ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2001

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 1 Česká rafinérská, a. s. ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2001 ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2001

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 2 Péče o životní prostředí je přirozenou součástí podnikatelských aktivit České rafinérské.

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 4 Vážení akcionáři, milí přátelé, krátce po vzniku České rafinérské si v roce 1996 společnost stanovila cíl vyrovnat se nejlepším evropským rafinériím. Byl to smělý plán a o to víc jsem rád, když dnes mohu konstatovat, že v přístupu k ochraně životního prostředí a jeho výsledcích již bylo tohoto cíle dosaženo. Stalo se tak díky maximální pozornosti, která byla této sféře na všech úrovních věnována. Období let 1997 až 2001 bylo charakterizováno masivními investicemi do modernizace existujících výrobních celků i do nových technologií a řídících a bezpečnostních systémů, které snesou nejpřísnější srovnání se světovou úrovní. V oblasti systémových kroků toto úsilí vyvrcholilo získáním certifikace systému řízení ochrany životního prostředí podle normy ISO 14001, jež společnost obdržela v říjnu 2001 spolu s certifikací řízení kvality ISO 9001. Rok 2001 byl posledním rokem vkládání velkého kapitálu na cestě srovnání se světem. Pro další období bude charakteristickým znakem využití investovaného kapitálu ve prospěch dalšího zdokonalování a zlepšování ochrany životního prostředí v lokalitách obou rafinérií společnosti. Vyšší požadavky budou kladeny rovněž na kvalitu ropných produktů z pohledu dalšího omezování emisí z jejich používání. Věřím, že společnost naváže na dosažený výrazný pokrok v této oblasti, který dokládá mj. zisk práva užívat logo Responsible Care a ocenění akcionářů a odborných kruhů, a i v dalších letech prokáže svoji schopnost reagovat na nové požadavky kladené na oblast ochrany životního prostředí, jež vyplývají především z aplikace nových zpřísněných norem Evropské unie. Ing. Ivan Ottis Předseda představenstva a generální ředitel

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 6 Systém řízení ochrany životního prostředí Ochranu životního prostředí považuje Česká rafinérská, jako nejvýznamnější zpracovatel ropy na POLITIKA území České republiky, za jeden ze svých prvořadých úkolů a svoji průmyslovou činnost provozuje OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ se zřetelem na životní prostředí a s péčí o něj a chrání tak zájmy společnosti. V oblasti ochrany životního prostředí se Česká rafinérská zavazuje při všech svých činnostech dodržovat následující zásady: 1. Dodržovat požadavky platných právních předpisů na ochranu životního prostředí a dalších požadavků, ke kterým se společnost zavázala. 2. Snažit se o neustálé zlepšování v oblasti ochrany životního prostředí. 3. Preferovat při ochraně životního prostředí prevenci před odstraňováním následků ekologických dopadů. 4. Minimalizovat rizika úniků vyplývajících z provozování rafinérské výroby, usilovat o prevenci vzniku havarijních situací, a pokud nastanou, postupovat takovým způsobem, aby došlo k minimalizaci dopadů na životní prostředí. 5. Hledat cesty pro trvalé snižování spotřeby energií, surovin, chemikálií a produkce odpadů a vést své zaměstnance k minimalizaci negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí. 6. Posuzovat při změnách a zavádění nových výrobků, výroby, technologie a při přípravě budování nových zařízení jejich možný vliv na životní prostředí a před konečným rozhodnutím o jejich realizaci dbát, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší. 7. Zvyšovat povědomost o ochraně životního prostředí formou školení jak u svých zaměstnanců, tak i u kontraktorů. Vyžadovat od partnerů a kontraktorů společnosti šetrný přístup k životnímu prostředí. 8. Vytvářet podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží, které jsou na území užívaném společností. 9. Při svých činnostech brát v úvahu názory zainteresovaných stran a preferovat otevřený přístup k veřejnosti. 10. Informovat zákazníky o zásadách ochrany životního prostředí ve vztahu k přepravě, používání, likvidaci rafinérských výrobků. Všichni zaměstnanci České rafinérské odpovídají za plnění zásad environmentální politiky. Environmentální politika vyplývá z mise a vize České rafinérské a environmentálních politik akcionářů. Zásady ochrany životního prostředí, jejichž cílem bylo zavést, prohloubit a zdokonalit systém OCHRANA ochrany životního prostředí, odsouhlasilo vedení společnosti v roce 1997. Seznámením ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ zaměstnanců s nimi a jejich zpřístupněním veřejnosti byl zahájen proces zlepšování společnosti v péči o životní prostředí při její podnikatelské činnosti, který se stal startovní metou na cestě k certifikaci systému řízení ochrany životního prostředí. Politika ochrany životního prostředí vychází z mise a vize společnosti a je v souladu s politikou ochrany životního prostředí akcionářů. Její naplňování je pravidelně přezkoumáváno vedením společnosti. Poslední přezkoumání bylo provedeno v červnu 2001 při přípravě na certifikační audit. Zásady politiky jsou v souladu s požadavky mezinárodní normy pro systém řízení ochrany životního prostředí a její znění auditorský tým akceptoval. Politika životního prostředí zavazuje společnost k dodržování požadavků platných právních předpisů na ochranu životního prostředí a dalších požadavků, ke kterým se společnost zavázala, a také k neustálému zlepšování systému ochrany životního prostředí, který je založen na předvídání a předcházení jeho zhoršování. 6 7

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 8 Systém řízení ochrany životního prostředí Rafinérie společnosti jsou umístěny ve dvou různých územněsprávních celcích. Každá z nich je ALOKACE, PROCESY, SUROVINY, ENERGIE v působnosti jiných orgánů státní správy i jiných kompetentních úřadů a institucí. Jiné jsou i místní A DISTRIBUCE VÝROBKŮ klimatické podmínky a odlišné jsou i místní sociální podmínky. Každá z rafinérií je energeticky závislá na přilehlém průmyslovém podniku (v Litvínově to je Chemopetrol a v Kralupech nad Vltavou Kaučuk), na přilehlé společnosti jsou vazby některých surovinových proudů a výrobků, těsná vazba je zejména na litvínovský petrochemický komplex. Technologie hlubokého zpracování ropy ve společnosti byly doplněny o komplex fluidního katalytického krakování (FCC), který byl v roce 2001 dokončen a úspěšně uveden do zkušebního provozu. Do té doby hydroskimingová rafinérie v Kralupech se změnila v rafinérii s vysokou produkcí na trhu žádaných motorových paliv a zkapalněných uhlovodíkových plynů na vrub snížení produkce těžkých topných olejů. Jednotka FCC zvýšila celkovou spotřebu paliva v rafinérii, ale pro minimalizaci znečištění ovzduší z krakovacího komplexu je spalováno v jeho pecích pouze plynné bezsirné palivo. Zátěž životního prostředí spotřebou výrobků rafinérie se snížila, neboť technologie FCC vedle přeměny těžkých ropných zbytků na lehčí frakce využívá stávající odsiřovací kapacity, a tak významně snižuje celkové množství sirných látek v produktech rafinérie. Další snížení zátěže životního prostředí emisemi uhlovodíků při distribuci rafinérských výrobků bylo dosaženo dokončením rekonstrukce plníren přepravních automobilových cisteren, kde byl rozšířen počet plnicích míst pro plnění spodem, při němž jsou prakticky vyloučeny jakékoliv úniky par uhlovodíků do ovzduší. 8

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 10 Systém řízení ochrany životního prostředí Řízení ochrany životního prostředí i budování integrovaného systému řízení HSE (životní prostředí, ORGANIZACE ŘÍZENÍ bezpečnost a ochrana zdraví) v rámci systému TMS (Total Management System, což je OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ integrovaný systém zahrnující řízení jakosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti) je soustředěno v technologické sekci. Za strategii ochrany životního prostředí odpovídá vedoucí technologické sekce. Pracovní pozice odpovědná za životní prostředí, podřízená vedoucímu technologické sekce, zajišťuje zejména metodické řízení ochrany ovzduší, jakosti vod a hospodaření s odpady, kontrolu plnění zákonných požadavků a styk s orgány ochrany životního prostředí, státní správy i veřejnosti. Do procesu snižování produkce škodlivin do životního prostředí (emise, odpadní vody a vodohospodářsky závadné látky, odpady) jsou zapojeny pracovní skupiny, v jejichž čele jsou jmenovaní šampióni. Specialista pro zavádění TMS, jehož hlavním úkolem roku 2001 bylo úspěšně završit certifikační proces, je také podřízen vedoucímu technologické sekce. Jeho významným pomocníkem je tým vnitřních auditorů, jehož aktivity v roce 2001 v rámci přípravy certifikace byly neocenitelné. Šampiónem pro budování a udržení TMS, který je současně představitelem vrcholového vedení společnosti, je určen technický ředitel. Technický ředitel je také vedoucím Centrálního týmu HSE. Významnou složkou řízení ochrany životního prostředí jsou interní audity. Pro jejich provádění byla vyškolena skupina interních auditorů, v níž jsou vedle pracovníků profesně zaměřených na ochranu životního prostředí i zaměstnanci řady dalších útvarů společnosti. 11

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 12 Systém řízení ochrany životního prostředí Krátce po vstupu zahraničních akcionářů do společnosti provedli specialisté těchto nadnárodních ENVIRONMENTÁLNÍ CÍLE společností zevrubné posouzení obou rafinérií z řady hledisek, mezi nimi také z pohledu SPOLEČNOSTI bezpečnosti práce, požární ochrany, protipožárních zabezpečovacích systémů i z pohledu vlivu rafinérií na životní prostředí a potřeb jeho ochrany. Měřítkem byly zejména standardy těchto společností a platné, v některých případech teprve připravované, limity, ukazatele a požadavky Evropské unie. Výstupem posouzení byl Due Diligence, obsahující přehled potřebných změn procesů a zařízení rafinérií, včetně jejich doplnění o nové části, který byl schválen vedením společnosti jako základní dokument programu rozvoje obou rafinérií v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví a životního prostředí. Jednotlivé akce byly a jsou zařazovány do ročního podnikatelského plánu, v němž ochraně životního prostředí je věnovaná samostatná kapitola. Některé akce svým rozsahem přesahují rámec ročního plánu a přecházejí plynule do podnikatelského plánu dalšího roku. Roční podnikatelský plán společnosti vedle aktivit vyžadujících finanční prostředky obsahuje i cílové úkoly ochrany životního prostředí zaměřené na snižování znečištění ovzduší, ochranu povrchových i podzemních vod, snížení množství odpadů a zvýšení podílu tříděných i recyklovaných odpadů (roční cílové úkoly šampiónů). Výchova ke zlepšení péče o životní prostředí je zaměřena na vlastní zaměstnance i na kontraktory. Do cílů roku 2001 bylo zakotveno seznámení obyvatelstva širokého okolí kralupské rafinérie s komplexem FCC před jeho uváděním do provozu. Při této kampani bylo provedeno i seznámení s monitorovacími systémy, s bezpečnostním zajištěním jednotky i s havarijními systémy a jejich funkcí. Všechny tyto cíle mají společného jmenovatele, kterým je závazek neustálého zlepšování. 12

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 14 Systém řízení ochrany životního prostředí Masivní investování společnosti do ochrany životního prostředí v obou rafinériích typické pro INVESTICE období let 1997 až 2001 bylo nutné, neboť společnost se musela vyrovnat s požadavky nové legislativy ve stanoveném termínu, i když vznikla několik roků po začátku jejich působnosti. Rok 2001 v investiční činnosti pro ochranu životního prostředí byl obdobím zejména dokončování již dříve zahájených staveb, v menší míře zahájením nových akcí. Dokončené stavby znamenaly přínos zejména pro ochranu ovzduší. V obou rafinériích byly dokončeny rozsáhlé rekonstrukce skladů kapalných uhlovodíkových plynů (LPG), spojené s jejich významnou modernizací. Zcela nová je distribuce LPG železničními i silničními cisternami z litvínovské rafinérie. Byla dokončena druhá etapa rekonstrukce silničního terminálu v Litvínově, při níž byl rozšířen počet plnicích lávek pro spodní plnění cisteren. Tento způsob plnění zcela odstraňuje emise ropných látek do ovzduší. Odstranění úniků par těkavých látek z maloobjemových nádrží je popsáno v části ochrany ovzduší. Dokončena byla i rekonstrukce komplexu zařízení pro zpracování sirovodíkových plynů v litvínovské rafinérii. Po novém incinerátoru (do provozu uveden v roce 1999) a jednotce Claus IV (dokončena a zprovozněna v roce 2000) byl rekonstruován i proces Sulfreen, jehož kapacita dovoluje zpracovávat všechny procesní plyny z jednotek Claus ještě před spalováním zbytkového obsahu sirovodíku. V rámci rekonstrukčních prací byl vyměněn kouřovod odvádějící odpadní plyn do komína. V první polovině roku 2001 byla převzata a do zkušebního provozu uvedena jednotka FCC. Celý komplex byl postaven v rekordně krátké době 27 měsíců. Provozem FCC se prohloubilo zpracování ropy, což má značný význam pro šetření spotřeby surovin z neobnovitelných zdrojů při současném zvýšení výroby motorových paliv. Význam FCC jako odsiřovací jednotky již byl uveden. Byly dokončeny všechny investiční aktivity pro zlepšení systému odpadních vod v kralupské rafinérii včetně integrace jednotky FCC. V roce 2001 byly zahájeny další investice k ochraně čistoty ovzduší a některé investice z oblasti hospodaření s vodami. Vodního hospodářství se týká automatické odvodňování ropných tanků (snížení úniků ropných látek do odpadních vod) a doprava kalů v čistírně odpadních vod. Do stejné kategorie patří integrace procesních vod v blocích 13 a 23 a změny v systému odpadních vod nádržových parků litvínovské rafinérie. 15

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 16 Systém řízení ochrany životního prostředí Ve dvouletém cyklu školení ochrany životního prostředí byl rok 2001 prvním rokem školení. VÝCHOVA Školení bylo provedeno v prvním pololetí. Jeho náplň byla rozšířena o očekávané změny nové ZAMĚSTNANCŮ legislativy ochrany čistoty ovzduší, jakosti vod i nakládání s odpady. Školicí program byl rozšířen také o základní informace vztahující se k normám ISO 9001 a 14001 ve vazbě na připravovanou certifikaci. V rámci přípravy certifikace pak bylo provedeno samostatné školení k uvedeným normám se zaměřením na jejich obsah, z toho vyplývající povinnosti a jejich význam pro péči o životní prostředí. Jeho součástí bylo i seznámení s novou politikou ochrany životního prostředí, která byla vyhlášena v květnu 2001. Pro další vzdělávání zaměstnanců zaměřené k ochraně životního prostředí byl změněn celý jeho systém. Prohlubování znalostí i nové informace budou získávat zaměstnanci formou samostudia materiálů přístupných na intranetové síti společnosti. Také ověření znalostí formou testu se bude provádět přes počítačovou síť. Školení zaměstnanců kontraktorů, jehož součástí je také ochrana životního prostředí, se provádí při jejich prvním vstupu do společnosti a pak je opakováno v pravidelných cyklech. Samostatné proškolení kontraktorů se provádí před zahájením zarážek většího rozsahu. Manuál zarážky stanovuje i ochranu životního prostředí a v průběhu zarážky se kontroluje jeho dodržování. Nálezy zjištěné kontrolami při zarážce jsou vyhodnoceny a opatření z nich jsou včleněna do manuálu následujících zarážek. 16

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 18 Výsledky ochrany životního prostředí Z technologií a zařízení rafinérií je ovzduší znečišťováno spalinami procesních pecí a havarijních OVZDUŠÍ hořáků, emisemi sirovodíku z odsiřovacích procesů a parami uhlovodíků (VOC). Zdroje emisí uhlovodíků, zejména lehkých uhlovodíků ze skladovacích a distribučních zařízení, se souhrnně označují jako bodové zdroje. Vedle emisí z bodových zdrojů, které jsou zákonem zpoplatněny, existují emise z tzv. rozptýlených zdrojů, které nejsou zpoplatněny, ale jejich celková úroveň může převyšovat úniky VOC z bodových zdrojů. Emise z rozptýlených zdrojů jsou nejen v rafinériích. Nacházejí se všude tam, kde těsnost zařízení je snížena nebo porušena a přitom se v mnoha případech, pokud ne ve většině, jedná o úniky smyslově vůbec těžko postižitelné. Neustálému snižování emisí VOC z rozptýlených zdrojů je věnovaná v obou rafinériích péče, která v měřítku České republiky nemá obdobu, a proto jim bude věnovaná pozornost v samostatné části zprávy. Při vyhodnocování v rámci Responsible Care (Odpovědné podnikání v chemii) se sleduje i množství oxidu uhličitého, podílejícího se na skleníkovém efektu Země. K vyhodnocení se používá metodika stanovená CEFIC. Ta zahrnuje množství oxidu uhličitého produkovaného vlastním zařízením i jeho podíl z výroby nakupovaných energií. Údaje jsou zahrnuty v sumarizační tabulce. 19

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 20 Výsledky ochrany životního prostředí EMISE Spalovací procesy již dříve provozovaných zdrojů znečištění ovzduší oproti minulým rokům zůstaly v podstatě na stejné úrovni. V pecích některých z nich je spalován pouze zemní plyn nebo směs ZE SPALOVACÍCH PROCESŮ zemního plynu s rafinérským plynem jako bezsirné palivo. Vedle příznivějšího vlivu na životní prostředí umožňuje takový provoz i snadnější a citlivější řízení teploty procesů, zejména katalytických. V kralupské rafinérii bylo obohaceno plynné palivo o složku z jednotky FCC, což má za následek omezení emisí oxidu uhličitého. V pecích FCC se spaluje výhradně plynné palivo produkované touto technologií, v ostatních pecích rafinérie se spaluje převážně směsné plynné palivo. V regenerační části FCC se kontinuálně obnovuje aktivita cirkulujícího katalyzátoru spalováním uhlíku. Pro snížení emisí z původních hydrokrakovacích jednotek (označovány též OHC) litvínovské rafinérie byla zahájena rekonstrukce pece jejich destilační jednotky. Vedle havarijního systému kralupské rafinérie, který může být propojen s havarijním systémem Kaučuku, byl vybudován polní hořák jednotky FCC. EMISE Sirovodík v rafinériích je produktem rafinérského zpracování ropy a ropných frakcí tepelnými pochody (např. destilací) i pochody chemických přeměn (krakování, katalytické odsiřování) SIROVODÍKU a zpracování rafinérských plynů. Je zneškodňován chemickou přeměnou na neškodnou čistou síru a procesní zařízení musí mít takovou kapacitu, aby zpracovalo veškerou produkci sirovodíkových plynů. Nové jednotky pro hluboké zpracování ropy (visbreaking a fluidní katalytické krakování) zvýšily množství rafinérského sirovodíkového plynu a pro jeho zpracování byla vybudována nová jednotka Claus IV (rafinérie Litvínov) a na vyšší kapacitu rekonstruována jednotka kralupské rafinérie včetně doplnění o proces Sulfreen. V závěrečné fázi, která byla dokončena v roce 2001, byla provedena rekonstrukce zařízení pro zvýšení výtěžnosti síry (Sulfreen v Litvínově) nad právním předpisem stanovené minimum. Po překonání několika nepředvídaných technických problémů, které byly zjištěny při rekonstrukci, bylo zařízení uvedeno do provozu. 20

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 22 Výsledky ochrany životního prostředí Snižování emisí aplikací LDAR (Leak Detection and Repair) v rafinériích společnosti je unikátní APLIKACE LDAR postup k minimalizaci zdrojů úniků plynů a par škodlivých látek z různých komponent zařízení (např. přírubové spoje, ucpávky čerpadel a kompresorů, vzorkovací armatury, pojišťovací ventily apod.). Citlivým přístrojem se zjišťuje přítomnost škodlivé látky v těsné blízkosti kontrolované komponenty a v případě pozitivní odezvy přístroj změří i její koncentraci. Přítomnost škodlivé látky potvrzuje netěsnost komponenty a zjištěná koncentrace je měřítkem velikosti úniku v době jeho měření. Součet takto zjištěných úniků je měřítkem velikosti emisí z rozptýlených zdrojů i měřítkem těsnosti, spolehlivosti a bezpečnosti zařízení (jeho integrity). To je jen velmi stručný popis principu LDAR, obšírněji byla metodika popsaná již v dřívějších zprávách společnosti. V praxi se osvědčilo proměření maximálního počtu komponent (a v rafinérii jich jsou desetitisíce) před zarážkou zařízení tak, aby v době zarážky mohly být opraveny a odstraněny všechny zjištěné netěsnosti. Po uvedení zařízení do provozu se provede kontrola všech opravovaných míst. Devítileté období uplatňování programu LDAR v litvínovské rafinérii a jeho výsledky korespondují s výsledky zahraničních rafinérií uplatňujících stejný postup. V kralupské rafinérii byl zaveden program LDAR až po vzniku společnosti, ale již po tříletém uplatňování je jeho přínos pro ochranu životního prostředí nesporný. Zjišťování těsnosti zařízení uplatněním programu LDAR našlo velmi pozitivní odezvu u orgánů ochrany ovzduší obou rafinérií. Monitorování úniků uhlovodíků do ovzduší z netěsností zařízení pomocí analyzátoru, jak je uplatňováno v programu LDAR, bylo stanoveno jako závazná podmínka již v územním rozhodnutí o umístění stavby FCC. A takový postup, i když je nad rámec legislativních požadavků, je jen uznáním zvolené cesty minimalizace emisí plynů a par ze zařízení rafinérií společnosti. 23

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 24 Výsledky ochrany životního prostředí Bodové zdroje úniků plynů a par ropných látek, resp. emise z nich, byly významně redukovány EMISE UHLOVODÍKŮ v obou rafinériích rekuperačními jednotkami (VRU). Maloobjemové nádrže v litvínovské rafinérii, Z BODOVÝCH ZDROJŮ které jsou součástí technologického procesu anebo slouží ke skladování speciálních lehkých ropných frakcí, byly napojeny na VRU v průběhu hodnoceného roku. Tím byly odstraněny další zdroje úniků uhlovodíkových látek do ovzduší a v porovnání s rokem 2000 došlo ke snížení úniků jen z těchto nádrží o 40 tun. Současné emise uhlovodíků ze skladovacích nádrží jsou v úrovni 40 t/rok v každé rafinérii. Malé rozdíly jsou dány jednak rozdílným počtem nádrží, rozdíly v počtu nádrží stejné konstrukce i rozdíly v počtu obratů za rok (naplnění a vyprázdnění). Současná úroveň emisí VOC ze skladování a distribuce ropy a ropných látek (poloproduktů i výrobků) dosáhla historického minima. Je to výsledek řady změn zařízení, ať již v důsledku rekonstrukcí, nebo investováním do nového vybavení. V dalším období lze očekávat, že úroveň emisí VOC z uvedených zdrojů bude oscilovat kolem dosaženého minima. Odchylky lze očekávat v obou směrech v závislosti na faktorech, které emise nejvíce ovlivňují. Prakticky však lze očekávat jejich zvýšení, např. v důsledku připravovaných legislativních změn (snížení hranice pro těkavé organické látky). Vedle toho se stále vyvíjí a zpřesňuje metodika AP 42 sloužící k výpočtu emisí. K navýšení vypočteného množství emisí může dojít i zkvalitněním měření pohybu hladiny v nádržích, které zvýší frekvenci měření až na minutová data. Opět se bude jednat o zpřesnění bilance, i když nedojde ke změně skutečně emitovaného množství. 24

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 26 Výsledky ochrany životního prostředí Množství odpadních vod z litvínovské rafinérie čerpaných do čisticí stanice odpadních vod OCHRANA VOD v Chemopetrolu zůstalo na úrovni roku 2000. Do bilance těchto odpadních vod nejsou zahrnuty vody dešťové kanalizace, které jsou odváděny přímo do recipientu. Podíl rafinérie na celkovém množství dešťových vod je stanoven z poměru ploch. V hodnoceném roce nedošlo k takovému úniku vodohospodářsky závadných látek, při němž by došlo ke zhoršení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Pokud došlo v důsledku úniku k povrchovému znečištění terénu, byl kontaminovaný materiál neprodleně odtěžen, aby se zabránilo průniku na hladinu podzemních vod. Čistírna odpadních vod kralupské rafinérie byla upravena i pro čištění odpadních vod komplexu FCC v době jeho výstavby. Uvedení FCC do zkušebního provozu bylo úspěšně zvládnuto i na úseku odpadních vod. V důsledku najetí jednotky FCC došlo k nárůstu množství zpracovávané odpadní vody na ČOV, ale kvalita vyčištěné vody odváděné do recipientu se nezměnila. Jednotka FCC je vybavena vlastním okruhem chladicích vod, který je kromě doplňování ztrát vzniklých odparem nezávislý na chladicím okruhu rafinérie. 27

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 28 Výsledky ochrany životního prostředí Nižší objem investičních činností se projevil i v celkové produkci odpadů, zejména odpadů HOSPODAŘENÍ nebezpečných. Množství odpadů z výrobních činností rafinérií v hodnoceném roce zůstalo S ODPADY prakticky na úrovni minulých let. Z celkové produkce odpadů bylo recyklováno 27,65 % (Litvínov 2593 t, Kralupy 277 t). Ke snížení množství odpadů došlo i v důsledku sledování pracovních cyklů katalyzátorů a tím prodloužení jejich životnosti i prodloužením cyklů zarážek výrobního zařízení. Společnost neprovozuje skládku odpadů ani zařízení k jejich zneškodňování a odpady, pokud nejsou recyklovány, se zneškodňují prostřednictvím kontraktorů. Po vydání nového zákona o odpadech, platného od 1. ledna 2002, společnost zahájila potřebné práce směřující k zavedení z něj vyplývajících změn. 28

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 30 Výsledky ochrany životního prostředí Výsledky ochrany životního prostředí 120 100 VÝVOJ SPOTŘEBY MOTOROVÝCH PALIV Počet automobilů a s tím spojená celková spotřeba motorových paliv neustále roste i přes to, že VÝROBKY jednotková spotřeba nových motorů se snižuje. Neustálé zvyšování spotřeby motorových paliv A SLUŽBY s sebou přináší problémy týkající se zhoršování životního prostředí. S cílem co možná nejvíce omezit vliv růstu automobilismu na životní prostředí jsou na kvalitu paliv kladeny stále větší požadavky, a to nejen při jejich spalování, ale výrazně se zasahuje i do celého procesu jejich distribuce. Česká rafinérská věnuje kvalitě vyráběných motorových paliv, které jsou jejím nejmasovějším produktem s největším vlivem na životní prostředí, trvale vysokou pozornost. Podstatná část výroby automobilového benzinu a motorové nafty svou kvalitou odpovídala přísným požadavkům evropské směrnice 98/70/EC pro kvalitu motorových paliv. Nejdůležitějšími parametry v případě automobilového benzinu pro rok 2000 jsou obsah benzenu max. 1 % (V / V), obsah síry max. 150 mg/kg a obsah aromatických uhlovodíků max. 42 % (V / V). V případě motorové nafty jsou nejdůležitějšími parametry pro kvalitu 2000 snížený obsah síry na max. 350 mg/kg, zavedení 80 automobilové benzíny motorová nafta 1996 1997 1998 1999 2000 2001 limitu pro obsah polyaromatických uhlovodíků na úrovni max. 11 % (m/m) a zvýšení požadavku na cetanové číslo o 2 jednotky na min. 51. České rafinérské se v průběhu roku 2001 díky pozornosti, kterou trvale věnuje zdokonalování 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 VÝVOJ OBSAHU SÍRY V MOTOROVÉ NAFTĚ své technologie, dařilo dodržet požadovaný obsah síry podle směrnice 98/70/EC jak u automobilového benzinu, tak i u motorové nafty v požadovaných mezích v celém objemu výroby. Stejně tak byl dodržen požadavek na celkový obsah aromatických uhlovodíků u automobilových benzinů, resp. obsah polyaromatických uhlovodíků v případě motorové nafty. Aby Česká rafinérská mohla účinně řídit svou výrobu podle stále stoupajících požadavků, věnuje trvale velkou pozornost modernizaci přístrojového vybavení svých laboratoří. V roce 2001 byl mj. zakoupen a uveden do provozu zkušební motor pro stanovení cetanového čísla v hodnotě cca 8 mil. Kč, který je jediný v České republice. Rok 2002 bude ve výrobě motorových paliv znamenat úplný přechod na kvalitu požadovanou směrnicí 98/70/EC a současně také bude rokem, ve kterém bude ve společnosti dokončen program tzv. Clean Fuels Program, který stanoví opatření k dalšímu zpřísnění požadavků na kvalitu vyráběných motorových paliv zejména v obsahu síry na max. 50 mg/kg, což je požadovaná 0,0 1974 1983 1987 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 české normy evropské normy skutečnost ČeR kvalita 2005 podle citované směrnice, a později až na max. 10 mg/kg. Část tohoto programu je již realizována, zejména ve vztahu k segregaci paliv. Kromě motorových paliv zajišťovala společnost výrobu řady dalších rafinérských produktů. Také zde byl kladen velký důraz na trvalé udržování jejich kvality v souladu s legislativními požadavky a požadavky resp. potřebami našich odběratelů. 30 31

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 32 Výsledky ochrany životního prostředí Výsledky ochrany životního prostředí Ve dříve vydaných zprávách o vlivu společnosti na životní prostředí byly uváděny odděleně VÝDAJE NA OCHRANU investiční náklady a provozní náklady. U provozních nákladů byly uvedeny jednotlivé nákladové ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ položky. Popsané dělení je zachováno i v této zprávě. Provozní náklady (Litvínov + Kralupy) tis. Kč/rok jednotky Claus 36 094,6 Provoz a údržba ČOV 3 123,9 Čištění a vypouštění odpadních vod 80 915,3 Provoz HOPV 10 468,0 V politice životního prostředí je zakotvena povinnost společnosti poskytovat informace VEŘEJNÉ zaměstnancům i veřejnosti o stavu životního prostředí a činnostech pro jeho ochranu. V rámci PŮSOBENÍ přípravy na certifikaci byl proto stávající systém v obou lokalitách doplněn o postupy při práci s podněty třetích stran. Při zahajování provozu nové technologické jednotky v kralupské rafinérii se souběžně uskutečnila Monitoring znečištění ovzduší a podzemních vod 1 221,7 Poplatek za ovzduší 3 226,1 Poplatek za vypouštění odpadních vod 623,6 Zneškodňování odpadů 12 432,1 Měření emisí a provozní evidence 2 595,2 Ostatní 281,3 informační kampaň směřovaná na občany sídel sousedících s výrobním areálem: Kralupy nad Vltavou, Veltrusy a Chvatěruby. Byla zvolena kombinace rozesílání letáků do všech domácností INVESTIČNÍ NÁKLADY Akce r. 2001 tis. Kč s informací přednesenou na veřejných shromážděních s následnou diskusí. Pro některé zastupitele pak byla zorganizována exkurze do nového výrobního komplexu před jeho spuštěním. Počátkem roku 2001 kulminovala mediální kampaň v sousední SRN obviňující oba podniky průmyslového areálu Litvínov-Záluží ze znečišťování ovzduší v několika obcích v Sasku v přilehlých oblastech Krušných hor. Otevřenou informační politikou poskytly obě společnosti údaje potřebné k identifikaci případného zdroje znečišťování a uspořádaly návštěvu místně příslušných poslanců spolkového sněmu SRN. I když práce odborné komise ještě nebyla uzavřena, nebyla shledána spojitost mezi zápachy v SRN a činnostmi litvínovského rafinérsko-petrochemického areálu. Při projednávání stížností německých občanů společnost úzce spolupracovala s Ekologickým centrem pro Krušnohoří a komisí pro životní prostředí Euroregionu Krušnohoří, jehož je členem. Vedle těchto dvou specifických případů probíhala otevřená komunikace s orgány státní správy a samosprávy, se sdělovacími prostředky obou regionů i celostátními médii o aktuálních záležitostech týkajících se vztahů činnosti společnosti a jejich komerčních výrobků k životnímu prostředí jako celku. Rafinérie Kralupy Plocha na čištění aparátů 413 Modernizace terminálu 1 716 EWMP Kralupy 12 234 Retenční nádrž před ČOV 1 447 Automatické odvodnění ropných nádrží 1 665 SRU a degazifikace síry 7 677 Doprava kalů na ČOV 337 Rafinérie Litvínov Rekonstrukce procesu Sulfreen a degazifikace síry 22 668 Integrace procesních vod bloků 13 + 23 360 Odpadní vody bloků 56/57 a 65/67/69 2 101 Modernizace terminálu 15 987 nový kouřovod jednotek Claus 924 čistící plocha, blok 35 575 kontinuální měření emisí (fáze BOD) 192 Celkem 68 296 32 33

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 34 RESPONSIBLE CARE ODPOVĚDNÉ PODNIKÁNÍ V CHEMII INDIKÁTORY VÝSLEDKŮ HSE (DLE CEFIC) číslo Indikátor jednotka 1996 Rafinérie: Kralupy (K), Litvínov (L) K L Bezpečnost práce a ochrana zdraví 1 Počet smrtelných úrazů počet úmrtí za rok 0 1 2 Frekvence úrazů s následnou pracovní neschopností 2.1 Pro vlastní zaměstnance počet úrazů/1 mil. odprac. hodin/rok 6,75 7,8 2.2 Pro kontraktory počet úrazů/1 mil. odprac. hodin/rok N N 3 Frekvence nemocí z povolání počet nemocí/1 mil. odprac. hodin/rok 0 0 Ochrana přírody Nakládání s odpady 4 Nebezpečný odpad t/rok 1285,5 1546,5 5 Ostatní odpad t/rok 272,9 281,1 Emise do ovzduší 6 Oxid siřičitý t/rok 710,7 2203,9 7 Oxidy dusíku t/rok 84,8 775,6 8 Oxid uhličitý t/rok 186130 613916 9 Těkavé organické látky 9.1 VOC t/rok 262,3 2532,7 9.2 POPC t/rok 54,3 295,0 Vypouštění do vod 10 Sloučeniny fosforu t/rok N - 11 Sloučeniny dusíku t/rok N - 12 CHSK t O 2 /rok 70,0-13 Těžké kovy celkem (faktor EQS) t/rok N - BSK 5 t/rok N - Nerozpuštěné látky t/rok N - Ropné látky (NEL) t/rok N - Další potenciální vlivy 14 Látky s potenciálním vlivem na zdraví a ŽP 14.1 Sirovodík do ovzduší t/rok 43,9 27,2 Využívání energie 15 Spotřeba energie a účinnost využívání energie 15.1 Spotřeba energie tuny ekvivalentu oleje (TOE)/rok 72010 130200 15.2 Specifická spotřeba energie TOE/rok/tuny produkce/rok 0,03124 0,02756 Distribuce/doprava 16 Nehody při distribuci/dopravě 16.1 Letecká počet nehod/tuny přepravených látek - - 16.2 Železniční počet nehod/tuny přepravených látek - - 16.3 Silniční počet nehod/tuny přepravených látek - - 16.4 Námořní počet nehod/tuny přepravených látek - - 16.5 Vnitrozemská vodní počet nehod/tuny přepravených látek - - 16.6 Produktovod počet nehod/tuny přepravených látek - - Referenční údaje 1 Počet pracovníků 1.1 Počet vlastních pracovníků (průměrný) 326 952 1.2 Počet pracovníků kontraktorů (průměrný) N N 2 Počet odpracovaných hodin 2.1 Počet odpracovaných hodin vlastních pracovníků 592587 1693119 2.2 Počet odpracovaných hodin kontraktorů N N 3 Obrat tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mil. Kč/rok 11643,1 22131,5 4 Distribuce výrobků a počet nehod - - 5 Náklady na bezpečnost, ochranu zdraví a ŽP 5.1 Investiční náklady do HSE celkem mil. Kč/rok 61,6 1161,2 5.2 Podíl investičních nákladů do HSE na celkových % 40,6 70,6 5.3 Provozní náklady do HSE mil. Kč/rok 19,7 156,6 1997 1998 1999 2000 2001 K L K L K L K L K L 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,64 1,13 0 0,61 0 0,61 0 1,3 0 0 N N 0 4,18 3,79 0 0 2,5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 615,4 20314,6 629,0 14582,4 506,8 3578,7 258,8 1196,8 893,1 5136,5 85,9 3892,6 717,7 11481,4 434,9 2443,0 4075,9 3739,9 158,8 3830,8 493,0 1374,7 596,8 1483,4 898,5 1695,0 648,4 1589,5 1007,9 3072,0 97,2 565,7 109,2 450,7 120,6 472,9 101,5 389,7 215,9 799,4 215365 609337 165536 637965 171829 395904 159125 645699 426334 582736 203,0 633,8 82,2 531,6 40,6 115,4 48,6 112,8 57,4 52,3 43,4 204,0 46,3 204,0 50,0 103,0 44,7 122,9 79,3 223,7 N - 0,248-0,087-0,19-0,06 - N - 4,0-2,2 - N - 41,6-110,0-111,9-55,7-72,3-101,0 - N - N - N - N - N - N - N - N - N - 19,9 - N - N - 11,6-15,3-17,5 - N - N - N - N - 2,5-5,4 33,7 0,1 53,8 0,0 44,6 0,02 0,435 0,08 0,48 87898 138812 64467 149260 66994 154085 60159,6 152682,3 135172,9 137312,9 0,03166 0,03442 0,02929 0,03504 0,03651 0,04173 0,03356 0,03993 0,05858 0,03976 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 337 938 356 901 369 873 359 796 353 647 N N 104 338 124 412 495 557 386 552 608590 1703792 624618 1651483 649408 1643886 629609 1481529 575992 1161575 N N 221600 716600 262880 873440 1049195 1180537 803670 1147352 14968,0 23036,1 8762 18101,1 9566,7 21133,3 14331,6 37043,4 13474 31881 - - - - - - - - - - 193,3 387,7 274,9 180,5 2643,9 1550,6 508 551 144,6 329,1 68,7 53,8 71,6 25,9 97,9 94,7 14,5 36,7 6 13 27,1 182,1 36,3 161,9 32,9 107,7 28,7 104,7 27,4 129,9 N nebylo sledováno N/A nevyskytuje se, není produkováno

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 36 Česká rafinérská, a. s. Záluží 2 436 70 Litvínov VII e-mail: info@crc.cz www.ceskarafinerska.cz Kontaktní osoby rafinérie telefon fax e-mail ing. Pavel Fobl Litvínov 035-616-6530 035-616-4858 pavel.fobl@crc.cz ing. Klára Kloučková Kralupy 0205-71-3455 0205-71-3809 klara.klouckova@crc.cz Eva Horská Litvínov 035-616-4442 035-616-4858 eva.horska@crc.cz ing. Milan Vitvar Litvínov 035-616-4477 035-616-4858 milan.vitvar@crc.cz Externí spolupráce Ing. František Srb, Olga Rousová, RNDr. Jan Eisler

rafinerska_eko 12.7.2002 15:52 Stránka 38 Česká rafinérská, a. s. Zpráva o vlivu na životní prostředí 2001 Pro Českou rafinérskou, a. s. vydalo ASCO vydavatelství spol. s r. o. Praha 10, K Lipanům 78 V červnu 2002 Fotografie Bohumír Prokůpek