202 S Y R E N A. zima let KLUBU let SYRENY

- 1-202 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů 07-14 KARVINÁ 40 let KLUBU 1972 2012 31 let SYRENY 1981 2012 zima 2012 PRÁZDNINY 2011 2013 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM Syrena STF-SČF 202 PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ

- 2 - Razítko MILITÄRGENERALGOUVERNEMENT in Polen, Lublin. V důsledku ofenzivy ústředních mocností od srpna 1915, se celé území Polského království ocitlo pod okupací Německa a Rakousko-Uherska. Sídlem Generalgouvernementu byly zpočátku Kielce a od 1.října 1915 Lublin. Vojenské GG bylo přímo podřízeno Hlavnímu velitelství Rakousko-Uherské armády. Území Vojenského GG obsahovalo gubernii lubelskou, kieleckou, radomskou, část piotrkowské a enklávu na území obsazeném Německem, Jasnou Horu. Sídlem GG Varšavského obsazeného Německem byla Varšava. Od listopadu 1916 na území GG Lubelského a Varšavského bylo organizováno Království polské závislé na Německu a Rakousko- Uhersku. V roce 1917, 1.září, polská administrativa převzala od okupační správy soudnictví a od 1.října 1917 i školství. Rakousko-Uherská okupační administrativa v Království polském (Kongresovém) působila od 1.září 1915 do 3.listopadu 1918. Zásilka-pohlednice, poslaná do severních Čech 3.VI.1918. Expediční razítko K.u.k.ETAPPEN- POSTAMT / LUBLIN s datem na můstku razítka -3.VI.18 Podle příručky Organizace okupačních pošt na polských územích 1914-1918 (J.Dudziński, S.T. Żółkiewski, vydání 1972, str.38-39), používala Etapní pošta v Lublině celkem 10 expedičních razítek (katal.č.66 až 75). Razítka č. 66 a 67 byla bez rozlišení, lišila se od sebe jen tím, že razítko č.66 mělo obě kružnice tenké, razítko č.67 pak mělo vnější kružnici tenkou a vnitřní zesílenou. Na naší zásilce nahoře má expediční razítko vnitřní kružnici zesílenou a jedná se zde tedy o razítko č.67. Ostatní razítka byla s rozlišením a, b, c (bylo s textem K.u.k.ETAPPENPOST-u.TELE- GRAPHENAMT *LUBLIN / c), d f g h. Poslední desáté razítko bylo s textem K.u.k. ANMELDESTELLE fűr POSTPAKETE LUBLIN. Toto razítko bylo také bez rozlišení (č.75).

- 3 - Na zásilce je dole otištěno ještě kulaté razítko s dvojitým, Rakousko Uherským státním znakem u- prostřed. Razítko má text: K.U.K. MILITÄRGENE- RALGOUVERNEMENT in Polen fűr das öst.-ung. Okuppationsgebiet. Toto razítko je na zásilce otištěno v modrofialové barvě dole, zde je otištěno jako útvarové. Zásilka by proto neměla být vylepena známkou (červená, 10 hal. K.u.k.FELDPOST). Zásilka je obrazovou dopisnicí, je na ní zobrazen výcvik I. Brigády J.Piłsudského. Obrazová dopisnice byla vydána nákladem Wydziału Narodowego w Lublinie. Vlevo je pro názornost zvětšenina razítka, které se na zásilkách vyskytuje poměrně vzácně. Zásilku nám pro Syrenu zapůjčil kolega Lubor KUNC z Prahy, kterému děkujeme a srdečně jej touto cestou zdravíme! Ve strukturách gubernátorství, v okupační správě, působilo i hodně Poláků důstojníků, rakouské c.k armády. Byli to například: -generál Wiktor Grzesicki, zástupce generálního gubernátora (VII/1916-I/1917), -major Józef Rybak, zástupce šéfa štábu generálního guber- nátora (od 1.VIII/1917), - plukovník Eugeniusz Dąbrowiecki, obvodní velitel v Końskich (od IX/1915), ve Włodzimierzu Wołyńskim (od XI/1915) a v Radomsku (od VI/1917), - generál Stanislaw Napoleon Ursyn-Pruszyński, obvodní velitel v Zamościu a zástupce generála - gubernátova v Lubline (I-VI/1918), - generál Aleksander Majewski, sanitární šéf Lubelského GG (VIII-XI/1918), - Dr. Jerzy Madeyski - šéf krajského, civilního komisariátu (4.VIII/1916-19.II.1918), - a jiní. Informace o GG Lublin z internetu! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Rakouská zálepka Mi: K 51 s polským přetiskem nové, nominální hodnoty z r.1919. V roce 1919 přetiskli v Polsku zásoby starých rakouských zálepek tak zvaným krakovským přetis-

- 4 - kem POCZTA POLSKA + nová nominální hodnota. Byly přetištěny celkem 4 rakouské zálepky, a to: 10 hal.červená, císař F.J.I. (levý profil), 15 hal.červená císař F.J.I. (přímý pohled), 15 hal. cihlově červená císař Karel (levý profil) a 20 hal. zelená císař Karel (levý profil). Dnes si trochu něco povíme o té poslední zálepce, natištěná známka zelená, 20 hal., císař Karel levý profil. (původní rakouská zálepka Mi: K 51). Rakouská zálepka Mi: K 51 s polským přetiskem Fi: Cs 4 IIIs,t. Expediční razítko pošty BIELITZ 1 / ÖSTERR.SCHLES /2c a datem na můstku razítka 2.IV.19-6. Expediční razítko s rozlišením 2c bylo rakouské, dvoukruhové s datem a časovým rozlišením, jen německý text, známé použití 9.11. 1908 až 17.1.1920. Vnější průměr 32,5 mm. Literatura uvádí, že razítko 2a, 2b a 2c bylo používáno u poštovních spořitelních knížek (PKO). Jak je vidět, tak nejen u poštovních spořitelních knížek! Razítko tohoto typu bylo s rozlišením 2a, 2b, 2c, 3a, 3b, 3c (dvě verze, průměry 30 a 33 mm), 3d, 4a, 5a. Zásilka je poslána do Německa, do Berlína.

- 5 - Zálepka byla přetištěna přetisky 25 hal./20 (Fi: 4 I), 25 hl./20 (Fi: 4 II), 25 h./20 (Fi: 4 III) a 25/20 (Fi: 4 IV). Zálepka Fi: 4 II je ve dvou verzích: Fi: 4 IIs, přetisk nové nominální hodnoty místo 25-ky je 15-ka, Fi: 4 II t opravená s přetiskem ještě 2 -ky přes chybnou 1 -ku. Zálepka Fi: 4 III je opět ve dvou verzích: Fi: 4 IIIs, kde původní nominální hodnota zálepky je zakryta jen černým obdélníčkem (místo obdélníčku s hřebenem). Druhá verze podle katalogu Fischer II /2010 je Fi: 4 IIIt s přetiskem POLSKA POCZTA místo POCZTA POLSKA. U zálepky Fi: 4 IVs existuje chybotisk přetisku, kde místo nové nominální hodnoty 25/20 je jen 2/20. Opět rakouská zálepka Mi: K 51 s polským přetiskem Fi: Cs 4 IIIs,t. Na zálepce jsou dolepeny známky: 50 h-hnědě červená, Fi:79, 3 h-červeně hnědá, Fi: 73, 5 h-zelená, Fi: 74 a 10 h-pomerančová, Fi: 75. Celkem frankatura 93 h. Expediční razítka pošty FREISTADT, ÖSTERR. SCHLES. / FRYSZTAT, ŚLĄSK. AUSTR. / b s datem na můstku razítka 23.IV.19 VIII. Razítko je rakouské,

- 6 - text německo-polský, datum s časovým rozlišením, průměr razítka s rozlišením b je 32 mm. Jeho známá doba použití je uváděna od 18.9.1907 do 1.7.1920. Razítko bylo ještě s rozlišením a, c. Vlevo je pro názornost kresba razítka s jiným datem. Z té doby je nejčastěji používané razítko s rozlišením c a nejméně se vyskytuje použití razítka s rozlišením b. Naše druhá zásilka je poslána opět do zahraničí, tentokráte do Polské Ostravy. Obě zásilky mají uvnitř, dole v pravém dolním rohu zkušební značku polského znalce Lesława Schmutze (ZO PZF, ul.pck 2, 30-060 Rzeszów). Má oprávnění na zkoušení všech polských známek. Vnitřek druhé zásilky poslané do Polské Ostravy se zkušební značkou vpravo dole. Zásilka je označe-

- 7 - na razítkem a podpisem znalce a vlevo je označení Typ 18. Nahlédneme-li do Polské Monografie Díl III, str.796-797, je tam tabulka typů polských zálepek. U Typu 18 je mimo jeho rozměrů uvedeno: Místo hřebene znehodnocujícího původní nominální hodnotu natištěné známky je jen černý obdélníček o rozměru 4,5 x 2 mm a přetisk je místo POCZTA POLSKA přetisk opačný, POLSKA POCZTA. Čili typ 18 podle Monografie zahrnuje oba chybotisky přetisku Fi: 4 IIIs i Fi: 4 IIIt. Když nahlédneme do Monografie do popisu chybotisků přetisku, tak pod číslem: - 4 j je uvedeno: místo ornamentu s hřebenem je černý obdélníček o rozměrech 4,5 x 2 mm, - 4 k je uvedeno: přetisk stejný jako 4 j a navíc místo POCZTA POLSKA je POLSKA POCZTA. Je třeba uvést, že popis z Monografie je správný a popis z katalogu Fischer II/2010 je poněkud zkreslený. V katalogu Fischer má být uvedena chyba tisku Fi: 4 IIIs samostatně existující a chyba tisku tam uváděná jako Fi: 4 IIIt jen spolu s Fi: 4 IIIs, čili Fi: 4 IIIst!! U této varianty chybotisku (vyskytuje se na obou našich dnešních ukázkách) je zároveň místo ornamentu s hřebenem jen černý obdélníček + chybně uložený text POLSKA POCZTA. Katalog Fischer II uvádí ocenění zálepky jen s chybným POLSKA POCZTA v poštovně nepoužitém stavu za 500 zł. (asi 3.000-3.500 Kč), a poštovně použitý za 1000 zł. (asi 6.000-7000 Kč. Současný majitel obou zálepek, než je koupil si vymínil, že si je dá předem odzkoušet znalcem a teprve, budouli pravé je koupí. Koupil je, asi za 65% katalogu + zaplatil nemalou částku znalci za odzkoušení. Proč u přetisků rakouské zálepky K 51 je až tolik chybotisků a variant? - Přetisk rakouských zálepek a dopisnic byl prováděn na několika strojích, a to kus po kuse! - Přetisková forma se dala snadno složit. Přetisková forma byla během tisku několikrát znovu skládána - Přetisková technika byla primitivní, formy byly nedůkladně klínovány, což zapříčinilo v době přetisku posuny ve vzájemné poloze prvků přetisků. Rozdíly přetisku jsou v: - Ve zkratkách valuty (hal., hl., h). - V poloze zoubků hřebene (jednou nahoru, podruhé dolů). - V provedení hřebene (jednoduchý, zdvojený). - Ve výšce celého přetisku nebo jeho prvků. - V šířce cifry, označující novou nominální hodnotu. - V odstupech mezi výrazy POCZTA a POLSKA a ve vzdálenosti mezi hřebenem a oběma nápisy. - V interpunkci za novou nominální hodnotou (tečka kulatá, hranatá, nepravidelná, čárka nebo bez interpunkce. - V provedení kosočtverečku mezi POCZTA POLSKA, jeho různá znetvoření nebo celkově chybí. - V umístění kosočtverečku vůči oběma nápisům. - V poloze nápisů POCZTA a POLSKA vůči sobě - V různém provedení písmen slova haléře a jiných. V tabulce je uvedeno celkem 19 typů přetisků u zálepek. Rozměry jsou s přesností 0,1 mm, ale vzhledem k primitivnímu přetisku mohou být rozměry v toleranci 0,1 až 0,2 mm. Rozdělení typů je podle článku z časopisu Ikaros, Bialystok z r.1935. Původní práce je doplněna o nové poznatky. Je třeba brát v úvahu to, že Monografie Díl III byla vydána v r.1962 a dnes máme rok 2011!! Rakouské zálepky z různých vydání z let 1908-1918 (formát 140x 83 mm), perforované ze tří stran. Přetisk je černý, provedený typografií. Nařízení o zavedení přetištěných zálepek do poštovního provozu nejsou známy. V oběhu byly zálepky s přetisky až do jejich vyčerpání. Vyčerpání nastoupilo rychle, zálepek nebylo přetištěno mnoho. Výška nákladu není známa. Některé zálepky se vyskytují častěji, jiné méně častěji. Přetisk zálepek byl proveden v tiskárně Koziańského v Krakově, kde se před tím přetiskovaly známky z tzv. krakovského, přetiskového vydání. Přetisk zálepek proběhl v lednu a únoru 1919 na malých přetiskových strojích, tak zvaných pedálovkách. Přetiskovalo se vždy po

- 8 - každé jedné zálepce zvlášť. Zdvojené a obrácené přetisky na zálepkách nejsou známy. Hodně velké posuny přetisků se vyskytují jen zřídka. Přetisk nové nominální hodnoty byl 25 hal., což byl v době provádění přetisku tarif za dopis do 20g ve vnitrostátní poštovní přepravě (od 10.12.1918 do 15.4.1920). Tím, že byly zálepky používány i na zahraniční zásilky (tarif 50 hal. za dopis do 20 g od 25.2.1919 do 15.4.1920), bylo třeba zásilky dofrankovat známkami. Nejčastěji jsou na dofrankování použity nové polské známky, vydání z 27.1.1919 (Fi: č.73-84). Méně časté jsou frankatury těmito známkami a známkami dříve vydanými z tak zvaného krakovského přetiskového vydání. U částečného použití přetiskových známek (krakovských) je doplatek u dopisnic a zálepek 100 % (minimálně 500 zł.). Dopisnice a zálepky frankované jen známkami z krakovského vydání se hodnotí s doplatkem 200 % (minimum 1000 zł.). K tarifu našich dvou ukázek: 1) zásilka do Berlína frankatura jen 25 hal. tedy jako dopis ve vnitrostátní, ne zahraniční přepravě. Do platného tarifu schází 25 hal. 2) zásilka poslaná do Polské Ostravy, frankatura celkem 93 hal. Platný zahraniční tarif je přeplacen o 43 hal. O čem to svědčí: Nedofrankovanou a přefrankovanou zásilku pošta mohla skutečně i doručit. Zásilky mohly být ale také udělány pomocí expedičních razítek dodatečně (poštou prošlé zásilky jsou dražší) a adresy na nich mohly být dodatečně dopsány. Tomu napovídá to, že zálepky nebyly zalepeny. Podle vyjádření zkušených filatelistů se ale stávalo, že ne všechny zálepky byly při odeslání zalepeny. Jsou známy případy, kdy zálepky byly skutečně odeslány v nezalepeném stavu. Pokud se jedná o přeplacenou zásilku. V té době mnozí odesilatelé na zásilky skutečně lepili i více známek než byl platný tarif. Bylo prý to z radosti, že konečně po dlouhé době byly vydány známky s nápisem POLSKA!??? I to je možné. U přeplacené zásilky do Polské Ostravy je uvnitř zásilky text: Ctěný pane architekte! Posílám Vám novou korespondenční kartu a očekávám Vaši ctěnou zprávu, zda také opravdu došla. Toto svědčí o tom, že zálepka byla poslána jako nová zajímavost, a proto ji mohl odesilatel i přeplatit schválně. A poznámka nakonec: Zkušební značka znalce potvrzuje jen pravost přetisku na natištěné známce a potvrzuje typ přetisku. Netýká se toho, zda je zálepka či není správně frankována. Expediční razítka na zásilkách nejsou padělána. Mohl k ním mít přístup ale i někdo, kdo to neměl být. Mohl to udělat někdo (i dodatečně), aby zhodnotil již tak vzácný chybotisk přetištěné známky. Za ukázky obou zálepek děkujeme Mgr. ing. Karolovi Miczowi. Podle katalogu Fischer a podle Monografie pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ********************************************************************************** Lístek ze Šnejdárkova tažení s doplatným, posláno z pošty Těšín 2 v únoru 1919. Zásilka je bez pochyb ze Šnejdárkova tažení proti Polsku (v lednu - únoru 1919). Je odeslána z pošty

- 9 - Těšín 2 dne 2.2.1919. Zásilka je poslána do Milevska u Tábora. Odesilatel píše: Pozdrav a vzpomínku z Těšína zasílá Hubert. Ani není kdy psát, jedeme pořád dál. Budu psát, kde jsme. Budeme asi zítra již v práci., (dá-li se to, co voják dělá, nazvat prací?). Odesilatel, pravděpodobně voják československého vojska, píše lístek asi během přesunu. Těšín byl tehdy obsazen československým vojskem.většina zásilek našich vojáků z té doby šla z pošty Těšín 1 nebo z pošty Moravská Ostrava. Zásilku vhodil do schránky odesilatel při průjezdu Těšínem, proto má také otisk expedičního razítka těšínské (nádražní) pošty. Na zásilce není ani poznámka Polní pošta, není na ní ani otisk útvarového razítka, ani vojenská adresa odesilatele. Protože byla zásilka nevyplacena, pošta otiskla expediční razítko TESCHEN 2 /CIESZYN 2 /a s datem 2/2/VIII-XII/19 ne v místě pro nalepení známky, ale vedle. Je to původně rakouské, dvoukruhové, německo-polské razítko s datem a časovým rozlišením, typ G 115. Razítko bylo s rozlišením a, b, c, d. S rozlišením a je známé jeho použití od 19.9.1905 do 16.8.1921. Po skončení první světové války bylo razítko následně používáno ještě polskou i československou poštou. Modrou tužkou bylo na zásilku dopsáno tp 10 (čili trestné porto 10 hal.). Zásilka šla přes Prahu, je na ní ještě slabě čitelný otisk strojového razítka některé pražské pošty s datem na můstku razítka -3.II.19-7. Po příchodu zásilky do místa bydliště adresátky bylo na zásilku otištěno zajímavé razítko, jehož otisk také není výrazný. Je to kulaté razítko s obdélníčkem uprostřed (strany jsou provedeny přerušovanou čarou), kde uprostřed obdélníčku je 10 -ka. Nad obdélníčkem je nápis PLACENO, pod obdélníčkem HOTOVĚ. Jaroslav TEREŠKO, Ota ŠRUBAŘ ********************************************************************************** Podací peněžní lístek z pošty Návsí na peníze poslané do Opavy 3.12.1918. Podací lístek na 925,45 K poslaných z pošty Návsí do Opavy 3.12.1918. Zásilka je poslána již po vzniku nového polského státu (po 11.11.1918). Známky na podacím lístku jsou tedy předběžnými polskými známkami. Frankatura známkami: 1 K červená, 10 hal. červeně fialová, 5 hal. světle zelená. Expediční razítko rakouské pošty NAWSI * NAWSIE *, německo-polské typ G 117 (katal.č. 1489,

- 10 - Monografie Díl 13, str.482). Průměr razítka je 26 mm, známá doba použití razítka od r.1898 do 15.8. 1920. Razítko bylo následně používáno polskou, ale i československou poštou. Dole je otisk okresního razítka pošty XI/113. Toto okresní razítko jsme zatím v Syreně publikovali jen jednou, a to v č.121 na str.30. Platný tarif za poslání peněz: do 50 K porto 20 hal., následně za každých 50 K + 5 hal. Porto je tedy v pořádku (19x5 hal. + 20 hal.= 1,15 K). Zásilka byla v Opavě následující den a tentýž den byla částka vyplacena adresátovi. Otisky příchozího razítka pošty a razítka ze dne vyplacení zásilky TROPAU 1 *4b* s datem na můstku razítka - 4.XII.18 - -. Razítko je německého typu s můstkem přesahujícím mezikruží, typ G 141, v používání od r. 1904. Návsí patřilo do 23.1.1919 Polsku. Pod československou správou bylo od 23.1.1919 do 25.2.1919 za Šnejdárkova tažení. Od 25.2.1919 patřilo Návsí znovu Polsku, aby po 10.8.1920 připadlo opět pod československou správu. Poukázka byla v aukci firmy ALFIL 13.7.2011. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. ********************************************************************************** Vlaková pošta Vídeň-Opava č.4 z roku 1918. Vlaková pošta č.4 (katal.č.3173) byla v provozu od 7.4.1851, ale na trati Vídeň-Brno-Česká Třebová- Praha. Od 1.5.1883 vlaková pošta č.4 jezdila již na jiné trati, a to Vídeň-Přerov-Opava. Používala razítka: Katal.č.3173/7 K.K.B.P. / WIEN - TROPPAU No 4, razítko typu E 270, Katal.č.3173/8 K.K.B.P. / TROPPAU - WIEN No 4, razítko typu E 270. Později, po roku 1900 to byl již jiný typ razítka pro tuto vlakovou poštu: Katal.č.3173/9 WIEN - TROPPAU / 4, razítko typu G 202, Katal.č.3173/10 TROPPAU - WIEN / 4, razítko typu G 202. Zásilka s tímto razítkem typu G 202 na trati WIEN - TROPPAU / 4 je na následující straně. Datum v textu zásilky je 21./5.18, datum na můstku razítka vlakové pošty je 21. V. 18. Zásilka je poslána na soukromou adresu do Vyškova.

- 11 - Je otázka do kdy tato vlaková pošta jezdila. Bylo to asi jen do konce I.světové války? Vlaková pošta č.4 na této trati totiž již není na seznamu vlakových pošt v Monografii Díl 16/II na str.309 (Popřevratové vlakové pošty). Ale v Monografii Díl 14 na str. 399 je za vlakovou poštou č.4 Vídeň Opava uvedeno za touto vlakovou poštou > ČSR, proto by tato vlaková pošta měla jezdit i v nově vzniklém Československu! Svědčí o tom hned informace ve stejném 16/II Dílu Monografie na str. 317, kde u vlakové pošty č.4 je uvedeno: Původní poštovní trať Vídeň-Opava. Razítka byla používána dále, ale na poštovní trati Břeclav-Opava, a to 1918-1919. Má někdo použití tohoto razítka vlakové pošty již po vzniku Československa? Za ukázku děkujeme Svatoplukovi PETROVI. ********************************************************************************** Dvě zásilky z polského záboru 1938-1939 z pošt Orlová a Bohumín 2 na aukci ALFIL. Pohlednice poslaná do Katovic týden po záboru Orlové Polskem, expediční razítko ORŁOWA/a.

- 12 - Pohlednice poslaná do Lutyně z pošty BOGUMIN 2 /*c* 14.5.1939. Obě pohlednice byly na aukci firmy ALFIL 13.7.2011 na jednom losu č.687 společně. Vyvolávací cena 400 Kč, dosažená cena 500 Kč. Obě pohlednice jsou tehdy poslány ve vnitrostátní poštovní přepravě, tarif za pohlednici byl 15 gr. První zásilka byla poslaná do Katovic, je navíc vylepena ještě 3 kusy československých známek. Dělalo se to tehdy v euforii z obsazení české části Těšínského Slezska. Československé známky jsou zde proto jen z propagačních důvodů. Polská pošta to v prvních dnech po záboru tolerovala! Pošta v Orlové byla Polskem obsazena 10.října 1938. Datum na můstku razítka je 18 X 38 10. Pošta v Orlové po obsazení Polskem používala expediční razítka s rozlišením a, b, c, e, f, i. Používala také R-razítko ORŁOWA/R. Pošta Bohumín 2 (hlavní pošta) byla Polskem obsazena 11.října 1938. V době polského záboru používala expediční razítka s rozlišením a, b, c, d, f, g, h, k. Používala také R-razítko BOGUMIN 2/Rd. O tom, že o zásilky z polského záboru je stále zájem svědčí to, že i tyto obyčejné zásilky i u těchto běžných pošt byly prodány za poměrně slušnou cenu! Zájem i o tyto zásilky je hlavně mezi sběrateli z Polska! Za ukázky děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. ********************************************************************************** První polská známka z r.1860 na zásilce poslané z Włocławka do Warszawy 9.2.1862. Zásilka ke škodě pošty. Na následující straně je atest polského znalce Lesława Schmutze vystavený k zásilce. V atestu je napsáno (volný překlad): Dopis z Włocławka do Warszawy s první polskou známkou z roku 1860. Dopis na fotografii vlepené do atestu má pravou známku. Známka na dopise (varianta 1b) modrá / červeně karmínová. Známka je oražena 4-kruhovým razítkem s číslem 241 (pošta Włocławek). Expediční razítko pošty s textem je na pravé straně zásilky. Razítko s číslem 241 je na zásilku přes nalepenou známku otištěno silně, s velkým množstvím intenzivní, černé, husté, razítkovací barvy. Popsaná známka je 2x poštovně použita (zásilka ke škodě pošty). Na známce je vidět předcházející razítko šedě černé. Číslice předchozího razítka jsou (127?) vidět pod číslem 241. Kruhy předchozího razítka jsou viditelné mezi kruhy následného razítka. Známka nemá levý dolní roh. Na známce jsou vidět stopy po odstraňování předchozího razítka. Na zadní straně zásilky jsou červené otisky jednookruhových razítek. Příchozí razítko pošty ve Warszawie s datem 11/2 a razítko časové s textem 9/R, které oznamuje, že zásilka byla do Warszawy doručena v 9 hodin ráno.

- 13 - Atest polského znalce Lesława Schmutze k zásilce s první polskou známkou poslané do Warszawy.

- 14 - Pod atestem je uveden rozsah oprávnění znalce na zkoušení všech známek a celin Polska. Vpravo je znalecká značka znalce a razítko znalce s textem LESŁAW SCHMUTZ / EXPERT POLSKÉHO SVAZU / FILATELISTŮ + adresa bydliště znalce. Dopis poslaný z Włocławka do Warszawy 9.2.1862 v rozloženém stavu. Zcela nahoře je zbytek jedno kruhového, červeného razítka svědčící o hodině příchodu razítka na dodací poštu 9/R ( v 9 hodin ráno). Jedno kruhové razítko, otisk v červené barvě je příchozí razítko pošty WARSZAWA s datem 11/2 (11.2.1862). Pod razítky je znalecká značka M.BOJANOWICZ. Vpravo nahoře na přední straně zásilky je expediční razítko pošty WŁOC- ŁAWEK s ručně vepsaným datem 9/2 (den expedice zásilky). Znalec LESŁAW SCHMUTZ potvrzuje pravost známky na zásilce. Zároveň upozorňuje na to, že zásilka je zásilkou ke škodě pošty, protože nalepená známka je 2x poštovně použita. V atestu popisuje, z čeho tak usuzuje a co jej o dvojím použití známky přesvědčilo. Je vidět, že již tehdy byli různí špekulanti, kteří se snažili ušetřit na poštovném, pochopitelně ke škodě pošty. Za tuto zajímavou ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI.

- 15 - Miroslav Bojanowicz (1906-1986) byl jeden z největších polských znalců. Vlastnil a vystavoval hodně celistvostí s polskou známkou č.1. Od II.světové války již bydlel ale ve Velké Británii. Je autorem publikace (de facto učebnice) o polské známce č.1 Polské království, Polsko č.1 na pozadí historie pošty. Vydání v Londýně v r.1979 v angličtině. Polské vydání je z roku 1993. Většinu jeho sbírky koupil po jeho smrti jiný švýcarský sběratel polského původu Zbigniew Mikulski. I tato zásilka z tohoto čísla Syreny je ze sbírky M.Bojanowicza. Byla koupena v květnu 1999 na aukci ve Švýcarsku. Dodatečně zkoušeno L. Schmutzem! ********************************************************************************** Polní pošta Polských Legionů za I. světové války. Po výbuchu I.světové války polské, paramilitární organizace, vznikající od r.1909 v Krakově, byly již 3.8.1914 přiděleny formálně k rakouskému vojenskému tažení. Polské jednotky neměly k dispozici zařízení rakouské polní pošty. Střelecké etapní velitelství v Krakově proto zorganizovalo první střeleckou polní poštu, která byla zprovozněna 6.8.1914., kdy střelecké oddíly vkročily na území bývalého ruského záboru Polského Království. Obsadily Miechów (7.8.) a Kielce (12.8.). Hlavní stanoviště této polní pošty bylo v Krakově. Odsud byla pošta pomoci kurýrů dopravována do Etapních stanovišť w Miechowie, Jędrzejowie a Kielcích. Dne 16.8.1914 vznikl Hlavní národní výbor (Naczelny Komitet Narodowy, dále NKN). Ten sjednotil polské vojenské formace vzniklé v Rakousku pod názvem Polské Legiony (Legiony Polskie). Byly vytvořeny dvě brigády: První na severní frontě, v dřívějším ruském záboru, druhá byla přesunuta do Uher na Karpatskou frontu. Pro poštovní obsluhu těchto jednotek byly vytvořeny polní pošty Legionů L1 a L2. Obyčejné zásilky legionistů byly osvobozeny od poštovného. Byly vydány známky : 5 hal. pro doporučené zásilky a 10 hal. za poplatek peněžních zásilek. Prakticky polní pošta obsluhovala i civilní obyvatelstvo přes vydané známky. Známky byly vydány bez souhlasu rakouských orgánů a mohly se používat jen na území bývalého ruského záboru. Použití známek například v Krakově bylo porušením poštovních pravidel a v důsledku toho docházelo ke konfiskaci a ničení zásilek s těmito známkami. Střelecká polní pošta používala razítka : - STRZELECKA KOMENDA ETAPOWA / poczta polowa, dvouřádkové, obdélníkové razítko 38x10 mm. Razítko bylo používáno jako útvarové, bylo ve dvou typech. - Poczta polowa Jędrzejów, dvouřádkové 18x10 mm. - Poczta polowa Kielce, dvouřádkové 18x10 mm. - Poczta polowa W.P. / JĘDRZEJÓW, dvouřádkové, obdélníkové, dvojitý rám, 46x15 mm. - Poczta polowa W.P. / KIELCE, dvouřádkové, obdélníkové, dvojitý rám, 48x16 mm. - POCZTA POLOWA LEGIONOW L.1., dvouřádkové, délky 48 mm. - POCZTA POLOWA LEGIONOW L.2., dvouřádkové délky 49 mm. - Komenda Poczty Polowej Legionów Polskich, dvouřádkové 68x11 mm. - POCZTA POLOWA / N.K.N s datem uprostřed. Všechna razítka byla ve fialové barvě. Rozsah činnosti polní pošty Legionů ilustrují následující údaje: od srpna do 23.12.1914 pošta odbavila kolem 1000 balíků a 1600 cenných psaní. Denně jí procházelo kolem 1000 obyčejných zásilek. - POCZTA POLOWA * I. BRYGADY * LEGIONOW POLSKICH, elipsovité, 49x 25 mm. - POCZTA POLOWA / I. Brygady / Legionow Polskich, elipsovité, 44x26 mm.

- 16-4.ledna 1915 po snazevojenského departamentu NKN byly Legionům přiděleny následující polní pošty: I. Brigádě Etapní pošta č.118 (od 14.ledna 1915), II. Brigádě Polní pošta č.355 (od 29.ledna 1915). Ve druhé polovině roku 1916 byla čísla polních pošt Legionů změněna: Od 7.září 1916 Polní pošta č.355 změněna na Polní poštu č.378. Od 10.října 1916 Etapní pošta č.118 byla změněna na Polní poštu č.389. V zimě roku 1916 byly všechny polské, vojenské oddíly převeleny na území bývalého ruského záboru. To způsobilo likvidaci Polní pošty č.389 a Polní pošta č.378 byla přenesena do Varšavy. Tolik o Legionech a jejich polních poštách píše mimo jiné Monografie Díl 4. vydání z roku 1966. V podobném duchu se o polních poštách Legionů zmiňuje i práce Dr. Jana Dudzińského v časopise IKAROS z roku 1938. Článek tam vyšel pod názvem POCZTA POLOWA LEGIONÓW, skic historyczny z ilustracjami. Je vidět, že Monografie se opírala v problematice o tento článek, protože i převzaté ilustrace jsou z tohoto článku. Zachovalo se poměrně velké množství korespondence k této problematice. Je třeba podotknout, že výše uvedená práce i Monografie Díl IV se nezabývají například útvarovými razítky polských jednotek. Jelikož počty Legionistů byly úctyhodné a tedy i počty vojenských jednotek nižších stupňů byly značné. Zmíněné práce si všímají hlavně dvou nejvyšších jednotek, to je Brigád (I. a II.). Také, jak uvidíme z následujících ukázek i údaje o obsluhující Etapní polní poště č.118 nejsou přesné. Razítek Etapní polní pošty č.118 je na zásilkách minimum, většinou jsou to jen razítka Polní pošty č.118! V dnešním článku v Syreně se budeme zabývat podle dostupného materiálu jen Etapní polní poštou č.118 a Polní poštou č.118. Problematiku Polní pošty č.355 a polních pošt č.278 a č.389 si ponecháme někdy na příště, ale určitě se k nim vrátíme. Na počátku I.světové války bylo třeba řešit i případné zajatce z řad polských jednotek Ruskem. Jelikož se jednalo většinou o Poláky z dříve Ruskem zabraných území bývalého Polského Království, ruská strana je považovala za obyčejné ozbrojené bandy a zrádce a podle toho také s nimi zacházela. Byla to obdoba toho, jak Němci ve II.světové válce zacházeli s Čechy ze zahraničních armád.

- 17 - Zásilka poslaná do Litowic, okres Żywiec, Galicie 24.4.1915. Je to jediná zásilka s razítkem Etapní polní pošty č.118 z těch, které máme k dispozici. Na zásilce je otištěno elipsovité, útvarové razítko se zdvojeným rámem LEGION POLSKI / KOMENDA II. BAONU I. BRYGADY. Uprostřed razítka je polská orlice. Otisk razítka je ve fialové barvě. V období březen-duben 1915 byla I. Brigáda, pod kterou II. Batalion spadal, v reorganizaci nad NIDĄ. Expediční razítko jen K.u.k. FELDPOSTAMT 118. Ne Etapní polní pošta. Datum expedice 28.XII.15. Útvarové razítko jedno kruhové se zdvojeným rámem, otisk fialový, text razítka 1.PUŁK I. Brygady LEG.POLSK. *. Zásilka je poslána do Wieliczki. Odesilatel je z I.pluku pěchoty I.Bryg. Legionów Polskich III. batalion, 2 korpus, 2 četa, polní pošta č.118. Uprostřed dole je 3-řádkové, cenzurní razítko Censurowano / III Baon 1.p.piechoty / Polskich Legionów. Toto razítko nenaj-

- 18 - dete mezi cenzurními razítky obou výše uvedených publikací. Jedná se o cenzuru na nižším stupni jednotky (batalion), které se ve výše uvedených publikacích nenacházejí. 1.pluk pěchoty se v listopadu vrátil ke své brigádě, pluky obsadily zákopy nad Styrem. V zimě 1915-1916 se I. Brygáda zadržela ve vsích Karasinie, Leśniówka a Werchy. Expediční razítko opět K.u.k.FELDPOSTAMT 118. Datum 28.III.16. Zásilka je poslána na 5.švadronu hulánů, Legiony Polské, pol.pošta č.355. Útvarové razítko je jedno kruhové se zdvojeným rámem, otisk fialový, text: I. LEGION POLSKI *KOMENDA III. Komp.V. BAONU Odesilatel: I.Brygáda Leg.Pol., batalion 5, komp. III., FP 118. Expediční razítko K.u.k.FELDPOSTAMT 118, datum 26.IV.16. Útvarové razítko jedno kruhové, kulaté se zdvojeným rámem, text: Komenda VI. Baonu * Legionu Polskiego + Orlice uvnitř razítka. Zásilka je poslána na soukromou osobu do Krakova. Na následující stránce nahoře je zásilka s expedičním razítkem K.u.k.FELDPOSTAMT 118 s datem

- 19 - na můstku razítka -6.V.16. Zásilka je opět poslána na soukromou osobu do Krakova. Útvarové razítko je dvou řádkové Komenda 3. pułku / I. Bryg. Leg. Pol.. Otisk razítka je v červeno fialové barvě. Expediční razítko opět K.u.k.FELDPOSTAMT 118, datum na můstku razítka 25.V.16. Útvarové razítko je jedno kruhové se zdvojeným rámem, text razítka: Komenda / I. BRYGADY / Legionów Polskich. Otisk razítka je v červeně fialové barvě. Zásilka je poslána na soukromou osobu do Żywca. Zásilka je přímo s útvarovým razítkem velitelství I. Brigády. Na následující straně je zásilka poslaná opět na soukromou osobu do obce Ładygowice, okres Biała. Expediční razítko K.u.k.FELDPOSTAMT 118, datum na můstku razítka je -2.VII.16. Útvarové razítko je elipsovité se zdvojeným vnějším rámem. Mezi vnější a vnitřní elipsou razítka je text: 3. Komp. 5. Pułku 1. Bryg. Legionów Polskich uvnitř razítka ve vnitřní elipse je polský orel. Je vidět, že většina zásilek polní pošty 118 nemá razítko K.u.k. ETAPPENPOSTAMT 118, ale jen ra-

- 20 - zítko K.u.k. FELDPOSTAMT 118 o kterém se výše uvedená literatura ani nezmiňuje. Obě razítka musela být používána současně. Proč se o tom druhém literatura nezmiňuje? Má někdo vysvětlení? Legionista, polní pošta 355, oznamuje jinému legionistovi na polní poštu 118, že má vyřízeno uvolnění ze služby v Legionech a bude přeložen ke službě na železnici. Zásilku původně adresovanou na polní poštu 118 někdo přepsal na polní poštu 186. I ta je ale škrtnuta a ručně je dopsána polní pošta 355. Byla takto zásilka vrácena odesilateli nebo mezitím adresát změnil polní poštu 118 na 355? Jedna polní pošta patřila I. a druhá II. Brigádě Polských Legionů. Zásilka má celkem 3 razítka: Expediční razítko K.u.k. HAUPTFELDPOSAMT / 22/II s datem 8.VII.16. Druhé razítko vlevo od něj kulaté se zdvojeným obvodem a textem K.u.k. ETAPPENSTATIONS KOMMANDO bez čísla polní pošty. Razítko je Bohužel sotva čitelně na zásilku otištěno ve světle fialové barvě. Třetí razítko je útvarové, dvouřádkové, otisk fialový Komenda 1 Pułku Ułanów / Legjonów Polskich. Na

- 21 - tomto velitelství si byl legionista pro papíry na přeložení a z velitelství také poslal zprávu svému známému. Za všechny ukázky v tomto článku děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pátrali jsme dále po zásilkách s razítkem K.u.k.Etappenpostamt 118 i u jiných kolegů, ale marně, Jen Mgr. Janusz Manterys nám poslal další jednu. Je na reprodukci dole. Je to zásilka poslaná do Chocně v Čechách. Expediční razítko K.u.k. ETAPPENPOSTAMT 118 s datem na můstku razítka 26.IV.15. Naše první zásilka s tímto razítkem ze str.16 má datum jen o 2 dny dříve, to je 24.IV.16.!! Je možné, že polní pošta č.118 používala razítko EPA 118 pouze zpočátku, po jejím vzniku (od 14.1.1915). Již další, námi publikovaná zásilka s datem 28.12.15., má razítko ne EPA 118, ale FPA 118. Toto by bylo ale třeba ověřit dalšími nálezy! Ty Bohužel nejsou k dispozici. Útvarové razítko Legionů na zásilce nahoře je Bohužel nečitelné! Odesilatelem je příslušník Brigády Piłsudského z roty rekrutů, polní pošta č.118. 10.X.1916 byla polní pošta č.118 přečíslována na polní poštu 389. Naše zásilka má již toto razítko

- 22 - K.u.k.FELDPOSTAMT 389. Na můstku razítka je ale datum s neúplným datem dne 0.X.16. Může to být ale den 10, 20 nebo 30.X.1916. Kdyby to byl den 10.X.1916, byl by to přesně den, kdy polní pošta č.118 byla přečíslována na č.389!! Zásilka je poslána do Vítkovic-Morava. Útvarové razítko je jedno kruhové, s textem uprostřed: I. BRYG. PIŁSUDSKIEGO / LEG.+ orlice + POL. / KOMENDA / 5.p.p. Otisk razítka je tmavě fialový. Další zásilka s razítkem K.u.k.FELDPOSTAMT č.389 je s datem 10.XI.16 (v textu 5.XI.1916). Je to tedy přesně měsíc po přečíslování polní pošty č.118 na č.389. Zásilka je poslána do Nowego Sącza. Jedná se o pozdrav delegáta 5.pluku pěchoty Polských Legionů ze slavnostního aktu proklamace nezávislosti ve Varšavě z 5.XI.1916. Útvarové razítko je černě fialové, jedno řádkové Komenda 5 p.p. Leg.pol.. Podle dvou částečných otisků útvarového razítka (nad a pod) je vidět, že se někdo 2x pokoušel neúspěšně toto razítko na zásilku otisknout. Spíše se ale jedná o razítkování zásilek nad sebou a ty dva pokusy razítko otisknout jsou zbytkem textu razítka, který se takto ocitl na spodní zásilce. Svědčí o tom to, že i originální razítko, co na zásilce je, je také bez počátečního textu razítka (bez Ko). Za doplňující poslední tři ukázky děkujeme příteli Mgr.Januszowi MANTERYSOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ********************************************************************************** Poznámka ke zpátečnímu lístku poslanému z Těšína do Bártovic přes poštu v Radvancích 6.4. 1911. Publikováno v Syreně č.201 na str.18. K článku nám sdělil kolega Svatopluk PETR. V Bártovicích fungovala od 1.5.1902 do 31.1.1922 poštovna s podřízeností pod poštu v Radvancích. Poštovna fungovala s výjimkou r.1911. Proto byla uvedená zásilka a zpáteční lístek vyřízena poštou Radvanice a nikoliv samotnou poštovnou v Bartovicích. Zásilka byla totiž poslána z Těšína právě v roce 1911 (6.4.1911). Za pohotovou poznámku Svatoplukovi Petrovi děkujeme! ********************************************************************************** Další zásilky z období Šnejdárkova tažení proti Polsku v roce 1919. Vojenské tažení proti Polsku se uskutečnilo od 23. ledna 1919, kdy československá vojska zahájila útok proti Polsku ve dvou směrech na Bohumím a Karvinou. Akce skončila 25.února 1919, kdy se československá armáda stáhla na nové pozice a část původně polského území vrátila Polsku. Celý Těšín jako město byl obsazen bez boje 27.ledna 1919, když polské jednotky vzhledem k československé převaze ustoupily za řeku Vislu. Zásilka na následující straně je poslána československým vojákem do Chrudimi v Čechách. Svědčí o tom odesílací adresa v horní části zásilky: Děl.G.F. I. bat. (???) legionářů, Č.S.Těšín. Zajímavé je to,

- 23 - že zásilka přesto, že je poslána vojákem, nebyla poslána jako zásilka polní pošty nevyplaceně, ale je vyplacena československou známkou 10 hal. Hradčany, červená, stříhaná. Pošta v Těšíně byla tehdy pod československou správou, a proto i používala na zásilky československé známky. Expediční razítko je rakouské, německo-polské TESCHEN 2 / CIESZYN 2 / b s datem 11.II.19. Pošta Těšín 2 je v současné době v Českém Těšíně u vlakového nádraží. Druhá zásilka je opět poslána československým vojákem, ale již jako zásilka polní pošty nevyplaceně. Razítko odesilatele je: E.H.Č.Pluk Svobody, 1.setnina, 4.četa, Golešau u Těšína. Zásilka je také psána v Goleszowie 16.2.1919. Na zásilce je otisk fialového, útvarového razítka ČS. PLUK SVOBODY / 1. SETNINA. Razítko je dvouřádkové. Expediční razítko je opět rakouské, německopolské, tentokráte ale TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /3a s datem na můstku razítka 17.II.19-1. Razítko patří druhé těšínské poště, která je v současné době na náměstí v polské části Těšína. Pisatel mimo jiné píše: Přijmi můj srdečný pozdrav z Golešova,jsme v poli, asi půl hodiny za frontou Po 25.2. po stažení československých vojsk byl celý Těšín s oběma poštami vrácen Polsku. Po 10.8.

- 24-1920 připadla část Těšína na levém břehu řeky Olzy Československu včetně pošty Těšín 2 a vznikl tak Český Těšín. Česká část Těšínského Slezska byla počátkem října 1938 obsazena Polskem. Po 1.9.1939 se celé Těšínsko stalo součástí Velkoněmecké Říše. Po roce 1945 byla situace na Těšínsku uvedena do stavu po 10.8.1920. Za obě ukázky děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Zásilka polní pošty. Adresa odesílatele:carlo Prire, čsl.pěší pluk č.11, 3.polní rota, 4.čsl.polní brigáda, Těšínsko. Útvarové razítko (otisk fialový), je složeno ze dvou jednořádkových razítek: Českoslov. Pěš. Pluk č.11 (63x5 mm) a 3.polní setnina (38x4 mm). Zásilka je poslána do Náchoda v Čechách. Odesilatel mimo jiné píše: Srdečné pozdravy z nových pozic 11.p.pluku zasílá Expediční razítko je opět rakouské, text německo-polský TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /5d s datem na můstku razítka 10.II.19-5. Po 25.2.1919 byly československé jednotky staženy na novou demarkační linii. Část původně polských obcí, mezi nimi i Karviná, připadla Československu. Československo stažené jednotky roz-

- 25 - místilo podél nové demarkační linie. Svědčí o tom pohled poslaný z Karviné do Krásetína, pošta Kroměříž. Karviná před 23.lednem 1919 patřila Polsku, ale po 25.2.1919 již připadla Československu a s ní celkem 14 dalších, původně polských obcí. Expediční razítko je rakouské, německo-polské KARWIN / KARWINA / e s datem na můstku razítka 22.III.19-6. Útvarové razítko dvouřádkové, otisk černě fialový Čs.střel.pluk čís.29 / II. setnina kulometní (49x12 mm). Odesilatel mimo jiné píše: Je zde klidno, stávka posud trvá, čeští horníci pracují. Je zde pěkné počasí, pouze v noci jsou mrazy, neboť na horách je hodně sněhu Zajímavý je pohled poslaný do Jablonce nad Nisou z 5.XI.1919. Je psán v Moravské Ostravě a podle útvarového razítka souvisí se Šnejdárkovou operací v r.1919. Útvarové razítko je dvouřádkové, otisk modře fialový, text: Likvidující účetní důstojník / čs. oper. vojsk na Těšínsku (57x9 mm). Expediční razítko je na zásilku otištěno špatně, ale patří poště MORAVSKÁ OSTRAVA s datem na můstku razítka 6.XI.19. S tímto útvarovým razítkem se setkáváme poprvé! Za poslední tři ukázky děkujeme Dr. Adriánovi JUNGOVI. ********************************************************************************** Ještě vlaková pošta Wagstadt-Stauding (Bílovec-Studénka) č. 3260. V Syreně č.185 na str. 38 je ukázka razítka vlakové pošty Wagstadt-Stauding č.3260, typ E 273 s datem 21.6.1918. Je tam ještě ukázka stejného razítka na stejné trati, ale č.vlaku 3254 z 20.10.1915. Monografie Díl 14 na str.462 pod katal.číslem 3399 uvádí na této trati ještě čísla vlaků 3256, 3258 a naše číslo 3260, na expedičním razítku typu E 273. Na stejné trati pod stejným názvem uvádí čísla vlaků 3255 s 3260, expediční razítko typ E 276. Tato razítka E 276 s číslem vlaku 3255 a 3260 se uvádějí jako používaná i v ČSR po r.1918. Naše ukázka s číslem vlaku 3260 má datum na razítku 21.6.18. Námi uváděné číslo vlaku 3254 je s datem 20.X.15 a Monografie toto číslo vlaku nevede! Pro opačný směr Stauding-Wagstadt nejsou uváděna v Monografii žádná čísla a žádná razítka. Lze upřesnit dobu používání razítka s číslem vlaku 3260, typ E 276 až do roku 1920. Po roce 1920 již asi na této trati vlaková pošta nejezdila (alespoň v Monografii Díl 17/2 není o tomto zmínka). Tuto informaci nám sdělil kolega ing.svatopluk Petr a zároveň doložil ukázky dvou zásilek. Jedna je s datem 14.X.19, druhá s datem 10.VI.1920. Na následující straně nahoře je zásilka (poštovní lístek poslaný do Lipníku). Zásilka je vyplacena známkou 15 hal. Hradčany, stříhaná. Expediční razítko je typu E 276, WAGSTADT-STAUDING číslo vlaku 3260 a datum 14.X.19. Tato pošta jezdila tedy ještě i po vzniku Československa.

- 26 - Na této straně dole je druhá zásilka, opět poštovní lístek, vyplacený známkou série Hradčany 20 hal., stříhaná, opět s razítkem WAGSTADT- STAUDING, číslo vlaku 3260 s datem dokonce 10.VI.20!! Zásilka je poslána do Prahy. Ing. PETR poznamenává, že má ale i doklady s ÚPŽ BÍLOVEC-STUDÉNKA z let 1931-1932. Na zásilkách z 30.let jsou ale názvy stanic již v češtině. Jedná se zde o razítka pro úhrnnou přepravu poštovních uzávěrů. Reorganizace československých vlakových pošt, která probíhala v letech 1919 až 1920, se mimo jiné týkala i úhrnné přepravy poštovních uzávěrů. Tuto činnost v minulosti zastávaly některé vlakové pošty nižšího řádu. Hlavně ale také poštovní průvodčí na méně důležitých nebo lokálních tratích, kde se normální vlaková pošta nevyplatila. Tato služba spočívala v přepravě zaplombovaných pytlů (uzávěrů) mezi určitými stanicemi. Pytle obsahovaly z odesílacího poštovního úřadu již roztříděnou a orazítkovanou listovní poštu. Vlakoví úředníci, kteří poštu doprovázeli, měli povinnost razítkovat listovní poštu, kterou přijímali od veřejnosti na jednotlivých stanicích své trati. Museli ve vlaku poštu roztřídit a předat ji v místě určení. Když byla pošta určena k dopravě dále, měli

- 27 - v místě přechodu na jinou trať nebo jiný dopravní prostředek poštu předat příslušnému zaměstnanci pošty. K tomu tito poštovní zaměstnanci potřebovali vlastní razítka. Zvláštní razítka pro úhrnnou dopravu pošty byla zavedena v říjnu 1920. Razítka byla zhotovena podle vzoru razítek pro vlakové pošty. Razítka mají označení počáteční a koncové stanice jízdy ve směru tam a zpět. Číslo vlaku je na nich vypuštěno. Za datem je do razítka vsunuto další kolečko s římskými číslicemi, kterými se označovalo pořadí jízd následujících po sobě v daném dni. Rozeznáváme dva základní typy těchto razítek: I. základní typ s iniciálami Č.S.P. II. základní typ bez těchto iniciál. Razítka jsou jednojazyčná nebo dvojjazyčná. Jsou bez rozlišení, ale také s rozlišením. Koho zajímají o problematice podrobnější informace, jsou v Monografii č.17, Díl II na str. 388-391. Jednoduchá dopisnice pro vnitrostátní poštovní přepravu s natištěnou známkou 50 hal. (zelená). Platnost dopisnice do 20.5.1940. Zásilka je poslána do Mährisch Schönberg (Šumperk). Razítko má výchozí stanici Bílovec, konečnou stanici Studénka BÍLOVEC-STUDÉNKA / * / a. Razítko je s rozlišením a. Datum na můstku razítka je 3.VI.31. II. Římská II za datem znamená, že v daném dni se jedná o v pořadí druhou jízdu vlaku. Ing.Svatopluk PETR píše, že má z období 30.let ještě ÚPŽ na následujících tratích: -KOŠICE-BOHUMÍN, -FULNEK-SUCHDOL nad ODROU, -VIDNAVA-HUKOVICE, -STARÉ HAMRY-FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ, -SUCHDOL nad ODROU-BOHUMÍN, Z přes hraničních má pak dodatečné otisky razítek z r.1938: -ZEBRZYDOWICE-BOHUMÍN, -BOHUMÍN-ZEBRZYDOWICE. Na následující straně je listovní zásilka poslaná do Wagstadtu (Bílovce) na tamní Verwaltung (Správní oddělení). Zásilka je s razítkem ÚPŽ BÍLOVEC-STUDÉNKA / * / a. Razítko je opět s rolišním a jako u předchozí zásilky. Datum na můstku razítka je 2.V.32. III. Římská III za datem znamená, že v daném dni se jedná o v pořadí třetí jízdu vlaku. U obou ukázek razítek ÚPŽ se jedná o razítka II.základního typu, bez iniciál Č.S.P. Razítka mají text jednojazyčný a obě jsou s rozlišením a. Razítka nemají číslo vlakové pošty.

- 28 - Zásilka na následující straně je na soukromou osobu, a proto je vyfrankovaná známkami 10 hal., Státní znak, (Pofis č.249, olivově hnědá) a známkou 50 hal.tgm (Pofis č.258, zelená). Tarif za dopis váhy do 20 g činil ke dni expedice zásilky v místní poštovní přepravě 0,60 Kč. (zásilka je poslána podle razítka odesilatele z Bílovce do Bílovce, tedy v místní přepravě. Zásilky ÚPŽ v tomto článku nám pro publikaci v Syreně zapůjčil kolega ing. Svatopluk PETR. *************************************************************************** Vlaková pošta WARSZAWA-PETROVICE /b /*6* z r. 1929. Vlaková pošta WARSZAWA-PETROVICE/b/*6* jezdila na této trati 1923/1924 až 1928/1929. V minulosti jsme o této vlakové poště psali v Syreně č.192 na str.9. Byla tam ukázka z této vlakové pošty s datem -4.VIII.24-0. Razítko bylo s rozlišením a. Dnešní ukázka je s datem -4.VII.29-0 a razítko je s rozlišením b. Zásilka je poslána do Prahy III. Frankatura: tarif za pohlednici do zahraničí 25 gr. (výjimka ČSR) (Fi: č. 255). Razítko bylo i pro opačný směr PETROVICE- WARSZAWA/*6*.

- 29 - Vlaková pošta č.6 jezdila ještě na trati o jednu zastávku kratší, a to WARSZAWA-ZEBRZYDOWI- CE. Vlaková pošta končila těsně před hranicí s Československem. (Syrena 181/33-35), 23.12.1930. Bylo to v období 1929/1930 až 1930/1931. Razítko bylo i pro opačný směr ZEBRZYDOWICE- WARSZAWA. V období 1933/1934 jezdila vlaková pošta č.6 na stejné trati, ale jen na zpáteční trati. Na tomto směru byla ještě tato vlaková pošta, ale s jinými čísly: - WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE /2 a zpět (1932/1933 až 1938/1939), (Syrena 181, str.34), WA- ZEB. c 10.6.1937. - WARSZAWA-BOGUMIN /2 (1939 od 15.5. do vypuknutí II.světové války), BO-WA č.2 3.6.1939 - WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE /12 a zpět (1931/1932 až 1938/1939), (Syrena 177 str.3-4) WA- ZEB a 8.7.1931, WA-ZEB. b 18.7.1937, WA-ZEB. c 19.6.1935, (Syrena 181 str.33-35) WA- ZEB. b 23.6.1937. - WARSZAWA-BOGUMIN/12 a zpět (1939 od 15.5. do vypuknutí II.světové války), - WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE / 102 a zpět (1938/1939), - WARSZAWA-BOGUMIN /102 a zpět (1939 od 15.5. do vypuknutí II.světové války), - WARSZAWA-BOGUMIN /112 a zpět (od 15.5.1939 do vypuknutí II.světové války). -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vlaková pošta ZEBRZYDOWICE-WARSZAWA / a/*6* z 30.IX.1933. Doba provozu této vlakové pošty byla od 1929/1930 až 1930/1931. V období 1933/1934 jezdila tato vlaková pošta jen ve směru ZEBRZYDOWICE-WARSZAWA. Naše dnešní ukázka je právě z tohoto období (30.IX.1933). V té době tato vlaková pošta č.6 v opačném směru WARSZAWA- ZEBRZYDOWICE nejezdila. Zásilka je poslána do KOWLU 30.IX.1933. Datum je i v textu. Rozlišovací písmeno razítka je a. Frankatura je známkou Fi:254, 20 gr., šedá. Datum vydání známky je 19.7.1932. Platnost známky skončila 1.6.1936. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní přepravě ke dni expedice zásilky v mimo místní přepravě byl 20 gr. Obě ukázky vlakových pošt nám pro Syrenu zapůjčil Mgr. ing. Karol MICZA ********************************************************************************** Posun tisku zelené barvy dopisnice Cp 160, a to jak na natištěné známce, tak i na ilustraci v levé polovině dopisnice. Dopisnice Cp 160 byla vydána v rámci série dopisnic v počtu 6 kusů u příležitosti 400.let Polské pošty dne 12.prosince 1958. Nominální hodnota natištěné známky je 1,50 zł. Katalog Fischer II díl z r. 2011 oceňuje dopisnici poštovně nepoužitou za 15 zł. (asi 100 Kč) a dopisnici poštovně použitou za 10 zł. (asi 70 Kč. Dopisnice má dole uprostřed signaturu nákladu P.P.T.i T.XI.58-100.000.

- 30 - Dopisnice Cp 160 bez posunu zelené barvy. Skutečný náklad dopisnice je 111.456 kusů. Dopisnice Cp 160 s posunem zelené barvy na natištěné známce i na ilustraci v levé polovině dopisnice. Zelená barva je posunuta vlevo a ještě dolů. Katalog Fischer II. díl z r.2011 u této dopisnice uvádí jen dopisnici Cp 160 bez barvy červené (400 zł.) a bez barvy černé (400 zł.). Každá asi 2.700 Kč. Dopisnici Cp 160 s posunem zelené barvy ale neuvádí. Jelikož se ale jedná o výrazný posun soutisku barev, měla by být i tato vada tisku dopisnice v katalogu uvedena a cenově oceněna. Pro publikaci v Syreně dopisnici s posunem zelené barvy zapůjčil Marian KAZIECZKO.

- 31 - Celostátní výstava filatelistické literatury ŚWIEBODZICE 2011. Na výstavě byla vystavena i naše Syrena. Nahoře je poděkování vystavovatelů za účast na této výstavě. Výstava se konala ve dnech 6. 20. listopadu 2011.

- 32 - Přední a zadní strana medaile výstavy Obálka bez natištěné známky vydaná k výstavě v nákladu 100 kusů. Výstava se konala k 60.výročí Mládežnické, filatelistické sekce PZF ve Świebodzicach. K výstavě bylo i výstavní razítko, Katalog a Palmáre. Výstavy se zúčastnilo 76 exponátů literatury. Byly rozděleny do tří skupin: -Badatelské práce a Monografie, -Informátory, zpravodaje Výborů filatelistických obvodů a Zájmových klubů, -Katalogy a palmáre filatelistických výstav. Výstava byla nesoutěžní, II.stupně. Každý vystavovatel obdržel medaili výstavy, poděkování za prezentaci exponátu, katalog výstavy, Bibliografii historie pošty a filatelie ve Świebodzicích, ofrankovanou obálku vydanou k výstavě s příležitostným razítkem výstavy a věcnou cenu podle rozhodnutí výstavního výboru. Náš zpravodaj Syrena mimo výše uvedeného obdržel ještě věcné ceny č.16 a 28.

- 33 - Jednou z věcných cen byla hezky zpracovaná Kronika města Świebodzice 1220-2010 Město Świebodzice patří pod okres Świdnický, vojevodství (kraj) Dolnoslezské. Město leží východně od Jeleniej Góry a severně od Wałbrzychu. Výstava byla přehlídkou filatelistické literatury vydané v Polsku a nejen v Polsku za poslední období. ********************************************************************************** Rakouský perfin ÖBH na rakouské známce 5 hal. Koruna s razítkem KARWIN / KARWINA. Jedná se o rakouský perfin používaný do roku 1918. Österreichische Berg-und Hűtten-werke Gesellschaft (Rakouská těžební a hutní společnost). Použití v Moravské Ostravě (Mährisch Ostrau) a jinde. Katalog perfinů z území Československa (Vojtěch Maxa,Václav Fejtek a Ladislav Janeček, vydání KF 0065 Praha 1987) vede perfin se vzácností výskytu D (20-49 kusů). Kolik jich je ale poštovně použitých s razítkem Karviné? Má někdo tento perfin na zásilce a dokonce na zásilce s razítkem Karviné nebo jiným mimo Moravská Ostrava? A kolik zásilek s razítkem Karviné se zachovalo? Ing. Petr MAZOCH, Havířov ********************************************************************************** Dopisnice vydané v Polsku v I. čtvrtletí 2012. Společné znaky všech vydaných dopisnic: Tisk byl proveden vícebarevným ofsetem CHiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, hladký, křídovaný. Formát dopisnic je ± 148 x 105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené, délka linek pro adresu je 80, 80 a 45 mm. Za natištěnou známkou shora je natištěnými body částečně naznačena perforace známky. Uvnitř natištěných bodů perforace je umístěn mikronápis POCZTA POLSKA 12 (první ochranný prvek proti padělání). Natištěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu - pásku o rozměrech 3 x 30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání). Uprostřed každé dopisnice je černá, svislá, tlustá dělící čára (1,5 x 50 mm), která rozděluje dopisnici na adresní a propagační část. V I. čtvrtletí 2012 vydali v Polsku celkem 13 dopisnic s natištěnou známkou (katal. č. Cp 1589 1601). Cena těchto nerazítkovaných dopisnic byla v novinkové službě celkem 20.15 zł. (1,55 zł./kus). Cp 1589 Cp 1592: Zvířata v polských ZOO, datum vydání 31.ledna 2012. -1589 ZOO Krakov. Na natištěné známce je Chamaeleo calyptratus. V levé polovině dopisnice nahoře uprostřed je Tapirus terrestris (tapír) a Panthera leo (lev). Nad adresními linkami je hnědý znak ZOO