Dotazy k jednotlivým paragrafům vyhlášky č. 27/2016 Sb. a novely školského zákona č. 82/2015 Sb. 16 odst. 9 školského zákona: Pokud ŠPZ shledá jako vhodné zařazení žáka do školy zřízené podle 16 odst. 9 zákona a zákonný zástupce bude souhlasit, může ještě ŠPZ žákovi přiznat další podpůrná opatření? Jedná se například o vzdělávání podle IVP. Pokud bude žák vzděláván podle 16 odst. 9, budou mu náležet i ta podpůrná opatření, která by tento druh školy nepřinášel, tedy asistent pedagoga, pomůcky, případně IVP. Pokud žák projde rediagnostikou a nebude indikován pro školu dle 16, odst. 9 ŠZ, ale rodič bude trvat na setrvání ve škole dle 16, odst. 9, jak dále má škola postupovat? Pokud školské poradenské zařízení vyhodnotí speciální vzdělávací potřeby žáka tak, že není nezbytné, aby se nadále vzdělával žák podle 16, odstavec 9 ve škole, třídě, oddělení nebo skupině (podle stupně vzdělávání žáka), budou navržena podpůrná opatření pro vzdělávání žáka v běžné škole. Zde by měla proběhnout dohoda mezi ŠPZ a zákonným zástupcem žáka, pokud rodič bude trvat na setrvání žáka ve škole podle 16, odstavec 9 a bylo-li by to v rozporu se zájmem žáka pak je povinností ŠPZ, případně školy požádat o součinnost OSPOD. Cílem ale je, aby se strany domluvily právě v zájmu kvalitního vzdělávání žáka, a tato varianta byla skutečně mezní. Prosím o zodpovězení dotazu, případně navržení cesty k řešení. Maminka má dvě postižené děti (dvojčata), která v současné době navštěvují speciální školu. Jsou po odkladu. Podle poslední zprávy bylo matce sděleno, že musí se synem do běžné základní školy, neboť se jeví, že by ji zvládl. Dítě je na vozíku s lehkým mentálním postižením. Rodiče, ale do běžné školy nechtějí. Dítěti se v současné škole daří a prokazuje to i svými pokrok. Co má tedy matka udělat, když jde k zápisu? Může rovnou k zápisu do speciální školy? Pokud budete chtít pokračovat ve vzdělávání dětí ve speciální škole, musíte navštívit ŠPZ, pravděpodobně speciálně pedagogické centrum. To by mělo posoudit potřeby dětí ve vztahu ke vzdělávání a ve spolupráci s Vámi navrhnout, kde se budou děti vzdělávat. Následně se doporučení projedná se školou, kde byste chtěla nechat vzdělávat Vaše děti, požádáte si v souladu s vyhláškou č. 27/2016Sb., o zařazení do školy, třídy podle 16 odst. 9. Pokud by ŠPZ nesouhlasilo z vážných důvodů s Vaším návrhem a doporučovalo běžnou ZŠ, tak se rozhodujte vždy v zájmu svého dítěte. Můžete také zvážit, zda by podpůrná opatření nepostačovala k zařazení do běžné základní školy. Existuje vzorový dokument pro ředitele základních škol praktických, ve kterém zákonným zástupcům žáků sdělují, že jejich dítě může od 1. 9. 2016 přestoupit na běžný typ základní školy? Pokud ano, prosím o sdělení odkazu, kde bych ho našla.
Takový dokument není k dispozici. Účelem informace pro rodiče je pouhé oznámení, že od 1. 9. 2016 platí novela školského zákona, která nově upravuje podporu ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud by rodiče chtěli, aby jejich dítě přestoupilo na běžnou základní školu, musí se k jejich přestupu vyjádřit ŠPZ a tito žáci by pak museli mít doporučení ke vzdělávání ve škole, kde by bylo přesně popsáno, za jakých podmínek lze uvažovat o zařazení žáka do běžné školy. Ředitel školy, ve které se vzdělávají děti, žáci nebo studenti neuvedení v 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, zařazení do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede jejich zařazení do tříd do souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné zařadit dítě, žáka nebo studenta uvedeného ve větě první do třídy, ve které se nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, v rámci téže školy, ředitel školy o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016. RVP ZV: Mám dotaz k vyhlášce k 19 - Máme na běžné škole 2 třídy - 1. - 5. ročník a 6. - 9. ročník, kde se vzdělávají žáci s LMP podle vzdělávacího programu ŠVP příloha LMP. Co bude s žáky těchto tříd po 1. 9. 2016? Budou tyto třídy nadále existovat? Od 1. 9. 2016 se žáci vzdělávaní v 1. - 5. ročníku budou vzdělávat podle upraveného RVP ZV. Jejich původní vyšetření, které je zařadilo jako žáky s LMP může platit nejpozději 2 roky od vystavení doporučení ke vzdělávání. Pokud se nic nezmění na jejich zdravotním stavu a rodiče žáků budou souhlasit s tímto způsobem jejich vzdělávání, tak se pro ně nic nemění. Pokud některý z žáků (v souladu se školským poradenským zařízením a rozhodnutím rodiče) bude chtít být integrován do běžné třídy, budou mu poskytnuta podpůrná opatření ke vzdělávání a IVP. Současně je možné ve Vaší škole ponechat třídu, která bude třídou podle 16, odstavec 9 a bude vzdělávat žáky s LMP, s min. počtem žáků 4 a maximálním 14. Na úpravu ŠVP má taková škola až 2 roky, takže bude žáky vzdělávat podle upraveného RVP ZV a následně IVP. Žáci, kteří jsou k 1. 9. 2016 v 6. -9. případně 10. třídě, dokončí svoje vzdělání podle Přílohy RVP ZV/LMP. Taková třída bude zřízena podle stejných pravidel. (viz předchozí text) Integrovali jsme žáka s mentálním postižením na naši běžnou základní školu, žák dochází do 6. ročníku. V závěru psychologického vyšetření je napsáno, že žák se má vzdělávat dle IVP dle přílohy LMP. Je potřeba zpracovat ŠVP dle přílohy? Dočetli jsme se, že v případě individuální integrace není potřeba zpracovávat ŠVP pro jednoho žáka. Jak tedy postupovat? Žák čerpá časové dotace dle přílohy. Pokud vzděláváte žáky podle Přílohy, tak ne. Správně byste měla mít od ŠPZ návrh IVP takového žáka. Jinak, pokud se jedná o žáka 6. ročníku, budete i nadále postupovat v jeho vzdělávání podle Přílohy RVP ZV pro vzdělávání žáků s LMP.
V našem zařízení vzděláváme žáky dle ŠVP ZV i ŠVP ZV-LMP. Třídy jsou oddělené. Ke kterému datu musíme upravit ŠVP ZV? Mohli bychom žáky vzdělávané dle ŠVP ZV-LMP, kteří jsou v současnosti v 6. až 8. ročníku, příští školní rok případně vyučovat dle upraveného ŠVP ZV? Pokud ano, za jakých podmínek? ŠVP pro běžnou základní školu je potřebné upravit do 1. 9. 2016, ŠVP pro základní školu praktickou nejpozději do dvou let, tj. do roku 2018. Obecně platí dohoda, že žáci, kteří jsou na 2. stupni ZŠ praktických nebo ve třídách je možné vzdělávat až do ukončení jejich vzdělání podle původní přílohy, tedy původního ŠVP pro žáky s lehkým mentálním postižením. Pokud budete chtít vzdělávat již podle úpravy RVP ZV, zvažte, nakolik to bude možné, vzhledem k předchozímu vzdělávání těchto žáků, jinému rozložení obsahů i výstupů. Principiálně to možné je, měl byste pak tedy vycházet z RVP ZV a pracovat na úpravě ŠVP co nejrychleji. Vycházet můžete dále z doporučení ke vzdělávání žáků vydaných do 1. 9. 2016 ŠPZ. 2 Podpůrná opatření: Rozumím tomu správně, že děti s tzv. hraničním intelektem (s vědomím neoficiální terminologie) budou mít nárok povětšinou na podpůrná opatření v rámci 2. stupně. Pokud budeme žádat asistenta pedagoga, budou využívat 3. stupně podpory??? (tzn. do zprávy se uvede 3. stupeň?). Vyhláška a přehled podpůrných opatření počítá se všemi žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, kam patří i žáci s hraničním intelektem. Tito žáci mají nárok na IVP a na řadu dalších podpůrných opatření včetně předmětu speciálně pedagogické péče, pedagogické intervence, úprav hodnocení, metod práce, asistenta pedagoga. Dle 2 odst. 4 vyhlášky č.27/2016 Sb. se podpůrná opatření poskytují samostatně nebo v kombinacích různých druhů a stupňů v souladu se zjištěnými speciálními vzdělávacími potřebami žáka. Konkrétní druh podpůrného opatření lze poskytovat pouze v jednom stupni. V doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole se uvede převažující stupeň podpůrných opatření. Žák s hraničním intelektem může mít obtíže ve 2. stupni podpory i ve 3. stupni podpory, to je velmi individuální. Pokud bude třeba jeho podpory asistentem tak musí být ve 3. stupni PO a školské poradenské zařízení musí doložit účelnost svého rozhodnutí pro žáka. 15 Doporučení: Pokud je školní družina součástí školy, je nutné i pro tuto družinu v případě potřeby doporučení asistenta pedagoga /kde doporučuji např. úvazek 0,25/ psát samostatné Doporučení pro školská zařízení? Nebo stačí 1 Doporučení pro školu, kde je toto doporučeno. Jestliže je školské zařízení (např. družina) jiná právnická osoba než škola, kterou žák navštěvuje, píše se navíc Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školském zařízení. V případě, že je školské zařízení (např. družina) součástí školy (družina a škola je jedna právnická osoba), postačí pouze Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve
škole, kde je v doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami toto zohledněno. Žáci s hraničním intelektem: Zajímalo by mne, jak to bude s RVP pro tzv. hraniční žáky. Od novely jsme si my - z terénu - slibovali, že, se těmto dětem uleví: budou zařazeni to 2. kategorie, budou mít nárok na uzpůsobení nároků s využitím IVP, které by navazovalo na úroveň jejich aktuálních schopností. Podle posledních informací to ale vypadá, že možnost využití IVP bude až od 3. stupně. Mohli byste, prosím, situaci vyjasnit. Hraniční žák není odborně definovaný, jedná se obvykle o žáka s hraničním intelektem na hranici podprůměru. Vyhláška a přehled podpůrných opatření počítá se všemi žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, kam patří i tito žáci. Mají tak nárok jak na IVP (mimochodem od 2. stupně podpůrných opatření), tak na řadu dalších podpůrných opatření včetně předmětu speciálně pedagogické péče, pedagogické intervence, úprav hodnocení, metod práce, modifikace obsahů atd. Zeptám se konkrétněji: bude možné využít v rámci zohlednění dětí s podprůměrným intelektem toho, aby byly v rámci RVP ZV vzdělávány v rozsahu minimální doporučené úrovně? Tzn. prakticky: budou mít nárok na minimalizaci učiva v rámci výše uvedeného? Nebo je minimálně doporučená úroveň záležitostí jen pro děti s LMP? Pro hraniční žáky je možné volit úpravu obsahů vzdělávání a tím modifikovat nároky na jejich vzdělávání, výstupy ze vzdělávání jim nelze upravovat. Úpravou obsahů ale dosáhnete i zmírnění nároků na výstupy ze vzdělávání těchto žáků. Jinak mají nárok na IVP, předměty speciálně pedagogické péče, pedagogické intervence a v případě potřeby i na asistenta. Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda do speciální třídy ZŠ mohou být zařazeny i děti v hraničním pásmu, které mají potíže s výukou a hlavně jim neprospívá vetší množství dětí ve třídě (28-29) a potřebovali by individuální péči v menším počtu žáků. Pravděpodobně máte na mysli žáky s podprůměrným intelektem. To bohužel nejde, protože nepatří do skupiny žáků uvedených v 16, odstavec. 9. Přesto můžete tyto žáky mít s podporou ve vzdělávání- mohou mít IVP a pokud to bude třeba i asistenta pedagoga a úpravy v organizaci jejich vzdělávání- mohou mít předměty speciálně pedagogické péče, můžete jim upravit obsahy vzdělávání po návštěvě ŠPZ. Úprava obsahů vzdělávání může přispět ke snížení obtížnosti pro žáka, současně můžete pracovat s disponibilní časovou dotací a posilovat zejména ty oblasti, kde má žák největší problémy. Počet žáků ve třídě pak můžete také snížit, pokud budete mít žáků se SVP 4-5. V případě, že nemůžete počet žáků ve třídě snížit, můžete požádat o posílení podpory dalším pedagogickým pracovníkem. Předměty speciálně pedagogické péče můžete realizovat pro skupinu těchto žáků. Současně můžete podpořit žáky i v přípravě na školu, formou podpůrného opatření v podobě hodiny týdně na přípravu do školy.
5, 18 Asistent pedagoga: Již několikrát nám bylo přednášeno, že dle novelizované legislativy od 1. 9. 2016 budou školská poradenská zařízení při doporučení asistenta pedagoga vyplňovat dlouhý asi 12 ti stránkový formulář, budou posuzovat potřebnost asistenta pedagoga v každém vyučovaném předmětu. Slyšela jsem, že ten formulář je na webu NÚVu, ale ač jsem jej zde opakovaně hledala, nikde jsem jej zde nenašla. Pěkně prosím o zaslání tohoto formuláře e-mailem, s odkazem, kde je umístěn, třeba je tam více užitečných informací ke stažení. Tato informace se nezakládá na pravdě. Doporučení asistenta pedagoga bude součástí formuláře Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. V doporučení se tak jako v minulosti uvádí specifika žáka a následně doporučení k jeho vzdělávání podle zvoleného stupně podpůrných opatření, případně jejich kombinace. Údaj o asistentovi tak bude jako dosud obsahovat velikost úvazku a klíčové činnosti, které má asistent zajišťovat. Doporučení je součástí dokumentů, které jsou ve vyhlášce. Vyhláška je na webových stránkách NÚV, včetně vzorově vyplněného formuláře. Je již znám termín - pokud bude jiný - kdy se budou podávat požadavky na asistenty pedagoga pro období 9-12/2016? Požadavky půjdou prostřednictvím doporučení ke vzdělávání žáka až po 1. 9. 2016, prostřednictvím školní matriky. Můj dotaz se týká se asistentů pedagoga ve školních družinách. Jak to bude s jejich financováním od 1. 9. 2016, pokud žák ještě nebude přešetřen a nebude mít stanovenou míru podpůrných opatření, z jakých prostředků bude financován, pokud z KÚ dostaneme pouze určitou částku, která stěží pokryje náklady na dobu výuky. Budeme muset čekat na kontrolní přešetření? Pokud bude vzdělávání žáka vyžadovat asistenta pedagoga ve družině, tak jej může žák získat po 1. 9. 2016. Současně již dnes je možné získat AP pro školu, družina je obvykle součástí školy, takže by asistent ve škole mohl působit. Jinak to bude možné až k uvedenému datu. Asistenti pedagoga jsou i v současnosti financováni jak normativně (příplatek na zdravotní postižení, který je součástí krajských normativů), tak mimonormativně (dofinancování z rezervy). Otázka systémové podpory (nejen) formou asistenta pedagoga bude řešena jednak novelou školského zákona s účinností od 1. 9. 2016, tak připravovanou reformou financování regionálního školství. V roce 2016 byla novelou směrnice čj. 28768/2005-45 dána KÚ větší možnost vytvoření rezervy (až do výše 3,1 % z normativně přidělených finančních prostředků) a tato možnost byla i ze strany MŠMT finančně pokryta. Zvýšení oproti roku 2015 je ve výši 528 mil. Kč, která má být využita v roce 2016 na zvýšenou podporu společného vzdělávání. Naše škola zaměstnává již řadu let na dobu neurčitou asistenty pro sociálně znevýhodněné děti. Někteří tu už pracují více než 10 let. Mají smlouvu na dobu neurčitou. Jejich práce obsahuje přesně náplň práce asistenta
pedagoga, včetně komunikace s minoritní skupinou obyvatel Ústí nad Labem. Jako odborníci byli často zváni k řadě diskusí a také se jako specialisté účastnili řady přednášek či školení. Pro místní jsou vzorem proto, že chodí pravidelně do práce, mají stálý příjem a žijí normální život jako majoritní společnost (z 5 asistentů jsou 4 Romové). Financováni byli různě, pomáhalo město, samozřejmě rozvojový program, atd. S příchodem nových zákonů a vyhlášek jsem získal dojem, že se vše musí zjednodušit. Absolvoval jsem však dvě školení (jedno v Ústí nad Labem, jedno včera v Praze), kde mi bylo sděleno, že bude velký problém na takové asistenty získat finanční prostředky. Peníze na asistenty mám do srpna 2016.1. Mám zde cca 30 lehce mentálně postižených dětí (říkám cca, protože vzhledem k časté migraci se ten počet neustále mění). Další děti jsou sociálně znevýhodněné. Budu mít nárok na asistenta pedagoga podle nových pravidel od září 2016? Pokud máte tolik žáků s LMP tak by bylo vhodné dělit třídu a podle novely školského zákona a vyhlášky č.27/2016 Sb., máte nárok na celé spektrum podpůrných opatření. Asistent pedagoga je vydefinován v 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb., zde se předpokládá, že bude poskytován od 3. stupně podpůrných opatření v rozsahu od 0,25 až do 1,0 včetně družiny a školního klubu. Výuku žáků můžete podpořit i podpůrným opatřením na podporu domácí přípravy (1 h denně), dále posílit výuku českého jazyka nebo dalších předmětů v rámci disponibilních hodin. Pokud máte ve třídě více žáků, kteří vyžadují podporu, pak můžete postupovat dle 18 odst. 1 vyhlášky č.27/2016 Sb., pokud je ve třídě, oddělení nebo studijní skupině počet žáků s přiznaným podpůrným opatřením druhého až pátého stupně v souladu s 17 odst. 4 vyšší než pět, lze pro jejich vzdělávání využít asistenta pedagoga nad rámec poskytovaných podpůrných opatření, omezení počtu žáků připadajících na asistenta pedagoga se neuplatní. Tzn., že 18 vyhlášky č.27/2016 Sb. umožňuje přítomnost asistenta pedagoga ne pro žáka, ale pro třídu. Tento asistent pedagoga se bude saturovat z rozvojových programů a bude pro žáky dnes ze sociálně znevýhodněného prostředí. V tomto případě o asistentovi pedagoga nebude rozhodovat školské poradenské zařízení (PPP, SPC), ale bude o něm rozhodovat a žádat si o něj sám ředitel školy. Ředitel školy může o tohoto asistenta pedagoga požádat v případě, že žáků dnes se sociálním znevýhodněním, má ve třídě více než 5 (do tohoto počtu se nezapočítávají žáci, kteří mají asistenta pedagoga jako podpůrné opatření, nebo mají jiná podpůrná opatření). Bylo mi sděleno i extrémní řešení, že tyto asistenty mít nebudu. Je možné, že by tato situace nastala? Není. Doporučení asistenta pedagoga jako podpůrné opatření pro žáka bude součástí formuláře Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami od školského poradenského zařízení. Asistent pedagoga jako podpůrné opatření pro žáka bude normativně financován, tzn., bude na něj nárok ze zákona. Z hlediska přiznaných podpůrných opatření u dětí, žáků a studentů bude jejich financování nárokové, ve stejné výši v rámci celé republiky. Formou rozvojových programů bude finančně řešen asistent pedagoga pro žáky dnes ze sociálně znevýhodněného prostředí. 17 Organizace vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními:
Kolik dětí s podpůrným opatřením 2-5 mohu mít v jedné běžné třídě, když budu mít snížený počet ve třídě ( 19-20 dětí)? Ve třídě může být maximálně 5 žáků s podpůrnými opatřeními 2.-3. stupně, nebo 4 žáci s vyššími stupni podpůrných opatření 4.-5. stupně. Kolik dětí s podpůrným opatřením 2-5 mohu mít v běžné třídě při plném počtu dětí - 28 dětí? Počet žáků třídy se za každého žáka s potřebou podpůrných opatření snižuje o 2 žáky, takže při 5 integrovaných máte 18 žáků. 19 Pravidla vzdělávání žáků uvedených v 16 odst. 9 zákona: V jedné běžné ZŠ by chtěli založit od nového školního roku speciální třídu, hlavně by chtěli pomoci holčičce ve 3. třídě, u které bylo diagnostikováno LMP, má kombinované postižení (ADHD, poruchy spánku, celiakie). Do současné doby byla vzdělávána dle RVP-ZV, s IVP a s AP, ale počet dětí 29 je šílený. Snížení počtu dětí ve třídě nejde zatím realizovat, jelikož škola nemá zatím prostory a ani organizačně by se to zatím nedalo udělat, ale jediné, co by mohla a nebyl by problém založit právě onu speciální třídu. Rodiče by tuto variantu i velmi přivítali, jelikož by v té třídě bylo méně dětí a holčičce by to hodně prospělo. Jaké žáky by mělo vedení školy shromáždit, tedy jaké poruchy a postižení mohou společně ve třídě být? Tedy, co proto má škola udělat? Dle 19 odst. 3 Vyhlášky č.27/2016 Sb. jsou školy, třídy, oddělení a studijní skupiny zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v 16 odst. 9 zákona a v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním uvedeným v 16 odst. 9 zákona. Jejich počet nesmí přesáhnout ¼ nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo skupině. Pokud by to byla třída vytvořená pro děti s mentálním postižením, pak by v ní mohli být pouze žáci s MP a případně s kombinacemi jiných druhů postižení u stejných žáků. Počty žáků ve třídě uvádí 25 vyhlášky č.27/2016sb. Zda může být součástí třídy dle 16 odst. 9 pouze jen jeden žák s kombinovaným postižením, který hlavně má i diagnostikované LMP, ostatní by byli bez LMP. Pokud se jedná o žáka, u kterého je LMP jedním z řady postižení, pak ano. Pokud má pouze LMP a žádnou kombinaci, měla byste dodržet ustanovení 19, odst. 5 vyhlášky č. 27/20016 Sb. 23 Přezkoumání podmínek: Z nové Vyhlášky č. 27, 23 - Přezkoumání podmínek, odst. 1) - vyplývá, že i žáci s LMP (i ti ostatní dle 16 odst. 9) jsou vyhodnocování (vyšetřeni) rok po zařazení nebo převedení a další vyhodnocení nejpozději do 2 let od
předešlého vyhodnocení. Na setkání s PhDr. Zapletalovou na NÚV 26. 1. vyplynulo, že by žáci s LMP měli být každý rok přešetřeni /každoroční rediagnostika/. Z výše uvedeného paragrafu však toto nevyplývá. Prosím tedy o objasnění - s odkazem na paragraf vyhlášky - jak toto tedy v praxi realizovat. Je třeba vycházet z 20, doporučení je platné po dobu v něm stanovenou, zpravidla nejvýše na dobu 2 let; v případě doporučení zařazení žáka do školy pro žáky s mentálním postižením nejdéle po dobu 1 roku, nejedná-li se o žáka se středně těžkým nebo těžkým mentálním postižením. Tam platí doporučení dva roky. Z toho tedy vyplývá platnost doporučení = 1 rok a následně po roce se vyhodnocuje, nakolik jsou zvolená podpůrná opatření pro žáka vhodná, případně, zda bude třeba zvolit jiná. 25 Počty žáků: Speciální třídy: třída pro děti s PAS - pokud bude podpůrné opatření u všech 5 - tak bych měla mít max dětí 6 - to jsem se dočetla, je to pravda??? Pokud budete mít žáky s PAS tak třída může mít minimálně 6 a max. 14 žáků, pokud ŠPZ shledá, že by tyto počty žáků nevedly k naplňování vzdělávacích potřeb je možné snížit počet žáků na 4. Příloha č. 1 vyhlášky Přehled podpůrných opatření: Co patří mezi předměty speciálně pedagogické péče? Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogickými pracovníky školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy školy nebo školského poradenského zařízení při dodržení nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin, přičemž ve druhém stupni podpory je zaměřen na nápravy v oblasti logopedických obtíží, řečové výchovy, specifických poruch učení, rozvoj grafomotorických dovedností, rozvoj vizuálně percepčních dovedností, zdravotní tělesné výchovy, nácvik sociální komunikace. Ve třetím stupni podpory zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče uvedené ve druhém stupni podpůrných opatření, doplněné např. o zrakovou stimulaci, bazální stimulaci u žáků s mentálním postižením, práci s optickými pomůckami, logopedickou péči, u žáků, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se věnuje rozvíjení sluchového vnímání, odezírání, rozumění mluvené řeči a její produkci, českému znakovému jazyku, dále se věnuje prostorové orientaci, případně dalším oblastem speciálně pedagogické péče. Ve čtvrtém stupni podpory je předmět speciálně pedagogické péče zaměřen na oblasti předmětů speciálně pedagogické péče ve druhém i třetím stupni podpůrných opatření a dále na český znakový jazyk, prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace, na prostorovou orientaci, na samostatný pohyb zrakově postižených, na práci s optickými pomůckami, na Braillovo písmo, na bazální stimulaci u žáků s kombinovanými vadami, případně vychází z dalších obtíží žáků, které vyplývají z charakteru jejich zdravotních obtíží. V pátém stupni podpory vychází předmět speciálně pedagogické péče ze specifik obtíží žáka, je stanoven SPC. Jaké konkrétní vzdělání musí mít speciální pedagog pro výuku předmětů speciálně pedagogické péče dle Vyhlášky č.27/2016- novely ŠZ? Pro naši
školu přichází v úvahu dle přílohy 1 zmíněné vyhlášky: řečová výchova, grafomotorické dovednosti, logopedická péče, zraková stimulace, náprava dys - oslabení. Speciální pedagog logoped, speciální pedagog-tyfloped, případně pro dys poruchy by mohl pracovat pedagog s rozšířenou kompetencí pro speciální pedagogiku. Jak je to s výukou cizího jazyka u žáků s LMP? Chápu správně, že případně tento vzdělávací obsah částečně nebo úplně nahradit jiným vzdělávacím obsahem, a případně u některých žáků s LMP (podle individuálních dispozic) cizí jazyk vůbec nevyučovat anebo vyučovat s menší časovou dotací? Na doporučení školského poradenského zařízení je možné například nahradit od třetího stupně podpůrných opatření vzdělávací obsah druhého cizího jazyka vzdělávacím obsahem prvního cizího jazyka nebo předmětem speciálně pedagogické péče či obsahem tématu Člověk a svět práce. Prosím o informaci, zda každá základní škola musí nebo bude muset mít zajištěn bezbariérový přístup a pokud ano, v jakém rozsahu. Provedení takových úprav by bylo v budově naší letité školy technicky velmi obtížné. Stavební úpravy se řídí jinými ustanoveními než školským zákonem, je tedy třeba vycházet z konkrétních podmínek škol, z jejich přístupnosti pro žáky se zdravotním postižením, které by vyžadovalo stavební úpravy, ze Stavebního zákona a dalších norem. Také je dobré si zmapovat, kolik byste mohli mít žáků, kteří by podobné úpravy mohli vyžadovat ve vašem regionu a následně se zajímat o programy IROP, pro získání finančních prostředků na možné stavební úpravy. Pokud je budova památkově chráněná, je možné, že to nebude možné a pak nemůžete zajistit podmínky pro vzdělávání tělesně postižených. Školní družiny: Jak bude situace žáků s lehkým mentálním postižením řešena ve školních družinách, kde integrované žáky obvykle asistent pedagoga ani osobní asistent nedoprovází? Přitom stále jsou oddělení ŠD naplňována do počtu 30 žáků. Nově se počítá i s pobytem žáka v družině, podpora žákovi se vztahuje tedy i na družinu. Pokud bude třeba snížit počet žáků ve skupině, bude to možné; pokud žák má pro vzdělávání asistenta pedagoga a jeho pobyt v družině by přítomnost asistenta vyžadoval, bude ho moci mít jako podpůrné opatření, v odpovídajícím rozsahu délky pobytu v družině. Počet žáků bude upraven v prováděcí vyhlášce. Jaké změny se s chystaným společným vzděláváním připravují pro školní družiny. Dnes je situace taková, že integrovaní žáci běžně navštěvují školní družinu, a to bez nároku na asistenta a úlevy pro vychovatelky, například ve snížení počtu žáků. Práce je mnohdy velmi náročná a nedokážu si představit, jak to bude s přibývajícím počtem těchto žáků. Dočetla jsem se o
asistentech na výuku ve školách, o chůvách v mateřských školách, ale o školních družinách zatím nic, pokud jsem tedy něco nepřehlédla. Faktem je, že družina není nároková, ale odmítnout těmto dětem docházku do ní, už příliš nekoresponduje s inkluzí. Novela školského zákona upravuje průběh vzdělávání žáků ve školách a ve školských zařízeních, tedy i družinách. Pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují podpůrná opatření také při jeho účasti v družině, může obdržet vybraná podpůrná opatření i za účelem pobytu v družině. Tedy i zmiňovaného asistenta pedagoga. Rozsah podpory bude závislý na zvoleném stupni podpůrných opatření a tedy i na závažnosti obtíží žáka. Pokud je družina součástí jedné právnické osoby školy, pak doporučení ke vzdělávání žáka bude obsahovat i doporučení, které se bude vztahovat k družině. Pokud družina nebude součástí jedné právnické osoby, obdrží žák doporučení pro družinu ve specifickém dokumentu. Školské poradenské zařízení pak bude vystavovat doporučení družině a celý proces schválení podpory bude probíhat v družině. Podrobnější informace naleznete v přehledu podpůrných opatření, který je součástí nové vyhlášky. Další dotazy a odpovědi ke společnému vzdělávání: 1. Budou se rušit praktické školy? MŠMT v souvislosti se společným vzděláváním žádné školy neruší a ze své pozice ani rušit nemůže. V souladu s novelou školského zákona se pouze ruší Příloha 2 RVP ZV - upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP LMP) od 1.9. 2018 bude pouze dobíhající do 31.8.2020 a od 1.9. 2020 se všichni žáci z těchto škol budou vzdělávat podle ŠVP v souladu s upraveným RVP ZV, resp. podle IVP. Neznamená to však, že se budou žáci násilně přemisťovat do škol běžných nebo že jejich učitelé budou náhle bez práce. 2. Jak to bude vypadat s RVP ZV? Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání byl schválen a vydán jako příloha Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: MŠMT-28603/2016 ze dne 22. února 2016. Byl uveden do souladu s platnými právními předpisy. Zcela změněny byly kapitoly 8 a 9 upravující vzdělávání žáků se SVP a žáků nadaných a mimořádně nadaných. V kapitole 7 byl upraven učební plán tak, aby lépe umožňoval sestavit ŠVP. Do kapitoly 5 byly přidány minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. Vycházejí většinou z očekávaných výstupů z Přílohy 2 RVP ZV upravující vzdělávání žáků s LMP a neslouží jako podklad pro tvorbu ŠVP, ale jen pro IVP žáků s lehkým mentálním postižením s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně. Metodická podpora pro školy při úpravě a tvorbě školních vzdělávacích programů je dostupná na www.rvp.cz/pruvodce. 3. Co bude s pedagogy speciálních škol (bude pro ně v důsledku zavádění společného vzdělávání práce?)
Možnost vzdělávání ve školách zřízených pro žáky se středním a těžkým mentálním postižením novela školského zákona nijak neomezuje. Novela má naopak za cíl zlepšit podmínky pro vzdělávání všech dětí se speciálními vzdělávacími potřebami díky nárokovým podpůrným opatřením v běžných i speciálních školách. Potřeba kvalifikovaných speciálních pedagogů spíše vzroste. 4. Budou mít pedagogové z běžných škol dostatečnou kvalifikaci pro práci se žáky, kteří nastoupí ze speciálních škol? Nástup žáků ze speciálních škol, které jsou určené pro děti a žáky se středním a těžkým mentálním postižením, do škol běžných, lze předpokládat pouze výjimečně. Systém speciálních škol jako součást vzdělávacího systému zůstává zachován. Pokud by ale rodiče žáka, který se vzdělává ve škole specializované pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, navrhli jeho přechod do běžné školy, musí být nejdříve posouzena situace žáka i školy ze strany odborného pracoviště školského poradenského zařízení. Podstatou změn je zajištění užší průběžné součinnosti mezi školským poradenským zařízením, školou a rodiči. Už tím se dostává odborné podpory pedagogům. Dále je pedagogům novelou školského zákona garantována systémová podpora v rámci nově navržených podpůrných opatření (kromě jiného také podpora pedagogům ve škole ze strany odborníků - speciálních pedagogů a školních psychologů, případně personální podpora ze strany asistenta pedagoga). Bližší podrobnosti vyplynou z prováděcího předpisu k uvedené novele školského zákona, která je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení i u externí odborné veřejnosti. Návrh vyhlášky bude zaslán do meziresortního připomínkového řízení nejpozději na počátku listopadu. Současně MŠMT připravuje informační kampaň k vysvětlení nové právní úpravy i její budoucí aplikace. Již také probíhá vzdělávání učitelů a pracovníků školských poradenských zařízení. Hlavní vzdělávací kampaň proběhne v prvním pololeté příštího roku. 5. Bude MŠMT finančně přispívat běžným školám na asistenty (příp. další odborné pracovníky), kteří budou ve školách od 1. 9. 2016 zapotřebí? Asistenti pedagoga jsou i v současnosti financováni jak normativně, tak mimonormativně. Otázka systémové podpory (nejen) formou asistenta pedagoga bude řešena jednak novelou školského zákona s účinností od 1. 9. 2016, tak připravovanou reformou financování regionálního školství. Další finance na asistenty pedagoga můžou krajské úřady využít z novelizované směrnice, kterou se stanoví zásady pro rozpis financí ze státního rozpočtu školám a školským zařízením. Nově umožní krajským úřadům navýšit objem povinné rezervy až na 3,1 %. Tyto peníze tak můžou krajské úřady použít na případné dofinancování asistentů pedagoga. Více zde: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/msmt-umozni-krajum-vyclenit-vicepenez-na-asistenty-pedagoga?highlightwords=asistent 6. Nestanou se některé školy příliš proinkluzivní a pro veřejnost se zařadí do
kategorie dřívějších zvláštních škol a vedle toho vzniknou soukromé neinkluzivní základní školy a státní budou vyučovat děti, které "zbudou"? Ano, vzhledem k segregačnímu charakteru celého našeho vzdělávacího systému, tj. existenci víceletých gymnázií a specializovaných škol pro nadané, a také vzhledem k právu rodiče na volbu školy pro své dítě toto nebezpečí hrozí. Bude třeba působit dobrými příklady, pracovat s rodiči i veřejností především však zajistit učitelům takové podmínky, aby se celá věc podařila co nejlépe. To není možné hned, jde o běh na dlouhou trať. Začít se však někdy musí, protože společné vzdělávání přináší v dlouhodobé perspektivě pro společnost pozitivní efekty. 7. Co jsou to podpůrná opatření a jak bude probíhat posouzení vzdělávacích potřeb respektive podpůrných opatření ke vzdělávání žáka? Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga se žákem, kdy jeho vzdělávání v různé míře vyžaduje upravit průběh jeho vzdělávání. Cílem úprav je především vyrovnávat podmínky ke vzdělávání žáka, které mohou být ovlivněny mírnými problémy nebo závažnými obtížemi, které jsou způsobeny nepřipraveností žáka na školu, odlišnými životními podmínkami a odlišným kulturním prostředím ze kterého žák vstupuje do vzdělávání. Současně početnou skupinu budou představovat žáci s nepříznivým aktuálním zdravotním stavem, který může ovlivňovat vzdělávání žáků nebo zdravotní postižení žáka. Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. V. stupně. Podpůrná opatření různých stupňů lze kombinovat. Vedle organizace vzdělávání obsahují také speciální učebnice a pomůcky a kompenzační pomůcky. I. stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola. II. -V. stupeň navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení. Pro pedagoga je přirozené, že vzdělává heterogenní třídu, kde se žáci liší mírou nadání i případné potřeby úprav průběhu výuky. Podpůrná opatření specifikují vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou uplatnit ve výuce pedagogové s cílem podpořit vzdělávání žáka zejména změnou pedagogických postupů -jedná se především o úpravy metod výuky, didaktické postupy a úpravy v kritériích hodnocení žáka, případně o změny ve strategiích učení žáka. Pokud je charakter obtíží žáka takový, že postačují pedagogické postupy, pak škola volí 1. stupeň podpůrného opatření. Může postačovat zvýšená individualizace v postupech se žákem, a nebo je třeba, aby se na úpravách v postupech vzdělávání žáka domluvilo více pedagogů, pak je vhodné vytvářet Plán pedagogické podpory. Plán stručně popisuje, kde má žák problémy, co se v postupech práce změní a jak se to promítne do metod práce, organizace vzdělávání žáka i jeho hodnocení. Popis má být stručný, je záznamem pro pedagoga/y jak s žákem pracuje/jí, s jakým úspěchem. Pokud zvolené úpravy v práci s žákem nepovedou ani po 3 měsících k očekávané změně, obtíže žáka
budou pokračovat nebo se budou ještě zhoršovat, pak vysílá škola zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka do školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Školské poradenské zařízení žáka objedná k posouzení jeho vzdělávacích potřeb, objednací lhůta by měla respektovat i důvody pro které žák do školského poradenského zařízení přichází. Na základě vyhodnocení všech podkladů se kterými žák do PPP nebo SPC přichází (Plán pedagogické podpory, vyšetření lékařů a klinických odborníků, vyšetření z jiných školských poradenských zařízení atd.), dojde k vyšetření žáka za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí školské poradenské zařízení vydává škole Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, které obsahuje závěry z vyšetření žáka a doporučovaná podpůrná opatření. K těm patří podpůrná opatření, která se vztahují k: úpravě metod a forem vzdělávání žáka k podpoře školním poradenským pracovištěm úpravě obsahu vzdělávání a případně k úpravě výstupů ze vzdělávání u žáků, kde je tato úprava možná a nezbytná organizaci vzdělávání (organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, počet žáků ve třídě nebo skupině..) IVP Personální podpora pro práci pedagoga- asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, školní psycholog/školní speciální pedagog, Podpora pro žáka - tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent nebo přítomnost další osoby Metodická podpora v intenzivní podobě ze strany ŠPZ po dobu 6 měsíců v případech, kdy škola vzdělává žáka, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky ŠPZ Hodnocení žáka- školské zařízení doporučuje přesně, jak je třeba zohlednit specifika žákových obtíží v jeho hodnocení a sebehodnocení, jak pracovat s kritérii, s motivací a s postoji žáků ke vzdělávání Podpora pedagogické práce a současně posílení vzdělávání žáků zahrnuje intervence, které směřují často k reedukaci prostřednictvím předmětu speciálně pedagogické péče nebo intervence pedagogické, které zahrnují posílení výuky v předmětech, kde je třeba podpořit výuku žáka nebo přípravu na ní, včetně domácí přípravy. Pokud to vzdělávání žáka vyžaduje, je možné jeho vzdělávání prodloužit až o 1, respektive 2 roky. Dále je možné jeden ročník rozložit na 2 roky. Pokud žák měl v průběhu vzdělávání podpůrná opatření, která jsou takového druhu, že se bez nich neobejde žáka ani při přijímacím řízení, pak mu bude upraven průběh této zkoušky.
Obdobně i u ukončování vzdělávání na střední škole zakončené závěrečnou zkouškou, výučním listem a praktickou zkouškou nebo maturitní zkouškou, podobně jako absolutoriem v konzervatoři nebo na vyšší odborné škole. Podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostoru, kde se žák vzdělává. Podpůrná opatření mají tzv. normovanou finanční náročnost, je tedy zřejmé kolik finančních prostředků za opatřením půjde. Stejně tak je zřejmé, že podpůrné opatření je tzv. nárokové. 8. Je nutné, abych jako rodič musel na podpůrná opatření přispět? Podpůrná opatření jsou poskytována jako nároková, z čehož plyne, že rodiče se na jejich financování nemusejí podílet. Nicméně, je zřejmé, že v řadě případů může jedno podpůrné opatření využívat více žáků současně. Například úpravu metod, organizaci vzdělávání, předmět speciálně pedagogické péče atd., stejně jako asistenta pedagoga může sdílet i více žáků. Pomůcky lze zakoupit, ale možná je i výpůjčka, pokud škola pomůcky již vlastní. ŠPZ musí postupovat v navrhování vždy velmi hospodárně, s respektem k nejlepšímu zájmu žáka a jeho vzdělávání. 9. Co bude s pedagogy speciálních škol? Bude pro ně v důsledku zavádění společného vzdělávání práce? Naopak, společné vzdělávání představuje pro speciální pedagogy významné uplatnění, protože se zvýší poptávka po této profesi a využití jejich odbornosti při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách hlavního vzdělávacího proudu je nasnadě. 10. Musí se škola řídit doporučením ŠPZ? Kdo ji bude kontrolovat? Podpůrná opatření škola poskytuje bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a udělení písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka s jejich poskytováním. Není-li ze závažných důvodů možné zabezpečit bezodkladné poskytování doporučeného PO, poskytuje škola po projednání se školským poradenským zařízením po dobu nezbytně nutnou k zajištění doporučeného podpůrného opatření jiné podpůrné opatření stejného stupně, které v nejvyšší možné míře zajistí naplnění vzdělávacích možností žáka vzhledem k jeho speciálním vzdělávacím potřebám. Kontrolou dodržování povinností školou je pověřena Česká školní inspekce.
11. Musím jako rodič souhlasit s podpůrnými opatřeními navrhovanými školským poradenským zařízením? Mám možnost jiné volby? Pokud se Váš nesouhlas nedá další komunikací se školským poradenským zařízením vysvětlit, můžete požádat revizní orgán o přešetření postupu školského poradenského zařízení. Zpráva i doporučení obsahující navrhovaná podpůrná opatření tedy podléhají možnosti revize. Oba tyto dokumenty budou obsahovat i poučení o možnosti revize závěrů v nich obsažených. Žadatelem o revizi může být nejen žák či zákonný zástupce, ale také škola, případně o revizi doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami může požádat i orgán veřejné moci. Revizní instancí bude právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem. Součástí revizního postupu bude prověření postupu školského poradenského zařízení. 12. Jak dlouho bude trvat revizní přešetření doporučení nebo zprávy z vyšetření? Revizní vyšetření bude realizováno do 60 dnů od podání žádosti. Do doby vydání závěrů revize bude platit původní doporučení vydané příslušným školským poradenským zařízením. 13. Co když škola doporučenou kompenzační pomůcku mít nebude? Při poskytování podpůrných opatření by škola, školské poradenské zařízení i zákonný zástupce měli spolupracovat, a to ještě ve fázi před vydáním samotného doporučení. Školské poradenské zařízení by mělo mít dostatek informací o kompenzačních pomůckách, které má škola aktuálně k dispozici a které by bylo možné využít. Vždy ale bude nezbytné, aby případná jiná kompenzační pomůcka sloužila k naplnění vzdělávacích potřeb žáka. Kompenzační pomůcky žáci mohou získat i od jiných resortů (MPSV, MZ). Pokud bude žák potřebovat kompenzační pomůcku, kterou bude potřebovat například ve školském zařízení, které nebude součástí školy a pomůcka bude nepřenosná, obdrží ji duplicitně. Obdobně se bude postupovat i v případech speciálních učebnic a pomůcek- možná je tedy výpůjčka školou nebo školským poradenským zařízením, případně nákup. 14. Co když rodič nebude chtít jít s dítětem do školského poradenského zařízení či nebude souhlasit s poskytováním jakýchkoli podpůrných opatření? Pokud rodič nebude spolupracovat se školským poradenským zařízení nebo se školou, a to i přesto, že u žáka (dítěte) je k naplnění jeho vzdělávacích potřeb nezbytné využití podpůrných opatření, bude postupováno shodným způsobem, jako v současné době. Prvním opatřením by vždy měla být snaha o vysvětlení a dohodu mezi rodiči, školou a poradenským zařízením. Pokud by snahy o dohodu nebyly reflektovány a jelikož se jedná o situaci, kdy rodič brání naplňování práv dítěte, lze využít také standardních
mechanismů ochrany dítěte, tedy je možné se obrátit na orgán sociálně právní ochrany dětí. 15. Pokud mám platné doporučení ze školského poradenského zařízení a na jeho základě je již nyní poskytována mému dítěti podpora ve vzdělání (asistent pedagoga), musím si zařídit nové doporučení ještě před 1. září 2016? Máte-li doporučení vydané před 1. září 2016, je možné na jeho základě poskytovat podporu i po 1. září 2016. Lhůta platnosti původního doporučení je až 3 roky, s výjimkou doporučení ke vzdělávání žáka ve škole dnes často označované jako speciální. Zde je platnost doporučení 1 rok. Přesto však můžete po 1. září 2016 požádat školské poradenské zařízení o novou diagnostiku, která již bude odpovídat možnostem podpůrných opatření dle školského zákona účinného po 1. září 2016. 16. Jak se bude postupovat se žáky, kteří jsou dnes vzděláváni ve speciálních školách? Nejpozději v květnu by měl ředitel školy oznámit žákům a jejich rodičům (zákonným zástupcům), že od 1. 9. 2016 mohou navštěvovat běžné základní školy, jejich vzdělávání pak bude probíhat s využíváním podpůrných opatření II. V. stupně. V těchto případech je třeba, aby žák, respektive jeho zákonný zástupce navštívil školské poradenské zařízení a nechal opětovně vyhodnotit svoji vzdělávací cestu. Pokud školské poradenské zařízení vyhodnotí pozitivně možnost využívání podpůrných opatření, je žák zařazen jako inkludovaný (integrovaný) do počtu 4 žáků max. na třídu v běžné ZŠ. Pokud se ukáže, že by podpůrná opatření nepostačovala a zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák požádá o zařazení do školy podle 16, odst. 9, pak žák zůstává ve speciální škole. 17. Jak to bude s praktickými školami? Zřizovateli praktických škol jsou typicky kraje. Tito zřizovatelé, se budou muset rozhodnout, pod jaký režim budou po účinnosti novely školského zákona od 1. září 2016 spadat. Zřizovatel by měl reflektovat, že škola bude při poskytování vzdělávání vycházet z doporučení školského poradenského zařízení a z rozhodnutí zákonného zástupce žáka, přičemž vše by mělo být činěno v nejlepším zájmu žáka. Zřizovatel má tři varianty: 1) rozhodne se, že bude tuto školu provozovat jako běžnou základní školu, tedy v ní budou vzděláváni žáci, jako v ostatních školách, a dále žáci s potřebou podpůrných opatření. Činnost školy může být však rovněž převedena pod právnickou osobu zřizovanou obcí, předpokladem bude dobrovolnost na obou stranách;
2) rozhodne se, že bude běžnou školou, ale bude mít třídy (ZŠ, MŠ), oddělení (konzervatoř) nebo skupiny (střední školy), které budou vzdělávat žáky vyjmenované v 16, odstavec 9. 3) rozhodne se, že bude školou, která je zřízena podle 16 odst. 9 školského zákona, tj. škola určená pro žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Musí přitom brát v úvahu, že tyto školy jsou určeny pro žáky, u kterých nepostačovala podpůrná opatření k zajištění jejich kvalitního vzdělávání a k uplatnění jejich práva na vzdělání. Ředitel takové školy má ale povinnost vůči žákům, kteří nejsou žáky podle 16 odst. 9 školského zákona, uvést jejich zařazení do školy zřízené podle 16 odst. 9 školského zákona, do souladu se zákonem nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné takového žáka převést do jiné třídy v rámci téže školy, pak musí písemně uvědomit zákonné zástupce žáka a poskytnout jim součinnost, metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016. 18. Jak budou vzděláváni žáci, kteří byli dříve vzděláváni podle přílohy RVP LMP? Vzdělávání těchto žáků je ošetřeno Opatřením ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: MŠMT-28603/2016 (http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladnivzdelavani/opatreni-ministryne-skolstvi-mladeze-a-telovychovy-kterym-se-1) od 1. září 2016 takto: pro žáky prvního stupně upraví škola (do doby uvedení školního vzdělávacího programu do souladu s upraveným RVP ZV) podmínky vzdělávání žáků podle jejich speciálních vzdělávacích potřeb a vychází zejména z upraveného RVP ZV; žáci druhého stupně základního vzdělávání, kteří se vzdělávali podle RVP ZV- LMP, dokončí základní vzdělávání podle dosavadního školního vzdělávacího programu vydaného v souladu u s RVP ZV-LMP; zákonný zástupce žáka může požádat o vzdělávání žáka podle RVP ZV vydaného Opatřením ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: MŠMT-28603/2016. 19. Pokud budou ve třídě základní školy žáci s podpůrnými opatřeními, bude jich tam i nadále moci být běžně 30? Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami klade vždy vyšší nároky na práci pedagogického pracovníka, na organizaci výuky, na uplatňování spektra všech podpůrných opatření. Je proto navrhováno, aby byl u různých druhů škol, zejména pak v případě tzv. běžné školy, snížen nejvyšší počet dětí, žáků nebo studentů ve třídě, oddělení nebo studijní skupině pro případy, že jsou zde vzděláváni rovněž žáci s přiznanými podpůrnými opatřeními. Tato problematika bude řešena v rámci doprovodné vyhlášky k vyhlášce, která provádí 19 školského zákona, kde by nejvyšší počet žáků v příslušných ustanoveních mohl být modifikován. Například tak, že by za každého žáka/dítě/studenta s podpůrným opatřením ve stupni 3 a vyšším, byl snížen nejvyšší počet žáků ve třídě/oddělení/studijní skupině o dva žáky. Při počtu
pěti žáků s podpůrnými opatřeními (II.-V.st) by tak se celkový počet žáků ve třídě snížil ze 30 na 20. 20. Jak bude práce pedagoga podpořena, pokud ve třídě bude vyšší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami než 4 nebo 5 a škola nemá možnost dalšího dělení tříd. V těchto případech je možné posílit práci pedagoga asistentem pedagoga nebo dalším pedagogickým pracovníkem v rozsahu od 0,5 do 1,0. Podle charakteru vzdělávacích specifik žáků, kteří budou vzděláváni s využíváním podpůrných opatření. 21. Nyní bylo z vysvědčení zřejmé, že žák byl vzděláván podle přílohy LMP. Bude po jejím zrušení dosažené vzdělání podle revidovaného RVP ZV nějak vyznačeno na vysvědčení? Na vysvědčené se bude uvádět, že žák byl vzděláván s využitím individuálního vzdělávacího plánu (IVP). 22. Kde lze získat více informací o podpůrných opatřeních. Text návrhu vyhlášky i s podrobným odůvodněním je uveřejněn na adrese http://www.msmt.cz/o-webu-msmt/spolecne-vzdelavani 23. Budou moci být podpůrná opatření hrazena z OP VVV? Podpůrná opatření nemohou být z OP VVV hrazena, neboť se jedná nárokovou položku ze státního rozpočtu. Z ESIF podpoříme opatření nenároková, doplňková. 24. Je možné z OP VVV podporovat speciální třídy zřízené na běžných školách? Toto možné není, neboť OP VVV podporuje primárně individuální integraci dětí do hlavního vzdělávacího proudu. 25. Je možné čerpat šablony na podporu inkluzivního vzdělávání z OP VVV? Školy si budou moci vybírat řádově z desítek šablon, a to na základě výsledků sebehodnotícího dotazníkového šetření. Pokud se škola rozhodne vybrat si některou z připravených šablon, bude podmínkou výběr alespoň jedné ze šablon určených k podpoře inkluzivního vzdělávání. Více informací k šablonám bude k dispozici na webových stránkách MŠMT na počátku roku 2016.
26. Lze již nyní využívat různých seminářů na téma vyhláška k inkluzivnímu vzdělávání? Vyhláška, která provádí zejména 19 školského zákona, ve znění zákona č. 82/2015 Sb., (vyhláška upravující vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) je v současnosti předmětem legislativního procesu, není tedy zatím její definitivní podoba. Z toho důvodu jsou informace k této právní úpravě ze zdrojů mimo MŠMT předčasné a nemusejí odpovídat konečnému znění vyhlášky. Ministerstvo proto upozorňuje na skutečnost, že informační semináře, vzdělávací aktivity a další metodická podpora bude poskytována zejména ze strany MŠMT, NÚV a dalších organizací řízených MŠMT v následujících měsících. Z časového hlediska bude těžiště těchto aktivit spadat do období po schválení vyhlášky v komisích Legislativní rady vlády. 27. Jaký je vztah Katalogu podpůrných opatření, který vznikl jako výstup projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR a vyhlášky k provedení 19 školského zákona? Dle samotných řešitelů projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR výstupy tohoto projektu směrovaly převážně do škol. Katalog podpůrných opatření a metodiky práce asistenta pedagoga při realizaci podpůrných opatření obsahují soubor praktických zkušeností učitelů a poradenských pracovníků, kteří s dětmi s daným znevýhodněním už pracovali. Jedná se tedy o nástroje určené školám a školským zařízením pro práci se žáky, kteří potřebují podpůrná opatření. Naproti tomu, přehled podpůrných opatření bude představovat závaznou součást právního předpisu, vyhlášky, která provádí zejména 19 školského zákona, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Spolu s vyhláškou obsahuje přehled systematicky uspořádaný souhrn jednotlivých podpůrných opatření a pravidla pro jejich doporučení školskými poradenskými zařízeními. Rovněž vyhláška obsahuje závazná pravidla pro následnou realizaci podpůrných opatření ve školách a školských zařízeních. Nepůjde tedy o metodický, ale o normativní text určující závazná pravidla, podle nichž je nutno v oblasti společného vzdělávání postupovat. 28. V příloze s přehledem podpůrných opatření je u II. stupně, položky 6, uvedeno několik možností: Pedagogická intervence A; Pedagogická intervence B; Předmět speciálně pedagogické péče A; Metodická podpora školského poradenského zařízení AB s počtem hodin za týden, či měsíc. Musí ŠPZ přiznat všechny možnosti naráz nebo může vybrat jen některé? A časovou dotaci může ponížit podle aktuální potřeby žáka a možnosti školy nebo jde o závazný údaj? Údaje jsou členěny podle příjemce A=škola; B=školské zařízení (družina, školní klub, ), AB pak znamená možnost podpory pro tyto subjekty. ŠPZ bude vždy přiznávat takový rozsah podpory, který bude pro žáka nezbytný, tedy nemusí mít vše, co je ve stupni podpory umožněno, protože každý stupeň podpůrných opatření je pro široké spektrum žáků a ŠPZ bude podpory vybírat podle charakteru obtíží žáka. Není tedy nezbytné, aby měl vše, co je ve stupni podpory možné. Počítá se i s možností podpory ve školském