Obr.22 Na výtoku Lazecké stružky (z odvalu Hohenegger) se začalo tvořit Lazecké jezero - 80.léta 20.století
Obr.č.23 Představuje současnou krajinu-v pozadí Důl Lazy (dnes součást Dolu Karviná), lineární tvary představuje vlečka. Sanovaná krajina-v pravo dole louka temene odvalu Hohenegger, ozeleněný svah a louka svažující se do mokřadu a vodní plochy ukryté vlevo... Obr. č.24 Nová krajina v Orlové-Lazích, pod bývalou kolonií Na kopci s jezerem-dtto obr. č.23,24 Základní údaje k obr.č.22-24 Lok.bývalých hornických kolonií-liberdovy a Červené v Orlové-Lazích Zástavba ustoupila těžbě, říčka Stružka-v této části nese název dle katastru Lazecká se rozlila do krajiny Skrývkami kulturní zeminy byly zahájeny sanační práce (použity pro zpětný překryv) V roce 1992 se přeložily inženýrské sítě do koridoru podél vlečky, která určila niveletu zahlazení důlní činnosti a tudíž je koridor bezpečný a výškově trvalý Následná TR(technická rekultivace)za pomoci moderních technologií a strojního parku tvarovala území a spojovala s okolní krajinou. Materiál násypů cca 10 m tvořila důlní hlušina, stavební suť a popílek, následoval překryv zúrodnění schopnou zeminou BR (biologická rekultivace)představuje výsadbu vodomilné vegetace poblíž jezera i klasické zalesnění formou remízů Stavba ukončena v r.2003 Rozloha 55 ha,z toho vodní plocha 20 ha, zeleň 35 ha (vodomilná, veřejná, lesní)
Výdaje: cca 75 mil.kč Zdroj financování: OKD, státní ekologická dotace Současné využití: myslivecké honitby, sportovní rybaření Kam patří Důl Lazy? Do hornická činnosti v Orlové Na území města Orlová probíhala dlouhodobá těžba karbonského uhlí prostřednictvím čtyř dolů. Katastrální území Orlová-město ovlivnil důl Doubrava a důl Lazy, k. ú. Lazy ovlivnil důl Lazy, na části k. ú. Orlová - Poruba provozoval těžbu důl Fučík závod Žofie a závod Václav. Závod Žofie zasahoval v malé míře svou činností rovněž do k.ú.lazy. Poslední katastr nového města Orlová, Horní Lutyni těžba nezasáhla. Vliv dobývání na povrchu se do ukončení těžby očekává pouze ze strany dolu Lazy (od r. 2008 závod Dolu Karviná) a to na území k.ú. Lazy a částečně Orlová - město. Prvním obdobím hledání uhlí v oblasti Orlové, Lazů, Doubravy a Poruby lze pokládat léta 1835-1845, první nález se však signalizuje již od r. 1822. V roce 1854 se začalo s hloubením dolu Bettina s větrací jámou, o rok později dolu Eleonora v Doubravě. Těžba byla zahájena v 80. létech 19. století., dobývací prostor zaujal rozsahem po Nové jámě druhé největší místo v revíru. (6 bývalých jam, nejznámější Múhsam). Spojením obou dolů pod názvem důl Doubrava vznikl moderní důlní závod, kde těžení vody, větrání, třídírna i řetězovka a výtah byly elektrifikovány. Důl Doubrava ukončil svou činnost v r. 2008, sanace areálu směřují k jeho dalšímu využití lehkým průmyslem. V r. 1863 byla sloučena šachta Fridrich a Egon na nový důl Hlavní jáma. S Novou jámou se spojila v r. 1890 jako důl Lazy, dosud na území města činný. Dobývací prostor byl nejrozsáhlejší ze všech orlovských důlních polí. Moderní vybavení dolu s koupelnami pro horníky jako první u nás vůbec. Těžní jáma byla vybavena dvouválcovým parním těžním strojem o 600 HP. V létech 1895-1899 byla v blízkosti dolu vybudována koksovna, z vedlejších produktů se zde vyráběl dehet, čpavek, sulfát a surový benzol. V říjnu r. 1967 byl provoz koksovny v Lazích zastaven. Důl Žofie v Orlové-Porubě byl vystavěn v r. 1871, dobudován v r. 1873 jako dvojitá šachta s jednou těžní, vodotěžní a druhou větrací šachtou. Zahájení těžby se datuje od r. 1874. Vedle příznivé geografické polohy v blízkosti železnice měl důl výhodu ve velké zásobě uhlí. V 60. létech 20. století došlo k rozsáhlé přestavbě, včetně prohloubení větrní jámy a modernizace dolu za účelem vydobytí orlovských zásob uhlí. Ukončení a útlum těžby proběhl v r. 1994. V současné době se v areálu Žofie v kompetenci OKD, a.s. provozuje přečerpávání slaných důlních vod do recipientu říčky Stružky se stálým monitoringem ze strany DIAMO, a.s. a to z celé karvinské části OKR. Těžní jáma Dolu Václav v Orlové - Porubě byla hloubena v roce 1897 jako Alpinenschacht, přejmenována v roce svatováclavského milenia na důl Václav. V r. 1903 byla vybudována větrací jáma, zahájená těžba, o dva roky později vybudována vlečka. V r. 1923 byla větrací jáma přestavěna na těžní a původní Alpinka na větrací. V létech 1908-1909 byla z důvodu těžby kvalitního koksovatelného uhlí postavena koksovna, její činnost byla nejrozsáhlejší v r. 1920-1940. Činnost koksovny byla ukončena v r. 1946. Těžba na dole Václav byla definitivně zastavena v roce 1967. Dobývání na území města probíhalo v hloubkách 600-750 m pod povrchem, uhlí bylo jak energetické, tak koksovatelné. Důl Doubrava a Lazy vlastnily ležmé uložení slojí, důl Žofie měla strmé uložení slojí. Rozvoj mechanizace dobývání probíhal intenzivně počátkem 60. let 20. století a trvá na vysoké úrovni i v současnosti. Z dobývacího prostoru je průběžně odčerpáván metan. Po celém území města Orlová jsou označena a fyzicky ohraničena stará důlní díla.
Mimo lok. Václav jsou bývalé důlní areály i současný areál těžebního závodu dolu Lazy propojeny funkčními vlečkami na povrchu ve správě OKD, a.s. Sanačně - rekultivační práce probíhají v současné době ze strany OKD, a.s. ve spolupráci s městem na katastrech Orlová - město a Lazy, v k. ú. Orlová-Poruba realizuje sanační práce útlumový podnik DIAMO, s. p. Místa nejvyšších poklesů karvinska kostel sv.petra z Alkantary, bývalé vlakové nádraží, Darkovské moře Obr.č.25, 26 čtěte sami
Obr.č. 27,28 Typicky poklesy zvlněný pozemek nad Panským stavem v Lazích a nad pozemkem střihy na komunikaci vedoucí z lokality Veverka k Dolu Lazy
Obr.č.29 Zakládání nádrže NP 3 v Paskově-použití folie, za současné san. a rekultivace svahů ozeleněním
Obr.č.30 Zavezené nádrže Pilík 1, 2 postupující BR Obr.č.31 Že je terén po nádržích k nepoznání?
Obr.č.32 Vrchol Emy v Michálkovicích (nejvyšší vrch v Ostravě) a okolní územní sanace
Obr.33,34 Sanace nádrží Stachanov v Ostravě, zahájena 2008, nyní BR do r.2015
Obr.35 Dům v Hor.Suché-po zabezpečovacích opatřeních, devastace dolováním i na oplocení Obr.č.36 Staré hornické kolonie hodně vydržely, někde stále slouží-petřvald
Obr.č.37 Ankrovaný domek v Orlové - Porubě
Obr.38 Typická trhlina ve zdivu Slezská Ostrava (dřívější snímek) Obr.č.39 Těžní věž v Hornickém muzeu pod Landekem Prezentace k projektu Č.CZ 1.07/2.4.00/170033 Předkládá: Ing.Anežka Latová Orlová, březen 2013