Zaměstnávání cizinců v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Zaměstnávání cizinců v ČR Bakalářská práce Autor: Mgr. Magda Dubrovská Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Josef Dočkal Praha duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Ve Vyškově dne 12. dubna 2010 Mgr. Magda Dubrovská

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá otázkou zaměstnávání cizinců v České republice. Je zaměřena na vymezení základních principů trhu práce a postavení cizinců na tuzemském trhu práce, dále na analýzu postupu při zaměstnávání cizinců a uvedení situace a zkušeností se zaměstnáváním cizinců v regionu okresu Vyškov. Cílem je nastínit problematiku zaměstnávání cizinců v České republice v souladu s platnou právní úpravou, možnostmi a problémy pracovního uplatnění zahraničních zaměstnanců. Z popsaných skutečností vyplývá, že v současné době je problematika zaměstnávání cizinců velmi citlivá, zejména v souvislosti s velkými dynamickými změnami na trhu práce. Klíčová slova: zaměstnanost, cizinci, trh práce, EU/EHP, EURES, zelená karta, povolení k zaměstnání, agentura práce, nelegální zaměstnávání, Vyškov. Annotation This thesis deals with the problem of employing foreigners in the Czech Republic. The main focus is on defining the basic principles of the labour market and the position of foreigners on the domestic labour market. The work also includes the analysis of the process used for the employment of foreigners and introduces the situation and experience with the employment of foreigners in the region of Vyškov. The aim of this work is to outline the issue of employing foreigners in the Czech Republic in accordance with valid law regulations, possibilites and problems of employability of foreigners. With respect to all the facts mentioned above it is clear that nowadays the issue of employing foreigners is very sensitive, especially in the context of large dynamic changes in the labour market. Keywords: employment, foreigners, labour market, EU/EHP, EURES, green card, employment permit, job agency, illegal employment, Vyškov.

Obsah Úvod... 6 1 Vymezení základních pojmů v oblasti zaměstnanosti... 8 2 Základní principy trhu práce v České republice a zaměstnávání cizinců... 12 2.1 Postavení cizinců na trhu práce v České republice... 12 2.2 Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí... 17 2.2.1 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska... 17 2.2.2 Evropské služby zaměstnanosti EURES... 18 2.2.3 Zaměstnávání zahraničních občanů bez povolení k zaměstnání/zelené karty... 21 2.2.4 Zaměstnávání zahraničních občanů z třetích zemí (země mimo EU/EHP a Švýcarsko)... 22 2.2.5 Dočasné přidělení zaměstnance agentury práce - cizince k výkonu práce u uživatele... 25 2.2.6 Zahraniční pracovníci, podnikající či pracující na území ČR bez nutnosti povolení k zaměstnání... 25 3 Postup při zaměstnávání cizinců v ČR... 27 3.1 Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska... 27 3.2 Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců... 27 3.3 Povinnosti cizince při realizaci jeho zaměstnání v ČR... 29 3.3.1 Povolení k zaměstnání... 29 3.3.2 Prodloužení povolení k zaměstnání... 31 3.3.3 Platnost povolení a odejmutí povolení k zaměstnání/správní delikty... 31 3.4 Zelené karty v České republice... 32 3.5 Nelegální zaměstnávání cizinců... 35 3.5.1 Možnosti prevence nelegálního zaměstnávání cizinců... 36 4 Zaměstnanost a cizinci v okrese Vyškov... 39 4.1 Celková charakteristika okresu Vyškov... 39 4.2 Zaměstnanost a volná pracovní místa v okrese Vyškov... 40 4.3 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Vyškov... 41 4.4 Cizinci v okrese Vyškov a jejich zaměstnávání (postavení na trhu práce)... 42 4.5 Zkušenosti se zaměstnáváním cizinců v okrese Vyškov... 45 4

Závěr... 48 Seznam použité literatury... 50 Seznam použitých zkratek... 52 Seznam příloh... 53 Zadání bakalářské práce 5

Úvod Cílem mojí bakalářské práce je nastínit problematiku zaměstnávání zahraničních pracovníků na trhu práce v České republice v souladu s platnou právní úpravou, možnostmi a problémy pracovního uplatnění cizinců. Zaměstnávání zahraničních občanů v České republice za několik posledních let prošlo významnými změnami v souvislosti s dynamickým pohybem pracovních sil na trhu práce. Zatímco v předcházejících letech bylo možné sledovat narůstající počty cizinců, pracujících v tuzemsku, protože zaměstnavatelé nebyli schopni ve spolupráci s úřady práce obsadit svá volná pracovní místa uchazeči či zájemci o zaměstnání z řad občanů České republiky, tak v posledním roce se situace dramaticky změnila. Vzhledem k celkové hospodářské krizi a recesi, která postihla řadu regionů, mnoho zaměstnavatelských subjektů i samotných občanů, postupně docházelo ke zhoršování situace na trhu práce, úbytku volných pracovních míst, zvyšování míry nezaměstnanosti a celkové špatné ekonomické prognóze. Tyto skutečnosti měly podstatný vliv i na otázky spojené se zaměstnáváním zahraničních pracovníků a postavily cizince do nepříznivé pracovní i životní situace. Během krátké doby již nebylo nebo není možné mnohé nadále zaměstnávat a tomu odpovídají i některé statistické údaje v počtech zaměstnávaných cizinců. Toto téma bakalářské práce jsem si zvolila záměrně proto, že v současné době pracuji na úřadu práce a tak mám možnost problematiku zaměstnávání cizinců poznat nejen z pozice správního orgánu, který vykonává státní správu v oblasti aplikace zákona o zaměstnanosti, ale poznat i problémy zaměstnavatelů a žadatelů o vydání povolení k zaměstnání. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř stěžejních kapitol a následně do podkapitol. První část práce je zaměřena na úvod do popisované problematiky, vymezení základních pojmů a vztahů a vymezení zákonných podmínek pro otázky zaměstnanosti v České republice. V druhé části práce jsou popsány základní principy trhu práce v České republice a zaměstnávání zahraničních pracovníků, jejich postavení na tuzemském pracovním trhu a přehled vývoje v oblasti zahraniční zaměstnanosti v ČR. 6

Třetí část práce je zaměřena na detailní rozbor postupu při zaměstnávání cizinců, a to z pohledu zaměstnavatele i cizince při realizaci jeho zaměstnání v České republice, včetně procedury povolování zaměstnání cizinců za stanovených podmínek. V této části práce je dále popsán institut zelených karet, které byly zavedeny díky legislativním změnám na trhu práce od 1.1.2009. Součástí obsáhlé kapitoly jsou i problémy nelegálního zaměstnávání cizinců a možnosti, jak těmto problémům čelit. Kapitola čtyři je pak zaměřena na konkrétní informace o zaměstnanosti a cizincích včetně situace na trhu práce ve vybraném regionu, s důrazem na analýzu stavu v zaměstnávání cizinců na vybraném úřadu práce, a to Úřadu práce ve Vyškově. V závěru si dovoluji shrnout problematiku zahraniční zaměstnanosti v České republice a formulovat možná doporučení pro operativní využití a možnosti změny současné nepříznivé situace v zaměstnávání cizinců na trhu práce. Součástí bakalářské práce jsou vzory formulářů v oblasti zahraniční zaměstnanosti, například tzv. informační karty pro občany EU/EHP a Švýcarska a dále formuláře žádostí, které pro realizaci legálního zaměstnání v České republice a v souladu s legislativní úpravou musí cizinec u příslušného úřadu práce vyřídit, a to žádost cizince o povolení/prodloužení povolení k zaměstnání na území ČR, vyjádření zaměstnavatele k této žádosti nebo sdělení zaměstnavatele o nenastoupení/předčasném ukončení zaměstnání cizince. 7

1 Vymezení základních pojmů v oblasti zaměstnanosti Zaměstnáváním se rozumí určitá forma vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy se zaměstnanec podílí na plnění úkolů zaměstnavatele. Zaměstnávání můžeme také charakterizovat jako činnost prováděnou na základě smluvního vztahu formálně upraveného nejčastěji pracovní smlouvou. 1 Nejlépe je tento vztah charakterizován v ustanovení 38 odst. 1, písmene a) a b) zákoníku práce, podle kterého je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které vyplývají z pracovního poměru. Základní úprava právních vztahů při zaměstnávání občanů i zaměstnávání cizinců na území České republiky je dána ve výše citovaném zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a v zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o zaměstnanosti. Problematiku cizinců a podmínek jejich vstupu na území ČR, podmínek pobytu na našem území a vycestování upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osoby v pracovněprávních vztazích a též v obdobných pracovních vztazích. Za tuzemského zaměstnavatele je považována i zahraniční právnická nebo fyzická osoba, která v České republice dlouhodobě podniká a je povinně zapsána v obchodním rejstříku. Pokud je takovým zaměstnavatelem fyzická osoba, která je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo jiného státu Evropského hospodářského prostoru, tuto povinnost zápisu do obchodního rejstříku nemá. Tuzemským zaměstnavatelem je i fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svoji potřebu zaměstnává někoho jiného. 2 1 STEINICHOVÁ, L. Zaměstnávání cizinců před vstupem ČR do EU. Praha : Pragoeduca, 2003, s. 9. 2 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 11. 8

Zahraničním zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky, která na našem území trvale nepodniká, své zaměstnance však do ČR vysílá za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. Takto vyslaní zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu k tomuto zahraničnímu zaměstnavateli a po provedení práce, na kterou byli tímto zaměstnavatelem vysláni, se vracejí zpět. Za náležitosti, které jsou spojeny s tímto vysíláním zaměstnanců, odpovídá právnická nebo fyzická osoba na území ČR, k níž bude cizinec zahraničním zaměstnavatelem vyslán. 3 Cizinec je definován v zákoně o zaměstnanosti jako fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska ani jeho rodinným příslušníkem a také osoba bez státní příslušnosti. Cizinec, který má trvalý pobyt na území České republiky, má stejná práva v oblasti zaměstnanosti jako občan ČR, takže nepotřebuje povolení k zaměstnání a při výběru zaměstnání není nijak omezován. Výjimkou jsou profese, u kterých se pro jejich výkon vyžaduje české státní občanství. Stejně se pohlíží také na cizince, který požívá dočasné ochrany podle zvláštního zákona. 4 Nelegální práce cizince je taková práce, kterou cizinec nevykonává pro fyzickou nebo právnickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby anebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, případně bez takového povolení (pokud je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno). Za nelegální práci je považována i činnost či práce v rozporu s vydanou zelenou kartou nebo bez zelené karty, pokud je tato karta vyžadována. 5 Bydlištěm se pro účely zákona o zaměstnanosti rozumí: a) u cizince, který není občanem EU/EHP nebo jeho rodinným příslušníkem, ani rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa místa jeho trvalého pobytu na území ČR; b) u cizince, který je občanem EU/EHP nebo jeho rodinným příslušníkem, anebo rodinným příslušníkem občana ČR, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území ČR obvykle zdržuje. 3 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 11. 4 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 12. 5 LEIBLOVÁ, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem včetně prováděcích předpisů k 1.4.2009. Olomouc : ANAG, 2009, s. 98. 9

Státní správu v oblasti zaměstnanosti a státní politiky zaměstnanosti vykonávají v České republice podle ustanovení 2 odst. 3 zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen ministerstvo ), které podle ustanovení 6 zákona o zaměstnanosti řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, současně podle výše citovaného zákona mimo jiné soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, přijímá opatření na ovlivnění nabídky a poptávky práce a přijímá také opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí. Působnost ministerstva je dána také k zabezpečování rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráce v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropským společenstvím, dále podle ustanovení 6 odst. 1, písmeno h) zákona o zaměstnanosti spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu, stanovuje podmínky pro realizaci zahraničního zaměstnávání v souladu s předpisy Evropské unie a mezivládními dohodami. Nedílnou součástí působnosti ministerstva je pro účely zaměstnanosti také vedení centrálních evidencí zájemců o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst, cizinců, volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty a dalších evidencí a také výkon kontrolní činnosti v rozsahu zákona o zaměstnanosti, včetně ukládání sankcí ve formě pokut. Nezbytná je také spolupráce při výkonu státní správy i s jinými resorty, a to zejména s Ministerstvem vnitra ČR v oblasti aplikace zákona o pobytu cizinců na území České republiky, kdy podle ustanovení 106 odst. 1 tohoto zákona jsou úřady práce povinny neprodleně písemně oznámit policii zjištěnou skutečnost, že cizinec je zaměstnáván bez povolení k pobytu i bez zelené karty, pokud nenastoupil na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání, pokud bylo cizinci odejmuto povolení k zaměstnání nebo v případě ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo zelená karta. 6 V oblasti realizace povolování režimu zelených karet, popsaných v podkapitole 3.4, je žádoucí spolupráce s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. 6 LEIBLOVÁ, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem včetně prováděcích předpisů k 1.4.2009. Olomouc : ANAG, 2009, s. 90. 10

Úřad práce je podle ustanovení 7 zákona o zaměstnanosti správním úřadem, přičemž místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém má být zaměstnávání vykonáváno, nebo bydlištěm fyzické osoby. Podle ustanovení 8 výše citovaného zákona úřad práce mimo jiné soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění nabídky a poptávky práce, spolupracuje se správními úřady, územně samosprávnými celky, zaměstnavateli a dalšími subjekty při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a zaměstnaností, přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži i ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob, zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, poskytuje příspěvky z prostředků APZ a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Úřad práce dále zprostředkovává svým uchazečům zaměstnání na celém území České republiky a v případech stanovených mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament České republiky souhlas a kterou je ČR vázána, mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území ČR. Zaměstnání do zahraničí lze zprostředkovat jen se souhlasem uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Pro účely zaměstnanosti úřad práce také vede evidenci volných pracovních míst, evidenci zájemců a uchazečů o zaměstnání, evidenci cizinců a údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem (MPSV), poskytuje poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti. 11

2 Základní principy trhu práce v České republice a zaměstnávání cizinců 2.1 Postavení cizinců na trhu práce v České republice Trh práce je jako každý jiný trh charakterizován nabídkou a poptávkou, v tomto případě po pracovní síle, kde zaměstnavatelé nabízejí práci zaměstnancům za smluvenou mzdu (odměnu). Na trhu práce se tak střetávají zájemci o zaměstnání, což mohou být občané České republiky či zahraniční zaměstnanci a současně ti, kteří takové zájemce poptávají. Pozice cizích státních příslušníků a proces jejich integrace v jednotlivých zemích Evropské unie je velmi rozdílný. Vstup na konkrétní trh práce je v mnoha případech problematický a cizinec se potýká s celou řadou znevýhodnění. Může se jednat o mnoho faktorů, např. o jazykovou bariéru, neznalost kulturního a sociálního prostředí a místních podmínek nebo neznalost příslušné legislativy, což cizince může handicapovat a předurčovat k celkovému vyloučení z integračního procesu v přijímající zemi. Jejich faktické začlenění na pracovním trhu je ovlivňováno jak aktuální situací na trhu práce, tak i charakterem pracovní síly. Poptávka po zahraniční pracovní síle směřuje k těm pracovním pozicím, které je velmi obtížné nebo nemožné obsadit domácími pracovníky. Jedná se především o pracovní místa s nízkou mzdou, specifickými pracovními podmínkami nebo požadavky zaměstnavatelů. 7 Vývoj a změny na pracovním trhu v České republice v posledních letech ukazovaly, že zaměstnavatelé ve stále vyšší míře zaměstnávali pracovníky ze zahraničí. Trend neustálého poklesu nezaměstnanosti způsobil rostoucí počet volných pracovních míst, které nebyly obsazovány nezaměstnanými, evidovanými na úřadech práce, ale právě cizinci, a to zejména v manuálních a odborných profesích. Zahraniční zaměstnanost směřovala především do soukromého sektoru, a to do firem a organizací různých velikostí a oborů. 8 Podle statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí působilo na českém trhu práce k 31.12.2008 celkem 284 551 zahraničních pracovníků, z toho 94 786 žen. 7 RÁKOCZYOVÁ, M. a kol. Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v ČR a jejich role v procesu sociální integrace. Praha : VÚPSV, 2007, s. 14-15. 8 RÁKOCZYOVÁ, M. a kol. Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v ČR a jejich role v procesu sociální integrace. Praha : VÚPSV, 2007, s. 17. 12

V předcházejícím roce 2007 to bylo 240 242 zahraničních pracovníků, z toho 78 836 žen. Z uvedených čísel je patrné, že během roku 2008 došlo k navýšení počtu zahraničních pracovníků na trhu práce v ČR o 44 309 osob. 9 Z celkového počtu zahraničních pracovníků mělo k 31.12.2008 celkem 128 934 cizinců povolení k zaměstnání, dále 14 516 cizinců, kteří nepotřebovali povolení k zaměstnání a 141 101 osob byli občané EU/EHP a Švýcarska. 10 Od konce roku 2008 však docházelo k celosvětové hospodářské a ekonomické recesi, k masivnímu nárůstu nezaměstnanosti, nárůstu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo a snížení celkového počtu volných pracovních míst. Tento stav je patrný i na trhu práce v České republice. V průběhu roku 2009 tak počet volných pracovních míst ohlášených úřadům práce, která jsou zaměstnavatelé ochotni obsadit cizinci, postupně stále klesá. Za deset měsíců roku 2009 ubylo na tuzemském pracovním trhu celkem 20 515 těchto pracovních míst. Logickým vyústěním pak bylo ztížení pracovního uplatnění pro zahraniční pracovníky a zpřísnění pravidel pro jejich zaměstnávání. Při rozhodování o působení cizinců na tuzemském pracovním trhu úřady práce zohledňují především osobní situaci cizinců a činí opatření s cílem předcházet problémům, aby se v České republice cizinec dostal do finanční tísně. Proto před nově příchozími upřednostňují cizince, kteří zde již pobývají a mají určité zázemí. Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na aktuální potřeby trhu práce, spolupracuje s jinými resorty, zástupci občanské společnosti, jako jsou zaměstnavatelé, odbory či nevládní neziskové organizace. Snahou a cílem je zajistit, aby v České republice cizinci pracovali legálně a za přijatelných podmínek a zamezilo se jejich zneužívání. Z přehledu Ministerstva práce a sociálních věcí o zaměstnanosti zahraničních občanů dále vyplývá, že na území České republiky k 30.9.2009 představoval jejich počet 243 510 osob a postupně docházelo k neustálému nárůstu. Zaměstnanost zahraničních občanů dle klasifikace zaměstnání (KZAM) představovala k tomuto datu celkem 137 418 občanů EU/EHP a Švýcarska a 106 092 cizinců ze třetích zemí. 9 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nelegální zaměstnávání cizinců. 13.1.2010. [cit. 20.2.2010]. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/8087. 10 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nelegální zaměstnávání cizinců. 13.1.2010. [cit. 20.2.2010]. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/8087. 13

Jejich největší počet byl zařazen do třídy 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, dále se ve velkém počtu vyskytují profese zahraničních pracovníků, zařazené ve třídě 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) a následují profese dle KZAM ve třídě 8 obsluha strojů a zařízení. Tabulka č. 1: Přehled zaměstnanosti zahraničních občanů na území ČR Rok Počet občanů Rok Počet občanů 1993 51585 2001 103652 1994 72080 2002 101179 1995 111859 2003 105738 1996 143246 2004 107984 1997 130767 2005 151736 1998 111247 2006 181075 1999 93466 2007 240242 2000 103647 2008 284551 30.9.2009 243510 Pramen: BOUŠKOVÁ, P. Prezentace zahraniční zaměstnanosti. Praha : MPSV, 2009, s. 18. Obecně lze konstatovat, že cizinci se ve zvýšené míře usazují převážně ve velkých městech a zejména v průmyslových oblastech. Zde jednoznačně převažuje Praha a Středočeský kraj. Jedním z důvodů byla i dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v Praze a celém Středočeském kraji. V těchto lokalitách současně docházelo v předcházejících letech zejména ke stavebnímu boomu, který vyžadoval potřebu značného počtu pracovníků. Vzhledem k tehdejší nízké míře nezaměstnanosti však nebylo možné prostřednictvím úřadů práce zajistit takový počet tuzemských zaměstnanců, a proto byl faktický nedostatek těchto pracovních sil řešen zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Obdobná situace byla v roce 2008 i v jiných regionech ČR, ale ne v tak masivním měřítku jako v hlavním městě a okolí. Část zahraničních pracovníků pracovala v řádném pracovním poměru, jiní využili legislativní možnosti a stali se členy družstev, což jim schvalovací proces na úřadech práce značně usnadnilo. Zejména proto, že v tomto případě se při schvalování žádostí o povolení k zaměstnání posuzovala především situace na trhu práce v daném regionu, možnost nabídky a poptávky po pracovní síle, podíl požadovaných profesí vůči základním údajům o nezaměstnanosti, analýza možných potenciálně uplatnitelných uchazečů, kdy nezbývalo úřadům práce než ve většině případů vydat kladná stanoviska k povolení zaměstnání cizincům. Značné množství nově vytvářených pracovních míst nebyly úřady práce schopny obsazovat tuzemskými uchazeči o zaměstnání, ať už z důvodu nesplnění kvalifikačních 14

předpokladů, druhu a povahy vykonávané práce, jejího mzdového ohodnocení nebo z hlediska požadovaných počtů pracovníků. V jednotlivých krajích pak procentní zastoupení zahraničních pracovníků představuje největší koncentraci cizinců v Praze (38 %), dále pak ve Středočeském kraji (16 %) a v Jihomoravském kraji (11 %), přičemž situace v ostatních krajích je maximálně do 10 % těchto pracovníků, což vysvětluje následující graf. Graf č. 1: Zastoupení zahraničních pracovníků na území krajů ČR - stav k 30.9.2009 Pramen: BOUŠKOVÁ, P. Prezentace zahraniční zaměstnanosti. Praha : MPSV, 2009, s. 20. Zastoupení zahraničních občanů na území České republiky k 30.9.2009 z pohledu jednotlivých zemí představuje největší počet 97 326 osob ze Slovenska, 67 301 osob Ukrajiny, 19 717 Poláků a ostatní země jsou zastoupeny v podstatně menších počtech. Tento stav je dán zejména tím, že v oblasti přeshraniční spolupráce jsou v ČR zaměstnáváni občané sousedních států. Počet zahraničních zaměstnanců ze vzdálenějších zemí, například z Moldavska nebo Mongolska překročil hranici pěti tisíc osob, přičemž státy, které nejsou v přehledu vyjmenovány, mají v České republice zastoupení vlastními občany dohromady v počtu 22 879 cizinců, což je patrné v grafu, uvedeném níže. 15

Graf č. 2: Zastoupení zahraničních občanů na území ČR podle států stav k 30.9.2009 Pramen: BOUŠKOVÁ, P. Prezentace zahraniční zaměstnanosti. Praha : MPSV, 2009, s. 25. Cizinci mají různé důvody, pro které přicházejí do České republiky a počet dlouhodobě nebo trvale usazených cizinců v ČR od počátku 90. let plynule roste. V posledních letech jejich počty představují přes tři procenta obyvatelstva a Česká republika patří mezi země s relativně nízkým podílem cizinců. 11 Nejčastějším účelem pobytu cizinců je zaměstnání, což je patrné zejména u mužů (40 %), dalším důvodem je pobyt za účelem sloučení rodiny s dominantnějším zastoupením žen, větší počty cizinců pobývaly v ČR za účelem podnikání na základě vydaného živnostenského oprávnění nebo za účelem usídlení (na základě povolení k trvalému pobytu). Občané zemí, sousedících s Českou republikou, se logicky soustřeďují v blízkosti státních hranic, občané Ukrajiny jsou významněji zastoupeni zejména v hlavním městě, Středočeském a Jihomoravském kraji, Vietnamci v česko-německém pohraničí. 12 Podle posledních dostupných informací Ministerstva práce a sociálních věcí celková zaměstnanost cizinců k 31.12.2009 činila 318 462 osob, přičemž více než 70 % těchto cizinců bylo evidováno úřady práce (230 709 osob). Jednalo se o cizince v postavení 11 HOLÁ, B. a kol. Cizinci v České republice 2008. Praha : ČSÚ, 2008, s. 25. 12 HOLÁ, B. a kol. Cizinci v České republice 2008. Praha : ČSÚ, 2008, s. 26. 16

zaměstnanců a podle zákona o zaměstnanosti také o ty zahraniční zaměstnance, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové družstev či jako členové statutárních orgánů obchodních společností a družstev, a přitom se kromě účasti na řízení společnosti věnovali plnění tzv. běžných úkolů. Zbylých 87 753 cizinců, tj. 27,6 % všech zaměstnaných cizinců, mělo platné živnostenské oprávnění. Za první měsíce roku 2010 je situace v počtech zahraničních zaměstnanců na trhu práce v České republice zatím taková, že úřady práce evidovaly okolo 222 719 cizinců, z toho největší skupinu osob představovali občané Slovenské republiky (95 959 osob), dále pak občané Ukrajiny (54 303 osob) a občané Polska (20 128 osob). 2.2 Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí 2.2.1 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska Problematiku zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí upravuje především zákon o zaměstnanosti v části čtvrté. Podle ustanovení 85 tohoto zákona se pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí za cizince nepovažují občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané ČR (ustanovení 3 odst. 2 ZoZ). Rodinní příslušníci občana České republiky, kteří nejsou státními příslušníky ČR ani jiného členského státu EU, mají rovněž stejné právní postavení jako občané ČR, pokud zákon o zaměstnanosti nestanoví jinak. 13 Stejné právní postavení jako občané ČR mají také občané států EHP a občané Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Rodinným příslušníkem občana EU/EHP a Švýcarska se bez ohledu na státní příslušnost rozumí jeho manžel nebo manželka, registrovaný partner či partnerka, a jejich děti, jsou-li mladší 21 let nebo pokud jsou na něm závislí, dále pak vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě občana EU/EHP a Švýcarska a jeho manžela nebo manželky; registrovaného partnera/partnerky. 14 Občané Evropské unie mohou užívat práva volného pohybu osob, takže pro uplatnění na trhu práce v České republice nepotřebují povolení k zaměstnání ani povolení 13 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 13. 14 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 13-14. 17

k pobytu. Rodinný příslušník, který není občanem EU/EHP ani Švýcarska, však musí předložit příslušnému úřadu práce doklad o tom, že je rodinným příslušníkem občana EU/EHP nebo Švýcarska. Pokud nastane situace, že občan členského státu EU/EHP nebo Švýcarska přijde v ČR o zaměstnání, může se přihlásit na příslušném úřadu práce podle místa svého bydliště a registrovat se jako uchazeč o zaměstnání. Jestliže takový občan splní podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti jako občan ČR, náleží mu taktéž podpora v nezaměstnanosti. V této souvislosti je nutné dodat, že zaměstnavatel, ke kterému jsou občané EU/EHP nebo Švýcarska a jejich rodinní příslušníci svým zaměstnavatelem vysláni, je povinen nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat úřad práce, který je příslušný podle místa výkonu práce. Tuto oznamovací povinnost musí zaměstnavatel splnit i po ukončení zaměstnání, a to nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání. 15 2.2.2 Evropské služby zaměstnanosti EURES Základním posláním sítě EURES (EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti) je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil v rámci Evropské unie (27 států) a Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) včetně Švýcarska a dalších partnerských organizací. Existence EURES umožňuje poskytovat veřejné služby, informace a poradenství v oblasti zaměstnanosti, a to občanům (zájemcům o práci v zahraničí) i zaměstnavatelům (zájemcům o zaměstnání zahraničního pracovníka ze zemí EU/EHP nebo Švýcarska) v rámci celého společenství v oblasti zaměstnanosti. EURES evropský portál pracovní mobility je základnou všech databází, s nimiž EURES pracuje. Tento systém byl založen v roce 1993 nařízením Evropské komise 2434/92 ze dne 27. července 1992, za účelem sledování mobility a podpory práva volného pohybu pracovních sil a činnost sítě EURES je koordinována Evropskou komisí. 16 Síť EURES čerpá ze společných zdrojů členů EURES a partnerských organizací a díky tomu může pracovníkům, občanům i zaměstnavatelům poskytovat kvalitní služby. 15 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 15. 16 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 38. 18

Každému občanovi členského státu EU/EHP je umožněno: - žádat o nabízená pracovní místa, - volně se pohybovat na území členských států za účelem hledání zaměstnání, - pobývat v členském státě z důvodu soustavného výkonu zaměstnání v souladu se všemi opatřeními tohoto státu, - zůstat za určitých podmínek na území státu i po ukončení zaměstnání. Stěžejní je kompletní databáze volných pracovních míst a pracovních příležitostí ve všech členských státech EU/EHP a Švýcarska. Zájemci zde naleznou i databázi životopisů, databázi životních a pracovních podmínek, databázi informací o situaci na místním trhu práce či databázi vzdělávání. Evropský trh práce nemůže efektivně a pružně fungovat bez jednotného evropského kvalifikačního rámce, který bude společným východiskem pro uznávání kvalifikací. Rovné příležitosti na evropském pracovním trhu závisí také na tom, do jaké míry budou občanům EU uznávány diplomy a osvědčení kdekoliv v Evropě. V rámci Evropské unie jsou průběžně vytvářeny nástroje s cílem pomoci občanům EU lépe informovat o své kvalifikaci a kompetencích. Na základě tohoto procesu byl vytvořen jednotný rámec pro transparentnost kvalifikací a kompetencí s označením Europass. 17 Europass usnadňuje komunikaci mezi zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání, studenty a vzdělávacími institucemi ve všech členských zemích Evropské unie. Tento instrument vznikl pro lepší srozumitelnost popisu odborných kvalifikací a kompetencí (znalostí, dovedností, schopností). Jeho cílem je usnadnit mobilitu studentů a zaměstnanců v celé Evropě, uznávání kvalifikací získaných odborným vzděláváním v různých zemích EU a přispět tím k jejich větší profesní integraci na evropském trhu práce. Europass je tedy souborem dokumentů, které popisují nabyté kompetence a pracovní zkušenosti držitele, pořizuje se bezplatně a má jednotný formát v celé Evropě. Jeho jednotlivé části představují životopis, jazykový pas, mobilitu, dodatek k osvědčení či diplomu. EURES představuje stále významnější roli při vyrovnávání regionální nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na evropském trhu práce v různých odvětvích a při překonávání problémů souvisejících s úzkoprofilovou kvalifikací. Současně také přispívá 17 Zpráva o činnosti 2005-2007. Praha : Národní centrum Europass ČR, 2008, s. 4. 19

k vytváření společného evropského pracovního trhu a v některých regionech i k vytváření integrovaného regionálního pracovního trhu. 18 V každém členském státě Evropské unie je také zajišťováno poskytování služeb EURES prostřednictvím poradců a vyškolených specialistů. EURES disponuje sítí více než 700 poradců EURES, kteří jsou v každodenním kontaktu s uchazeči o zaměstnání a zaměstnavateli po celé Evropě. V České republice působí EURES poradci na pověřených úřadech práce v krajských městech a na ostatních úřadech práce jsou k dispozici kontaktní osoby EURES, u kterých je tak možné získat bezplatně základní informace o možnostech uplatnění na evropském trhu práce. Zaměstnavatelům je v této oblasti poskytováno poradenství a pomoc při hledání vhodných zaměstnanců z jiných zemí EU/EHP a Švýcarska. EURES poradci z různých členských zemí tak mohou navzájem konzultovat specifické požadavky jednotlivých zaměstnavatelů při obsazování konkrétních pracovních míst, zaměstnavatelé mohou poptávat svá volná pracovní místa v evropské databázi volných míst či je distribuovat do vybraných členských států EU. Důležitou roli sehrává EURES také v přeshraničních regionech, kde slouží k poskytování informací o nejrůznějších problémech souvisejících s přeshraničním dojížděním za prací, s nimiž se mohou potýkat pracovníci i zaměstnavatelé, a napomáhá jejich vyřešení. Ke klíčovým prioritám EURES patří zejména účinné poskytování informací a služeb, zlepšení shromažďování strategických údajů z každodenního provozu sítě, zajištění řádného hodnocení výsledků, zjišťování nedostatků pracovních sil a kritických míst na trhu práce, které lze zmírnit nadnárodní mobilitou pracovních sil, posílení rozvoje přeshraničních činností v oblasti zaměstnanosti a tím přispívat k rozvoji přeshraničních partnerství mezi členskými státy. 19 18 BOUŠKOVÁ, P. a kol. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009, s. 38. 19 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Aktivity sítě EURES ČR. [cit. 14.3.2010]. Dostupné z www: http://portal.mpsv.cz/eures/dokumenty. 20