Koptové Egypťani po faraonech Marek Dospěl Truhlárna, 19.1.2013
Kopt, Koptové, koptský řecké Aigyptos arabské Qibt dnešní Kopt při invazi Arabů r. 640: Kopt = Egypťan (národnost) = křesťan (vyznání) vs. Arab (národnost) muslim (vyznání) od 7. století asimilace jedno smíšené etnikum Egypťané dnes: kopt = egyptský pravoslavný křesťan příd. jméno koptský patří ke všemu, co souvisí s egyptským křesťanstvím (církev, umění, literatura, jazyk, liturgie, teologie, )
Vznik a dějiny koptské církve - sv. Marek hlásá křesťanství v Alexandrii asi v letech 39-50 - považován za zakladatele církve v Egyptě - autorem jednoho ze čtyř evangelií řezba ve slonovině 7.-8. stol.
Vznik a dějiny koptské církve Sv. Marek umučen 8. května 68 - jedním z nejuctívanějších světců v Egyptě, patron - prvním biskupem Alexandrie čili patriarchou alexandrijským Les tres riches heures du Duc de Berry, fol. 19v 15. století
Vznik a dějiny koptské církve Perzekuce křesťanů (Decius 249, Diocletianus 303) Koptský kalendář AM od nastoupení Diocletiana r. 284 Křesťanství v římské říši povoleno r. 313 (Constantinus) Křesťanství vyhlášeno státním náboženstvím r. 380 (Theodosius) Koncem 4. století asi 80% obyvatel Egypta křesťany Po r. 450 osamostatnění egyptské církve, monofyzitismus R. 641 Egypt dobyt Araby, pozvolná islamizace a arabizace Křesťané přehlíženou a znerovnoprávněnou minoritou
Současnost koptské církve Dnes v Egyptě asi 8 až 10 milionů křesťanů, tj. 12-15% populace Zápas o rovnoprávné postavení a neislámský charakter nového státu Hledání nového modu vivendi v post-totalitní společnosti
Patriarcha Šinúda III. zemřel 17.3.2012 http://www.youtube.com/watch?v=-pmytmnaxya&feature=endscreen&nr=1
Novým patriarchou zvolen Tawadros II. 18.11.2012 uveden do úřadu
Koptský jazyk - koptština je nejmladším vývojovým stádiem egyptského jazyka: stará egyptština klasická eg. pozdní eg. démotština koptština pokusy psát egyptštinu řeckým písmem už v 1. stol. př. Kr. zlatý věk koptštiny v 5.-7. století od 8. stol. arabizace 13. století konec koptské literatury 17. století vyhynutí koptštiny jako živého jazyka koptština jako slavnostní liturgický jazyk dnes pokusy oživit koptštinu v klášteře sv. Antonína
Literatura v koptštině převážně křesťanská, ale i dokumenty (smlouvy, účty, dopisy, daňová potvrzení, inventáře, amulety, ) literatura závislá na řecké literatuře z řečtiny přeložena i tzv. apofthegmata čili výroky a příběhy pouštních otců: Stařec říkal: Není potřeba jen slov, protože těch je mezi lidmi v této době velmi mnoho. Je ale potřeba skutků. To totiž hledá Bůh, a ne slova, která nemají užitek řada děl řecké literatury se dochovala jen v koptském překladu gnostické texty
Různé druhy textů dopis asi 5.-7. stol. závěr Matoušova evangelia 1. pol. 4. stol.
Gnostická literatura
Gnóze gnóze je pozdněantický náboženský systém konkurující ve své době křesťanství, ale nejspíše vzniklý nezávisle na něm ústředním bodem je učení o protikladu hmotného a duchovního světa; hmotný svět stvořen malým bohem, který si ze žárlivosti nepřeje, aby se lidé skrze tajné poznání (gnósis) osvobodili z tohoto světa a z moci toho nižšího boha, boha-stvořitele rozmach bádání v 2. pol. 20. stol. po nálezu tzv. Knihovny z Nag Hammádi Tomášovo evangelium Jidášovo evangelium (Kodex Tchakos) Gnózi studujeme coby významnou součást myšlenkového světa prvních křesťanských staletí, ve kterých se formovala církev, její nauka i Bible a transformovala se řecká filosofie (zejm. novoplatónská škola).
Jean François Champollion 1790-1832
Rosettská deska
Rosettská deska - dekret z roku 196 př. Kr. - hieroglifická egyptština, démotština, řečtina - rozměry: v 97, š 77 - nalezena r. 1799 v Rašídu - od r. 1802 v Britském muz.
Rozluštění hieroglyfické egyptštiny Champollion nebyl zdaleka první, kdo se pokoušel porozumět hieroglyfům kromě Rosettské desky pracoval i s řadou jiných textů zavrhnul čistě symbolické čtení hieroglifických znaků znaky v kartuších identifikoval jako královská jména jméno Ramses: znak slunce!, s už znal koptština je egyptština!!! v egyptštině jsou alfabetické znaky i znaky dvojhláskové a trojhláskové + ideogramy
Dvě knihy, bez kterých by nebyla egyptologie 1822 1836
Červěný klášter sv. Pišóje u Sohágu 6.-8. stol. sv. Šenúte 6.-7. stol. http://www.metmuseum.org/exhibitions/listings/2012/byzantium-andislam?vid=1cfcdf44-4875-4713-840e-00442b2e434f
Pokusy o sblížení koptské a římské církve Schisma r. 451 (chalcedonský koncil) Florentský koncil, 1438-1439 17.-18. století uniatismus 20. století dialog a vzájemné odvolání exkomunikace
Děkuji za pozornost