Osvícenství 2. polovina 18. století = osvícenská doba vznik Anglie a Francie po roce 1700 Osvícenství = celoevropské myšlenkové (filosofické), kulturní, politické a hospodářské hnutí; dává přednost rozumu před vírou, hlásá snášenlivost toleranci (zvl. náboženskou) a požaduje pro člověka důstojnější život na zemi. PŘÍRODOVĚDECKÉ OBJEVY - poznatky ze zámořských cest postavení Země ve vesmíru; - vědecké rozdělení rostlinstva (botanika) Švéd Carl Linné; - utřídění chemických prvků Francouz Antoine L. Lavoisier; - pokusy s elektrickým proudem Ital Luigi Galvani, první el. baterie Ital Alessandro Volta; - hromosvod Američan Benjamin Franklin a Čech Prokop Diviš; - matematika, mechanika, gravitace Angličan Isaak Newton; - tlak vzduchu (fyzika) Francouz Blaise Pascal; - 1765 - zdokonalený parní stroj Angličan James Watt; - 1783 - horkovzdušný balon Francouzi bratři Montgolfiérové Snaha osvícenců pozměnit na základě rozumového poznání lidskou společnost k lepšímu svoboda člověka, spravedlivější uspořádání státu, neboť ve většině evropských zemí vládli absolutní monarchové. monarcha = panovník monarchie = forma stát. zřízení, kde moc je v rukou panovníka absolutismus = moc má pouze panovník, je mu podřízen správní a policejní aparát, zákony vydává sám a jeho jménem se soudí Společnost rozdělena na stavy 1. vládci, 2. církev, 3. poddaní 1689 - Angličan John Locke názor: moc pochází z lidu a ne od Boha, člověk má přirozená práva náboženská svoboda a právo na soukromé vlastnictví, doporučuje dělbu moci (spis O vládě) 1721 Francouz Ch.L.de S. Montesquieu tři složky moci: zákonodárná (legislativa), výkonná (exekutiva) a soudní (jurisdikce) = základ pro vytvoření konstituční monarchie, kde moc panovníků bude omezena konstitucí (ústavou) (O duchu zákonů) ENCYKLOPEDISTÉ Osvícenští myslitelé ve Francii: F.M. Arouet (Voltaire), D. Diderot, P.H.D. von Holbach, C.A. Helvétius, J.J. Rousseau (návrat k přírodě, citová výchova dětí) vydávali v letech 1751 1772 Encyklopedii aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel Osvícenský absolutismus Myšlenky osvícenců ovlivnily výchovu a později i vládu některých evropských panovníků pruský král Fridrich II., císař Josef II., ruská carevna Kateřina II. služebníci státu, vladařské povinnosti, především zlepšení životních podmínek poddaných sami nařizují společenské a hospodářské reformy BAROKO doznívá; katolická a protestantská zbožnost ROKOKO nový umělecký a životní styl vychází z baroka, je umírněnější, velká vnitřní zdobnost a barevnost, zobrazuje se pozemský život; vzor ve francouzské dvorské společnosti nákladné zámecké stavby, dvorské slavnosti s italskou operou a francouzskou komedií KLASICISMUS přináší do umění uklidnění, klasickou pravidelnost (inspirace v antice a renesanci) Základy národních kultur, zvláště literatur evropských zemí. Vznikají klasická literární díla německý preromantismus: J.W.Goethe a F. Schiller, v hudbě Němec J.S. Bach, geniální Rakušan W.A. Mozart (Praha Nosticovo divadlo 80. léta)
VELKÁ BRITÁNIE Od 2. poloviny 17. století - konstituční monarchie 1707 připojeno Skotsko název: Spojené království Velké Británie země bez náboženského a politického útisku hospodářský růst zámořský obchod, textilní průmysl (vynález tkalcovského člunku), metalurgie železářský průmysl (vysoká pec, zdokonalený parní stroj) vznik průmyslových středisek: Manchester, Leeds, Birmingham, Sheffield Soupeření s Francií o zámořská území 1607 první anglická kolonie americká Virginie získání obchodu v Indii a mezi Afrikou a Amerikou; výnosný obchod s černými otroky výměnou za americké suroviny Území dobytá na Španělech: Bermudy, Bahamy, Jamajka; v Evropě Gibraltar (1704); na Francouzích: území v Indii, Kanada (1763) ; založené osady v Austrálii a na Novém Zélandě (1788) Americké osady: po sedmileté válce s Francií (1756 1763) území při pobřeží Atlantského oceánu od Kanady až po Floridu; Severní osady farmářství; spravuje královský guvernér (vysoký státní úředník) a volený zástupce osadníků; náboženská svoboda Jižní kolonie statkáři bavlníkové, rýžové a tabákové plantáže s černými otroky (boje o půdu s domorodými Indiány) 1765 zavedení kolkovní daně z listin a novin, po odporu se mění na dovozní cla obyvatelé amerických osad bojkotují anglické zboží Po tzv. bostonském pití čaje (bojkot v roce 1773 vyházení nákladu čaje do moře) snaha anglického krále potlačit odpor silou 1774 zástupci osadníků svolali do Philadelphie kongres všech třinácti kolonií prosadili myšlenku úplného rozchodu s mateřskou zemí; vojsko z dobrovolníků v čele bohatý statkář z Virginie George Washington 1775 1783 VÁLKA ZA NEZÁVISLOST 4. července 1776 Prohlášení nezávislosti amerických osad (zformuloval Thomas Jefferson); na základě občanské rovnosti vznikají SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ (USA) Povstání amerických osadníků bylo v roce 1777 téměř potlačeno, obrat po vítězství Washingtona u Saratogy 1781 - definitivní porážka anglického vojska 1783 - Velká Británie uznává nezávislost třinácti osad 1787 přijata americká ústava, stát = unie, v čele Kongres (složený ze Sněmovny reprezentantů volena všemi obyvateli unie, a Senátu dva zástupci z každého státu) 1789 - George Washington zvolen prvním prezidentem USA
SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ NÁRODA NĚMECKÉHO Na území dnešního Německa se v 18. století nacházelo velké množství států a státečků včetně několika svobodných měst (Frankfurt nad Mohanem, Hamburk, Brémy) ve státech vládla absolutisticky knížata - ve svobodných městech městské rady - někde dokonce i duchovní hodnostáři (arcibiskup mohučský, kolínský, trevírský] BAVORSKO, PRUSKO, SASKO, HANNOVERSKO, BÁDENSKO, WŰRTTEMBERSKO, FALC - nákladné dvory, honosné zámky, letní sídla Svatá říše římská (národa německého) málo životaschopný státní útvar - kromě německých zemí i české a alpské země hlavou římský císař (od 15. století Habsburkové) volený kurfiřtským sborem (9 knížecích velitelů, jedním z nich český král od roku 1526 Habsburkové, dědičně od roku 1627) 1740 habsburský rod vymřel po meči Karel VI. diplomatický a válečný boj o císařský titul PRUSKO tři části Braniborsko, Pomořansko (Berlín) a východní Prusko, na západě několik území v severním Porýní 1701 braniborský kurfiřt se povýšil na krále silná, dobře cvičená armáda úsporná finanční politika 1740 králem osvícensky vzdělaný Fridrich II. - osvícenský absolutismus, král = služebník státu - náboženská tolerance - podpora zemědělství a domácí manufakturní výroby - splavňování řek rozvoj obchodu - vede války o české a uherské země Války o dědictví rakouské 1740 1748 mezi Pruskem a habsburskou monarchií 1741 - první slezská válka nejprve porážka rakouského vojska ve Slezsku, Marie Terezie s pomocí uherských stavů dobývá Prahu a obsazuje Bavorsko 1742 - vratislavský mír Marie Terezie ztrácí Kladsko a většinu území Slezska 1743 Marie Terezie korunována českou královnou 1744 druhá slezská válka porážka pruského vojska v Čechách 1745 - drážďanský mír František Štěpán Lotrinský (manžel Marie Terezie) císařem správní reformy v habsburské monarchii války v Itálii a jižním Nizozemí 1748 mír v Cáchách Marie Terezie uznána dědičkou císaře Karla VI. některé italské državy odstupuje španělským Bourbonům Sedmiletá válka reformy Marie Terezie, spojenectví císařství s Ruskem a Francií 1756 zahájena válka s Pruskem 1757 bitva u Kolína porážka pruských vojsk boje v Sasku, Prusku a ve Slezsku Rusko vystoupilo z koalice - síla císařského vojska oslabena 1763 podepsán mír Hubertusburg u Lipska Prusko získává Kladsko a Slezsko nová evropská velmoc Marie Terezie uhájila celistvost habsburské monarchie a její velmocenské postavení v Evropě
VNITŘNÍ PROMĚNA HABSBURSKÉ MONARCHIE: REFORMY MARIE TEREZIE A JOSEFA II. Nástup Marie Terezie 1740 poprvé v dějinách vládne žena říši, která se skládá z rakouských, českých, uherských a italských zemí a jižního Nizozemí (později po dělení Polska i Haliče a Bukoviny) volně spojených pouze osobou panovníka a pragmatickou sankcí jednotlivé země jsou spravovány dvorskými úřady (česká dvorská kancelář), značnou pravomoc ve finančních a zemských záležitostech měly šlechtické stavovské sněmy Tereziánské reformy po slezských válkách rozhodnutí panovnice Marie Terezie reformovat západní část říše podle pruského vzoru ve snaze vytvořit jednotně spravovaný a silný stát centralizace - vliv francouzského osvícenství tereziánské reformy zasáhly všechny sféry státní správy, armádu, školství a hospodářství; císařští úředníci poslouchají pouze příkazy panovnice položeny základy k modernímu státu posílení vojska, financování armády z daní obyvatelstva si vynutilo 1. první sčítání obyvatelstva a půdy 2. zlepšení životních a pracovních podmínek poddaných 3. lepší vzdělání císařských úředníků 4. základní vzdělání pro poddané (1774 -povinná školní docházka pro děti od šesti do dvanácti let - nutná hustá síť škol, učilišť, univerzit; na venkově školy triviální, ve městech hlavní, obsahem vzdělání je čtení, psaní a počítání) 5. odstranění mučení při výsleších 6. zastavení popravování kočovných Romů pro potulku 7. podřízení církve státu 8. podporu manufakturního podnikání 9. sjednocení měr a vah 10. rušení vnitřních cel 11. po selských bouřích 1775 nový robotní řád 12. v roce 1773 zrušení jezuitského řádu Josefínské reformy Josef II. - od roku 1765 císařem Svaté říše římské a spoluvladařem matky v habsburské monarchii v roce 1780 se po smrti matky Marie Terezie ujal vlády Reformy 1. 1781 toleranční patent povolení náboženské svobody (protestantství luteránství a kalvínství, pravoslaví) 2. 1781 svobody pro židovské obyvatelstvo, možnost vzdělávání a získání zaměstnání 3. další kroky ve zrovnoprávňování Romů 4. 1. listopadu 1781 odstraněno nevolnictví, poddanství a robota zůstávají, ale poddaní jsou zbaveni osobní závislosti na vrchnosti 5. posílení správního centralismu zrušena městská samospráva, rozhodující moc mají státem kontrolované magistráty 6. katolickou církev více podřídil státu, zrušil kláštery (neužitečné pro stát) a měnil je na kasárna, nemocnice a chudobince 7. podřídil státu soudnictví, a to jak židovské, tak původně vrchnostenské na panstvích, které předal státem zkoušeným právníkům (justiciárům) 8. vydal 1. díl občanského zákoníku, nový trestní zákoník (zrušil trest smrti) 9. pokusil se daňově zrovnoprávnit šlechtický a poddanský majetek Popudil proti sobě vysoké katolické duchovenstvo a šlechtu. 1790 v Uhrách těsně před smrtí odvolal všechny své reformy kromě tolerančního patentu
1790 nástup Leopolda II., Josefova bratra zrušil daňovou reformu, ale ostatní tereziánské a josefínské reformy v západní části habsburské monarchie zachoval; připravil cestu ke vzniku silného státu a občanské společnosti ČESKÉ ZEMĚ VE DRUHÉ POLOVINĚ 18. STOLETÍ České země = české království, markrabství moravské a slezské vévodství Obyvatelstvo koncem 18. století 4 miliony lidí, ve vnitrozemí česky mluvící obyvatelstvo, v pohraničí německy hovořící úrodnější vnitrozemí zemědělství, rybníkářství, železná výroba hornaté příhraniční oblasti chov dobytka, spřádání lnu, soukenictví, sklářství a výroba porcelánu výrazně převažuje venkovské obyvatelstvo největší města: Praha (70 000 ) a Brno (20 000 obyvatel), významná jsou lázeňská střediska Teplice a Karlovy Vary síť královských, věnných, horních a poddanských městeček středověkého charakteru (včetně hradeb) s počtem obyvatel kolem 2 až 5 tisíc každá země řízena z hlavního města pražské a brněnské gubernium, jim jsou podřízeni krajští hejtmanové v královských městech, nejnižšími správními jednotkami jsou panství a městské magistráty podřízené státnímu dozoru policejní, soudní, politickou, finanční a vojenskou správu vykonává vrchnost (vlastníci panství šlechta, duchovenstvo, městská samospráva), hospodářský život řízen z panské kanceláře Poslední selské povstání obyvatelstvo odvádí peněžní a naturální daně (1/3 výnosu), má robotní povinnost (robota = nucená práce zdarma na panském hospodářství) a další nevolnické povinnosti (zásobování zámku, služba dětí na zámku aj.), poddaný je osobně závislý na vrchnosti počátkem 70. let neúroda nespokojenost venkovského obyvatelstva; 1775 nepokoje na náchodském panství, po uvěznění několika sedláků rebelie část rebelů rozehnána u Prahy, druhá část rozprášena vojskem u Chlumce nad Cidlinou, několik rebelů bylo zabito, povstání poraženo, avšak vynutilo si vydání robotního patentu Robotní patent vydán v srpnu 1775 přesně stanovuje podmínky roboty a zakazuje vymáhání nadbytečných robot, výše robotní povinnosti je závislá na velikosti selského majetku (nejvyšší robota bohatí sedláci tři dny potahové roboty v týdnu) na královských (korunních) panstvích část roboty (tedy renty v úkonech) přeměněna na peněžní rentu, nemajetným je za peněžní rentu přidělována půda, poddaní se mohou z roboty vykoupit opatření vedla ke zmírnění útlaku poddaných, další zlepšení životních podmínek venkovského obyvatelstva přineslo až zrušení nevolnictví za Josefa II., robotní povinnost se však udržela až do revolučního roku 1848, kdy byla robota a poddanství zrušeny rozhodnutím říšského sněmu Josef II. a české země náboženská svoboda ne pro českobratrské vyznání zrušení téměř poloviny klášterů i těch, které byly po staletí nositeli kultury a vzdělanosti (Broumov, Sázava, Sedlec u Kutné Hory, Zbraslav u Prahy, sv. Jiří na Pražském hradě) místo nich zakládány nemocnice, chudobince, nalezince
Osvícenství v Čechách 1770 soukromá Česká učená společnost v Praze vědecké zkoumání českých dějin a českého jazyka a literatury Josef Dobrovský (Dějiny českého jazyka a literatury) založení slovanské jazykovědy; František Martin Pelcl (Stručné dějiny Čech od nejstarších do nynějších časů) počátky českého dějepisectví Počátky českého národního obrození reformní činnost správní centralismus velký počet úřednictva úřední řeč = němčina poněmčování (germanizace) státní správy, vyššího školství i veřejného života snaha povznést české národní písemnictví a společenský i vědecký život široká poptávka po české literatuře, divadle a novinách od roku 1782 v Praze česky psané Pražské poštovní noviny Václav Matěj Kramerius Česká expedice = vydavatelství, nakladatelství a knihkupectví Vlastenecké divadlo zvané Bouda (Koňský trh v Praze) první česká divadelní představení RUSKO ZA KATEŘINY II.; DĚLENÍ POLSKA Kateřina II. (1762 1793) po smrti cara Petra Velikého v Rusku období zmatků dcera Alžběta I. 1741 uklidnění vnitřní situace za pomoci armády, pokračování v reformách, expanze na jih, podpora Marie Terezie v sedmileté válce po smrti 1762 synovec Petr III., po palácovém převratu zabit, vlády se ujímá jeho manželka (německá princezna) Kateřina II. vliv francouzských osvícených filosofů, Voltaira cíl: přeměna Ruska v moderně spravovaný a vojensky silný stát s pevnou ústřední vládou, zmírnění nevolnictví, podřízení pravoslavné církve státu, zvelebení řemesel a obchodu, reorganizace armády při uskutečňování pomáhá ministr G.A.Potěmkin Reformy Kateřiny II. zahraniční politika nová území na jihu a západě říše, dobyt přístup Ruska k Černému moři Nové Rusko (1783), zlikvidován polský šlechtický stát (1795) přístup do Evropy vnitřní reformy 50 gubernií v čele s gubernátory (podléhají přímo carevně); odebrání majetku klášterům státní kontrola církevních hodnostářů; samospráva měst; zakládány nové školy, zakládány nové zbrojní manufaktury na Urale 1771 1774 - velké selské a kozácké povstání Jemeljana Pugačova poraženo zastaveny reformy na venkově, vzrůst moci šlechty nad rolníky, utužení nevolnictví po vypuknutí revoluce ve Francii se Kateřina II. zřekla osvícených představ a dokonce zakázala šíření knih Šlechtická republika v Polsku Polsko za jagellonské dynastie = mocná říše východní Evropy (V Polsko, Litva, Bělorusko, Z Ukrajina) po vymření Jagellonců (1572) polský trůn příslušníci cizích dynastií volební monarchie, slabé postavení krále v zemi vládly nejsilnější šlechtické rody boje o převahu na sněmu; anarchie (= bezvládí), pozvolný rozpad polského státu 1764 polským králem zvolen Stanisłav August Poniatowski, oblíbenec Kateřiny II. ruský národní a náboženský nátlak několikaletý krvavý boj mezi katolickou šlechtou a Ruskem pruský král Fridrich II. navrhl rozdělení slabého Polska (Prusko Velkopolsko, Rusko V od Západní Dviny, R-U Halič) - 1772 Zánik Polska 1793 druhé dělení (Prusko a Rusko); 1795 třetí dělení Polský stát zmizel na více než jedno století z mapy Evropy
VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE zásadní mezník moderních evropských dějin výrazná proměna ve způsobu vlády: absolutní monarchie konstituční monarchie republika proměna stavovské společnosti ve společnost občanskou (šlechta byla zbavena výsad, poddaní se stali svobodnými vlastníky půdy, všichni francouzští občané získali svobodu a rovnoprávnost) církev byla zbavena majetku a podřízena státu místo feudálního řádu byla nastolena občanská společnost KONEC ABSOLUTISMU VE FRANCII Předrevoluční Francie Francouzské království v 18. století = nejlidnatější a nejmocnější stát na kontinentě Ludvík XIV. a Ludvík XV. výbojné války obyvatelstvo rozděleno do tří stavů: duchovní (140 000), šlechta (400 000) privilegované vrstvy, neplatí daně; třetím stavem bylo městské a zámožnější venkovské obyvatelstvo z jejich daní jsou živy vyšší stavy zvůle úředníků, cenzura, merkantilismus omezující svobodné podnikaní, náboženská netolerance vůči protestantům Finanční krize 1774 Ludvík XVI. narůst státních dluhů (přepychový život královského dvora Marie Antoinetta - a účast ve válce za nezávislost amerických osad) = finanční krize král svolal generální stavovské shromáždění květen 1789 (nové daně) 5. května 1789 Versailles jednání tří stavů o nápravě financí, třetí stav se prohlásil za Národní shromáždění vypracování nové ústavy a omezení královské moci; ke třetímu stavu se připojila i značná část duchovenstva a šlechty král se pokusil Národní shromáždění násilně rozehnat Vítězství třetího stavu pařížský lid podpořil Národní shromáždění povstání 14. července 1789 dobytí Bastily (symbol absolutního režimu a jeho zvůle), ovládnutí pařížské radnice, zřízení ozbrojené občanské národní gardy = začátek největší revoluce v dějinách Francie nová ústava odstranila absolutismus a venkovský lid zbavila feudálních povinností Odstranění feudalismu živelná revoluční vlna na venkově vzpoura proti feudální vrchnosti, která se zachraňovala útěkem 4. - 5. srpna 1789 Národní shromáždění zrušilo poddanství a šlechtická privilegia bylo zavedeno placení daní podle příjmů, zrušeno šlechtické soudnictví, úřad se uděloval podle schopností, duchovenstvo se vzdalo desátek, města a cechy ztratily výsady byla uzákoněna občanská rovnost = konec feudalismu Deklarace práv člověka a občana 26. srpen 1789 vzniká Ústavodárné národní shromáždění; hned byly odsouhlaseny základní principy ústavy v Deklaraci práv člověka a občana zformulovali Mirabeau a La Fayette, vycházeli z osvícenských ideálů (osobní svoboda, svoboda a rovnost před soudem, právo na soukromé vlastnictví, na bezpečnost, právo odporu vůči útisku, svoboda slova a tisku, svoboda svědomí, svrchovanost národa) = základ svobodné občanské společnosti (víra v lidský rozum a ústavní instituce) Pád absolutismu král odmítá přijmout ústavu, povolává do Versailles věrné pluky dav Pařížanů - 6. října donutil krále opustit zámek (symbol absolutismu), král s rodinou se stali revolučními zajatci
KONSTITUČNÍ MONARCHIE VE FRANCII Ústava království září 1791 ústava Francie konstituční monarchií; oddělena moc zákonodárná, výkonná a soudní Ludvík XVI. Bourbon stále v čele státu, zákony však tvoří poslanci, král je může pouze odročit volební právo mají bohatší občané, jen oni mohou být členy národní gardy decentralizace země 83 krajů, občané volí své zástupce do čela krajů, měst a obcí systém volby uplatňován v soudnictví a armádě Politické kluby politické štěpení společnosti (radikálové lavice vlevo = levice, umírněnější v parlamentě místa po pravici) politické kluby (diskuse s veřejností o zásadních politických otázkách) klub Přátel konstituce (schůzky v bývalém klášteře sv. Jakuba) jakobíni (zprvu umírnění, později klub ovládli radikálové z provincií, mluvčí advokát Maximilien de Robespierre Hospodářské potíže rozpad feudálního daňového systému, nový ještě nebyl zcela zaveden stát je bez finančních prostředků vyvlastnění církve roztržka s papežem, kněží odmítají složit státu přísahu protirevoluční nálady, povstání na venkově, silná vlna emigrace šlechty a duchovenstva nová liberální obchodní politika nespokojenost řemeslnictva dovoz levného zboží z ciziny, nárůst cen základních potravin, spekulace roste napětí, stávky Nezdařený útěk krále král tajně udržoval spojení se zahraničím červen 1791 pokus o útěk ze země v Lotrinsku zadržen; stále král, ve skutečnosti zajatec Paříže Vnější ohrožení Francie srpen 1791 Rakousko, Prusko a další německé státy se dohodly na společném postupu proti revoluční Francii nebezpečí války ve Francii likvidují se symboly minulé doby, zavádí se oslovení občan Pád monarchie duben 1792 válka mezi revoluční Francií a evropskými knížaty, hrozí porážka francouzské armády přívrženci republiky 10. srpna 1972 svrhli městskou správu, zřídili revoluční komunu, podezírali krále ze zrady král byl zajat a uvězněn nové volby do Národního konventu, většinu získali příznivci republiky 21. září 1792 zrušeno království, vyhlášena republika zastaven postup spojených armád protivníka, na pomoc ohrožené Paříži přišli dobrovolníci z Marseilles; jejich píseň Marseillaisa se stala hymnou Francie markýz La Fayette před revolucí se jako poručík účastnil v Americe války za nezávislost maršál, po návratu na dvoře pruského krále Fridricha II., přátelství s osvícenci, kritika dvora, zvolen poslancem za šlechtický stav, účastnil se zasedání generálních stavů, po pádu Bastily v čele národní gardy, podílel se na vypracování Deklarace práv člověka a občana, přívrženec konstituční monarchie, byl obviněn ze zrady, a proto uprchl, za napoleonské epochy žil v ústraní, do politického života ve Francii se vrátil v roce 1830 během tzv. červencové revoluce velitel národní gardy, pomohl k upevnění občanské monarchie krále Ludvíka Filipa
REPUBLIKA A JAKOBÍNSKÁ HRŮZOVLÁDA Poprava krále druhá (krvavá) část Velké francouzské revoluce začala zajetím krále a vyhlášením republiky v Národním konventu nové rozložení sil, významné pozice obsadili radikální jakobíni podporovaní povstalci Paříže; hlavní úkol konventu = vypracování republikánské ústavy král Ludvík XVI. obviněn z velezrady těsnou většinou (jakobíni porazili při hlasování girondisty) odsouzen k smrti (poprava gilotinou) veřejně sťat 21. ledna 1793 na náměstí Revoluce, koncem roku 1793 byla gilotinou veřejně popravena i královna Marie Antoinetta, mladý následník Ludvík poslán na převýchovu - zemřel 1795 Jakobínský převrat evropské státy vypověděly Francouzské republice válku v Konventu ostrý spor mezi girondisty a jakobíny (girondisté zastupovali zájmy obchodní buržoazie z provincií, usilovali o hospodářskou svobodu a ochranu majetku; jakobíni podporováni pařížskou radnicí a lůzou z ulic chtěli zdanění boháčů a pevné ceny) v červnu 1793 bylo 29 nejznámějších girondistů zatčeno v Konventu národní gardou a po rychlém soudu popraveno převrat - v Paříži vláda pouze jedné strany diktatura jakobínů (červen 1793 červenec 1794) nová ústava nedělila moc, veškerou moc měl parlament a jeho Výbor veřejného blaha; v ústavě zakotveno právo na práci a bezplatné vzdělání Jakobínská diktatura v krajích povstání proti pařížské vládě; zavražděn jakobín Jean Paul Marat záminka pro boj proti nepřátelům revoluce; začátek jakobínské hrůzovlády (systematická fyzická likvidace nejen skutečných, ale i domnělých nepřátel republiky) zemi vládne Výbor veřejného blaha (v čele Maximilien de Robespierre) revoluční teror se stal legální formou boje s politickými odpůrci (v zemi 20 000 bezpečnostních výborů s mimořádnými pravomocemi tisíce poprav) likvidace veškeré svobody Boj proti hospodářskému chaosu vyhlášena všeobecná branná povinnost občanů, obrana (za cenu velkých lidských ztrát málo schopní generálové, špatně ozbrojení narychlo vycvičení vojáci) proti zahraniční intervenci zavedeny nejvyšší ceny základního zboží, stanoveny nejvyšší mzdy válečná výroba, přídělový systém, konfiskace majetku emigrantů Pokus o odstranění křesťanství místo bohoslužby zaveden kult Nejvyšší bytosti k poctě konány velké lidové slavnosti svobody zrušen dosavadní církevní kalendář vydán nový revoluční kalendář (začíná 22. zářím 1792 = vyhlášením republiky) zavedena metrická soustava Konec diktatury země i lidé vyčerpáni revolučním terorem spiknutí a zatčení Maximiliena Robespierra 27. července 1794 byl spolu s 22 stoupenci bez soudu popraven popravy dalších jeho stoupenců konec revolučního teroru, uzavření jakobínského klubu, návrat křesťanského kultu moci se ujímá umírněné měšťanstvo diktatura = neomezená vláda (zde skupiny lidí); girondisté = přívrženci republikánské strany spjatí s průmyslovou a obchodní buržoazií; kult = uctívání boha, svatých či nějaké bytosti; legální = zákonný; teror = kruté násilí
DIREKTORIUM A KONZULÁT Vláda direktoria po pádu jakobínské diktatury trvalo několik let, než se vnitropolitická situace ve Francii zklidnila francouzská republikánská armáda vítězila nad interventy mladý generál Napoleon Bonaparte obsazení severní Itálie; uzavření míru s Rakouskem a Pruskem 1795 nová ústava (republika), u moci majetné vrstvy buržoazie odmítají občanskou rovnost, volební právo závislé na majetku výkonná moc: pětičlenné direktorium (bylo jmenováno Radou starších) kontrolované Radou pěti set Vzrůstající úloha armády tažení francouzské armády do Egypta pod velením Napoleona Bonaparta cíl: oslabit Velkou Británii pokusy o státní převrat roajalisté (příznivci monarchie), jakobíni Napoleon povolán zpět do Francie 9. listopad 1799 generál Bonaparte provedl v Paříži za pomoci armády státní převrat sesadil direktorium, rozpustil zákonodárné sbory výkonná moc: tři konzulové (Napoleon Bonaparte první konzul) rovnost občanů před zákonem, svoboda podnikání, Deklaraci práv však nová ústava neobsahovala osobní svoboda podrobena dohledu státní policie velká vítězství francouzské armády na válečných polích proti koalici evropských mocností podpořené Ruskem snaha upevnit novou rýnskou hranici a panství v severní Itálii (vojevůdcovské schopnosti Napoleona Bonaparta 1800 přechod Alp, vítězství nad rakouskou armádou u Marenga; uzavření míru s Velkou Británií, znovuzískání některých kolonií) na dobytých územích Apeninského poloostrova vznikaly republiky, zaváděla se občanská práva následovalo zabírání majetku, krádeže uměleckých děl z nositelů myšlenek revoluce se stali dobyvatelé Napoleon císařem 1802 plebiscit udělil Napoleonovi doživotní hodnost konzula Napoleon zřizuje nový dvůr a šlechtu; návrat emigrantů katolictví opět prohlášeno za státem podporované náboženství obnovení monarchie ve Francii 1804 Napoleon Bonaparte prohlášen císařem Francouzů (korunován papežem v katedrále Notre Dame) cíl: vytvořit velkou říši, podmanit si ostatní národy konec republikánských ideálů, zrušení revolučního kalendáře a letopočtu aristokracie = šlechta, nejvyšší vrstva staré společnosti direktorium = několikačlenný vládní orgán konzul = nejvyšší státní úředník plebiscit = lidové hlasování Konzulát silná vláda Napoleona Bonaparta pořádek ve státní správě plebiscit veřejné hlasování občanů o přijetí nových zákonů 1804 občanský (Napoleonův) zákoník = později vzor pro celou Evropu
CÍSAŘSTVÍ NAPOLEONA I. Napoleon a Evropa od roku 1792 válčila Francie s koalicemi evropských států; nejprve obrana proti intervenci, později direktorium vedlo války na cizích územích vítězství Napoleona v severní Itálii a Bavorsku (pověst o neporazitelnosti Napoleona) dobyvačné války císaře Napoleona (touha podmanit si Evropu) Bitva u Slavkova proti Francii silná britsko rakousko ruská koalice říjen 1805 námořní bitva u Trafalgaru (britský admirál Horatio Nelson zničil francouzské a španělské vojsko) Napoleon zvítězil v pozemní válce v jižním Německu a obsadil Vídeň rakouské vojsko ustoupilo na Moravu 2.12.1805 bitva u Slavkova, bitva tří císařů (Napoleon, rakouský František II. a ruský car Alexandr I.) vítězství Napoleona Napoleon v závislých územích dosazuje jako nové panovníky své příbuzné či generály Zánik Svaté říše římské národa německého Napoleon provedl státoprávní změny na území Svaté říše římské zrušil množství malých států v Porýní, Wűrttembersko, Bavorsko, Sasko a Vestfálsko povýšil na království, z ostatních států (kromě Pruska) roku 1806 vytvořil Rýnský spolek (spojenec Francie) = konec existence Svaté říše římské národa německého František II. pouze rakouský císař 1806 dvojbitva u Jeny a Auerstedtu porážka Pruska, obsazení Berlína Kontinentální blokáda 1805 obchodní blokáda Velké Británie 1807 porážka ruské armády poblíž pruského Královce vytvoření varšavského velkovévodství (Polsko doufá, že mu Napoleon pomůže při znovusjednocení) Napoleon I. na vrcholu moci, ovládá téměř celou pevninskou Evropu (v Paříži se staví triumfální oblouky a sloupy, chrámy, paláce, muzea naloupené poklady z dobytých území) nový styl císařský neboli empírový (nápodoba antiky) První neúspěchy dobyvačné politiky Pokus Napoleona o ovládnutí Portugalska a Španělska povstání Španělů proti francouzským okupantům, partyzánská válka Napoleonův neúspěch Další porážka Rakouska samostatné vystoupení Rakouska proti Napoleonovi vítězná bitva u Aspern, záhy však porážka rakouského vojska v bitvě u Wagramu Rakousko ztrácí další území, vynucené spojenectví a vynucený sňatek Marie Louisy s Napoleonem ve Francii hospodářská a obchodní krize, velká nespokojenost a vyčerpání obyvatelstva 1810 Ruský car porušil blokádu Británie a otevřel ruské přístavy pro anglické zboží rozhodnutí pokořit Rusko Ruské tažení a Napoleonův pád červen 1812 - nevídaně velká Napoleonova armáda překročila ruskou hranici a pochodovala na Moskvu září 1812 bitva u Borodina ústup ruského vojska Moskva byla vydána bez boje - vypálená a bez zásob krutá zima, mráz, hlad, nemoci, útoky kozácké jízdy Napoleon rychle ustupuje, armáda zcela zdecimována Napoleon opustil armádu a odjel do Francie postavit novou 1813 třídenní bitva u Lipska Napoleon poražen novou protinapoleonskou koalicí, obsazení Paříže Napoleon donucen odejít na ostrov Elba (ve Středozem. moři), Francie navrácena do hranic z roku 1792, vláda vrácena neoblíbeným Bourbonům poslední pokus Napoleona 18.6.1815 bitva u Waterloo
PONAPOLEONSKÁ EVROPA Vídeňský kongres a období restaurace září 1814 ve Vídni se schází mezinárodní kongres k projednání poválečného uspořádání Evropy vítězové nad Napoleonem (Rusko, Prusko, Rakousko, VB) posilují moc ziskem nových území nové hranice evropských států rakouský kancléř kníže Metternich jednání přerušeno návratem Napoleona a stodenním císařstvím po prohrané bitvě u Waterloo (18.6.1815) Napoleon internován na ostrov sv. Heleny, kde roku 1821 umírá Nová mapa Evropy Rusko se stává významnou evropskou velmocí, získává Finsko a většinu bývalého Polska Habsburská monarchie získává severní Itálii, vzdává se však jižního Nizozemí ve prospěch Nizozemského království Prusko bylo odškodněno na úkor Saska a Švédska, získává území v Porýní a Vestfálsku Švédsko získává Norsko, které bylo odebráno Dánsku Návrat starých dynastií na královské a knížecí trůny, které Napoleon obsadil svými příbuznými a generály, se vrací původní dynastie (Bourboni Francie, Španělsko, Neapol) papeži vrácen církevní stát obnovování předrevolučních a přednapoleonských poměrů = restaurace Německý spolek 1806 zanikla Svatá říše římská národa německého ve Vídni vytvořen volnější Německý spolek sdružoval 35 monarchií a 4 svobodná města (Frankfurt nad Mohanem, Brémy, Hamburk a Lübeck) v čele spolková rada převaha rakouského císaře do 60. let 19. století, pak v pruskorakouském soupeření vítězí Prusko Svatá aliance léto 1815 Svatá aliance = dohoda ruského cara Alexandra I., rakouského císaře Františka I. a pruského krále Fridricha Viléma III. o společném dohledu na udržení nového státoprávního pořádku v Evropě Dědictví francouzské revoluce touha pokrokových občanů po vytvoření právního státu, myšlenka rovnoprávnosti lidí názor: občanská svoboda může být omezena pouze zákonem vytvořeným občany voleným zákonodárným shromážděním (parlamentem); panovníci se zodpovídají parlamentu v průběhu 19. století boje v Evropě o tyto principy liberální zásady ve většině zemí zvítězily Romantismus události v Evropě přinesly poučení: přemíra chladného rozumu škodí, nevede k rozumně uspořádané společnosti, ale ke krvavým revolucím a válkám odpověď: literární a hudební hnutí romantismus literatura: důraz na cit, víru a nespoutanou obrazotvornost vzory ve středověkých mýtech, legendách a hrdinských eposech a v přírodě romantičtí spisovatelé vytvářejí hrdinské eposy z mlhavého dávnověku (o keltském bojovníkovi Ossianovi, o králi Artušovi, o Nibelunzích) architektura: napodobování anglických aristokratických sídel s lesoparky, napodobeniny gotických staveb (historizující slohy) hudba: Němec Ludwig van Beethoven, Polák Fryderyk Chopin biedermeier = nový měšťanský životní styl (1820 1850), ideál: klidné rodinné prostředí blízko nezkažené přírody, práce pro vlast
PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE A ZROD KAPITALISTICKÉ SPOLEČNOSTI Velká Británie: kolébka průmyslové revoluce VB nadvláda na světových mořích, nejuznávanější mocnost světa; (mnoho závislých území, velké koloniální bohatství Indie, Austrálie, Nový Zéland, Kanada ) 1770 1830 VB jako první země prožívá hospodářský rozmach = průmyslovou revoluci mění se podoba země i způsob práce a obživy mnoha obyvatel (továrny, průplavy, silnice, železnice + dělnické čtvrti) rozvoj hutí, železáren, dolů a textilních továren, obchodu a dopravy venkovské obyvatelstvo se stěhuje za prací do měst mění se složení obyvatelstva vzniká početné dělnictvo + střední vrstvy (ostatní zaměstnanci: úředníci a inteligence) + buržoazie (kapitalisté = továrníci, bankéři, obchodníci) kapitalistická společnost je založena na vztazích mezi dělníky (proletariátem) a kapitalisty (buržoazií) Nové technické vynálezy a vznik kapitalistického trhu průmysl se rozvíjí v místech s dostatkem surovin a pracovních sil od 2. poloviny 18. století se lidská práce nahrazuje prací strojů vynález parního stroje rozměrné stroje již dříve využívány k čerpání vody z dolů, zdokonalený parní stroj Jamese Watta z 60. let 18. století umožnil masové nasazení parních strojů v dolech, hutích, železárnách, následně k tažení vozů a pohonu lodí; nové technické a technologické postupy (koksovací pece v hutích, válcovací stolice v železárnách, textilní stroje na spřádání a tkaní lnu, vlny a bavlny, lokomotiva, počátky strojírenství ) zboží se již nevyrábí na zakázku, ale ve velkém pro neznámého odběratele dovoz surovin a rozvoz zboží na velké vzdálenosti Revoluce v dopravě první lokomotiva 1814 George Stephenson výstavba železnic: první otevřena 1825 ze Stocktonu do Darlingtonu, další mezi Manchesterem a Liverpoolem první paroloď 1807 Američan Robert Fulton ve 30. letech elektrický telegraf Hospodářský liberalismus zvětšují se odbytiště průmysl. výrobků vzniká světový trh hospodářský liberalismus jeho stoupenci požadují nejen osobní, náboženskou a politickou svobodu, ale především úplnou svobodu podnikání a obchodování, požadují odstranění cel a zastaralých právních předpisů VB se stala první zemí svobodného dovozu a vývozu, dílnou světa Průmyslová revoluce na pevnině po roce 1800 se průmyslová revoluce rozšířila do západoevropských států (Paříž, Lyon; Brusel, Lutych) po roce 1850 zasáhla střední Evropu (Porýní; Porúří; Slezsko; Sasko; Vídeň; Ostrava, Brno, Liberec, Praha, Kladno) východní a JV Evropa se industrializovala až koncem 19. století Sociální důsledky průmyslové revoluce vytvořil se trh pracovní síly; velká poptávka po práci, nedostatek pracovních míst zaměstnavatelé snižují mzdy a zaměstnávají ženy a děti; průvodním jevem zrodu nové kapitalistické, industriální společnosti byla sociální bída a nelidské pracovní podmínky pravidelné odbytové krize dělníci se cítili ohroženi zaváděním strojů rozbíjení strojů zakládání odborových organizací (stávky, vyjednávání)
Sociální důsledky průmyslové revoluce odborové organizace s kapitalisty vyjednávají (i cestou stávek) požadavky: snížení pracovní doby (na 12, na 10 hodin denně), zákaz práce dětí, zavádění sociálních zařízení pro dělníky a jejich rodiny v době nemoci, úrazu nebo úmrtí nutnost řešení dělnické (sociální) otázky myslitelé: Francouz Pierre Joseph Proudhon utopie: zrušení soukromého vlastnictví; Němci Karel Marx a Bedřich Engels revoluční socialistické učení: zespolečenštění výrobních prostředků, převzetí moci dělnickou třídou; Angličan Robert Owen (průmyslník) zřizoval sociální instituce, stavěl byty pro dělníky a vzdělával je ČERVENCOVÁ REVOLUCE Restaurace Bourbonů ve Francii Ludvík XVIII. na trůn Francie konstituční monarchií zůstala rovnost před zákonem; volební právo mají bohatší občané 1824 králem Karel X., tlak roajalistů neúspěšný pokus o státní převrat Červencová revoluce 27.-30.7.1830 rozpuštění parlamentu barikády v ulicích Paříže, pouliční boje (1 000 mrtvých) král se vzdal trůnu na trůn Ludvík Filip Občanská monarchie Ludvíka Filipa Francie zůstala konstituční monarchií do roku 1848 vládne bohatá buržoazie, politická práva mají nejbohatší občané nespravedlivý systém - vnitřní napětí republikánská spiknutí zostřený policejní tlak nerovné politické a hospodářské postavení většiny občanů vypracování socialistického učení hrabě Saint Simon, Louis Blanc návrh odstranit nerovnost mezi lidmi, odstranit soukromé vlastnictví výrobních prostředků předat je komunám Vznik Belgie Belgie = dřívější rakouské jižní Nizozemí od Vídeňského kongresu součást Nizozemského království katolické obyvatelstvo hovořící francouzsky a vlámsky nerovnoměrně zastoupeno v parlamentu srpen 1830 v Bruselu lidové povstání králův pokus o mocenské potlačení neuspěl Londýnská konference vznik nového státu: od 1831 Belgické království (konstituční monarchie) liberální vláda krále Leopolda I. rychlý hospodářský rozmach, rozvoj uhelného, hutního a strojírenského průmyslu, výstavba železnic NEKLID VE VÝCHODNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ RUSKO Rusko evropskou velmocí 1809 získalo od Švédska Finsko, 1815 východní část bývalého polského státu s Varšavou považuje se za ochránce pravoslavného řeckého a slovanského obyvatelstva na Balkánském poloostrově proti tureckému útisku vítězství v bojích s Turky rozšíření území až k ústí Dunaje tuhý carský absolutismus nesouhlas mladých šlechtických důstojníků zakládání tajných spolků Povstání děkabristů 1825 smrt cara Alexandra I. bezvládí
prosinec 1825 (děkabristé) pokus o státní převrat a nastolení ústavy špatně připraveno (povstalce nikdo nepodpořil) rozprášení povstalců, tvrdé tresty pro organizátory politické zpátečnictví, neomezená vláda cara a statkářů, nevolnictví venkovského obyvatelstva Kritika ruských poměrů v literatuře Alexandr Sergejevič Puškin ruský romantik, básník, prozaik a dramatik: poemy; Evžen Oněgin, Ruslan a Ludmila, Piková dáma Michail Jurjevič Lermontov ruský romantik, básník, prozaik a dramatik: poema Démon, drama Maškaráda, román Hrdina naší doby Nikolaj Vasiljevič Gogol ruský realista, prozaik a dramatik: Petrohradské povídky, komedie Revizor, Ženitba, román Mrtvé duše Řecké povstání Osmanská říše - od konce 17. stol. pozvolný úpadek; okupuje Balkánský poloostrov utiskuje neturecké pravoslavné obyvatelst. častá povstání Srbů a Řeků (krvavě potlačována) 1822 Řekové vyhlásili nezávislost; po masakru řeckého obyvatelstva na ostrově Chiu přišla pomoc ze západní Evropy (dobrovolníci G.G.Byron + britsko-francouzsko-ruské válečné námořnictvo) 1827 námořní bitva u Navarina 1830 vznik Řeckého království; dědičný titul pro srbská knížata Polské povstání samostatný stát neexistuje území ovládá zástupce (bratr) ruského cara omezen šlechtickým sněmem a zemskou ústavou listopad 1830 povstání ve Varšavě poraženo omezení ústavy, zrušení polského vojska, university a mnoha středních škol, zavedení ruské měny, porušťování, polská katolická církev podrobena státní kontrole = utužení absolutismu emigrace povstalců HABSBURSKÁ MONARCHIE A ČESKÁ SPOLEČNOST V DOBĚ METTERNICHOVSKÉHO ABSOLUTISMU Metternichovský absolutismus po napoleonských válkách vzrostla moc Habsburské monarchie opora Svaté aliance závěry vídeňského kongresu přetrvává absolutismus moc v rukou císaře, kancléře Metternicha, úředníků v Rakousku od 1812 občanský zákoník (rovné právo u soudu) přetrvává poddanství, robota František I. od roku 1792 římský císař, od 1806 jen jako císař rakouský boj proti Francii, zmírnění centralizačního a germanizačního tlaku ve školství a státní správě, zároveň potírání svobodomyslných projevů Ferdinand I. od roku 1835, duševně zaostalý poslední korunovaný český král místo něj vládne kancléř Metternich Politická reakce snaha tvrdě čelit revolučním myšlenkám, neprovádět reformy univerzity pod státním dozorem, rozpuštění studentských spolků okleštěny ústavy Probuzení národního vědomí po napoleonských válkách touha po svobodnější a rovnoprávnější společnosti, láska k vlasti a národu probouzení národního vědomí a vytváření moderního politického národa (Španělé, Italové, Němci) snaha slovanských národů obnovit svůj národní jazyk a literaturu
České národní obrození 1. polovina 19. století modernizace jazyka (Josef Dobrovský, Josef Jungmann, bratři Preslové), povznesení českého písemnictví, bádání o českých a slovanských dějinách (František Palacký, Pavel Josef Šafařík) snaha o dosažení evropské úrovně původně osvícenecké snahy české šlechty zakládání českých učených společností, divadel, polytechnických učilišť a vlasteneckých muzeí obrodné hnutí českého měšťanstva ovlivněného romantismem 1818 Pražské Vlastenecké muzeum jazykový národní program, společenské vědy poč. 30. let Matice česká nakladatelství pro českou literaturu (největší vydavatel odborné literatury v 1. polovině 19. století) edice Staročeská bibliotéka staročeské památky edice Novočeská bibliotéka současná literatura krásná literatura: František Ladislav Čelakovský, Ján Kollár, Karel Hynek Mácha sběratelská činnost + vlastní tvorba: Karel Jaromír Erben, později Božena Němcová divadlo: Josef Kajetán Tyl česká politická žurnalistika: Karel Havlíček Borovský (40. léta) myšlenka slovanské vzájemnosti padělané rukopisy Zelenohorský a Královédvorský (Václav Hanka a Josef Linda) Počátky politické činnosti před rokem 1848 nebyla trpěna, cenzura pouze spolková činnost Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách, Měšťanská beseda vytváření novodobého českého politického národa Počátky průmyslové revoluce v českých zemích 20. a 30. léta hospodářské a sociální proměny průmyslový rozvoj (textilní výroba, hutnictví železa, potravinářský průmysl, strojírenství) první parní stroje 1841 přes 100 parních strojů přelom 20. a 30. let koněspřežná železnice mezi Budějovicemi a Lincem a Prahou a Lány 1837 39 mezi Vídní a Brnem první parostrojní železnice, 1845 železnicí spojena Praha, telegraf 1841 první paroloď Bohemia v Praze do Drážďan Sociální důsledky průmyslové revoluce hlavní zdroj obživy zemědělství; počátky průmyslové výroby stěhování lidí z venkova do měst nové průmyslové oblasti (Praha, Liberec, Kladno, Brno, Vítkovice) vznik nových společenských tříd dělnictva (nuzné podmínky) a buržoazie zvýšené sociální napětí, stávky edice Staročeská bibliotéka staročeské památky edice Novočeská bibliotéka současná literatura krásná literatura: František Ladislav Čelakovský, Ján Kollár, Karel Hynek Mácha sběratelská činnost + vlastní tvorba: Karel Jaromír Erben, později Božena Němcová divadlo: Josef Kajetán Tyl česká politická žurnalistika: Karel Havlíček Borovský (40. léta) myšlenka slovanské vzájemnosti padělané rukopisy Zelenohorský a Královédvorský (Václav Hanka a Josef Linda
REVOLUCE 1848 1849 REVOLUCE VE FRANCII Pád Ludvíka Filipa monarchie Ludvíka Filipa = vláda bohaté buržoazie a statkářů snaha mnoha společenských skupin o její svržení hrozba republikánského převratu; šíření myšlenky nutnosti volební reformy (zákaz reformního banketu) vypuknutí revoluce 23.a 24.2.1848 ozbrojený střet lidu s vojskem útěk Ludvíka Filipa do Anglie vytvoření prozatímní vlády Francie podruhé republikou Porážka radikálních sil prozatímní vláda (vliv socialistů Louis Blance) volby do parlamentu na základě všeobecného hlasovacího práva, zavedeny občanské svobody, právo na práci řešení nezaměstnanosti budování národních dílen květen 1848 volby Ústavodárné shromáždění (umírnění republikáni) rušení národních dílen červen 1848 ozbrojené povstání dělnictva proti republikánské vládě krvavě potlačeno Ludvík Napoleon republikánská ústava po vzoru USA, 1.prezident (čtyřleté období - silná výkonná moc) Napoleonův synovec Ludvík Napoleon Bonaparte obchází parlament, důležitá rozhodnutí - přímé hlasování lidu (plebiscit) Druhé císařství neomezená moc Ludvíka Bonaparta 1851 zatčení vůdců republikánské opozice plebiscit zvýšené pravomoci prezidenta, 10-leté období, dědičná funkce, císařský titul 1852 druhé císařství v čele s Napoleonem III. POKUS O SJEDNOCENÍ NĚMECKA Hospodářské sjednocování 1.polovina 19. století snaha liberálního měšťanstva o sjednocení německého národa hospodářská převaha Pruska, na počátku 30. let vytvořilo celní unii = hospodářskou jednotu většiny německých států Revoluce v německých státech strach z revoluce propuštění neoblíbených ministrů, zřizování národních gard, svoboda tisku, rovnost občanů před zákonem březen 1848 Berlín (hlavní město Pruska) nepokoje vítězství povstalců Frankfurtský parlament květen 1848 Národní shromáždění ve Frankfurtu nad Mohanem myšlenka sjednocení velkého Německa včetně zemí západní části habsburské monarchie x zastánci tzv. maloněmeckého sjednocení (bez rakouských a českých zemí) Odmítnutí pruského krále 1849 vítězství myšlenky maloněmeckého sjednocení ústava nového německého spolkového státu, císařská koruna nabídnuta pruskému králi Fridrich Vilém IV. ji odmítl byl obnoven Německý spolek (soutěží Prusko s Rakouskem) POKUS O SJEDNOCENÍ ITÁLIE od dob napoleonských výbojů vytvářejí republikáni tajné spiklenecké organizace snaha o italské národní vzkříšení (risorgimento ) pokus vyprovokovat lidová povstání na severu proti Rakušanům, na jihu proti Bourbonům vůdčí role při sjednocování Itálie savojská dynastie boj s Rakouskem, Bourbony, papežem
Povstání v Neapolsku a Lombardii leden 1848 lidové povstání na Sicílii a v Neapolsku bourbonský král Ferdinand II. nucen vydat ústavu březen 1848 protirakouské vystoupení v Miláně a v Benátkách vyhlášena republika; v čele boje za italské sjednocení sardinský král Karel Albert poražen v červenci 1848 v bitvě u Custozzy rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým dobyla Milán republikánský převrat v Římě a ve Florencii Návrat ke starým poměrům 1849 sardinský král úplně poražen, jeho syn Viktor Emanuel uzavřel s Rakouskem mír pokus o sjednocení Itálie ztroskotal HABSBURSKÁ MONARCHIE A ČESKÉ ZEMĚ BOUŘLIVÉ UDÁLOSTI REVOLUČNÍHO JARA 1848 Předbřeznové poměry Habsburská monarchie: dle rozlohy 2.místo v Evropě součástí české, rakouské, uherské a italské země několik národních společností vídeňská centralizace (nepřipouští žádné ústavní experimenty) liberálové požadavek větší účasti na veřejné správě, zrušení roboty Uhersko, české země probuzené sebevědomé národní cítění; v Uhrách se jednací řečí stala maďarština, v Čechách zesílilo hnutí za zrovnoprávnění češtiny s němčinou, sílí i snaha o obnovení české státnosti Počátky revoluce 13.3.1848 Vídeň ozbrojené srážky lidu s vojskem císař propustil kancléře Metternicha, vytvořil nová ministerstva a slíbil vypracování nové ústavy a svolání sněmu byla zrušena cenzura a zavedeny některé občanské svobody uherská část získala značnou samostatnost v Pešti byla vytvořena uherská vláda kladná odpověď na české požadavky = záruka zrovnoprávnění češtiny s němčinou, povoleno svolání českého sněmu do Prahy (nebyl vyslyšen požadavek české samostatnosti) Potíže s ústavou duben - nová oktrojovaná (= vládou vnucená) ústava (pro celou říši s výjimkou Uher): výkonná moc císař a ministři; zákonodárný říšský sněm 2 komory: panskou sněmovnu jmenuje panovník, dolní poslanecká sněmovna měla vzejít z voleb, kterých se měli účastnit pouze bohatší občané s navrženou ústavou nesouhlasili vídeňští demokraté v čele se studenty květen 1848 povstání odvolání ústavy cíl: všeobecné volební právo pro muže volby: jednokomorový říšský sněm; povolení vlády k účasti rakouských poslanců na frankfurtském sněmu (otázka německého sjednocení) Pražské petiční hnutí 11.3.1848 Praha schůze v restauraci Svatováclavských lázní petice liberálních, národních a státoprávních požadavků; navržená petice dopracována takzvaným Svatováclavským výborem snaha nabýt větších práv a samostatnosti ve federalizované monarchii petice: spojení Čech, Moravy a Slezska, vlastní sněm, vlastní úřady s místními úředníky, zrovnoprávnění české a německé národnosti, svobodné volby, nezávislé soudnictví, ukončení roboty, nejvýše čtyřletá vojenská služba, zavedení samosprávy