VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kouření a jeho důsledky

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Kouření a jeho důsledky Bakalářská práce Autor: Jana Süsserová, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Radka Křepinská Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce se zabývá kouřením a jeho důsledky na zdraví člověka. Teoretická část zahrnuje historický pohled na kouření, složení tabákového kouře, závislost na kouření, pasivní kouření a zdravotní důsledky kouření. Praktická část se věnuje srovnání zdravotních potíží u kuřáků a nekuřáků. Její součástí je vyhodnocení výsledků v grafické a slovní podobě. Cílem práce je zjistit, zda u dotázaných respondentů kuřáků a nekuřáků existují rozdíly ve zdravotních potížích. Klíčová slova Kouření, Tabák, Nikotin, Zdravotní důsledky Annotation The bachelor thesis deals with smoking and its consequences on human health. The theoretical part includes a historical perspective on smoking, the ingrediens of tobacco smoke, addiction to smoking, passive smoking and health consequences of smoking. The practical part is devoted to a comparison of health problems of smokers and nonsmokers. It includes the evaluation of the results in graphic and verbal form. The aim is to determine if there are differences in health problems between surveyed smoker and non-smoker respondents. Key word Smoking, Tobacco, Nicotine, Health consequences

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Radce Křepinské za cenné rady, odborné vedení, trpělivost a vstřícný přístup. Poděkování patří všem respondentům, kteří se mého dotazníkového šetření zúčastnili. V neposlední řadě musím též poděkovat mé rodině a blízkým za jejich podporu.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 29. 4. 2014... Podpis

Obsah 1 Úvod... 7 1.1 Cíl výzkumu... 9 1.2 Hypotézy... 9 2 Teoretická část... 10 2.1 Historie kouření a tabáku... 10 2.2 Složení tabákového kouře... 11 2.2.1 Nikotin... 11 2.2.2 Oxid uhelnatý... 12 2.2.3 Kancerogeny... 12 2.3 Závislost na kouření... 13 2.3.1 Psychická závislost... 13 2.3.2 Fyzická závislost... 14 2.3.3 Abstinenční příznaky... 14 2.3.4 Léčba závislosti na tabáku... 15 2.4 Typologie kuřáků... 17 2.5 Pasivní kouření... 17 2.6 Zdravotní důsledky kouření... 18 2.6.1 Dýchací systém... 18 2.6.2 Kardiovaskulární systém... 20 2.6.3 Kouření a vznik zhoubných nádorů... 22 2.6.4 Diabetes mellitus a kouření... 22 2.6.5 Ženská plodnost a kouření... 23 2.6.6 Mužská plodnost a kouření... 23 2.6.7 Kouření v těhotenství... 24 3 Praktická část... 25 3.1 Metodika výzkumu... 25 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 25 3.3 Průběh výzkumu... 25 3.4 Zpracování získaných dat... 25 3.5 Výsledky výzkumu... 26 3.6 Vyhodnocení cíle ve vztahu k hypotézám... 42 3.7 Diskuze... 45 3.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 47 4 Závěr... 48 Seznam použité literatury... 50 Seznam tabulek... 53 Seznam grafů... 54 Seznam příloh... 55

1 Úvod Kouření cigaret je jednou z nejhorších, nejtíživějších a nejškodlivější zvyklostí. Kouření cigaret a jejich prodej by měl stíhat sám zákon. Cigarety a alkohol jdou společně, neboť dohromady nám předvádějí zázrak: přeměnu člověka v obtížné zvíře. Thomas Alva Edison (1847-1931) Vyznávám a věřím, že doutník byl jednou z největších radostí mého života; milým společníkem, vlídným povzbuzovatelem, laskavým utěšitelem, tmelem přátelství. William Makepeace Thackery (1811-1863) Za téma mé bakalářské práce jsem si vybrala Kouření a jeho důsledky, protože tato problematika mě samotnou zajímá a chtěla jsem ji prozkoumat více do detailu. Na úvod mé práce jsem dala dva pohledy na kouření jeden PRO a druhý PROTI. Thomas Alva Edison již ve své době byl proti kouření naopak William Makepeace Thackery pro. Bakalářské práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsem se zaměřila na historický pohled na kouření, složení tabákového kouře, pasivní kouření a na zdravotní důsledky kouření na jednotlivé tělesné systémy, hlavně na dýchací a kardiovaskulární systém. V praktické části se věnuji porovnávání zdravotních potíží u kuřáků a nekuřáků ve věkové kategorii 45-60 let. Kouření není pro člověka rozhodně přirozené. Kouření sice není staré jako lidstvo samo, ale patří k nejrizikovějším faktorům životního stylu, a to z důvodu, že je nejčastější příčinou předčasných a mnohdy zbytečných onemocnění a úmrtí (Machová, Kubátová, 2009). Již před několika desítkami let bylo prokázáno, že užívání tabáku poškozuje zdraví. Na základě celé řady předložených vědeckých důkazů, není tedy žádných pochyb, že kouření způsobuje onemocnění a smrt velkého počtu osob. Dopad kouření na lidský organismus je dvojího druhu. Zaprvé - kuřák se stává rychle závislým na nikotinu a zadruhé kouření vyvolává řadu zdravotních potíží. Riziko předčasného úmrtí je zde mimořádně vysoké (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009). 7

Někdo by mohl namítnout, že kouří do devadesáti - to je sice možné. Kouření zabije každého druhého konzumenta tabáku. Ale i tak můžeme říct, že polovina kuřáků na některou z nemocí způsobených kouřením nezemře. Někdy platí i individuální citlivost na ony čtyři tisíce látek obsažených v cigaretovém kouři, nebo třeba jen na jednu z nich (u karcenogenů bývá účinek bezprahový, tedy bezpečnou dávku nemůžeme vůbec stanovit - teoreticky už jedna molekula může vyvolat nádor). Existují lidé, kteří nejsou citliví na žádnou z těchto látek, to jsou ti devadesátiletí kuřáci. Ale to jsou spíše jen výjimky. Na druhé straně jsou výjimky opačné, jsou lidé maximálně citliví na jednu nebo více látek obsažených v cigaretovém kouři, kteří zemřou po prvních stovkách vykouřených cigaret, ale třeba i nekuřáci v důsledku pasivního kouření. Těch je v České republice podle velmi přibližného odhadu asi kolem sta ročně. Průměr tedy je, začne-li průměrný kuřák kouřit jako teenager (-náctiletý) a kouří-li 20 cigaret denně, zkrátí si život průměrně o 10-15 let (Králíková, Kozák, 2003). Má smysl přestat kouřit? Odpověď zní ANO. Přestat kouřit má smysl vždy, v každém věku, v každém stadiu každého onemocnění, u každého. Vždycky to znamená prospěch, zlepšení. Už po roce nekuřáctví je riziko úmrtí v důsledku kouření asi poloviční, nekouříte-li déle než 5 let, je riziko onemocnění nebo úmrtí v důsledku kouření jen o málo vyšší než u nekuřáka. Asi po deseti letech se bývalý kuřák dostává na stejnou úroveň rizika jako nekuřák (Králíková, Kozák, 2003). Existují také 2 mezinárodní dny bez kouření. Prvním je Mezinárodní nekuřácký den, ten se slaví z podnětu Mezinárodní unie boje proti rakovině (International Union Against Cancer). V ČR se slaví od roku 1992. První Nekuřácký den zorganizoval v roce 1974 Lynn Smith v minnesotském Monticellu. Tento den připadá každoročně na třetí čtvrtek v listopadu. Druhým je Světový den bez tabáku. Světová zdravotnická organizace zavedla Světový den bez tabáku v roce 1987, tento den každoročně připadá na 31. května. Jeho cílem je zaměřit pozornost na problém celosvětové tabákové epidemie (Pešek, Nečesaná, 2008). 8

1.1 Cíl výzkumu Porovnat zdravotní důsledky kouření u kuřáků i nekuřáků ve věkové kategorii 45-60 let. 1.2 Hypotézy 1. Předpokládám, že u kuřáků se budou častěji vyskytovat některá onemocnění než u nekuřáků např. častější nachlazení během roku, hypertenze, chronická obstrukční plicní nemoc, ischemická choroba dolních končetin, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda i další zdravotní problémy zvláště problémy s dýcháním a kašlem. 2. Více kuřáků bude mít sníženou fyzickou zdatnost a menší toleranci k fyzické zátěži než nekuřáci. 3. Více než polovina kuřáků bude mít nějakou formu závislosti na tabáku bez ohledu na pohlaví a bude pociťovat některé psychické problémy v souvislosti s kouřením ve větší míře než nekuřáci. 4. Předpokládám, že se kuřáci více pohybují v zakouřeném prostředí než nekuřáci. Více než polovina dotázaných (kuřáků i nekuřáků) nesouhlasí s kouřením v přítomnosti malých dětí. 9

2 Teoretická část 2.1 Historie kouření a tabáku Historie kouření a tabáku má hluboké kořeny. Historici se domnívají, že jako prvními pěstiteli tabáku byli domorodí Američané tedy indiáni, kteří začali tabák užívat pro lékařské a ceremoniální účely více jak před 2000 let (Anderson, 2006). Jako první se zmiňuje o vdechování kouře jako o léčbě demence Plinius starší. Indiáni kouřili tabák ve smotcích, ale nešlukovali ho, žvýkali a šňupali ho a snad ho i polykali. Šlukování je až záležitost našeho století a cigaret (Králíková, Kozák, 2003). Když Kryštof Kolumbus 12. listopadu roku 1492 stanul na americké půdě, patrně neměl ani zdání, že jedním z výsledků jeho objevitelské cesty, bude rozšíření tabáku do celého světa. Do Evropy se tabák dostal až počátkem 16. století. Jean Nicot, francouzský vyslanec v Portugalsku, dal své jméno návykové látce v tabáku (nicotin). K tomu se váže příběh francouzské královny Kateřiny Medicejské, která trpěla silnými bolestmi hlavy. Bystrý Nicot doporučil královně tabák jako výborný lék na bolest a prý také královně řekl, že kouření tabáku vede ke klidné povaze a velké podrobivosti, takže když se kouření rozšíří, budou poddaní lépe ovladatelní (Urban, 1973). Evropané rozšířili tabák do svých kolonií, zejména v Číně, Indii, a Japonsku již ve druhé polovině 16. století. Během jednoho století se pěstování tabáku rozšířilo do celé Evropy (Urban, 1973). Na počátku se pěstování tabáku používalo jen k lékařským účelům, tedy v míře celkem nepatrné. První kdo pěstovali tabák (1. pol. 17. stol.) ve velkém množství jako hospodářskou rostlinu, byli holandští rolníci (Carollová, Brealeyová, 2008). Kdo byl první, který přinesl tabákové semínko do českých zemí, zůstává navždy nerozluštěnou záhadou. Nezbývá jen, než se uchýlit k domněnkám. Tabák se u nás pěstoval hlavně jako lék. S kouřením tabáku se lidé české země seznámili za dob 30. leté války zásluhou žoldnéřských tlup Holandska a Anglie. Ze starých katastrálních záznamů je možno zjistit, že tabák se pěstoval na Olomoucku již v 16. století. První pěstitelé a prvními kuřáky na Hané byli šlechtici, kteří si semínko tabáku přivezli 10

ze svých cest po Evropě. První zmínky o trubičkách na tabák jsou z roku 1622 v inventářích pražských (Carollová, Brealeyová, 2008). Roku 1811 stanovil Napoleon ve Francii státní monopol na hospodaření s tabákem. Ten se stal zdrojem tak vysokých státních příjmů, že francouzský příklad nezůstal bez následovníků (Urban, 1973). Od 60. let 19. století se kouření cigaret šířilo jako společenský návyk. V polovině 20. století kouřil již skoro každý druhý člověk. K rozšíření kouření přispívala zvyšující se výroba cigaret a jejich reklamní kampaně. Za 20-30 let po epidemii kouření nastává však epidemie nemocí souvisejících s kouřením (Rosolová, Petrlová, 2007). 2.2 Složení tabákového kouře Vdechovaný cigaretový kouř obsahuje velké množství různých chemických sloučenin, celkem cca 4-5 tisíc. Z toho 700-1000 aditiv - tj. látky usnadňující vdechnutí kouře, potlačující zápach kouře, zvýšené vstřebávání nikotinu a způsobují, že se ladně vine kouř. Cigaretový kouř obsahuje plynné a tuhé částice. Plynné sloučeniny jsou např. oxid uhelnatý, čpavek a formaldehyd, tuhé částice to jsou např. nikotin, benzen a dehet. Doposud bylo v tabákovém kouři rozpoznáno okolo 100 kancerogenů (60 prokázaných, 40 suspektních), (Pešek, Nečesaná, 2008). Validizace expozice tabákového kouře je možná buď stanovením kotinu (metabolit nikotinu) v moči, krvi nebo slinách - průkaz je možný nejméně 48 hodin zpět nebo zjištěním koncentrace CO ve vydechovaném vzduchu - průkaz možný 12 hodin zpět. Měření CO ve výdechu je možné s jednoduchým monitorem Smokerlyzer (Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, 2010). 2.2.1 Nikotin (C 10 H 14 N 2 ) Nikotin je bezbarvá látka, olejnatá sloučenina obsažená v tabáku. Je to alkaloid přirozeně obsažený v tabáku. Kuřák se stává na této látce závislý (Carr, 2003). Nikotin působí na mozek a části svaloviny. Vyplavuje dopamin v mozku, v tzv. centrech odměny, což odpovídá příjemnému pocitu, který se dostavuje při kouření 11

cigarety. Nikotin má též účinky na gastrointestinální trakt - zpomaluje peristaltiku žaludku, urychluje peristaltiku střev hlavně v distální části, zvyšuje bazální metabolismus. Je rychle působící látkou a hladina nikotinu v krvi klesne v průběhu 30 minut po vykouření cigarety asi o polovinu a po hodině na jednu čtvrtinu. To také vysvětluje, proč většina kuřáků vykouří za den kolem dvaceti cigaret. Když používáme pojem závislý na nikotinu, máme na mysli to, že jsme si prostě navykli kouřit (Carr, 2003). Smrtelná dávka se pohybuje kolem 50-60 mg. Na nikotin se celkem rychle vyvíjí tolerance, která u většiny kuřáků umožňuje, aby během 24 hodin zkonzumovali několikanásobek smrtelné dávky (Urban, 1973). Nikotin není karcinogenní, ale může při neúměrně vysokých dávkách způsobit tachykardii, zvýšení krevního tlaku a při otravě může vyvolat křeče až zástavu dechu (Rosolová, Petrlová, 2007). 2.2.2 Oxid uhelnatý (CO) Oxid uhelnatý je dechový jed bez zápachu, který se uvolňuje při spalování tabáku. Ve vysoké koncentraci se vyskytuje v cigaretovém kouři. Oxid uhelnatý se pevně váže na červené krvinky a snižuje jejich schopnost vázat a transportovat kyslík do buněk. V důsledku jsou tkáně hůře zásobeny potřebnými živinami. Tkáně kuřáků se tzv. dusí. Organismus se brání tvorbou dalších červených krvinek, toto vede ke zhoustnutí krve a zvýšení nebezpečí tvorby krevních sraženin (trombózy) - tedy následně riziko cévní mozkové příhody a infarktu (Naumann, 2002). 2.2.3 Kancerogeny Kancerogeny jsou látky vyvolávající nebo se podílející na vzniku zhoubného onemocnění. V současnosti je jich známo kolem 100, které jsou obsaženy v cigaretovém kouři a mohou způsobovat vznik nádoru. Žaloudík (2008) uvádí, že velkou skupinou látek s kancerogenními účinky, obsažených ve vysokých koncentracích v tabákovém kouři, jsou polycyklické aromatické uhlovodíky. Nejvýznamnějším a nejvíce prostudovaným z nich je silný kancerogen benzopyren. Jeho obsah v cigaretovém kouři úzce souvisí s dalším silným 12

kancerogenem benzantracenem. Do přehledu kancerogenů patří také nestálé těkavé nitrosaminy a mnoho dalších. 2.3 Závislost na kouření (nikotinu) Kouření, závislost na nikotinu a nebezpečnost této závislosti se stále více dostává do povědomí veřejnosti (Kern a kol., 1999) Závislost na tabáku je chronická recidivující a letální nemoc. V Mezinárodní klasifikaci onemocnění Světové zdravotnické organizace je samostatnou diagnózou F 17 (poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku). Syndrom závislosti má diagnózu FX 2. V současné době má i svojí diagnózu pasivní kouření Z 58.7. V České republice umírá ročně 18 000 lidí na nemoci způsobené kouřením, což znamená 50 lidí za den. Jsou to především nádorová onemocnění (8000 úmrtí ročně), kardiovaskulární (7000 úmrtí ročně) a respirační onemocnění (2000 úmrtí ročně), dále pak několik desítek ostatních nemocí (1000 úmrtí ročně), (Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, 2010). Závislost na nikotinu se určuje pomocí Fagerströmova testu (viz příloha č. 1). Mezi znaky závislosti patří: silná touha a pocit puzení užívat látku, potíže v sebeovládání, tělesný odvykací stav, průkaz tolerance k účinku látky, postupné zanedbávání jiných zájmů, pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (Nešpor, 2000). Sama závislost je dynamickým, aktivním dějem, vzniká postupně, kdy chronické stadium je jedním za základních rysů závislosti. Závislost na tabáku můžeme rozdělit na dvě složky - psychickou (psychosociální) a fyzickou (Mühlpachr, 2009). 2.3.1 Psychická závislost (psychosociální) Psychickou závislostí kouření začíná, vytváří se nejdříve. Může být nazývána také jako psychosociální. Je hůře ovlivnitelná. Nelze ji zvládnout jen pevnou vůlí. Psychická závislost je příčinou recidiv i po několikaleté abstinenci. Její zvládnutí může trvat 13

mnoho měsíců či let a často vyžaduje zásadní změnu myšlení, vztahů, prostředí a životního stylu (Nešpor, Csémy, 2003). Psychická závislost znamená potřebu užívat látku opakovaně nebo trvale k vyvolání příjemných pocitů a k odstranění nepříjemných a zatěžujících prožitků. Člověk má návyk užívat látku, protože mu přináší uspokojení (Vágnerová, 1999). 2.3.2 Fyzická závislost Fyzická závislost může být také nazývána somatická (biologická), je úzce spjata s nikotinem. Je to stav adaptace organismu na nikotin doprovázený zvyšující se potřebou. Člověk k dosažení stejného prožitku potřebuje stále větší dávky nikotinu. Pokud pravidelný kuřák přestane kouřit, ze dne na den, dostaví se u něj abstinenční příznaky. Fyzická závislost se většinou objevuje do dvou let po začátku kouření (Vágnerová, 1999). 2.3.3 Abstinenční příznaky Nedostatkem nikotinu, na který vznikla závislost, dochází ke vzniku abstinenčních příznaků. Když kuřák závislý na nikotinu výrazně omezí počet cigaret nebo přestane úplně kouřit, abstinenční příznaky se dostavují již po několika hodinách. Doba trvání abstinenčních příznaků je různá, individuální a nedá se předem odhadnout. U někoho se téměř neprojeví a u někoho se objeví v plné míře. Nejhorší jsou první 3 týdny, průměrná doba obtíží pak bývá 3 týdny až 3 měsíce. V každém případě dříve či později všechny abstinenční příznaky vymizí. Mezi nejtypičtější abstinenční příznaky patří: carving - lačnění, bažení nutkavá, neovladatelná chuť na cigaretu, podrážděnost, špatná nálada, špatná odolnost vůči stresu, nervozita, neklid, nesoustředěnost, nespavost a neschopnost efektivního odpočinku, sklon k depresím, strachu a úzkosti, zvýšená chuť k jídlu, která vede k přibývání na váze, nespavost, pokles pulsu a krevního tlaku, zácpa (Králíková, Kozák, 2003). 14

2.3.4 Léčba závislosti na tabáku Králíková (2005) ve svém článku uvádí, že závislost na tabáku je chronické, recidivující a letální onemocnění, které zkracuje život polovině kuřáků v České republice v průměru o 15 let. Léčba závislosti je velmi náročná a zdlouhavá. Naprostá většina kuřáků zkusila přestat bez cizí pomoci, ale bohužel úspěšnost těchto pokusů bez asistence je nízká a počet relapsů je vysoký (Králíková, 2005). Navíc počet kuřáků v České republice neklesá, jejich podíl se v dospělé populaci dlouhodobě pohybuje mezi 28-32 % a zatím nebyl zaznamenán trend, který by signalizoval snížení. Takové jsou výsledky rozsáhlé studie provedené Státním zdravotním ústavem (Ministerstvo zdravotnictví, 2013). Ve světě existuje tzv. program END GAME, jedná se o podrobný plán na odstranění tabákového průmyslu, tento program již běží ve Finsku a v dalších zemích, v ČR je stále absence jakéhokoli plánu. Ikdyž změnu přináší projekt s podporou Ministerstva zdravotnictví ČR a České kanceláře WHO, který realizuje Česká koalice proti tabáku spolu s dalšími subjekty, dále vznikají Centra závislosti na tabáku při fakultních nemocnicích (Králíková, 2005). V současné době jsou k dispozici 3 druhy léků: Nikotin v různých formách (volně prodejný v lékárně), Bupropion (vázaný na recept), Vareniklin (vázaný na recept), (Králíková, 2012). Princip všech léků je potlačení abstinenčních příznaků. Odvykání se rozloží na dvě části: během 3-6 měsíců se člověk naučí prožívat den a různé situace bez cigarety, změní své stereotypy, naučené chování a netrápí ho abstinenční příznaky, následuje doba bez léků, která je už lehčí protože se člověk naučil žít bez cigarety, ale též nezaručuje, že člověk opět nezačne kouřit, toto už záleží na vůli každého člověka (Králíková, 2012). 15

VARENIKLIN (Champix) Lék vázaný na recept. Nejnovější a momentálně nejúčinnější lék, který neobsahuje nikotin a první lék vyvinutý přímo k léčbě závislosti na tabáku. Doporučené užívání je 6 měsíců. Působí 2 způsoby: 1. obsadí v mozku receptory místo nikotinu a způsobuje vyplavení dopaminu stejně jako nikotin, dochází tedy ke zmírnění abstinenčních příznaků, 2. pokud si kuřák zapálí s vareniklinem, nikotin se nemá kam navázat, protože receptory jsou již obsazeny, tedy pocit odměny se nedostaví (Králíková, 2012). BUPROPION (Wellbutrin, Elontril, Zyban, SR) Lék vázaný na recept. Zyban se neužívá od roku 2010, není v ČR k dispozici. Wellbutrin a Elontril může předepsat psychiatr, neurolog nebo sexuolog. V současné době se již moc nepoužívá je nahrazován Vareniklinem (Králíková, 2012). Náhradní léčba NIKOTINEM Volně prodejný lék v různých formách - žvýkačka, pastilky, inhalátor a náplast: žvýkačka Nicorette - obsahuje 2 nebo 4 mg nikotinu (bez příchutě, mentolové, ovocné), je důležitý způsob žvýkání - několikrát jen žvýkačku nakousnout, inhalátor Nicorette - obsahuje 10 mg nikotinu, do náustku se vloží nikotinová náplň a může se začít vdechovat - nikotin se vstřebává v ústech i sliznici dýchacích cest, aby se vstřebaly 2 mg nikotinu je třeba asi 80x potáhnout během doby, kdy je nikotin aktivní, to je zhruba do půl hodiny po propíchnutí náplně, náplast NiQutin obsahuje 7, 14, 21 mg/24 hodin, náplast Nicorette 10, 15, 25 mg/16 hodin - nikotin se z náplasti uvolňuje pomalu, ale po celou dobu nalepení, zajišťuje po celý den určitou hladinu nikotinu, místa nalepení se střídají, nejčastěji se náplast lepí na vnitřní stranu paží nebo pod klíční kost, pastilka NiQuitin Mini - obsahuje 1, 5 nebo 4 mg nikotinu - pastilka se nechá rozpouštět v ústech 10-20minut, během rozpouštění pastilky je nutné nejíst a nepít (Králíková, 2012). 16

2.4 Typologie kuřáků Schmidt (1982) dělí kuřáky na tyto typy: 1. Příležitostný kuřák - kouří občas, na základě kuřáckých zvyklostí, které stimulují. Necítí potřebu, pokud se objeví, uspokojí ji, pokud ne, nezpůsobí žádné komplikace. 2. Návykový kuřák - kouří ze zvyku ve vleku zvyklostí a napodobení. Psychodynamické procesy nejsou tak fixovány, aby se mohla vyvinout psychická závislost. Kouření může kdykoli ukončit bez větší námahy. 3. Kuřák s psychickou závislostí - do této skupiny patří kuřák z požitku, u něhož stojí v popředí vůně, chuť a kuřácký rituál. 4. Kuřák s psychickou a fyzickou závislostí - do popředí vystupují farmakodynamické účinky nikotinu, které kuřák vyhledává pro emočně vegetativní prožitky (Mühlpachr, 2009). 2.5 Pasivní kouření Nemoci z pasivního kouření jsou v zásadě stejné jako nemoci způsobené aktivním kouřením, ale bývá to v menší míře, protože pasivní kuřák vdechuje méně kouře než aktivní kuřák. Výjimku tvoří poškození cév - k němu stačí být hodinu v zakouřeném prostředí. Výstelce cév pak trvá 24 hodin, než se navrátí do původního stavu (Králíková, 2010). Týká se to i dětí kuřáků. Děti trpí častěji záněty dýchacích cest i středního ucha. Pokud rodiče kouří a nemohou nebo nechtějí přestat kouřit, neměli by kouřit v přítomnosti dětí. (Králíková, 2010) Také pasivní kouření v těhotenství je nebezpečné pro zdravý vývoj plodu. Může vést ke snížení porodní váhy dítěte (Trewinnard, 2006). Černohous (2011) ve svém článku uvádí, že vedlejší kouř (vydechovaný kouř z plic kuřákem a kouř z doutnající cigarety) má odlišné chemické složení díky nižší teplotě, při které vzniká. Je však toxičtější, více karcinogenní a více poškozuje epitel dýchacích cest. Dále uvádí, že pasivní kouření je dnes jednoznačně považováno za rizikový faktor rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, relativní riziko narůstá o 30-80 %. Uplatňuje se zde zánětlivá reakce, dysfunkce krevních destiček a endotelu, změny spektra krevních lipidů, vzestup CRP (C reaktivního proteinu), fibrinogenu a homocysteinu. 17

2.6 Zdravotní důsledky kouření Zdravotní důsledky kouření jsou mnohdy vážnější, než se na první pohled může zdát. Jako prvním systémem, který se setkává s cigaretovým kouřem, je dýchací systém, poté kardiovaskulární systém a další. Kouření má vliv na celý náš organismus. Kouření je příčinnou mnoho chorob, zejména aterosklerotických vaskulárních nemocí a zhoubných nádorů. Kuřáci mají často poruchy metabolismu lipidů, endotelovou dysfunkci, vyšší sympatickou nervovou aktivitu, vyšší hladinu fibrinogenu, sklon ke zvýšené koagulaci a snížené fibrinolýze. Kouření též může přispívat ke vzniku diabetu 2. typu u pacientů s metabolickým syndromem a inzulinovou rezistencí. Kouření cigaret je nemoc, kterou je nutné odborně a cíleně léčit (Rosolová, Petrlová, 2007). Dále kouření může mít za následek špatné hojení ran, zvýšenou kazivost zubů, zvýšené vypadávání vlasů, problémy s plodností jak u žen, tak i u mužů. 2.6.1 Dýchací systém 2.6.1.1 Ranní kuřácký kašel Ranní kuřácký kašel vzniká na podkladě hlenu a nečistot, které jsou vynášeny z plic pomocí drobných řasinek, které kmitají určitou rychlostí směrem ven. Pokud potáhne kuřák z cigarety, vlivem ciliotoxických látek v tabákovém kouři (pro řasinky jedovatých) se jejich pohyb asi na minutu zrychlí, ale pak se asi na hodinu zcela zastaví. Pokud kouří celý den, řasinky jsou zcela vyřazeny ze své funkce, tzn. hlen a nečistoty zůstávají v plicích. Celou noc, kdy člověk nekouří, řasinky vynášejí hlen a nečistoty z plic. Ráno nastává odkašlávání, kuřák si zapálí a po prvním potažení si snadno odkašle. Přes den se cyklus opakuje. Řasinky jsou k látkám cigaretového kouře různě citlivé, dlouhodobým kouřením mohou být poškozené, popřípadě vymizí docela. Poté co člověk přestane kouřit, se jejich funkce může (i nemusí) obnovit (Králíková, 2010). 2.6.1.2 Chronická obstrukční plicní nemoc Chronická obstrukční plicní nemoc (dále CHOPN) je charakterizována bronchiální obstrukcí, která progreduje a je spojena se zánětlivou odpovědí plic na škodlivé částice 18

a plyny. Odhad epidemiologů činí, že prevalence v ČR je 7,7 %, úmrtnost se pohybuje kolem 15/100 000 obyvatel (Musil, Petřík, Trefný a kol., 2005). Etiologie vzniku CHOPN - nejčastější příčinou vzniku CHOPN je kouření cigaret. Je udáváno, že 90 % nemocných s CHOPN je současnými nebo bývalými kuřáky. Chronickou bronchitidou trpí téměř všichni kuřáci cigaret, ale do stádia CHOPN dospěje jen 40-50 % kuřáků. Mezi další příčiny CHOPN patří pasivní kouření, znečištěné ovzduší, profesionální expozice škodlivin, infekce (hlavně během prvního roku života), nutrice (nízký příjem vitamínů a antioxidačními účinky A, C, E) bronchiální hyperreaktivita, genetické vlivy, deficit alfa 1 antitrypsinu, který má za následek vznik emfyzému u mladých lidí (Musil, Petřík, Trefný a kol., 2005). Léčba CHOPN je velmi náročná a zdlouhavá a pouze symptomatická. Dosud není lék, který by zastavil rozvoj této nemoci. Spočívá v absolutním zákazu kouření cigaret, bronchodilatační léčbě, kyslíkové terapii, rehabilitaci, léčbě srdečního selhání a respirační insuficience, paliativní chirurgické léčbě emfyzému (volumredukční operace) nebo transplantaci plic (Musil, Petřík, Trefný a kol., 2005). 2.6.1.3 Bronchopulmonální karcinom Ročně je v České republice diagnostikováno 6250-6550 případů karcinomu plic a 5400-5700 pacientů na toto onemocnění zemře, 25 % všech pacientů je mladších 60 let. Přes 60 % pacientů (mužů i žen) je diagnostikováno v pokročilých stadiích III nebo IV, kdy většinou není indikován operační zákrok a prognóza je velmi nepříznivá (Skřičková, 2013). Mezi více než 4000 chemikáliemi obsažených v cigaretovém kouři je kolem 100 kancerogenů, které přispívají ke vzniku karcinomu. Popisuje se, že na 15 vykouřených cigaret připadá průměrem jedna mutace. Nádorové onemocnění plic byla jako první z několika nemocí, u nichž se prokázala souvislost s kouřením (Králíková, 2010). Etiologicky je nejčastější příčinou vzniku karcinomu kouření, a to v 80-90 %. U mužů je kouření odpovědné za 90 % případů rakoviny plic a u žen za 60-80 %. Nejnebezpečnější je kouření cigaret, méně pak doutníků a dýmky. Kuřák má 20x vyšší riziko vzniku karcinomu plic jestliže kouří 20 cigaret denně oproti nekuřákovi. Toto 19

riziko klesá jen velmi pomalu po zanechání kouření a riziku nekuřáka se vyrovnává asi až za 20-25 let. Nejnebezpečnější je začít s kouřením již v pubertě protože jsou plíce náchylnější k poškození a také se dříve dosáhne kritického množství vykouřených cigaret (Musil, Petřík, Trefný a kol., 2005). Další příčinou vzniku karcinomu plic je pasivní kouření u nekuřáků, které zvyšuje riziko asi 1,5 krát. Z ostatních faktorů sem patří profesionální expozice asbestu, těžkým kovům (nikl, arzen, chrom), radioaktivita (radon v místě obydlí), genetická výbava, pacienti s CHOPN (Musil, Petřík, Trefný a kol., 2005). Většina pacientů a rakovinou plic je diagnostikována v pokročilých stadiích a také většinou jsou inoperabilní, z čehož vyplývá špatná prognóza. Prognóza je dána stadiem onemocnění a typem nádoru. Léčba se odvíjí od typu nádoru a spočívá v operaci, radioterapii, chemoterapii (Musil, Petřík, Trefný a kol., 2005). 2.6.2 Kardiovaskulární systém Cévy jsou tabákovým kouřem poškozovány již při malé expozici, dokonce stačí i pobyt v zakouřeném prostředí. Důsledky se projeví brzy, ale zároveň riziko klesá už druhý den poté, co se kouřit přestane - zajímavé je, že se riziko infarktu myokardu snižuje až o třetinu (Králíková, 2010). Kouření cigaret způsobuje endotelovou dysfunkci, která se projevuje zhoršenou dilatací cév, proliferací hladké svaloviny cévní stěny, nízkou vazodilatační odpovědí na bradykinin. Důležitým a snadno zjistitelným markerem endotelové dysfunkce je mikroalbuminurie (Rosolová, Petrlová, 2007). Je prokázáno, že kouření ovlivňuje agregaci destiček, vede ke zvýšené tvorbě fibrinogenu, zvyšuje viskozitu krve a počet leukocytů. Všechny tyto ukazatele jsou rizikovými faktory vzniku kardiovaskulárních nemocí (Rosolová, Petrlová, 2007). 2.6.2.1 Infarkt myokardu Akutní infarkt myokardu je nejzávažnější projevem koronární aterosklerózy, která je civilizační chorobou a stojí na jednom z prvních míst mezi příčinami úmrtí v populaci. Ke vzniku infarktu myokardu dochází, je-li přerušen přítok krve k určité části myokardu úplným uzávěrem tepny. V 80-90 % případů se jedná o akutní trombózu sklerotické 20

tepny. Myokard v povodí uzávěru trpí ischemií, buňky nemají dostatek energie pro své životní pochody, odumírají a vzniká nekróza. Nekrotická tkáň se během několika týdnů nahradí jizvou (Blaha, 1997). Infarkt myokardu je významnou příčinou invalidity jedinců v produktivním věku. Mezi nejčastější rizikové faktory vzniku infarktu myokardu patří ateroskleróza, kouření, nekontrolovaná hypertenze, hyperlipoproteinémie a mnoho dalších (diabetes mellitus, obezita, nízká tělesná aktivita, stresový typ reaktivity). Odstraňování rizikových faktorů je především nutné u těch jedinců, kde mají výskyt ischemické choroby srdeční v rodině. U jedinců, kteří již ischemickou chorobou srdeční trpí je nutno rizikové faktory likvidovat proto, aby onemocnění nepokračovalo (Blaha, 1997). 2.6.2.2 Cévní mozková příhoda Cévní mozková příhoda (dále CMP) je nejčastější příčinou hospitalizace. Roční výskyt cévní mozkové příhody kolísá podle lokality mezi 150-200/100 000 obyvatel. Ictus zaujímá 3. místo v příčinách smrti po chorobách srdce a rakovině. Mezi rizikové faktory cévní mozkové příhody ischemické patří neovlivnitelné faktory (rasa, věk, pohlaví, vlivy genetické, socioekonomické, zeměpisné, klimatické), které různou měrou riziko mozkové příhody zvyšují. Ovlivnitelné faktory jsou v anamnéze přítomnost CMP, TIA (transientní ischemické ataky), RIND (reverzibilního ischemického neurologického deficitu), hypertenze, nemoci srdce a aorty, anginy pectoris, polycytemie, šelest na karotidě. Další faktory se týkají životosprávy - hlavně kouření, pití černé kávy, nedostatek pohybu. Při výskytu více rizikových faktorů se tyto mezi sebou nesčítají, ale násobí (Seidl, Obenberger, 2004). 2.6.2.3 Ischemická choroba dolních končetin Ischemická choroba dolních končetin (dále ICHDK), je další onemocnění, které má ve své hlavní etiologii vedle diabetes mellitus i kouření cigaret, kdy u kuřáků je postižení periferních tepen nejen nejčastější, ale vždy též pokročilejší vzhledem k nekuřákům. Stadium končetinové ischémie závisí na anatomickém stupni (stenóza X úplný uzávěr), na uložení (čím výše je obstrukce tepny, tím rozsáhlejší je ischemie) a na tvorbě kolaterálního oběhu. Rozlišují se 3 stadia - I. stadium ischemie, II. stadium trofických změn, III. stadium gangrény (Blaha, 1997). 21

Léčba spočívá v dokonalé kontrole rizikových faktorů, ve stadiu ischemie jsou doporučována svalová cvičení (nutné provádět několikrát denně k prahu bolesti), užívání vazodilatačních látek, ty jsou indikovány v pregangrenózním stadiu (Blaha, 1997). 2.6.3 Kouření a vznik zhoubných nádorů Vznik zhoubného nádorového bujení je v souvislosti s kouřením nepochybný. Existuje o tom mnoho dokladů experimentálních, klinických i epidemiologických. S kouřením bývá spojována hlavně rakovina průdušek a plic, avšak přesvědčivé důkazy o výrazném zvýšení rizika vlivem kouření existují pro celou řadu dalších zhoubných nádorů, např. dutiny ústní, hltanu, nosohltanu, hrtanu, jícnu, žaludku, slinivky břišní, ledvin, močového měchýře, jater a dokonce i gynekologických nádorů (hl. hrdla děložního), (Žaloudík, 2008). Žaloudík (2008) uvádí, že velká analýza osmi epidemiologických studií v Japonsku udává pro zvýšení rizika výskytu všech zhoubných nádorů u kuřáků ve srovnání s nekuřáky koeficient 1,53, což znamená, že mezi kuřáky je o 53 % více nemocných rakovinou než mezi nekuřáky. Ve dvou velkých studiích na třítisícovém souboru osob je prokázán také vliv kouření na vznik rakoviny žaludku. Riziko rakoviny žaludku narůstalo rovnoměrně s počtem vykouřených cigaret a trvalo ještě 14 let poté, co část sledovaných již kouřit přestala. Jak také ukázala velká americká studie srovnávající podíl kouření mezi více než 8000 pacienty s rakovinou ledvin a 13800 zdravými osobami, zvyšuje kouření celoživotní riziko ledvinných zhoubných nádorů v průměru na 1,38. Mezi kuřáky je o 40 % více nemocných s rakovinou ledvin než v nekouřící populaci (Žaloudík, 2008). 2.6.4 Diabetes mellitus a kouření Kouření zvyšuje pravděpodobnost onemocnění diabetem, zhoršuje průběh a snižuje účinnost léčby. Kouření poškozuje cévy - riziko cévních komplikací vlivem kouření a vlivem diabetu se kombinují - vlivy se násobí (diabetik, který kouří, má 14x vyšší riziko než diabetik, který nekouří). Až u jedné třetiny diabetiků 2. typu zvyšuje kouření riziko selhání ledvin (nefropatie), způsobuje zmenšení či ztrátu jejich filtrační schopnosti ledvin. Dále zvyšuje riziko poruch oční sítnice (retinopatie), kolem 60 % 22

diabetiků 2. typu má některé její známky. Kouření zvyšuje riziko neuropatie - mívá ji až polovina diabetiků, projevuje se zvýšenou citlivostí, bolestmi a poruchami citlivosti. Kouření zvyšuje glykémii (hladinu cukru v krvi), zhoršuje inzulinovou rezistenci (snížená schopnost tkání reagovat na inzulin) a zužuje cévy také vlivem nikotinu, to vede ke sníženému vstřebávání inzulinu (Česká diabetologická společnost, 2012). 2.6.5 Ženská plodnost a kouření V současné době kouří kolem 30 % mladých žen a dívek ve věku 16 let, které jsou náchylnější, aby se staly pravidelnými kuřáky, než stejně staří chlapci (Trewinnard, 2006). Kuřačky mají nižší hladinu estrogenu, a to z důvodu, že buňky granulózy, které obklopují vajíčko, jsou narušeny cigaretovými toxiny. Nízká hladina estrogenu může narušit uvolňování dostatečného množství luteinizačního hormonu a to může vést k poruchám ovulace. U kuřaček se též objevují nepravidelnosti menstruace. I když kuřačky pravidelně ovulují, cigaretové toxiny a nikotin mohou snížit šanci na oplodnění, tím že vajíčko se pro spermie stává neproniknutelné (Trewinnard, 2006). Kouření může zkracovat u ženy délku reprodukčního období, silné kuřačky mají obvykle menopauzu dříve než nekuřačky. Plodnost ženy se rychle snižuje v posledních deseti letech před menopauzou, to znamená, že plodnost 35leté kuřačky je stejná jako plodnost 40leté nekuřačky. Pokud ženy kuřačky přestanou kouřit, co nejdříve mohou zvýšit svou šanci na otěhotnění (Trewinnard, 2006). 2.6.6 Mužská plodnost a kouření Je známo, že asi 2 muži z 5 ve věku 20 až 30 let kouří pravidelně okolo 20 cigaret denně. Muži, kteří kouří, mívají nižší četnost a horší kvalitu spermií. Spermie kuřáků jsou abnormální s nízkou pohyblivostí. Je důležité, že existuje však ochranný mechanismus, který brání oplodnění vajíčka poškozenou spermií. Pokud se tak stane, tyto spermie mohou nést genetické vady. Pokud muž přestane kouřit, kvalita spermií se může zlepšit již za tři měsíce (Trewinnard, 2006). 23

2.6.7 Kouření v těhotenství Žena, která kouří, ubírá svému dítěti kyslík a důležité živiny, dochází k nedostatečnému růstu dítěte. Je to z důvodu, že nikotin zužuje cévy v placentě a do krevního oběhu se dostává oxid uhelnatý, který vytlačuje důležité molekuly kyslíku, jež jsou obsaženy v hemoglobinu v erytrocytech. Děti narozené kuřačkám v průměru mají čtvrt kila pod váhou a mohou být náchylnější k infekcím při narození (Trewinnard, 2006). Hrubá (2011) uvádí ve svém článku, že u dětí žen, které kouřili v těhotenství, se častěji mohou vyskytovat vrozené vývojové vady (srdce, urogenitálního ústrojí a končetin, rozštěpy), přímé působení nikotinu zpomaluje tělesný růst, ovlivňuje vývoj plic a mozku, mění programování metabolismu. U prenatálně exponovaných dětí hrozí v dětství i v dospělosti zvýšené riziko kardiovaskulárních, metabolických a nádorových onemocnění, poruch chování a učení a dalších. Existuje také nebezpečí pro těhotné ženy, které kouří. Častěji se vyskytuje mimoděložní těhotenství, placenta previa, předčasná ruptura plodových blan a abrupce placenty, předčasné porody či potraty. U kuřaček je častější hyperemesis, krvácení během těhotenství a poporodní hemorhagie. Ale naopak kuřačky mají nižší riziko gestační hypertenze a preeklampsie (Hrubá, 2011). 24

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro sběr informací jsem využila kvantitativní výzkum formou dotazníku. Dotazník byl anonymní a obsahoval 13 otázek (uzavřeného a polootevřeného typu) pro nekuřáky, pro kuřáky byla navíc 14. otázka a Fagerströmův test nikotinové závislosti (viz příloha č. 1). Otázky v dotazníku byly formulovány v návaznosti na stanovený cíl a hypotézy. K hypotéze č. 1 se vztahovaly otázky 4, 5, 6, 7. K hypotéze č. 2 otázky 9, 11, 12. K hypotéze č. 3 otázky 8, 10 a Fagerströmův test nikotinové závislosti. A k hypotéze č. 4 otázky 3, 13. Na začátek dotazníku jsem zařadila údaje nutné ke statistickému zpracování, týkající se věku, pohlaví, a jestli je respondent kuřák, nekuřák či přestal kouřit. Ti co přestali kouřit, jsem ve zpracování dat zařadila mezi nekuřáky. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Jako sledovaný vzorek respondentů jsem zvolila osoby ve svém okolí a pacienty neurologického oddělení havlíčkobrodské nemocnice ve věkové kategorii od 45 do 60 let. Rozdala jsem celkem 130 dotazníků, z toho 65 ženám a 65 mužům. Zkoumaný vzorek respondentů se nakonec skládal ze 120 dotazníků (30 žen kuřaček, 30 žen nekuřaček a 30 mužů kuřáků, 30 mužů nekuřáků). Z celkového počtu 130 dotazníků byla návratnost 120, tedy 92,3 %. S pacienty na neurologickém oddělení, kde pracuji, jsem dotazník vyplňovala s nimi, když bylo zapotřebí a odpovídala jim na jejich dotazy. 3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v období od prosince 2013 do února 2014. Dotazník byl respondentům rozdán osobně. 3.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování získaných dat jsem použila počítačový program Microsoft Office Word 2007 pro psaný text. Dále Microsoft Office Excel 2007 pro zpracování tabulek a grafů. 25

Výsledky jsou uvedeny v absolutních číslech a v procentech (procenta nejsou uvedena u zdravotních problémů, výskytu příznaků, toleranci aktivity). Pro přehlednost jsou tabulky doplněny převážně sloupcovými a výsečovými grafy. V tabulkách je uvedeno rozdělení jednotlivých odpovědí podle pohlaví, doplňující grafy ukazují celkové údaje bez rozdílu pohlaví. 3.5 Výsledky výzkumu Pohlaví respondentů Tabulka 1 Pohlaví respondentů Pohlaví n % muž 60 50 % žena 60 50 % celkem 120 100 % Z celkového počtu respondentů 120 (100 %) bylo 60 (50 %) mužů a 60 (50 %) žen ve věkové kategorii 45-60 let. Rozdělení respondentů Rozdělení respondentů Tabulka 2 Rozdělení respondentů n % muži ženy muži ženy kuřáci 30 30 25 % 25 % nekuřáci 26 28 22 % 23 % exkuřáci 4 2 3 % 2 % celkem 60 60 50 % 50 % 26

relativní četnost počet respondentů 35 30 25 20 15 10 5 0 30 25 22 23 3 2 kuřáci nekuřáci exkuřáci rozdělení muži ženy Graf 1 Rozdělení respondentů Celkový počet respondentů čítá muže kuřáky 30 (25 %) a muže nekuřáky 26 (22 %), ženy kuřačky 30 (25 %) a ženy nekuřačky 28 (23 %), muži exkuřáci 4 (3 %) a ženy exkuřačky 2 (2 %) jsou zařazeny do kategorie nekuřáci. Pobyt v zakouřeném prostředí Tabulka 3 Pobyt v zakouřeném prostředí Pobyt v n kuřáci % kuřáci n nekuřáci % nekuřáci zakouřeném prostředí muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy ANO 30 30 50 % 50 % 17 8 28 % 13 % NE 13 22 22 % 37 % Celkem 60 100 % 60 100 % 120% 100% 100% 80% 60% 40% 41% 59% kuřáci nekuřáci 20% 0% ano pobyt ne Graf 2 Pobyt v zakouřeném prostředí I 27

relativní četnost Tabulka ukazuje jaký je rozdíl v pobytu v zakouřeném prostředí u kuřáků a nekuřáků (mužů i žen). Graf znázorňuje, že 60 (100 %) kuřáků se pohybují v zakouřeném prostředí. 25 (41 %) nekuřáků odpovědělo, že se někdy pohybují v zakouřeném prostředí, ne odpovědělo 35 (59 %) nekuřáků. Tabulka 4 Pobyt v zakouřeném prostředí II Pobyt v zakouřeném n kuřáci % kuřáci n nekuřáci % nekuřáci prostředí muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 1-3 x do měsíce 3 15 5 % 25 % 10 6 17 % 10 % 4-5 x do měsíce 15 11 25 % 18 % 3 2 5 % 3 % 6x a více do měsíce 12 4 20 % 7 % 4 7 % nepohybuji se 13 22 22 % 37 % Celkem 60 100 % 60 100 % 70% 60% 59% 50% 40% 30% 30% 27% 43% 27% kuřáci 20% nekuřáci 10% 8% 7% 0% 1-3x do měsíce 4-5x do měsíce 6x a více do měsíce nepohybuji se pobyt za měsíc Graf 3 Pobyt v zakouřeném prostředí II Nejvíce se kuřáci pohybují v zakouřeném prostředí 4-5x do měsíce a nekuřáci nejčastěji 1-3x do měsíce. 28

relativní četnost Počet nachlazení za rok u respondentů Tabulka 5 Počet nachlazení za rok Nachlazení n kuřáci % kuřáci n nekuřáci % nekuřáci muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 1-3x za rok 20 15 33 % 25 % 18 24 30 % 40 % 4-5x za rok 8 11 13 % 18 % 11 4 18 % 7 % 6x a více za rok 2 4 3 % 7 % 1 2 2 % 3 % Celkem 60 100 % 60 100 % 80% 70% 60% 50% 58% 70% 40% 30% 20% 10% 0% 31% 25% 10% 5% 1-3x za rok 4-5 x za rok 6x a více za rok nachlazení Graf 4 Nachlazení respondentů za rok kuřáci nekuřáci Otázkou č. 4 v dotazníku jsem se ptala na počet nachlazení za rok. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že více jsou nachlazeni 1-3x za rok nekuřáci, 4-5x za rok více kuřáci a 6x a více za rok opět kuřáci. Celkem tedy vychází, že častěji do roka jsou nachlazeni kuřáci. 29

počet respondentů Výskyt nemocí u kuřáků a nekuřáků Tabulka 6 Výskyt nemocí u kuřáků a nekuřáků Nemoc n % * kuřáci nekuřáci kuřáci nekuřáci Hypertenze 36 34 60 % 57 % CHOPN 14 11 23 % 18 % Astma bronchiale 11 15 18 % 25 % Vředová choroba 6 13 10 % 22 % Angina pectoris 12 9 20 % 15 % Nádorové onemocnění 4 3 7 % 5 % DM 22 22 37 % 37 % ICHDK 7 5 12 % 8 % * Procenta v tabulce vyjadřují výskyt tohoto problému vzhledem k celkovému počtu respondentů v jednotlivých kategoriích (kuřáci - 60 respondentů, nekuřáci - 60 respondentů), zbytek do 100 % není v tabulce vyjádřen - tato skupina respondentů tyto problémy neuvedla. 40 35 36 34 30 25 20 15 10 5 14 11 11 15 6 13 12 9 4 3 22 22 7 5 kuřáci nekuřáci 0 onemocnění Graf 5 Výskyt nemocí u kuřáků a nekuřáků Tabulka a sloupcový graf znázorňují, že celkově nepatrně více se u kuřáků vyskytuje hypertenze, chronická obstrukční plicní nemoc, angina pectoris, nádorové onemocnění a ischemická choroba dolních končetin. Naopak u nekuřáků je vyšší výskyt vředové choroby a astma bronchiale. 30

počet respondentů Výskyt infarktu myokardu a cévní mozkové příhody Tabulka 6 Infarkt myokardu a cévní mozková příhoda Nemoc n kuřáci % kuřáci n nekuřáci % nekuřáci muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy IM 3 2 10 % 7 % 2 1 7 % 3 % CMP 5 3 17 % 10 % 4 2 13 % 7 % 9 8 8 7 6 5 4 3 5 3 6 kuřáci nekuřáci 2 1 0 infarkt myokardu nemoc cévní mozková příhoda Graf 6 Infarkt myokardu a cévní mozková příhoda Infarkt myokardu prodělalo 5 (17 %) kuřáků a cévní mozkovou příhodu 8 (27 %) kuřáků. U nekuřáků infarkt myokardu prodělali 3 (10 %) respondenti a cévní mozkovou příhodu 6 (20 %) respondentů nekuřáků. 31

Zdravotní problémy respondentů Tabulka 7 Jednotlivé zdravotní problémy kuřáků (n=60) Zdravotní problémy n kuřáci ANO NE Nevím Celkem ranní dráždivý kašel 38 22 60 dušnost při námaze 32 28 60 bolest DK při chůzi 7 53 60 přítomnost zubního kazu 17 39 10 60 vypadávání vlasů 8 45 7 60 kašel s vykašláváním 30 30 60 chrapot 11 49 60 závratě 12 48 60 zvýšený cholesterol 21 19 20 60 bolesti hlavy 20 40 60 nespavost 13 47 60 zarudnutí a pálení očí 8 48 4 60 únava 27 33 60 nechutenství 5 55 60 Tabulka 8 Jednotlivé zdravotní problémy nekuřáků (n=60) Zdravotní problémy n nekuřáci ANO NE Nevím Celkem ranní dráždivý kašel 3 57 60 dušnost při námaze 16 44 60 bolest DK při chůzi 10 50 60 přítomnost zubního kazu 13 47 16 60 vypadávání vlasů 8 42 10 60 kašel s vykašláváním 5 55 60 chrapot 6 54 60 závratě 20 40 60 zvýšený cholesterol 23 22 15 60 bolesti hlavy 25 35 60 nespavost 17 43 60 zarudnutí a pálení očí 7 53 60 únava 25 35 60 nechutenství 5 55 60 32

počet respondentů 40 35 30 25 20 15 10 5 0 38 3 32 16 7 10 17 13 8 8 30 20 11 12 5 6 25 23 21 20 13 17 8 7 27 25 5 5 kuřáci nekuřáci problémy Graf 7 Zdravotní problémy U jednotlivých zdravotních problémů je největší rozdíl mezi kuřáky a nekuřáky v přítomnosti ranního dráždivého kašle, který se vyskytoval u 38 (63 %) kuřáků oproti 3 (5 %) nekuřákům. Dušností při námaze trpí 32 (53 %) kuřáků oproti 16 (27 %) nekuřákům. Kašel s vykašláváním se vyskytoval u 30 (50 %) kuřáků oproti 5 (8 %) nekuřákům. Naopak závratěmi a bolestmi hlavy trpí více nekuřáci. Hodnocení psychického zdraví Psychické zdraví Tabulka 9 Psychické zdraví n kuřáci % kuřáci n nekuřáci % nekuřáci muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy výborné 15 15 25 % 25 % 10 13 17 % 22 % průměrné 13 12 22 % 20 % 16 15 27 % 25 % nevyhovující 2 3 3 % 5 % 4 2 7 % 3 % Celkem 60 100 % 60 100 % 33

relativní četnost 60% 50% 40% 50% 39% 42% 51% 30% 20% kuřáci nekuřáci 10% 8% 10% 0% výborné průměrné nevyhovující psychické zdraví Graf 8 Psychické zdraví 31 (51 %) nekuřáků hodnotilo své psychické zdraví jako průměrné. 30 (50 %) kuřáků hodnotilo své psychické zdraví nejčastěji jako výborné. Hodnocení fyzické zdatnosti Fyzická zdatnost Tabulka 10 Fyzická zdatnost n kuřáci % kuřáci n nekuřáci % nekuřáci muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy výborná 10 3 17 % 5 % 6 4 10 % 7 % průměrná 17 20 28 % 33 % 19 20 32 % 33 % nevyhovující 3 7 5 % 12 % 5 6 8 % 10 % Celkem 60 100 % 60 100 % 34

relativní četnost 70% 60% 50% 61% 65% 40% 30% 20% 22% 17% 17% 18% kuřáci nekuřáci 10% 0% výborná průměrná nevyhovující fyzická zdatnost Graf 9 Fyzická zdatnost Většina, tedy 37 (61 %) kuřáků a 39 (65 %) nekuřáků hodnotilo svoji fyzickou zdatnost jako průměrnou. Výskyt různých příznaků Tabulka 11 Výskyt příznaků - kuřáci (n=60) n kuřáci Příznaky ANO NE občas často podrážděnost 27 24 9 nervozita 40 15 5 úzkost 43 15 2 neschopnost se soustředit 36 21 3 neklid 49 9 2 netrpělivost 34 22 4 zvýšená chuť k jídlu 45 11 4 zácpa 47 10 3 návaly horka 52 5 3 zlost 45 12 3 špatná nálada 38 20 2 touha po cigaretě 8 25 27 35

počet respondentů Tabulka 12 Výskyt příznaků - nekuřáci (n=60) n nekuřáci Příznaky ANO NE občas často podrážděnost 18 26 16 nervozita 39 16 5 úzkost 39 18 3 neschopnost se soustředit 31 21 8 neklid 41 14 5 netrpělivost 28 21 11 zvýšená chuť k jídlu 34 17 9 zácpa 27 26 7 návaly horka 48 7 5 zlost 43 11 6 špatná nálada 24 28 8 touha po cigaretě 60 120 100 16 5 3 16 18 8 5 14 21 11 9 7 5 6 8 7 11 17 21 26 28 80 26 18 39 39 31 41 28 34 27 48 43 24 60 60 40 9 24 5 2 3 2 4 4 3 3 3 2 9 5 15 11 10 12 15 21 20 22 27 nekuřáci často nekuřáci občas nekuřáci Ne 20 0 27 40 43 36 49 34 45 47 52 45 38 25 8 kuřáci často kuřáci občas kuřáci Ne příznaky Graf 10 Srovnání výskytu vybraných příznaků u kuřáků a nekuřáků 36

počet respondentů Otázkou č. 10 v dotazníku jsem se ptala na přítomnost různých příznaků. Samosřejmě touhu po cigaretě mají jen kuřáci, 25 (42 %) kuřáků ji má občas a 27 (45 %) kuřáků ji pociťuje často, pouze 8 (13 %) kuřáků ji nepociťuje vůbec. Dále se nejvíce u kuřáků vyskytuje podrážděnost a to u 33 (55 %) respondentů a 26 (43 %) kuřáků uvedlo netrpělivost. Celkově příznaky jako je špatná nálada, zácpa, netrpělivost, úzkost, zvýšená chuť k jídlu, neklid, úzkost, podrážděnost udávali více nekuřáci. Tolerance aktivit Tabulka 13 Tolerance aktivit absolutní četnost respondentů n Tolerance aktivity bez problémů s menšími problémy s většími problémy nejsem schopen kuřáci nekuřáci kuřáci nekuřáci kuřáci nekuřáci kuřáci nekuřáci rychlá chůze 26 32 24 20 9 7 1 1 chůze do schodů 17 22 29 25 8 8 6 5 běh 200m 7 11 19 15 20 21 14 13 jízda na kole 6 16 18 14 27 22 9 8 fyzická práce 7 14 29 25 16 15 8 6 Celkem 63 95 119 99 80 73 38 33 35 30 25 20 15 10 5 0 kuřáci bez problému kuřáci s menšími problémy kuřáci s většími problémy kuřáci nejsem schopen 32 29 26 25 24 22 20 17 9 7 8 8 6 5 1 1 nekuřáci bez problému nekuřáci s menšími problémy nekuřáci s většími problémy nekuřáci nejsem schopen 29 27 25 21 20 19 15 14 13 11 7 6 18 16 14 22 16 15 14 9 8 7 8 6 rychlá chůze chůze do schodů běh 200m jízda na kole fyzická práce aktivita Graf 11 Tolerance aktivit 37

relativní četnost Pro větší přehlednost jsou v grafu kategorie nekuřáků v modrých odstínech a kategorie kuřáků v červených odstínech. Tolerance aktivit uvedených v tabulce13 a grafu 11 se u dotázaných kuřáků a nekuřáků liší především v možnosti bez problému, kde celkově nekuřáci jsou na tom lépe ve všech uvedených aktivitách, v možnosti s menšími problémy, s většími problémy a nejsem schopen jsou na tom hůře kuřáci. Příznaky při zvýšené námaze Příznaky při zvýšené námaze Tabulka 14 Příznaky při zvýšené námaze n % kuřáci nekuřáci kuřáci nekuřáci ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE zadýchávání 38 22 32 28 63 % 37 % 53 % 47 % svalová slabost 21 39 20 40 35 % 65 % 33 % 67 % bolest na hrudi 7 53 5 55 12 % 88 % 8 % 92 % 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 63% 53% 35% 33% 12% 8% zadýchávání svalová slabost bolest na hrudi příznaky kuřáci nekuřáci Graf 12 Příznaky při zvýšené námaze 38