Církev a památky dnes

Transkript

1 Církev a památky dnes Zátěž nebo výzva? P. Stanislav Přibyl, Česká biskupská konference

2

3 Památkový fond církve Římskokatolická církev je jedním z největších vlastníků památek v České republice Památkový fond církve je tvořen většinou sakrálním uměním Nemovitosti - kostely, kláštery, fary - místa kultu a služby Movité památky - výtvarné umění, umělecké řemeslo, hudební nástroje

4 Vztah církve k sakrálním budovám Obecně vzato nepatří památkové budovy a předměty k podstatě křesťanské víry Sakrální budova nepatří k nejvnitřnější podstatě křesťanství. To lze poznat již z toho, že křesťané prvních dvou staletí žádné vlastní kultovní místo neměli. I dějiny církve pozdějších věků zaznamenávají v mnoha zemích celá desetiletí i staletí, kdy křesťané pozbyli všech církevních budov, aniž by přitom církevní obce zanikly. Na druhé straně však bohoslužebným shromážděním podstatně pomáhá, existují-li pro ně prostory, které svou podobou a vybavením podporují zvěstování Božího slova a slavení liturgie, a tím pozitivně přispívají k vytváření koinonie (společenství) věřících s Bohem i mezi sebou navzájem. (Adam, A., Liturgika, s. 400)

5 Účel sakrálních památek Biblia pauperum (dnes opět aktuální záležitost) Zhmotnění evangelia, víry a poznání Boha Potvrzení identity člověka jako spolutvůrce světa - bytosti stvořené k Božímu obrazu

6 Charakter české krajiny Velká rozmanitost Krása a malebnost Mimořádné přírodní bohatství na malé ploše

7 Charakter české krajiny Země s bohatou historií Kulturní krajina Krajina je dotvořena lidskými díly Výtvarná hodnota Funkční hodnota Krajinotvorná hodnota

8 Kulturní krajina Kongenialita lidských výtvorů a krajiny Pokora Silné ovlivnění náboženstvím - křesťanstvím Krajina křesťanská Svatyně pod širým nebem

9 Křesťanská krajina V krajině se odrazily všechny epochy dějin Pozitivně zvláště ty, kdy společnost prožívala svá dobrá období Kdy prožívala autenticky svou identitu Především doba gotiky a baroka

10 Barokní krajina Českou krajinu můžeme nazvat krajinou barokní Stavby a díla v barokní krajině potvrzovaly identitu tehdejšího člověka Stavba a socha ovládne krajinu, ale působí přirozeně Recepce barokního pohledu na svět a jeho vlivy až do 20. století

11

12 Devastace památek a krajiny Ve 20. století prožila naše země období, která byla pro památky i ráz krajiny ohrožující, někde i smrtelná Demografická devastace - Migrační vlna po Druhé světové válce Průmyslová devastace - především povrchové doly Ideologická devastace - sakrální památky jako připomínky temné minulosti Zpupnost a necitlivost při realizaci nových staveb Důsledek: Zpřetrhání vzahu člověka ke krajině, k památkám, k pojmu domov

13

14 Období nové svobody - nová ohrožení Další devastace zahleděností do nových možností Migrace z venkova do měst Zhoršení životních podmínek na venkově (školství, dopravní dostupnost, pracovní příležitosti, kultura) Masivní vykrádání kulturního dědictví, překupnictví a vývoz do zahraničí Neodborné zásahy bez větší poučenosti Nedostatek financí Někdy problematická dotační a grantová politika, vysoká míra byrokracie a korupce

15 Období nové svobody - nové šance Možnost tvořit bez rizika postihu Velký rozvoj výzkumné činnosti Možnost sdružovat se Možnost spolupracovat přes hranice Nové technologie Výrazná finanční pomoc ze zahraničí (pro římskokatolickou církev Německo a Rakousko)

16 Opravy památek dnes Na památkovém fondu je obrovský vnitřní dluh Disproporce výdajů společnosti na kulturu (kam patří i památky) a na jiné oblasti života Církev se nebude v časovém horizontu, který jsme schopni dohlédnout, schopna postarat o památkový fond bez spolupráce: se státem s místní komunitou s dobrovolníky a nadšenými lidmi

17 Oprava památek nemůže být samoúčelná Je nutno přemýšlet o využití: Návrat původnímu účelu Setkávání nad uměním Výstavy Vzdělávací programy Turistika

18 Prezentace památek Zasazovat památky a umělecké předměty do kontextu: historického uměleckohistorického víry Cílem je potvrzení identity člověka, jeho obecné zušlechtění setkáním s krásou a lidskou dovedností, posílení nebo vzbuzení víry.

19 Smyslem nakládání s památkami je zachovat je dalším generacím spolu s příběhem, který k nim patří. Sakrální památka je svědectvím: o víře předků: o jejich umu umělců objednavatelů konceptorů o schopnosti vstřebat cizí vlivy a kreativně je učinit součástí vlastní identity o vztahu lidí k památce v dějinách

20 Děkuji za pozornost