Index udržitelného rozvoje (SD Index) pro vybrané rozvojové země Haiti a Mongolsko (Peter Mederly, Pavel Nováček 1 ) 1. Úvod Předkládaná studie hodnocení indexu udržitelného rozvoje dvou rozvojových zemí (Haiti a Mongolsko) navazuje na víceleté iniciativy autorů v oblasti vývoje souhrnného ukazatele vyjadřujícího kvalitu života a udržitelný rozvoj na globální úrovni zemí světa (publikovány např. v pracích Mederly, Nováček, Topercer 2002, 2003 a souhrnně v práci Mederly, Topercer, Nováček 2004). Hlavní motivací při tvorbě SD Indexu byla výzva hledat takový souhrnný ukazatel, který by dostatečně přesně vyjadřoval míru pokroku světových zemí ve směřování k udržitelnému rozvoji, a to na základě všeobecně dostupných dat pro dostatečně velký počet zemí, čímž by umožňoval pravidelné srovnávání jejich pokročilosti v delším časovém horizontu. SD Index jsme vyvinuli v letech 2000-2001 v středoevropském výzkumném uzlu Millennium Project v rámci studie Global Partnership for Sustainable Development. Poprvé byl publikován v pravidelné roční zprávě 2001 State of the Future (Gordon, Glenn 2001). Jeho cílem je komplexní vyjádření stavu (a postupně i vývoje) jednotlivých zemí světa v oblasti směřování k trvale udržitelnému rozvoji. Strukturou indexu jsme se pokusili rovnocenně vyjádřit hlavní problémové oblasti světového vývoje prostřednictvím tematických okruhů a jednotlivých ukazatelů - proměnných. Naší ambicí bylo navázat na některé z existujících obdobných ukazatelů, hodnotících pokrok jednotlivých světových zemí v oblasti lidského rozvoje, kvality života a udržitelného rozvoje - např. Human Developmet Index, HDI (UNDP od r. 1990), Environmental Sustainability Index (World Economic Forum, Yale Center for Environmental Law and Policy 2001 a později), nebo UN CSD Dashboard (Consultative Group for Sustainable Development, UN CSD 2000 a později). Druhá verze SD Indexu pro světové země byla publikována v nejnovější správě 2005 State of the Future (Gordon, Glenn 2005). Prezentované výsledky pro dvě rozvojové země Haiti a Mongolsko jsou pilotními pokusy hodnocení časových řad (pro období 1970-2002) včetně nástinu trendů (pro období 2005-2015) na národní úrovni se zachováním struktury původního indexu. 2. Metodika Index udržitelného rozvoje je koncipován hierarchicky zahrnuje 7 hlavních problémových oblastí a 14 tematických okruhů. Hlavní problémové oblasti jsme zvolili tak, aby zachytily podle možnosti všecky nejdůležitější aspekty světového vývoje (k čemuž se čtyři konvenční oblasti udržitelného rozvoje - environmentální, sociální, ekonomická a institucionální - jeví jako nedostatečné, resp. nehomogenní). V každé ze sedmi oblastí byly vytipovány dva tematické okruhy a v nich různý počet proměnných (viz. tabulka č. 1). Hlavní oblasti a okruhy byly stanoveny teoreticky - na základě víceletého studia globální problematiky, výběr proměnných byl přizpůsoben tak, aby bylo možné jejich dlouhodobé sledování a vyhodnocování, aby byly zabezpečeny co nejúplnější soubory údajů pro co nejvíce zemí a aby potřebné zdroje dat byly široce dostupné a jejich počet minimalizován. 1 Peter Mederly, Regioplan Nitra, Slovak Republic, e-mail mederly@regioplan.sk; Pavel Novacek, Center for Social and Economic Strategies, Charles University in Prague and Center for Interdisciplinary Studies, Palacky University in Olomouc, Czech Republic, e-mail nov@aix.upol.cz; 1
Obr. 1 - Základní schéma SD indexu Index udržitelného rozvoje (SD Index) 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost 2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 3 - Zdravotní stav a zdravotní péče 4 - Vzdělání, technologie a informace 5 - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 7 - Kvalita životního prostředí A - Politika a lidská práva B Rovnost C Demografické ukazatele D - Očekávaná délka života, úmrtnost E - Zdravotní péče F - Nemoci a výživa G Vzdělání H - Technologie a sdílení informací I Ekonomika K Zadluženost L - Ekonomika - čisté domácí úspory M - Ekonomika - spotřeba zdrojů N - Životní prostředí přírodní zdroje, využití půdy O - Životní prostředí - problémy měst a venkovské krajiny Získané údaje byly zpracovány pomocí statistického balíku NCSS 2001 (Hintze 1997-2002). Protože velká většina proměnných nesplňuje předpoklady normality rozdělení početností, rovnosti rozptylů, linearity vztahů a/nebo má příliš velké zastoupení odlehlých hodnot, bylo potřebné před samotným výpočtem indexů data upravit tzv. ořezáním (trimming) a logaritmickou transformácí. Dílčí indexy byly transformovány do jednotné škály v intervalu <0,1> tak, aby vždy 0 byla rovná nejnepříznivější hodnotě a 1 rovná nejpříznivější hodnotě. Celkový index SDI pro jednotlivé země byl vypočítán jako aritmetický průměr transformovaných hodnot všech vybraných proměnných a obdobným způsobem byly vypočítány i dílčí indexy pro 7 problémových oblastí. Do hodnocení vstupovalo 179 zemí, přičemž celkové pokrytí údaji bylo velmi dobré (podařilo se získat 91.2 % potřebných dat). Tab. 1 Seznam proměnných vstupujících do výpočtu SD Indexu Proměnná Jednotka Zdroj Rok Počet z. 1 - Human rights, freedom and equality A1 Index of political rights Index FH 2000 179 A2 Refugees - country of origin per thous. Peo HDR 2000 107 A3 Military expenditure % of GDP WDI 2000 139 A4 Military personnel % of labour force WDI 1999 159 B1 Gender development index Index HDR 2000 145 B2 Children labour force % of 10-14 year WDI 2000 167 2 - Demographic development and life expectancy C1 Annual population growth % WDI 2000 179 C2 Share of population 0-14 to 65+ % WDI 2000 179 D1 Infant mortality rate per 1000 birth WDI 2000 179 D2 Under 5 mortality rate per 1000 birth WDI 2000 179 D3 Life expectancy at birth years WDI 2000 179 D4 Death rate, crude per 1,000 people WDI 2000 179 3 - Health state and health care E1 Health expenditure, public % of GDP WDI 2000 177 E2 Health expenditure, per capita USD/cap. WDI 2000 175 E3 Child immunization DPT % of children < 12 months WDI 1999 178 E4 Child immunization measles % of children < 12 months WDI 2000 176 E5 Physicians per 1000 peo. WDI 1998 167 E6 Birth attended by skilled health start % of total WDI 2000 159 E7 Hospital beds per 1000 peo. WDI 1998 109 2
Proměnná Jednotka Zdroj Rok Počet z. F1 Tuberculosis per 100,000 peo. WDI 2000 149 F2 Prevalence of HIV % of adult WDI 2000 149 F3 Prevalence of child malnutrition, by weight % of children < 5 WDI 2000 126 F4 Undernourishment % of people HDR 2000 129 F5 Access to improved water sources % of popul. with access WDI 2000 146 4 - Education, technologies and information G1 Adult illiteracy rate % of 15+ WDI 2000 154 G2 School enrollment, secondary % net WDI 2000 134 G3 School enrollment, primary % net WDI 2000 154 G4 Public spending on education, total % of GDP WDI 2000 157 H1 Telephone mainlines per 1000 peo. WDI 2000 179 H2 Personal computers per 1000 peo. WDI 2000 150 H3 Internet users per 10000 peo. WDI 2000 177 H4 Daily newspapers per 1000 peo. WDI 1998 152 H5 Television sets per 1000 peo. WDI 2000 179 H6 Mobile phones per 1000 peo. WDI 2000 170 5 - Economic development and foreign indebtedness I1 GDP per capita USD, const. 1995 WDI 2000 170 I2 PPP GDP per capita curr. int. $ WDI 2000 162 I3 Annual GDP growth % HDR 2000 163 I4 Adjusted savings: net national saving % of GNI WDI 2000 166 I5 Gross domestic savings % of GDP WDI 2000 154 I6 Aid per capita current US$ WDI 2000 156 I7 Current account balance % of GDP WDI 2000 161 I8 Foreign direct investment, net inflows % of GDP WDI 2000 159 I9 High-technology exports % of manufactured exports WDI 2000 129 I10 Overall budget balance, including grants % of GDP WDI 2000 117 I11 Unemployment, total % of total labor force WDI 1999 102 K1 External debt, total DOD, current US$ WDI 2000 138 K2 Total debt services % of GNI WDI 2000 136 6 - Resource consumption L1 Adjusted savings: energy depletion % of GNI WDI 2000 176 L2 Adjusted savings: mineral depletion % of GNI WDI 2000 171 L3 Adjusted savings: net forest depletion % of GNI WDI 2000 171 M1 GDP per unit of energy use PPP $ per kg of oil equivalent WDI 2000 121 M2 Commercial energy use per cap. Kg of oil eqv. WDI 2000 128 M3 Electric power consumption per capita kwh WDI 2000 123 M4 Passenger cars per 1,000 people WDI 1999 166 7 - Environmental duality N1 Nationally protected areas % of land area WDI 2001 144 N2 Freshwater resources m3 per capita WDI 2000 148 N3 Forest area % of land area WDI 2000 174 N4 Arable land % of land area WDI 2000 176 O1 Population in agglomeration > 1 mil. % of total WDI 2000 175 O2 Rural population density peo/km2 WDI 2000 174 O3 Urban population growth annual % WDI 2000 178 O4 CO2 emissions metric tons per capita WDI 1999 178 O5 Urban population % of total WDI 2000 178 Jednotka jednotka měření,zdroj zdroj dat (WDI World Development Indicators 2003,FH Freedom House, HDR Human Development Report 2003), Rok rok aktualizace dat pro většinu zemí, Počet z. počet zemí s dostupnými daty. 3
Největší předností tohoto indexu by mohlo být, že vychází z dostupných celosvětových zdrojů informací, které jsou pravidelně vyhodnocovány a aktualizovány - použity byly v podstatě jen dva hlavní zdroje - materiál Světové banky World Development Indicators a ročenka UNDP Human Development Report. Doplňkovým zdrojem informací je Freedom House - Index of Freedom. Proto je reálné sestavení indexu několik let zpět a jeho pravidelná aktualizace v budoucnosti. Stejně tak je možné i určení trendů vývoje SDI v jednotlivých zemích do současnosti, jako i jejich prodloužení do budoucnosti, což by mohlo být významným politickým nástrojem. Ostatní porovnávané přístupy tvorby indexů trvalé udržitelnosti mají v této oblasti o mnoho horší výchozí pozici. Bližší metodický postup tvorby SD indexu pro světové země je uveden v práci Mederly, Topercer, Nováček (2004). V další etapě prací bylo provedeno pro vybrané rozvojové země (Haiti a Mongolsko) hodnocení dosavadního vývoje indexu v období 1970-2002 a určení pravděpodobných trendů pro období 2005-2015. Práce probíhali v následujících krocích: zběr dat proveden byl sběr dat pro 63 indikátorů SD Indexu. Pro časové srovnání bylo určeno období 1970-2002 (roky 1970-95 v pětiletém intervalu, dále pak roky 1997,1998, 2000 a 2002). Zdrojem údajů byly především databázy Světové banky (World Development Indicators) a UNDP (Human Development Reports), chybějící data byly dohledávány i v jiných zdrojích (OSN, mezinárodní instituce, národní databáze). kontrola dat provedena byla kontrola správnosti dat, vyřazení indikátorů s malým pokrytím dat (méně než polovina údajů pro období 1980-2002). Sestaveny byly výslední soubory (55 indikátorů pro Haiti a 53 pro Mongolsko). Celkové pokrytí dat činilo 71 % v případě Haiti, 75 % v případě Mongolska. doplnění dat interpolací a externím odhadem chybějící data jsme v celém sledovaném období doplnili expertním odhadem, data pro rok 2005 jsme určili na základě nejnovějších trendů za období 1995-2002. konverze dat pro výpočet indexů v souladu s metodikou použitou při výpočtu SD Indexu pro světové země jsme všechny data převedly do logaritmické stupnice a ve druhém kroku jsme použili převod na jednotnou stupnici 0-1 Goverovou transformací. Použita byla stejná stupnice pro všechny roky a všechny proměnné, ktorá vycházela z mezinárodního srovnání hodnota 0 znamená nejméně žádoucí hodnotu ve vztahu k udržitelnému rozvoji a naopak 1 je nejvyšší hodnotou (žádoucí hodnotou ve vztahu k udržitelnému rozvoji světových zemí). výpočet dílčích indexů podle 7 hlavních oblastí a celkového SD indexu ve stanovených 7 oblastech udržitelného rozvoje jsme aritmetickým průměrem dosažených hodnot vypočetly hodnotu dílčího SD indexu pro danou oblast, a to pro všech 10 let v zkoumaném období 1970-2005. Aritmetickým průměrem všech proměnných jsme pak vypočetly celkový SD Index. odhad trendů dílčích indexů pro období 2010 a 2015 pro odhad hodnot jsme použili soubor metod regresní analýzy. Pro určení konkrétní metody extrapolace trendů (lineární, logaritmický, polynomický, exponencionální, mocninový trend) jsme se rozhodovaly na základě analýzy každé časové řady a míry její korelace s dosavadními trendy. 4
3. SD Index pro světové země a pozice Haiti a Mongolska SD Index 2003 (publikován v r. 2005 v rámci práce Gordon, Glenn 2005) byl vypočítán pro 179 zemí světa v relativní stupnici 0-1, přičemž s rostoucí hodnotou indexu se zlepšuje i pozice země ve směřování k udržitelnému rozvoji. Celkový index byl stanoven jako aritmetický průměr dílčích indexů sledovaných 65 proměnných (z toho počtu proměnných, pro které byly k dispozici údaje). Kromě toho byly vypočítány i dílčí indexy pro 7 sledovaných problémových oblastí a na základě jejich porovnání byla hodnocena vyrovnanost rozvoje jednotlivých zemí. V dalším textu stručně komentujeme dosažené výsledky. 1. Lidská práva, svoboda a rovnost - udržitelný rozvoj zřejmě není dosažitelný, pokud lidé musí žít v totalitním státu, v nesvobodě, nebo také ve společnosti, která je polarizována obrovskými majetkovými rozdíly. Proto považujeme tuto oblast za jednu z klíčových v celé problematice udržitelného rozvoje, i když byla dosud poněkud opomíjena. Na prvních místech jsou vyspělé demokratické země (Kanada, Island, Japonsko, Lucembursko, Nový Zéland, Austrálie...), na posledních místech africké země a některé jiné země s nedemokratickým režimem (Eritrea, Bhutan, Burundi, Etiopie, Angola, Rwanda, Zaire...). Ze 155 hodnocených zemí patří Mongolsku 70. místo a Haiti 148. místo. 2. Demografický vývoj a očekávaná délka života - přesto, že celosvětově klesá míra populačního růstu, zatím každý rok přibývá na Zemi šedesát miliónů lidí, především v rozvojových zemích. Rozvinuté země naopak stagnují, populace slábne a v některých regionech dokonce vymírá (počet narozených je menší než počet úmrtí). Na prvních místech v této oblasti se umístnily Island, Nový Zéland, Cyprus, Kuba, Finsko, Norsko, na posledních pozicích jsou Niger, Afghánistán, Mali, Angola, Sierra Leone a další země. Ze 179 hodnocených zemí patří Mongolsku 111. místo a Haiti 137. místo. 3. Zdravotní stav a zdravotní péče - do značné míry je závislá na výkonnosti ekonomiky. Proto zůstává v rozvojových zemích lepší zdravotní stav obyvatel a zdravotní péče jednou z priorit a tato oblast je rovněž jednou z klíčových na cestě lidstva k udržitelnému rozvoji. Na prvních pozicích se umístnily vyspělé země (Island, Norsko, Nizozemsko, Německo, Izrael, Švýcarsko, Lucembursko a j.), na posledních pozicích jsou Etiopie, Angola, Afghánistán, Čad, Niger, Kongo. Ze 177 hodnocených zemí patří Mongolsku 96. místo a Haiti 167. místo. 4. Vzdělání, technologie a informace - v rozvinutých zemích s moderní ekonomikou se staly hlavním faktorem ekonomického rozvoje a vytváření bohatství. Je to také oblast, která může napomoci rozvojovým zemím překonat bludný kruh chudoby a zaostalosti, rychlého populačního růstu a ničení životního prostředí. Informace jsou zbožím, které se sdílením nezmenšuje, nýbrž naopak (tzv. non-zero sum economy ). Na prvních pozicích jsou severské země (Švédsko, Dánsko, Island, Norsko, Finsko), Švýcarsko a další, na posledních pozicích jsou africké země (Burkina Faso, Zaire, Středoafrická republika, Čad, Mali, Mozambik). Ze 175 hodnocených zemí patří Mongolsku 103. místo a Haiti 166. místo 5. Ekonomický rozvoj a zahraniční zadluženost - stupeň ekonomické vyspělosti podmiňuje do značné míry schopnost země směřovat k udržitelnému rozvoji. Bohaté země si udržitelný rozvoj mohou dovolit a obyvatelstvo je vůči životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji vnímavější. Naopak zahraniční zadluženost, především v rozvojových zemích, ničí nadějné vyhlídky na lepší budoucnost. Země, která má věnovat desítky procent výnosů svého exportu na umořování dluhu, nebo dokonce jen na splácení úroků, jsou v pasti, ze které se samy nemohou osvobodit. Na prvních místech v této oblasti jsou Lucembursko, Singapur, Irsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Dánsko, Kanada, na posledních pozicích jsou Libanon, Sierra Leone, Svatý Tomáš, Komory, Guayana, Nikaragua a j. Ze 169 hodnocených zemí patří Mongolsku 98. místo a Haiti 88. místo. 6. Spotřeba přírodních zdrojů a eko-efektivnost - existují ekonomicky úspěšné země, které nedosahují příznivých hodnot tohoto indexu a naopak některé rozvojové země se mohou při spotřebě přírodních zdrojů chovat efektivně. Na první pozice v této oblasti se dostaly Svatý Tomáš, Irak, Svazijsko, Mauricius, Vanuatu, St. Kitts a Nevis, Fidži, Komory a další, naopak na posledních pozicích jsou Libérie, Guinea, Ghana, Kuvajt, Sierra Leone, Etiopie a jiné země. Ze 171 hodnocených zemí patří Mongolsku 147. místo a Haiti 122. místo 5
7. Kvalita životního prostředí a environmentální problémy - pro dosažení udržitelného rozvoje jsou klíčovým ukazatelem. Bez kvalitního prostředí není možný udržitelný rozvoj společnosti. Na prvních pozicích ze 178 zemí v této oblasti jsou Guayana, Středoafrická republika, Samoa, Zambie, Guinea- Bissau, Namíbie a jiné, na posledních pozicích jsou arabské země Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Líbye, Libanon, Jordánsko, Bahrajn. Ze 178 hodnocených zemí patří Mongolsku 13. místo a Haiti až 168. místo. Výsledná hodnota celkového indexu byla vypočítána jako aritmetický průměr všech dílčích indexů jednotlivých proměnných. Zařazení zemí do tříd podle hodnocení trvalé udržitelnosti je do značné míry podobné jako v případě dílčích indexů za první až pátou problémovou oblast. Potvrzuje to dnešní rozdělení světa a jeho polarizaci na bohaté a západním způsobem rozvinuté země Severu (velmi často za cenu příliš velké spotřeby přírodních zdrojů, nižší eko-efektivnosti a kvality životního prostředí) a chudé, ze západního úhlu pohledu málo rozvinuté země Jihu. Mezi první je možné jednoznačně zařadit západoevropské země, USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland a Japonsko, když v současnosti se k vyspělým zemím řadí také některé z bývalého východního bloku (středoevropské a pobaltské státy). K těm druhým patří většina afrických zemí, některé země jižní a jihovýchodní Asie a ze západní civilizační oblasti je to právě Haiti. Mezi těmito skupinami zemí je propastný rozdíl. V tomto prostoru se pohybují ostatní světové země - např. většina zemí Jižní Ameriky, většina zemí bývalého Sovětského svazu, většina asijských zemí včetně Mongolska. Mezi deset nejrozvinutějších zemí světa podle SD Indexu patří Švédsko 0.885, Finsko 0.882, Švýcarsko 0.874, Lucembursko 0.873, Nový Zéland 0.871, Norsko 0.87, Dánsko 0.858, Irsko 0.855, Nizozemsko 0.848 a Rakousko 0.847. K deseti nejméně rozvinutým zemím se patří Mauretánie 0.339, Zaire 0.338, Eritrea 0.337, Burkina Faso 0.336, Etiopie 0.325, Sierra Leone 0.313, Niger 0.312, Burundi 0.306, Somálsko 0.295 a Afghánistán 0.233. Mongolsku patří ve světovém srovnání celkově 88. pozice (index 0,611) a Haiti je těsně před poslední desítkou zemí na 169. pozici (index 0,348). Obr. 2 Sustainable Development Index- světové země 6
Tab. 2 - Výsledky SD Indexu pro vybrané země Země SD Index 1 2 3 4 5 6 7 Průměrné pořadí Nejlepších 10 zemí 1 Sweden 0.885 21 12 12 1 9 113 24 27.4 2 Finland 0.882 15 5 9 5 8 120 33 27.9 3 Switzerland 0.874 10 15 6 6 5 58 52 21.7 4 Luxembourg 0.873 4 16 7 20 1 105 25.5 5 New Zealand 0.871 5 2 19 10 17 134 11 28.3 6 Norway 0.870 22 6 2 4 14 138 20 29.4 7 Denmark 0.858 12 11 8 2 6 69 159 38.1 8 Ireland 0.855 7 23 22 22 3 92 103 38.9 9 Netherlands 0.848 9 19 3 7 4 84 129 36.4 10 Austria 0.847 14 14 15 9 15 71 75 30.4 Země Visegrádské čtyřky 25 Slovak Republic 0.783 31 30 20 33 81 85 31 44.4 28 Hungary 0.773 25 43 23 27 53 54 112 48.1 29 Czech Republic 0.763 28 39 13 26 56 97 124 54.7 41 Poland 0.725 29 33 34 34 75 87 132 60.6 Mogolsko a Haiti 88 Mongolia 0.611 70 111 96 103 98 147 13 91.1 169 Haiti 0.348 148 137 167 166 88 122 168 142.3 Nejhorších 10 zemí 170 Mauritania 0.339 134 157 145 154 147 145 146 146.9 171 Congo, Dem. Rep. 0.338 149 171 166 174 138 128 7 133.3 172 Eritrea 0.337 155 146 147 162 161 63 94 132.6 173 Burkina Faso 0.336 128 172 168 175 142 36 67 126.9 174 Ethiopia 0.325 152 173 177 168 102 166 83 145.9 175 Sierra Leone 0.313 131 175 164 167 168 167 55 146.7 176 Niger 0.312 123 179 173 169 140 160 109 150.4 177 Burundi 0.306 153 168 153 161 153 154 156 156.9 178 Somalia 0.295 174 170 117 153.7 179 Afghanistan 0.233 178 175 125 159.3 1-7 - pořadí v dílčích problémových oblastech 7
4. SD Index hodnocení časových řad pro Haiti a Mongolsko V následujícím textu uvádíme rozpracování SD Indexu pro modelové země - Haiti a Mongolsko na základě časových řad. Struktura indexu a způsob jeho výpočtu jsou uvedeny v předešlých kapitolách. Hodnotíme dosavadní vývoj země v období 1970-2005 a předpokládaný trend do r. 2015 podle jednotlivých problémových okruhů. 4.1 SD index - Haiti V tabulce 3 jsou uvedeny originální zdrojová data včetně chybějících dat, v tabulce 4 potom vstupní matice dat pro výpočet indexů za sledované období 1970-2005 (doplnění chybějících dat bylo realizováno expertním odhadem, resp. lineární regresí). Tab. 3 Časové řady dat pro Haiti (podle World Bank, UN Development Programme e.g. ) Variable / year 2002 2000 1998 1997 1995 1990 1985 1980 1975 1970 A1 Index of political rights 6 6 5 4 5 4 5 7 6 7 A4 Military expenditure 1,5 1,7 1,5 A5 Military personnel 0 0 0 0,3 0,2 B2 Gender development index 0,458 0,467 0,426 0,354 B3 Children labour force 22 22,8 23,8 25,3 27,8 32,9 41,5 C2 Annual population growth 2,15 2,05 2,10 2,24 2,04 1,89 1,72 1,68 1,73 C3 Share of population 0-14 / 65+ 11,31 11,41 11,63 11,71 11,85 11,63 10,56 9,67 9,05 8,71 D1 Infant mortality rate 79,0 81,0 70,5 71,1 73,0 85,4 110,0 122,8 130,0 141 D2 Under 5 mortality rate 123 125 116 125 130 150 200 210 221 D4 Life expectancy at birth 52,0 52,7 53,6 53,7 53,6 53,1 51,9 51,1 47,6 D5 Death rate, crude 14,0 13,1 12,6 12,5 12,5 12,4 13,5 15,1 16,5 18,6 E1 Health expenditure, public 2,4 1,3 1,3 1,3 1,2 E2 Health expenditure, per capita 21,0 17,2 15,1 12,5 18,4 E3A Child immunization - DPT 43 34 41 23 3 E3B Child immunization - measles 53 54 32 31 21 E4 Physicians 0,16 0,16 0,08 0,14 0,11 0,08 0,08 E5 Birth attend. by health staff 24,2 21,0 20,0 23,0 20,0 20,0 E6 Hospital beds 0 0 0,714 0 0,800 0,723 0,741 0,776 0,784 F1 Tuberculosis 409 450 604 F3 Prevalence of child malnutrition, 17,0 17,0 27,5 26,8 37,0 F4 Undernourishment 47 50 59 59 65 F6 Access to improv. water sources 71 53 G1 Adult illiteracy rate 48,1 50,2 52,2 53,2 55,2 60,3 64,9 69,4 73,8 77,8 G2B School enrollment, primary 47,8 89,9 76,8 64,4 53,3 G3 Public spending on education, 1,12 1,46 1,18 1,48 H1 Telephone mainlines 16,0 8,9 8,0 8,4 6,9 5,3 3,6 H3 Internet users 100 25 0 0 H4 Daily newspapers 3,0 2,7 3,5 7,0 8,5 6,7 18,9 17,5 H5 Television sets 6,0 5,4 5,1 4,9 4,6 3,4 3,0 2,7 H6 Mobile phones 17,0 6,8 0 0 0 0 0 0 0 I1 GDP per capita 410 368 370 366 368 481 527 607 500 471 I2 PPP GDP per capita 1610 1920 1383 1400 1410 1603 1389 1340 777 I3 Annual GDP growth -0,9 1,1 3,1 1,4-0,4 1,7 0,1 4 4,1 3,6 I4A Gross domestic savings -3,0 18,9-6,9-4,4-12,4-1,1 3,2 8,1 6,5 7,5 I5 Aid per capita 19,0 26,2 53,2 43,3 101,3 26,0 25,5 19,6 12,1 1,7 I6 Current account balance -6,4-1,0-1,7-3,1-2,0-4,0-7,5-3,0 1,1 I7 Foreign direct investment 0,2 0,3 0,3 0,1 0,3 0,3 0,2 0,9 0,4 0,7 I8 High-technology exports 3,5 3,5 1,6 13,8 K1 External debt, total 1248 1460 1047 1047 806 889 717 302 70 39 8
Variable / year 2002 2000 1998 1997 1995 1990 1985 1980 1975 1970 K3 Total debt services 0,4 1,0 1,0 1,2 3,5 1,1 2,2 1,8 1,2 1,8 L1 Adjus. savings: energy depletion 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 L2 Adjus.savings: mineral depletion 0 0 0 0 0 0 0 0,8 1,3 2,6 L3 Adjus.savings: net forest deplet. 0,9 0,9 5,2 7,1 7 4,9 5,5 6,2 8,2 9,2 M1 GDP per unit of energy use 5,8 7,5 5,9 5,9 6,5 4,3 3,4 2,2 M3 Commercial energy use 257,0 256,2 237,5 239,4 244,9 323,7 392,1 350,2 328,0 M4 Electric power consumption 36,0 36,6 41,5 30,3 61,0 53,1 41,3 26,0 12,0 O6 Passenger cars 4,4 4,6 N1 Nationally protected areas 0,4 0,4 0,0 N3 Forest area 3,2 5,7 N4 Arable land 20,3 20,3 20,3 20,3 20,1 20,1 19,8 19,2 18,3 O1 Population in aglom. > 1 mil. 22 13 O2 Rural population density 914 885 862 822 781 749 727 718 O3 Urban population growth 3,7 3,9 4,0 4,2 4,2 3,9 3,4 3,4 4,0 O5 CO2 emissions 0 0,150 0,130 0,153 0,161 0,140 0,098 0,086 O7 Urban population 36,9 35,7 34,5 33,8 32,6 29,5 26,3 23,7 21,7 19,8 Tab. 4 Vstupní data pro výpočet SD Indexu (Haiti, 1970-2005) 1970 1975 1980 1985 1990 1995 1998 2000 2002 2005 A1 7 6 7 5 4 5 5 6 6 6 A4 1,7 1,6 1,5 1,5 1,7 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 A5 0,3 0,3 0,2 0,2 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 B2 0,26 0,28 0,32 0,35 0,41 0,44 0,47 0,46 0,46 B3 41,5 37,0 32,9 30,0 27,8 25,3 23,8 22,8 22,0 21,0 C2 1,73 1,68 1,72 1,89 2,04 2,24 2,05 2,15 2,1 2 C3 8,71 9,05 9,67 10,56 11,63 11,85 11,63 11,42 11,31 11,20 D1 141,0 130,0 122,8 110,0 85,4 73,0 70,5 81,0 79,0 77,0 D2 221 210 200 175 150 130 116 125 123 120 D4 47,6 49,5 51,1 51,9 53,1 53,6 53,6 52,7 52,0 52,0 D5 18,6 16,5 15,1 13,5 12,4 12,5 12,6 13,1 14,0 14,0 E1 0,9 1,0 1,1 1,1 1,2 1,3 1,3 2,4 2,7 2,7 E2 16,0 17,0 18,0 18,0 18,4 12,5 17,2 21,0 22,0 23,0 E3A 18 18 18 23 41 34 39 43 43 44 E3B 19 19 19 21 31 32 44 54 53 55 E4 0,08 0,08 0,11 0,14 0,08 0,16 0,16 0,18 0,21 E5 16 18 20 20 23 20 21 24 25 25 E6 0,784 0,776 0,741 0,723 0,800 0 0,714 0 0 0 F1 757 730 700 650 604 525 480 450 409 400 F3 43,0 40,0 37,0 32,0 26,8 27,5 22,0 17,0 17,0 17,0 F4 74 72 70 67 65 59 54 50 47 47 F6 38 42 46 50 53 62 67 71 71 71 G1 77,8 73,8 69,4 64,9 60,3 55,2 52,2 50,2 48,1 47,0 G2B 53,3 64,4 76,8 89,9 47,8 59,0 67,0 68,0 70,0 70,0 G3 1,50 1,50 1,48 1,18 1,46 1,30 1,20 1,12 1,10 1,10 H1 2,0 2,8 3,6 5,3 6,9 8,4 8,5 8,9 16,0 18,0 H3 0 0 0 0 0 0 5 25 100 150 H4 17,5 18,9 6,7 8,5 7,0 3,5 2,7 3,0 3,0 3,0 H5 2,0 2,7 3,0 3,4 4,6 4,9 5,2 5,4 6,0 7,0 H6 0 0 0 0 0 0 2 7 17 30 I1 471 500 607 527 481 368 370 368 410 410 I2 600 777 1340 1389 1603 1410 1383 1400 1610 1610 I3 3,6 4,1 4,0 0,1 1,7-0,4 3,1 1,1-0,9-1,0 I4A 7,5 6,5 8,1 3,2-1,1-12,4-6,9-5,0-3,0-3,0 9
1970 1975 1980 1985 1990 1995 1998 2000 2002 2005 I5 1,743 12,057 19,643 25,545 25,997 101,254 53,230 26,175 19,000 20,000 I6 1,1-3,0-7,5-4,0-2,0-3,1-1,0-6,4-4,1-5,1 I7 0,7 0,4 0,9 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 I8 15,0 15,0 15,0 14,0 13,8 1,6 3,5 3,5 3,5 3,5 K1 39 70 302 717 889 806 1047 1460 1248 1300 K3 1,8 1,2 1,8 2,2 1,1 3,5 1 1,0 0,4 0,5 L1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 L2 2,6 1,3 0,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 L3 9,2 8,2 6,2 5,5 4,9 7,0 5,2 0,9 0,9 0,9 M1 1,107 1,107 3,420 4,290 6,550 5,890 6,000 7,502 5,800 6,000 M3 328,0 350,2 392,1 323,7 244,9 239,4 240,0 256,2 258,0 260,0 M4 22,0 26,0 41,3 53,1 61,0 30,3 41,0 36,6 36,0 36,0 O6 3,4 3,7 4,0 4,3 4,6 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 N1 0,0 0,2 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 N3 11,0 9,5 8,0 6,5 5,7 4,4 3,8 3,2 3,0 2,9 N4 18,3 19,2 19,8 20,1 20,1 20,3 20,3 20,3 20,3 20,3 O1 0 7 13 17 18,5 20 21 22 23 25 O2 718 727 749 781 822 862 885 914 920 930 O3 4,0 3,5 3,5 3,9 4,2 4,2 3,9 3,7 3,7 3,7 O5 0,09 0,14 0,16 0,15 0,13 0,17 0,22 0,24 O7 19,8 21,7 23,7 26,3 29,5 32,6 34,5 35,7 36,9 37,5 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 5 proměnných (A1, A4, A5, B2, B3), které se týkají zejména politických práv občanů, militarizace země, rodové rovnosti a práv dětí. V sledovaném období dokumentuje dílčí index celkové pomalé zlepšování situace Haiti v této oblasti, ovšem poslední období a trend je spíše stagnující proto bez významné změny v politicko-společenské oblasti není možno očekávat výraznější pozitivní trend. Celkově poměrně vysoká hodnota dílčího indexu (0,4-0,5) vzhledem k jiným oblastem je dána oficiálními údaji o ozbrojených silách a výdaji na armádu, které jsou velmi nízké. Je to částečně v rozporu s reálnou vnitřně-politickou situací země, pro vyjádření které však nejsou k dispozici relevantní údaje. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 3. Obr. 3 Dílčí SD Index pro Haiti Lidská práva, svoboda a rovnost 1 Politics, human rights, equity 0,00 10
2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 6 proměnných (C2, C3, D1, D2, D4 a D5), které reprezentují základní parametry populačního růstu, věkové struktury, úmrtnosti a očekávané délky života. Hodnoty dílčího indexu pro Haiti v této oblasti jsou velmi nízké i když je možno dokumentovat mírný pozitivní trend, vysoké hodnoty populačního růstu, nepříznivé hodnoty úmrtnosti a nízká délka života řadí Haiti k nejzranitelnějším zemím světa. Do r. 2015 je předpoklad velmi mírného nárůstu hodnoty indexu na základě trendu snižování porodnosti, úmrtnosti a postupné změny věkové struktury obyvatel. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 4. Obr. 4 Dílčí SD Index pro Haiti - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 2 Demographic development 0,00 3 - Zdravotní stav a zdravotní péče V této oblasti bylo hodnoceno celkem 11 proměnných (E1, E2, E3A, E3B, E4, E5, E6, F1, F3, F4 a F6), které reprezentují hlavní parametry zdravotního stavu (vybrané nemoci, podvýživa, přístup k pitné vodě), zdravotní péče (očkování dětí, dostupnost lékařů a lůžek v nemocnicích) a výdajů na zdravotnictví. Výchozí pozice Haiti v této oblasti v 70.létech byla velmi zlá, do r. 1990 se mírně zlepšila, a po jisté stagnaci přišlo ke druhému výraznějšímu zlepšení k r. 2000. Hlavním důvodem zlepšující se situace je podstatné zvýšení výdavků na zdravotní péči, zlepšení očkování a přístupu k pitné vodě. Do r. 2015 je předpoklad dalšího nárůstu hodnoty indexu na základě zlepšování výše uvedených ukazatelů. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 5. 4 - Vzdělání, technologie a informace Do této oblasti bylo zařazeno celkem 8 proměnných (G1, G2B, G3, H1, H3, H4, H5, H6), které zahrnují vybrané ukazatele vzdělávání, informatice a sdílení informací. Výchozí pozice Haiti v r. 1970 byla i v této oblasti velmi zlá. Po mírném nárůstu hodnoty indexu do r. 1985 přichází prakticky až do r. 2000 k zhoršení situace, které bylo zapříčiněno zejména zhoršením ukazatelů školní docházky a přístupu k informacím. Pozitivní trend dílčího indexu v období po r. 2000 (který je pravděpodobný až do r. 2015) je dán především informatizací společnosti, ovšem hodnoty gramotnosti obyvatel, docházky do škol a výdajů na vzdělávání jsou nadále velmi nízké. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 6. 11
Obr. 5 Dílčí SD Index pro Haiti - Zdravotní stav a zdravotní péče 3 Health state, health care 0,00 Obr. 6 Dílčí SD Index pro Haiti - Vzdělání, technologie a informace 4 Education, technologies 0,00 5 - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení V ekonomické oblasti bylo hodnoceno celkem 10 proměnných (I1, I2, I3, I4A, I5, I6, I7, I8, K1, K3), které reprezentují ukazatele hrubého domácího produktu, jeho růstu, zahraniční pomoci a investic a zadlužení země. Na rozdíl od většiny jiných oblastí byla pozice země v této oblasti v r. 1970 dobrá a byla podmíněna relativně příznivým vývojem ekonomiky a nízkým zadlužením země. Trend ekonomického vývoje Haiti byl však až do r. 1995 negativní s výraznými propady v první polovině 80. a 90. let. Tento vývoj byl sice zmírněn zlepšením v r. 2000, ale celkový výhled ekonomiky země do r. 2015 není příznivý trend předpokládá stagnaci vybraných ekonomických ukazatelů. Zlepšení nepříznivé situace předpokládá výraznější zahraniční pomoc a celkovou restrukturalizaci ekonomiky země. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 7. 12
Obr. 7 Dílčí SD Index pro Haiti - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 5 Economy, indebtedness 0,00 6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 7 proměnných (L1, L2, L3, M1, M3, M4 a O6), které reprezentují základní parametry spotřeby přírodních zdrojů a energie (energy, mineral and forest depletion, energy and electric power consumption, automobilizace). Hodnoty dílčího indexu pro Haiti v období 1970-85 poměrně výrazně vzrostly, co bylo dáno zlepšováním většiny ukazatelů. Od r. 1995 dochází k stagnaci úroveň využívaní zdrojů a spotřeby energií se stabilizovala a není reálný předpoklad zlepšování hodnoty indexu, zejména při zvyšování ekonomické produkce. Současná hodnota indexu a trend do r. 2015 jsou ve srovnání s jinými oblastmi rozvoje na Haiti relativně příznivé, je však nutno počítat s postupným zhoršováním hodnot indexu. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 8. Obr. 8 Dílčí SD Index pro Haiti - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 6 Resource consumption, ecoefficiency 0,00 13
7 - Kvalita životního prostředí V této oblasti bylo hodnoceno celkem 8 proměnných (N1, N3, N4, O1, O2, O3, O5, O7), které reprezentují hlavní parametry využití země (lesnatost, podíl orné půdy), urbanizace (hustota obyvatel, populace ve městech) a životního prostředí (emise, podíl chráněných území). Výchozí pozice Haiti v této oblasti v 70.létech byla velmi dobrá, čeho důvodem byla nízká urbanizace a znečištění prostředí a relativně příznivý poměr orné půdy a lesů. Postupně však přicházelo ke snižování hodnoty indexu z důvodu zhoršování většiny uvedených ukazatelů a tento nepříznivý trend trvá i v současnosti. Projevuje se např. celkovou degradací krajiny a biotických zdrojů, vysokou koncentrací obyvatel v hlavním městě, ale i velkým tlakem na potravinové zdroje. Do r. 2015 bez výrazného zásahu státu resp. mezinárodní pomoci není na Haiti reálný předpoklad zlepšování situace v oblasti životního prostředí Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 9. Obr. 9 Dílčí SD Index pro Haiti - Kvalita životního prostředí 7 Environmental problems, quality of environment 0,00 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Celkový SD Index Výslední SD Index byl vypočten jako průměr hodnot všech uvažovaných proměnných, a proto se v něm projevují rozvojové trendy ve všech oblastech v sprůměrované, shlazené podobě. Průměrný vývoj celkového indexu ve sledovaném období 1970-2005 s trendem do r. 2015 je uveden v tabulce 5 a znázorněn na obrázku 10. Pro období 1970-90 je dokumentován velmi mírný nárůst hodnoty indexu, který pokračuje i v současnosti po prudkém výkyvu v desetiletí 1990-200. Předpokládaný pozitivní trend vývoje do r. 2015 je podmíněn právě zlepšením indexu od r. 1995. Jiný pohled na celkový rozvoj a kvalitu života v zemi dává srovnání vývoje v jednotlivých problémových okruzích. Z obrázku 11 je zřejmý nerovnoměrný a neproporční vývoj v těchto oblastech zatímco v oblastech politické, zdravotní, vzdělanostní a informační a spotřeby zdrojů převažuje pozitivní vývoj, naopak v oblastech ekonomiky a životního prostředí je vývoj negativní. Druhým zjevným momentem vyplývajícím z analýzy vývoje jednotlivých problémových okruhů je postupné zmírňování rozdílů úrovně rozvoje (zmenšování rozptylu hodnot dílčích indexů). Tento jev je vcelku pozitivní, ovšem dosažen je zejména z důvodu stagnace a zhoršování situace v některých oblastech a jenom zčásti z důvodu výraznějšího zlepšení situace v ostatních oblastech. Celkový trend snižování rozdílů v jednotlivých rozvojových oblastech, ovšem bez významnějšího zlepšování celkové hodnoty SD indexu je zřejmý z obrázku 12, který dokumentuje vývoj tzv. IDB (index vyrovnanosti rozvoje). Index je sestaven jako podíl nejvyšší a nejnižší hodnoty dílčích indexů. 14
Pro období do r. 2015 je tedy možno na základě dokumentovaného dosavadního vývoje předpokládat mírné zlepšování hodnoty indexu, které by mohlo naznačovat postupné zlepšování kvality života obyvatel Haiti. Je však zřejmé, že pozitivní trendy nejsou dostatečné a pro jejich pokračování a prohloubení by bylo zapotřebí nastartovat celkovou reformu a politicko-ekonomickou stabilizaci země. Tab. 5 Časová řada SD Indexu pro Haiti (1970-2005) and trendy pro období 2005-2015 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost 0,373 3 0,395 0,441 0,461 0,450 0,477 0,479 0,481 0,487 2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 0,157 0,181 0,195 6 0,226 0,231 0,226 0,229 0,239 0,243 3 - Zdravotní stav a zdravotní péče 0,017 0,030 0,045 0,058 0,088 0,085 8 0,226 0,229 0,259 4 - Vzdělání, technologie a informace 0,071 3 3 0,138 0,042 0,066 0,136 0,231 0,250 0,318 5 - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení 0,643 0,610 0,581 0,471 9 0,255 0,411 0,389 0,362 0,368 6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost 0,194 2 0,274 0,423 0,442 0,427 0,499 0,481 0,495 0,484 7 - Kvalita životního prostředí 0,562 0,563 0,525 0,484 0,463 0,447 0,432 0,412 0,397 0,384 SD Index 0,288 0,296 0,298 4 6 0,258 0,331 0,339 0,355 0,378 Index vyrovnanosti rozvoje 37,6 20,2 12,8 8,2 12,1 6,9 3,7 2,1 2,2 2,0 Obr. 10,11 SD Index pro Haiti celkový index SD Index - Haiti 0,00 15
0,80 SD Index - Haiti, 1970-2005 1 Politics, human rights, equity 2 Demographic development 3 Health state, health care 4 Education, technologies 5 Economy, indebtedness 0,00 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 6 Resource consumption, ecoefficiency 7 Environmental problems, quality of environm. QSL Index Obr. 12 Časová řada SD Indexu a vyrovnanost rozvoje pro Haiti Haiti - 1970 QSL Index 0,288 IDB 37,59 Politics Haiti - 1980 QSL Index 0,298 IDB 12,79 Politics Haiti - 1990 QSL Index 6 IDB 12,07 Politics Environment Demography Environment Demography Environment Demography Resource Health Resource Health Resource Health Economy Education Economy Education Economy Education Haiti - 2000 QSL Index 0,331 IDB 3,67 Politics Haiti - 2005 QSL Index 0,339 IDB 2,13 Politics Haiti - 2015 QSL Index 0,378 IDB 2,00 Politics Environment Demography Environment Demography Environment Demography Resource Health Resource Health Resource Health Economy Education Economy Education Economy Education 16
4.2 SD Index Mongolsko V této kapitole uvádíme rozpracování SD Indexu pro Mongolsko použita byla stejná metodika jako v případě Haiti. Originální zdrojová data včetně chybějících dat pro Mongolsko jsou uvedeny v tabulce 6, vstupní matice dat pro výpočet indexů za sledované období 1970-2005 (s doplněním chybějících dat bylo realizováno expertním odhadem, resp. lineární regresí) je uvedena v tabulce 7. Tab. 6 Časové řady dat pro Mongolsko (podle World Bank, UN Development Programme e.g.) Variable / year 2002 2000 1998 1997 1995 1990 1985 1980 1975 1970 A1 Index of political rights 2 2,5 2,5 2,5 2,5 4 7 7 7 7 A3 Refugees - country of origin 0,3 0 A4 Military expenditure 2,3 2,5 2 1,9 1,7 5,7 10 A5 Military personnel 1,70 1,69 1,7 1,6 1,7 3,3 3,6 B2 Gender development index 0,679 0,699 B3 Children labour force 1,15 1,35 1,57 1,9 2,45 3,53 4,23 C2 Annual population growth 1,15 0,97 0,94 1,28 1,69 2,27 3,01 2,72 3,08 C3 Share of population 0-14 / 65+ 8,15 8,49 9,23 9,44 10,46 10,32 13,88 14,59 14,93 14,58 D1 Infant mortality rate 60 62 64 67 77 87 97 98 102 D2 Under 5 mortality rate 74 78 82 88 107 124 140 145 150 D4 Life expectancy at birth 65,4 65,1 64,8 64,5 64,2 62,7 60,2 57,7 55,2 52,7 D5 Death rate, crude 6,1 6,35 6,6 7,3 7,5 8,2 9,2 10,6 12,1 13,8 E1 Health expenditure, public 4,6 4,64 4,05 2,9 6,45 E2 Health expenditure, per capita 27 23 24 21 60 E3A Child immunization - DPT 96 94 94 92 88 84 80 76 E3B Child immunization - measles 96 94 93 98 85 92 18 17 E4 Physicians 2,5 2,43 2,4 2,6 2,54 9,5 1,73 E5 Birth attend. by health staff 97 96,6 93,4 99 99 100 99,6 E6 Hospital beds 7,5 7,5 7,5 9,6 12,3 11,2 9,5 F1 Tuberculosis 200 216 120 79 F2 Prevalence of HIV 0,05 G1 Adult illiteracy rate 1,45 1,57 1,7 1,9 2,2 2,6 3,2 3,9 4,8 G2A School enrollment, secondary 62 61,1 58,1 55,9 59,2 81 91 92,0 79 83 G2B School enrollment, primary 89 88,83 88,4 85,1 79,6 96,1 97,8 99,9 99,9 99,9 G3 Public spending on education, 6,5 2,35 5,7 5,7 6,3 12,3 10,9 12 H1 Telephone mainlines 53 49,5 44,6 36,6 35 32 25,6 23 H2 Personal computers 28,4 13,5 7,8 5,4 3,4 0 0 H3 Internet users 205 125 15 1 0 0 0 0 0 H4 Daily newspapers 29,6 29,5 30 27 30,8 76,9 92,7 106,4 77,4 105,9 H5 Television sets 73 71,2 65,7 66,2 66,3 23,6 3,4 2,4 0,8 H6 Mobile phones 100 65,1 3,9 0,84 0,2 0 0 0 0 0 I1 GDP per capita 436 428,3 417,7 400,8 392,5 489,3 446,9 380 I2 PPP GDP per capita 1760 1720 1560 1554 1410 1710 1290 1000 I3 Annual GDP growth 2,5 1,1 3,5 4,0 3,9-2,5 7 8,0 I4A Gross domestic savings 18,1 13,6 15,2 23,4 24,8 9,2 21,3 23,0 I5 Aid per capita 85 90,69 86,5 97,0 92,6 6,2 1,5 0,7 1 I7 Foreign direct investment 7 5,54 1,9 2,6 1,1 1,5 0 Overall budget balance, I9 including grants -4-6,9-10,6-8,7-8,4-6 I10 Unemployment, total 3,4 4,6 5,7 5,4 6,5 K1 External debt, total 978 896 727 601 531 355 K3 Total debt services 4,7 4,04 3,2 5,6 4 L1 Adjus. savings: energy depletion 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 17
Variable / year 2002 2000 1998 1997 1995 1990 1985 1980 1975 1970 L2 Adjus.savings: mineral depletion 2,4 1,6 6,9 8,4 18,2 5 0 0 0 0 L3 Adjus.savings: net forest deplet. 0 0,0 0 0 0 0 0 0 0 0 O6 Passenger cars 26 18,4 16 14,9 10,5 5,7 N1 Nationally protected areas 11,5 11,5 7 N2 Freshwater resources 14115 14512 14400 16800 18200 N3 Forest area 6,8 6,79 6,8 7,2 N4 Arable land 0,75 0,75 0,84 0,84 0,84 0,88 0,86 0,75 0,5 0,5 O2 Rural population density 88 88,59 77,3 73,5 74,4 66 63,4 67,4 89,8 92,7 O3 Urban population growth 1 1,03 1,3 1,4 2,8 3,5 4,1 4,2 4,2 O5 CO2 emissions 3,12 3,17 3,27 3,6 3,48 4,5 4,690 4,09 2,75 2,23 O7 Urban population 56,8 56,59 56,7 56,75 56,8 57 55 52,1 48,7 45,1 Tab. 7 Vstupní data pro výpočet SD Indexu (Mongolsko, 1970-2005) 1970 1975 1980 1985 1990 1995 1998 2000 2002 2005 A1 7 7 7 7 4 2,5 2,5 2,5 2 2 A3 0 0 0 0 0 0 0,1 0,2 0,2 0,3 A4 10 10 10 10 5,7 1,7 2 2,5 2,3 2,1 A5 3,6 3,6 3,6 3,6 3,3 1,7 1,7 1,69 1,70 1,1 B2 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,685 0,678 0,699 0,679 0,685 B3 4,23 3,75 3,53 3 2,45 1,9 1,57 1,35 1,15 1 C2 3,08 2,72 3,01 2,27 1,69 1,28 0,94 0,97 1,15 1 C3 14,58 14,93 14,59 13,88 10,32 10,46 9,23 8,49 8,15 7,5 D1 102 98 97 87 77 67 64 62 60 55 D2 150 145 140 124 107 88 82 78 74 62 D4 52,7 55,2 57,7 60,2 62,7 64,2 64,8 65,1 65,4 66,2 D5 13,8 12,1 10,6 9,2 8,2 7,5 6,6 6,35 6,1 5,85 E1 7 7 7 7 6,45 2,9 4,05 4,64 4,6 4,6 E2 60 60 60 60 60 21 24 23 27 30 E3A 60 68 76 80 84 88 94 94 96 98 E3B 10 14 17 18 92 85 93 94 96 98 E4 1,73 5 9,5 9 2,540 2,6 2,4 2,43 2,5 2,8 E5 80 90 95 99,6 100 99 93,4 96,6 97 98 E6 9,5 10,3 11,2 11,7 12,300 9,6 7,5 7,5 7,5 7,5 F1 300 200 150 115 79 120 170 216 200 180 F2 0 0 0 0,05 0,05 0,05 G1 4,8 3,9 3,2 2,6 2,2 1,9 1,7 1,57 1,45 1,4 G2A 83 79 92,0 91 81 59,2 58,1 61,1 62 65 G2B 99,9 99,9 99,9 97,8 96,1 79,6 88,4 88,83 89 90 G3 12 12 12 10,9 12,3 6,3 5,7 2,35 6,5 6,5 H1 17 20 23 25,6 32 35 44,6 49,5 53 60 H2 0 0 0 0 0 3,4 7,8 13,5 28,4 150 H3 0 0 0 0 0 1 15 125 205 1000 H4 105,9 77,4 106,4 92,7 76,9 30,8 30 29,5 29,6 30 H5 0,8 2,4 3,4 23,6 66,3 66,2 65,7 71,2 73 85 H6 0 0 0 0 0 0,2 3,9 65,1 100 200 I1 300 340 380 446,9 489,3 392,5 417,7 428,3 436 450 I2 800 900 1000 1290 1710 1410 1560 1720 1760 1800 I3 3 5,5 8,0 7-2,5 3,9 3,5 1,1 2,5 5 I4A 15 20 23,0 21,3 9,2 24,8 15,2 13,6 18,1 18 I5 1 1 0,7 1,5 6,2 92,6 86,5 90,69 85 100 I7 0 0 0 0 1,5 1,1 1,9 5,54 7 7 I9-6 -8,4-10,6-6,9-4 -4 I10 0 0 0 0 6,5 5,4 5,7 4,6 3,4 3,6 18
1970 1975 1980 1985 1990 1995 1998 2000 2002 2005 K1 355 531 727 896 978 1450 K3 4 5,6 3,2 4,04 4,7 5 L1 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 L2 0 0 0 0 5 18,2 6,9 1,6 2,4 2,4 L3 0 0 0 0 0 0 0 0,0 0 0 O6 3 3,5 4 4,8 5,7 10,5 16 18,4 26 30 N1 5 5,5 6,0 6,5 7 8 9,5 11,5 11,5 11,5 N2 20000 19300 18700 18200 16800 14400 14450 14512 14115 14000 N3 10 9,2 8,500 7,8 7,2 6,8 6,8 6,79 6,8 6,8 N4 0,5 0,5 0,75 0,86 0,88 0,84 0,84 0,75 0,75 0,75 O2 92,7 89,8 67,4 63,4 66 74,4 77,3 88,59 88 88 O3 4,2 4,2 4,1 3,5 2,8 1,4 1,3 1,03 1 1 O5 2,23 2,75 4,09 4,690 4,5 3,48 3,27 3,17 3,12 3 O7 45,1 48,7 52,1 55 57 56,8 56,7 56,59 56,8 57 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 6 proměnných (A1, A3, A4, A5, B2, B3), které se týkají zejména politických práv občanů, militarizace země, rodové rovnosti a práv dětí. V sledovaném období dokumentuje dílčí index nízkou úroveň a stagnaci Mongolska v této oblasti v období do r. 1990 (totalitní režim) a prudké zlepšení po r. 1990 v důsledku změny politicko-společenské situace v zemi. Tato situace předznamenává mírný pozitivní trend v období do r. 2015 s tím, že dílčí index v této oblasti je nejvyšší ze všech sledovaných problémových oblastí a Mongolsko je možno zařadit mezi země se standardní demokracií. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 13. Obr. 13 Dílčí SD Index pro Mongolsko Lidská práva, svoboda a rovnost 0,90 1 Lidská práva, svoboda a rovnost y = 0,0601x + 0,2774 0,80 2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života Do této oblasti bylo zahrnuto celkem 6 proměnných (C2, C3, D1, D2, D4 a D5), které reprezentují základní parametry populačního růstu, věkové struktury, úmrtnosti a očekávané délky života. 19
Hodnoty dílčího indexu pro Mongolsko jsou v této oblasti nízké i když je možno dokumentovat stálý pozitivní trend zejména od r. 1980, který by měl pokračovat i do r. 2015. K limitujícím indikátorům v této oblasti patřili v minulosti zejména nepříznivá věková struktura obyvatel, demografický vývoj a nepříznivá úmrtnost). Všechny tyto ukazatele se postupně zlepšovaly největší rezervy má Mongolsko dodnes v oblasti novorozenecké a dětské úmrtnosti. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 14. Obr. 14 Dílčí SD Index pro Mongolsko - Demografické ukazatele a očekávaná délka života 2 Demografické ukazatele a očekávaná délka života 0,90 0,80 y = 0,1214x 0,6723 3 - Zdravotní stav a zdravotní péče V této oblasti bylo hodnoceno celkem 9 proměnných (E1, E2, E3A, E3B, E4, E5, E6, F1, F2), které reprezentují hlavní parametry zdravotního stavu (vybrané nemoci, podvýživa, přístup k pitné vodě), zdravotní péče (očkování dětí, dostupnost lékařů a lůžek v nemocnicích) a výdajů na zdravotnictví. Výchozí pozice Mongolska v této oblasti byla lepší jako v předcházející oblasti ukazatele zdravotní péče a zdravotního stavu obyvatel byly v 70.létech poměrně dobré. Největší rezervy byly zejména v očkování dětí a ve zvýšeném výskytu některých chorob, kde se situace postupně do r. 1990 zlepšovala. Po r. 1990 zaznamenala hodnota indexu v této oblasti pokles poukazuje to na zhoršené zdravotní péče v zemi po r. 1990, v současném období je však trend opět pozitivní s předpokladem mírného nárůstu do r. 2015 hodnota indexu z r. 1990 však do tohoto roku pravděpodobně nebude dosažena. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 15. 4 - Vzdělání, technologie a informace Do této oblasti bylo zařazeno celkem 10 proměnných (G1, G2A, G2B, G3, H1, H2, H3, H4, H5, H6), které zahrnují vybrané ukazatele vzdělávání, informatice a sdílení informací. Výchozí pozice Mongolska v r. 1970 byla v této oblasti průměrná socialistický režim sice zaručoval poměrně vysokou úroveň vzdělání, ukazatele informatizace jsou však velmi nízké (platí to však všeobecně). Hodnota indexu se do r. 1990 mírně zvyšuje, ovšem podobně jako v oblasti zdravotního stavu a péče po r. 1990 přichází k poklesu hodnoty indexu. Vlivem informatizace společnosti a zlepšení přístupu ke vzdělání však dochází v letech 2000-2005 k prudkému nárůstu hodnoty indexu s předpokladem pozitivního trendu i do r. 2015. Časový průběh dílčího indexu je uveden na obrázku 16. 20