VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2009 Eva Klečáková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví Obor: Finance Analýza zemědělského pojištění v podmínkách českého pojistného trhu Bakalářská práce Autor práce: Eva Klečáková Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza zemědělského pojištění v podmínkách českého pojistného trhu vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne.... Podpis
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala prof. Ing. Evě Ducháčkové, CSc. z Katedry bankovnictví a pojišťovnictví Vysoké školy ekonomické v Praze za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly k vypracování této bakalářské práce.
Anotace Zemědělské pojištění představuje specifickou oblast pojistného trhu. Jeho specifičnost je dána vysokou rizikovostí zemědělské výroby, nízkým zájmem pojistitelů o provozování tohoto druhu pojištění a významnou úlohou státu v podpoře pojištění. První část bakalářské práce je věnována charakteristice obecné podoby zemědělského pojištění, rizik ohrožujících zemědělskou výrobu a bližšímu vymezení státní podpory. Další část je zaměřena na předepsané pojistné. Zahrnuje analýzu jeho vývoje od počátku devadesátých let a analýzu postavení zemědělského pojištění na pojistném trhu. Závěrečná část práce nabízí přehled a porovnání aktuální nabídky pojistitelů působících v segmentu zemědělského pojištění na území České republiky.
Obsah Úvod... 7 1. Zemědělská výroba a rizika... 9 1.1. Rizika ovlivňující zemědělskou činnost... 9 1.2. Eliminace rizik v zemědělství... 10 1.3. Úloha pojištění v zemědělství... 11 2. Zemědělské pojištění... 12 2.1. Pojištění plodin... 12 2.2. Pojištění lesů... 14 2.3. Pojištění hospodářských zvířat... 14 3. Role státu v zemědělském pojištění... 16 3.1. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond... 18 4. Vývoj zemědělského pojištění a jeho současný stav... 24 4.1. Vývoj předepsaného pojistného... 24 4.2. Vývoj ukazatelů pro pojištění plodin a pojištění hospodářských zvířat... 26 4.3. Postavení zemědělského pojištění na českém pojistném trhu... 28 5. Pojistitelé působící na českém pojistném trhu... 29 5.1. Vývoj na pojistném trhu od roku 1990... 29 5.2. Současný pojistný trh... 32 6. Produkty pojistitelů... 33 6.1. Česka pojišťovna, a.s.... 33 6.2. Generali pojišťovna, a.s.... 36 6.3. Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.... 37 6.4. Agra pojišťovna... 38 6.5. Vyhodnocení nabídky produktů jednotlivých pojistitelů... 41 Závěr... 42 Použitá literatura a jiné zdroje... 44
Úvod Jen stěží bychom nalezli jinou oblast podnikání, která by byla více náchylná na rizika než právě zemědělství. Specifičnost zemědělské výroby spočívá v její sezonnosti a vysoké závislosti výsledku činnosti na přízni či nepřízni počasí. Jen malá část úrody je ovlivněna půdou, zvolenou odrůdou, kvalitou práce lidí a strojů. Avšak klimatické změny představují riziko, které zemědělci nemohou nijak ovlivnit. Kromě hlavní úlohy produkce potravin a surovin pro zpracovatelský průmysl plní zemědělství i další, neméně důležité funkce, jako je funkce krajinotvorná, správa přírodních zdrojů a funkce kulturní a sociální. Při větším výpadku výroby by byla ohrožena potravinová bezpečnost státu, nezaměstnanost by vzrostla. Řízení rizik v zemědělství se proto stává velice aktuálním tématem. Samotný risk-management začíná vhodně zvolenými plodinami pro danou oblast, půdou a dodržením správných agrotechnických postupů. Celou řadu rizik ale zemědělec svou činností ovlivnit nemůže a nedokáže, a proto by pojištění, jakožto faktor omezující a snižující nejistotu, mělo být neodmyslitelnou součástí zemědělského podnikání. Přestože zemědělské pojištění umožňuje zahrnout ke krytí většinu rizik ohrožujících výrobu, není českými zemědělci příliš využíváno. Důvodem není podceňování rizik, ale především nastavené ceny pojistného, které nejsou pro malé i střední podniky příliš výhodné. Dalším negativním vlivem působícím na zemědělce je rostoucí tlak konkurence, dovoz levných surovin ze zahraničí a nízké výkupní ceny produkce v domácím prostředí. Uvědomíme-li si existenci těchto hrozeb, pochopíme, jak citlivou oblastí podnikání zemědělství je. Proto se do řešení situace zapojuje i stát, který se snaží zemědělcům pomoci a dotacemi podporuje jejich zájem o pojištění. Mezi aktuální témata patří dosažení pojistné ochrany pro větší okruh zemědělských prvovýrobců a vytvoření stabilnějšího a propracovanějšího systému státní podpory. Ve své práci bych chtěla především objasnit a přiblížit problematiku zemědělského pojištění, zachytit jeho vývoj od počátku devadesátých let i jeho současný stav. Za cíl si tedy kladu analyzovat roli a podobu zemědělského pojištění na českém pojistném trhu s ohledem na podmínky podnikání v zemědělství v České republice, rizika ohrožující zemědělskou výrobu a v návaznosti na přístup státu k zemědělskému pojištění. 7
První část mé práce je věnována teorii. Popíšu v ní, jaká rizika ovlivňují zemědělskou výrobu, a blíže vymezím zemědělské pojištění v podmínkách českého pojistného trhu. Jedna z kapitol je věnována i roli státu v zemědělském pojištění. V druhé části práce se budu zabývat analýzou vývoje předepsaného pojistného v zemědělském pojištění, postavením zemědělského pojištění na českém pojistném trhu, stejně tak i vývojem trhu z pohledu pojistitelů. Třetí část práce je věnována aktuální nabídce produktů jednotlivých pojistitelů působících na českém trhu zemědělského pojištění. 8
1. Zemědělská výroba a rizika Zemědělství tvoří nedílnou součást hospodářství České republiky, stejně tak jako i každého jiného státu. Svou produkcí zajišťuje primární potraviny pro obyvatelstvo, suroviny pro potravinářský a lehký průmysl a v neposlední řadě také vytváří pracovní místa pro obyvatele venkovských oblastí, ve kterých se zemědělská výroba soustředí. Při vyšším výpadku produkce by mohla být ohrožena potravinová bezpečnost státu a nezaměstnanost by vzrostla. Zemědělství tedy hraje velmi důležitou roli i v dnešní modernizované době. 1.1. Rizika ovlivňující zemědělskou činnost Zemědělskou výrobu ovlivňuje celá řada rizik a každý zemědělský subjekt musí při rozhodování o své výrobní činnosti brát v úvahu jejich existenci, neboť základním východiskem pro snižování rizika je jeho identifikace. Velká pozornost by tak měla být věnována sledování rizik, pravděpodobnosti jejich výskytu v dané oblasti a analyzování jejich možných dopadů na produkci. Mezi nejvýznamnější rizika ovlivňující zemědělskou činnost patří 1 : Rizika klimatická negativní dopady nepředvídaných a nepředvídatelných projevů počasí Rizika ekonomická rizika ekonomická představují negativní vývoj cen na trhu Rizika výrobní rizika škůdců a chorob plodin, rizika nemoci hospodářských zvířat a vliv výrobní techniky na finální zemědělskou produkci Komerční a finanční rizika rizika nepříznivého vlivu ostatních sektorů ekonomiky (výrobních i nevýrobních) Rizika institucionální vlivy v důsledku změn politiky a regulace výroby Rizika environmentální nepříznivé vlivy hospodaření na životní prostředí a nepříznivé vlivy z činnosti jiných hospodářských sektorů na zemědělství 1 Viz. Picková, A., Poláčková, J.: Pojištění eliminace rizik zemědělského podnikání, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha 2003 9
Mezi nejzávažnější rizika patří rizika klimatická a výrobní. Tato rizika jsou zároveň jediná, která lze na českém pojistném trhu krýt běžným komerčním pojištěním. K nepojistitelným rizikům patří v České republice i ve většině evropských zemích rizika environmentální, institucionální a rizika související s pohybem tržních cen zemědělských komodit. Jako nepojistitelná jsou označována především ta rizika, u kterých chybí dostatek informací pro kalkulaci míry rizika, která je nezbytná pro určení výše pojistného. Dále jsou to rizika, která může zemědělský subjekt svou činností ovlivnit (ať už pozitivně, nebo negativně), a rizika, u kterých nelze přesně stanovit výši vzniklé škody. Teoreticky lze pojistit veškerá rizika, pojistitelnost je potom ovlivněna pouze cenou pojistného. Z praktického hlediska si však musíme uvědomit, že pojišťovna všechna rizika pojistit nemůže a musí zvážit, která do nabídky pojištění zahrne. 1.2. Eliminace rizik v zemědělství Pohled na riziko je velmi relativní. To, co pro malé podniky představuje riziko závažné, až likvidační, může být pro velké podniky zanedbatelné. Obecně platí, že velká rizika by měla být pojištěna vždy a malá rizika se doporučuje nepojišťovat vůbec; náklady na správu pojištění by mohly v mnoha případech přesahovat vzniklé škody. Obecnou platnost a aplikovatelnost na podniky mají i základní způsoby snižování rizika. Jejich primárním cílem je minimalizace škodních událostí a finančních dopadů ztrát, které mohou nastat. Jsou to především: Strukturální změny v podniku Přesunutí rizika Dělení rizika Transfer rizika Pojištění rizika Výrobní postupy Pro zemědělské podniky, které jsou ohrožovány především živelnými vlivy, jsou v praxi využitelné jen některé postupy. Je to dělení rizika, pojištění rizika, diverzifikace rizik a výrobní postupy. Asi nejlepším způsobem vyrovnání se rizikem se jeví možnost komerčního pojištění, především pro snadnou a širokou dostupnost. Finanční náhrady jsou poskytovány ze 10
zdrojů pojišťovny na základě předem dohodnutých podmínek a dochází k minimalizaci požadavků na ad-hoc pomoc ze strany státu. Přestože je v současné době zemědělské pojištění konstruováno se značnou spoluúčastí zemědělce a uhradí tedy jen část vzniklých škod, umožňuje zmírnit dopady rozsáhlých pohrom a přinést tak podniku potřebnou stabilitu. 1.3. Úloha pojištění v zemědělství Pojištění představuje funkční a aktivní nástroj podnikatelské stability. Jeho princip spočívá v transferu rizika na pojistitele za úplatu a umožňuje rizika diverzifikovat, zmírňovat a odstraňovat a přinášet tak společenský prospěch. Pojištění plní v zemědělství hned několik funkcí. Tou nejvýznamnější je bezesporu zajištění stability příjmů pro podnik a umožnění kontinuity výroby i v případě neúrody, neboť zemědělec, který přijde o úrodu, přijde i o veškerý zisk. Dále může pojištění působit jako záruka při žádosti o úvěr. Pojištění zemědělci garantuje solventnost a tím zvyšuje jeho důvěryhodnost při žádosti o úvěr. A v neposlední řadě zemědělské pojištění se státní účastí vytváří sociální provázanost a finančně zabezpečuje venkovské oblasti, ve kterých se zemědělská výroba soustředí. Zemědělské pojištění v užším slova smyslu znamená především pojištění plodin včetně pojištění lesů a pojištění hospodářských zvířat. Zemědělské podniky při své činnosti samozřejmě využívají i jiná pojištění, jak např. pojištění strojů, nemovitých a movitých věcí, pojištění odpovědnosti za škody. Tato pojištění jsou ovšem analogií příslušných pojištění průmyslových a podnikatelských rizik, a proto budu mít nadále při užívání pojmu zemědělské pojištění na mysli právě již zmíněné pojištění plodin a hospodářských zvířat. 11
2. Zemědělské pojištění Jak již bylo řečeno, zemědělské pojištění v sobě zahrnuje pojištění plodin a pojištění hospodářských zvířat. Na základě přílohy Zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví je řazeno do odvětví neživotního pojištění, a sice pojištění majetku. 2.1. Pojištění plodin V rámci pojištění plodin se zemědělský podnikatel zajišťuje proti majetkovým škodám na rostlinné produkci. Nedá se zde ovšem hovořit o klasické majetkové škodě, neboť v pojištění plodin není podstatné, že nastalou živelnou událostí byly zničeny konkrétní rostliny, ale směrodatná je skutečnost, že zemědělci klesnou výnosy z jeho produkce v důsledku poškození rostlin. Zemědělec se tedy zajišťuje pro případ nedosažení dohodnutého hektarového výnosu, který se obvykle počítá jako vylepšený průměrný výnos několika posledních let. Plodiny lze pojistit jednotlivě nebo v rámci skupiny plodin (případně lze pojistit celou úrodu), přičemž platí, že pojištěná musí být vždy celá výměra dané plodiny. Pro účely pojištění se za plodiny považují: plodiny pěstované na orné půdě (obilniny, luskoviny, olejniny apod.), trvalé travní porosty, ovoce, konzumní zelenina, chmel, vinná réva, přadné rostliny (len, konopí). Na základě nabídky některých pojišťoven lze pojistit například i okrasné rostliny a rostliny pěstované ve sklenících a fóliovnících. Za plodiny nejsou považovány lesní porosty a lesní školky. Pojištěním plodin lze krýt škody vzniklé: krupobitím vichřicí požárem povodní a záplavou sesuvem půdy u vybraných plodin také vyzimováním, vymrznutím a jarním mrazem Mezi nepojistitelná rizika patří především sucho, krádeže a vandalismus, škody vzniklé chorobami a škůdci, komerční rizika z ostatních výrobních a nevýrobních sektorů a pohyb cen 12
na agrárním trhu. Jejich nepojistitelnost je dána nedostatkem informací pro kalkulaci pojistného a stanovení výše škody. Z hlediska rozsahu pojišťovaných rizik lze pojištění plodin sjednat ve třech formách. Krupobitní pojištění Pojištění plodin proti vybraným rizikům (živelné události, mráz, ) Pojištění úrody, které je chápáno jako pojištění plodin proti všem rizikům. Jedním z rizik, které způsobuje zemědělcům největší škody, je právě krupobití. To v našich klimatických podmínkách přichází nejčastěji v letních měsících, tedy v období žní, a může tak rychle zničit veškerou úrodu. Krupobitní pojištění má proto dlouhou historii a je široce využíváno. Škody způsobené kroupami jsou nezaměnitelné, jejich výše je snadno vyčíslitelná a pojistná plnění jsou tudíž bezproblémově vyplácena. Na druhou stranu je velkým problémem, že krupobití zasahuje rozsáhlá území ve stejnou dobu a tím dochází ke kumulaci škod způsobených jedním krupobitím. Šetření škod je navíc nutné provést v krátké době a ze strany pojišťovny jsou vyžadovány rozsáhlé pojistně technické rezervy a zajištění. Krupobitní pojištění tedy nemohou provozovat malé pojišťovny. Další nevýhodou krupobitního pojištění je skutečnost, že krupobití představuje jen asi 10% rizik, která ohrožují rostlinnou produkci. Větší část rizik (přibližně 25%) je kryta v rámci Pojištění plodin proti vybraným rizikům. Tento typ pojištění kryje vedle krupobití i další rizika, jako je např. vichřice, mráz, sesuv půdy, povodeň, záplava apod. Nejkomplexnější, ale také nejdražší, typ pojistné ochrany nabízí Pojištění úrody, které umožňuje pokrýt až 80% rizik ohrožujících zemědělskou produkci. V konstrukci pojištění plodin je využívána vysoká spoluúčast zemědělců. Tím se zvyšuje jejich zainteresovanost na co nejnižších škodách na rostlinné produkci a zohledňuje vysokou míru subjektivního rizika, které se v oblasti zemědělské produkce vyskytuje. Výši pojistného se určuje v závislosti na těchto parametrech: hektarový výnos pojištěných plodin celková pojištěná plocha výše pojistné částky výše smluvené spoluúčasti frekvence a intenzita škod v dané oblasti. 13
Smlouvy plodinového pojištění se uzavírají jako dlouhodobé. Jejich životnost je jeden rok a zemědělský subjekt může využít automatické prolongace nebo vypovězení smlouvy šest týdnů před jejím výročím. Vzhledem ke skutečnosti, že teprve až v jarním období zemědělci vyhodnocují uplynulý rok a specifikují svůj osevní postup pro rok následující, je možné do 31. května aktualizovat uzavřenou smlouvu v souladu se skutečným osevem. Propojištěnost v oblasti pojištění plodin, která se určí jako podíl plochy pojištěných plodin k celkové výměře orné půdy, v roce 2008 dosáhla 45% (Picková, A., ÚZEI). 2.2. Pojištění lesů Pojištění lesů umožňuje krytí škod vzniklých na lesních porostech a lesních školkách a je běžně konstruováno tak, aby v případě vyplacení pojistného plnění došlo k pokrytí nákladů, které by bylo nutné vynaložit pro opětovné zalesnění poškozených ploch. Standardně je pojištění lesů uzavíráno pro rizika požáru a krupobití. Po rozšíření pojistné ochrany lze zahrnout i rizika vichřice, záplavy, povodně nebo sesuvu půdy. Mezi nepojistitelná rizika se pro pojištění lesů řadí vandalismus a krádež dřeva. Výše pojistného se stanovuje s ohledem na: výši pojistné částky rozlohu pojištěného lesa riziko vzniku požáru vzhledem k dřevinné skladbě lesa. 2.3. Pojištění hospodářských zvířat Pojištění zvířat představuje další významný prvek pro eliminaci zemědělských rizik. Umožňuje ochránit zemědělce před ztrátami vzniklými v důsledku uhynutí, utracení nebo nutné porážky chovaných hospodářských zvířat. Za hospodářská zvířata se pro účel pojištění považují: skot, prasata, ovce, kozy, králíci, ryby, včely, hrabavá a vodní drůbež. 14
Pojištění lze sjednat pro tato rizika: nebezpečné nákazy (BSE, slintavka, kulhavka) jiná hromadná onemocnění infekčního nebo parazitárního původu přehřátí organismu zvířete přerušení dodávky elektrického proudu zasažení zvířete elektrickým proudem otrava jedovatými exogenními látkami živelné události (požár, povodeň, záplava) Nejvýznamnější riziko představují nákazy. Ty se rychle šíří nejen v rámci stáda, ale jejich přenos je možný i mezi jednotlivými chovateli, popřípadě i mezi státy. Jako příklady z posledních let si mnozí z nás vybaví slintavku a kulhavku ve Velké Británii, prasečí mor v Nizozemsku a v Německu, nebo BSE v řadě evropských zemích. Nákazová situace je proto celosvětově sledována. V mezinárodním měřítku tuto činnost zabezpečuje FAO 2, v České republice Státní veterinární správa. Nákazy jsou v ČR rozděleny do dvou skupin - nebezpečné a velmi nebezpečné a jsou uvedeny ve Veterinárním zákoně. Při výskytu nákazy jsou chovatelé povinni postupovat v souladu s tímto zákonem, což často znamená povinnost vybít všechny chované kusy stáda. Škody způsobené nákazami tak nabývají velkých rozměrů a komerční pojišťovny se často zdráhají tato rizika pojistit. To ovšem brání dalšímu rozvoji této pojistné ochrany. Vedle pojištění výše uvedených hromadných škod lze sjednat také pojištění pro jednotlivé kusy zvířat. Obvykle se jedná o kusy chované ke speciálním účelům, např. zvířata v oboře, pštrosi chovaní na farmách. V takovémto případě se v pojistné smlouvě sjednává pojištění na plnou hodnotu a zvířata se oceňují individuálními pojistnými částkami, které zpravidla bývají značně vysoké. K nepojistitelným rizikům patří vandalismus, cenová rizika v živočišné produkci a škody způsobené chovatelem (například vědomé porušení předpisů o veterinární péči). 2 Organizace OSN pro výživu a zemědělství 15
Ve výše pojistného se odráží druh pojistné ochrany počet zvířat druh zvířat. Propojištěnost, která vyjadřuje podíl pojištěných hospodářských zvířat ke všem evidovaným kusům, je odhadována na 80% (Picková, A., ÚZEI). 3. Role státu v zemědělském pojištění Zemědělské podniky se při rozhodování, zda využít, či nevyužít pojistné ochrany, ohlížejí především na své finanční možnosti. Zemědělské pojištění se pro podniky jeví jako oblast s vysokým pojistným, což je pochopitelné, pokud si uvědomíme, že jeho výše se odvíjí jednak od velikosti rizika a dále od nutnosti disponovat značnou výší technických rezerv pro vyplácení pojistných plnění. Pojištění je přitom faktor, který snižuje a odstraňuje podnikatelská rizika, má tedy své ekonomické opodstatnění a zvýšení zájmu o pojištění je v celospolečenském zájmu. To si samozřejmě uvědomuje i stát, který vhodnými způsoby vstupuje na trh zemědělského pojištění a ovlivňuje chování jednotlivých subjektů. Cílem státních podpor je zpřístupnění pojištění širšímu okruhu zemědělců, zvyšování motivace k uzavírání pojistných smluv a zvýšení celkové zajištěnosti podnikatelských aktivit. Stát může zemědělské podniky podporovat několika způsoby: zřízením fondu nepojistitelných rizik státním zajištěním pro pojišťovny povinným pojištěním plodin příspěvkem státu na pojistné zřízením nákazových fondů Jako nejvíce efektivní a nejúčinnější se jeví především zřízení nákazového fondu, fondu nepojistitelných rizik a také poskytování příspěvku k zaplacenému pojistnému. 16
Významná pomoc ze strany státu formou příspěvku na zaplaceném pojistném je v České republice poskytována od roku 2000. Do roku 2003 byla tato podpora realizována Ministerstvem zemědělství ČR a byla vázaná na disponibilní zdroje poskytovatele podpory. Od roku 2004 tuto činnost zabezpečuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (dále jen PGRLF). Nespornou výhodou PGRLF je, že objem prostředků, které mají být daný rok vyplaceny, je předem stanovený a není závislý na čerpání jiných programů. Nemůže se tak opakovat situace z roku 2003, kdy finanční podpora sice byla přislíbena, ale ve finální fázi poskytnuta nebyla, a to v důsledku využití financí na jiné účely. Pro zemědělské subjekty je směrodatné, že výše podpor se během let zvyšovala (viz. Tabulka č.1). Tab. č. 1: Procentní výše státní podpory ze zaplaceného pojistného Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Hospodářská zvířata 35 35 35 30 15 15 20 20 20 Plodiny 0 10 10 20 30 30 35 35 35 Speciální plodiny 0 0 0 0 0 0 50 50 50 Zdroj dat: PGRLF, a.s., www.agroweb.cz Jak je z tabulky patrné, v počátečním roce 2000 byla podpora poskytována pouze pro pojištění nákaz hospodářských zvířat. Její vyplacení bylo navíc vázáno na podmínku o zaplacení minimální výše pojistného 10 000Kč. V dalším roce byla podpora rozšířena i na plodiny a od roku 2006 je v rámci plodin vyčleněna zvláštní skupina Speciální plodiny, kam se řadí např. chmel, vinná réva, jahody, konzumní zelenina. Pro tuto kategorii plodin je poskytována nejvyšší podpora, a sice 50%. Aktualitou v oblasti podpory pojištění je podpora pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin, která bude na základě usnesení Vlády ČR ze dne 5. 1. 2009 poskytována za pojistné zaplacené v roce 2009. Vyplácení této podpory bude zabezpečovat PGRLF, plánovaná výše podpory činí 30%. Do budoucna se počítá s vytvořením propracovanějšího systému, který má zahrnovat jak pojistitelná, tak i nepojistitelná rizika. Vzhledem k systémové povaze rizik souvisejících s počasím by měl být kladen i velký důraz na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Pojistitelná rizika mají i nadále zůstat v kompetenci komerčních pojišťoven. Nebudou vyžadovat žádnou státní administraci a role státu zůstane pouze na úrovni státní podpory pojistného, monitorování škodních průběhů, vytváření právního rámce systému a výkonu kontrolní činnosti. Naopak s nepojistitelnými riziky se může vyrovnat pouze stát, a to 17
prostřednictvím Fondu nepojistitelných rizik. Základním principem fungování fondu je pravidelné, průběžné a plánované kumulování finančních prostředků, a to především z rozpočtu České republiky, s účastí kapitoly Ministerstva zemědělství, a s případnou účastí PGRLF, a.s. Průběžná kumulace peněžních prostředků vytvoří stabilnější systém a omezí jednorázové ad-hoc dopady na státní rozpočet, které by jinak zůstaly i nadále neočekávatelné a neodhadnutelné. Následně by z tohoto fondu docházelo k odškodňování rizik, která nelze krýt komerčním pojištěním. Nárok na prostředky z Fondu by měl ovšem pouze ten podnikatel, který by byl současně komerčně pojištěn. Tato podmínka přinese stabilitu na pojistném trhu a neoslabí význam komerčního pojištění. Přijetí konečného rozhodnutí o podobě a existenci fondu ovšem brzdí především časté personální změny na Ministerstvu zemědělství a legislativní a administrativní náročnost celého procesu. Také zkušenosti z jiných zemí nabádají k opatrnosti; s existencí Fondu vyvstanou i určité problémy, jako například kdy a jak bude Fond využit, jakým způsobem bude rozhodnuto o přidělování prostředků z Fondu, jaká bude hranice pro stanovení přírodní katastrofy apod. Veškerá nově přijatá opatření a návrhy, jakožto i formy státní pomoci a celkově nastavená agrární politika, musí být v souladu s principy Společné zemědělské politiky EU. V souladu se SZP EU má stát právo poskytovat podporu pojištění až do výše 80% z pojistného. 3.1. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (PGRLF) byl založen 23. června 1993 na základě usnesení vlády České republiky a v současné době představuje základní pilíř státní pomoci zemědělským podnikům. Z hlediska právní formy je PGRLF akciovou společností. Stoprocentním, a tedy jediným, vlastníkem akcií je Česká republika, respektive Ministerstvo zemědělství, za které jedná ministr zemědělství. Od Ministerstva zemědělství je ale PGRLF personálně i organizačně oddělen. Hlavním předmětem jeho činnosti je subvencování části úroků z úvěrů subjektů podnikajících v oblasti zemědělství, vodního průmyslu a lesnictví. Další aktivitou fondu, která je pro tuto bakalářskou práci důležitější, a kterou tedy podrobněji přiblížím, je podpora pojištění. Významnou roli sehrál PGRLF i v roce 1997 a 2002, kdy se aktivně zapojil do náprav škod způsobených povodněmi. Tehdy PGRLF poskytl poškozeným zemědělcům půjčky, které se následně po rozhodnutí vlády staly nevratnou dotací. Prostředky 18
ke své činnosti fond získává formou dotací ze státního rozpočtu, část finančních prostředků vynakládá ze svých zdrojů. Finanční podpora pojištění je fondem poskytována od roku 2004. Jejím účelem je zpřístupnění pojistné ochrany širšímu okruhu zemědělců formou úhrady části zaplaceného pojistného. Jedná se o přímou, neinvestiční platbu, která je vyplácena zpětně na základě údajů uvedených v žádosti. Pro přijetí žádosti je nezbytné splnění několika podmínek. Nejdůležitější podmínkou je mít sjednanou pojistnou smlouvu s komerční pojišťovnou, se kterou má fond uzavřenou smlouvu o spolupráci. K 16. 12. 2008 měl fond uzavřené smlouvy s těmito pojišťovnami: Česká pojišťovna, a.s. ČSOB pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna, a.s. Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Agra pojišťovna Další významné podmínky pro poskytnutí podpory fondem jsou: žadatel je podnikatelem podnikajícím v zemědělské výrobě, je malým nebo středním podnikem zaměstnává méně než 250 osob a jeho roční obrat je nižší než korunový ekvivalent částky 50 mil. Eur nebo jeho bilanční suma v rozvaze nepřesáhne korunový ekvivalent částky 43 mil. Eur, žadatel o podporu je zároveň prvovýrobcem, v době podání žádosti musí jeho příjmy ze zemědělské prvovýroby, dotací z veřejných zdrojů a jiných činností, stanovených ve Výkladovém listu, dosahovat alespoň 25% jeho celkových příjmů, žadatel může být souběžně účasten více programů PGRLF, podpora smí být poskytnuta pouze žadateli, který není v likvidaci, na jehož majetek nebyl vyhlášen konkurz a ani neprobíhá konkursní řízení, na podporu nevzniká právní nárok, žadatel musí k žádosti připojit doklad o zaplaceném pojistném potvrzený pojišťovnou, výpis z obchodního rejstříku a výpis z evidence zemědělských podnikatelů. 19
Příjem žádostí zabezpečují Zemědělské agentury - Pozemkové úřady. Po ukončení přijímání žádostí fond provede ekonomické vyhodnocení jednotlivých žádostí a na základě finančního plánu pro daný rok stanoví procentní podporu k zaplacenému pojistnému. Podpora pojištění pro rok 2008 je v rámci PGRLF dělena do dvou podprogramů. Jedná se o podprogram Podpora pěstiteli na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin a Podpora chovateli na úhradu nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat 1. Podpora pěstiteli na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin Podprogram je určen pěstiteli, který splní náležitosti uvedené v zásadách fondu, a který na své jméno sjednal smluvní pojištění plodin. Lesní porosty a lesní školky nejsou řazeny do tohoto podprogramu. Podpora je poskytnuta k pojištění těchto rizik: krupobití, požár, vichřice, sesuv půdy, povodně nebo záplavy, vyzimování, vymrznutí, jarní mráz nebo mráz. Výše podpory: až 50% prokázaných uhrazených nákladů na pojištění speciálních plodin, až 35% prokázaných uhrazených nákladů na pojištění ostatních plodin Jako speciální plodiny jsou označovány: trvalé kultury včetně školek, tzn. vinná réva, chmel ovoce (meruňky, hrušky, třešně, mandloně, maliny, ostružiny aj.) jahody zelenina okrasné rostliny přadné rostliny (len, konopí) 20
2. Podpora chovateli na úhradu nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat Podpora může být poskytnuta pouze chovateli, který splní podmínky uvedené v zásadách fondu, a který sjedná svým jménem pojištění hospodářských zvířat proti nákazám a dalším hromadným onemocněním. Jedná se především o pojištění pro případ: živelných škod nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu. Výše podpory: až 20% prokázaných uhrazených nákladů na pojištění hospodářských zvířat. Za rok 2009 bude možnost zažádat o podporu také v novém podprogramu Podpora školek. 3. Podpora pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin Příjem této podpory je opět vázán na splnění základních zásad, přičemž jako specifické kritérium je uvedeno, že pojištěný a pojistník jsou totožné subjekty. Uvedeným pojištěním se rozumí pojištění sadebního materiálu lesních dřevin pěstovaného ve školkách s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin pro případ: krupobití, požáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu půdy vyzimování, vymrznutí, jarního mrazu nebo mrazu. Výše podpory: 30% prokázaných uhrazených nákladů na pojištění pro příslušný rok. 21
Následující tabulka (tab. č.2) zachycuje vývoj počtu žádostí o dotaci k pojistnému a výši čerpaných prostředků. Z údajů v tabulce je patrné, že se v letech 2004-2006 s růstem procentní výše podpory pohyboval stejným směrem i počet žádostí. Z toho můžeme vyvodit pozitivní vliv existence této státní podpory na zájem o zemědělské pojištění. Pro lepší názornost je objem prostředků čerpaných v jednotlivých letech zobrazen v grafu (graf č.1). Graf zachycuje i dotace poskytnuté v letech 2000-2003, tedy v době, kdy byla tato činnost v kompetenci Ministerstva zemědělství ČR. Tab. č.2: Vývoj podpory PGRLF k zemědělskému pojištění Rok Podprogram Sazba podpory Počet žádostí Přijatých Schválených Čerpání podpory (tis. Kč) 2004 Hospodářská zvířata 15% 2 245 2 228 35 142 Plodiny 30% 2 410 2 382 151 523 Celkem 4 655 4 610 186 665 2005 Hospodářská zvířata 15% 2 223 2 176 34 086 Plodiny 30% 2 541 2 513 144 268 Celkem 4 764 4 689 178 354 Hospodářská zvířata 20% 2 381 2 344 47 616 2006 Plodiny 35% 2 548 2 523 142 057 Speciální plodiny 50% 390 386 59 592 Celkem 5 319 5 253 249 265 Hospodářská zvířata 20% 2 194 2 134 39 211 2007 Plodiny 35% 2 636 2 573 156 243 Speciální plodiny 50% 400 383 65 608 Celkem 5 230 5 090 261 062 Celkem 19 968 19 642 875 346 Zdroj dat: PGRLF,a.s. 22
Graf č.1: Výše čerpání dotací k pojistnému v letech 2000-2007 v tis. Kč 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 plodiny speciální plodiny zvířata 23
4. Vývoj zemědělského pojištění a jeho současný stav Zemědělské pojištění má v České republice velmi dlouhou tradici. Jeho význam a postavení na českém pojistném trhu se během posledních dvaceti let značně změnilo, jak lze usuzovat z vývoje ukazatelů předepsaného pojistného, pojistného plnění a také porovnáním předepsaného pojistného s předepsaným pojistným za celkový trh neživotního pojištění. Tyto změny byly dány z velké míry politickým uspořádáním v zemi dané doby a také vývojem novodobého pojišťovnictví, ve kterém expanduje především životní pojištění. 4.1. Vývoj předepsaného pojistného Vývoj předepsaného pojistného v sobě odráží několik faktorů. Jsou jimi legislativní změny týkající se oblasti zemědělského pojištění a především ekonomická situace zemědělských podniků. Zemědělství představuje odvětví, které nepřináší velké zisky, a tak jednotlivé subjekty musí pečlivě zvažovat, kolik finančních prostředků ze svého rozpočtu mají investovat do pojištění. V letech 1953-1990 bylo pro všechny zemědělské podniky pojištění zákonné, a tedy povinné. Po roce 1990, kdy došlo k liberalizaci ekonomické situace a opustilo se od povinného pojištění, nastoupil trend snižování předepsaného pojistného, jak je patrné z tabulky č.3 na následující straně. Mezi lety 1990 a 1991 pokleslo předepsané pojistné o 46%. Tento markantní pokles byl způsoben jednak dobrovolností pojištění, změnou konstrukce zejména pojištění plodin a také zúžením rozsahu tehdejší zemědělské výroby. Během devadesátých let docházelo k restrukturalizaci ekonomiky, která zasáhla i oblast zemědělství. Mnoho podniků se rozpadlo a ukončilo svou činnost, jiné předmět své činnosti změnily. Prudký pokles v předepsaném pojistném provázel zemědělské pojištění i v několika dalších letech. Také pro pojišťovny se situace nevyvíjela žádoucím směrem. Úbytek zájmu o pojištění působil komplikace při kompenzaci vzniklých škod a snižoval rentabilitu tohoto druhu pojištění. Situace se ustálila až v roce 1994, kdy byly po vzniku samostatné České republiky vytvořeny a upraveny podmínky pro rozvoj samostatného pojišťovnictví. Od tohoto roku nejsou zaznamenány větší výkyvy v daných hodnotách a trh zemědělského pojištění je vcelku stabilizovaný, nicméně podíl zemědělského pojištění na celkovém předepsaném pojistném klesá (viz. str.22). 24
Tab. č.3: Vývoj zemědělského pojištění v letech 1990-2008 Rok Předepsané pojistné (mil. Kč) Pojistné plnění (mil. Kč) Škodní průběh 3 (%) 1990 5 588 6 561 117,4 1991 3 017 2 858 94,7 1992 2 340 1 848 79,0 1993 1 685 1 239 73,5 1994 985 617 62,6 1995 894 615 68,8 1996 928 840 90,5 1997 998 1 331 133,4 1998 1 066 1 007 94,5 1999 968 804 83,1 2000 862 947 109,9 2001 953 842 88,4 2002 997 873 87,6 2003 1 049 534 50,9 2004 870 398 45,7 2005 944 437 46,3 2006 911 603 66,2 2007 914 618 67,6 2008 1 158 823 71,1 Zdroj dat: Picková, Poláčková: Pojištění eliminace rizik zemědělského podnikání, Výroční zprávy ČAP 2002-2007, ÚZEI (2008) Graf č.2: Vývoj zemědělského pojištění v letech 1990-2008 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Předepsané pojistné (mil. Kč) Škodní průběh (%) Pojistné plnění (mil. Kč) 3 Škodní průběh v procentech je počítán jako: (pojistné plnění/předepsané pojistné) * 100 25
Významným rokem se pro zemědělské pojištění stal rok 1997, kdy se projevila první velká živelná událost, a sice povodeň. Zemědělci si vlivem nastalých škod uvědomili nutnost pojištění, a proto v roce 1998 pozorujeme nárůst objemu předepsaného pojistného. Z povodní si ale vzaly ponaučení i pojišťovny. Škodní průběh přesáhl hranici 100%, pojišťovny přehodnotily své pojistné kmeny a především ceny pojistného. To mělo negativní vliv na předepsané pojistné, které začalo opět klesat. Dalším mezníkem se stal rok 2000, kdy začal fungovat systém státních podpor. Během devadesátých let prudce poklesla i výše pojistného plnění. Důvod je jediný; dřívější státní pojišťovna neměla možnost rozhodovat o tom, která rizika přijme, a která nepřijme ke krytí, a tak nemohla zamezit zahrnutí vysoce rizikových komodit do pojištění. Zvýšená hodnota pojistného plnění v roce 1997 je opět důsledkem povodní, v roce 2000 krupobití. V posledních letech dochází k mírnému oživení trhu zemědělského pojištění. V roce 2008 předepsané pojistné opakovaně vzrostlo, a to téměř o 27%. Velký podíl na tom měl růst předepsaného pojistného pro pojištění plodin, který činil 39%. Zemědělské podniky zřejmě více vnímají existenci rizik a nutnost pojištění, svou roli ve zvýšení zájmu o pojištění zajisté hraje i státní podpora pojištění, a také rozšíření nabídky pojistných produktů po přistoupení nového pojistitele na český pojistný trh, a sice Agra pojišťovny v roce 2006. 4.2. Vývoj ukazatelů pro pojištění plodin a pojištění hospodářských zvířat Podíváme-li se odděleně na vývoj pojištění plodin a hospodářských zvířat, zjistíme, že v minulosti předepsané pojistné u pojištění zvířat převyšovalo to u plodin, zatímco dnes je tomu naopak. Obdobně se zaměnily i hodnoty pojistných plnění, jak je patrné z následujících tabulek č. 4 a 5. Tab. č.4: Vývoj ukazatelů pojištění plodin Plodiny (údaje v mil.kč) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Předepsané pojistné 555,4 544,6 475,0 530,8 566,9 542,1 534,5 513,1 538,5 620,2 862,4 Pojistné plnění 618,1 474,5 678,2 622,8 649,9 333,0 238,5 281,8 495,6 518,3 743,7 Škodní průběh (%) 111,3 87,1 142,8 117,3 114,6 61,4 44,6 54,9 92,0 83,6 86,2 Zdroj dat: Zelené zprávy Mze 1998-2005, ÚZEI 26
Tab. č.5: Vývoj ukazatelů pojištění hospodářských zvířat Zvířata (údaje v mil.kč) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Předepsané pojistné 510,6 423,1 386,6 422,0 426,0 373,4 334,9 325,2 326,4 293,5 295,6 Pojistné plnění 388,7 329,4 269,2 219,3 219,5 204,7 154,7 154,6 129,3 99,7 79,0 Škodní průběh (%) 76,1 77,9 69,6 52,0 51,5 54,8 46,2 47,5 39,6 34,0 26,7 Zdroj dat: Zelené zprávy Mze 1998-2005, ÚZEI Z tabulek je dále patrné, že škodní průběh je značně vyšší v případě pojištění plodin. Je to dáno tím, že oblast pěstování plodin je daleko více náchylná na přírodní rizika krupobití a vyzimování. Rovněž škody způsobené povodněmi jsou u plodin daleko rozsáhlejší. Podíváme-li se například na kritický rok 2002, kdy Českou republiku povodně zasáhly, zjistíme, že pojistné plnění je v případě rostlinné produkce více než dvojnásobně vyšší. Co se týká pojištění plodin, výše předepsaného pojistného se již několik let pohybuje nad úrovní 500 mil. Kč. V roce 2008 došlo k jeho navýšení vlivem vyšších výkupních cen pěstovaných komodit. Naproti tomu výše pojistného plnění vykazuje značné rozdíly mezi jednotlivými roky a odráží v sobě především stav počasí v daném roce a realizaci či nerealizaci živelných událostí. Největší škody působí pěstitelům vedle povodní především krupobití, které postihuje rozsáhlé oblasti a ničí podstatnou část produkce. Jako nejhorší lze z tohoto ohledu označit rok 2000, kdy jen Česká pojišťovna vyplatila pojištěným zemědělcům více než půl miliardy korun za krupobitní škody vzniklé na jejich úrodě. Klesající trend předepsaného pojistného u pojištění hospodářských zvířat není důsledkem nižšího zájmu o pojištění, ale plně koresponduje s počtem chovaných kusů hospodářských zvířat. Stejným směrem se vyvíjí i škodní průběh, což je příznivý faktor pro pojišťovny. Zajímavostí je také skutečnost, že výše vyplaceného pojistného plnění během sledovaného období let 1998-2008 nikdy nepřevýšila objem pojistného přijatého. Ze statistik přitom vyplývá, že počet pojistných událostí je v živočišné produkci desetkrát vyšší než v rostlinné. Průměrná výše pojistného plnění na jednu událost je ale naopak vyšší u pojištění plodin. 27
4.3. Postavení zemědělského pojištění na českém pojistném trhu Objem předepsaného pojistného se za celkové zemědělské pojištění od roku 1994 příliš nemění a pohybuje se nad částkou 900 mil. Kč. Výrazně se ale mění postavení zemědělského pojištění na pojistném trhu. Vzhledem k dynamickému rozvoji jiných odvětví pojištění tak postupně klesá podíl zemědělského pojištění nejen na trhu neživotního pojištění, ale i na celém pojistném trhu. Graf č.4: Procentní podíl předepsaného pojistného v zemědělském pojištění na předepsaném pojistném v neživotní pojištění a na celkovém předepsaném pojistném 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 podíl zemědělského na neživotním podíl zemědělského na celkovém Zdroj dat: Výroční zprávy ČAP Zatímco v roce 1993 představovalo předepsané pojistné v zemědělském pojištění 10% celkového předepsaného pojistného v neživotním pojištění, v roce 1999 to už bylo jen 2,28% a v roce 2007 pouze 1,26 % (viz. graf č.4). Zemědělské pojištění snad jako jediné zaznamenalo od roku 1990 tak velký pokles. Pozitivním faktem alespoň zůstává zpomalující se trend poklesu předepsaného pojistného a jeho opakované zvýšení v posledních letech. 28
5. Pojistitelé působící na českém pojistném trhu 5.1. Vývoj na pojistném trhu od roku 1990 Vývoj nejen zemědělského pojištění, ale i celého pojistného trhu, byl v devadesátých letech poznamenán především expanzí nových pojišťoven vstupujících na pojistný trh. Pro zemědělské pojištění byl z tohoto hlediska nejvýznamnější rok 1996. V tomto roce nabízelo zemědělské pojištění 10 pojišťoven z celkových 35 oproti 4 pojišťovnám v roce 1995 a došlo tak k meziročnímu nárůstu o 150%, jak znázorňuje tabulka č.6. K dalším výraznějším změnám došlo po roce 2003, kdy pojistitelé postupně ztráceli zájem o poskytování zemědělského pojištění a tuto oblast dobrovolně opouštěly. Důvodem jejich odchodu byla zřejmě vysoká rizikovost zemědělského pojištění, nízká výnosnost oproti jiným oblastem a možné problémy při krytí vzniklých škod. Tab. č.6: Počet pojistitelů na trhu zemědělského pojištění Poskytující zemědělské pojištění Rok Komerční pojišťovny počet meziroční změna 1991 3 1 1992 12 1 0% 1993 20 1 0% 1994 27 1 0% 1995 35 4 300% 1996 35 10 150% 1997 40 10 0% 1998 41 10 0% 1999 43 9-10% 2000 41 9 0% 2001 43 8-11% 2002 42 8 0% 2003 42 8 0% 2004 40 7-13% 2005 45 6-14% 2006 49 4-33% 2007 52 4 0% 2008 54 5 25% Zdroj dat. Výroční zprávy ČAP, www.mfcr.cz 29
Do roku 1995 se poskytováním zemědělského pojištění zabývala pouze Česká pojišťovna, a.s. V roce 1995 se k ní nově přidala Pojišťovna Morava, a.s., Moravskoslezská Kooperativa, a.s. a Česká Kooperativa, a.s. Nejvíce pojišťoven nabízejících zemědělské pojištění působilo v letech 1996-1998. Byla mezi nimi i Chmelařská pojišťovna založená v roce 1996, ve které měl 32% podíl PGRLF, a proto lze vznik této pojišťovny chápat jako první snahu státu o zvýšení dostupnosti zemědělského pojištění širšímu okruhu zemědělců. V současné době je Chmelařská pojišťovna součástí ČSOB Pojišťovny, a.s. Založením této pojišťovny se stát snažil zmírnit trvající pokles v propojištěnosti. O zlepšení situace se snažila i Agrární komora, která svým členům poskytovala slevu na zemědělském pojištění. Po roce 1997 postupně vstupovaly a z trhu zemědělského pojištění odcházely následující pojišťovny: Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Pojišťovna České spořitelny, a.s., UNIQUA pojišťovna, a.s., Generali pojišťovna, a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Pojišťovna Slavia, a.s. a Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Činily tak z důvodu vysoké rizikovosti zemědělské výroby a nepříznivého škodního průběhu. Během let 2001-2002 došlo k redukci a produkty zemědělského pojištění přestala nabízet Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. a jedna z největších pojišťoven Kooperativa pojišťovna, a.s. V roce 2003 tak zemědělské pojištění aktivně nabízely pouze čtyři pojišťovny, a sice Česká pojišťovna, a.s., ČSOB Pojišťovna, a.s., Generali pojišťovna, a.s. a Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., přestože licenci na poskytování tohoto pojištění mělo celkem osm pojišťoven. Druhá jmenovaná, ČSOB Pojišťovna, v roce 2004 sektor zemědělského pojištění opustila, přestože byla v té době druhou nejlépe prosperující. K oživení nabídky na trhu zemědělského pojištění došlo až v roce 2006, kdy na pojistný trh vstoupila Agra pojišťovna, organizační složka rakouské pojišťovny Österreichische Hagelversicherung. Během let se měnil nejen počet pojišťoven, ale také rozsah a různorodost nabízených produktů u jednotlivých pojistitelů. Z tabulky č. 7 je patrné, že pojišťovny v uvedených letech nejčastěji nabízely pojištění lesů a také krytí nákaz. K největšímu zúžení nabídky došlo v roce 2003, kdy segment zemědělského pojištění opustilo více pojistitelů. 30
Tab. č. 7: Nabídka pojistných produktů jednotlivých pojistitelů během let Plodin Pojištění Hosp. zvířat Nákaz Pojištění lesů Pojišťovny 1999 2001 2003 2005 2007 1999 2001 2003 2005 2007 1999 2001 2003 2005 2007 1999 2001 2003 2005 2007 ČPP x x ČSOB Poj. x x x ČP x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x UNIQUA Poj. České Spořitelny x x x Generali x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x HVP x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x Kooperativa x Slavia Zdroj dat: Výroční zprávy ČAP x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x Graf č.5: Podíl pojišťoven na trhu zemědělského pojištění v roce 2008 Podíl pojišťoven na trhu zemědělského pojištění 3% 7% Česká pojišťovna, a.s. 16% Generali pojišťovna, a.s. 74% Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Agra pojišťovna Zdroj dat: Picková, A., ÚZEI 31
5.2. Současný pojistný trh Podnikatelé v zemědělské výrobě si v současné době mohou vybrat z nabídky produktů celkem čtyř pojistitelů. Jsou jimi Česká pojišťovna, a.s., Generali pojišťovna, a.s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. a Agra pojišťovna. Smlouvu o spolupráci s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. ovšem v prosinci 2008 uzavřelo celkem pět pojišťoven. Vedle čtyř výše zmíněných tak učinila i ČSOB Pojišťovna, a.s. Podíl ČSOB Pojišťovny je na trhu zemědělského pojištění zanedbatelný a zemědělské pojištění nepatří k jejím standardně nabízeným produktům pojištění. Uzavření smlouvy s PGRLF, a.s. je ale nutné k tomu, aby pojištěnému byla uhrazena dotace na pojistném. Tradičně dominantní postavení na trhu zemědělského pojištění zaujímá Česká Pojišťovna, a.s., která podle analýzy provedené v roce 2008 ovládá 73,7% trhu 4. Druhou příčku obsadila Generali pojišťovna, a.s., které náleží 15,6%. Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. si drží 3,2% trhu. Poslední z pojišťoven, pojišťovna Agra působí v České republice teprve od roku 2006 a jak je patrné, svou nabídkou zemědělce zaujala a těší se jejich přízni. Zatímco v prvním roce svého působení měla s klienty uzavřeno pouze 311 smluv, o rok později to už bylo 1061. Pojištěná plocha vzrostla z 54 335 ha více než třikrát, a to na 175 093 ha. V roce 2008 tak obsadila třetí pozici a náleží jí 7,4% trhu. 4 Podíl jednotlivých pojišťoven se stanovuje na základě výše předepsaného pojistného. 32
6. Produkty pojistitelů Vedle zemědělského pojištění nabízí většina pojistitelů komplexní nabídku produktů pro zemědělce, a to jak z oblasti majetkových, tak odpovědnostních pojištění. Tyto nabídky zahrnují především pojištění budov, strojů, zásob, stejně tak jako životní či penzijní pojištění. Dále se také v nabídkách jednotlivých pojistitelů můžeme setkat s obchodními slevami v případě, že klient využije balíček více druhů pojištění, řada pojistitelů nabízí bonusy za bezškodní nebo nízkoškodní průběh. Konkrétní produkty jednotlivých pojišťoven přiblížím v této kapitole. 6.1. Česka pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna je největším pojistitelem na trhu zemědělského pojištění, přičemž tuto pozice si drží již řadu let. Zároveň je i pojistitelem nejdéle působícím a za více než 100 let provozování zemědělského pojištění dokázala pro své klienty vytvořit kompletní nabídku produktů od pojištění nemovitostí, strojů, zásob, seníků až po pojištění odpovědnosti členů představenstva družstva. Nabídka je doplněna i o produkty vztahující se k zaměstnaneckým benefitům, jako jsou životní pojištění, penzijní připojištění nebo povinné ručení. Pojištění plodin V rámci pojištění plodin nabízí Česká pojišťovna krytí všech významných negativních projevů počasí. Jde zejména o pojištění rizik krupobití, vichřice, záplav, povodní, sesuvu půdy a u vybraných ozimých plodin i vyzimování, které v sobě zahrnuje i škody na porostech způsobené chorobami a škůdci v období od zasetí do 30. dubna následujícího roku. Dále se jedná o pojištění škod vzniklých jarním mrazem a pro vinnou révu mrazem. Česká pojišťovna je přitom vždy připravena a ochotna vyhovět všem specifickým požadavkům každého klienta. V nabídce produktů nalezneme i pojištění květin, okrasných rostlin pěstovaných ve školkách, sklenících, fóliovnících, výsadby rostlin v majetku obcí. Na základě spolupráce s Ovocnářskou unií začala v loňském roce pojišťovna nabízet pojištění zcela nového rizika, a to pojištění jarního mrazu u jablek. Česká pojišťovna rovněž spolupracuje s vinaři a všem vinařům, kteří jsou u ní pojištěni, a kteří jsou zároveň členy Svazu vinařů, již vloni poskytla zvláštní slevu na pojištění vinné révy ve výši 5% ze 33
zaplaceného pojistného, a to bez ohledu na to, kolik právě platili. Tato sleva platí i pro letošní rok. Z doplňkových pojistných podmínek dále vyplývá, že pojišťovna není povinna plnit, pokud rozsah poškození plodin na pozemku souvisle osetém nebo osázeném stejným druhem plodiny nečiní alespoň 10% z pojistné částky, v případě požáru nebo záplavy 5%. Pojišťovna dále uhradí přiměřeně a účelně vynaložené zachraňovací náklady, a sice do maximální výše 5% pojištěného výtěžku. Na úhradě každé pojistné události se pojištěný podílí částkou odpovídající 10% vzniklé škody. Sleva je pojišťovnou poskytována za strukturu plodin, a sice ve výši 10% z pojistného za plodiny pěstované na orné půdě, pokud je v daném období pojištěna veškerá výměra orné půdy. Další bonifikace je poskytována v závislosti na škodním průběhu za sledované období, kterým jsou 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní roky, během nichž nebyla výrazně změněna pojistná smlouva. Pokud je škodní průběh 0%, vzniká nárok na slevu do výše 40% pojistného, při škodním průběhu do 20% je to sleva 20% a při škodním průběhu do 40% vzniká nárok na slevu do výše 10%. Pojištění lesů ČP pojišťuje všechny dřeviny, včetně lesních školek či okrasných dřevin. Základním pojistitelným rizikem je požár, ale pojistit lze i riziko vichřice. Lesní školky ČP pojišťuje i proti dalším živelným rizikům, jako je krupobití, povodeň a záplava. I v případě pojištění lesů uhradí pojišťovna zachraňovací náklady. Tato náhrada je limitována částkou odpovídající 5% z pojistné částky bezprostředně ohroženého lesního porostu. Spoluúčast na úhradě vzniklých škod je stanovena ve výši 10% z pojistného plnění. Pojištění zvířat V oblasti pojištění zvířat nabízí ČP pojištění všech klasicky chovaných zvířat, přičemž pojištění lze sjednat pouze v případě, že zvířata jsou chována v souladu s požadavky stanovenými předpisy o veterinární péči. Zvířata lze pojistit jedním z nabízených typů pojištění Nákaza I nebo Nákaza II, přitom musí být splněna podmínka, že pro zvířata téhož druhu je sjednán stejný typ pojištění. Dále v návaznosti na sjednaný typ pojištění NI nebo NII lze sjednat i pojištění Hromadná infekční onemocnění, Proud, otrava, 34
Živel, pro drůbež Přehřátí. Opět platí, že pro stejný druh zvířat musí být vždy sjednána stejná kombinace typů pojištění. Speciálním produktem je pojištění koní, konkrétně pojištění nákladů na léčení a pojištění březích klisen. Zajímavým produktem je také pojištění Atyp, díky kterému lze pojistit i ostatní zvířata, jako například ryby, spárkatou zvěř ve farmových chovech, neběžné a exotické chovy. I v pojištění zvířat se Česká pojišťovna snaží reagovat na aktuální požadavky klientů a následovat směr vývoje živočišné produkce. Nově například nabízí pro chovatele pastevně chovaného skotu i pojištění pro případ odcizení, pro chovatele koní nabízí pojištění ztráty schopnosti závodit, které je určeno pro dvouleté až čtyřleté dostihové koně. Co se týká dalších specifických požadavků klientů, je ČP připravena pojistit i netradiční zvířata, jako jsou lamy, antilopy či krokodýli. Zachraňovací náklady jsou vypláceny do výše 10% z pojistné částky bezprostředně ohrožených pojištěných zvířat. Spoluúčast pojištěného je stanovena v každé smlouvě individuálně. Česká pojišťovna dále připravila pro své klienty speciální balíček Náš venkov, který zajišťuje komplexní ochranu zemědělského podnikání. V rámci balíčku lze sjednat následující druhy pojištění, jejichž vhodnou kombinací lze podnik chránit vůči rizikům, která mohou ohrozit jeho činnost: pojištění plodin pojištění hospodářských zvířat pojištění lesů pojištění majetku (nemovitosti, stroje, věci movité) pojištění odpovědnosti pojištění motorových vozidel 35