Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta Pedagogická Katedra geografie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta Pedagogická Katedra geografie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Analýza prostorového rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji Vedoucí práce: Mgr. Martin Blažek Zpracovala: Martina Ottisová České Budějovice 2013

Čestné prohlášení Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci Analýza prostorového rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji jsem vypracovala samostatně a uvedla v ní veškeré zdroje, z kterých jsem čerpala. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1988 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě, fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách..... Martina Ottisová 2

Poděkování Touto cestou bych na prvním místě chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martinu Blažkovi a vedoucímu katedry doc. RNDr. Janu Kubešovi, CSc. za cenné rady, připomínky a odborné konzultace při vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům krajského úřadu v Plzni, kteří mi poskytli nezbytné informace o školském systému v kraji, bez kterých bych tuto práci nemohla vypracovat. 3

Vysoká škola: Jihočeská univerzita Fakulta: Pedagogická Katedra: geografie Školní rok: 2012-2013 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU) pro: obor: Martinu Ottisovou Geografie pro veřejnou správu Název tématu: Analýza prostorového rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji Zásady pro vypracování Při zpracování bakalářské práce bude studentka postupovat následujícím způsobem: 1) Shromáždění a studium literatury zabývající se geografií služeb, zvláště pak školství. 2) Analýza rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji (využití nástrojů GIS). 3) Analýza rozmístění základních škol a gymnázií s ohledem na jejich časovou dostupnost hromadnou dopravou. Cíle práce: Mapování a lokalizace školských zařízení v Plzeňském kraji s využitím GIS. Vytvoření souboru map školských zařízení v Plzeňském kraji. Analýza a zhodnocení aktuálního rozmístění základních škol a gymnázií v Plzeňském kraji. Rozsah grafických prací: mapy, tabulky Rozsah průvodní zprávy: 30+10 Seznam odborné literatury: VYSTOUPIL J., TOUŠEK V., KUNC J., 2008. Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 411s. DAVIS, D. E., 2000. Jak vytvářet vlastní mapy, Computer Press, 120 s. VOŽENÍLEK, V., 2001. Aplikovaná kartografie I. Tematické mapy. Olomouc, Univerzita Palackého, 187 s. CIMLER, P. (2001) Obchod a služby. Plzeň: ZČU.

Manuály: ArcGIS 9 Using ArcGIS Desktop, ESRI, 2006. ArcGIS 9 Getting Started With ArcGIS, ESRI, 2004. Internetové zdroje: http://www.kr-plzensky.cz http://www.msmt.cz/ Vedoucí diplomové práce: Mgr. Martin Blažek Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce: ZS 2012/2013 Vedoucí katedry: Děkan: V Č eských Budě jovicích dne 7.1.2013

OTTISOVÁ, M. (2013): Analýza prostorového rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra geografie, 54 str. Anotace Cílem bakalářské práce je, jak je již z názvu patrné, analýza rozmístění školských zařízení na území Plzeňského kraje. První polovina práce je zaměřena na obecnou charakteristiku Plzeňského kraje, školského systému České republiky a jeho rozdělení. Další část se věnuje částečně tvorbě tematických map a geografii služeb. Druhá polovina práce je věnována situaci školství v Plzeňském kraji. Především se zabývá prostorovým rozmístěním školských zařízení v jednotlivých bývalých okresech Plzeňského kraje. V závěru práce je odpovězeno na hypotézy a jsou shrnuty cíle práce. Klíčová slova školství, Plzeňský kraj, dojížďka a vyjížďka do škol, geografie služeb Annotation The aim of bachelor work is, as is evident from the title, the analysis of distribution of education instutution in the Pilsen region. The first half is focused on general characterization of the Pilsen Region, the educational system of the Czech Republic and its distribution. Another part is devoted partly creating thematic maps and geography services. The second half is devoted to the situation of education in the Region. Especially deals with the spatial solution of educational institutions in particular former districts of the country. At the conclusion of work are answered the hypotesis and the purposes of work are summarized. Key words School system, Pilsen region, commuting to schools 4

OBSAH OBSAH... 5 1 ÚVOD... 7 2 ROZBOR LITERATURY... 10 2.1 Literatura ke geografii služeb... 10 2.1.1 Publikace... 10 2.1.2 Internetové zdroje... 10 2.2 Literatura o uspořádání školství... 11 2.2.1 Publikace... 11 2.2.2 Internetové zdroje... 11 2.3 Literatura o školství, obyvatelstvu a dopravě v řešeném území... 11 3 SOCIÁLNĚ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA PLZEŇSKÉHO KRAJE. 13 3.1 Vybraná sociálně geografická poloha kraje... 13 3.2 Administrativně správní členění kraje... 13 4 ŠKOLSKÝ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY... 15 4.1 Předškolní vzdělávání... 15 4.2 Základní vzdělávání... 16 4.3 Středoškolské vzdělávání... 17 4.4 Vysokoškolské vzdělávání... 20 5 VYBRANÉ PROBLÉMY DOJÍŽĎKOVÉ REGIONALIZACE OSÍDLENÍ... 22 5.1 Teorie centrálních míst... 22 5.2 Sociogeografická regionalizace využívaná v geografii služeb... 23 6 DATA A METODIKA PRÁCE... 26 6.1 Sběr dat o rozmístění školských zařízení... 26 6.2 Metodika analýz rozmístění škol na území Plzeňského kraje... 27 7 ANALÝZA PROSTOROVÉHO ROZMÍSTĚNÍ ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI... 29 7.1 Rozmístění školských zařízení... 29 7.1.1 Rozmístění mateřských škol... 30 7.1.2 Rozmístění základních škol... 30 7.1.3 Rozmístění středních odborných učilišť... 32 5

7.1.4 Rozmístění středních škol bez gymnázií... 32 7.1.5 Rozmístění gymnázií... 32 7.1.6 Západočeská univerzita v Plzni... 33 7.2 Rozmístění obyvatelstva... 34 7.3 Územní uspořádání dopravní sítě a veřejné osobní dopravy... 36 7.4 Analýza rozmístění školských zařízení ve vztahu k územnímu rozmístění obyvatel a územnímu uspořádání veřejné osobní dopravy... 41 7.4.1 Centra dojížďky do škol... 43 7.4.2 Dopravní prostředky používané na cestu do školy... 46 8 ZÁVĚR... 48 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ... 51 10 SEZNAM PŘÍLOH... Chyba! Záložka není definována. 6

1 ÚVOD Bakalářská práce je zaměřena na analýzu prostorového rozmístění školských zařízení na území Plzeňského kraje. Když se řekne rozmístění školských zařízení, tak si pod těmito slovy skoro každý vybaví dostupnost školských zařízení. Každý rodič řeší aspoň jednou za svůj život, kam dát své děti do školy. Snaží se vybrat pro své děti vhodnou školu, která má dobré reference, ale je i nejdostupnější co do vzdálenosti, aby dítě nemuselo složitě dojíždět. Někteří rodiče nedávají své děti do vesnických škol v místě trvalého bydliště, ale vozí je do vzdálenější městské školy, kam dojíždějí oni sami do zaměstnání. Nastává tedy otázka proč tomu tak je, neboť ve vesnických školách je nedostatek počtu žáků a tyto problémy ještě více nahrávají tomu, aby se škola zavřela. Poté musí i ostatní děti, které tuto školu navštěvují dojíždět do jiných škol. Nikdy jsem si neuvědomovala dojížďku do škol, protože na základní a střední školu jsem chodila v místě bydliště, tudíž jsem nikdy neřešila rozmístění škol. Nyní jsem se s přítelem přestěhovala do klidné okrajové části města, kde dojížďka do práce a do školy je složitější, pokud člověk neřídí auto. Zajímalo by mě tedy, která část Plzně je vhodná k bydlení pro mladé páry s dětmi. V první polovině své práce bych chtěla čtenáře seznámit se sociálně geografickou polohou Plzeňského kraje a administrativně správním členěním kraje. Dále pak popsat školský systém České republiky. Stručně popsat jednotlivé stupně vzdělání: předškolní, základní, středoškolské, vyšší odborné a vysokoškolské. Jedna z kapitol je věnována metodice práce, postupu sběru dat, podkladů pro analýzy a jakých způsobem byly vyhodnocovány. Druhá polovina práce se zaměřuje na problematiku prostorového rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji. Jaké je prostorové rozmístění školských zařízení v jednotlivých bývalých okresech Plzeňského kraje a který okres má dostačující či nedostačující dojížďku či vyjížďku do školských zařízení a kterých věkových skupin dětí se to týká. Předposlední kapitola je věnována samotné analýze rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji. Jsou zde srovnávány mapy rozmístění jednotlivých stupňů škol (mateřské školy, základní školy, střední školy, střední odborná učiliště a gymnázia) s mapami dopravní dostupnosti p. Stacha. 7

V závěru jsou zhodnoceny výsledky analýz. Odpovězeno na hypotézy, které byly vytvořeny na začátku práce. Cíle práce 1. Hlavní cíl práce je poznat rozmístění mateřských, základních, středních a vysokých škol na území Plzeňského kraje a vyhodnotit tato rozmístění ve vztahu k území, rozmístění obyvatel (zvláště obyvatel ve školním a studentském věku) a k územnímu uspořádání veřejné dopravy (v tomto ohledu bude využita diplomová práce Stach, 2009). 2. Doplňkovým cílem pro předchozí analýzy je analýza příslušné literatury a charakteristika systému školství v České republice. Hypotézy 1. Na základě zkušeností z terénu a problému s dojížděním dětí předpokládám, že nejvíce bude mateřských škol a že budou v území kraje a jeho obcích s rozšířenou působností (dále jen ORP) relativně rovnoměrně rozloženy. 2. Rozmístění základních škol bude do značné míry kopírovat rozmístění dětí ve školním věku, protože do základních škol musí docházet (téměř) všechny děti a tyto školy pro ně musí být dosažitelné pěšky či veřejnou osobní dopravou. 3. Rozmístění základních škol bude proto kopírovat uspořádání místního územního systému veřejné osobní dopravy, protože z obcí, kde není základní škola, musí být zajištěna dojížďka prostředky veřejné dopravy do školy v okolí. 4. Střední školy a gymnázia se budou vyskytovat v okresních městech malých okresů v ORP, protože jde o města s dostatečným počtem obyvatel a jde také o mikroregionální střediska regionů veřejné osobní dopravy, kam dojíždí obyvatelé ze spádových obcí. Metodika zpracování 1. Shromáždění a studium literatury zabývající se geografií služeb, školství a vymezení dopravně periferních prostorů v Plzeňském kraji. 8

2. Vytvoření mapových výstupů rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji, administrativního členění kraje, počtu a věkové skladby obyvatelstva kraje. 3. Analýza rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji s ohledem na jejich časovou dostupnost hromadnou dopravou. 9

2 ROZBOR LITERATURY 2.1 Literatura ke geografii služeb 2.1.1 Publikace Szczyrba 2008 je autorem kapitoly Geografie služeb v knize Ekonomická a sociální geografie (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008). Tato kniha vznikla spoluprací odborníků z 3 vysokých škol: Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovo univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Kniha nás v deseti kapitolách seznamuje s dílčími tématy sociálně-geografických věd. Tato publikace je určena studentům vysokých škol regionálního, ekonomického a sociálního směru, nebo širší odborné veřejnosti. Cílem autorského kolektivu bylo, abychom po přečtení měli ucelený přehled o ekonomické a sociální geografii. K vypracování bakalářské práce jsem čerpala pouze z kapitoly Geografie služeb. Tato kapitola se podrobně věnuje klasifikaci služeb a jejich ekonomickému významu. Popisuje jednotlivé sektory v návaznosti na ekonomiku. Dále se věnuje základním principům uspořádání služeb v prostoru. V této části se popisuje hierarchický model centrálních míst a metody pro výběr obslužných středisek. 2.1.2 Internetové zdroje Český statistický úřad provozuje internetový portál, na kterém poskytuje veškeré informace a data ze všech odvětví v České republice. Najdeme zde ucelené informace v kapitolách o Lidech a společnosti, Ekonomice, Trhu práce a mzdách, Vědě a IT, Zemědělství a ekologii atd. V bakalářské práci jsem využila dostupná data z posledního sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 a ze Statistické ročenky Plzeňského kraje z roku 2010. 10

2.2 Literatura o uspořádání školství 2.2.1 Publikace Úplné znění školského zákona je část ze Sbírky zákonů. Školský zákon je z roku 2010 a obsahuje kompletní znění školského zákona a jeho vyhlášky. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a vysokoškolském vzdělání. Organizace vzdělávací soustavy České republiky je kniha vydaná Výkonnou agenturou pro vzdělání, kulturu a audiovizuální oblast za podpory Evropské komise. Jak už název napovídá, kniha se věnuje organizaci školství v ČR. Je zde podrobně popsán celý školský systém, počínaje mateřskými školami a konče školami vysokými (jejich financování, kdo se nachází v čele ústavu, jaké mají pravomoci a co je cílem jejich působnosti). 2.2.2 Internetové zdroje Krajský úřad Plzeňského kraje provozuje internetový portál, který nám poskytuje veškeré informace o dění v Plzeňském kraji. Pro svoji práci jsem využila pouze záložky Vzdělání a sport, kde jsem našla seznam škol na území kraje, typ školy, adresu a zřizovatele. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ústav pro informace ve vzdělávání jsou oba provozovatelé internetových stránek, které se věnují školství v České republice. Na první zmiňované webové stránce jsou informace přímo z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Na druhé najdeme rovněž schéma školského systému a údaje pro jednotlivé kraje. 2.3 Literatura o školství, obyvatelstvu a dopravě v řešeném území Stach 2009 je autorem diplomové práce Vymezení dopravně periferních prostor v Plzeňském kraji. Diplomová práce je věnována geografickým aspektům organizace hromadné dopravy osob v Plzeňském kraji. Z práce jsem nejvíce využila mapové 11

výstupy. Mapy věnující se časové a dopravní obslužnosti středisek v Plzeňském kraji veřejnou hromadnou dopravou jsem porovnávala s vlastními mapami rozmístění školských zařízení v Plzeňském kraji a následně prováděla analýzy. Kouřimová 2012 je autorka bakalářské práce Časová dostupnost pracovních středisek Jihočeského kraje. Bakalářská práce je věnována časové dostupnosti pracovních středisek Jihočeského kraje pomocí individuální dopravy. Pro svoji práci jsem využívala hlavně kapitolu analýza časové dostupnosti. V této kapitole jsem čerpala informace o vymezení dojížďkových regionů a regionů dostupnosti. Kučerová 2011 je spoluautorka článku Změny dostupnosti základních škol v česku jako faktor znevýhodnění regionů a lokalit. Tento článek vyšel v časopise Geografie a autorka na něm spolupracuje s T. Matternem, P. Štychem a Z. Kučerou. Článek je zaměřen na rozvoj dopravy, který umožnil velký rozsah v každodenním cestování mezi místem bydliště a místy dalších aktivit. Upozorňuje na mnoho pozitiv, ale i na některá negativa (jako například každodenní dojížďka pro ty, kteří nemají ostatní aktivity v místě bydliště). 12

3 SOCIÁLNĚ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA PLZEŇSKÉHO KRAJE 3.1 Vybraná sociálně geografická poloha kraje Plzeňský kraj se svou rozlohou 7 561 km 2 řadí na 3. místo mezi kraji. Můžeme o něm říci, že se jedná o kraj s nadprůměrnou velikostí. Větší už je pouze kraj Středočeský a Jihočeský. Sídelní systém Plzeňského kraje je ve srovnání s Českou republikou velice atypický. V kraji chybí města střední velikosti, na druhou stanu malých sídel je zde velké množství, ale jsou velice nerovnoměrně rozmístěna. Největším městem Plzeňského kraje je krajské město Plzeň s 167 302 obyvateli (údaj k 1. 1. 2012), které je jedním z nejvýznamnějších měst České republiky. 3.2 Administrativně správní členění kraje Plzeňský kraj spolu s dalšími 13 kraji České republiky vznikl v roce 2000 na základě reformy územně správního členění České republiky. Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech, kde tvoří státní hranici se Spolkovou republikou Německo, konkrétně se spolkovou zemí Bavorsko. Dále sousedí na severozápadě s Karlovarským krajem, na severovýchodě s krajem Středočeským a na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Plzeňský kraj je tvořen 7 bývalými okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeňsever, Rokycany, Tachov. Okresní úřady ale v Česku 31. prosince 2002 ukončili svoji činnost. Od 1. ledna 2003 se území samosprávných krajů člení pro účely přenesené státní správy na správní obvody obcí s rozšířenou působností (obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou mezičlánkem přenesené státní správy mezi krajskými úřady a úřady obecními, obce III. stupně), které se dále dělí na obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (pověřený obecní úřad vykonává v rámci přenesené působnosti na svém území státní správu, obce II. stupně). Obcí s rozšířenou působností (ORP) se na území kraje nachází 15: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský 13

Týn, Klatovy, Nepomuk, Nýřany, Přeštice, Rokycany, Kralovice, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov. Obcí s pověřeným obecním úřadem je v plzeňském kraji 35. Plzeňský kraj spolu s Jihočeským krajem tvoří region soudržnosti Jihozápad. Regiony soudržnosti byly vytvořeny k dosažení srovnatelnosti jednotlivých statistických celků Evropské unie. V České republice je celkem 8 regionů soudržnosti na úrovni NUTS II, jejich hranice je vymezena minimálně 800 tisíci a maximálně 3 miliony obyvatel. 14

4 ŠKOLSKÝ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY 1 Školský systém v České republice má na starosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Podle zdrojů z roku 2008 do věkové skupiny 0 29 let patřilo 34,5% populace, z nichž 8% plnilo povinnou školní docházku. 90% populace ve věku 25 64 let má vyšší sekundární vzdělání a 14% má vysokoškolské vzdělání. I když se v České republice nachází menšiny, vyučovacím jazykem stále zůstává čeština. Každý občan České republiky je povinen odchodit 9 let povinné školní docházky, od 6 15 let věku. Zřizovatelé škol mohou být ředitelé škol, obecní úřad obcí s rozšířenou působností, krajský úřad, Česká školní inspekce nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Pouze vysoké školy mají vlastní samosprávu. Hlavním orgánem, který poskytuje a přerozděluje finanční prostředky školským zařízením, je ministerstvo. O kvalitu škol a vzdělání v jednotlivých školských zařízení se stará Česká školní inspekce, jeden z orgánů státní správy ve školství, který je podřízený Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V čele inspekce stojí inspektor jmenovaný ministrem školství. Školy mimo jiné hodnotí i zřizovatel školských zařízení. Česká školní inspekce provádí též hodnocení soukromých a církevních škol. O kvalitu vysokých škol se stará Akreditační komise. 4.1 Předškolní vzdělávání Předškolní vzděvání probíhá v mateřské škole a je určeno pro děti ve věku od 3 6 let nebo pro starší děti, které mají odklad z povinné školní docházky. Podle údajů z roku 2008/09 navštěvovalo mateřské školy 76,5% tříletých, 89,4% čtyřletých a 92,8% pětiletých dětí, i když docházka není povinná. Do předškolního vzděvání povinně nastupují děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Cílem předškolního vzdělávání je podpora a rozvoj osobnosti dítěte. V mateřské škole si dítě osvojuje základní pravidla chování a mezilidských vztahů. Předškolní 1 Kapitola 3 je zpracována podle: VÝKONNÁ AGENTURA PRO VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURU A AUDIOVIZUÁLNÍ OBLAST (2008/2009): Organizace vzdělávací soustavy České republiky, Evropská komise, ÚZ Školství (2010), Sagit, Ostrava, 480 str. 15

vzdělávání napomáhá vstupu do základního vzdělávání a případně navazujícího vzdělávání. Mateřské školy jsou nejčastěji samostatné právní subjekty. Vzdělávání se řídí školským zákonem a vyhláškou o předškolním vzdělávání. Zřizovatelem mateřských škol je nejčastěji obec nebo skupiny obcí. Financování je v kompetenci zřizovatele, kromě nákladů na mzdy. Mateřskou školu mohou děti i rodiče využívat po celý rok, od 1. září do 31. srpna. Zařízení funguje jako instituce s polodenní nebo celodenní péčí, v některých případech mohou fungovat jako internát. Děti se učí pomocí výukových her, chodí na procházky, na hřiště a mají též zajištěné stravování, odpočinek a spánek. 4.2 Základní vzdělávání Pod pojmem základní vzdělávání rozumíme primární a nižší sekundární vzdělání. Po dobu základního vzdělávání je plněna povinná školní docházka, která je v České republice povinná 9 školních let, nebo do konce školního roku, kdy dítě dovrší věku 17 let. Základní vzdělávání plynule navazuje na vzdělávání předškolní, má za úkol pokračovat ve výchově, pomoci žákovi pochopit jednotlivé situace nadcházejícího života a v neposlední řadě podat mu základní všeobecné vzdělání. Povinnou školní docházku žáci plní na základních školách. Základní školu dělíme na dva stupně, první stupeň (od 1. 5. třídy) a druhý stupeň (od 6. 9. třídy). Druhý stupeň mohou žáci, kteří řádně složí přijímací zkoušky, odchodit na víceletém gymnáziu, a to od 6. nebo od 8. ročníku, popřípadě mohou jít na osmileté studium konzervatoře. Úspěšným dokončením povinné školní docházky žák dosáhne stupně základního vzdělání. Zřizovatelem základních škol je obec, přičemž k základní škole může být připojena i škola mateřská. V České republice existují též školy speciální, pro žáky např. s těžkým mentálním postižením, vadami sluchu a zraku nebo pro žáky s autismem. Státní základní školy umožňují bezplatné vzdělání, kde jim jsou též bezplatně poskytnuty učebnice a učební texty schválené ministerstvem. Podle průzkumů z roku 2008/09 plnilo povinnou školní docházku 858,6 tisíc žáků, z nichž 458,2 tisíc bylo na prvním stupni a 400,4 tisíc bylo na druhém stupni základních škol, víceletém gymnáziu nebo na konzervatoři. 16

Do základních škol jsou přijímáni žáci, kteří dovrší věku 6 let a jsou psychicky a fyzicky přiměřeně vyspělí. Toto vše se zjišťuje u zápisu. Školní rok probíhá od 1. září do 31. srpna, ale v červenci a srpnu mají žáci letní prázdniny. Prázdniny mají žáci i v průběhu školního roku, a to v podobě jarních, podzimních, vánočních, velikonočních a pololetních prázdnin či ředitelského volna. Žáci chodí do školy od pondělí do pátku, kromě dopolední výuky mají 2x v týdnu i výuku odpolední. Vyučovací hodina je dlouhá 45 minut, oddělují ji přestávky v různých délkách v rozmezí od 5 30 minut. Podle rámcového vzdělávacího programu a v souladu se zákonem je týdenní hodinová dotace pro jednotlivé ročníky tato: Tabulka 1. Týdenní hodinová dotace v jednotlivých ročnících ZŠ První stupeň ZŠ Druhý stupeň ZŠ ročník počet hodin ročník počet hodin 1. 18-22 6. 28-30 2. 18-22 7. 28-30 3. 22-26 8. 30-32 4. 22-26 9. 30-32 5. 22-26 zdroj: VÝKONNÁ AGENTURA PRO VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURU A AUDIOVIZUÁLNÍ OBLAST (2008/2009) V malých obcích se zřizují tzv. malotřídní školy. Jedná se o školu, kde zpravidla nebývá druhý stupeň. Na prvním stupni je výuka společná pro několik ročníků najednou. Třídy bývají věkově smíšené o celkovém počtu do 30 žáků. 4.3 Středoškolské vzdělávání Úplné znění vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělání a vzdělání v konzervatoři, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 374/2006 Sb. a č. 400/2009 Sb. Typy středních škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování jsou: gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, 17

střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední umělecko-průmyslová škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště a praktická škola. Středoškolské vzdělání probíhá na středních školách, kde žák pokračuje ve všeobecném vzdělání a přidává si k němu i vzdělání odborné. Středoškolské vzdělání nejčastěji bývá 4leté, avšak některé školy poskytují žákům plnit již 2. stupeň základních škol na střední škole. Nejčastěji tomu je u gymnaziálních oborů. (zdroj: ÚZ Školství (2010), str. 100) Střední školství je především určeno pro žáky ve věku 15 18 let, dolní hranicí je věk ukončení povinné školní docházky. Jak již bylo řečeno, víceletá gymnázia přijímají i žáky mladší. Střední školství není povinné, i přes to v roce 2008/09 jej navštěvovalo 95,8% dětí. Cílem tohoto vzdělávání je rozvoj vědomostí získaných na základní škole, příprava pro vstup do zaměstnání, či pro úspěšné složení přijímacích zkoušek na vysokou školu. Mezi nejčastější typy středních škol patří gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Podle typu školy můžeme dosáhnout: a) středního vzdělání s maturitní zkouškou tyto programy trvají 4 roky po ukončení základního vzdělání, nebo 6 8 let na víceletém gymnáziu. b) střední vzdělání s výučním listem doba trvání je 2 3 roky. c) střední vzdělání doba trvání je 1 2 roky. Gymnázia žákům poskytují všeobecný přehled a připravují je na další studium na vysoké škole. Novým oborem na středních školách je lyceum, které žáky připraví teoreticky i prakticky na pozdější studium na vysoké škole se stejným zaměřením. Oproti tomu střední odborné učiliště připravuje žáky převážně prakticky, pro vstup do zaměstnání. Toto vzdělání neumožňuje žákům další studium. Střední školství dělíme na státní, soukromé a církevní. Na státních školách je výuka bezplatná, rodiče financují pouze kurzy spojené s výukou (např. lyžařský kurz, letní výcvikový kurz). Školné se platí na soukromých školách a na některých církevních školách. Harmonogram školního roku a časový rozvrh je obdobný jako u základního vzdělávání. Zvyšuje se pouze hodinová dotace a k normální 45 minutové vyučovací hodině se přidává 60 minutová odborná výuka či praxe. Střední školu můžeme studovat 18

několika možnými způsoby, a to denní formou, večerním studiem, dálkově, distančně nebo kombinací jednotlivých forem. Kromě denního studia je nejčastěji vyhledávanou formou studium dálkové, které pomáhá dospělým lidem dodělat si příslušné vzdělání pro účely jejich zaměstnání. Nástavbové studium Mezi středoškolským vzděláním a vysokoškolským vzděláním se můžeme setkat s tzv. nástavbovým studiem. Nástavbové studium nám umožňuje vyšší stupeň vzdělání a můžeme ho rozdělit do tří základních skupin: 1) nástavbové studium určeno pro žáky s výučním listem, kteří si chtějí dodělat maturitní zkoušku. Studium trvá 2 roky a je zakončeno již zmiňovanou maturitní zkouškou. 2) zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem doba trvání 1 2 roky, zakončeno závěrečnou zkouškou. Určeno pro žáky s maturitní zkouškou nebo s výučním listem, kteří si chtějí dodělat další kvalifikaci. 3) zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou doba studia 1 2 roky, zakončené maturitní zkouškou. Toto studium je určeno pro žáky s maturitní zkouškou, kteří si chtějí dodělat další kvalifikaci. Vyšší odborné vzdělání Vyšší odborné školy se začaly plně uplatňovat až v roce 1995. Fungují jako nástavba střední školy, jako jakýsi mezistupeň mezi střední a vysokou školou. Nejčastěji je zřizují střední odborné školy. Vyšší odborné školy jsou zpravidla 3leté, pouze zdravotnické obory 3,5leté. Studium probíhá v denní formě, prokládané praxemi. Studenti končí s titulem vyššího odborného vzdělání (titul dis). Organizace vyšších odborných škol se podobá vysokým školám, avšak na vyšších odborných školách je kladen velký důraz na praktickou přípravu, ať už v budovách školy, nebo přímo na pracovištích. U vyšších odborných škol není určeno věkové rozmezí pro přijetí ke studiu. Mělo by být pro studenty ve věku od 19 let, ale často bývají starší. Na vyšších odborných školách může být požadováno placení školného. U soukromých či církevních škol není 19

výše školného stanovena, u státních škol se výše školného řídí podle zákona o vyšším odborném vzdělání. Školní rok trvá 40 týdnů a je rozdělen na zimní a letní semestr. Vyučovací hodina trvá klasických 45 minut, hodina praxe 60 minut a konzultační hodina 45 minut. 4.4 Vysokoškolské vzdělávání Vysoké školy nám umožňují terciární vzdělání. Podle průzkumů z roku 2008/09 byl podíl zapsaných 19-ti letých studentů 58,6. Vysoké školy můžeme dělit na 2 základní typy: 1) univerzitní tyto školy poskytují všechny studijní obory, a to bakalářský, magisterský, doktorandský. V dnešní době jsou to téměř všechny vysoké školy. 2) neuniverzitní zpravidla poskytují pouze obory bakalářské, doktorandské studium neumožňují vůbec. Dnes to jsou převážně vysoké školy soukromé. Studijní programy podléhají akreditační komisi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jak už bylo řečeno, na univerzitních vysokých školách je realizován třístupňový studijní systém. Bakalářské studium trvá 3 4 roky a je zaměřeno na přípravu do zaměstnání, nebo pro navazující magisterské studium. Magisterské studium trvá 1 3 roky a přímo navazuje na bakalářské studium. Cílem tohoto studijního programu je zisk teoretických a praktických znalostí. Doktorandské studium trvá 3 4 roky a je zaměřeno na vědeckou a tvůrčí činnost. Doktorandské studium slouží pro absolventy magisterských oborů. Výuka na vysokých školách probíhá formou přednášek a cvičení. Účast na přednáškách není povinná, na cvičeních zpravidla ano. Týká se pouze bakalářských a magisterských programů, na doktorandském programu probíhá výuka individuálně pod dohledem školitele. V roce 2008/09 navštěvovalo vysoké školy 369,6 tisíc studentů, z toho 8% s cizí státní příslušností. Prezenční studium navštěvovalo 264,3 tisíc studentů, kombinované nebo distanční studium 109,2 tisíc studentů. 20

Podmínkou pro přijetí na vysokou školu je dokončené středoškolské studium s maturitou, pro přijetí na magisterské studium ukončení bakalářského studia a pro přijetí na doktorandské studium ukončené magisterské studium. Státní vysoké školy jsou zatím bezplatné, až na poplatky spojené s přijímacím řízením. Zpoplatněná je výuka v cizím jazyce, též prodlužování studia nad rámec stanovené doby. Akademický rok zpravidla začíná v říjnu a je rozdělen do dvou semestrů po 14 týdnech. Zimní a letní semestr od sebe odděluje cca 5 týdenní zkouškové období. 21

5 VYBRANÉ PROBLÉMY DOJÍŽĎKOVÉ REGIONALIZACE OSÍDLENÍ Služby jsou ekonomická činnost, která člověku poskytuje užitek. Řadíme je do terciární sféry. Základní rozdělení služeb je výrobní a nevýrobní. V této práci bude dále zkoumána pouze jedna z nevýrobních služeb školství. Geografie služeb patří mezi mladé vědní disciplíny. Je to dáno tím, že význam služeb v ekonomice měl pomalejší nástup, než ostatní ekonomická odvětví. S prvními pracemi geografie služeb se můžeme setkat až ve 30. letech 20. století, kdy byla poprvé formulována tzv. teorie centrálních míst. 5.1 Teorie centrálních míst Pro lokalizaci služeb jsou důležité následující aspekty: strukturní, demografické, společenské, technologické, ekonomické a politické, které jsou zkoumány v prostoru a čase. Služby považujeme za nehmotné, tudíž se nedají přepravovat a vyžadují dojížďku za nimi. Na základě druhu služeb a frekvence jejich využití dělíme služby do tří kategorií: základní, které uspokojují naše každodenní potřeby. Do této kategorie patří i námi zkoumané školství. vyšší, které uspokojují naše potřeby pouze po určitý časový úsek nejvyšší, které uspokojují naše potřeby jen zřídka Terciárním sektorem rozumíme sektor služeb v nejširším pojetí (např. placené služby, školství, zdravotnictví, spoje, kultura, doprava, obchod). Tyto služby ve vyspělých ekonomikách zcela dominují nad ostatními a význam terciárního sektoru roste v národním hospodářství. Ve své práci se ze služeb věnuji pouze školství. Z mapy rozložení školských zařízení v kraji je vidět, že rozložení školských zařízení je rovnoměrné a úměrné hustotě osídlení v dané oblasti. Viz Mapa 4 Rozmístění základních v Plzeňském kraji, rok 2010. Základní myšlenkou této teorie je princip hierarchický a princip poklesu poptávky se vzdáleností. Tento model předpokládá, že obslužná střediska (tzv. centrální místa) 22