Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.



Podobné dokumenty
Sociální stratifikace

Sociální nerovnosti. PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Indikátory sociálního podniku.

Výzva č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání. EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a

MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

VÝZVA Č. 35. Podpora sociálních služeb, komunitního života a sociálního bydlení

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/6

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5

MAS Blaník z. s. Příloha č. 3: Definice podporovaných cílových skupin

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Obce - základní subjekty veřejné správy

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

ČINNOST VEŘEJNÝCH KNIHOVEN V PROCESECH INTEGRACE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB (S OHLEDEM NA PREVENCI KONFLIKTŮ) Petr Čáp, Olomouc 7. 9.

Sociální vyloučení, chudoba. PhDr. Eva Křížová, PhD.

Vazba na SC programu a podpora konkrétních aktivit ostatních programů:

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ MĚSTA OSTRAVY V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

Výzva 03_17_075 Příloha č. 3 Zdůvodnění dílčích alokací

Zmapování nových sociálních rizik z pohledu procesu komunitního plánování na území ORP Blansko

MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ

Opatření Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE. Ing. Marek Juha

OP ZAMĚSTNANOST MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY

Seminář pro žadatele. Výzvy 2019 Programový rámec OPZ. Vyhlášené výzvy. Č. výzvy:880/03_16_047/clld_16_02_

Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace Brno, Jaselská 7/9. Maturitní okruhy z předmětu sociální péče

Regionální akční plán SRR ČR pro území Jihomoravského kraje a související přehled projektů v sociální oblasti

Programový rámec OPZ. Opatření / fiche č. 5. Sociální služby

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Okruhy ke SZZ v AR 14/15

Příčina 5 je řešena především v rámci IP 2.2. Příčina 6 je řešena v rámci IP 2.1, SC 2

Definice oprávněných žadatelů, partnerů a cílových skupin

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost ( )

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12

Agentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM. Kdo jsme?

Definice oprávněných žadatelů, partnerů a cílových skupin

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji

Analýza cílových skupin sociálních služeb

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA

Základní dokument pro podporu sociálního začleňování ve městech, obcích a mikroregionech

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Mladoboleslavský venkov na období

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Strategie Královéhradeckého kraje

Údaje o poskytované sociální službě

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A VÝZVY HL. M. PRAHY A PRAHY A JEJÍ REFLEXE VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍ

Zápis z výjezdního semináře

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

Maturitní témata profilová část

SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s.

Seminář pro žadatele a příjemce projektů Výzvy OPZ v MAS České středohoří. Bc. Andrea Novotná

Jak používat zdroje ESF na zlepšování demografické situace pro podporu programů místních neziskových organizací?

OP Zaměstnanost

Sociálně vyloučené lokality v ČR

Název Opatření CLLD 1.4 Zapojení obyvatel do života v obcích

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

Evropské fondy na MPSV ČR

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

MAS a sociální podnikání

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život

GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století

O autorech Používané zkratky Úvodem k prvnímu vydání Úvodem k druhému vydání... 21

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost ( )

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

BRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE ČESKÁ REPUBLIKA

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy

Agentura pro sociální začleňování v Ústeckém kraji

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

Dotazník pro starosty obcí v ORP Pelhřimov

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

Seminář pro žadatele a příjemce projektů Výzvy OPZ v MAS České středohoří. Bc. Andrea Novotná

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

U integračních sociálních podniků jsou cílové skupiny omezeny na osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, a to:

Monitorovací indikátory Programu. Iniciativy Společenství EQUAL. pro Českou republiku

PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu ze dne

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit

Práce s ohroženou rodinou v SVL. Návrhy opatření ze Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky

WORKSHOP - POSTAVENÍ NEVIDOMÝCH A PŘÍSTUPNOST PROSTŘEDÍ PRO TUTO SKUPINU OBYVATELSTVA

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Transkript:

Sociální vyloučení v komunitách Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální vyloučení - definice Jde o komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce, skupiny nebo místního společenství na životě celé společnosti, resp. nedostatečný přístup ke společenským institucím zajišťující vzdělání, zdraví, ochranu a základní blahobyt, které jsou v dané společnosti uznávaným standardem. (Matoušek,2003: 217).

Definice - EU Proces (případně stav), který určité jednotlivce, rodiny, případně skupiny, či celá lokální společenství (komunity) omezuje v přístupu ke zdrojům, které jsou potřebné pro participaci na sociálním, ekonomickém a politickém životě společnosti https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp &biw=897&bih=501&q=soci%c3%a1ln%c4%9b+vylou%c4%8de n%c3%a9+lokality+ostrava&oq=soci%c3%a1ln%c4%9b+vylou% C4%8Den%C3%A9+lokality&gs_l=img.1.2.0i24l5.3055.12378.0.206 50.27.11.0.16.16.0.201.852.0j3j2.5.0...0...1ac.1.29.img..6.21.1343.hg4 Moj4vn60

Sociálně vyloučené skupiny osoby se zdravotním postižením a duševním onemocněním problémové(nefunkční) rodiny mladí dospělí po střední škole etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí imigranti a azylanti osoby bez přístřeší osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané osoby pečující o osobu blízkou ženy s malými dětmi muži v obdobné situaci jako ženy a matky samoživitelky matky samoživitelky osoby dlouhodobě vyčleněné z trhu práce senioři osoby pod hranicí chudoby

- Pocit, že člověk nemá ve společnosti místo, je zdrojem nízkého sebevědomí a chronického stresu (Matoušek, 2003).

Vyloučené komunity - znevýhodněné oblasti - excluded communities Jde o geografickou oblast (městskou i venkovskou), která se vyznačuje kombinací vysokého podílu nezaměstnaných osob nebo jinak znevýhodněných osob, nízkého příjmu obyvatel, nižší vzdělaností obyvatel, chybějící nebo nedostatečné či špatně dostupné infrastruktury služeb (sociálních, vzdělávacích, zdravotních, dopravních, obchodních), nedostatku kapitálu (ekonomického, kulturního, sociálního), někdy lokalita trpí vážně narušeným ekosystémem a komunita negeneruje udržitelné vize vlastního rozvoje.

Dle Analýzy Gabala jsou sociálně vyloučené lokality rozdělené na - Relativně malá venkovská vyloučená lokalita maximálně 50 sociálně vyloučených obyvatel v obci o maximálním počtu 5000 obyvatel - Relativně velká venkovská vyl.lokalita více než 50 sociálně vyloučených obyvatel v obci o maximálním počtu 5000 obyvatel - Relativně malá městská vyl. lokalita maximálně 100 sociálně vyloučených obyvatel ve městě s 5000 až 50 000 obyvatel - Relativně velká městská vyl. lokalita více než 100 sociálně vyloučených obyvatel ve městě s 5000 až 50 000 obyvatel - Relativně malá velkoměstská vyl.lokalita - maximálně 150 sociálně vyloučených obyvatel ve městě nad 50 000 obyvatel - Relativně velká velkoměstská vyl. lokalita více než 150 sociálně vyloučených obyvatel ve městě nad 50 000 obyvatel

(dobrovolná) exkluze na vrcholu společnosti Týká se nepočetné skupiny extrémně bohatých lidí, mající svůj exkluzivní soukromý svět vzniklý v tržním systému od 80. let 20. století (Giddens, 2004). Dopady tohoto typu exkluze na většinovou společnost, včetně dopadů do komunit, jsou však podobně ničivé jako existence sociální exkluze na dně společnosti (Reich, 2003), zapříčiňují extrémní sociální polarizaci a ohrožují některé rysy demokracie (Bauman, 1999).

Mezi příčinami sociálního vyloučení jsou (při hodnocení jedince): nízký příjem závislost na sociálních dávkách nízké vzdělání nedostatečné sociální dovednosti dlouhodobá nebo opakovaná nezaměstnanost špatné bytové podmínky špatné duševní i tělesné zdraví závislosti nefunkčnost rodiny chybějící zdravotní a sociální pojištění

Dimenze sociálního vyloučení materiální - ekonomická sociální psychická prostorová politická symbolická

Sociální kapitál a komunity Souhrn vazeb a vztahů, které osoby, organizace nebo komunita (místní společenství) využívají pro naplňování svých záměrů (ekonomických, sociálních, kulturních a jiných). Tyto vztahy zároveň přinášejí do života osob, organizací a komunit významné prvky jako jsou pocity a projevy sounáležitosti, solidarity, zájmu o ostatní lidi i věci veřejné, začleňování lidí na okraji.

Sociální začleňování v obci Jak poznáme, že v obci začíná problém sociálního vyloučení?

Projevy sociálního vyloučení Zvyšování nezaměstnanosti Nízká kvalifikace a vzdělání některých skupin Zvyšující se počet drobných trestných činů, zejména krádeží Migrace Zhoršování atmosféry ve městě

- Nárůst počtu sociálně vyloučených lokalit Nárůst podstandartních ubytovacích kapacit, tzv. ubytoven Viditelné projevy bezdomovectví a žebroty V médiích se objevují články o problémech spojených se soc. vyloučením, kriminalitě

Méně viditelné projevy sociálního vyloučení Prohlubující se zadlužování, včetně domácností nižší stření třídy a nižší třídy Nárůst příjemců dávek hmtné nouze Zvyšující se počty lidí pracujících nelegálně Zhoršující se ekonomická a sociální situace nejchudších v obci Hazard, lichva, drogy v obci Zvyšující se případy řešen v rámci sociálně-právní ochrany dětí Indikace terénními sociálními pracovníky Apatie, ztráta motivace lidí zlepšovat životní situaci svojí a obce

Jak je to závažný problém? Redukce na problém Rómů Výraz nepřizpůsobivý občan (kolektivní idetita, hanby, stigmatizace trestná činnost, nezačlenitelnost Rozpad sociální soudržnosti ve městě Vytlačování chudých na okraje

- Ztráta identifikace obyvatel s veřejnými prostory Statičnost pohledu (vs. dynamický pohled, procesuální, dobře plánovaný sled kroků zahrnutí mnoha stakeholderů) Represe versus prevence Negativní dopady a veřejné rozpočty obce

Trendy přispívající k sociálnímu vyloučení / začleňování 1. Humanizace pohledu na některé skupiny obyvatelstva ( s fyzickým a mentálním postižením, v určité životní situaci např. po odchodu z nápravných zařízení, rodiče na mateřské dovolené atd.). Výsledek: snahy o jejich praktické a aktivní zařazení do společnosti a na pracovní trhy, deinstitucionalizace státních sociálních zařízení, komunitní péče.

2. Proměny pohledu na potenciál sociálně marginalizovaných skupin (senioři hendikepovaní, lidé v různých zařízeních..) Výsledek: projekty zaměřené na zařazení do společnosti a na pracovní trhy -

3. Demografické změny - stárnutí obyvatelstva: rostoucí délka života, z 80 let u žen v roce 2005 na 86 v roce 2050, vyšší podíl osob starších 60 let na celkové populaci z 22 % (rok 2005) na 36% v roce 2050. Během této doby by mělo dojít ke ztrojnásobení počtu lidí starších 80 let ze současných 4% na 11%. V ČR je v současné době více 350 000 osob ve věku nad 80 let.

- 4. Migrace multikulturalita multietnicita Výsledek: vznik sociálních skupin s některými integračními problémy. Jazykové a kulturní bariéry. V ČR žije v roce 2011 cca 450 tisíc cizinců (ČSÚ), tj. 4, 5 % všech obyvatel.

- 5. Proměny sociální stratifikace viz. Keller, J. Tři sociální světy. SLON, 2010 Rozvírání sociálních nůžek. Kdo jsou deklasovaní. Kdo jsou ohrožení.

- 6. Proměny práce jako zdroje sociálního a ekonomického statutu Nezaměstnanost strukturální a dlouhodobá Jobless economic growth Přesun výroby do Asie Prekarizace práce (nárůst neplnohodnotného zaměstnání na dobu určitou, DPP, DPČ)

Jak na sociální začleňování v obci - Agentura pro sociální začleňování) www.socialni-zaclenovani.cz

Jak na sociální začleňování v obci 1. Identifikace problému. Situační analýza - shromáždění výzkumů a šetření v daném území - shromáždění socio-demografických dat o vyloučené komunitě (skupině): zaměstnání, dávky, bydlení, vzdělávání, rodina. - Zmapování potenciálu místních organizací, jejich aktivit, výběr partnerů pro řešení

- 2. Checklist opatření (kontrolní seznam) Rychlý přehled o tom, která opatření jsou již v lokalitě používána, a která naopak chybějí

- 3. Stručná anketa Cílem je zjistit postoje sociálně vyloučených i širší veřejnosti k tomu, co pociťují v obci jako závažný problém

- 4. Zajištění spolupráce a koordinace v obci Systémoví stakeholdeři: zástupce vedení obce relevantní odbory školy ÚP policie? příspěvkové organizace relevantní NNO probační a mediační služba zaměstnavatelé vlastníci bytového fondu zástupci sociálně vyloučených zástupci veřejnosti

LOKÁLNÍ PARTNERSTVÍ - plán pro sociální začleňování v obci http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-pro-lokalitukolin

Plán sociálního začleňování. Lokální partnerství (viz. případová studie Kolín) Místní stakeholders (zainteresovaní na řešení problému)

Sociální kapitál Souhrn vztahů, kterými může společenství disponovat. SOCIÁLNÍ SÍTĚ. Přístup ke zdrojům a využívání zdrojů, které jsou zakotvené (embedded) v sociálních sítích Co rozumíme pod pojmem zdroj? Může nahradit tržní mechanismy.

Znaky sociálního kapitálu v komunitě Důvěra. Reciprocita. Zodpovědnost k místu. Solidarita napříč různými sociálními skupinami. Zájem o věci veřejné. Tolerance. Členství ve spolcích. Sociální kapitál svazující (bonding), Sociální kapitál přemosťující (bridging)!!!!!

Úkolem sociální práce je sociální kapitál v komunitách POSILOVAT

Přehled možností sociálního začlenění v komunitách, komunitní integrace

Možnosti komunitní integrace 1) Prostřednictvím nástrojů vyplývajících z legislativy ČR (zákon O sociálních službách, práce v rodinách, sociální dávky..)

Možnosti komunitní integrace 2) Respekt a důvěra (sociální kapitál) posilování přemosťujícího sociálního kapitálu (bridging social capital) 3) Kulturní a volnočasové komunitní aktivity (sociální komunitní integrace) 4) Komunitní vzdělávání

Možnosti komunitní integrace 5) Participace na věcech veřejných, účast ve veřejných politikách participativní plánování, akční plánování, komunitní plánování sociálních služeb, právo občanů na informace, připomínkování veřejných politik

Možnosti komunitní integrace 6) Architektura, urbanismus posilující prvky komunikace 7) Kvalita a charakter veřejných prostranství otevřenost, bezpečí 8) Prostorová sociální de-segregace 9) Dostupnost, přístupnost (doprava, vzdálenosti, bezbariérovost)

Možnosti komunitní integrace 10) Posilování kapacity místních institucí (školy, služby, poštovní pobočky ) 11) Podpora lokální - komunitní hospodářské činnosti, včetně podpora zaměstnávání