobit srovnatelně horší hodnocení u vyučujících UK. Pouhou domněnkou může být, že vyšší podíl vědců nebo celkově možná vyšší důraz pedagogů UK na jejich vědeckou práci (nebo jejich vyšší zájem o vědeckou práci) oproti jiným vysokým školám (přitom i oni ve stejné míře vyučují, ale minimálně pro některé je výuka možná jen okrajovou záležitostí), by mohl být důvodem nedostatkem prostoru pro rozvoj učitelských kompetencí. Zřejmě by bylo vhodné hlouběji zkoumat.

53 Shrnutí otázky pro diskuzi A. rozvoj komunikace sabsolventy udržování aktuálních kontaktů B. kontaktní osoba na fakultách zájmy fakulty ohledně výzkumu absolventů - EUROGRADUATE C. bakalářské studium a jeho profilace D. výuka cizích jazyků: co studenti vlastně očekávají, doučení toho, co neumí, nebo rozvoj odborného jazyka? E. co studenti vnímají pod pojmem kvalitního vyučujícího? Jaká pozornost se věnuje rozvoji učitelských dovedností vyučujících?

54 Malátova 17, Praha 5, tel.: , Děkujeme za pozornost Univerzita Karlova, Praha