SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?

Podobné dokumenty
K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R. - koncepce a cíle - metody -výstupy

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

Lesy na hranici - nejenom státní ale i myšlenkové

K D E a P R O Č. nám zůstaly P Ř I R O Z E N É L E S Y. N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR

II. Informační seminář FRAMEADAPT. Rámcové směrnice hospodaření vybraných přírodních lesních oblastí. Jan Kadavý, LDF MENDELU

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Kategorizace IUCN Zkušenost z Českosaského Švýcarska

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa managementu lesních rezervací

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

3.1. Lesní hospodářství

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko

Zcela zásadní je proto terénní stanovení stupně přirozenosti lesních porostů. Jeho správnost je pak dána komplexností zjišťování a metodami měření.

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny

Budoucnost českých lesů aneb Jak dále v obhospodařování i ochraně našich lesů?

Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková

PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava

Klíčová akce 7 Zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích výstupy činnosti z roku 2011

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

Metodika stanovení přirozenosti lesů v ČR

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Lesy České republiky, s.p. - lesní správa Janovice & Česká lesnická společnost - pobočka Pro Silva Bohemica PĚSTEBNÍMI POSTUPY"

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č dne

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ BOROVÁ LADA DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A BOROVÁ LADA A

VĚSTNÍK. MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OBSAH

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL

Škody zvěří na lesních porostech

Základní přehled managementových opatření v jednotlivých zónách ochrany přírody (návrh nových zón NP Šumava, duben 2019)

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

II. Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a MZCHÚ

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:

Proč chránit ekosystémy horských smrčin?

Výsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor

Zelený Mordor. Kam kráčí Národní park Šumava

Čas na změnu v lesích Milan Hron, Jiří Nohel. 21. února 2016 Velká Bíteš Bítešská akademie Kolpingova rodina Velká Bíteš a KDU-ČSL

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo

Zvýšení konkurenceschopnosti vlastníků lesů v ČR

Lesy ČR panelová diskuse Praha

Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

GIS v ochraně přírody Jihočeského kraje. Milan Vlášek, Milena Vlášková Krajský úřad - Jihočeský kraj

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa

Březina. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. stupně: Kuřim Katastrální území:

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. zelená linka:

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Koncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy

Metodika hodnocení přirozenosti lesů v ČR

Příloha č. 1. Mapa hnízdišť chřástala polního na území PO Labské pískovce v části zasahující do CHKO Lužické hory

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

Dřevinné patro koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech. Libor Hort, David Janík

Funkce lesů Ing. Robert Hruban

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE. Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing.

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Český ráj

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz

STRUKTURA A VÝVOJ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH SMÍŠENÝCH POROSTŮ NA MODELOVÝCH VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V ZÁPADNÍCH KRKONOŠÍCH

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

Krkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park

Částky vyplacené v letech jako náhrady újmy dle 58 zákona o ochraně přírody a krajiny.

EEA Grants Norway Grants

Ekologie. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR Novinky a spory v OP

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY

Klíčová akce 8: ROZVÍJET MONITORING LESŮ

Transkript:

SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA KOLIK a PROČ? Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno

Samovolný vývoj lesa -vědomé zřeknutí se aktivních intervencí člověka do vývoje lesa zejména jeho dřevinné složky tzn. zřeknutí se primárních vlivů. - sekundární vlivy zejm. nadměrné stavy zvěře a šíření invazních druhů v evropské kulturní krajině považujeme za přípustnou snahu o jejich eliminaci nesmí však přerůst v aktivní intervenci do vývojových procesů. Přirozený vývoj probíhá v přirozených podmínkách bez primárních a sekundárních antropických vlivů to je v našich končinách nemyslitelné.

Ponechat samovolnému vývoji můžeme cokoli otázky zní: 1) Proč? Je to společenská objednávka? (nikoliv pouze lesnická) 2) Kde a kolik chceme ponechávat? 3) V jakém stavu chceme ponechávat a proč?

PROČ PONECHÁVAT LESY SAMOVOLNÉMU VÝVOJI 1) psycho-emocionální motivy (podprahové vnímání cit ) 2) etické motivy úcta k hodnotám, které jsme nevytvořili (morálka) 3) utilitárně-funkcionální motivy užitečnost pro společnost 4) přírodovědné poznání přírodních procesů (nejenom pro jejich využití)

KDE A KOLIK PONECHÁVAT LESŮ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI 1) Národní parky politické rozhodnutí (zřízení zákonem) 2) Ostatní ZCHÚ (zejména NPR a PR) shoda orgánu ochrany přírody a vlastníka

KDE A KOLIK LESŮ JE PONECHÁNO SAMOVOLNÉMU VÝVOJI původní přírodní př.blízký celkem NP 674.75 5197.06 8481.83 14353.64 CHKO (jen MZCHÚ) 220.74 2447.17 5382.38 8050.29 CHKO (jen nechráněné) 33.53 1094.59 1128.12 CHKO (celkem) 220.74 2480.70 6476.97 9178.41 volná krajina (jen MZCHÚ) 25.74 632.86 4875.24 5533.84 volná krajina (jen nechráněné) 57.53 486.72 544.25 volná krajina (celkem) 25.74 690.39 5361.96 6078.09 vojenské újezdy (jen MZCHÚ) 20.82 326.50 347.32 vojenské újezdy (jen nechráněné) 32.42 9.38 41.80 vojenské újezdy (celkem) 53.24 335.88 389.12 celkem 921.23 8421.39 20656.64 29999.26 12500.00 21483.00 (stav k 01.01.2008) = 0,85% plochy lesů je ponecháno samovolnému vývoji v ČR

Souhrnné výsledky NP primární rozbor původní original přírodní natural přirodě blízký near- natural celkem PL celkem sam. vývoj NP Šumava 252,83 3083,59 5553,61 8890,02 9860 NP Čes. Švýc. 0,00 0,00 93,27 93,27 245 NP Podyjí 0,00 342,54 1541,83 1884,37 2160 KRNAP 266,16 1496,15 455,86 2218,17 2000? NP celkem 518,99 4922,27 7644,57 13085,83 14265

NP ŠUMAVA PŘIROZENOST vs. ZONACE stav k 1.1.2004

V JAKÉM STAVU PONECHÁVAT LESY SAMOVOLNÉMU VÝVOJI 1) Obnovní management nebo samovolný vývoj hned? 2) Obnovní management aktivní zásahy v lesích s cílem obnovit (restaurovat) částečně nebo úplně všechny atributy přirozeného lesa - definice cílového stavu - postup dosažení cílového stavu

PŘÍKLAD TYPY OBNOVNÍHO MANAGEMENTU SM MONOKULTUR 1) Ponechání samovolnému vývoji ve stupni přirozenosti přírodě blízký : všechny hlavní dřeviny mají reprodukce schopné populace (tj. věkově diferencované - tzn. diferencovaná je i textura porostu - tedy naskakuje malý vývojový cyklus); ponechává se tlející dřevo v porostech; je zajištěno odrůstání nové generace lesa (zvěř není limitní pro fungování vývojové dynamiky); zásahy omezeny na likvidaci invazních druhů; Nejméně 100 let od započetí zásahů v současných jednoetážových smrkových monokulturách. Z pohledu obnovy ekosystému ideální stav.

PŘÍKLAD TYPY OBNOVNÍHO MANAGEMENTU SM MONOKULTUR 2) Ponechání samovolnému vývoji po opakovaném vnesení chybějících hlavních porostotvorných dřevin a jejich zajištění proti okusu zvěří (tj. aktivní tvorba stadia dorůstání) - jakou minimální redukovanou plochu by měly mít vnesené dřeviny? - existuje větší riziko plošných rozpadů a zploštění započaté strukturní diferenciace, Cca 20-30 let od započetí zásahů v rámci větších bloků porostů.

PŘÍKLAD TYPY OBNOVNÍHO MANAGEMENTU SM MONOKULTUR 3) Ponechání samovolnému vývoji po jednorázovém vnesení chybějících dřevin - velmi vysoká pravděpodobnost plošných disturbancí - nelze hovořit o přirozeném vývoji - reprodukční schopnost populací vnesených dřevin může být ohrožena Cca 1-5 let od započetí zásahů v rámci větších bloků. 4) Ponechání samovolnému vývoji okamžitě

KOLIK A KDE PONECHÁVAT LESŮ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI Ponecháno samovolnému vývoji k 1.1.2008 je minimálně: 21.483 ha lesů, tj. 0,85 % lesů v ČR Kolik lesů chceme cílově ponechat samovolnému vývoji? Kde budou lokalizovány? Neexistuje koncepční politický dokument, který by řešil tuto problematiku. Jedná se o navýsost společenskou otázku