TZ o situaci na trhu biopotravin v ČR: Ekologické zemědělství skrývá potenciál, který čeká na využití 18. 2. 2016 Ekologické zemědělství má v ČR za sebou již čtvrt století vývoje. V roce 1990 vznikly tři průkopnické farmy a ekologické zemědělství propagovalo několik nadšenců, začátkem roku 2016 hospodařilo ekologicky přes 4 000 ekofarem na celkové výměře přesahující 500 tisíc hektarů. Naproti tomu je nárůst počtu bio výrobců pouze 7%. A rozvoj faremních zpracoven, jako jsou minimlékárny, jatky, bourárny, moštárny, konzervárny či mlýny, v poslední době spíše zpomalil. Stejně tak spotřeba bio potravin se u nás drží stále na méně než jednom procentu z celkové spotřeby potravin, zatímco v Německu to je téměř 4,5 procenta. Čím je dán takový nepoměr mezi prvovýrobou - ekologicky hospodařících zemědělců, počtem zpracoven bio produktů a množstvím spotřebitelů? Stav bio trhu, který se v ČR vytváří od počátku 90. let, shrnula v rámci mezinárodního veletrhu Biofach v Norimberku Andrea Hrabalová z České technologické platformy pro ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství na orné půdě zatím nevyužitý potenciál Dnes plocha ekologického zemědělství představuje v ČR dvanácti procentní podíl na celkovém zemědělském půdním fondu. V současné době je ekologickými zemědělci obhospodařováno více než 40 procent všech trvalých travních porostů v České republice, téměř dvě procenta orné půdy a přes deset procent ploch trvalých kultur, jako jsou sady a vinice, uvedla Andrea Hrabalová. V rozloze ekologicky obhospodařovaných ploch patří ČR mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství a mezi deset zemí světa s nejvyšším podílem ploch ekologicky hospodařících zemědělců na celkové zemědělské půdě. V rámci EU si ČR drží čtvrtou pozici po Rakousku, Švédsku a Estonsku. Za vyspělými členskými zeměmi však výrazně pokulháváme v bioprodukci. Nejvíce ekologických ploch vznikalo v Evropě, stejně jako u nás, v méně příznivých horských a podhorských oblastech, kde dominují farmy s pastevním chovem masného skotu, ovcí a koz. Rozvoj ekologického zemědělství na úrodných půdách v nížinách pak masivně následoval až se zvýšenou poptávkou po biopotravinách společně s novými trendy ekologického hospodaření na orné půdě, vysvětluje vývoj ekologického zemědělství v Evropě Andrea Hrabalová. Českou specialitou jsou však v porovnání s Evropou historicky dané velké zemědělské statky, vysoký podíl propachtované půdy a celkově nízký zájem spotřebitelů o lokální potraviny. Právě poptávka po místní rostlinné bioprodukci nastartovala v Rakousku či Německu rozšíření ekologického zemědělství do nížin a na ornou půdu. Na rozdíl od České republiky je v zemích EU navíc vnímáno ekologické zemědělství jako jeden z účinných nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů v zemědělství a adaptace zemědělství na dopady klimatických změn. Důvodem k jeho podpoře je také snaha o omezení negativních externalit, které s sebou přináší intenzivní konvenční zemědělství zejména snižující se půdní úrodnost či znečištění vodních zdrojů průmyslovými hnojivy. Tento přístup opakovaně na Biofachu potvrdili zástupci Dánska, Rakouska či Německa, kteří masivně investují také do vědy a výzkumu v této oblasti. V době, kdy je polovina zemědělské půdy v ČR zahrnuta do nitrátově
zranitelných oblastí a ohrožována půdní erozí, nabízí ekologický systém hospodaření řadu možností, jak tuto situaci řešit. Faremní zpracování stagnuje pouze 4-5% ekofarmářů zpracovává své výrobky v bio kvalitě Ke konci roku 2015 bylo registrováno 543 výrobců biopotravin, což představuje meziroční nárůst 7,3 % (podobně jako v roce 2014). Počet výrobců každoročně stoupá, avšak nárůst je mírnější, než v letech 2008 a 2009 (viz graf 1). V průběhu roku 2015 začalo nově s výrobou biopotravin 78 firem, naopak 41 výrobců svoji činnost ukončilo. Z celkového počtu 543 registrovaných výrobců biopotravin bylo 211 současně registrováno i v kategorii zemědělec a provádí zpracování bioproduktů v místě jejich produkce. Jinými slovy téměř 40 % výrobců jsou faremní zpracovatelé a jejich podíl každoročně vzrůstal až do roku 2014 (z 20 % v roce 2008). Ke konci roku 2015 byl podíl srovnatelný s rokem 2014. I přes úspěšný rozjezd v předchozích letech zůstává z pohledu registrovaných ekozemědělců rozsah zpracování vlastních výrobků přímo na farmě stále na nízké úrovni a stagnuje okolo 4-5% (tj. 211 faremních zpracovatelů ku 4 100 registrovaných ekologickým zemědělcům ke konci roku 2015). Tedy pouze každá dvacátá ekofarma zpracovává svoje produkty na farmě a případně realizuje prodej ze dvora. Graf 1 Vývoj počtu registrovaných výrobců a faremních výrobců biopotravin v ČR, 2007-2015 Ve srovnání se západem Evropy zatím viditelně pokulháváme. V sousedním Německu na cca 23 500 ekofarem připadá 9 500 výrobců, což činí podíl registrovaných výrobců biopotravin na celkovém počtu ekologicky hospodařících podniků 40%. Ještě vyšší podíl je dosahován ve Francii, Nizozemí nebo Velké Británii, kde výrobce biopotravin potkáme až pětkrát častěji než u nás. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří nápoje, jako je víno z vinných hroznů, avšak počet vinařů v roce 2015 pokles. Významné zůstává nadále zpracování mléka a mléčných výrobků, zpracování masa a zpracování ovoce a zeleniny. Od roku 2007 narostl sedmkrát počet zpracoven masa a masných výrobků, pětinásobně se zvýšil počet minimlékáren a od roku 2010 významně rostl i počet zpracovatelů ovoce a zeleniny. Jejich počet prozatím od roku 2013 stagnuje. Faremní zpracovatelé se soustředí výhradně na český trh a biovýrobky jsou kromě prodejů přímo z farmy nejčastěji nabízeny ve specializovaných prodejnách biopotravin či na trzích, a to jak v regionu výrobce, tak ve větších městech. Distribuci zajišťují jednak sami výrobci, jednak se na ni
podílí někteří regionální distributoři a velkoobchody, upřesňuje Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Zájem o bio certifikaci u faremních zpracovatelů klesá Zatímco v roce 2010 byla bio certifikace u podniků s faremním zpracováním dvojnásobně vyšší oproti konvenčnímu, v roce 2013 je již podíl farem se zpracováním obdobný. V ekofarmách je evidováno 5 %, v konvenčním zemědělství 4,5 %. To dokládá skutečnost, že se náskok ekofarem vůči konvenčním farmám v oblasti faremního zpracování v posledních letech viditelně snižuje. Ačkoliv farmáři suroviny produkují ekologicky, zpracování, poté co získají důvěru zákazníků, již necertifikují. Tato situace se vyskytuje zejména u vína a živočišné produkce. Aktuální pokles zájmu zemědělců o certifikaci biopotravin souvisí s nepříliš silným zájmem českých spotřebitelů o certifikované faremní biopotraviny a i s poklesem podpory státu ekologických zemědělců. Nejvýrazněji je vidět rozdíl v investičních programech, ze kterých v minulosti řada faremních zpracovatelů čerpala. V porovnání s předchozím programovým obdobím v Programu rozvoje venkova má nyní v investičních opatřeních ekologické zemědělství sedmkrát nižší bodovou preferenci - z dřívějších 27 na stávající 4 body, uzavírá rozsáhlou zprávu o českém biu Andrea Hrabalová. Největší potenciál ve zpracování bio mléka a masa Největší potenciál pro rozvoj faremního zpracování bio produkce je ve zpracování produkce rostlinného původu a masa, domnívá se Ivan Hrbek, předseda Svazu faremních zpracovatelů. V oblasti zpracování mléka se počet malých faremních mlékáren z 8 provozoven v roce 2009 zvýšil na 130 v roce 2015. Přitom mezi těmito mlékárnami je výrazně více těch, které zpracovávají biomléko a nabízí biopotraviny z něj, než by odpovídalo prostému poměru mezi počtem konvenčních a ekologických zemědělců. Tyto podniky už dokáží nabídnout v regionech dostatečné množství produktů a růst tohoto segmentu se přirozeně zpomaluje. Naproti tomu, ve zpracování rostlinné produkce, jak bio, tak konvenční, je spousta prázdných míst na trhu, konstatuje Ivan Hrbek. Svého potenciálu zdaleka nedosahuje faremní zpracování bio masných výrobků. I přes nárůst malých jatek a bouráren v posledních letech je nabídka v České republice omezená a končí zpravidla na úrovni výsekového masa. Aktuální situace, kdy jsou živá bio zvířata převážně porážena na konvenčních porážkách nebo vyvezena do zahraničí a do ČR se zpět dováží v podobě zpracovaných biovýrobků, odráží bohužel ekonomickou komplikovanost situace hospodaření v horských a podhorských oblastech. Trh s biopotravinami v ČR Zatímco v letech 2005-2008 zaznamenal bio trh enormní nárůst, roky 2009-2010 provázela spíše stagnace způsobená snížením poptávky ze strany zákazníků, kteří se v důsledku ekonomické krize vrátili k nákupu konvenčních potravin. Od roku 2011 se zájem o biopotraviny opětovně zvyšuje. To potvrzuje i Jana Lysáková, výkonná ředitelka obchodní společnosti PRO-BIO, která patří k prvním zpracovatelům bio potravin v ČR. I když oficiální číslo obratu za rok 2015 ještě nemáme k dnešnímu dni k dispozici, můžeme říct, že meziroční nárůst v tržbách jsme měli 20 procent a k nejdynamičtěji rozvíjejícímu se obchodnímu kanálu patří maloobchod a daří se nám na zahraničních trzích, a to především na Slovensku a ve Francii,
Poslední zveřejněná data za rok 2013 uvádějí, že celkový obrat biopotravin realizovaný českými výrobci a distributory dosáhl více než 2,7 mld. Kč (včetně vývozu). V České republice utratili spotřebitelé za biopotraviny 1,95 mld. Kč, což představuje meziroční růst 9,5 % a oproti roku 2005 vzrostl trh téměř čtyřnásobně. Průměrná roční spotřeba biopotravin na obyvatele zůstává pod hranicí 200 Kč (185 Kč v roce 2013) a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů dosáhl 0,71 %. (Tabulka č. 1) Tabulka 1: Vývoj trhu biopotravin v ČR, 2005 2013 *) Vyšší podíl dovozu finálních biopotravin zahrnuje dovozy nejen distributorů, ale i výrobců. n.d.= no data = data nejsou k dispozici Ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkový obrat s biopotravinami včetně vývozu (mld. Kč) x 0,84 1,39 1,95 1,98 2,10 2,24 2,40 2,72 Vývoz (mld. Kč) x 0,08 0,10 0,15 0,37 0,51 0,57 0,62 0,77 Spotřeba biopotravin v ČR (mld. Kč) Meziroční změna obratu biopotravin (%) Podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů (%) Spotřeba na obyvatele a rok (Kč) 0,51 0,76 1,29 1,80 1,61 1,60 1,67 1,78 1,95 16 49 70 40-10 -1 4,6 6,7 9,5 0,18 0,35 0,55 0,75 0,65 0,63 0,65 0,66 0,71 50 74 126 176 154 151 158 169 185 Podíl dovozu na obratu biopotravin (%) 54 56 62 57 n. d. 46 46/60 *) 46/60 *) 46/57*) Podíl řetězců na obratu biopotravin (%) 57 67 68 74 68 67 64 64 64 Zdroj: Green marketing pro roky 2005 2008, Statistické šetření ÚZEI pro roky 2009 2013
Graf 1: Spotřeba biopotravin v ČR (mil. Kč) Zdroj: Green marketing pro roky 2005 2008, Statistické šetření ÚZEI pro roky 2009 2013 Graf 2: Podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů (%) Zdroj: Green marketing pro roky 2005 2008, Statistické šetření ÚZEI pro roky 2009 2013 Nejvíce biopotravin nakupují čeští spotřebitelé tradičně v maloobchodních řetězcích (64 %, 1,24 mld. Kč), na druhém místě pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (17 %). Téměř trojnásobně vzrostl od roku 2010 obrat přímého prodeje, zejména prodeje ze dvora (na 172 mil. Kč a 9% podíl na celkové spotřebě biopotravin).
Graf 3: Podíl hlavních odbytových míst na celkovém obratu biopotravin v ČR, 2005 2013 Hlavní kategorií biopotravin s největším objemem prodejů je dlouhodobě kategorie Ostatní zpracované potraviny (33% podíl, přičemž třetinu tvoří hotové pokrmy typu dětských výživ). Druhou příčku si udržuje kategorie Mléko a mléčné výrobky (18 %), následovaná kategorií Ovoce a zelenina (16 %, zahrnující ovocné a zeleninové šťávy). Graf 4: Podíl hlavních kategorií potravin na celkovém obratu biopotravin v ČR, 2005 2013 Dovoz a vývoz biopotravin Objem dovozu finálních biopotravin je odhadován v roce 2013 na 800 mil. Kč, tj. 46% podíl na maloobchodním obratu v ČR. Pokud by byl započítán navíc i objem dovozu bioproduktů či biopotravin, které jsou na území ČR dále zpracovávány, podíl dovozu by ještě vzrostl. Na dovozu biopotravin se nejvíce podílí kategorie Ostatní zpracované potraviny. V rámci ní jde zejména o téměř 100% dovoz dětských výživ, z 80-90 % dovoz u koření; kávy a čajů; cukru a medu a zhruba 70 % dovozu u čokolády, kakaa a cukrovinek. Mimo suroviny, které nejsou v ČR dostupné, se však dováží např. luskoviny a olejniny; oleje jsou vesměs z dovozu; mlýnské výrobky (obilniny i zpracované mouky a pekařské směsi odhadem 20 % obratu) i pekařské výrobky včetně těstovin (odhadem až 50 % obratu).
Z dovozu k nám přichází podstatná část bio ovoce a zeleniny, která je v ČR pouze balena do spotřebitelského balení a v podstatě 90 % prodaného objemu pochází z dovozu. Významný dovoz (odhadem až 70 % obratu) přetrvává také u nápojů, a to jak ovocných či zeleninových džusů, tak nealkoholických ochucených vod. Každoročně roste také objem vývozu. V roce 2013 vyvezly české společnosti do zahraničí biopotravin za přibližně 774 mil. Kč, což je téměř 10krát více než v roce 2006 (29 % celkového obratu). Vývoz biopotravin směřuje z ČR převážně do zemí EU (95 %), nejvíce do Rakouska a Německa. Spotřebitelské vnímání biopotravin Výzkumy zpracované pro Ministerstvo zemědělství ukazují nárůst počtu obyvatel, kteří biopotraviny nakupují. Z 37 % v roce 2010 nakupuje bio potraviny 41 % v roce 2014. Třetina populace nakupuje biopotraviny alespoň několikrát měsíčně, zatímco před 6 lety to byla pouze čtvrtina populace. Růst spotřeby biopotravin souvisí se sílícím zájmem o tzv. faremní produkty, které jsou často v biokvalitě. Přispívá k tomu i trend farmářských trhů, systém bedýnkového prodeje nebo nárůst farmářských prodejen ve velkých městech. Spotřebitelé projevují vzrůstající zájem také o kvalitní mlynářské produkty v bio kvalitě. Jsou to obecně naše mlýnské výrobky - tedy mouky bílé a celozrnné, špaldová mouka či krupice. Zákazníkům přinášíme novinky v podobě mouky z červené pšenice a dvouzrnky, ovesnou mouku a bezlepkovou čirokovou mouku a krupici, říká Ing. Barbora Hernychová ze společnosti PRO-BIO, která má nejširší sortiment bio mouk na českém trhu. Dle sdělení spotřebitelů je hlavním důvodem nákupu biopotravin, že jsou zdravější, chutnější a šetrnější k přírodě. Významně narostlo i povědomí o označení biopotravin, jak u národního biologa zebry (z 54 % na 72 % v 2014), tak u nového loga EU (z 9 % na 24 %). Největší bariérou pro větší nákupy biopotravin je jejich vyšší cena, následně šíře sortimentu. U osob, které biopotraviny nenakupují, je hned po ceně častým důvodem nedůvěra (nevnímají rozdíl mezi bio a ne bio potravinami nebo považují označování potravin za bio pouze za marketingový trik). Přes zaznamenaný trend zvyšujícího se zájmu spotřebitelů o biopotraviny, zůstává téměř 60 % populace, která biopotraviny nenakupuje a odhadem čtvrtina je nekoupila nikdy. Zpracoval: Roman Hrůza Agency; s využitím zdrojů České technologické platformy pro ekologické zemědělství, PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a obchodní společnosti PRO-BIO. Další použité zdroje: MZe Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016-2020 ÚZEI Zpráva o trhu s biopotravinami 2013 Biopotraviny - zpráva z výzkumu pro MZe, 2014 ÚZEI Statistická šetření ekologického zemědělství - základní statistické údaje 2014 Registr ekologických zemědělců MZe Zpracoval: Roman Hrůza, tel. 777 657 511, roman.hruza@rha.cz