Krj jezer, lesů polí, mírně zvlněná krjin s mlými phorky, mezi nimiž jsou ukryty tiché vesničky to je přímo vysněný region pro cyklisty. Různorodou krjinu protíná mnoho úzkých silnic lemovných strými stromy. Jízd stinnými zelenými tunely je velmi příjemná, to zejmén proto, že zde jen velmi zřídk nrzíte n dlouhá prudká stoupání. Mimo turistickou sezónu zejí tyto silničky prázdnotou, všk když jejich okolí obsdí dvy turistů, n mnohých z nich zčíná být veselo. Milovníci šlpání do pedálů mjí k dispozici stovky kilometrů cyklostezek, které byly vytyčeny nejen v okolí populárních rekrečních loklit, le dokonce i v dleko méně nvštěvovných zákoutích Vrmie Mzur. Všude všk njdou něco zjímvého jk přírodní trkce, tk i strobylé pmátky. A o historické budovy zde oprvdu není nouze! N cyklostezkách leží, kromě všeobecně známých pmátek, tké desítky skromnějších objektů, jejichž krás svědčí o bohté historii regionu. Návštěv středověkých zámků vystvěných v různých epochách, kostelů mnoh vyznání, zjímvých muzejních expozic, hledání strých rezidencí zámožných pruských šlechtických rodů nebo objevování tjemných opevnění z první druhé světové války to vše vám může zpestřit vše cyklistické putování. Přírod Vrmie Mzur nbízí zse nádherný svět jezer, nekonečných borů lesů, tjemných močálů ršelinišť, v nichž žije mnoho zjímvých druhů zvířt vzácných rostlin. Po cestě téměř vždycky potkáte zástupce velmi početné populce čápů bílých, kteří hnízdí n březích jezer. Budeteli mít štěstí, můžete sptřit mjestátní siluetu orl mořského uprostřed močálů prlesů zslechnout chrkteristický křik jeřábů... N polích v lesích nrzíte n bludné blvny, které zde kromě tisíců velkých i menších jezer znechl pevninský ledovec. Většin cyklotrs není obtížných. K jejich zdolání tedy není třeb žádných zvláštních dovedností. To pltí i pro trsy, které vedou hlvně polními cestmi, ty jsou totiž čsto nejvhodnější pro běžná kol. Nechybí ni trsy, které vedou po sfltových silnicích. N výběr jsou krátké odpočinkové trsy, jejichž délk nepřekrčuje 20 km, le tké trsy pro celodenní výlety (do 60 km). Hodláte-li vyrzit n několikdenní putování, njdete zde i trtě mnohem delší. V průvodci jsou popsány vybrné, nejzjímvější nejchrkterističtější trsy z kždé části regionu. Výběr trsy vám usndní její krátká chrkteristik popis zjímvostí, které n ní njdete. Přiložené mpky vám při jízdě Úvod Vrmie Mzury n kole N místních cestách, 1
Chrám ve Svtém Háji, Jezero Druzno, 36 pomohou, všk je dobré mít u sebe přesné mpy regionu, kterým vede dná cyklotrs. Máte-li vybránu trsu výletu, zkontrolujte kolo, sblte si potřebné věci můžete směle vyrzit n cestu! Mezinárodní cyklotrs R1 Trs: Bągrt Święty Gj Stre Dolno Nowe Dolno Dzierzgonk Wiśniewo Krzewsk Tropy Elbląskie Rczki Elbląskie Elbląg Krsny Ls Łęcze Kdyny Tolkmicko Pogrodzie Nrus Frombork Stępień Brniewo Młoteczno Gronowo; 85 km Úsek dlouhé mezinárodní cyklotrsy R1 polská část této trsy vede od hrnice s Německem v Kostrzyně nd drou po hrnici s Ruskem v Gronowě (675 km). Cyklostezk vede nejprve rovintým terénem delty řeky Visly (Żułwy Wiślne), poté se vine mezi phorky Elbląžské vysočiny nkonec protíná Vrmijskou rovinu. Podél trsy lze sptřit mnoho pmátek, z nichž nmátkou uvádíme gotické kostely v Elblągu nebo Fromborku. Nrzíme tké n přírodní zjímvosti, k nimž ptří jezero Druzno, ptčí rezervce, nebo bukové lesy v přírodním prku Elbląžské vysočiny. Trs je veden výlučně po sfltových cestách, převážně s mlým nebo velmi mlým provozem (n některých úsecích se středním, v Elblągu velkým provozem). Náročnost trsy: nízká. Svtý háj (Święty Gj) jk vypráví Legend o svtém Vojtěchovi, v rném středověku se v blízkosti dnešní vsi ncházelo kultovní místo pruských bohů. N území svtého háje údjně vstoupil svtý Vojtěch odsloužil zde mši svtou. několik dní dříve shromáždění Prusů přikázlo misionářům opustit pruské země poté jej nečekně npdlo při odpočinku. Svtý Vojtěch zde nlezl mučednickou smrt po úderu sekyrou. V místním kostele 1 jsou od roku 1989 uchovávány relikvie svtého Vojtěch přivezené z Hnězdn. Smotný kostel je gotická stvb z období kolem roku 1399, obnovená po požáru v 19. století. Jezero Druzno mezi vesnicemi Nowe Dolno Rczki Elbląskie vede trs v blízkosti podmáčených břehů velkého jezer Druzno. Rozlehlá vodní ploch, kterou protíná vodní cest Elbląžského knálu, je domovem nejrůznějších druhů ptáků. Podmáčené břehy jsou porostlé rozlehlými porosty rákosu menšími, obtížně přístupnými bžintými lesy. Jezero je mělké skýtá dokonlé podmínky pro život mnoh vodních bhenních ptáků, zejmén brodivých. Velká přírodní rezervce, která zde byl vytvořen, zhrnuje celé Druzno spolu s širokým pásem podél jeho břehů celkem více než 3000 h. Podél hráze, která obklopuje jezero (vodní hldin se nchází výše než okolní území!) vede modrá turistická stezk, která n několik místech křižuje cyklotrsu R1. Rczki Elbląskie v mlé vesnici n severním břehu jezer Druzno, v blízkosti cesty, po níž vede cyklostezk, se nchází nejnižší bod v Polsku s ndmořskou výškou 1,8 m pod hldinou moře. Elbląg přístvní město nd stejnojmennou řekou kdysi konkurovlo Gdňsku. sd, zložená ve 30. letech 13. století, získl již v roce 1246 městská práv. Rozlehlé město všk smetly z povrchu země válečné operce v roce 1945. Ještě mnoho let po skončení války se zde ncházely prázdné plochy, n nichž stály tu tm obnovené pmátky. Teprve v 80. letech minulého století byl zhájen obnov strého měst. Avšk proces obnovy nespočívl v pokusu o věrnou rekonstrukci vznikly nové měšťnské domy, stylizovné n středověké objekty. Výsledek je velmi zjímvý nové uličky lákjí svou milou tmosférou, obchody, mnoh resturcemi kvárnmi. Při procházce historickým centrem stojí zto nvštívit hlvní gotické pmátky Elblągu. Elbląžská ktedrál sv. Mikuláše 2 se může pochlubit jednou z nejvyšších kostelních věží v Polsku (výšk 97 m). Gotický trojlodní chrám byl postven z cihel jeho interiér skrývá vybvení s mnoh cennými středověkými uměleckými díly, která sem byl většinou převezen z jiných kostelů v regionu. Kromě ktedrály se v Elblągu nchází ještě několik jiných pmátkových kostelů tké zbytky městských zdí s Trhovou bránou ze 14. století 3. N věž, která je součástí brány, lze vystoupit obdivovt z ní n stré město (ul. Stry Rynek). Kdyny vesnice ležící v krásné loklitě n úptí Elbląské vysočiny nd Viselským zálivem. bec je známá svou originální, stylově jednolitou zástvbou bývlým plácem německého císře Vilém II. 4. Usedlost kdyňské mjetky získl císřská rodin v roce 1898. V následujících letech došlo nejen k rozšíření pláce, le i k přestvbě celé vesnice i s okolím. Dnes se v části rezidence někdejší továrně n mjoliku (druh fjánsu) plácových křídlech nchází hotel. V obci uvidíme tké obrovský Dub Bżyńského 5. Nejméně 700 let strý strom byl nzván n počest Jn Bżyńského, mjitele Kdyn v 15. století vůdce Pruské konfederce, která byl v opozici vůči řádu německých rytířů. Frombork nd městečkem n břehu Viselského zálivu ční Ktedrální návrší (Wzgórze Ktedrlne). Jeho plochý vrcholek obklopují mohutné obrnné zdi s mnoh bštmi. Vstup do prostoru z zdmi vede přes dřevěný most zvěšený nd suchým příkopem zákldy dávného brbkánu, přímo velkou bránou ze dvou válcových, vzájemně propojených bšt. Uvnitř hrdeb se vypíná nádherná gotická ktedrál 6. Trojlodní hlová stvb (čili se stejně vysokými loděmi) vznikl v letech 1329-88 ve svých útrobách skrývá mnoho cenných děl skrálního umění jk ze středověku, tk i z pozdějších období, zejmén ze 17. 18. století. Vedle ktedrály stojí dávný brokní plác vrmijských biskupů, v němž se dnes nchází Muzeum Cestou mennonitů Rovintá oblst n zápd od jezer Druzno, kterou vede trs cyklostezky, se polsky nzývá Żułwy Wiślne. Jedná se o deltu, kterou vytváří řek Visl při svém ústí do Bltského moře. Mokřdy v deltě vysušili obydlili náboženští emigrnti z Nizozemí. Pronásledování ve vlsti přinutil oddělenou část protestntských nbptistů, přívržence náboženského reformátor Mennon Simmons, hledt si nové, tolerntnější sousedy. Tkovým místem se ukázlo být v 17. století právě Polsko. Znlosti v oblsti meliorce ochrny území v proláklinách proti ztopení, které si mennonité přivezli z Nizozemí, jim umožnily obydlit deltu Visly. Dodnes zde zůstly četné pmátky po této společnosti krásné hrázděné domy s podloubím, hřbitovy nebo vodohospodářské objekty, n které můžete nrzit při putování deltou Visly cestou mennonitů. Ktedrál sv. Mikuláše v Elblągu, foto D. Zród 2 3
Ktedrální návrší ve Fromborku, Muzeum Mikuláše Koperník ve Fromborku, Mikuláše Koperník 7 (ul. Ktedrln 8, tel.: +48 55 2440071, e-mil: frombork@frombork.rt.pl, www.frombork.rt.pl). Slvný stronom strávil ve Fromborku mnoho let jko knovník. V Koperníkově věži můžete nvštívit prostory, které jsou pokusem o rekonstrukci jeho prcovny. S stronomií Koperníkovými objevy jsou spojeny tké trkce v jiných objektech n Ktedrálním návrší. V osmiúhelníkové budově se od roku 1973 nchází plnetárium (pobočk Muze Mikuláše Koperník ve Fromborku, tel.: +48 55 2440083) ve Věži Rdziejowského stojící nd tímto objektem je zvěšeno Foucultovo kyvdlo dokzující otáčivý pohyb země. Z věže je tké nádherná vyhlídk n celé Ktedrální návrší, Frombork jeho okolí. Smotné městečko n úptí Ktedrálního návrší již není tolik zjímvé. Část měšťnských domů n mlém náměstí byl obnoven poté, co byly zničeny válečnými opercemi z roku 1945, podobně jko strý frní kostel sv. Mikuláše ze 14. století 8. něco dál, v mlé příčné ulici odbíhjící od silnice směrem n Brniewo, stojí budov někdejšího Špitálu svtého Duch 9 s kplí sv. Anny, postvená ve středověku, která se dodnes zchovl v podobě z 18. století. Dnes zde njdete Muzeum historie medicíny. Kromě exponátů ilustrujících někdejší léčebné metody stojí zto nvštívit i zjímvou mlířskou sochřskou glerii prohlédnout si krásné nástěnné polychromie z 15. století ve špitální kpli, které znázorňují poslední soud (Muzeum historie medicíny, pobočk Muze Mikuláše Koperník ve Fromborku, ul. Str 3). Brniewo město nd řekou Psłękou, zložené ve 13. století vrmijskými biskupy, bylo téměř celé srovnáno se zemí n konci druhé světové války. Přesto zde njdete několik trktivních pmátek. Svými rozměry vás udiví bzilik sv. Kteřiny 10, mjestátní gotická svtyně postvená v letech 1343-1442 obnovená v 80. letech 20. století. Ještě strší je věžová brán ze 13. Století 11, jediná pmátk po zámku biskupů městském opevnění. V novějších dobách fungovl v Brniewu slvná jezuitská škol 12. Řád sem pozvl roku 1563 vrmijský biskup slvný ktivist protireformce, Stnisłw Hozjusz. Velká školní budov zvná Collegium Hosinum byl postven v 18. století později prošl částečnou přestvbou. Z roku 1719 pochází budov Hospice konvertitů 13, zvná tké Plác Potockého podle svého zkldtele, vrmijského biskup Teodor Andrzeje Potockého. N krji měst (u výjezdu n Nowou Psłęku) stojí brokní kostel sv. Kříže 14, postvený v první polovině 18. století. Z tohoto období pochází tké vybvení svtyně, která nhrdil strší kostelík z konce 17. století, v němž byl uctíván zázrčný obrz Nejsvětější Trojice. Ten byl později přenesen do nového kostel. Přeshrniční cyklostezk R64 Trs: řek Nogt Btorowo Nowe Btorowo Nowkowo Rubno (místní část Elblągu) Elbląg Próchnik (místní část Elblągu) Łęcze Suchcz Pęklewo Kdyny Lipnik Tolkmicko Chojnowo Krzyżewo Frombork Różniec Now Psłęk Ułowo Brniewo; 95 km Cyklostezk, zvná tké Cyklotrs kolem zálivu, vede těsně podél břehu Viselského zálivu. Jejím cílem je objet celý záliv, i když n ruské strně hrnice chybí znčení. N polském území vede cyklostezk přes Pomořské vojvodství po Viselské kose poté rovintou deltou Visly, kde překrčuje hrnici Vrmijsko-mzurského vojvodství. Tento úsek je neobyčejně trktivní nejprve vede deltou Visly pk přivede turisty k phorkům lesům Elbląžské vysočiny. Poslední část trsy protíná Vrmijskou rovinu míří ke státní hrnici s ruskou Kliningrdskou oblstí. Cyklotrs je veden hlvně po vedlejších sfltových cestách, le tké po cestách štěrkových či polních někdy dokonce i úzkých pěšinách. Náročnost trsy: střední, úsek mezi loklitou Łęcze Fromborkiem velmi obtížný. Nowkowo vesnice nd řekou Elbląg leží n území zvném Nowkowský ostrov. Je obklopen vodmi Viselského zálivu, řekmi Nogt Elbląg knály Cieplicówk Jgielloński. Větší část obce leží pod úrovní hldiny moře okolních vodních ploch. Celý ostrov chrání hráze všechny budovy v této oblsti, osídlené od 17. století, jsou postveny n umělých phorcích, zvných terpy. Elbląg viz str. 3. Próchnik ve vesnici, zložené již ve středověku, se dochovly domy s podloubím 15, chrkteristické pro celý region. Konstrukce tohoto typu mjí horní ptro vysunuté dopředu podepřené n dřevěných sloupech nd širokým podloubím. Ptro má nejčstěji skeletovou (mřížovou) konstrukci. V Próchniku se dochovly dv tyto dřevěné objekty z konce 18. počátku 19. století jeden zděný z počátku 20. století. Ve vesnici njdete tké gotický kostel sv. Antonín 16. V součsné době je Próchnik součástí měst Elblągu. Łęcze vesnice, zložená ve 13. století, s krásnou polohou n úptí Elbląžské vysočiny. Z okolních polí se otevírjí dleké výhledy n Viselský záliv. V obci lze sptřit domy s podloubím 17 z 18. století tké brokní kostel 18 ze stejného období. N sever od vesnice vás cyklostezk povede přes lesy, hlubokými roklemi dolinmi potoků. Kdyny viz str. 3. Tolkmicko městečko přístv vtěsnné n úzkém rovintém pruhu Stropruského pobřeží, mezi úptím Elbląžské vysočiny břehem 36 Cyklist n trse, foto istockphoto.com Łęcze dům s podloubím, obr. RS 4 5
Přírodní prk Elbląžská vysočin Krjinářsky nejzjímvější frgmenty Elbląžské vysočiny jsou od roku 1985 chráněny díky přírodnímu prku o rozloze 13 000 h. blst vysočiny je výrzně vyvýšen nd okolní krjinou delty Visly Vrmijské roviny. N jihu východě klesjí svhy vysočiny velmi pozvoln. Nopk zápdní severní svhy, zejmén ty nd břehy Viselského zálivu, vytvářejí nádhernou hrnu, rozrytou mnoh roklemi údolími potoků, které doshují hloubky ž 60 m. V okolí obcí Suchcz, Kdyn nebo v elbląžském prku Bżntrni je reliéf terénu tk dynmický, s tk velkými výškovými rozdíly strmými svhy, že připomíná hory. V centrální části vysočiny je terén monotónnější, jen lehce zvlněný, i když právě zde, nedleko Milejew, se nchází nejvyšší vrchol celé Elbląžské vysočiny Stříbrná hor (Gór Srebrn), vysoká 198 m. Větší část prku, včetně oblstí s nejzjímvějším profilem terénu, je porostlá lesy. Většinou jsou to lesy bukové, le njdeme zde tké hodně dubů (npř. v Kdynách). Stré dubové bukové porosty lze sptřit v rezervci Kdyňský les přírodně cenné frgmenty pomořského bukového les jsou chráněny v rezervci Buky Elbląžské vysočiny. Nvštívit první z rezervcí je velmi sndné, stčí necht kolo v Kdynách (rezervce se nchází přímo vedle obce), kolem druhé rezervce pk vedou lesní cyklostezky z Kdyn do Pgórků. Cyklotrs brzik Trs: Lidzbrk (Welski) rezervce brzik Lidzbrk; 19,58 km Nepříliš dlouhá cyklotrs vede hlvně územím Górznieńsko-Lidzbrského přírodního prku. V lesních průsecích, n lesních stezkách tké n pobřežní silničce kolem Lidzbrského jezer vás bude doprovázet ticho klid. Automobil zde prkticky nepotkáte tké n jiné turisty zde nrzíte velmi zřídk. Cyklotrs je veden téměř výlučně po lesních, částečně zpevněných cestách, pouze počátek trsy tvoří městská pěší zón podél Lidzbrského jezer. btíže může občs činit snd jen orientce n lesních cestách pěšinách. Náročnost trsy: nízká střední. 37 Mlebná krjin regionu, Svtý kámen Mezi Tolkmickem Fromborkem, n místě, kde vysoké zlesněné svhy Elbląžské vysočiny prudce pdjí ž k smému břehu Viselského zálivu, se z vody vynořuje obrovský bludný blvn. Kámen je vysoký přes 2 metry. Nd hldinu vyčnívá obvykle jen 1 metr, po obvodu měří přes 13 metrů. bvykle se nchází kolem 30 m od břehu, všk občs, když je hldin vody v zálivu nižší, lze k němu dojít suchou nohou. Posdíme-li se n blvn, njdeme mlou prohlubeň. T prý sloužil kněžím pohnských Prusů k ukládání obětí, které měly zřejmě zjistit bohtý úlovek ryb v zálivu. Proto se tké blvn, sloužící kdysi jko obětní oltář, nzývá Svtý kámen. Chcete-li se dostt k blvnu, je potřeb jet z Tolkmick po cyklotrse ž k místu, kde se cest rozvětvuje těsně z hájovnou Nowy Wiek. Zde cyklotrs odbočuje nhoru doprv, ztímco k blvnu se musíme vydt rovně po červené pěší turistické trse Koperníkov stezk. několik stovek metrů dále je potřeb tuto stezku opustit odbočit vlevo n lesní cestu, která klesá prudce dolů (kolo rději veďte!). Dole z kolejemi vyjdeme n břeh zálivu, odkud již lze vidět Svtý kámen. Kostel sv. Jkub v Tolkmicku, obr. RS Viselského zálivu, u ústí říčky Strdnky. Tolkmicko má dlouhou historii, která shá ž do 13. století, kdy bylo zloženo řádem německých rytířů. Po celá stletí, ž do 2. světové války, pk bylo Tolkmicko jedním z největších přístvů Viselského zálivu tké díky tomu, že vodní cest do Elblągu byl znesen bhnem. Po svém kompletním zničení i s přístvem v roce 1945 ztrtilo město n význmu. Avšk v posledních letech se Tolkmicko díky úspěšným investicím stlo populárním přístvem pro jchty ukotvené vedle rybářských lodí, které denně vyrážejí n lov n širé moře. Vedle náměstí stojí gotický kostel sv. Jkub ze 14. století 19 s jednou věží n zápdní strně fsády, pod níž se nchází vstup do svtyně. Interiér budovy má trojlodní dispozici s mohutnými cihlovými sloupy, které podepírjí rkády mezi loděmi. Z dávných městských hrdeb se dochovl bšt ze 14. století 20. Chojnowo mlá vesnice n severovýchodním okrji Elbląžské vysočiny, do 2. světové války jedn z větších loklit v této oblsti. Zde stojí zto odbočit n chvíli z trsy projet se podél místní zástvby. Podél cesty se totiž dochovlo mnoho krásných kpliček z 18. 20. století 21. Frombork viz str. 3. Brniewo viz str. 4. Lidzbrské jezero dlouhé fjordové jezero o rozloze 121 h. N délku měří 3,5 km v nejširším místě doshuje necelých 500 m šířky. Podél jeho jižního břehu vede první úsek cyklotrsy. Východní okrj s částečně zstvěnými břehy leží těsně vedle okresního měst Lidzbrku, kde se nchází pohodlná pěší zón mlá pláž. Jezero je bohté n ryby n jeho hldině lze sptřit nejrůznější druhy vodních ptáků, z nichž uvedeme lespoň potápku roháče, hohol, morčák, lysku kchnu divokou. Rezervce Klonowo mlá lesní rezervce (cc 31 h) n jižním břehu Lidzbrského jezer, blízko jeho zápdního okrje. Cílem ochrny je zde les typu dubohbrového háje tké smíšené lesy s dominncí borovice, která zde dorůstá ž do třicetimetrových výšek. Část porostu je strá téměř 200 let. Rezervce brzik zujímá přes 66 h lesů ršelinišť včetně mlého jezírk Zdręczno mezi jezerem Piseczno osdou brzik. Rezervce se rozkládá n území phorkté morénové vysočiny. Jezero ležící v prohlubni mezi phorky postupně zrůstá, díky čemuž kolem něj vzniká přechodné ršeliniště. Rezervce je domovem pro velké plché ptáky jeřáby. Cyklotrs Míst pměti Trs: Ełk Mrozy Sordchy Koziki Giże Brodowo Lski Młe Sypitki Mkosieje Łoje Lski Sędki Leg Buczki Szeligi Ełk; 42,8 km Dlouhý okruh okolím měst Ełk vede kolem rozlehlého jezer Selmęt. Cyklisté budou projíždět obrovskými borovými lesy, přes zemědělsky využívné louky pole jen tu tm nrzí n mlé vesničky. Nádherné úseky trsy vedou přímo po břehu jezer. Cyklotrs je lemovná pmátkmi nedávné historie Ełcké jezerní oblsti po vysídleném německém Přírod regionu, Rokle řeky Brynice Dub republiky Jednou z nejzjímvějších částí Górznieńsko-Lidzbrskiého přírodního prku je údolí řeky Brynice. Mlá čistá říčk se zde hluboce zřezává do dynmicky tvrovného, phorkovitého morénového terénu. Hluboké údolí s roklemi úžlbinmi porostlé různorodými lesy je částečně chráněno jko rezervce Rokle řeky Brynice. Zápdně od Lidzbrku, nedleko červené turistické trsy, lze po zeleně znčené cyklotrse Dub republiky (Dąb Rzeczypospolitej) dojet do velké rezervce. N okrji rezervce, n jižní strně údolí, roste nádherný, pmátkově chráněný strom Dub republiky 22 (zvný tké Dubem Vldislv Jgellonského) jehož stáří se odhduje ž n 500 let. 40 6 7
N trse, foto istockphoto.com Mkosieje vojenský hřbitov, obr. RS 39 obyvtelstvu zde zůstly opuštěné evngelické hřbitovy, vojenské hřbitovy z obou světových válek, tké pozůsttky někdejší venkovské zástvby z doby před rokem 1945. Cyklotrs je veden hlvně po vedlejších, nejčstěji sfltových venkovských cestách, krtší lesní úseky vedou po nezpevněných cestách pěšinách. Náročnost trsy: nízká. Mkosieje vesnice n východním okrji jezer Selmęt ; n jejím konci je připrven pohodlný sestup k vodě břeh jezer je pěkně uprven. Blízko vjezdu od vesnice Sypitki se nchází pmátkový vojenský hřbitov z doby 1. světové války 23. Pochováni jsou zde vojáci německé ruské rmády celý reál je čistý uprvený. V lese mezi vesnicemi Sypitki Mkosieje njdete evngelický hřbitov, zložený n přelomu 19. 20. století 24, který je tké uprvený udržovný. Lski vesnice přímo n severním břehu jezer Selmęt. V lese, východně od vesnice, těsně před vjezdem do ní, se nchází pmátkový evngelický hřbitov, zložený v 19. století 25 používný ž do 80. let minulého století. N něm se dochovlo mnoho druhů dřevin, chrkteristických pro tehdejší hřbitovní úprvu, která se vyznčovl hustou výsdbou jsou mezi nimi npř. stré exempláře tújí. Areál hřbitov je uprvený, le mnoho náhrobků je zdevstovných, rodinné náhrobky jsou ohrničeny kovovými ploty. Szeligi populární rekreční loklit n louce mezi lesy, jimiž jsou porostlé severozápdní břehy jezer Selmęt. Nchází se zde hlídná pláž, velmi hojně nvštěvovná obyvteli Ełku tké půjčovn loděk vodního vybvení. V lese zápdně od vesnice se vedle trsy nchází pmátkový evngelický hřbitov z počátku 20. století 26; n něm njdeme tké vojenské náhrobky z 1. světové války (německých vojáků, kteří pdli v roce 1914). Hřbitov je obtížně přístupný je porostlý plevelem keři. Cyklotrs Giżycko Ryn Święt Lipk Trs: Giżycko Wilksy Szczybły Giżyckie Skop Tros Ryn Knis Slpik Nkomidy wczrni Kwiedzin Gierłoż Czerniki Krolewo Kętrzyn Biedszki Pieckowo Święt Lipk; 65 km Zjímvá trs vede oblstí Velkých mzurských jezer k hrnici s Vrmií. Krjin kolem cyklotrsy je nesmírně různorodá njdeme v ní mnoho zjímvých originálních historických pmátek. K nim ptří zejmén objekty vojenské rchitektury opevnění giżycké Pevnosti Boyen, šnce bunkry z 1. 2. světové války, tké křižácké zámky skrální pmátky v čele s poutním kostelem ve Święté Lipce. Po cestě lze nrzit tké n méně známé objekty, jko jsou kpličky u cesty nebo selské usedlosti. Trs je veden po různých cestách, všk převžují sfltové silnice se středně silným mlým provozem. Krátké úseky vedou tké po štěrkových kmenitých, někdy dokonce po nezpevněných polních lesních cestách. Náročnost trsy: nízká střední. Giżycko město n severním břehu jezer Niegocin se vyvinulo n strtegicky důležitém místě, n přechodu mezi komplexem jezer Mmry jezerem Niegocin. Proto zde již roku 1340 řád německých rytířů postvil svůj hrd 27. Dodnes z něj zbylo pouze jedno původní obytné křídlo s renesnčním štítem. Poslední dobou zde bylo postveno několik nových objektů, které svým tvrem nvzují n dávnou hrdní zástvbu. Plánuje se zde otevřít luxusní hotel v obnoveném křídle původního hrdu pk muzejní expozice. V sousedství hrdu, nd Łuczńským knálem, byl roku 1889 postven originální otočný most 28. točení 100 tunového pilíře trvá díky speciálnímu ručnímu mechnismu pouhých 5 minut obsluhu mostu zvládne jediný člověk! Zápdně od centr měst, n úžině mezi jezery Niegocin Kisjno stojí obrovská pevnost Boyen 29 (ul. Turystyczn 1, tel.: +48 87 4288393, www.boyen.gizycko.pl). Návštěvníci se mohou projít po hrdbách nhlédnout do mlého muze. Stvb objektu byl zhájen v roce 1844. Během 11 let vznikl pevnost se šesti bstiony, hliněnými náspy mnoh budovmi. V dlších letech byl mnohokrát modernizován, dochovl se ž dodnes i přes žlostný stv části objektů není jen tk ledjkou stvbou zujme všechny, kdo se zjímjí o opevnění. Ryn městečko s nádhernou polohou n vysokém severním břehu Ryńského jezer. Z druhé strny omývá město mlé jezero łów. Přechod mezi těmito dvěm jezery byl neobyčejně význmný pro řád německých rytířů, proto zde již kolem roku 1377 vznikl hrd 30. Během dlších stletí byl objekt mnohokrát přestvován. V součsné době se ve čtyřkřídlé budově, která tvoří dominntu měst, nchází luxusní hotel (některé sály lze nvštívit s průvodcem od květn do srpn, Mzurské kongresové rekreční centrum Zmek-Ryn, pl. Wolności 2, tel.: +48 87 4297009, e-mil: hotel@zmekryn.pl, www.zmekryn.pl). Nkomidy mlá vesnice, zložená prvděpodobně koncem 14. století řádem německých rytířů, je vzdálená populárním turistickým trsám. Předpokládá se, že zdejší neveliký kostel vznikl krátce po zložení vsi, čkoli točný most, v pozdí hrd v Giżycku, 8 9
Interiér mnufktury n kchlová kmn v Nkomidech, Velitelský stn Vlčí doupě v Gierłożi, smosttná frnost zde existovl teprve od 16. století. Mnohokrát přestvovná mlá svtyně s věží dostvenou roku 1932 byl podle legend spojen podzemními chodbmi s nedlekým křižáckým hrdem. Ten byl postven n přelomu 14. 15. století. Dnes stojí n zákldech hrdu brokní plác 31, postvený ve druhé polovině 17. Století, zásdně přestvěný roku 1705. Rezidence se zchovlým prkem resturovnými budovmi někdejšího sttku je nyní v soukromých rukách turisté mohou nvštěvovt reál prku (Plác Nkomidy, tel.: +48 661255653, e-mil: plc@nkomidy.pl, www.nkomidy.pl). wczrni mlá osd ležící uprostřed lesů severně od vesnice Nkomidy je známá svým originálním Mzurským muzeem 32 (wczrni 1/1, tel.: +48 89 7522023, e-mil: owczrni@ owczrni.com, www.owczrni.com). V domku pro služebnictvo bývlého velkosttku lze zhlédnout interiéry trdičního mzurského obydlí z 19. počátku 20. století tké se seznámit s kulturou, zvyky typickými prcemi n venkovském sttku n Mzurech. Gierłoż v podmáčených lesích n východ od Kętrzyn vede trs ke zbytkům obrovského komplexu bunkrů z doby 2. světové války. Jedná se o ruiny hlvního stnu Adolf Hitler, zvného Vlčí doupě 33 (něm. Wolfsschnze). Výstvb bunkrů byl zhájen roku 1940 v souvislosti s Hitlerovým plánem npdnout SSSR. V dlších letech byl vůdcův stn dále rozšiřován stávjící kryty byly dále zpevňovány, by byly chráněny proti bombrdování spojenců. Tkto vznikl komplex více než 200 různých objektů, které zujímjí plochu cc 800 h. Ncházely se zde tři bezpečnostní zóny s mnoh protileteckými kryty, menšími bunkry běžnými budovmi s různým určením elektrárny, vodárny, ústředny dálnopisů, teplárny, skldy, ksárn pod. Územím hlvního stnu procházel železniční trť, v okolí byl dvě letiště. Nejmohutnější bunkry, k nimž ptří zruinovný kryt smotného Hitler, imponují tloušťkou železobetonových stěn stropů, která doshuje ž 8 m. Areál hlvního stnu je zpřístupněn návštěvníkům (Vlčí Doupě, Gierłoż, tel.: +48 89 7524429, e-mil: kontkt@wolfsschnze.pl, www.wolfsschnze.pl). Kętrzyn město, zložené řádem německých rytířů roku 1357, vzniklo vedle dřevěné strážnice, která byl později přestvěn n zděný hrd 34. Jeho centrální, čtyřboká cihlová budov se zchovl dodnes, i když musel být obnoven po poškození utrpěném ve 2. světové válce. Dnes se v ní nchází Muzeum Wojciech Kętrzyńského (pl. Zmkowy 1, tel.: +48 89 7523282, e-mil: mwk@muzeum.ketrzyn.pl, www.muzeum.ketrzyn.pl). N zápdní strně historického centr stojí zto nvštívit okázlý kostel sv. Jiří 35. Cihlový trojlodní chrám byl vybudován v gotickém stylu ve druhé polovině 14. století měl obrnný chrkter. U chrámového korpusu byly vybudovány dvě čtvercové bšty. Celý obrnný systém kostel byl zhrnut do městských hrdeb společně s hrdem se stl jejich nejdůležitějším prvkem. Interiér kostel je známý svojí původní, pozdně gotickou křišťálovou klenbou, vystvěnou po požáru v roce 1500, všimnout si lze tké znčného vychýlení osy presbytáře vůči chrámovým lodím. Święt Lipk mlá obec, ukrytá uprostřed lesů jihozápdně od Kętrzyn, známá díky svému velkému poutnímu broknímu chrámu, který je povžován z jednu z nejcennějších pmátek tohoto typu v Polsku. Jedná se o mriánský chrám 36, jehož počátky shjí ž do 14. století. Původní kpličk byl zničen v době reformce, le v 17. století byl zhájen stvb nové, která byl předán do péče jezuitům. Roku 1693 byl ukončen stvb velké brokní bziliky se dvěm věžemi, k níž bylo později dostvěno nádvoří obklopené ochozy s rohovými kplemi. Interiér kostel ndchne svým bohtým vybvením z 18. století doplněným nádhernými mlbmi. Velkou trkcí jsou vrhny, jejichž brokní prospekt s pohyblivými sochmi vznikl v roce 1721, všk původní nástroj byl roku 1905 nhrzen novými vrhnmi se 40 hlsy čtyřmi tisíci píšťl. Nidský okruh Trs: Rucine Nid Krzyże Krwic Wirtel Rucine Nid; 46,90 km Nádherná trs pro milovníky lesů vede houštinmi Piského prles, přičemž protíná pouze mlé louky několik vesniček. Trs uzvírá okruh kolem Nidského jezer. N mnoh místech vede ž n smotný břeh, proto doporučujeme vzít si s sebou plvky po cestě si chvilku oddechnout u vody. Trs vede po sfltových, štěrkových lesních cestách bez zpevněného povrchu. Je orientčně nenáročná zvláště pk úsek od kempu Czple do městečk Rucine-Nid, vedoucí po sfltové silnici téměř bez ztáček podél lesního průseku. Náročnost trsy: nízká. N nádvoří hrdu v Kętrzyně, Poutní chrám Święt Lipk, foto D. Zród 39 10 11
Přístv Rucine-Nid, Muzeum Głczyńského hájovn Prnie, Nidské jezero Nidské jezero, obklopené velikány Piského prles, je bezpochyby jednou z nejkrásnějších vodních ploch celé Mzurské jezerní oblsti. Jeho hldin má víc jk 1800 h. Při své délce 23 km šířce od 200 m do 2 km je klsickým příkldem dlouhého fjordového jezer s propstnou hloubkou (Nidské jezero doshuje hloubky 23 m), které bylo vyhloubeno ledovcem během poslední doby ledové. Pro tto jezer jsou tké typické vysoké strmé břehy. N trktivitě této vodní perle přidávjí tké četné zálivy dokonce 13 ostrovů, které se ncházejí zejmén v blízkosti Nidy. Téměř celé jezero je spolu s pásmem lesů n pobřeží zhrnuto do přírodní rezervce Nidské jezero o rozloze téměř 3000 h. Díky tomu je u vody vždy ticho rezervce n jezeře je zónou klidu. Nidské jezero, Rucine-Nid mlé město vzniklo teprve po 2. světové válce spojením dvou lesem oddělených osd. Rucine bylo ještě n počátku 19. století nnejvýš ploukem, n němž stál hájovn, le poté, co sem roku 1884 byl přiveden železnice, se postupně rozvíjelo jko rekreční loklit. Strší Nid existovl jko osd kolomzníků již v 16. století, le v předvečer druhé světové války měl sotv 150 obyvtel. V městečku prkticky nenjdete žádné pmátky, z zmínku všk stojí zbytky německého opevnění 37 z přelomu 19. 20. století. Nejsndněji lze njít chrkteristické bunkry ve tvru věží s ozuby, stojící vedle silničního železničního mostu nd Nidským knálem tké vedle jezu Guzink. riginálním objektem je tké podnik n louskání šišek, postvený v letech 1890-92. Jeho strou část lze nvštívit, le jedině s povolením Mskulińskiego lesnictví (Rucine-Nid, Rybck 1, tel.: +48 87 4241619 nebo +48 87 4231010). Hájovn Prnie tiché místo přímo n břehu Nidského jezer, 6 km od městečk Rucine-Nidy, je známé díky básníkovi, Konstntymu Ildefonsu Głczyńskému, který v mlebně situovné, mlé cihlové hájovně trávil troje prázdniny od roku 1950. Uprostřed nádherné mzurské přírody se plánovl dokonce usdit, všk jeho plány mu v prosinci 1953 zhtil smrt. Kouzelná mzurská přírod básníkovi učrovl, měl pozitivní vliv n jeho práci promítl se i do jeho tvorby, npř. do cyklu Kroniki olsztyńskie nebo básní Wit Stwosz Niobe. Roku 1980 bylo v hájovně otevřeno biogrfické Muzeum Głczyńského 38 (Hájovn Prnie, tel.: +48 87 4256248, e-mil: muzeumprnie@ neostrd.pl, www.lesniczowkprnie.rt.pl). V něm bylo shromážděno množství pmátek po básníkovi, včetně rukopisů básnických děl, které zde vznikly. V létě se zde pořádjí kulturní kce, čsto s účstí známých osobností ze svět kultury. Zelená stezk Trs: Górowo Iłweckie Wojminy Czyprki Głjny Żywkowo Toprzyny Sigjny Prężki Kmińsk Pustry Górowo Iłweckie; 34 km Cyklotrs vinoucí se Górowskou phorktinou je dokonlou nbídkou pro ty, kteří si touží oddechnout od rušných turistických trs. Zemědělská oblst s mlými vesničkmi, hájky lesy dýchá klidem krásou mírně zvlněné krjiny. Člověk tu žije v souldu s přírodou, čehož symbolem může být Żywkowo Evropské centrum čáp bílého, proslvené množstvím hnízd tohoto nádherného pták. Trs vede téměř výhrdně po pohodlných sfltových cestách, všk s neptrným doprvním ruchem. Náročnost trsy: nízká. Górowo Iłweckie městečko n řece Młynówce bylo zloženo ve středověku roku 1335 mu byl udělen městská práv. Po celá stletí nezísklo n větším význmu jeho historii přerušovly živelné pohromy nebo epidemie, které čsto doprovázely války. Těžké rány zsdily městu npoleonské války, když se roku 1807 nedleko něj odehrál zvlášť krvvá bitv u Iłwy Pruské. Město bylo zle poničeno tké v zimě roku 1945 během bojů Němců s Rudou rmádou. Znedlouho se Górowo stlo součástí Polsk německé obyvtelstvo nhrdili Poláci z východních oblstí, které připdly SSSR, Ukrjinci vysídlenými z jihovýchodního Polsk v rámci perce Visl. válné urbnistické uspořádání centr Górow (s náměstím) je pmátkou n středověkou lokci. Rdnice n hlvním náměstí byl mnohokrát přestvován, n její věži se dochovly hodiny ze 17. století. Vedle náměstí stojí gotický kostel ze 14. století 39, všk když nhlédnete dovnitř, sptříte ikonosts, dílo nedávno zesnulého mlíře Jerzyho Nowosielského. V součsné době slouží chrám řeckoktolické církvi. Z jeho původní výzdoby se dochovl velká brokní stropní mlb z roku 1660. riginální trkcí Górow je Muzeum plynárenství 40 (ul. Wyszyńskiego 20, tel.: +48 89 7611092), které je umístěno v budově bývlé městské plynárny z roku 1908, v níž byl vyráběn plyn z černého uhlí. 38 Po zelené stezce, foto istockphoto.com 12 13
Jeden z obyvtel Żywkow čáp bílý, Kostel v Jegłowniku, 38 Żywkowo mlá vesničk s pouhými 30 obyvteli těsně u hrnice s Ruskem se proslvil svým msovým hnízdištěm čápů bílých. Během sezóny líhnutí je zde ptáků více než stálých obyvtel. Stojí z to n chvíli slézt z kol projít se krátkou Čpí nučnou stezkou. N mnoh místech lze vidět obrovská hnízd postvená z větví n speciálních plošinách opřených o hřebeny střech nebo instlovných n elektrických sloupech. V Żywkowě nejdeme kolem 50 hnízd, i když ne všechn jsou kždoročně obydlená. Koncem sezóny líhnutí je může obývt ž 200 ptáků! To je prvděpodobně největší kolonie tohoto druhu v Polsku. Nejvíce hnízd je v reálu stnice Polského sdružení n ochrnu ptáků (PTP) 41 (Vzdělávcí centrum PTP, Żywkowo 7, tel.: +48 89 7618207, e-mil: wrminskie.bociny@wp.pl), kde byl vybudován i speciální rozhledn. Čápy můžete potkt tké v mnoh okolních vsích nebo při procházce uprostřed luk. Cyklotrs podél Elbląžského knálu Trs: Elbląg Rubno (místní část Elblągu) Nowkowo Kęp Rybck Bielnik II Jnowo Admowo Wikrowo Wiktorowo Jegłownik Gronowo Elbląskie Różny Zwierzno Kępniewo Brudzędy Stre Dolno Święty Gj Kwietniewo Dymnik Rychliki Mrwic Wielk Jelonki skluz Jelenie skluz leśnic skluz Kąty Lepno Kreki Dwór Jrnołtowo Bądki Zlewo Dobrzyki Jerzwłd Sieminy Piotrkowo Strzykowo Szymbrk Ząbrowo Kmionk Iłw; 130 km Dokonlá trs pro několikdenní putování krjinou podél Elbląžského knálu. Po cestě sptříte nejzjímvější části knálu včetně čtyř skluzů. Cyklostezk zmíří tké do někdejších osd mennonitů v deltě Visly vesnic Iłwské jezerní oblsti s mnoh strými kostelíky, sttky hrdy německých rytířů. Zpočátku vede trs hlvně zemědělskou krjinou, poté cyklisté nrzí n množství jezer budou brázdit rozsáhlé lesy. Cyklotrs je veden hlvně po vedlejších sfltových cestách s mlým provozem, některé mlé úseky pk po rušnějších silnicích. N cyklisty čekjí tké etpy po hliněných cestách, zejmén v lesích nd jezerem Jeziork Elbląžského knálu. Náročnost trsy: nízká střední. Elbląg viz str. 3. Jegłownik velká vesnice v deltě Visly se může pochlubit několik pmátkmi. Stojí zto se zstvit u kostel z roku 1804 42, postveného n místě stršího chrámu. V budově se skeletovou konstrukcí jednou věží se dochovl část vybvení předchozího kostel, mj. brokní oltář, vrhnní prospekt tké četné náhrobní kmeny ž ze 17. století. N hřbitově u kostel lze tké njít mnoho strých náhrobků. Kromě toho stojí ve vsi krčm z roku 1795 43 s částečně zchovlým původním vybvením. Zwierzno v mlé vesnici v deltě Visly se zchránily dv krásné domy s podloubím 44, kdysi typické pro venkovskou zástvbu v celém regionu. První pochází z roku 1773 roku, druhý je o něco mldší, z poloviny 19. století, zto má všk zjímvě zdobené podloubí. Zjímvá je tké školní budov, kdysi venkovské stvení, která je tké stylizován n dům s podloubím. Kępniewo strá vesnice v deltě Visly, zložená ptrně roku 1337. Tehdy ležel n břehu jezer Druzno, které mělo ve středověku znčně větší rozlohu. d konce 17. století okolní podmáčený terén osidlovli vysoušeli holndští mennonité 45 (viz rámeček n str. 3), po nichž se dodnes dochovly chrkteristické venkovské usedlosti, jeden dům s podloubím zbytky hřbitov, n němž bylo obnoveno několik náhrobků. Svtý háj (Święty Gj) viz str. 2. Kwietniewo vesnice leží n první vyvýšenině nd deltou Visly. středověkém původu loklity svědčí pmátkově chráněný gotický kostel ze 14. století 46. Ten je postven z polního kmene cihel n zápdní strně má dřevěnou věž s vysunutým ochozem, která byl přistvěn roku 1770. Uvnitř se ncházejí dvě náhrobní desky oltář z konce 17. století. kolí Kwietniew je známé svými cennými rcheologickými nlezišti, která se dtují ž do období neolitu (kolem 4500-1700 př. n. l.). Jelonki z venkovské zástvby s několik domy s podloubími stojí z povšimnutí gotický kostel 47 z let 1350-75. Ten dominuje svou msivní čtyřhrnnou věží vysokou 19 m zjímvostí jsou původní dveře z 15. století. Uvnitř chrámu lze zhlédnout brokní výzdobu z 18. století s kůrem pro sbor, zdobeným rokokovými mlbmi. Skluz Jelenie první ze skluzů Elbląžského knálu, kolem nějž vede trs cyklostezky, vznikl stejně jko tři zbývjící n přelomu 50. 60. let 19. století. Délk kolejnic, po nichž se pohybuje vozík převážející lodě čluny, je 433 m celá konstrukce umožňuje překont 22 m rozdíl mezi vodními hldinmi v knálu nd pod skluzem. Skluz leśnic se nchází uprostřed polí nedleko Krsin překonává nejvyšší rozdíl mezi horním dolním úsekem knálu v rámci celého vodního díl dokonce ž 24 metrů. Délk kolejnic je téměř 480 m stvb je tk jen o něco menší než největší skluz Buczyniec. Zjímvostí tohoto zřízení je místní silnice, která protíná kolejiště n níž musí občs projíždějící Kostel ve Zwierznu, Hřbitov mennonitů v Kępniewu, Věž gotického kostel v Kwietniewu, 14 15
Elbląžský knál Jedinečná technická pmátk zároveň krásná trktivní vodní cest dlouhá 83,3 km spojuje jezero Druzno s Drwęckým jezerem nedleko stródy. Vezmeme-li v potz všechny odbočky knálu, má celé vodní dílo délku 152 km. Projektové práce n knálu zhájil roku 1837 pruský inženýr Georg Jcob Steenke, kterému sistovlo několik odborníků. Stvitelé několikrát nvštívili Belgii Nizozemí, by se seznámili s tmějšími konstrukcemi knálů zdymdel. Avšk reliéf terénu n plánovné trse vodní cesty nebyl příliš vhodný pro budování zdymdel. Teprve během cesty do USA v roce 1850 nlezl Steenke řešení umožňující vyhnout se zdymdlům, která by zde byl ztrátová. Jednlo se o skluzy výthy, poháněné silou tekoucí vody využívjící rozdílu hldin mezi úseky knálu. V roce 1860 byl dokončen již čtyři tto zřízení v letech 1874-81 vznikl pátý skluz Cłuny, který nhrdil dřívější komorová zdymdl. V něm byl použit, n rozdíl od strších zřízení poháněných vodním kolem, výkonnější vodní turbín. Kromě skluzů n knálu njdeme i jiná vodohospodářská zřízení, npř. zdymdl, bezpečnostní vrt tké násep, po němž je veden knál npříč Krnickým jezerem, jehož hldin je o 3 m nižší než hldin vody v knálu. Plvb po Elbląžském knálu, Drwęcké jezero, Větrný mlýn v Lepnu, utomobily čekt, ž přejede vozík s lodí. Z povšimnutí stojí tké propust, pod níž teče strouh Klepin. Skluz Kąty leží nedleko stejnojmenné vesnice je o něco menší než jiné, zde popsné skluzy má délku 404 m rozdíl mezi vodními hldinmi je téměř 19 m. Skluz Buczyniec čkoli cyklostezk vede po silnici lesem několik stovek metrů od skluzu, stojí zto n chvíli odbočit prohlédnout si tuto konstrukci dlouhou téměř 500 m nejdelší mezi pěti skluzy knálu. Rozdíl hldin je 20,62 m. Skluz je nádherně ukrytý uprostřed lesů. U skluzu lze nvštívit mlou muzejní expozici (Pmátník Elbląžského Knálu, Skluz Buczyniec, tel.: +48 55 2487092), věnovnou historii výstvby knálu strojovny. Lepno mlá vesnice v Iłwské jezerní oblsti je jedním z mál míst v regionu, kde se dochovl původní větrný mlýn 48. Ten stojí uprostřed polí si kilometr východně od obce, blízko silnice vedoucí od vesnice Kąty. Až do konce 19. století byly větrné mlýny neodmyslitelnou součástí zdejší krjiny, všk většin z nich byl později zničen. Mlýn v Lepně byl postven z cihel. Původně měl dřevěné, otočné zstřešení, z něhož se zchovly jen zbytky s částí loptek. Jrnołtowo cennou pmátkou mlé vesničky je gotický kostel 49 ze 14. století se stupňovitým štítem původní, smosttně stojící zvonicí, rovněž zdobenou stupňovitými štíty. Z někdejšího šlechtického sttku zůstly pouze zbytky prku ruiny budov 50. Je dobré vědět, že jko učitel zde prcovl slvný filozof Immnuel Knt. Bądki zjímvá, neogotická budov šlechtického sttku v Bądkách 51 vznikl roku 1869. Budov má několik štítů s fiálmi velkou tersu, kolem ní se rozprostírá historicky cenný prk. Vedle sttku se dochovl komplex hospodářských budov domy čeledínů postvené ve stejném stylu. Zlewo městečko nd mlým jezerem Ewingi vzniklo roku 1305 vedle mlého hrdu německých rytířů z konce 13. století. Město zložili osdníci, kteří sem přišli z Durynsk. Po hrdu dodnes nezůstl ni stop, všk lze nvštívit kostel sv. Jn 52 z roku 1351 s věží mldší o půlstoletí. V jednolodním interiéru chrámu njdete zjímvé náhrobní kmeny z počátku 17. století. Vedle kostel stojí nízká čtvercová bšt krátký úsek obrnné zdi všechno, co zůstlo z původních městských hrdeb Zlew. Dobrzyki vesnice n částečně podmáčeném území mezi jezerem Ewingi severním okrjem jezer Jeziork. Dobrzyki byly zloženy německými osdníky ve 13. století n území již dávno obydleném pohnskými Prusy, o čemž svědčí nlezená dvě rně středověká hrdiště. V obci se nchází gotický kostel z období před rokem 1320 53. Do chrámového korpusu byl v 19. století vestvěn dřevěná věž. Uvnitř njdeme brokní lvice, empory vrhny z roku 1776. Jerzwłd obec n břehu jezer Jeziork znjí mnozí fnoušci cyklu knih pro mládež o příhodách pn Smochodzik. Zde žil působil jejich utor, Zbigniew Niencki (1929-94), který je pochován n zdejším hřbitově. V Jerzwłdu se kždoročně konjí setkání fnoušků jeho tvorby. Kromě toho se v obci nchází ředitelství Komplexu přírodních prků Iłwské jezerní oblsti Dylewské phorktiny s mlou botnickou zhrdou 54 (Jerzwłd 62, tel.: +48 89 7588527, e-mil: prk-jeziork@ pro.onet.pl, prkikrjobrzowewrmiiimzur.pl). Szymbrk chloubou vsi je zřícenin okázlého hrdu pomezánské kpituly 55. Jeho výstvb byl zhájen v 70. letech 14. století. brovská budov byl v dobách své největší slávy druhým největším hrdem řádu německých rytířů, hned po Mlborku. V 17. století byl hrd přestvěn n rezidenci zámožné rodiny Finckesteinů, kteří se všk n přelomu 18. 19. století n vlně romntizmu rozhodli pro regotizci hrdu (přestvbě do gotické podoby ). Budov se proměnil v trosky teprve roku 1945, kdy ji vyplenil zničil Rudá rmád. Dosud všk stojí zdi s bštmi věžovou bránou, most nd příkopem četná hospodářská stvení. Romntické zbytky hrdu jsou velmi fotogenické posloužily dokonce režisérovi Volkeru Schlöndorffowi při ntáčení filmu Zrůd, v němž si zhrál John Mlkovich. Gotický kostel v Jrnołtowu, Venkovské sídlo v Bądkách, Bšt v Zlewu, 16 17
Zřícenin hrdu v Szymbrku, Vodojem v Iłwě, 36, 37 Velký ostródzký okruh Iłw hlvní středisko populární lázně Iłwské jezerní oblsti leží n jižním okrji jezer Jeziork n břehu Mlého Jeziork. Název měst je odvozen od pruského slov ilis, což znmená bhno nebo bžin. Řád německých rytířů zde počátkem 14. století vybudovl hrd, vedle něj pk znedlouho vyrostlo město. Středověký původ měst připomíná okázlý kostel Proměnění Páně 56, postvený z cihel v gotickém stylu v letech 1317-25. Ke kostelu s ozdobnými štíty přiléhá zvonice celý komplex církevních budov byl vestvěn do systému městských hrdeb. tom, jk bylo město n přelomu 19. 20. století bohté, svědčí obrovská budov rdnice 57 z let 1910-12, resturovná v roce 1995. Kromě historického centr stojí zto nvštívit prvoslvný kostel sv. Jn Teolog 58, který je umístěn v prostorách hly bývlé městské plynárny z roku 1899, která byl v 90. letech předán místní ukrjinské komunitě. Zjímvý je tké novogotické nádrží 59 z roku 1900, originální vodojemy z 19. století 60 dv vedle železničního nádrží dv v jiných částech měst (n ul. 1 Mj ul. Wojsk Polskiego). Trs: stród Lubjny Stre Jbłonki Szyldk Krplewo Brzydowo Smykowo Turznic Smborowo Rogowo Liw stród; 68,4 km Dokonlá trs n dvoudenní výlet. Celou vzdálenost lze smozřejmě zdolt z jeden den, le je zde tké možnost dojet první den pouze do Krplew nebo Brzydow z obou těchto míst se lze rychle vrátit do stródy po žlutě znčené cyklotrse. Dlší den můžete z jedné z těchto vesnic pokrčovt ve výletu. Jinou možností je zkrátit si trsu díky zdolání několik prvních kilometrů vlkem do Strých Jbłonek nebo do Smborow. V prvním přípdě se vyhnete téměř 11 kilometrům méně záživného úseku z stródy do Strých Jbłonek, ve druhém přípdě vám pk ubude ž 19 km hlvně lesních cest silnic kolem Drwęckého jezer. Kolem 43 km cyklotrsy tvoří silnice se zpevněným sfltovým povrchem. Jsou to všk komunikce s velice mlým provozem, s výjimkou krátkého úseku těsně z Smborowem (si 1 km), který vede po rušné státní silnici č. 16. Zbývjící část trsy vede po nezpevněných lesních či polních cestách nebo dokonce pěšinách. Zvlášť obtížný n orientci je úsek mezi vesnicemi Stré Jbłonki Szyldk. Náročnost trsy: střední vysoká. stród město n břehu Drwęckého jezer, u ústí řeky Drwęc bylo zloženo vedle hrdu postveného řádem německých rytířů. Nejprve to byl dřevěná strážní tvrz, vzniklá kolem roku 1270 roku n místě pevnosti pohnských Prusů. Roku 1329 roku osd kolem hrdu získl městská práv. Z svůj název vděčí osdníkům, kteří sem přišli z měst sterode m Hrz ležícího v německých horách Hrz. stród byl důležitám střediskem národního hnutí Mzurů zde působil obránce polských zájmů, pstor Gustw Gizewiusz. d 19. století se město postupně stávlo populárním turistickým střediskem poté, co se zotvilo z rn 2. světové války, je jím dodnes. Projdete-li se pěší zónou nd Drwęckým jezerem, nrzíte n hrd řádu německých rytířů 61, který stojí uprostřed zeleně n severozápdní strně historického centr měst. Z obrnného systému, postveného pro ostródzké komtury v letech 1349-70 zbyly 3 ze 4 křídel hlvní budovy. Jedno z nich vyhořelo spolu s věží v roce 1788. N nádvoří budovy, obnovené po roce 1945, s mlebnými dřevěnými ochozy, se v součsnosti nchází Kulturní centrum regionální muzeum (ul. Mickiewicz 22, tel.: +48 89 64626602, muzeumos@interi.pl). Kromě hrdu stojí zto nvštívit gotický kostel sv. Dominik 62 z počátku 15. století, v němž v 19. století kázl pstor Gisevius. Ke kostelu těsně přiléhá dochovný frgment středověkých městských hrdeb. N náměstí Tisíciletí polského státu (Tysiącleci Pństw Polskiego) určitě přiláká vši pozornost fontán z roku 2004 nzvná Pomníkem evropské jednoty 63. Původně zde stál fontán z roku 1907, která nesl název Fontán tří císřů n počest pnovníků vládnoucích v německém císřství od roku 1871. Jinou pmátkou z počátku 20. století je Bismrckov věž 64. Kmenná, 10 m vysoká budov byl věnován kncléři ttovi von Bismrckovi, který roku 1871 sjednotil Německo. Věž byl první z mnoh stveb tohoto typu, které tehdy vznikly po celém regionu. Molo v stródě, Rozdělené jezero Těsně před obcí Stre Jbłonki vede trs cyklostezky podél náspu železniční trti stród lsztyn. Dole po prvé strně vidíme hldinu jezer Mlý Szeląg. Avšk před vybudováním železnice bylo toto jezero pouhou zátokou dlouhého fjordového jezer Szeląg, které se kdysi rozprostírlo uprostřed Tborských lesů n ploše téměř 16 km. Avšk v roce 1873 byl otevřen již zmiňovná železniční trť, která svým dlouhým širokým náspem rozdělil vodní plochu n dvě jezer Mlý Velký Szeląg. Podél náspu vede z obou strn silnice skrz něj prochází tunel pro lodě dlouhý 50 metrů, který spojuje obě jezer je součástí stródského knálu. 18 19
Venkovská usedlost v Krplewu, 36, 37 Szyldk v prku v severní části vesnice, ležící n rušné státní silnici č. 7, stojí plác v eklektickém stylu 65. Zjímvá budov se dvěm věžemi prosklenou verndou je přikryt mnsrdovou střechou. V prku njdete tké hrob posledního mjitele rezidence před 2. světovou válkou, generál von Nebelschutze. Z plácem je rozlehlý hospodářský reál, který nyní slouží jko středisko pěstitelů rostlin. Krplewo vesnice nd mlým jezerem ležící nedleko mlebné Dylewské phorktiny (k níž z obce vede červeně znčená cyklotrs). U vjezdu směrem od vesnice Szyldk stojí plác z druhé poloviny 19. století 66, rozšířený n počátku minulého století. Ten kdysi ptřil pruské rodině von Wien nyní je v něm penzion. kousek dál, n protější strně silnice, stojí kostel metodistů 67 z 1848 roku, postvený v novogotickém stylu z hrázděných zdí. V interiéru s kůrem njdeme dobovou výzdobu Vedle chrámu stojí strší dřevěná zvonice se sloupovou konstrukcí. Černé jezero (Jezioro Czrne) uprostřed lesů n severním břehu Drwęckého jezer je ukryto mlé Černé jezero. Cyklotrs vede po břehu vodní plochy, která tvoří floristickou rezervci o rozloze téměř 10 h. V mělké vodě, doshující mximálně 6 m hloubky, roste velmi vzácná šídltk jezerní, která podél břehu vytváří několikmetrový pás. Kromě ní se zde vyskytuje tké mnoho jiných chráněných druhů vodních rostlin. Cyklotrs čtyř mostů Trs: Łukt Komorowo Pelnik Łęguty Grzymy Wynki Łukt; 24,5 km Klidný výlet po vedlejších cestách mezi lesy jezery východní části Iłwské jezerní oblsti. Vydáte-li se n tento okruh, budete čtyřikrát překrčovt řeku Psłęku, známou jko nejdůležitější útočiště bobrů v Polsku. Zpestřením vám budou tké skromné pmátky v mlých vesničkách n trse možnost koupání v okolních jezerech. Cyklotrs vede hlvně po nesfltovných cestách, zčásti zpevněných či dlážděných, zčásti hliněných. Pouze si 1,5 km úsek přes vesnici Pelnik vede po velmi rušné sfltové silnici z Łukty do lsztyn. Náročnost trsy: nízká. Łukt obec s rozšířenou působností n řece Łuktě (zvné tké Łukcink) v severovýchodní části Iłwské jezerní oblsti je známá svým originálním gotickým kostelíkem. Chrám sv. Kteřiny 68 zde prý stál již v roce 1279, čkoli je známo, že vesnice byl zložen teprve roku 1340 její název pochází ze stropruského slov lucte (rákos). Kostel, který zde stojí dodnes, je cihlová budov zřejmě z roku 1407. Stvbu podpořil velmistr řádu německých rytířů Ulrich von Jungingen, který se tké účstnil jeho vysvěcení. Jednolodní budov byl resturován v polovině 19. století. Má stupňovité štíty s fiálmi zjímvou věž její dolní ptr jsou cihlová, n ně byl roku 1816 přistvěn dřevěná věž, přikrytá cibulovitou kopulí z šindele. Uvnitř chrámu njdete pozdně renesnční oltář epitfní desk z počátku 17. století. Rezervce Útočiště bobrů řek Psłęk je téměř n celé své délce rezervcí. Je chráněn jko hlvní sídliště bobrů v Polsku, celá rezervce má rozlohu přes 4249 h. V okolí Łukty zhrnuje nejen řeku úzký pruh území podél ní, le tké téměř kilometr široký pás les n východní strně řeky (mezi obcemi Pelnik Gmerki) jezer Isąg Łęguty. Řek Psłęk byl po 2. světové válce, spolu s Suwlskem, posledním místem, kde v Polsku žili bobři. Vodní hlodvci se všk v Psłęce ocitli náhodně jko uprchlíci z chovu. N rozdíl od bobrů evropských od Czrné Hńczy n Suwlsku totiž ptřili k druhu, který se vyskytuje v Kndě. V součsné době, i díky ochrně v rezervci n řece Psłęce, se bobři rychle rozšířili dnes se v mnoh oblstech Polsk vyskytují zcel běžně. Łęguty mlá obec u stejnojmenného jezer n řece Psłęce, v níž můžete vidět již nefunkční evngelický kostelík 69 z let 1737-38 spolu se hřbitovem, který jej obklopuje. Grzymy mlinká, mlebně situovná vesničk, v níž stojí okázlý novobrokní plác z roku 1924 70, ve kterém se dnes nchází Dům sociální pomoci. Při výstvbě myly použity sklepní zdi stršího pláce z počátku 17. století. Z vesnicí vede trs k lesům krásnou lipovou lejí, která je celá povžován z přírodní pmátku. Chrám sv. Kteřiny v Łuktě, Bobr, foto istockphoto.com 20 21