Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. CW01 - Teorie měření a regulace. Ta.2 ZS 2014/ Ing. Václav Rada, CSc.

Podobné dokumenty
Teorie měření a regulace

Teorie měření a regulace

Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. taktilní výběr. cv.8.tak ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.

Inteligentní koberec ( )

TAKTILNÍ PLOŠNÉ SNÍMAČE A JEJICH KALIBRACE Tactile Surface Sensors and Their Calibration

SENZORY PRO ROBOTIKU

Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. CW01 - Teorie měření a regulace. Ta.1 ZS 2014/ Ing. Václav Rada, CSc.

Senzory tlaku. df ds. p = F.. síla [N] S.. plocha [m 3 ] 1 atm = 100 kpa. - definice tlaku: 2 způsoby měření tlaku: změna rozměrů.

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

1 SENZORY V MECHATRONICKÝCH SOUSTAVÁCH

Teorie měření a regulace

1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI

Kapacitní senzory. ε r2. Změna kapacity důsledkem změny X. b) c) ε r1. a) aktivní plochy elektrod. b)vzdálenosti elektrod

Výukové texty. pro předmět. Měřící technika (KKS/MT) na téma. Základní charakteristika a demonstrování základních principů měření veličin

CW01 - Teorie měření a regulace

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ

9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY

Základní pojmy. p= [Pa, N, m S. Definice tlaku: Síla působící kolmo na jednotku plochy. diference. tlaková. Přetlak. atmosférický tlak. Podtlak.

Teorie měření a regulace

Teorie systémů TES 3. Sběr dat, vzorkování

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETRICKÝM MŮSTKEM

2. Mechatronický výrobek 17

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Zapojení odporových tenzometrů

Teorie měření a regulace

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření tlaku (podtlak, přetlak)

Mikrosenzory a mikroelektromechanické systémy. Odporové senzory

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

Měřicí řetězec. měřicí zesilovač. převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ DEFORMACE

CW01 - Teorie měření a regulace

Snímače hladiny. Učební text VOŠ a SPŠ Kutná Hora. Základní pojmy. měření výšky hladiny kapalných látek a sypkých hmot

e, přičemž R Pro termistor, který máte k dispozici, platí rovnice

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

KAPACITNÍ, INDUKČNOSTNÍ A INDUKČNÍ SNÍMAČE

Měření neelektrických veličin. Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 4. Měření tlaků

Tenzometry HBM. Petr Wasgestian

Ústav automatizace a měřicí techniky.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Aplikace bin picking s použitím senzorové fúze

Mikrosenzory a mikroelektromechanické systémy

Vektorové obvodové analyzátory

2. přednáška. Petr Konvalinka

knové senzory v geotechnice a stavebnictví

IQ Easy firmy Simco-ION

Senzor polohy rotoru vysokootáčkového elektromotoru

RF603 Měření vzdáleností triangulační technikou

Mikroskop atomárních sil: základní popis instrumentace

O ptoelektronické senzory polohy 75

Optická vlákna v aplikované pružnosti

Automatizační a měřicí technika (B-AMT)

DIAGNOSTICKÝ SYTÉM M PRO KONTROLU ITÍM M METODY AKUSICKÉ EMISE

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole

Úvod do strojírenství (2009/2010) 7/1 Stanislav Beroun

Přehled produktových řad. OL1 Přesné vedení v dráze v plném spektru SENZORY PRO MĚŘENÍ VZDÁLENOSTI

Manuální, technická a elektrozručnost

- Princip tenzometrů spočívá v měření změny vzdálenosti dvou bodů na povrchu tělesa vlivem jeho zatížení.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne

Vážicí technologie. Tenzometrické snímače zatížení. Thomas Hesse

SNÍMAČE OPTICKÉ, ULTRAZVUKOVÉ A RÁDIOVÉ

Konstrukční systémy vícepodlažních budov Přednáška 5 Stěnové systémy Doc. Ing. Hana Gattermayerová,CSc Obsah

PRINCIP MĚŘENÍ TEPLOTY spočívá v porovnání teploty daného tělesa s definovanou stupnicí.

Detektory kovů řady Vistus

Oscilátory. Oscilátory s pevným kmitočtem Oscilátory s proměnným kmitočtem (laditelné)

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.

Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce 17 ROBOTIKA II

Podtlakové úchopné hlavice

Obrazové snímače a televizní kamery

Obrazové snímače a televizní kamery

Skenovací tunelová mikroskopie a mikroskopie atomárních sil

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

MĚŘÍCÍ Senzory. Velmi přesná kontrola kvality

CW01 - Teorie měření a regulace

Teorie měření a regulace

Kurs praktické elektroniky a kutění

TENZOMETRY tenzometr Použití tenzometrie Popis tenzometru a druhy odporovými polovodičovými

Smart Temperature Contact and Noncontact Transducers and their Application Inteligentní teplotní kontaktní a bezkontaktní senzory a jejich aplikace

3. MĚŘICÍ A ZÁZNAMOVÉ ZAŘÍZENÍ

1. přednáška. Petr Konvalinka

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr

Technická diagnostika, chyby měření

SOUČÁSTKY ELEKTRONIKY

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ /14

Závorový systém s meteostanicí Chvaleč x Adršpach. Podklady pro vyhotovení projektové dokumentace a následnou realizaci

Optoelektronické. BGL Vidlicové optické závory. snímače

ANALÝZA VLASTNOSTÍ KÓNICKÉHO PIEZOELEKTRICKÉHO SNÍMAČE AKUSTICKÉ EMISE

Systémy analogových měřicích přístrojů

Ultrazvuková kontrola obvodových svarů potrubí

Spektrální charakteristiky

Betonové a zděné konstrukce 2 (133BK02)

Nízkofrekvenční (do 1 MHz) Vysokofrekvenční (stovky MHz až jednotky GHz) Generátory cm vln (až desítky GHz)

Téma 12, modely podloží

Detektor kouře FireGuard. Aplikace Včasné varování před studeným kouřem v silničních tunelech Detekce kouře v prostředích s korosivní atmosférou

Název: Téma: Autor: Číslo: Prosinec Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Transkript:

Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2014/2015 Ta.2 2013- Ing. Václav Rada, CSc.

Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace taktilní 2 17.SPEC-tak.2. ZS 2014/2015 2014 - Ing. Václav Rada, CSc.

MĚŘENÍ TEORIE A PRINCIPY T- MaR Další pokračování Taktilní snímače 2 o taktilních snímačích

Taktilní senzory pro měření a automatizaci Různé praktické principy a aplikace 2013/2014

Taktilní senzory pro automatizaci snímače s tenzometry 2 T- MaR Senzory s tenzometry jsou založeny na měření deformace prvků robotu aktivní silou např. při uchopení předmětu. Je nutné nalézt na měřeném předmětu reprezentativní místo, kde umístěné tenzometry budou měřit deformaci způsobenou měřenou fyzikální veličinou nemusí to být jen síla, tlak, teplota,. VR - ZS 2011/2012

T- MaR snímače s tenzometry Jako převodník síly na elektrický signál = čidlo, se použije drátkový, fóliový nebo polovodičový tenzometr nalepený na sledovaný namáhaný díl, popř. se použijí čidla síly běžné produkce. Takto lze vytvořit senzor síly působící v daném místě nebo detekovat celkovou působící sílu. VR - ZS 2011/2012

T- MaR snímače s tenzometry VR - ZS 2011/2012

T- MaR snímače s tenzometry Příkladem snímače používaného v robotice k současnému měření úchopné normálové a smykové síly je dvousložkový snímač typu DOTS (Double Octagon Tactile Sensor). Snímačem typu DOTS lze měřit i velké síly s velkou citlivostí, a to při lineární závislost mezi působící silou a výstupem ze snímače. VR - ZS 2011/2012 - obr. následuje

T- MaR snímače s tenzometry 1 normálová síla F τ Princip uspořádání snímače typu DOTS (Double Octagon Tactile Sensor 2 3 7 8 9 δ AP δ AF smyková síla F τ 16 5 6 10 11 1 až 12 tenzometry δ BF δ BP 12 VR - ZS 2011/2012

T- MaR snímače s kapacitním prvkem U kapacitních senzorů se nejčastěji využívá změna společných ploch elektrod, deskových nebo častěji ve tvaru souosých válců. Měří se vlastně deformace pružného členu se známými mechanickými vlastnostmi při působení síly. Pružný člen je obvykle vložen mezi elektrody - jindy může být jedna elektroda fixovaná a druhá spojená s pružným členem.

T- MaR snímače s vakuovou diodovou vrstvou

T- MaR snímače s piezoeletrickými prvkem Pro převod síly na elektrický signál lze použít také piezoelektrický jev. Jako piezoelektrický materiál se nejprve používal křemen - nověji se používají i další materiály s podobnými vlastnostmi, a to piezoelektrická keramika (BaTiO 3, PbTiO 3, PbZrO 3 a niobáty) nebo polyvinylidenfluorid (PVDF 2 ) apod.

T- MaR snímače s piezoeletrickými prvkem (materiálem)

T- MaR snímače s piezoeletrickými prvkem (materiálem) Rezonátorem ve snímačích je piezokeramický prvek s rozměry 2 2 1 mm z materiálu PZK 850. Rezonátor je řídícím členem Colpittsova oscilátoru. Využívá se zde změna činitele jakosti. Zavedená síla vyvolá pokles amplitudy rezonančních kmitů piezorezonátoru. Vyhodnocovat lze také změnu rezonanční frekv., neboť se zatížením se mění kapacita rezonátoru.

T- MaR snímače s piezoeletrickými prvkem (materiálem) Převodní charakteristika snímače je v měřicím rozsahu 0 až 50 N blízká lineární při odpovídající změně napětí z asi 710 na 680 mv přičemž citlivost 0,68 mv*n 1 ), popř. při změně frekvence z 825 na 880 khz.

T- MaR snímače s piezoeletrickými prvkem (materiálem) Piezoelektrické snímače jsou vhodné pro snímání dynamických sil (vibrací). Při snímání pomaleji se měnících sil je nutné používat speciální zesilovače s velmi velkým vstupním odporem (tzv. nábojové).

T- MaR snímače s piezoeletrickými prvkem (materiálem) jsou konstrukčně velmi jednoduché s malými rozměry senzoru -- nedostatkem je velký vnitřní odpor, který vyžaduje vstupní odpor vyhodnocovacích obvodů řádově 1*10 12 Ω. Byly vyvinuty snímače schopné měřit statickou sílu bez nábojového zesilovače novější konstrukce jej již obsahují.

T- MaR snímače s piezoeletrickými prvkem

T- MaR snímače s piezoeletrickými prvkem

T- MaR snímače s piezoeletrickými prvkem (materiálem) Odpor mezi elektrodami je 845 Ω. Střední hliníková elektroda je spojena s nulovým potenciálem a elektrody na horní a dolní straně senzoru jsou připojeny k nábojovým zesilovačům.

Senzory s optickými vlákny Optický vláknový senzor je tvořen optickým vláknem, v němž vnější vlivy modulují procházející světlo. Lze měnit jeho amplitudu, fázi, polarizaci nebo spektrální vlastnosti. Optický senzor je napájen zdrojem světla (laser, laserová dioda, LED). Velikost změny způsobené měřenou veličinou je analy-zována detektorem.

Senzory s optickými vlákny Optické vláknové senzory nejsou citlivé na vnější elektro-magnetická pole a umožňují přenášet informaci mezi objekty s rozdílnými elektrickými potenciály v širokém pásmu kmitočtů a na velké vzdálenosti.

Senzory s optickými vlákny V taktilních senzorech se nejčastěji využívá změna amplitudy procházejícího světla. Tu lze ovlivnit několika způsoby: změnou okrajových podmínek šíření světla v optickém prostředí (např. mikroohyb), změnou vzájemné optické vazby, změnou tlumení, změnou přechodu a odrazu světla.

Senzory se změnou přechodu a odrazu světla U těchto čidel se využívá změna energie odrážené od reflexní vrstvy do snímacího vlákna s detektorem. Síla působí na část s reflexní vrstvou a mechanické vlastnosti senzoru jsou dány mechanickými vlastnostmi deformovaného materiálu, např. pružinové oceli. Obdobně lze uspořádat reflexní čidlo - zdrojová i snímací vlákna jsou umístěna paralelně pod průsvitným elastomerem, který umí měnit své optické vlastnosti.

Senzory s optickými vlákny se vzájemnou optickou vazbou Na obou jeho vláknech v místě dotyku je odstraněn plášť - tím jsou odhalena jádra, která přicházejí do vzájemného kontaktu. Při vhodně navržených parametrech (délka styčné plochy vláken, úhel jejich křížení) ovlivňovaných působící silou, ovlivňuje se těsnosti vzájemné vazby, pak přechází úměrná část energie z prvního vlákna do druhého. Ke zdroji světla je připojeno první optické vlákno a k detektoru druhé.

síla, teplota,. deformační člen od zdroje světla k detektoru světla Uspořádání optického taktilního čidla se změnou vazby (čidlo s deformačním členem)

Senzory se změnou útlumu Obsahují průsvitný člen vřazený do optického vlákna, který vlivem vnějšího prostředí mění své optické vlastnosti. Optické vlákno zde samo ovlivňováno není a je určeno jen k vedení světelné energie. Nejčastěji se používají k měření teploty, kdy optické vlastnosti průsvitného členu jsou závislé na teplotě.

síla deformační člen od zdroje světla k detektoru světla síla Uspořádání optického taktilního čidla se změnou útlumu (čidlo s deformačním členem)

Senzory s mikroohybem vlákna Využívá se porušení podmínky úplného vnitřního odrazu, např. na rozhraní mezi jádrem a pláštěm optického vlákna. Porušení lze dosáhnout buď změnou geometrie (zakřivení) vlákna nebo změnou poměrů indexů lomu.

Senzory s mikroohybem vlákna Při ohýbání optického vlákna pod kritický poloměr stává porušení podmínky pro vidy vyšších řádů a dochází k průniku světla do pláště optického vlákna. Tyto vidy se mohou dále šířit podél optického vlákna jako plášťové vidy nebo mohou uniknout do okolního prostředí. Tím klesá intenzita světla šířícího se jádrem optického vlákna.

Ohybová deska Optické ztráty Senzory s mikroohybem vlákna Optické vlákno Síla Uspořádání optického taktilního čidla se změnou útlumu (čidlo s deformačním členem)

Senzory s mikroohybem vlákna Uspořádání maticového taktilního snímače složeného ze senzorů s mikroohybem optického vlákna ukazuje další obrázek. Nedostatkem snímače je potřeba velkého počtu zdrojů a zejména detektorů světla, neboť každé vlákno musí mít svůj vlastní zdroj a detektor, které navíc musí být multiplexovány. Vždy smí svítit jen jeden zdroj a snímat jen jeden detektor (smí být aktivován jen jeden řádek a jen jeden sloupec).

síla Senzory s mikroohybem vlákna síla Uspořádání optického taktilního čidla snímače s optickými vláknovými senzory s mikroohybem

U zdravotně postižených lidí lze taktilní údaje využívat jako dodatečný zdroj informace. Například existuje vibrační opasek pro zrakově postižené nebo při pohybu v těžkém a nepřehledném terénu (prales, poušť,.) - je popsaný na webu http://www.mobiquitous.com/active-belt-e.html. Opasek je spojen s modulem GPS, na němž si uživatel nastaví polohu místa, kam směřuje. Směr, kterým se má ubírat, je určen vibracemi příslušného motoru z vibračních motorů umístěných na opasku.

Je známo i mnoho dalších možností, např. speciální oblek pro piloty vojenských letadel informující pilota o různých stavech prostřednictvím vibrací http://www.namrl.navy.mil/tsas/default.htm 93 Aerodynamická měření různých objektů, např. letadel nebo postoje lyžařů či cyklistů, kdy proudící vzduch vytváří tlak na povrch objektů, jenž je snímán právě taktilními snímači http://www.dactyl.com, http://www.pressureprofile.com).

Podobně představují příležitost pro aplikování taktilních čidel a snímačů jsou v kombinaci se speciálními konstrukcemi využívajícími, tzv. inteligentní (smart) textilie.

V průmyslu se s taktilní informací pracuje nejdéle a nejčastěji v robotice. Proto se další informace o aplikacích dotýkají oblasti robotiky - tímto směrem se v současnosti upírá největší zájem. Úchopové prvky manipulátorů a robotů jsou jejich základní a nejdůležitějších částí. Zpočátku byly taktilní snímače používány jen k indikaci uchopení předmětu úchopnou hlavicí, později k řízení úchopu, měření prokluzu a popř. k přesnému nastavování polohy objektů.

Některé z taktilních snímačů jsou vhodné jen pro úchopné hlavice robotů, některé lze použít též jako určitou náhradu lidského hmatu. To je zřejmě jedna z největších oblastí uplatnění. Dnešní situace v oblasti taktilních snímačů je výrazně ovlivňována pokrokem ve znalostech a praktických aplikačních možnostech celé oblasti nanotechnologií. 2012/2013

Zdaleka však není uspokojivě vyřešen problém při nasazení v oblasti smykových senzorů, a to jak pro roboty, tak především pro náhradu hmatu. Smyslová náhrada (při praktických aplikacích např. u robotických prstů či umělé lidské ruky) jen tlakem na taktilní snímač totiž k plnohodnotné funkci nestačí. U aplikací použitelných přímo pro člověka, je zde navíc ještě problém s připojením k jeho nervovému systému. 2012/2013

Podrobněji o využití taktilních zařízení v robotice. V blízké budoucnosti se očekává výrazné rozšíření servisních robotů, které mají poskytovat všestrannou pomoc a podporu lidem v nejrůznějších oblastech, např. v nebezpečných prostorech (chemicky či radioaktivně zamořených nebo jinak životu nebezpečných prostředích), v krizových a různých havarijních situacích, při péči o nemocné a handicapované osoby, při rehabilitacích, dokonce i jako pomocníci v domácnosti. Aplikační oblast skutečně obrovská a široká.

Aby se roboty mohly pohybovat v přirozeném prostředí vytvořeném pro člověka, musí být vybaveny dostatečně výkonným řídicím systémem s využitím umělé inteligence, učících se systémů, principů a aplikací fuzzy a selské logiky (systémy vágního řízení vágně definovaných systémů), energeticky úspornými výkonovými prvky a systémy + výkonnými a přesnými čidly a snímači. 2012/2013

V mnoha případech je nezbytná univerzální antropomorfní úchopná hlavice. Hlavice mohou být tříprsté až pětiprsté, vybavené různými typy senzorů. Tříprstá antropomorfní úchopná hlavice (ruka) se senzory typu DLR vhodná k použití v průmyslu je popsána http://www.dactyl.com/scratchpad/pps/tactilearraysensor.html 2011/2012

Dále je na http://robotics.eecs.berkeley.edu uveden popis čtyřprsté antropomorfní hlavice, jejíž poslední články jsou osazeny taktilními senzory DLR a každý kloub je opatřen senzorem momentu. Do ruky jsou spolu se senzory kompletně integrovány pohony a výkonová a komunikační elektronika. Ruka je aktivně ohebná a schopna činnosti v neznámém prostředí, včetně navazování kontaktu s lidmi. Při zkouškách se v praxi osvědčila robustní, stabilní a rychlá inteligentní úchopná hlavice, která dokáže mnoho třeba přenést šálek kávy.

Antropomorfní čtyřprstá hlavice se senzory DLR v akci s míčkem

Vrchol využití umělé inteligence v robotice představuje měkký interaktivní lidský robot RI-MAN, vyvinutý v Rikenu, Bio-Mime-tic Control Research Centru v Japonsku http://www.technovelgy.com Robot má schopnost uvědomit si lidskou péči a plnit sociální úkoly a může se stát neocenitelným partnerským robotem. Komunikuje lidským hlasem, je opatřen čichovým orgánem a dvěma kamerami snímá okolní scénu, v níž se dokáže orientovat v reálném čase, reaguje na povely, jejichž význam si uvědomuje a analyzuje a podle nichž přizpůsobuje svou činnost.

Povrch robota je měkký, příjemný na dotyk. Robot je vybaven taktilními senzory pro biologickou zpětnou vazbu. Je určen pro práci v nemocnicích, sociálních zařízeních, při manipulaci s pacienty a při ošetřování a obsluze.

Interaktivní lidský robot RI-MAN v činnosti s figurínou pacienta

K naplnění tohoto cíle musí být v první řadě vybaven schopností oboustranné komunikace lidským hlasem se schopností reagovat na povely, jejichž význam si uvědomuje a obsahově analyzuje a podle nichž přizpůsobuje svou činnost navíc má určité reakce a určitá konání natvrdo a neovlivnitelně předprogramovány (chování ve vybraných a krizových situacích a v chování vůči člověku aplikace tzv. robotických zákonů). 2012/2013

K prostorové polohové i funkční orientaci musí být (a prototyp skutečně je takto vybaven) dále opatřen čichovým orgánem a dvěma kamerami ke snímání okolní scény pro prostorovou a směrovou orientaci pohybu. Další významnou schopností je veškerá orientace včetně následných reakcí v reálném čase,. Povrch robota je měkký, příjemný na dotyk. Robot je vybaven taktilními senzory pro biologickou zpětnou vazbu. Je určen pro práci v nemocnicích, sociálních zařízeních, při manipulaci s pacienty a při ošetřování a obsluze. 2012/2013

Taktilní údaje jako dodatečný zdroj informace využití je např. u zdravotně postižených lidí --- existuje vibrační opasek pro zrakově postižené, http://www.mobiquitous.com/active-belt-e.html Opasek je spojen s modulem GPS, na němž si uživatel nastaví polohu místa, kam směřuje. Směr, kterým se má ubírat, je určen vibracemi příslušného motoru z malinkých vibračních motorků umístěných v opasku.

Další z možností, jak využít taktilní informaci, je např. speciální oblek pro piloty vojenských letadel s obdobnou informací pro pilota pro-střednictvím vibrací http://www.namrl.navy.mil/tsas/default.htm 93 Dalšími jsou aerodynamická měření různých objektů - letadel nebo postoje lyžařů či cyklistů, kdy proudící vzduch vytváří tlak na povrch objektů, jenž je snímán taktilními snímači http://www.dactyl.com http://www.pressureprofile.com

Na základě informací z úrovně současného výzkumu a zejména aplikovaného vývoje je zřejmé, že tato oblast má před sebou daleko větší část než za sebou zejména v průniku s oblastí nanotechnologiemi, kde nachází uplatnění jak při jejich vývoji a výrobě ale i při aplikaci nanotechnologií do svých vlastních vývojových záměrů.. Informace o taktilních snímačích vznikly na základě infromací v článku v časopise AUTOMA č. 8, rok 2008 Autor doc. Ing. Jaromír Volf, DrSc., FS ČVUT v Praze

Vrchol využití umělé inteligence v robotice představuje měkký interaktivní lidský robot RI-MAN, vyvinutý v Rikenu, Bio-Mimetic Control Research Centru v Japonsku http://www.technovelgy.com Robot má schopnost uvědomit si lidskou péči a plnit sociální úkoly a může se stát neocenitelným partnerským robotem. Komunikuje lidským hlasem, je opatřen čichovým orgánem a dvěma kamerami snímá okolní scénu, v níž se dokáže orientovat v reálném čase, reaguje na povely, jejichž význam si uvědomuje a analyzuje a podle nichž přizpůsobuje svou činnost. Povrch robota je měkký, příjemný na dotyk. Robot je vybaven taktilními senzory pro biologickou zpětnou vazbu. Je určen pro práci v nemocnicích, sociálních zařízeních, při manipulaci s pacienty a při ošetřování a obsluze. 2011/2012

Taktilní údaje jako dodatečný zdroj informace využití je např. u zdravotně postižených lidí --- existuje vibrační opasek pro zrakově postižené, http://www.mobiquitous.com/active-belt-e.html Opasek je spojen s modulem GPS, na němž si uživatel nastaví polohu místa, kam směřuje. Směr, kterým se má ubírat, je určen vibracemi příslušného motoru z malinkých vibračních motorků umístěných v opasku. 2011/2012

Další z možností, jak využít taktilní informaci, je např. speciální oblek pro piloty vojenských letadel s obdobnou informací pro pilota pro-střednictvím vibrací http://www.namrl.navy.mil/tsas/default.htm 93 Dalšími jsou aerodynamická měření různých objektů - letadel nebo postoje lyžařů či cyklistů, kdy proudící vzduch vytváří tlak na povrch objektů, jenž je snímán taktilními snímači http://www.dactyl.com http://www.pressureprofile.com 2011/2012

Na základě informací z úrovně současného výzkumu a zejména aplikovaného vývoje je zřejmé, že tato oblast má před sebou daleko větší část než za sebou zejména v průniku s oblastí nanotechnologiemi, kde nachází uplatnění jak při jejich vývoji a výrobě ale i při aplikaci nanotechnologií do svých vlastních vývojových záměrů.. Informace o taktilních snímačích vznikly na základě údajů z článku v časopise AUTOMA č. 8, rok 2008 - autor doc. Ing. Jaromír Volf, DrSc., FS ČVUT v Praze z webu Wikipedie z webu o robotech a robotických senzorech 2012/2013

Na základě informací z úrovně současného výzkumu a zejména aplikovaného vývoje je zřejmé, že tato oblast má před sebou daleko větší část než za sebou zejména v průniku s oblastí nanotechnologiemi, kde nachází uplatnění jak při jejich vývoji a výrobě ale i při aplikaci nanotechnologií do svých vlastních vývojových záměrů.. Informace o taktilních snímačích vznikly na základě infromací v článku v časopise AUTOMA č. 8, rok 2008 Autor doc. Ing. Jaromír Volf, DrSc., FS ČVUT v Praze 2011/2012

Taktilní snímače -VÝBĚR Antropomorfní čtyřprstá hlavice se senzory DLR v akci s míčkem 2011/2012

Taktilní snímače -VÝBĚR Vrchol využití umělé inteligence v robotice představuje měkký interaktivní lidský robot RI-MAN, vyvinutý v Rikenu, Bio-Mime-tic Control Research Centru v Japonsku http://www.technovelgy.com Robot má schopnost uvědomit si lidskou péči a plnit sociální úkoly a může se stát neocenitelným partnerským robotem. Komunikuje lidským hlasem, je opatřen čichovým orgánem a dvěma kamerami snímá okolní scénu, v níž se dokáže orientovat v reálném čase, reaguje na povely, jejichž význam si uvědomuje a analyzuje a podle nichž přizpůsobuje svou činnost. Povrch robota je měkký, příjemný na dotyk. Robot je vybaven taktilními senzory pro biologickou zpětnou vazbu. Je určen pro práci v nemocnicích, sociálních zařízeních, při manipulaci s pacienty a při ošetřování a obsluze. 2011/2012

Taktilní snímače -VÝBĚR K naplnění tohoto cíle musí být v první řadě vybaven schopností oboustranné komunikace lidským hlasem se schopností reagovat na povely, jejichž význam si uvědomuje a obsahově analyzuje a podle nichž přizpůsobuje svou činnost navíc má určité reakce a určitá konání natvrdo a neovlivnitelně předprogramovány (chování ve vybraných a krizových situacích a v chování vůči člověku aplikace tzv. robotických zákonů). 2012/2013

Taktilní snímače -VÝBĚR K prostorové polohové i funkční orientaci musí být (a prototyp skutečně je takto vybaven) dále opatřen čichovým orgánem a dvěma kamerami ke snímání okolní scény pro prostorovou a směrovou orientaci pohybu. Další významnou schopností je veškerá orientace včetně následných reakcí v reálném čase. Povrch robota je měkký, příjemný na dotyk. Robot je vybaven taktilními senzory pro biologickou zpětnou vazbu. Je určen pro práci v nemocnicích, sociálních zařízeních, při manipulaci s pacienty a při ošetřování a obsluze. 2012/2013

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR Umožňují sledovat tlaková pole ve styku s tělesem a mj. slouží i k rozpoznávání objektů. Relevantními fyzikálními parametry při styku dvou anebo většího počtu objektů jsou právě síla (dotykový tlak) a deformace, které úzce souvisejí s elastickými vlastnosti objektu. V ideálním případě umožňují řešit úlohy dvou typů snímání: - spojité snímaní sil v oblasti dotyku, - snímání deformačního profilu povrchu objektu.

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR jsou velmi zajímavou aplikací u snímačů síly umožňují sledovat tlaková pole ve styku s tělesem slouží i k rozpoznávání objektů - při rozpoznávání obrazů jsou prostředníkem poznání v oboru sil a tlaků ve styku dvou těles robotizovat montážních prácí - sledování polohy a natočení manipulované součásti i řízení bezpečného uchopení bez prokluzu a přitom bez poškození součásti nadměrnou silou stisku chapadla. v lékařství při testech např. tlaku chodidla apod..

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR Při stavbě maticových taktilních snímačů (MTS) se v současné době využívá několika základních fyzikálních principů. Základem MTS je vždy maticové uspořádání citlivých prvků, a to od několika málo až po stovky kusů. Informace, kterou MTS poskytuje, je rozložení normálových složek sil působících na jednotlivé citlivé prvky snímacího pole. Nezastupitelnou úlohu musí sehrávat i kalibrace snímače jednotlivé citlivé prvky jsou při kalibraci i při použití v praxi vystaveny množství vzájemných ovlivnění - problémem je zejména nejednotná, či dokonce vůbec neexistující metodika kalibrace

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR Funkce MTS Od jednoduchého dotyku, kdy se měří jen jedna nebo několik málo diskrétních sil, se MTS výrazně liší tím, že měří i rozložení sil. Použité pole snímačů síly využívá zpravidla vlastnosti pokoušející se napodobovat vlastnosti kůže (hmat) živých tvorů.

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR Funkce MTS U zkoumaného objektu zjišťovat: - geometrické vlastnosti jako prostou přítomnost, polohu, orientaci - statické vlastnosti jako velikost, rozměry, tvar a jeho poruchy, oblast dotyku, identitu, vlastnosti povrchu (drsnost, textura) apod., - dynamometrické vlastnosti jako tlak, rozložení tlaku, sílu dotyku, rozložení sil, hmotnost, tření, elasticitu apod.

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR Funkce MTS Má-li se taktilní snímač blížit hmatovým vlastnostem lidské kůže, měl by současně splňovat další náročná kritéria: - prostorové rozlišení asi 2 mm, - citlivost asi 2 g, - největší dotyková síla asi 10 N, - doba odezvy do 5 ms, - malá hystereze, - spolehlivost i v nepříznivých provozních podmínkách, - necitlivost na změny okolních podmínek (teplota, vlhkost apod.), - schopnost zjistit a popř. předvídat prokluz.

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR Používané principy Existuje mnoho fyzikálních principů a konstrukčních řešení MTS, lišících se rozměry, vlastnostmi a použitím: MTS s maticí hrotů, optické MTS, piezorezistivní tenzometrický MTS, ultrazvukový MTS, chemický MTS, MTS se změnou dotykové plochy, MTS s proměnlivou tloušťkou elastické vrstvy, piezorezistivní a piezoelektrický MTS.

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR Funkce MTS

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR Funkce MTS

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR Funkce MTS

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR

Taktilní snímače -VÝBĚR Maticové taktilní snímače T- MaR

Taktilní snímače -VÝBĚR Informace o taktilních snímačích vznikly na základě údajů: z článku v časopise AUTOMA č. 8, rok 2008 - autor doc. Ing. Jaromír Volf, DrSc., FS ČVUT v Praze z článku v časopise AUTOMA č. 11, rok 2002 - autoři Ing. Martin Halaj, Ph.D. a doc. Ing. Rudolf Palenčár, CSc., SjF STU, Bratislava, Ing. František Vdoleček, CSc., FSI VUT, Brno z webu Wikipedie z webů o robotech a robotických senzorech 2012/2013

A nakonec trochu odkazů do literatury: TURÁN, J. PETRÍK, S.: Optické vláknové senzory. ALFA, Bratislava, 1990, ISBN 80--05-00655-1. MST News: International newsletter on micronano integration, No. 2/05. VOLF, J. VLČEK, J.: New Piezoelectric Tactile Sensors. In: XV. IMEKO World Kongres,. Osaka, 1999, pp. 35 40. LIU, H. MEUSEL, P. HIRZINGER, G.: A Tactile sensing for the DLR Three-Finger Robot Hand. In: ISMCR 2004, Houston, 2004. JOCKUSH, J. WALTER, J. RITTER, H.: Tactile Sensor System for a Three-Fingered Robot Manipulator. Department of Computer Science, University of Bielefeld, 1997. VOLF, J. et al.: Transducer for Pressure Distribution Measurement and its Practical Tests. In.: The 5th World Multi-Conference on Systemics, Cybernetics and Informatics SCI 2001, Orlando, 2001, p. 575, ISBN 980-07-7555-2. http://www.sensorprod.com

MĚŘENÍ TEORIE A PRINCIPY T- MaR Vhodná literatura z této oblasti.. [1] Technical documentation of the conductive composite elastomer CS 57-7 RSC. Yokohama Rubber Co. Ltd., 1980. [2] VOLF, J. et al.: Transducer for Pressure Distribution Measurement and its Practical Tests. In.: The 5th World Multi-Conference on Systemics, Cybernetics and Informatics SCI 2001, Orlando, 2001, p. 575, ISBN 980-07-7555-2. [3] YUJI, J. I. SHIDA, K.: A discriminating method of three mixed tactile information using pressuretemperature sensitive materials. Trans. of Electrical Engineers of Japan, 1999, Part E, vol. 119-E, No. 4. [4] Interlink electronics: Force Sensing Resistors Integration Guide and Evaluation Parts Catalog, 2006. [5] LIU, H. MEUSEL, P. HIRZINGER, G.: A Tactile sensing for the DLR Three-Finger Robot Hand. In: ISMCR 2004, Houston, 2004. [6] JOCKUSH, J. WALTER, J. RITTER, H.: Tactile Sensor System for a Three-FingeredRobot Manipulator. Department of Computer Science, University of Bielefeld, 1997. [7] MATSUMIYA, T. et al.: Intelligent control method for robot hand based on tactile information by doubleoctagon tactile sensor. In: 1999 IEEE International Conference on Systems, Man, and Cybernetics (Cat. No. 99CH37028), vol. 2. IEEE, Piscataway, 2001. [8] VOLF, J. VLČEK, J.: New Piezoelectric Tactile Sensors. In: XV. IMEKO World Kongres,. Osaka, 1999, pp. 35 40. [9] VOLF, J. VLČEK, J. SEMNICKÝ, T.: The piezoelectric tactile sensor for static force measurement. In: XVIII IMEKO World Congress, Rio de Janeiro, 2006. [10] NAKAMURA, Y. HANAFUSA, H. UENO, N.: A piezoelectric film sensor with+uniformly expanded surface to detect tactile information for robotic end-effectors. In: Proceedings of 85 International Conference on Advanced Robotics, Japan Ind. Robot Assoc., 1985. [11] TURÁN, J. PETRÍK, S.: Optické vláknové senzory. ALFA, Bratislava, 1990, ISBN 80--05-00655-1. [12] MST News: International newsletter on micronano integration, No. 2/05.

T- MaR a to by bylo k 2. informaci o prvcích pro automatizaci zatím vše... VR - ZS 2014/2015

Ta.2