Škůdci obilnin, luskovin a pícnin - ekologická ochrana proti nim II. Doc. ing. Jiří Rotrekl, CSc. Zemědělský výzkum, Troubsko
Škůdci hrachu setého
Potenciální škůdci hrachu setého listopas čárkovaný zrnokaz hrachový obaleč hrachový třásněnka hrachová kyjatka hrachová
Listopas čárkovaný Sitona lineatus šedohnědý brouk o velikosti 4 až 5 mm přezimují dospělci na víceletých pícninách na jaře žír a migrace na jednoleté bobovité kladení vajíček larvy se vyvíjí na kořenovém systému, vyžírají bakteriální hlízky kuklí se v půdě a nová generace se líhne v červenci listopas čárkovaný má jednu generaci za rok imago listopase čárkovaného
Listopas čárkovaný - škodlivost typický žír brouků zejkování okusy brouků na okrajích listů teplé a suché počasí v jarním období významné škody, zejména na rostlinách v nejranější fázi vývoje larvy vyžírají bakteriální hlízky a poškozené kořeny jsou sekundárně napadány houbovými patogeny úbytek kořenových hlízek způsobuje snížení výnosu nebezpečné je napadení ve fázi 1 5 listů (BBCH 11 15) žír brouk na listech - zejkování bakteriální hlízky na kořenech hrachu
zničené bakteriální hlízky zdravé bakteriální hlízky nejcitlivější fáze hrachu pro žír listopasů požerky listopasů na hrachu
Listopasi na hrachu - ochrana preventivní ochrana spočívá ve včasném setí (březen) kroky vedoucí k vyšší úrovni nodulace kořenů rhizobiálními hlízkami (druh půdy, vyrovnaný poměr živin v půdě, očkování osiva preparáty s vhodnými kmeny bakterií rodu Rhizobium, výrazně snížit vliv listopasů na porost zakládání porostů s dostatečnou izolační vzdáleností od starších porostů vojtěšky nebo jetele přirození nepřátelé jsou lumci a lumčíci, kteří parazitují na larvách listopasů střevlíci a drabčíci požírají vajíčka listopasů
Kyjatka hrachová Acyrthosiphon pisum jedna samička žije 3-4 týdny a dá vznik 50 až 100 larvičkám během celé vegetace se rozmnožují partenogeneticky a živorodě koncem září až do listopadu se objevují okřídlení samečci a vejcorodé samičky po oplodnění kladou přezimující vajíčka nymfa kyjatky hrachové nymfa kyjatky hrachové
Kyjatka hrachová - poškození a škodlivost Poškození škody jako listové mšice, tvorba kolonií, sání, opoždění v růstu, deformace lodyhy a lusku svinování, zkadeření a žloutnutí listů Škodlivost - zejména na suchého počasí, rostliny jsou oslabeny a menší mohou hynou - menší nasazení lusků - kyjatka hrachová přenáší virózy kolonií kyjatky hrachové na listu hrachu
Kyjatka hrachová - ochrana práh škodlivosti 3 a více mšic (samičky + nymfy) orientačně na rostlinu bez ohledu na růstovou fázi volit odrůdy méně náchylné k napadení nevysévat jednoleté luskoviny v blízkosti porostů víceletých bobovitých pícnin výskyt je regulován přítomností přirozených nepřátel: larvy pestřenek, larvy a imaga slunéček, larvy zlatooček, dravé ploštice, parazitoidní lumčík (nejvýznamnější Aphidius ervi), entomopatogenní houby vysoká parazitace zakladatelek, může významně ovlivnit gradaci této mšice a nemusí se provádět dalších ochranná opatření
hladěnka hajní mšicomar Aphidius ervi Pterostichus melanarius klopuška dravá Deraeocoris ruber
Zrnokaz hrachový Bruchus pisorum 4 až 5 mm velký brouk, přezimuje v hrachových zrnech, pak naletuje na porosty hrachu živí se pylem a korunními plátky samičky klade žlutá vajíčka na mladé lusky v období od 2. až 7. dne po opadu korunních plátků larvy se zavrtávají do lusků a vnikají do zrna v polovině srpna se kuklí v zrnu, líhnou se brouci a zrno opouští na jaře příštího roku zrnokaz hrachový má jednu generaci za rok
Zrnokaz hrachový - škodlivost poškozená semena poškozené zrno má okrouhlá okénka, pod nimi prosvítá brouk hlavní škody způsobují larvy svým žírem - snižují hmotnost semen, jejich klíčivost, semena jsou nepoživatelná významné problémy způsobují v semenářských porostech zrnokaz hrachový
Zrnokaz hrachový - ochrana orba sklizeného porostu hrachu do hloubky minimálně 8 cm při opakovaném škodlivém výskytu se doporučuje obsev pozemku ranější, pro zrnokaze atraktivnější odrůdou s dřívějším začátkem kvetení (min. o 7 10 dní) - šířka pásu by měla být alespoň 10 m výborně se k těmto účelům hodí odrůdy dřeňového hrachu naprostá většina samic vyklade vajíčka na lusky okrajového pásu a vnitřní část zůstane nenapadena ve sklizené produkci ve skladu v měsících září - říjen lze vyvolat hromadné opouštění semen zrnokazy zvýšením teploty nad 20 C brouci nedokážou mimo semena v nevyhřívaných skladech nebo venku, pokud vyletí, přezimovat a uhynou vhodné je osivo skladovat v uzavřených pytlích
Zrnokaz hrachový - ochrana přirození nepřátelé: vosičky rodu Triaspis sp. parazitoid larev zrnokaze hrachového parazitované larvy v zrnech poznáme dle menší výletových otvorů v zrnech lumčík Triaspis thoracicus
Obaleč hrachový Cydia nigricana hnědavý motýlek s rozpětím křídel 13-17 mm létá v době květu hrachu (hlavně červen), let doznívá ve druhé polovině července samičky kladou vajíčka na listy, ale i jinam na rostlinu housenky jsou žlutobílé s hnědou hlavou a drobnými, černými bradavičkami vžírají se do lusku, tkají předivo, ve kterém se hromadí trus a rozhryzaná drť před sklizní opouští lusk a přezimují v půdě motýl housenka a housenka obaleče obaleče hrachového zrna hrachu poškozená obalečem hrachovým
Obaleč hrachový - škodlivost housenky vykusují do semen nepravidelné otvory nebo žírem zničí celá semena snížení výnosu, klíčivosti a hmotnosti tisíce zrn semena s požerky hodnocena jako příměs snížení třídy osiva u jedlého hrachu nesmí příměs překročit 1 % feromonový lapač poškozená semena s drtí, trusem a předivem
Obaleč hrachový monitoring a práh škodlivosti monitoruje se letová aktivita samců pomocí feromonových lapáků Deltastop CN termín pozorování je stanoven od 20. května do žluté zralosti (83 85 BBCH) pozorování a odpočty se zahájí v 1. den letové aktivity obaleče den letové aktivity = 16,3 h. do 19,3 h. minimálně 18 0 C chladnější dny se nepočítají úlovky se kontrolují 2 týdně hodnotí se počet - přírůstek samců na 1 lapák za 1 den feromonový lapák dospělec obaleče hrachového
OCHRANA před obalečem hrachovým kritický počet: 5 imag na lapač a jeden den letové aktivity preventivní ochrana spočívá v hluboké orbě sklizeného pole a v zakládání nových porostů co nejdál od loňských porostů hrachu housenky jsou do určité míry parazitované (odhad max. 5 %) blanokřídlými parazitoidy z čeledi Braconidae
Škůdci pícnin vojtěška a jetel luční
Potenciální škůdci pícnin klopuška světlá klopuška chlupatá třásněnka vojtěšková listopasi rodu Sitona plodomorka vojtěšková nosatčíci rodu Apion
Listopasi rodu Sitona - bionomie listopasi rodu Sitona šedohnědí brouci 4 5 mm dlouzí, přezimují na víceletých pícninách brouci žír na listech, kladou vajíčka na půdy či na list bílé larvy, 6 mm dlouhé, žijí na kořenovém systému vojtěšky, vyžírají bakteriální hlízky, kořeny kuklí se v půdě, brouk se líhne v červenci jedna generace za rok
oškození Poškození vzcházejícího porostu brouci okusují okraje listů, které mají typické zejkování larvy vyžírají bakteriální hlízky, poškozené kořeny mohou být napadeny houbovými chorobami kodlivost každoroční škody na vzcházejících rostlinách žírem brouků škody zejména za suchého a teplého počasí typický žír brouků na vojtěšce
Listopas pruhovaný (Sitona humeralis)
Ochrana vzcházejícího porostu Listopas čárkovaný (Sitona lineatus) práh škodlivosti 5 až 10 brouků na 100 rostlin vzcházející vojtěšky pro jetel luční není stanoven preventivní ochrana spočívá ve včasném setí (březen) kroky vedoucí k vyšší úrovni nodulace kořenů rhizobiálními hlízkami zakládání porostů s dostatečnou izolační vzdáleností od starších porostů vojtěšky nebo jetele přirození nepřátelé jsou lumci a lumčíci, kteří parazitují na larvách listopasů střevlíci a drabčíci požírají vajíčka listopasů
Střevlíkovití predátoři šídlatec lesklý (Bembidion lampros ) střevlíček měděný (Poecilus cupreus) střevlíček Agonum dorsale kvapník plstnatý (Pseudoophonus rufipes)
Účinnost hmyzích predátorů při likvidaci vajíček listopasů na vojtěšce Průměrný počet vajíček zlikvidovaných za 24 h. Druh predátora 1. rok sledování 2. rok sledování Bembidion lampros 13,0 22,7 Agonum dorsale 53,0 50,9 Amara spp. 32,3 22,7 Philonthus spp. 15,9 19,2
Kyjatka hrachová Acyrthosiphon pisum přezimuje vajíčko na víceletých pícninách líhne se zakladatelka, která rodí bez oplodnění živé larvy, které dospívají v bezkřídlé a později i okřídlené samičky tyto se dál množí partenogeneticky a živorodě za optimálních podmínek (10 0 až 20 0 C a vlhkosti vzduchu 70 %) se kyjatka hrachová velmi rychle množí a může dojít ke její gradaci kyjatka hrachová
Kyjatka hrachová - ochrana k potlačení gradace dochází při vyšších teplotách a nízké relativní vzdušné vlhkosti (málo se množí) pomocí predátorů a parazitoidů (larvy pestřenek, zlatooček, dravé ploštice, entomofágní slunéčka, mšicomaři a další) zlatoočka rodu Chrysopa pestřenka pruhovaná dravá ploštice r.nabis larva slunéčka sedmitečného
slunéčko sedmitečné dravá ploštice rodu Nabis - lovčice dravá larva pestřenky pestřenka hrušňová
Klopušky (Miridae) na semenné vojtěšce škodí nymfy i dospělci sáním na generativních orgánech vojtěšky na škodách se podílí zejména klopuška světlá, klopuška chlupatá, klopuška černá a klopuška polní klopušky chlupatá (Lygus rugulipennis) klopuška světlá (Adelphocoris lineolatus)
Klopuška světlá vývoj škůdce dospělec je 7-9 mm velký, ze spodu zelený, polokrovky hnědé a na předohrudi dvě černé skvrny přezimuje jako vajíčko ve stoncích hostitelských rostlin, první nymfy se líhnou v polovině května nymfy se pětkrát se svlékají, první dospělci koncem května a začátkem června samičky 1.generace kladou vajíčka a od poloviny června se líhne 2.gen 2. generace v červnu a v červenci, která škodí na druhé semenné seči na podzim kladena vajíčka do stonků k přezimování klopuška světlá kopuška chlupatá
Klopušky na semenné vojtěšce posátá poupata a květy opadávají sáním na luscích se zvyšuje podíl zaschlých a nevyvinutých semen totální sprchnutí generativních orgánů zaschlá květní poupata od sání klopušek
Klopušky na vojtěšce indikace a ochrana práh škodlivosti před květem 150 ploštic (nymf i dospělců) na 100 smyků v dokvétajících porostech (po migraci ploštic z okolních sklizených či dozrávajících ploch) 250 ploštic (nymf i dospělců) na 100 smyků dodržovat izolační vzdálenost od starších semenných porostů (min. 500 až 1000 m) nízké strniště a dokonalá sklizeň posklizňových zbytků, ve kterých přezimují vajíčka klopušek
Plodomorka vojtěšková Contarinia medicaginis přeměňuje květy vojtěšky v cibulovité hálky škodí druhá generace na vojtěšky z 2. seče na semeno ochrana se dělá dle dlouhodobé prognózy (půdní výkopky) a průběhu povětrnostních podmínek signalizace ošetření dle hálek v době květu 2. seče v loňském roce (10 20 %) prognóza 200 larválních zámotků na m 2 a dostatečně teplo a vlhko larvy plodomorky vojtěškové cibulovité hálky plodomorky vojtěškové
Bejlomorka vojtěšková Dasineura medicaginis bejlomorka vojtěšková přeměňuje vegetativní pupeny vojtěšky v hálky výskyt se sleduje pomocí výkopků prognóza 400 a více larválních zámotků na m 2 a dostatečně teplo a vlhko práh škodlivosti 1,5 hálky na lodyhu hálka vegetativního pupenu larvy bejlomorky vojtěškové
Ochrana před bejlomorkovitými vojtěšku vysévat na pozemcích s lehčí půdou, na vyvýšených a návětrných polohách první seč semenné vojtěšky a seče vojtěšky ke krmení uskutečnit nejpozději při zakvétání významný agrotechnický zásah je vláčení po první seči tam, kde jsou problémy s výskytem bejlomorkovitých tímto zásahem lze úspěšně snížit počet larválních zámotků a kukel, které jsou ve vrchní vrstvě půdy dochází k prosušení půdy a plodmorky, které mají velký nárok na vlhkost i určitou teplotu, hynou živný a hnízdní pás ve vojtěšce
Jetel luční a jeho hmyzí škůdci istopasi rodu Sitona Listopas jetelový Sitona hispidulus Listopas rýhovaný Sitona sulcifrons Listopas čárkovaný Sitona lineatus Listopas zdobený Sitona macularius listopasi r.sitona klopuška světlá osatčíci rodu Apion Nosatčík obecný Apion apricans Nosatčík jetelový Apion trifolii nosatčík jetelový
listopasi a poškozený jetel jejich žírem
Nosatčíci rodu Apion nosatčík obecný a nosatčík jetelový brouci obou druhů jsou černí, lesklí a nohy jsou částečně žluté bionomie je obdobná:přezimují brouci, na jaře migrují do porostů jetele, kde provádí úživný žír samičky kladou vajíčka do nerozkvetlých zelených hlávek larvy se živí na bazálních částech jednotlivých kvítků po dokončení svého vývoje se kuklí v hlávce a brouci nové generace se líhnou od poloviny června, v červenci i v srpnu oba druhy mají jednu generaci
Nosatčíci poškození a škodlivost Poškození brouci svým žírem způsobují typické proděravění listů drobnými dírkami larvy žírem poškozují jednotlivé kvítky v jetelové hlávce, během svého vývoje zničí průměrně 7-11 kvítků Škodlivost žír brouků je hospodářsky bezvýznamný larvy způsobují významné škody na semenných porostech jetele lučního žír nosatčíků na listech
larva nosatčíka imago nosatčíka rodu Apion odkvetlá jetelová hlávka kukla nosatčíka rodu Apion
Ochrana před nosatčíky na jeteli lučním Krátkodobá prognóza před květem první seče 350 brouků na 100 smyků Práh škodlivosti před květem druhé seče 200 brouků na 100 smyků OCHRANA jetel pěstovaný na semeno se nemá sít poblíž skladů sušeného jetele ani v blízkosti starších porostů jetele určených k zaorání vhodné je také ponechat z první seče pás jetele pro vykladení nosatčíků a po odkvětu jej zlikvidovat přirozenými nepřáteli nosatčíků jsou především blanokřídlí parazitoidi a entomopatogenní houby nosatčíci na jetelové hlávce larvy a kukly nosatčíků
Hraboš polní Microtus arvalis hraboš polní je žlutavé nebo popelavě šedohnědý hlodavec s délkou 9 až 11 cm hraboš se zdržuje pohromadě, každý jedinec si buduje vlastní noru a vznikají kolonie množí se od jara až do zimy má 6 až 8 vrchů během roku s 4 až 8 mláďaty mláďata dorůstají týž rok a jsou plodná mimořádná rozmnožovací schopnost - typický gradační škůdce Poškození: listy rostlin okousány, rostliny podkousány, nory spojené chodníčky Škodlivost: polyfág, kromě polních plodin napadá kořeny stromů a keřů, v letech přemnožení porosty zničí
Hraboš polní indikace výskytu podle počtu užívaných východů z nor na hektar: novější metoda využívá sčítání výhrabků a počtu užívaných nor (jaro, léto,podzim) 4 průchody porostem délka100 m a šířka 2,5 m x 1= na ha výhrabky (při budování hnízda) užívaná nora (čerstvé zbytky potravy, trusu, východ ohlazený), neužívaná nora: bez trusu, u vchodu pavučiny aj. - pro vojtěšku střední výskyt - jaro 50 až 200, léto 210 až 610 a podzim 410 až 2 010 kalous ušatý
Ochrana porostů před hrabošem polním včasná střední a hluboká orba působí jako regulační faktor k ničení hnízd, zatím co bezorebné systémy obdělávání půdy působí na vývoj populací hraboše polního příznivě podpora přirozených predátorů hraboše polního je založena na zlepšování hnízdních podmínek, úpravou krajinných prvků, výsadbou remízů, zřizováním biokoridorů a umísťováním berliček nejvíce se uplatňují: káně lesní a rousná poštolka obecná, sova pálená, kalous ušatý a kalous pustovka hraboš polní Microtus arvalis
Hraboš polní biologická ochrana kalous ušatý v potravě 96 % až 98 % hraboš polní hnízdí konec února až konec března spotřeba hrabošů za 24 h. - dospělci průměrně 4,2 4,4 ks hraboše - mláďata 0,3 2,8 hrabošů podpora hnízdní podložky
Hraboš polní biologická ochrana- poštolka obecná v potravě 80 % hraboše polního hnízdí duben až květen spotřeba hrabošů za 24 hodin: - dospělci: 3-4 hraboši - mláďata: 0,3 2,8 hrabošů podpora: umělá hnízda (hnízdní budky, barely, podložky aj.)
Hraboš polní biologická ochrana káně lesní, káně rousná do 74 % hraboš polní v potravě udržení dravce na pícninách od listopadu do února posedy - berličky káně lesní
DĚKUJI ZA POZORNOST