Historická východiska psychologie
Psychologie Předmět studia:???
Předmět studia Lidská mysl Percepce, kognice, pozornost, emoce, motivace, potřeby, osobnost, interpersonální vztahy, podvědomí, ) Chování???
Definice psychologie jako vědního oboru Např. - věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí a snaží se jej popsat, vysvětlit a predikovat
Novověké filozofické předpoklady psychologie Prvotně se začala odštěpovat z filozofie, resp. psychologické úvahy byly obsaženy v množství filozofických prací a úvah - myslím, tedy jsem (Descartes) - etika a problém lidské volby (Spinoza) - představy prosté a fantazijní (Hobbes) - ideje (Locke) - atd.
Hlavní novodobé evropské filozofické směry Racionalismus Empirismus Asocianismus Osvícenství Německá klasická filozofie
Racionalismus Výrazné ovlivnění přírodními vědami (Galilei atp.) Propojení filozofie a matematiky =) snaha vyrovnat se jí =) potřeba vybudovat dostatečný aparát Hlavní poznávací schopností je ROZUM (nezávislost na smyslové zkušenosti)
René Descartes (1596 1650) Kritika dosavadního způsobu vědění a myšlení =) Rozprava o metodě - filozofie má být založena na rozumových axiomech - smysly jsou nepřesné =) nutnost neustálých pochyb (metodická skepse) =) snaha najít axiom =) Cogito, ergo sum. - Vrozené a odvozené ideje - odvozené: produkt smyslové zkušenosti (na základě vnějších podnětů) - vrozené: nezávislé na působení vnějších podnětů (já, Bůh, nekonečno atp.) Dualismus duše (myšlení) + hmota (rozprostraněnost, mechanické principy)
Probém Vztah duše a těla jak může nehmotná duše působit na hmotné tělo?????
Baruch Spinoza (1632 1677) Monismus duch a hmota jsou dvě stránky téže podstaty (substance) - př. Bůh = příroda (ovlivnění se myšlení a fyzické entity) - př. psychický afekt ovlivní fyzický stav těla Problém lidské volby: člověk je schopen ovládat své vášně (afekty) = vnitřní svoboda (východisko některých současných směrů)
Gottfried Wilhelm Leibnitz 1646 1716) Psychofyzický paralelismus = souběžnost psychických a fyzických procesů východisko základů psychologie (Wundt)
Empirismus Odmítnutí vrozených idejí Základem jsou získané zkušenosti = empirie
Francis Bacon (1561 1626) Předchůdce empirismu Renesanční myšlení =) snaha postavit vědu na empirické základy =) přesah do všech vědních odvětví Zdroj poznání je zkušenost (především smyslová) =) zkušenosti lze zobecňovat až na úroveň axiomů = použití induktivní metody
Kritika dedukce Idoly: - rodu: tendence dávat přednost údajům snadno zapamatovatelným či již uznaným za pravdivé (současná média???) - jeskyně (původ v individuálním založení, výchově, situaci atp.) - tržiště (pochází ze společenských kontaktů (přebírání názorů atp.)
Thomas Hobbes ( 1588 1679) Důsledný materialista = neexistuje duchovno, Bůh atp. Zabývá se teorií poznání předměty mají primární a sekundární vlastnosti - primární = fyzické - sekundární = barvy, zvuky, vůně (existují pouze díky pohybům v našich smyslech) - Představa = ochabující vjem (po zavření očí stále vidím knihu, ale kalněji a matněji) - Slábnutí představ vlivem času a překrývání novými pojmy
John Locke (1632 1704) Esej o lidském rozumu nelze dokázat vrozené ideje (kritika Descarta) Lidé získávají ideje na základě empirie a reflexe Jednoduché (pasivní vnímaní) a složené ideje (abstrakce atp.)
Asocianismus Základem je hledání asociačních principů = umožnění organizaci a třídění psychické zkušenosti (např. vliv na pozdější introspekční školu)
David Hume (1711 1776) Termín percepce psychický obsah (dnes vnímání) = návaznost na Lockea 2 druhy percepcí: - imprese živé, aktuálně prožívané (vidíme, slyšíme, cítíme, volíme atd.) - ideje slabší, kopie impresí Všechny ideje jsou tvořeny z původních impresí - 3 druhy spojení idejí: - podobnost (geometrická, situační deja vu atp.) - dotyk v čase a místě = sousednost (př. vůně z dětství) - kauzální vztah (přímé působení na nervovou soustavu)
Výrazný skepticismus mysl je pouze seskupení různých percepcí
David Hartley (1705 1757) Asociace = základní princip umožňující objasnit strukturu lidské mysli a procesů v ní probíhajících Psychofyzický paralelismus mentální a tělesné děje probíhají odděleně, propojuje je asociace - hl. je tedy dotyk - Síla asociace závisí na opakování (I.P.Pavlov aj.)
Osvícenství hl. ve Francii v 18. století Světlo rozumu X náboženské pověry - Rovnost lidí, rozvoj lidských práv (svobodný život, vyznání, myšlení, bádání atp.) - vliv na technický rozvoj a další oblasti vědy i běžného života
Jean Jacques Rousseau (1712 1778) Propojení s pedagogikou Kritika společnosti Emil čili o výchově (vize výchovy od narození až do smrti) člověk se rodí dobrý, za zbytek může okolní svět (předchůdce beahviorismu i evoluční psychologie) - zdravá (přirozený soucit) a nezdravá sebeláska (srovnání s ostatními stavím se vždy nad ostatní) Výklad ontogeneze na příkladu výchovy chlapce (dle aspektů věku) výchova a charakteristika dívek blíže k přírodě, hůže ovládají přirozené touhy =) mají být pokorné, skromné a poslušné =) nerovnost postavení a ovlivnění Freuda a Junga
Německá klasická filozofie - 18. a 19. století Immanuel Kant Johan Friedrich Herbart Arthur Shoppenhauer Friedrich Nietzsche
Immanuel Kant (1724 1804) Přednášel mnoho vědních disciplín (matematika, logika, filozofie, fyzika, estetika, etika) Kritika čistého rozumu hlavní dílo (následovaly Kritika praktického rozumu a Kritika soudnosti) Rozlišuje 2 druhy poznání: - a priori (nezávislé na zkušenosti) - a posteriori (zdrojem je zkušenost) - má- li smyslový dojem vést k poznání, musí k němu člověk přistoupit z hlediska apriorních forem nazírání (čas, prostor, schopnost analýzy, syntézy atp.)
Kant rozlišuje 2 světy: - fenomenální (svět jevů) - noumenální (svět věcí) - Lze poznat pouze svět fenoménů =) realita zůstává skryta ovlivnil tak např. transcendentální filozofii (Huserl atp.)
Kantova etika - Vidí podstatný rozdíl mezi čistým a praktickým rozumem - Čistý rozum = nástroj teoretických spekulací i skepse - Praktický rozum = jsme nuceni se v praktických situacích rozhodovat a respektovat etická pravidla - Morálka není člověku přirozeně dána do vínku = vliv výchovy - Opravdová mravnost plyne z vědomí obecné lidské povinnosti =) dosažení osobního štěstí - KATEGORICKÝ IMPERATIV Jednej podle té maximy jednání, u níž můžeš zároveň chtít, aby platila jako obecný zákon (jasný původ v křesťanské morálce)
Johann Friedrich Herbart (1776 1841) Propojení s pedagogikou a etikou Kantův nástupce nahradil kategorický imperativ 5 praktickými idejemi (svobody, dokonalosti, blahovůle, práva a odplaty) Psychologický přínos pojetí dynamických sil (představy mohou splývat či se rušit, pokud jsou v rozporu, méně významné klesají pod práh vědomí, ale nemizí úplně (význam pro Freuda a Junga) Vnímání nových podnětů je ovlivněno starší zkušeností apercepce (podobné představy splývají) - škatulkování
Arthur Shoppenhauer (1788 1860) Následník Kanta Příroda = subjektivní představa, ale je především jevovou (fenomenální) stránkou věci o sobě, jíž je nevědomá vůle (temné, bezdůvodné, hlubinné puzení) Slepá vůle k životu pud (důkazy: např. instinktivní chování živočichů) Nejsilnější projev nevědomé vůle = pohlavní pud (návaznost Freud, Jung) Pocit svobodné vůle je iluze člověk je ovládán silami vymykajícími se vědomé kontrole (nevědomí pozn. Freud) Návaznost na Darwinovu evoluci
Friedrich Nietzsche (1844 1900) Nepřátelské postoje vůči ženám Podstatou života je vůle k moci (jako podvědomá tendence) Rozbor lidského vědomí (opět návaznost psychoanalytiků) Vědomí se rozvinulo pod tlakem potřeby dorozumívání lidí jako nejohroženějšího druhu = je spojovací sítí mezi lidmi (kolektivní vědomí a spojení vědomí s jazykem - sémantici)
Psychologie jako samostatná věda 2. polovina 19. století Zpočátku hlavně empirický a experimentální charakter Návaznost na rozvoj fyziologie a neurologie Tvorba předpokladů - Comte, Spencer, Darwin, Müller, Helmholtz, Purkyně, Broca, Weber, Fechner atd.
August Comte (1798 1857) Zakladatel sociologie Prosazuje pozitivismus (vychází pouze z ověřitelných faktů, vyhýbá se spekulacím paradigma západní vědy) Zákon tří stadií vývoje: - teologické (božské vysvětlení světa uvažovali jako malé děti) - metafyzické (tvorba abstraktních systémů antičtí filozofové) principy a síly jsou sice neviditelné, ale ne nadpřirozené (př. Aristoteles formy) - pozitivní (pouze pozorovatelné jevy a nezpochybnitelná fakta zobecnění predikce)
Comte a psychologie Kritika introspekce upírá psychologii právo být vědou (není v jeho klasifikaci vědních oborů) = nezáměrné obohacení a nový impuls
Herbert Spencer (1820 1903) Zavedl termín evoluce tehdy ještě naprosto neutrální! Ve vývoji se zákonitě střídají 2 základní procesy - diferenciace a integrace (homogenní celky se nejprve rozčleňují na části a ty se pak spojují ve vyšší a složitější útvary vznik nové kvality) přesah do sociologie, etologie, politiky atp. =) pokrok není nahodilý, ale nutný Termín adaptace život (a tedy vědomí) je ustavičné přizpůsobování se vnějším okolnostem Rozlišení společnosti na vojenskou (právo silnějšího) a průmyslovou (dělba práce a individuální schopnosti = sociální darwinismus a bezmezná víra ve volnou ekonomickou soutěž)
Charles Darwin (1809 1882) Vychází z Malthuse (Esej o principech populace organismy zvyšují svůj počet rychleji, než rostou zdroje potravy) = myšlenka přírodního výběru Přežívají variace lépe přizpůsobené podmínkám Altruismus je výsledkem přirozeného výběru (příklad 2 skupin pravěkých lidí) Přínos pro psychologii výrazové chování (zvyšuje šanci na přežití, protože usnadňuje dorozumívání s ostatními členy druhu) např. vzorce neverbální komunikace
Johannes Müller (1801 1858) Fyziolog Teorie specifických nervových energií stimulace senzorických nervů vede ke vzniku charakteristických počitků (základ pro experimentální psychologii) tj. zrakové nervy přenášejí pouze světelné a barevné počitky, sluchové pak počitky zvukové atd.) =) určitá senzorická kvalita vzniká v konkrétních částech mozku
Hermann von Helmholtz (1821 1894) Fyziolog Zákon o zachování energie (všechny druhy energie v živých i neživých systémech mění formu bez změny kvantity) Experimenty na hranici fyziologie a psychologie (jednoduchý reakční čas mezi podnětem a reakcí, nevědomé usuzování (odhad vzdálenosti, směru a pozice atp.) Kritika Kanta vnímání prostoru není apriorní podléhá zkušenosti (nácvik odhadu pozice předmětu s brýlemi, jež mírně přesouvaly pozici předmětu)
Johann Christoph Spurtzheim (ˇ1776 1832) Frenologie zkoumá souvislost stavby lebky s duševními schopnostmi a charakterovými rysy (později zavržen) Zmapování oblastí mozku a přiřazení duševních vlastností (na psychiatrických pacientech)
Další fyziologové Paul Broca (1824 1880) - lokalizace řečových center Brocovo centrum Ernst Heinrich Weber (1795 1878) - citlivost kůže a nejmenší rozlišitelný rozdíl (rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standardního podnětu)
Psychologie jako samostatný vědní obor Wilhelm Maximilian Wundt (1832 1920) Francis Galton (1822 1911) Hermann Ebbinghaus (1850 1909) William James (1842 1910)
Wilhelm Maximilian Wundt (1832 1920) 1879 založení Psychologického institutu v Lipsku - Hlavní výzkumná metoda introspekce = vnitřní vnímání (prováděná školenými pracovníky za jasně vymezených podmínek) - snaha postihnout konkrétní zkušenost - Výzkumy diskriminačního reakčního času (reakce pouze na určitý podnět)
Počitky Vznikají na základě stimulace smyslových orgánů 7 základních kvalit počitků zraková, sluchová, čichová, kožní, chuťová, kinestetická a kožního smyslu 3 dimenze citového prožívání (libost-nelibost, napětí-uvolnění, vzrušení-uklidnění)
Francis Galton (1822 1911) Studium individuálních rozdílů do té doby nové téma, ostatní se spíše snažili sjednotit a zobecnit poznatky Zkoumal problematiku dědičnosti vloh Snaha měřit inteligenci jednoduchými senzorickými zkouškami ošidné, nekorelovalo (= inteligence je komplexní jev =) zavedení statistických metod do psychologie (využití v psychometrii atp.)
Hermann Ebbinghaus (1850 1909) Výzkumy paměti - Definuje krátkodobou a dlouhodobou paměť - zapomínání je rychlé, ale postupně se zpomaluje - učil se 2 roky řadu bezesmyslných slabik, aby dokázal minimalizaci vlivu předchozího učení a působení kvality obsahu na zapamatování
William James (1842 1910) Vydal Principy psychologie Definice psychologie věda o mentálním životě, a to jak o jeho fenoménech tak i o jeho podmínkách Vědomí se ustavičně mění a žádný psychický stav nelze zažít vícekrát Pozornost je výběrové zaměření a soustředění vědomí Rozlišuje mezi návyky (mimovolní a nevědomé) a rozhodnutími (volní a vědomé) - různé návyky se učí v různém věku - návyky přispívají k udržení daného společenského uspořádání - autor teorie emocí citové zážitky jsou odezvou na tělesné změny vyvolané emocionálně významnými podněty (prvotní je tedy fyziologická emoční reakce)
Děkuji za pozornost Co je to vlastně pozornost?