2.1. Legislativní předpoklady (obecně)

2.1. Legislativní předpoklady (obecně) Jako rozhodující podklady z hlediska územního plánování k posouzení vhodnosti realizace VE v daném území je nutno chápat jednak schválené Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, jakožto ÚPD, a dále závěry předkládané územní studie, včetně jejích grafických příloh, jakožto územně plánovací podklad. V souladu s těmito materiály by měla být vždy k dispozici ÚPD (případně její změna) na jednotlivých obcích. Tato musí obsahovat plochy pro výrobu a skladování či obdobné plochy s uvedenými prostorovými regulativy (výšková omezení) a s účelovou přípustnosti pro výstavbu VE. Současně se předpokládá, že při zpracování ÚPD obcí bude, resp. bylo provedeno: -vyhodnocení možnosti umístění VE z hlediska celkové pohody prostředí, vzhledem k bydlení a dalšímu funkčnímu využití území, především s ohledem na dynamický charakter VE, -vyhodnocení z hlediska potenciálního narušení dálkových pohledů vzhledem k pozitivním kulturním a krajinným dominantám (zamezit konkurenci dominant), krajinným předělům a vymezujícím horizontům, -vyhodnocení z hlediska potenciálního negativního ovlivnění území zvýšené historické hodnoty (památkových zón a rezervací, národních kulturních památek a jejich ochranných pásem) v okruhu cca 6,0 km (zřetelná viditelnost), -vyhodnocení z hlediska možnosti narušení dochovaných siluet sídel (např. uplatněním jako dalšího prvku siluety) v obrazu a prostoru sídel v okruhu cca 6,0 km, -vyhodnocení z hlediska možnosti snížení estetické hodnoty sídel se zachovaným typickým rázem, urbanistickou strukturou s cennými objekty lidové architektury v obrazu sídla a vnitřním prostoru sídla, -vyhodnocení z hlediska narušení průhledů v krajině ve výhledových osách. Bez dosažení souladu uvedeného záměru s ÚPD obce (či změnou ÚPD) nelze dle ustanovení 90 stavebního zákona vydat územní rozhodnutí. Stávající legislativa stavebního práva připouští podle výšky navrhované VE případy, kdy nebude třeba územní rozhodnutí ani stavební povolení; stěžejní z tohoto hlediska je výška VE do 10 m. 11

Z hlediska přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb. ( EIA ), jsou rozhodující pro stanovení potřeby zpracování oznámení podstatné parametry výšky (rozhraní je 35 m), instalovaného výkonu (500kW) a údaj, zda se jedná o jednu nebo více VE. Vzhledem k charakteru staveb VE lze ve správním řízení obecného stavebního úřadu k předloženému návrhu, vedeném ve věci vydání územního rozhodnutí, resp. stavebního povolení, uvažovat s možností povolení dané stavby jako stavby dočasné, ve smyslu ustanovení 2 odst.3 stavebního zákona. Předpokládaná životnost stavby je většinou uváděna cca 25 let. Žádost o vydání územního rozhodnutí musí obsahovat náležitosti dle ustanovení 86 stavebního zákona, včetně všech příloh. Dokladován musí být soulad umístění stavby VE: - s vydanou ÚPD obce nebo její změnou - s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území -s požadavky stavebního zákona ( 18 a 19) a jeho prováděcích předpisů (OTP) -s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu -s požadavky zvláštních právních předpisů (viz dále) a se stanovisky dotčených orgánů státní správy, vydanými podle těchto předpisů ( 90 stavebního zákona) - musí být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků Procesy předcházející následnému vydání stavebního povolení pro výstavbu VE, se s ohledem na platnou legislativu (zák. č. 183/2006 Sb., zák. č. 100/2001 Sb., zák. č. 114/1992 Sb.) mohou v detailech lišit s ohledem na výšku nosného sloupu (náboje) větrné elektrárny, výkonu VE a počtu těchto VE v jedné lokalitě. Z tohoto pohledu lze jednotlivé případy dělit následovně: a)malá větrná elektrárna....jednotlivá větrná elektrárna s výškou nosného sloupu elektrárny do 10 m a výkonu do 500 kw b)středně vysoká větrná elektrárna... jednotlivá větrná elektrárna s výškou nosného sloupu elektrárny 10 až 35 m a výkonu do 500 kw c)vysoká větrná elektrárna....jednotlivá větrná elektrárna s výškou nosného sloupu elektrárny větší než 35 m nebo výkonu větší než 500 kw d) farma větrných elektráren...několik vysokých VE, u kterých osová vzdálenost sousedících nosných sloupů elektráren nepřesahuje 10-ti násobek výšky sloupu nejvyšší 12

z nich; tyto farmy lze dále dělit na malé (2-3 VE), střední (4-10 VE) a velké (více jak 10 VE) Vydání vlastního povolení stavby VE musí dle stávající legislativy předcházet vydání celé řady závazných stanovisek, případně správních aktů ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) (3), a různých i neformálních stanovisek, vyjádření či souhlasů. V dalším bude podrobněji popsán legislativní postup pro jednotlivou vysokou větrnou elektrárnu (případ c). Odchylky od tohoto dále popsaného postupu pro případy a), b), d) jsou v podstatě tyto: Ad a)-malá větrná elektrárna, do výšky sloupu 10 m : V tomto případě je potřeba v režimu stavebního zákona územní souhlas ( 96 odst. 2 stavebního zákona) a ohlášení stavby VE stavebnímu úřadu ( 104 odst.2 stavebního zákona) (2). Ze zákona č. 100/2001 Sb. není obligatorně třeba zjišťovací řízení (podlimitní záměr) (4). Ad b)-středně vysoká větrná elektrárna, s výškou sloupu 10 až 35 m: V tomto případě se vydává v režimu stavebního zákona územní rozhodnutí i stavební povolení. Ze zákona č. 100/2001 Sb. není obligatorně třeba zajišťovací řízení (podlimitní záměr). Ad d)-farma větrných elektráren, t.j. víc jak 2 VE s výškou sloupu nad 35 m Potřeba územního rozhodnutí a stavebního povolení je obdobná jako v předchozím případě ad b). Zásadní rozdíl od předchozích dvou případů je ale v potřebě provedení zjišťovacího řízení ve smyslu ustanovení 7 zákona č. 100/2001 Sb. (4), jak je dále uvedeno pro případy jednotlivých vysokých VE. Obecný postup pro jednotlivou vysokou větrnou elektrárnu (případ c): Ze stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) je zřejmé, že v daném případě se jedná o stavbu, vyžadující jak územní rozhodnutí o umístění stavby ( 92 stavebního zákona), tak stavební povolení ( 115 stavebního zákona). V uvedených správních řízeních je ovšem nezbytné předložení závazných stanovisek DO, jak je stanoveno v ustanovení 86 a násl. a 110 a násl. stavebního zákona. V případě vyjádření/stanovisek orgánu ochrany přírody vydává stavební úřad povolující rozhodnutí po dohodě s orgánem ochrany přírody (viz ustanovení 65 zákona č. 114/1992 Sb.). Eventuálně vzniklé rozpory je nutno - dle dikce ustanovení 4 odst.7 stavebního zákona řešit u nadřízených orgánů, ve smyslu ustanovení 136 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). 13

Co se týče potřeby procesu posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., je pro tyto případy obligatorně nařízeno alespoň provedení zjišťovacího řízení podle ustanovení 7 zákona č. 100/2001 Sb. Tato povinnost vyplývá z ustanovení 4 uvedeného právního předpisu ve vazbě na skutečnost, že záměr výstavby vysoké VE je uveden v příloze 1 tohoto právního předpisu. V této příloze je pod kategorií II, bodem 3.2 uvedeno, že zjišťovacímu řízení podléhají Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kw e nebo s výškou stojanu přesahující 35 m. (4). Příslušným úřadem (který proces posuzování vede) je v tomto případě místně příslušný orgán kraje v přenesené působnosti. Příslušný úřad je nicméně oprávněn v závěru zjišťovacího řízení stanovit, že záměr bude dále posuzován. V tom případě musí být pro něj zpracována dokumentace a posudek s tím, že na závěr procesu vydá příslušný orgán stanovisko, jehož obsah zahrne povolující správní orgán do svého rozhodnutí ( viz ustanovení 10 odst.4 zákona č. 100/2001 Sb.). V této souvislosti je nutno upozornit i na možnost spojení územního řízení (dle 91 stavebního zákona) s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Příslušný úřad při vydávání závěru zjišťovacího řízení, eventuálně stanoviska ve smyslu posledně citovaného zákona, zohlední zejména stav životního prostředí v dané lokalitě, ovlivnění krajinného rázu a podobně, včetně obsahu vyjádření jednotlivých DO k danému případu. Stanovisko, resp. závěr zjišťovacího řízení je odborným podkladem pro vydání územního rozhodnutí. Současně se zpracovávanou dokumentací hodnocení vlivů na životní prostředí (ustanovení 8 zákona č.100/2001 Sb.) je nutno zpracovat hodnocení vlivu na území soustavy Natura 2000 ( hodnocení Natura ) v případě, že nebyl orgánem ochrany přírody vyloučen významný vliv záměru na území EVL či PO. Orgán ochrany přírody toto stanovisko (o vyloučení významného vlivu) vydává ve smyslu ustanovení 45i odst.1 zákona č. 114/1992 Sb. Příslušným orgánem ochrany přírody pro vydání uvedeného stanoviska jsou správy NP a CHKO na svých územích, na ostatním území krajský úřad. Z dalších zásadních podkladů, vyjádření, stanovisek či souhlasů, nezbytných pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby větrné elektrárny lze uvést zejména (mohou se případ od případu lišit): souhlas k odnětí pozemků ze ZPF, vydaný dle 9 zák.č. 334/1992 Sb., rozhodnutí o odnětí pozemků z PUPFL, vydaný dle 16 zák.č. 289/1995 Sb., 14

Předložení biologického hodnocení dle 67 zákona č. 114/1992 Sb., zpracované autorizovanými osobami dle téhož zákona a to tehdy, pokud o jeho nezbytnosti rozhodne orgán ochrany přírody, další doklady, vyplývající z vodního zákona (č.254/2001 Sb.), zákona o odpadech (č.185/2001 Sb.), o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.), o pozemních komunikacích (č. 13/1997) a z jiných právních norem. Největší část dokladů tohoto typu vyplývá ze zákona o ochraně přírody a krajiny, č. 114/1992 Sb (1). Jeden z nejzávažnějších dokladů je přitom souhlas orgánu ochrany přírody, vydaný dle ustanovení 12 cit. zákona (viz dále), t.j. ovlivnění krajinného rázu. V podkladech pro tento souhlas by mělo být především uvedeno: -vyhodnocení, zda dojde ke snížení estetické a přírodní hodnoty krajiny, představované harmonií znaků a hodnot přírodní a kulturní povahy -vyhodnocení vlivů záměru na VKP, kulturní dominanty krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině -u území v odstupových vzdálenostech (viz dále) okolo ZCHÚ a přírodních parků vyhodnotit, zda se záměr stavby VE nebude negativně projevovat v typických průhledech z těchto území a na tato chráněná území. Dále je přehledně uvedena potřeba dokladů dle posledně uvedeného zákona. Tyto mohou být v jednotlivých případech odlišné. Jako zásadní lze uvést následující (sestavené dle jednotlivých ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.): 4 odst. 2) a 3) závazná stanoviska k zásahům do významných prvků (VKP) resp. do registrovaných VKP podle odst. 2) Vydává úřad s rozšířenou působností, u registrovaných VKP pověřený OÚ; - závazná stanoviska k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha, k výstavbě lesních cest a svážnic a lesních melioračních systémů podle odst. 3) Vydává úřad s rozšířenou působností, správy NP nebo CHKO; 8 odst. 1) - povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les 15

Vydává obecní úřad a na územích NP správa NP, v CHKO a v ochranném pásmu NP a CHKO si správy mohou rozhodování vyhradit ; 12 odst. 2) - souhlas k umisťování a povolování staveb, případně k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz Vydává úřad s rozšířenou působností, správy NP nebo CHKO na svých územích; 12 odst. 3) - souhlas ke stanoveným činnostem na území přírodních parků Vydává úřad s rozšířenou působností; 37 odst.2) - souhlas ke stavební činnosti v ochranných pásmech zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky) Vydává MŽP pro NPR a NPP, krajský úřad nebo správy NP a CHKO pro PR a PP; 43 - povolení výjimek ze zákazů ve zvláště chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti a výše uvedená maloplošná zvláště chráněná území) Vydává vláda ČR pro všechny kategorie ZCHÚ; 44 odst. 1) a 2) - závazné stanovisko k umístění, povolení či změně v užívání stavby na území národních parků a chráněných krajinných oblastí (není třeba v souvisle zastavěném území obcí ve 4. zóně chráněných krajinných oblastí, pokud má obec schválenou územně plánovací dokumentaci se zapracovaným stanoviskem orgánu ochrany přírody k této dokumentaci) Vydávají správy NP a CHKO; 44 odst. 3 - souhlas k některým činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území (viz 14 odst. 2 ) Vydávají správy NP a CHKO na svých územích a krajské úřady na ostatním území pro PR a PP. Pro NPR a NPP vydává MŽP; 45 b odst. 1) - povolení výjimek ze zákazu, který je stanoven pro evropsky významné lokality (EVL) 16

Vydává MŽP; 45 e odst.2) - souhlas s činnostmi, stanovenými v nařízení vlády o vymezení ptačí oblasti. Nevyžaduje se u vlastníků resp. nájemců pozemků, se kterými orgán ochrany přírody uzavřel smlouvu o způsobu hospodaření Vydávají správy NP na svém území nebo správy CHKO na svém i na ostatním území (v těch ptačích oblastech, na jejichž území se nachází NP, CHKO nebo NPR resp. NPP), pro zbývající ptačí oblasti (ve kterých se nenacházejí výše uvedené kategorie zvláště chráněných území) krajský úřad. 45g - podmínky pro vydávání povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze zákazů Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle tohoto zákona pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné z hlediska účelu tohoto zákona, nestanoví-li 45i jinak; 56 odst. 1) - povolení výjimky ze zákazů, stanovených pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů (Vydávají správy NP a CHKO na svých územích pro ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené druhy. Správy CHKO na ostatním území pro silně a kriticky ohrožené druhy. Krajský úřad na území mimo CHKO a NP pro ohrožené druhy). Bližší detaily postupu povolování jsou uvedeny ve zmíněném Metodickém pokynu MŽP (2005) (6). Na tomto místě je pouze třeba dodat, že současně s hlavní stavbou VE jsou obvykle povolovány i stavby související (obslužné komunikace, elektrické vedení a pod.). Rovněž zde je třeba zvažovat vliv těchto staveb na životní prostředí a jeho jednotlivé složky, jak bylo uvedeno výše. 17