Conference proceedings

Sborník příspěvků mezinárodní konference Hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge k nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO Conference proceedings of international conference Mining Cultural Landscape Krušnohoří/Erzgebirge and its nomination for the UNESCO World Heritage List Národní technické muzeum v Praze, 11. 12. 11. 2013 National Technical Museum in Prague, 11 th 12 th November 2013

OBSAH Mezinárodní konference Hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge k nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO International conference Mining Cultural Landscape Krušnohoří/Erzgebirge and its nomination for the UNESCO World Heritage List Adam Šrejber 4 7 Hornická kulturní krajina Krušnohoří: mimořádné kulturní dědictví Mining Cultural Landscape Krušnohoří: Outstanding Cultural Heritage Jitka Vlčková 8 17 25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu (1988 2013) 25 years of the problems associated with old mining works in practice and legislature (1988 2013) Petr Uldrych Vít Štrupl 18 29 The Medieval Mines of Dippoldiswalde (Saxony), an archaeological site within the nomination project Středověké doly Dippoldiswalde (Sasko), archeologický statek v rámci projektu nominace Christiane Hemker 30 37 Palaeoecology and Geoinformatics for Landscape Archaeological Monitoring in Support of Heritage Documentation in the Ore Mountains Paleoekologie a geoinformatika pro archeologický monitoring krajin na podporu dokumentace světového dědictví v Krušných horách Mykola Sadovnik, Elmar Csaplovics, Ronald Heynowski 38 51 The Process of Recognition of the Four Major Mining Sites of Wallonia as World Heritage and Its Follow-up Proces uzání čtyř hlavních hornických statků Walonie jako světového dědictví a následný proces Jacques Crul 52 59 Idrija and Almadén: two mining cities on the World Heritage List Idrija a Almadén: dvě hornická města na seznamu světového dědictví Dušan Kramberger 60 68 3

Úvodní slovo Mezinárodní konference Hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge k nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO Těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů spolu vytvořily v průběhu osmi staletí specifický region s mimořádně unikátní krajinou. Tato krajina představuje jedinečné kulturní dědictví, jehož nejcennější části aktuálně usilují o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO a přináší nové příležitosti a podněty k rozvoji tohoto regionu. Sériová transnacionální nominace pod názvem Hornická kulturní krajina Krušnohoří / Erzgebirge na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je svým pojetím unikátní, a to jak svou tematikou, tak svým mezinárodním přesahem. Tato iniciativa nevznikla v České republice, nýbrž je od roku 1998 systematicky podporována a rozvíjena týmem odborníku v čele s profesorem Helmuthem Albrechtem z Báňské akademie Technické univerzity v saském Freiberku. Od roku 2004 probíhala také jednání v ČR, kde se hledal partner ke společné spolupráci. Tím se v roce 2009 oficiálně stal Ústecký kraj, který prostřednictvím programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 / Ziel 3 realizoval projekt s úkolem zhodnotit a v základu popsat hornické dědictví Krušných hor, včetně výběru památek a lokalit na české straně pohoří určených k začlenění do nominace. V průběhu realizace projektu se k celé iniciativě připojil Karlovarský kraj a krušnohorské obce, v jejichž správních obvodech se nacházejí nominované památky a lokality. Projekt byl ukončen v září 2012, a to přípravou formuláře k zápisu na indikativní seznam. Na předběžný, tzv. indikativní seznam, který je předpokladem k zahájení procesu přípravy nominační dokumentace k zápisu statku na Seznam světového dědictví UNESCO, bylo jako jeden sériový kulturní statek zapsáno osm lokalit ze SRN a šest lokalit z ČR. Z území Karlovarského kraje se jedná o hornickou kulturní krajinu Jáchymov, hornickou kulturní krajinu Abertamy Boží Dar Horní Blatná a objekt národní kulturní památky Rudá věž smrti ve Vykmanově. Ústecký kraj reprezentuje hornická kulturní krajina Krupka, vrch Mědník a vápenka s lomem v Háji u Loučné pod Klínovcem. Na saské straně jsou nominovány objekty a lokality z hornické oblasti Altenberg, Freiberg, Marienberg, Annaberg, Schneeberg, Schwarzenberg a oblasti uranové a uhelné těžby. V současné době v nejužší spolupráci české a saské strany a za podpory Ministerstva kultury ČR, Ministerstva vnitra Svobodného státu Sasko, Národního památkového ústavu a obou zainteresovaných krajů Ústeckého a Karlovarského probíhá zpracování společné česko-německé nominační dokumentace, která bude Spolkovou republikou Německo oficiálně předána v lednu 2014 Centru světového dědictví v Paříži jako podklad k projednání zápisu Výborem světového dědictví. V případě úspěšného hodnocení 4

navrhovaného sériového kulturního statku je pak velká šance k jeho zapsání na Seznam světového dědictví v roce 2015. Jednou z podpůrných aktivit celého nominačního procesu je i tato mezinárodní konference, jenž dá zaznít řadě zajímavých příspěvků nejen k problematice samotné nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge, ale i tématům souvisejících s kulturní krajinou a péčí o montánní kulturní dědictví v jiných koutech Evropy. Na tomto místě je třeba poděkovat finančnímu partnerovi projektu, a to Ministerstvu kultury České republiky, odbornému garantovi Národnímu technickému muzeu a partnerovi konference Národnímu památkovému ústavu, všem přednášejícím a realizačnímu týmu. Mgr. Adam Šrejber Krajský úřad Ústeckého kraje 5

Introductory Word The International conference Mining Cultural Landscape Krušnohoří/Erzgebirge for the nomination to be inscribed in the UNESCO World Heritage List The mining of precious and general metals has been instrumental in the overall development of the Ore Mountains and has had an impact on life on both sides of the Czech-German borderline. For the past eight centuries, technical monuments, urban units and a lot of non-material aspects have given rise to very unique region possessing an extraordinary and unique landscape. This landscape represents a unique cultural heritage, the most precious parts of which currently aspire to be inscribed in the UNESCO World Heritage List and this in turn gives rise to new opportunities and incentives for the development of this region. The series transnational nomination entitled The Mining Cultural Landscape Krušnohoří/ Erzgebirge in the UNESCO World Cultural and Natural Heritage List is quite unique in its conception, its themes and its international overlap. This initiative did not become reality in the Czech Republic, but since 1998 it has been systematically supported and developed by a team of specialists headed by Professor Helmuth Albrecht from the Mining Academy of the Technical University in Freiberg, Saxony. Since 2004 numerous negotiations have been taking place in the Czech Republic, where a partner for joint cooperation on the part of both the countries has been searched for. The Ústí Region officially became a partner to the project in 2009 and by means of the programme of Cross-Border Cooperation Cíl 3/Ziel 3, it started to implement the project, the main aim of which was to evaluate and describe the mining heritage of the Ore Mountains, including the selection of suitable monuments and localities on the Czech side of this mountain range, which will be included in the nomination. During the course of the project implementation, the Karlovy Vary Region and the Ore Mountains municipalities also participated, being administrative regions in which the nominated monuments are located. The Project ended in September 2012 by means of the creation of a form for inscription on the indicated list. Eight localities from the Federal Republic of Germany and six localities from the Czech Republic have been inscribed as a serial cultural property on the preliminary, the so called indicative list, which is the main prerequisite for the commencement of the process of preparing the nomination documentation for inscription of the cultural property on the UNESCO World Heritage List. Within the territory of the Karlovy Vary Region, it is the mining and cultural landscape of Jáchymov, the mining and cultural landscape of Abertamy Boží Dar Horní Blatná and the premises of the national cultural monument Rudá Věž /Red 6

Tower of Death/ in Vykmanov. The Ústí Region is represented by the mining cultural landscape of Krupka, Mědník Hill and the lime works with a quarry in Háj u Loučné pod Klínovcem. On the Saxon side the mining structures and localities nominated for inscription on the List come from the mining area of Altenberg, Freiberg, Marienberg, Annaberg, Schneeberg, Schwarzenberg and the areas of uranium and coal mining. At present, the elaboration of the joint Czech-German nomination documentation is being undertaken in close cooperation between the Czech and Saxon parties, with the support of the Ministry of Culture of the Czech Republic, the Ministry of the Internal Affair of the Free State of Saxony, the National Institute of the Protection of Cultural Monuments together with both interested regions, the Ústí and Karlovy Vary Regions. This documentation will be officially handed over by the Federal Republic of Germany in January 2014 to the Centre if the World Heritage in Paris as background materials for the further negotiation of the inscription by the Committee of the World Heritage List. In the case of a successful evaluation of the proposed series property, the possibility of its being inscribed into the World Heritage List in 2015 is extremely likely. One of the accompanying activities of the entire nomination process is also this international conference, at which a great number of interesting contributions will be heard, i.e. the contributions concerning not only the Nomination of the Mining Cultural Landscape Krušnohoří/Erzgebirge itself, but also contributions devoted to the themes associated with the cultural landscape and the nurturing of mountain cultural heritage in other parts of Europe In this context, it is necessary to thank the financial partner of this project, i.e. the Ministry of Culture of the Czech Republic, the conference professional guarantor, the National Technical Museum, as well as another partner from this conference, the National Heritage Institute, to all presenters and the implementation team. Mgr. Adam Šrejber Regional Office of the Ústí Region 7

Abstract: Mining Cultural Landscape Krušnohoří: Outstanding Cultural Heritage The main aim of this contribution is to briefly inform people interested in the development of the nomination project of the Mining Cultural Landscape Krušnohoří /The Ore Mountains/ and at the same time justify the nomination efforts based on the conviction that this cultural heritage is enormously important for the whole world community. The contribution deals with the beginnings of Czech-German cooperation, which currently leads up to submission of the joint nomination proposal and approximates the base of the value argumentation on the basis of which the serial cross border property will be submitted to the World Heritage Committee for further negotiations leading to its inscription in the UNESCO World Heritage List. The contribution further describes the preparation of the nomination documentation and the birth of the system of administration of the economic good, which is associated with the key document designated as the Management Plan. At the same time it shows how the professional process of selecting individual parts of the serial property was carried out on the Czech side. These parts include the Mining Cultural Landscape Jáchymov, Mining Cultural Landscape Abertamy Boží Dar Horní Blatná, the Red Tower of Death (in Vykmanov) on behalf of the Karlovy Vary Region; and the Mining Cultural Landscape of Krupka, the Mining Cultural Landscape Mědník and the Lime Works in Háj u Loučné pod Klínovcem on behalf of the Ústí Region. Importance of this contribution lies in the summary and presentation of the facts which are difficult to access for ordinary persons interested in the whole nomination procedure. This contribution should facilitate their close look into the whole nomination process and give them an opportunity to find relevant information by means of the data incorporated in the index. 8

Hornická kulturní krajina Krušnohoří: mimořádné kulturní dědictví Mgr. Jitka Vlčková, Ph.D., Národní památkový ústav, generální ředitelství, Česká republika Na konci roku 2011 oficiálně vstoupila Česká republika prostřednictvím Ministerstva kultury České republiky do jednání se saskou stranou o společném předložení Hornické kulturní krajiny Krušnohoří k zápisu na Seznam světového dědictví, vědoma si mimořádného významu zdejšího hornického regionu po obou stranách Krušných hor předělených česko-německou hranicí. Ačkoliv pohoří zasahuje svou větší částí do Saska, nic mu z jeho velikosti na české straně neubírá co do významu, tak hodnot, které v celku představuje. Úsilí obou zemí, které se započalo přímo v regionech samých, provázela celá řada přípravných aktivit, ať těmito byly odborné studie, semináře či vzájemná přeshraniční setkávání laiků i odborníků. 1 Právě všechny tyto aktivity zesilovaly přesvědčení o výjimečnosti tohoto území a vytipování jeho nejcennějších součástí, zejména s ohledem na jejich integritu a autenticitu dochování. V únoru roku 2012 se tak Česká republika svým podáním Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na národní indikativní seznam do Sekretariátu Výboru světového dědictví do Paříže připojila ke svému německému partnerovi a jasně deklarovala svůj zájem připojit se k sériové nominaci Spolkové republiky Německo zastoupené Svobodným státem Sasko. 2 Tento krok se stal jedním z rozhodujících v celém procesu přípravy nominace stejnojmeného česko-německého sériového kulturního statku k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví 1 Aktuální seznam konferencí a workshopů konaných v ČR přínáší Management Plan (též MP) české části sériového statku: Mezinárodní seminář Rozvoj území a životního prostředí Montanregionu Krušnohoří slavná minulost, uranové břímě a nejistá budoucnost, 18. 5. 2010, Senát Parlamentu České republiky, Praha; Konference Jáchymov, architektonická perla v ohrožení, 22. 23. 6. 2009, Královská mincovna, Jáchymov; Konference Bohatství historického stavebního rozvoje Krušnohoří, 6. 7. 10. 2010, Královská mincovna, Jáchymov; Konference Montanregion Krušnohoří/ Erzgebirge dědictví hor, 17. 3. 2011, Krajský úřad Ústeckého kraje, Ústí nad Labem; Mezinárodní konference Hornická kulturní krajina Krušnohoří cesta ke světovému dědictví UNESCO, 22. 6. 2012, Krajský úřad Ústeckého kraje, Ústí nad Labem; Mezinárodní konference Proměny sídelní krajiny Krušnohoří, 22. 23. 10. 2012, Královská mincovna, Jáchymov. Michal Urban, Lubomír Zeman, Jan Prudík. Hornická kulturní krajina Krušnohoří: Management Plan. 1. verze rkp. Praha, 2012, s. 57. Finální česko-německá verze MP dosud v rozpracovanosti. 2 Citovaný indikativní (překládáno též předběžný) seznam statků je seznam záměrů jednotlivých signatářských států Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví pro jejich plánované návrhy k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Tento v zásadě informační seznam, který je předkládán Výboru světového dědictví, představuje soupis statků, které by mohly být v budoucnu zapsány na Seznam světového dědictví a o jejichž zapsání budou signatářské státy usilovat. Současně to tedy znamená, že Výbor světového dědictví nemůže posuzovat návrh k zápisu na Seznam světového dědictví, aniž by byl statek již předtím zahrnut na tento národní indikativní seznam. Statek lze na tento seznam zapsat, jen pokud lze u statku prokázat minimálně jedno z kritérií vymezených pro definici mimořádné univerzální hodnoty a navrhující země musejí do budoucna garantovat, že jsou schopny zajistit jeho dostatečnou právní i faktickou ochranu. Podle Jitka Vlčková, Věra Kučová, Michal Beneš. Metodické principy přípravy nominací k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a zásady uchování hodnot těchto statků. Odborné a metodické publikace, sv. 42. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2011, s. 17. ISBN 978-80-87104-84-2. Zde na s. 17 až 21 podrobnější informace k funkci a principům sestavování seznamu. Seznamy jsou veřejně přístupné na stránkách Centra světového dědictví. 9

UNESCO (dále jen Seznam světového dědictví). 3 Zdůvodnění mimořádné univerzální hodnoty, která je podmínkou úspěšného zápisu na tento Seznam, 4 založila Česká republika na totožné bázi s německým podáním a tím se připojila k německé sérii. Ta je formulována jako výjimečný příklad dopadů po staletí provozované rudné těžební činnosti na horskou krajinu a její osídlení. Zařazené části série tak vypovídají o krajině utvářené po staletí montánní činností člověka a o jeho kultuře rozvíjené v těsném spojení s touto činností. O několik měsíců později pak individuální podání obou zemí do Paříže následovalo společné podání v září 2012. 5 Hornická oblast Krušných hor, která se nachází na hranicích dvou zemí Spolkové republiky Německo a České republiky, je mimořádně cenné území jak co do rozsahu, tak do fenoménu hornictví, který zastupuje. Od prvních nálezů stříbrné rudy ve 12. století se mohutný horský masiv Krušných hor během osmi set let na mnoha místech změnil ve zcela jedinečnou a výjimečnou montánní krajinu. Ačkoliv zde těžba v různé intenzitě probíhala již v pravěku a protohistorickém období, Krušné hory a jejich města představují mimořádné montánní dědictví, které vyrostlo především na bázi středověké a novověké těžby širokého spektra nerostů, a to především stříbra a cínu, které se nikde jinde ve světě v takové pestrosti nevyskytuje. Pokrok ve zdejším důlním inženýrství, podpořený světově známým a zde vytvořeným dílem Georga Agricoly (Knihami o hornictví), přispěl k rozvoji dalších hornických regionů v celé Evropě i ve světě. Série má tak neoddiskutovatelný mimořádný celosvětový význam pro vývoj montánního dědictví. 6 Česká i německá část Krušných hor s historickou kontinuitou těžby od 12. století jsou vnímány jako neoddělitelné součásti téhož kulturního dědictví, neboť se vyvíjely obdobným způsobem, v některých obdobích dokonce tvořily jednotný hospodářský a společenský celek, přestože se z politického hlediska jednalo o dva rozdílné státní útvary. V Krušných horách díky fenoménu hornictví vznikla v potu tváře horníků nejen řada unikátní hlubinných i povrchových důlních děl, ale i urbanisticky a architektonicky jedinečných hornických měst. Historickou kontinuitu zdejšího vývoje narušil pouze vývoj po druhé světové válce, kdy se obě části rozvíjely odděleně, a to v tehdejší ČSSR a NDR. Česká část byla tehdy 3 Nominační návrh sériového přeshraničního statku bude Spolkovou republikou Německo předložen k projednání Výborem světového dědictví v lednu 2014. Následně bude procházet procesem hodnocení poradní organizací ICOMOS. Celý proces by se měl uzavřít v roce 2015. Proces projednání upravují Operační směrnice k provádění Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Operational Guidelines for Implementation of the World Heritage Convention. Paris: World Heritage Centre, 2012. / Orientations devant guider la mise en oeuvre de la Convention du patrimoine mondial. Paris: Centre du patrimoine mondial, 2012. 4 Blíže k pojmu mimořádná univerzální hodnota viz Jitka Vlčková, Věra Kučová, Michal Beneš. Metodické principy přípravy nominací k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a zásady uchování hodnot těchto statků. Odborné a metodické publikace, sv. 42. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2011, s. 11 15. ISBN 978-80-87104-84-2. Ke kokrétní formulaci prohlášení mimořádné univerzální hodnoty pro statek Hornická kultuní krajina Krušnohoří je komentář níže v textu. 5 Obě země odeslaly Sekretariátu Výboru světového dědictví do Paříže společné podání prostřednictvím tzv. formuláře 2B, a to ve vazbě na aktuální znění Operačních směrnic k provádění Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Viz pozn. 3. 6 Ke stručné formulaci významu byla využita formulace prohlášení mimořádné univerzální hodnoty podle aktuálně zpracovávané nominační dokumentace. Dále zde autorka navazuje na svůj spoluautorský příspěvek Olga Bukovičová, Jitka Vlčková. Česko-saský projekt Středoevropská kulturní krajina Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge cesta ke světovému dědictví UNESCO. Zprávy památkové péče 72, 2012, č. 1, s. 56-59. ISSN 1210-5538 10

po odsunu sudetských Němců dosídlena a mnohá ze sídel se redukovala nebo zcela zanikla. Chybějící vazba nových obyvatel vůči regionu tak vedla k upadnutí řady hornických památek v zapomnění. A i když zájem o montánní problematiku Krušných hor se na české straně dlouhou dobu pohyboval pouze v rovině odborníků a laiků nadšenců, jejichž největším podílem je obnova a prezentace řady důlních děl, stoupající zájem i aktivity na německé straně postupně podnítily na české straně také iniciativu regionálních institucí a jejich podporu zdejšímu montánnímu dědictví. Snaha vyzvednout pozapomenuté hornické dědictví Krušných hor pak vyvrcholila až na úroveň vymezení česko-německého přeshraničního kulturního statku k zápisu na Seznam světového dědictví. 7 A to do té míry, že společný česko-německý projekt sériové přeshraniční nominace v září roku 2013 získal cenu za přeshraniční spolupráci od německého sdružení Iniciative Südwestsachsen, kterou v saském městě Aue společně převzali zástupci společnosti Wirtschaftsförderung Erzgebirge GmbH, freiberské univerzity a Ústeckého a Karlovarského kraje. Na Seznamu světového dědictví se aktuálně v roce 2013 v přímém spojení s hornickou činností člověka nachází celkem 21 lokalit. 8 Z celkového počtu 759 kulturních statků evidovaných v roce 2013 tak tato skupina tvoří na Seznamu světového dědictví zhruha necelé tři procenta. 9 I když z kvantitativního hlediska nemusíme toto číslo brát jako vysoké, význam zápisu nespočívá v kvantitě zastoupení toho kterého typu dědictví, nýbrž ve významu, který daný statek reprezentuje. Mít možnost dostat se na seznam výjimečných, a to i co do počtu, je pro mimořádnou kulturní krajinu tohoto typu skutečnou výzvou a oceněním. Přeshraniční série Hornická kulturní krajina Krušnohoří je v této konkurenci navrhována k zápisu na bázi hned několika kritérií pro vymezení takzvané mimořádné univerzální hodnoty, a to (ii), (iii), (iv) a (vi). 10 Průkaznost mimořádné univerzální hodnoty série montánního dědictví Krušných hor, podložená precizní argumentací, je jednou z klíčových podmínek pro úspěšnost zápisu. V případě kritéria (ii) je zdejší krajina dokladem vzájemné 7 Pro účely příspěvku přepracován text Olga Bukovičová, Jitka Vlčková. Česko-saský projekt Středoevropská kulturní krajina Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge cesta ke světovému dědictví UNESCO. Zprávy památkové péče 72, 2012, č. 1, s. 57. ISSN 1210-5538 8 Česká republika je na Seznamu světového dědictví zastoupena Kutnou Horou, historickým jádrem města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (zapsána 1995), jejíž organická struktura města vznikla na bázi těžby stříbrné rudy. Ze zahraničních lokalit podle data zápisu jmenujeme: Solný důl Wieliczka v Polsku (1978), Hornické město Røros a jeho okolí v Norsku (1980, rozšířeno 2010), Historické město Ouro Pretov Brazílii (1980), Město Potosí v Bolívii (1987), Historické město Guanajuato s přidruženými doly v Mexiku (1988), Doly Rammelsberg, historické město Goslar a vodní systém Horního Harzu v Německu (1992, rozšířeno 2010), Historické město Banská Štiavnica a technické památky v jeho okolí na Slovensku (1993), Historické centrum Zacatecasu v Mexiku (1993), Kulturní krajina Hallstatt-Dachstein/Salzkammergut v Rakousku (1997), Las Médulas, doly na zlato ve Španělsku (1997), Neolitické pazourkové doly ve Spiennes (Mons) v Belgii (2000), Průmyslová krajina Blaenavon ve Velké Británii (2000), Průmyslový těžební uhelný komplex Zollverein v Essenu v Německu (2001), Důlní oblast Velké měděné hory (Stora Kopparberg) ve Falunu ve Švédsku (2001), Hornické město Sewell v Chile (2006), Hornická krajina Cornwall a západní Devon ve Velké Británii (2006), Stříbrný důl Iwami Ginzan a jeho kulturní krajina v Japonsku (2007), Nejvýznamnější důlní areály Valonska v Belgii (2012), Uhelná pánev Nord-Pas de Calais ve Francii (2012), Dědictví rtuti Almadén a Idrija ve Španělsku a Slovinsku (2012). Přehled je připraven na bázi zpracování nominační dokumentace. Ta obsahuje celkem 27 srovnávaných lokalit ze Seznamu světového dědictví, mezi nimi jsou zahrnuty i zpracovatelské závody jako Továrny na zpracování ledku Humberstone a Santa Laura v Chile (2005), Železárny v Engelsberku ve Švédsku (1993) či díla vznikající ve vazbě na hornickou činnost. 9 Seznam světového dědictví k roku 2013 obsahuje celkem 981 statků, a to jak z oblasti kulturního, tak přírodního dědictví. V globálním měřítku tak tento druh dědictví tvoří dokonce jen dvě procenta. Jako relevantní je však chápáno procentuální srovnání v rámci kulturního dědictví. 10 Blíže viz pozn. 4. Definici citovaných kritérií obsahují Operační směrnice k provádění Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, paragraf 77. Operational Guidelines for Implementation of the World Heritage Convention. Paris: World Heritage Centre, 2012. / Orientations devant guider la mise en oeuvre de la Convention du patrimoine mondial. Paris: Centre du patrimoine mondial, 2012. 11

výměny vlivů v oblasti těžby a zpracování rud po období mnoha staletí, a to od středověku po současnost. Je tak výjimečným příkladem přeshraniční hornické kulturní krajiny se specifickými znaky, formovanou zdejší hornickou činností. Kritérium (iii) spočívá ve výjimečném hmotném svědectví zdejší krajiny o vývoji společnosti, která zde byla převážně utvářena těžebním průmyslem po dobu více jak 800 let. Na základě kritéria (iv) pak série zcela jedinečným způsobem ilustruje cenný zdroj našich současných znalostí důlních technik, souvisejícího osídlení, staveb a struktur a představuje pozvolnou proměnu krajiny díky těmto znalostem. Kritérium (vi) je uplatněno ve vazbě na předchozí kritéria. Zdejší hornická kulturní krajina dle něj reprezentuje oblast, která je přímo spojena s kulturou starého hornického území a která je silně svázána se znalostmi a idejemi hornictví a geologických věd. 11 Vlastní nominační projekt byl odstartován aktivitou na německé straně, podporovanou Svobodným státem Sasko. Historie iniciativy sahá do konce 90. let 20. století, kdy byla v roce 1999 oficiálně podpořena podáním saské části Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na Indikativní seznam SRN do Sekretariátu Výboru světového dědictví. 12 Saští projektoví partneři zde již od roku 1998 v čele s H. Albrechtem, profesorem Technické univerzity ve Freiberku, systematicky podporovali a rozvíjeli myšlenku nominovat hornickou kulturní krajinu Krušnohoří na Seznam světového dědictví. 13 Prvotní aktivita německé strany byla vedle zpracování studií 14 věnujících se této problematice završena 13. června 2003 ve Freiberku založením Podpůrného spolku Montanregion Erzgebirge (Förderverein Montanregion Erzgebirge / FME). 15 Sdružení slouží především pro zpracování nominační dokumentace a s ní souvisejících dokumentů k lokalitám a objektům Krušných hor, které jsou určeny k zařazení do sériové nominace na Seznam světového dědictví. 16 Na této bázi vznikl pozdější oceněný česko-německý projekt Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří cesta ke světovému dědictví UNESCO v rámci programu Cíl 3/ Ziel 3, který byl určen na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko a který byl formulován a připraven na základě dlouhodobé spolupráce mezi Ústeckým krajem, zastoupeným Odborem kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje a jeho 11 Rámcová formulace kritérií je odvozena z aktuálně připravované nominační dokumentace, nejedná se zde však o překlad nominačního textu. Konečné formulace k zápisu statku bude možno přebírat po odevzdání nominační dokumentace v lednu 2014. 12 Toto podání je v současnosti nahrazeno společným podáním s Českou republikou v září 2012 zmiňovaným již výše v textu. 13 K propagaci aktivity na německé straně vznikl propagační materiál Helmuth Albrecht, Friederike Hansell. Die Montanregion Erzgebirge auf dem Weg zum Welterbe: Eine Kulturlandschaft als UNESCO-Welterbe. 14 Klíčová pro zahájení jednání o česko-německé spolupráci byla studie Helmuth Albrecht, Roland Ladwig, Jens Kugler. UNESCO-Welterbe Montanregion Erzgebirge: Abschlussbericht (Machtbarkeitsstudie). Rkp. Freiberg: Projektgruppe UNESCO-Welterbe Montanregion Erzgebirge, Dezember 2001, 64 s. 15 Organizace byla zřízena za účelem zajištění odborné a organizační podpory stejnojmennému projektu Montanregion Krušnohoří / Erzgebirge cesta ke světovému dědictví. Více informací o spolku lze nalézt přímo na jeho webových stránkách http://verein.montanregion-erzgebirge.eu. 16 Nominační projekt je postaven na česko-německé spolupráci. Zpracování nominační dokumentace probíhá podle předem stanového harmonogramu prací. V rámci zpracování jsou rozlišeny kompetence na mezinárodní mezistátní, mezinárodní meziregionální, národní i regionální úrovni. Mezinárodní mezistátní spolupráce se odehrává na bází řídící skupiny, zatímco mezinárodní meziregionální na bázi česko-německé smíšené pracovní skupiny. Finančí zajištění projektu poskytují na české straně Karlovarský a Ústecký kraj. 12

příspěvkovou organizací Oblastním muzeem v Mostu na české straně a na německé straně Institutem pro vědecko-technické dějiny Báňské akademie Technické univerzity ve Freiberku a Podpůrným spolkem Montanregion Erzgebirge. 17 Obě strany se v něm zaměřily na záchranu, dokumentaci a prezentaci kulturního dědictví spojeného s dolováním rud v Krušných horách. Paralelně s těmito kroky proto byla pro zdejší hornický region zahájena podle společné metodiky spolupráce na rozvoji a naplňování jednotné databáze Mertz, která souvisí s trvalým vědeckým zkoumáním zdejšího regionu. 18 Hlavním cílem projektu bylo připravit kroky k úspěšnému zápisu vybraných objektů, lokalit i celých širších území na české i saské straně Krušnohoří na Seznam světového dědictví. Místní samosprávy a regionální instituce zároveň prostřednictvím projektu položily základy k rozvíjení povědomí o historii Krušných hor a prezentaci zejména montánní turismus, kterým by se rozšířila stávající nabídka zaměřená především na zimní sporty. Odborníci zastoupení v projektu pak vybudovali základ k sériové nominaci, která je mimořádným tématickým obohacením výše uváděného Seznamu a podtrhuje klíčovou roli Krušných hor v celosvětovém vývoji hornictví. V Sasku je k nominaci na zápis připraveno celkem osm hornických oblastí dokumentujících v celé své pestré škále hornické tradice. Těchto osm oblastí tvoří celkem 44 prvků (jednotlivostí). V roce 2012 podstoupil výběr na německé straně kritické posouzení z hlediska integrity a autenticity organizace ICOMOS. 19 O rok později podobný hodnocením prošel i odborný výběr na české straně. 20 Aktivita Ústeckého a Karlovarského kraje na české straně vrcholila koncem roku 2011 pod vedením M. Urbana 21 zpracováním trojice pilotních studií, které měly za úkol na základě shodné metodiky s německou vybrat lokality z východního, středního a západního Krušnohoří, které lze z hlediska posouzení hodnot zapojit do projektu světového dědictví. 22 Jejich výchozími body byly Krupka, Hora 17 Projekt schválený v roce 2010 s náklady téměř 250.000 EUR, jehož nositelem byl Ústecký kraj, byl v roce 2012 úspěšně završen. Administraci projektu na české straně významně zajištovali Adam Šrejber a Olga Bukovičová. Přípravě projektu předcházelo na české straně odborné posouzení (Projekt Montanregion Krušnohoří: Posouzení potenciálu české strany Krušnohoří, zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s., říjen 2006. 69 s., 3 přílohy.). Program Cíl 3/Ziel 3 vychází z Evropského fondu pro regionální rozvoj, více na webových stránkách www.ziel3-cil3.eu. 18 Blíže se projektu věnuje článek Olga Bukovičová, Jitka Vlčková. Česko-saský projekt Středoevropská kulturní krajina Montanregion Krušnohoří/ Erzgebirge cesta ke světovému dědictví UNESCO. Zprávy památkové péče 72, 2012, č. 1, s. 56-59. ISSN 1210-5538. Souhrnně o projektu a potenciálu Krušnohoří již dříve informovala též Libuše Pokorná. Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří cesta ke světovému dědictví UNESCO. Muzeum. 2010, roč. 48, č. 1, s. 30-39. ISSN 1803-0386. 19 Rolf Höhmann, Ruth Klumpp. Kurzgutachten zur Welterbe-Umsetzungsstudie Freiberg: Interne Evaluation. Empfehlungen. Rkp. Darmstadt: Büro für Industriearchäologie, 2012, 31 s. 20 Dita Dvořáková. Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří: Nominace k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO Posudek integrity a autenticity památek nominovaných na území České republiky. Rkp. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT, kolektiv B. Fragner, 2013, 20 s. 21 M. Urban se stal poté garantem a zpracovatelem nominační dokumentace na české straně a aktuálně je jmenován koordinátorem statku na české straně, a to v rámci struktury o.p.s. Montanregion Krušné hory. 22 Michal Urban a kol. Projekt Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge cesta ke světovému dědictví UNESCO (Tři studie k hornické a kulturní krajině českého Krušnohoří s výchozími body Krupka, Hora Svaté Kateřiny, Jáchymov): Část 1. Výchozí bod Krupka. Rkp. Praha, 2011, 208 s.; Michal Urban a kol. Projekt Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge cesta ke světovému dědictví UNESCO (Tři studie k hornické a kulturní krajině českého Krušnohoří s výchozími body Krupka, Hora Svaté Kateřiny, Jáchymov): Část 2. Výchozí bod Hora Svaté Kateřiny. Rkp. Praha, 2011, 217 s.; Michal Urban a kol. Projekt Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge cesta ke světovému dědictví UNESCO (Tři studie k hornické a kulturní krajině českého Krušnohoří s výchozími body Krupka, Hora Svaté Kateřiny, Jáchymov): Část 3. Výchozí bod Jáchymov. Rkp. Praha, 2011, 484 s. Studie vznikly v rámci projektu Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří cesta ke světovému dědictví UNESCO z Cíle 3. K projektu více v pozn. 3. 13

Svaté Kateřiny a Jáchymov. Území Krušných hor na české straně zahrnuje dvojici krajů, a to kraj Ústecký a Karlovarský, který byl v rámci zadání studií spolupracujícím partnerem kraje Ústeckého. Na bázi uvedených pilotních studií došlo k vytipování skupiny lokalit k zařazení do série na Indikativní seznam České republiky (viz výše). Tento základní výběr byl následně v lednu 2012 potvrzen jednáním odborného grémia Národního památkového ústavu, 23 jehož hlavním podkladem byl koncept formuláře k podání českého výběru do sériové přeshraniční nominace Krušnohoří v rámci indikativního seznamu, zpracovaný Odborem kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje ve spolupráci s příslušným odborem Krajského úřadu Karlovarského kraje. Výběr se stal rozvněž základem pro další součinnou spolupráci mezi Národním památkovým ústavem a oběma kraji při přípravě české části nominační dokumentace, která byla zahájena v roce 2012 v návaznosti na setkání představitelů Ministerstva kultury České republiky a Saského ministerstva vnitra v únoru 2012 v Drážďanech. Do roku 2013 k prezentaci nominačního projektu proběhlo již velké množství odborných, ale i společenských aktivit, které měly za cíl podpořit a v širším měřítku zdůraznit hodnoty a význam montánního dědictví Krušných hor. 24 Zdejší kulturní krajina se vyvíjela jako multidisciplinární prostředí se specifickým krajinným a společenským charakterem. Pozůstatky po historické důlní těžbě a životě s ní spojeném představují ojedinělý soubor takzvaných montánních památek, ať se jedná o relikty podzemních důlních děl nebo další archeologické památky dochované v otevřené krajině, jako jsou haldy, propadliny, štoly, vodní nádrže a kanály. Neoddělitelně k nim náleží také specifická fauna a flóra a veškeré biotopy, které vznikly v podmínkách ovlivněných starou důlní činností. Horní podnikání bylo samozřejmě primární ekonomickou činností, a jeho vliv tak pronikal do všech oblastí života. Proto také nacházíme specifické rysy v urbanismu horních měst i v architektuře jednotlivých staveb, jak lze dobře sledovat na příkladu měst Jáchymova, Horní Blatné či Krupky. Na ohlasy montánních aktivit však narážíme i v takzvané živé kultuře, tedy v umění a uměleckých řemeslech nebo etnografických pramenech. S montánními aktivitami jsou pak neodmyslitelně spjaty oblasti vědy a techniky. 25 Do spolupráce na nominačním projektu jsou široce zapojeni čeští a němečtí odborní pracovníci i místní obyvatelé a projekt se stal vyjádřením sdílení hodnot a překonáním česko-německé státní hranice. V rámci přípravy společné česko-německé nominační dokumentace sériového kulturního statku, a to do rozhodnutí o zápisu statku, funguje česko-německá smíšená pracovní skupina, 26 která 23 Toto grémium zasedalo dne 9. 1. 2012 v následujícím personálním složení: Mgr. Olga Bukovičová, Ing. arch. Eva Dvořáková, Bc. Jan Frundl, Ing. arch. Věra Kučová, Ing. arch. Martin Merger, Mgr. Jaroslava Pokludová, Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., Mgr. Radek Spála, Prof. Ing arch. Tomáš Šenberger, Bc. Karol Šmehil, Mgr. Adam Šrejber, Mgr. Martin Tomášek, Ph.D., Ing. Rudolf Tomíček, Mgr. Jitka Vlčková, Ph.D., Ing. Svatopluk Zídek. 24 Blíže viz pozn. 1. 25 Olga Bukovičová, Jitka Vlčková. Česko-saský projekt Středoevropská kulturní krajina Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge cesta ke světovému dědictví UNESCO. Zprávy památkové péče 72, 2012, č. 1, s. 59. ISSN 1210-5538 26 Aktuální personální složení skupiny v abecedním pořadí je na české straně následující: Olga Bukovičová (Ústecký kraj), Jaroslava Pokludová (Karlovarský kraj), Radek Spála (Ústecký kraj), Hana Strnadová (Karlovarský kraj), Adam Šrejber (Ústecký kraj), Michal Urban (hlavní autor české části, Montanregion Krušné hory, o.p.s.), Jitka Vlčková (koordinátorka, NPÚ). Na německé straně je skupina zastoupena v tomto složení: Helmuth Albrech (vedoucí projektu, TU Freiberg, Bergakademie), Friederike Hansell (projektová manažerka, TU Freiberg, Bergakademie), Michael Kirsten (Landesamt für Denkmalpflege Sachsen), Matthias Lißke (Wirtschaftsförderung Erzgebirge GmbH), Matthias Voigt (Wirtschaftsförderung Erzgebirge GmbH). 14

podléhá na mezivládní úrovni řídící skupině tvořené reprezentanty Saského ministerstva vnitra a Ministerstva kultury ČR. 27 Tato pracovní skupina spolupracuje se zástupci měst a obcí, na jejichž území se nachází lokality začleněné do sériové nominace, a připravuje spolu s německými partnery dokumentaci v souladu s formátem stanoveným Operačními směrnicemi k provádění Úmluvy o ochraně světového dědictví. 28 Vedle vlastních hodnot musí obě země garantovat maximální ochranu a péči o společný sériový statek, což mimo jiné dokládají dokumentem označovaným anglickým termínem Management Plan (de facto plánem správy celého přeshraničního statku). Jde o povinnou součást nominační dokumentace, kterou tvoří společná deklarativní část a dále dvě národní části. Na národní úrovni je tato část pro Českou republiku zpracována dle doporučené struktury Ministerstva kultury ČR. 29 Na této bázi je třeba činnost pracovní skupiny vnímat ve dvou rovinách, neboť v jedné připravuje dokumentaci, která má z hlediska hodnot argumentačně zdůvodnit zápis série na Seznam světového dědictví, v druhé rovině je tato argumentace podpořena v podobě Management Planu, který má do budoucna garantovat udržitelnost celého sériového statku. Management Plan podléhá pravidelné aktualizaci a vymezuje optimální systém správy statku. Předložením nominační dokumentace Výboru světového dědictví a úspěšným zápisem na Seznam světového dědictví je tedy završena pouze jedna část procesu souvisejícího se správou a ochranou tohoto výjimečného kulturního dědictví. Zápisem samým, a to platí i v případě stažení nominace, pokračuje proces kontinuální ochrany a péče o sériový statek naplňováním Management Planu. Zatímco tedy práce zpracovatelského týmu nominační dokumentace zápisem statku v zásadě končí, činnosti osob začleněných do systému správy statku kontinuálně pokračují a jsou směrovány k udržitelnosti projektu. Přičemž primární je zde právě formulování mimořádné univerzální hodnoty (viz výše). V rámci přípravy struktury a mechanismů správy sériového statku aktivně řešily a i nadále řeší oba kraje spolu s dotčenými městy a obcemi způsoby zajištění optimální spolupráce a rovněž spolufinancování společných aktivit. V současnosti se proto na základě obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory na české straně formuje správa statku, která bude zajišťovat provoz kanceláře koordinátora a další nástroje správy. Ačkoliv veškeré tyto nástroje jsou nadále předmětem diskuse, v roce 2012 podepsala významná krušnohorská hornická města a obce, zapojená do sériové přeshraniční nominace, Jáchymov, Boží Dar, Horní Blatná, Abertamy, Krupka a Měděnec a odpovědní představitelé Karlovarského a Ústeckého kraje společnou deklaraci o spolupráci a v roce 2013 pak smlouvu o partnerství. 30 Sama deklarace se v zásadě stala pendantem saské Charty Montanregion Erzgebirge (Hornická oblast Krušnohoří), kterou mezi sebou v roce 2011 uzavřely saské kraje, města a obce sdružená v tamním Konventu světového dědictví 27 Více detailů k personální struktuře přináší česko-německý Management Plan. Viz pozn. 1. 28 Operational Guidelines for Implementation of the World Heritage Convention. Paris: World Heritage Centre, 2012. / Orientations devant guider la mise en oeuvre de la Convention du patrimoine mondial. Paris: Centre du patrimoine mondial, 2012. 29 Michal Urban, Lubomír Zeman, Jan Prudík. Hornická kulturní krajina Krušnohoří: Management Plan. 1. verze rkp. Praha, 2012, 104 s. 30 Deklarace o spolupráci byla podepsána 30. 4. 2012 v Jáchymově, smlouva o partnerství pak 2. 5. 2013 v Krupce. 15

Krušnohoří. Díky této deklaraci byly vytvořeny záruky budoucí česko-německé spolupráce při správě společného sériového statku a sama deklarace připravila půdu pro uzavření česko-německé smlouvy o partnerství v rámci jednotného managementu území. Součinnost obou stran při jejich úsilí o zápis na Seznam světového dědictví tak obohacuje vzájemné kontakty, sbližuje obyvatele i odborníky, podporuje společné nahlížení na přeshraniční význam hornické kulturní krajiny Krušnohoří a významně podtrhuje aspekt dědictví dvou spolu po staletí sousedících a koexistujících národů. Stejně jako oba kraje, města a obce přijímají zodpovědně svou roli vůči mimořádnému kulturnímu dědictví Krušných hor, se stejnou zodpovědností plní svou úlohu odborného konzultanta a zároveň koordinátora česko-německé spolupráce na nominační dokumentaci Národní památkový ústav. 31 Na poli odborném je úloha Národního památkového ústavu nezastupitelná, stejně jako rozvíjení kontaktu mezi odborníky podílejícími se na prohloubení argumentace hodnot sériového statku, u něhož je třeba již od počátku pečlivě budovat systém správy. V celém nominačním procesu vstupuje Národní památkový ústav jako zpracovatel návrhů pro budoucí právní ochranu jednotlivých součástí statku, která je nezbytnou a nevyhnutelnou podmínkou pro vybudování pevných základů kvalitní péče a ochrany jeho mimořádné univerzální hodnoty. Již v roce 2012 byly zpracovány v těsné součinnosti se zpracovatelem výše uváděných pilotních studií a zároveň hlavním autorem české části nominační dokumentace M. Urbanem návrhy na vyhlášení historicky významných krajinných celků k prohlášení za památkové zóny. Právě na jejich bázi byly definovány příslušné části série na české straně. V rámci těchto nejcennějších území pak probíhala příprava nových návrhů na vyhlášení kulturních památek a národních kulturních památek. 32 S ohledem na vysoký kulturně-historický potenciál a kontinuálně probíhající výzkum Krušných hor však nelze považovat tento proces za ukončený. Národní památkový ústav vyjádřil nejen svou odbornou podporu nominaci, ale zapojil se také do široké prezentace montánního dědictví, zejména vědecko-výzkumnou činností svých pracovníků směřující k prohloubení poznání jednotlivých montánních památek, urbánních a krajinných celků v regionu. Za tímto účelem je od roku 2012 v rámci institucionálních úkolů vědy a výzkumu Národního památkového ústavu zařazen také průzkum Krušných hor a jsou připravovány 31 Hlavním autorem české části dokumentace je M. Urban ve spolupráci s dalšími odborníky. Management Plan za českou stranu je autorským dílem M. Urbana, L. Zemana a J. Prudíka. Mapové podklady byly zpracovány v rámci spolupráce pracovišť Národního památkového ústavu, a to generálního ředitelství a územních odborných pracovišť v Lokti a Ústí nad Labem. Koordinací česko-německé spolupráce je pověřena autorka příspěvku. 32 Na území Karlovarského kraje zpracoval NPÚ ÚOP v Lokti ve spolupráci s Krajským úřadem Karlovarského kraje tyto návrhy na prohlášení za kulturní památky: Areál dolu Svornost v Jáchymově, Montánní krajina Eliášské údolí, Štola č. 1 Bratrství a okolí dolu na Jáchymovsku, Odvaly a pinky na žíle Schweizer nad Novým Městem, Cínový a železorudný revír na Bludné, Skarnový revír Kaff, Montánní krajina Zlatý kopec Hrazený potok, Sejpy u Božího Daru, Cínový revír na Hřebečné, Štola Leithund v Jáchymově, Mlýn čp. 410 v Jáchymově. Současně je zpracován podnět na zpracování návrhů na prohlášení za národní kulturní památky u Mincovny čp. 37 v Jáchymově, Blatenského vodního příkopu a štoly Kryštof v dolu Mauritius na Hřebečné. Za Ústecký kraj byly NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem zpracovávány tyto návrhy na prohlášení za kulturní památku: Krupka štola Starý Martin, Krupka revír Knöttel včetně dolu Barbora, Krupka pinka na Komáří vížce, Krupka revír Preisselberg (starý revír, kde jsou dochovány starší středověké i novodobé pozůstatky), Mikulov důl Lehnschafter, Mikulov Rennerova (Řeznická) štola (neprohlášena), Mikulov Tříkrálová štola, Mikulov revír Čtrnácti sv. pomocníků (soubor štol v Mikulovském údolí), Měděnec vrch Mědník včetně štol štolami Panny Marie Pomocné a Země zaslíbená, a též návrhy na doprohlášení kulturních památek Vápenky v Háji u Loučné pod klínovcem a Železárny a uhelny (bývalý dřevouhelný sklad) v Kovářské (rybník a pozemky). 16

další podklady pro odbornou činnost v této oblasti, zejména pro zajištění dostatečné právní ochrany jedinečného památkového fondu Krušných hor. 33 Na bázi vědeckých výsledků i terénního průzkumu bylo za Českou republiku do návrhu k zápisu Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na Seznam světového dědictví začleněno celkem šest součástí tvořící jak hornické oblasti, tak individuálně chráněné památky. Těmito položkami jsou: za Karlovarský kraj (3) Hornická kulturní krajina Jáchymov, Hornická kulturní krajina Abertamy Boží Dar Horní Blatná, Rudá věž smrti (ve Vykmanově); za Ústecký kraj (3) Hornická kulturní krajina Krupka, Hornická krajina vrch Mědník a Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem. Tento výčet zajišťuje nejen integritu celé série, ale splňuje také přísná kritéria autenticity. 34 Z hlediska bohatství Krušných hor můžeme na české straně přirozeně jmenovat celou řadu dalších lokalit, které mají velký kulturně-historický potenciál, 35 nicméně pro začlenění do sériového statku musejí projít posouzením z hlediska mimořádné univerzální hodnoty celé série. Její případné rozšíření o další položky, o něž může být na základě bádání a zhodnocení památkového fondu požádáno, tak musí být vždy předmětem důkladného dokazování, a to v tom smyslu, jak tyto položky přispívají k mimořádné univerzální hodnotě sériového statku. 36 Hornická oblast Krušných hor a její dědictví bezesporu představuje jeden z významných segmentů mimořádného kulturního bohatství České republiky. Svým kulturně-přírodním potenciálem a kvalitami nenechává badatele na pochybách, že je tak nejen chloubou památkového fondu obou zemí, ale také zcela jistě jedinečným obohacením Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a to přestože z celého jejího pestrého bohatství je do společného česko-německého projektu sériové nominace pečlivým výběrem odborníků připravena jen jejich nejvýznamnější část. 33 Výzkum historické sídelní a montánní struktury Krušnohoří, Tomáš Karel, Ondřej Malina, Filip Prekop, Lukáš Smola, Alžběta Krtochvílová, Luboš Zeman, Miloš Matěj, Michaela Ryšková, Tomáš Flimel (ext.), Jana Kynclová, Viera Večeřová (ext.). 34 Více viz posudek Dita Dvořáková. Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří: Nominace k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO Posudek integrity a autenticity památek nominovaných na území České republiky. Rkp. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT, kolektiv B. Fragner, 2013, 20 s. 35 Blíže o potenciálu Krušných hor studie M. Urbana cit. v pozn. 22. K propagaci potenciálu Krušných hor byly vydány tyto brožurky: Libuše Novotná Pokorná. Průvodce po montánních památkách středního a východního Krušnohoří. Ústí nad Labem: Ústecký kraj, 2011. 75 s. ISBN 978-80-260-1589-5.; Lubomír Zeman. Průvodce po významných hornických památkách západního Krušnohoří. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2010. 75 s. ISBN 978-80-87104-72-9. 36 Rozšířeny tímto způsobem byly z okruhu montánního dědictví například statky Hornické město Røros a jeho okolí v Norsku (1980, rozšířeno 2010) a Doly Rammelsberg, historické město Goslar a vodní systém Horního Harzu v Německu (1992, rozšířeno 2010). 17

Abstract: 25 years of the problems associated with old mining works in practice and legislature (1988 2013) This article brings the summary overview of old mining impacts in the Czech Republic from 1988 to the present. It shows the classification of mine workings and underground facilities according to the Mining Act and their determination by the ownership. It explains the transfer of rights and obligations to the old mine workings. Here is clarified the possibility of sale of abandoned mine workings. Another part is focused at financing of safeguarding of mining impacts and permission of the access to the underground. In the end is described the task of Czech Geological Survey which manage the Czech Inventory of old mining impacts and provides the investigations and revision of mine working surface impacts. The information from databases are providing through new web mapping applications. 18

25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu (1988 2013) Ing. Petr Uldrych, Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie, Česká republika RNDr. Vít Štrupl, Česká geologická služba, útvar Geofond, Česká republika 1. Úvod Problematika starých důlních děl se začala v České republice řešit nabytím účinnosti nového horního zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), který nahradil zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon). Zákon č. 41/1957 Sb., pojem stará důlní díla neznal, avšak obecný horní zákon z roku 1854, který byl platný právě až do roku 1957, pojem stará důlní díla v několika svých paragrafech aktivně používal. Přestože je to tedy letos 25 let, co báňské předpisy používají pojem staré důlní dílo, je tento pojem často nesprávně používán. Jak už je výše uvedeno problematika tzv. starých důlních děl je v České republice řešena již 25 let. V současnosti platný zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) má do dnešního dne již 23 novelizací. Nejzásadnější novelou z hlediska starých důlních děl byla novela z roku 2002 (zákon č. 61/2002 Sb.), která nově vymezila, že starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Ministerstvo životního prostředí v souladu s 35 horního zákona zabezpečuje zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, a to v nezbytně nutném rozsahu. Ministerstvo životního prostředí rovněž zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vedením registru starých důlních děl ministerstvo životního prostředí pověřilo Českou geologickou službu, přičemž vlastní zjišťování a vedení registru zajišťuje útvar Geofond. Zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru je upraveno vyhláškou MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, v platném znění. Při zabezpečování starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl je Ministerstvo životního prostředí samozřejmě povinno postupovat v souladu s platnou legislativou České republiky. 2. Základní terminologie důlních děl V současném horním právu je mnoho nejasných či nepřesných definic. Objektivně je však třeba dodat, že odborná veřejnost se doposud dokázala i s touto skutečností vyrovnat. 19

2.1. Pojem důlní dílo Stěžejní pojem důlní dílo není zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) definován. Další obecně platné předpisy související s horním zákonem poskytují pro důlní dílo dvě definice. Vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, definuje důlní dílo takto: podzemní prostor vytvořený hornickou činností; za důlní dílo se považuje i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla. Za důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt. Vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, definuje důlní dílo jako: prostor v zemské kůře, například rýha, lom, vytvořený hornickou činností nebo vyhledáváním, průzkumem a dobýváním ložisek nevyhrazených nerostů. Za důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt. Obě uvedené definice se jednoznačně shodují v tom, že za důlní dílo se nepovažují vyhledávací a průzkumné vrty. Obě prováděcí vyhlášky dále specifikují důlní dílo jako prostor vytvořený hornickou činností, přičemž vyhláška č. 26/1989 Sb., tuto specifikaci rozšiřuje i na vyhledávání, průzkum a dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, což však podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, není hornická činnost ve smyslu 2 zákona, ale činnost prováděná hornickým způsobem ve smyslu 3 zákona. Mezi důlní díla je naopak nezbytné zahrnout i podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry 1. Z výše uvedeného je patrné, že definice důlního díla není zcela jednotná a liší se podle účelu jednotlivého předpisu. 2.2. Pojem staré důlní dílo Pojem staré důlní dílo se objevuje v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) a následně v řadě prováděcích předpisů. Zákonná definice starého důlního díla upravená 35 odstavec 1 a 2 zákona č. 44/1988 Sb., zní: (1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. (2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. V důvodové zprávě k zákonu se dále uvádí: že jde o důlní díla, která nejsou v majetkové podstatě nynějších hornických organizací, nebyla jimi ani zřízena ani využívána, popřípadě jde o stará důlní díla bez právního nástupce. Tato díla mohou jednak ohrozit stávající objekty, jednak jsou překážkou pro novou výstavbu a vyžadují často nákladné asanační práce.. 1 Zvláštními zásahy do zemské kůry se rozumí zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro činnosti vyjmenované v 34 zákona č. 44/1988 Sb. 20