OSPDN ČR OBČANSKÉ SDRUŽENÍ POMOCI DUŠEVNĚ NEMOCNÝM ČR OSPDN ČR www.spdn-cr.org - postup jak získat příspěvek na péči(dále jen příspěvek) pro DN podle zák. o sociálních službách č.108/2006 Sb.,(dále Zákon ) ve spravedlivé výši, aby nebyl odkázán na charitativní finanční pomoc
Osoby s duševní poruchou nepobírají ve většině případů příspěvek na péči který jim podle Zákona náleží, a nedosahují jeho potřebnou výši jen proto, že se chybuje: 1) v přípravě na šetření 2) při samotném šetření o příspěvek.
KROK 1) příprava k šetření PŘED PODÁNÍM ŽÁDOSTI O PŘIZNÁNÍ PŘÍSPĚVKU : a) ozřejmit si PODROBNĚ znění 8 a 9 Zákona b) projít s žadatelem které úkony nezvládá, nebo zvládá jen z části - 9 Zákona a přílohy č. 1 Vyhlášky č. 505/2006 Sb., k Zákonu
Krok 1) ad a) 8 Osoba starší 18 let se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled ve a) stupni I (lehká závislost) při více než 12 úkonech b) stupni II (středně těžká závislost) při více než 18 úkonech c) stupni III (těžká závislost) při více než 24 úkonech d) stupni IV (úplná závislost) při více než 30 úkonech
8 výraz dohled je ZÁSADNÍ PRO DN při šetření o výši příspěvku a posuzování zvládání úkonů dle 9 Zákona
9 (1) Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) příprava stravy, b)podávání, porcování stravy, c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu, d) mytí těla, e) koupání nebo sprchování, f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení, g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, h) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, j) stání, schopnost vydržet stát, k) přemisťování předmětů denní potřeby, l) chůze po rovině, m) chůze po schodech nahoru a dolů, n) výběr oblečení, rozpoznání jeho o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, správného vrstvení, p) orientace v přirozeném prostředí, q) provedení si jednoduchého ošetření, r) dodržování léčebného režimu.
9 (2) Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) komunikace slovní, písemná, neverbální, b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, d) obstarávání osobních záležitostí, e) uspořádání času, plánování života, f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, g) obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla, i) mytí nádobí, j) běžný úklid v domácnosti, k) péče o prádlo, l) přepírání drobného prádla, m) péče o lůžko, n) obsluha běžných domácích spotřebičů, o) manipulace s kohouty a vypínači, p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří, q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. Podrobně - Příl. č.1 Vyhl. č. 505/2006 Sb.
Zásadní k ůkonům - 9 PŘÍKLAD: (2) Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: úkon ad - p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří, Sociální pracovnice vidí, že DN má zdravé ruce i nohy a proto zaznamenává, že úkon zvládne. Námitka: Okno otevíráme z důvodů větrání. Tuto potřebu DN z důvodů kognitivní disfunkce nevnímá. Učiní tak jen po připomenutí osoby, která plní funkci dohledu 8 zákona
Krok 1) ad b) Pro úplnost 9 odst. 4 Pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 jen částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout.
Krok 1) ad b) DŮLEŽITÉ! Aby byl průběh šetření úspěšný, je nutno předem s DN projít úkony podle 9. Úkony vypíšeme a označíme, které nezvládá, nebo zvládá jen částečně. Jejich součet ukáže nárok na výši příspěvku, který je možno dosáhnout - 8 a 11 Zákona Zde je první úskalí pro zdar žádosti. Nebývá lehké přesvědčit DN, že pro zvládnutí úkonů potřebuje pomoc formou dohledu. Cítí to jako ponížení. V řadě případů bude nutná i odborná psychologická příprava DN aby proces šetření přijal. Proto při této přípravě i šetření je důležitá aktivita člena rodiny nebo toho, kdo má služby poskytovat.
Krok 1) ad b) Snazší příprava je u osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům. Sociálního pracovníka nutno na tuto skutečnost předem upozornit. Na kladené otázky jak zvládá DN úkony právoplatně odpovídá přítomný opatrovník jmenovaný soudem!
KROK 2) ŠETŘENÍ o přiznání příspěvku SOCIÁLNÍM PRACOVNIÍKEM : a) při šetření je vždy osoba, která bude poskytovat sociální služby a prošla předem s DN úkony podle 9, b) požádáme sociálního pracovníka, aby postupoval podle pořadí úkonů 9 Zákona. c) Sledujeme, aby se odpovědi DN shodovaly s přípravou dle kroku 1) c) po ukončení šetření požádáme o předložení písemného záznamu - 25 odst. (1) Zákona
V místě šetření si nechává sociální pracovník podepsat doklad, že šetření provedl. Záznam o který žádáme dle 25 odst. 1 bude pořizovat až v kanceláři. K předložení požadovaného záznamu vyzve (zpravidla telefonicky) k návštěvě své kanceláře. Kontrolujeme zda záznam souhlasí s našimi poznámkami o úkonech.
KROK 3) ROZHODOVÁNÍ O PŘÍSPĚVKU OKRESNÍ SPRÁVOU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ:
PÍSEMNÝ ZÁZNAM odesílá sociální pracovník Okresní správě sociálního zabezpečení se žádostí o posouzení stupně závislosti posuzované osoby - 25 odst. 2,3,4. Nastává rozhodující fáze činnosti žadatele - DN (za podpory rodiny nebo vybraného poskytovatele)
Žadatel o příspěvek s vybraným poskytovatelem (musí být uveden na žádosti- 24/a) se ihned spojí s ošetřujícím lékařem. Tím je praktický lékař a ambulantní psychiatr. Podá jim informaci o provedeném šetření. S amb. psychiatrem dohodne, aby napsal praktickému lékaři zprávu kde uvede: a) základní zdravotní údaje o žadateli b) hodnocení žadatele, jak je schopen zvládat jednotlivé úkony uvedené v 9 - musí vyjmenovat všechny úkony které nezvládá, nebo zvládá jen z části!
ŘÍZENÍ O PŘÍSPĚVKU 25 (3) Při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře,
V 25 Zákona je použit výraz ošetřující lékař Kdo je ošetřující lékař definuje 18 odst. 3 zákona 48/1997 Sb.,o všeobecném zdrav. pojištění kterým mj. je: a) praktický lékař, b) lékař specialista, v našem případě amb. psychiatr c) lékař ústavní péče
Posudkoví lékaři požadují nález podle 25 O STUPNI ZÁVISLOSTI ( 9) Obracejí se jen na praktického lékaře, kterému proto musí dát podstatnou část zprávy ambulantní psychiatr. V Brně tuto praxi vysvětlil vedoucí posudkový lékař tím, že by to byla velká administrativní zátěž požadovat zvlášť zprávy od praktického lékaře a lékařů specialistů.
Shrnuto k 25 Zákona: 1. Posudkový lékař MUSÍ vždy obdržet zprávu od ošetřujícího lékaře, kterým je praktický lékař a ambulantní psychiatr. 2. Zpráva ambulantního psychiatra MUSÍ jmenovitě uvést úkony které DN nezvládá a to v rozsahu 9 Zákona. Bez takové zprávy nelze objektivně určit kategorii bezmocnosti a tedy výši příspěvku na péči podle Zákona.
ZÁVĚREM: 1) KDYŽ SCHIZOFRENIK pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav 1) NEDOSÁHNE ALESPOŇ DRUHÝ STUPEŇ BEZMOCNOSTI 2) a DN ZCELA ZBAVENÝ ZPŮSOBILOSTI K PRÁVNÍM ÚKONŮM NEDOSÁHNE TŘETÍ STUPEŇ BEZMOCNOSTI, PAK BYLA UČINĚNA CHYBA V PŘÍPRAVĚ A PŘEDEVŠÍM CHYBNĚ NAPSANÉM HODNOCENÍ AMBULANTNÍM PSYCHIATREM 1) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav - podle lékařské vědy má trvat déle než jeden rok více 3/c Zákona
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ POMOCI DUŠEVNĚ NEMOCNÝM ČR (OSPDN ČR) OSPDN ČR www.spdn-cr.org Děkuji za pozornost Ing. Josef Závišek, zavisek@volny.cz
KOMPLEXNÍ LÉČBA DN KOMPLEXNÍ LÉČBA DN v lůžkovém zařízení a Zákon o sociálních službách
KOMPLEXNÍ LÉČBA DN v lůžkovém zařízení Prof. MUDr. E. Češková: SCHIZOFRENIE a její léčba 2. vydání str.92-93 5.4 CHYBY A OMYLY PŘI DLOUHODOBÉ LÉČBĚ OPOMINUTÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE Léčba schizofrenní poruchy musí být komplexní. Ve všech fázích onemocnění je třeba hodnotit i nutnost a možnosti PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE!
PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE - součást komplexní léčby SCHIZOFRENIE Edukační program WPA. Vyd. Academia Medica Pragensis 2003, Překlad: MUDr. T. Hájek, Ph.d., MUDr. I. Tůma, CSc., prof. MUDr. C. Hőschl, DrSc. str. 104 109 Psychosociální léčebné strategie-intervence zahrnují: psychosociální léčbu při hospitalizaci specifickou léčbu během hospitalizace zvládání stresu u poskytovatele péče nácvik životních dovedností edukační techniky a rodinnou terapii speciální individuální vedení specifické kognitivně behaviorální intervence
Komplexní léčba v psychiatrii PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE v rozsahu předchozího obrazu KRITIKA: Česká psychiatrie nemá uceleně a podrobně zpracovanou strategii psychosociální léčby na úrovni STANDARDŮ A PROFESNÍCH POVINNOSTÍ - Čl. 4 Úmluva o LP a biomedicíně Potvrdil Veřejný ochránce práv-kontrola PL v r. 2008
Zpráva VOP o kontrole vybraných PL Bod 30: Když je na oddělení přijat např. mladý pacient s první atakou psychózy, nezbývá mu, než být zděšen. Prostředí mnohalůžkového pokoje místo podpory spíše posiluje odpor k léčbě a navíc pacient i jeho rodina snadno získají pocit životní tragédie. 27
Popište jasně svůj problém! Příjem a informovaný souhlas Jsi můj nepřítel! past schizofrenie 28
Lůžková zařízení pro osoby s duševní poruchou a Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb., (dále Zákon) + vyhl. č.505/2006 Sb. + metodický pokyn MZd
Lůžková zařízení pro osoby s duševní poruchou mají podle Zákona zjistit, které služby tyto osoby potřebují
52 (1) Ve zdravotnických zařízeních ústavní péče se poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče 25) do doby, pokračování:
Pokrač. Odst.1 52 než jim je zabez-pečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb.
Odkaz 25 z 52 Zákona Zák. č. 48/1997 Sb., o veřjném zdravotním pojištění 27 (5) Pokud není pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z ústavní péče až po předchozím včasném vyrozumění člena rodiny nebo osoby, která je schopna tuto péči zajistit.
Odkaz 25 z 52 Zákona Zák. č. 48/1997 Sb., o veřjném zdravotním pojištění 27 (6) O propuštění pojištěnce, u něhož není zajištěna další péče, propouštějící zařízení včas informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa pobytu pojištěnce. Náklady vzniklé další hospitalizací pojištěnce, který nemůže být propuštěn vzhledem k nezajištění další péče, nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou.33)
V LŮŽKOVÉM ZAŘÍZENÍ 92 Obecní úřad obce s rozšířenou působností d) na základě oznámení zdravotnického zařízení zprostředkovává možnost poskytnutí soc. služby; v případě, že nelze služby sociální péče osobě poskytnout, SDĚLUJE NEPRODLENĚ tuto skutečnost zdravotnickému zařízení, ve kterém je osoba umístěna
V LŮŽKOVÉM ZAŘÍZENÍ Pro splnění požadavku 52 Zákona v návaznosti na cit. 27odst. 5 a 6 zák. o veř. zdr. pojištění MÁ LŮŽKOVÉ ZAŘÍZENÍ ZJISTIT A DO ZDRAVOTNÍ DOKUMENTACE ZAZNAMENAT ÚKONY, KTERÉ DN NEZVLÁDÁ - dle 9 Zákona a přílohy č.1vyhlášky
V LŮŽKOVÉM ZAŘÍZENÍ AMBULANTNÍ PSYCHIATR, RODINA A ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MAJÍ Z LŮŽKOVÉHO ZAŘÍZENÍ DOSTAT NEZBYTNOU INFORMACI KTERÉ ÚKONY PROPOUŠTĚNÝ DN NEZVLÁDÁ
V LŮŽKOVÉM ZAŘÍZENÍ Lůžková zařízení pro DN nejsou podrobena žádné efektivní kontrole Ze zprávy Veř. ochr. práv - r. 2008: bod 8. 38
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ POMOCI DUŠEVNĚ NEMOCNÝM ČR (OSPDN ČR) OSPDN ČR www.spdn-cr.org Děkuji za pozornost Ing. Josef Závišek, zavisek@volny.cz