Počítačová typografie. Ing. Karel Hladík

Počítačová typografie Ing. Karel Hladík 30. 4. 2012

Úvodní slovo pro studenta: Název školy: Střední škola technická AGC a.s. Název a číslo OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ. 1.5, Název programu: Výuka atraktivně a efektivně, Číslo programu: CZ.1.07/1.5.00/34.0057 Název šablony klíčové aktivity: III/2 Zvyšování kvality výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Počítačová typografie Jméno tvůrce vzdělávací sady: Ing. Karel Hladík Číslo sady: III/2-1-1 Anotace: Textové procesory (editory) mají za úkol udělat z počítače inteligentní psací stroj. Vlastní inteligence vychází z algoritmu programu. Algoritmus byl programátory tvořen a vycházel z určitých zásad, norem a předpisů používaných při práci s textem. Tyto zásady obecně pokrývá typografie a na počítači pak "Počítačová typografie". Pokud se těmito zásadami nebudeme řídit, mohou nastat komplikace, práce nebude efektivní, nebudeme mít vytvořenu platformu pro automatickou či poloautomatickou následnou činnost spojenou s úpravou formy, generováním souvisejících prvků apod. Realizováno DUMy: Definice počítačové typografie Písmo v počítači III/2-1-1-01 Softwarové zabezpečení písma III/2-1-1-02 Obecné rozdělení a provedení písma III/2-1-1-03 Parametry písma III/2-1-1-04 Pravidla pro vlastní použití písma III/2-1-1-05 Autotest: Písmo Způsob vytváření dokumentů na počítači III/2-1-1-06 Použití stylů dokumentů III/2-1-1-07 Použití stylů odstavců III/2-1-1-08 Dodatečné formátování předem napsaného textu III/2-1-1-09 Jak nepostupovat! III/2-1-1-10 Úkol: Typografie na Internetu Vlastní definování obsahu dokumentu III/2-1-1-11 Stránka, oddíly III/2-1-1-12 Odstavce, seznamy III/2-1-1-13 Používání interpunkcí, dělení slov a další typografické zásady III/2-1-1-14 Vdovy, sirotci a textové efekty III/2-1-1-15 Autotest: Zásady sazby Profesionální zabezpečení dokumentů III/2-1-1-16 Úloha dokumentu v současné době III/2-1-1-17 Technologie tvorby profesionálních dokumentů v DTP studiích III/2-1-1-18 Elektronický dokument III/2-1-1-19 Cvičení: Vyhledávání informací v elektronických dokumentech Shrnutí a závěr III/2-1-1-20 Hlavní body Použité materiály Cíle: Vytvořit znalostní platformu pro následnou výuku "Základů práce s textem, grafickými a jinými prvky v textových procesorech kancelářských balíků Office".

1 Definice počítačové typografie Kapitola tvořena DUMy: Definice počítačové typografie Nauka o písmu a způsobu vytváření dokumentu na počítači vedoucí k tiskovému zabezpečení dokumentu. Definice typografie rozdělila problematiku na dvě části: Písmo Způsob vytváření dokumentu na počítači Prvopočátky typografie jako takové spadají do roku 1455, kdy v Plzni pan Johann Gutenberg zrealizoval 1. knižní tisk (bible) - knihtisk. Typografové jsou na svou historii dost pyšní a zřejmě z důvodu tradice se dnes v moderních softwarových nástrojích objevují jednotky, které s normou ISO a dnešní terminologií nemají nic společného (stopy, body, pica, řez, proklad, rozpal...). Cíle: Ujasnit si pojem typografie, co je a čim se zabývá. Klíčová slova: Typografie;

2 Písmo v počítači Kapitola tvořena DUMy: III/2-1-1-01 Softwarové zabezpečení písma III/2-1-1-02 Obecné rozdělení a provedení písma III/2-1-1-03 Parametry písma III/2-1-1-04 Pravidla pro vlastní použití písma III/2-1-1-05 Autotest: Písmo V této kapitole se seznámíme se zabezpečením písma v počítači, jeho členěním, parametry a způsobem správné volby. Cíle: Umět správně zvolit příslušný typ písma a jejich vhodné kombinace. Klíčová slova: Písmo; 2.1 Softwarové zabezpečení písma DUM: III/2-1-1-01 Softwarové zabezpečení písma V tomto článku si objasníme způsob realizace písma v počítači (dříve typové páky, kopretina, dnes softwarová podoba písma - font). Kde se písmo nachází a jak se s ním seznámit a jak s ním manipulovat? Cíle: Pochopit podstatu pojmu font písma a sním související věci. Softwarové zabezpečení písma Písmo v počítači je na rozdíl od psacího stroje zabezpečeno softwarově. Softwarové zabezpečení písma v digitalizované podobě nazýváme font písma. Postupem vývoje operačního systému vznikalo písmo bitmapové (pro příslušnou velikost jeden soubor) až k preferované vektorové prezentaci pod názvem Adobe Type Manager (ATM), True Type Font (TTF) až k současným Open Type (O) v operačním systému MS Windows XP. Vlastní tvar písma - jeho pojmenování vstupuje do názvu fontu, např. : ARIAL.TTF TIMES.TTF COUREE.FON Soubory jsou součástí instalace operačního systému (složka C:\WINDOWS\Fonts). Správa písma je pro uživatele dostupná přes Ovládací panely/písmo, obr.

Aktivací zástupce si lze tvar fontu prohlédnout obr. Obrázek 2.1-1 Ovládací panely/písmo

Obrázek 2.1-2 Příklad provedení fontu Times New Roman Při výběru písma musíme dát pozor i na ten fakt, zda daný font pokrývá i národní zvyklosti. 2.2 Obecné rozdělení a provedení písma DUM: III/2-1-1-02 Obecné rozdělení a provedení písma V tomto studijním článku si povíme něco málo o obecném členění písma a zásadách správné volby. Cíle: Zabezpečit správnou volbu písma z pohledu vlastní sazby v dokumentu. Obecné rozdělení a provedení písma Písmo obecně rozdělujeme na: neproporcionální proporcionální Neproporcionální Neproporcionální je takové písmo, kde každý znak tohoto písma zabírá v řádce stejné místo. W, w, M, m, K, k, I, i atd., včetně znaků speciálních a i mezery. Jednotlivé znaky a řádky pak vytvářejí souřadný systém na který se mohu odvolávat. Jako typický příklad lze použít písmo z psacího stroje mechanického či elektrického (stejná šíře typových pák, stejně široké "lístečky" kopretiny).tato prezentace písma se používá na počítači minimálně, je zde realizována např. písmem Courier, obr.

Obrázek 2.2-1 Neproporcionální písmo Courier Proporcionální Proporcionální typ písma je potom takový typ, kde každý znak v řádku zabírá svou specifickou šíři, "W" rozhodně více než "I" a pod.jako příklad si můžeme ukázat font Arial, obr. Mezera je zde potom naprosto neurčitý útvar, přizpůsobuje se znakům, obsahu textu v řádku, zarovnání textu. Jednou bude 1 mm, podruhé 5. Z tohoto důvodu, ale i důvodů jiných, nelze využít mezerník ke stanovení pozice textu v řádku! Stejný počet úderů do mezerníku v jednotlivých řádcích nebude zabezpečovat jednotné odsazení textu na stránce. Závěr je pro nás jednoznačný: mezerník budeme používat pouze jako oddělovač slov!

Obrázek 2.2-2 Proporcionální písmo Arial Dále písmo dělíme podle zakončení tahů písma na: bezpatkové (bezserifové) patkové (serifové) kaligrafické (kresebné) Toto rozdělení potom předurčuje vlastní volbu při definování formy obsahu díla. Bezpatkové Bezpatkové písmo nemá zakončení tahů nějak zvýrazněno. Používá se na odstavce s vyšší prioritou - na nadpisy. Nadpis odlišujeme většinou vyšším stupněm písma (velikostí), většinou je obsah tvořen malým počtem slov, nevyužívá se celá délka řádku, vedení není potřeba. Jako příklad lze použít font Arial, obr. Obrázek 2.2-3 Bezpatkové - bezserifové písmo. Patkové

Patkové písmo (serifové) má hlavní tahy písma zakončeny zvýrazněním - patkou. Ta má tvořit pomyslnou linku a vést oči čtenáře. Tento typ se požívá pro obyčejné odstavce, odstavce, které mají v obsahu dokumentu nejnižší úroveň, využívají celou délku řádky v dokumentu. Příkladem je font Times New Roman, obr. Obrázek 2.2-4 Patkové - serifové písmo Kaligrafické Kaligrafické písmo v úředních dokumentech nevyužijeme. Jde o písmo vhodné na dokumenty akcidenční - příležitostné. Skupina písma s různým provedením patek (serifů) se definuje jako antikvy, skupina bez zvýraznění zakončení tahů potom grotesky. Poslední skupinu písma tvoří písma kreslená a lomená. Příklady klasifikace písma jsou uvedeny v následující tabulce:

2.3 Parametry písma DUM: III/2-1-1-03 Parametry písma V této části rozebereme písmo z hlediska jeho možných parametrů a jejich vhodné volby. Cíle: Umět se orientovat v příslušných parametrech písma a umět vybrat vhodný parametr v příslušném textovém procesoru. Parametry písma Písmo jako takové je definováno softwarově - svým fontem. Ten určuje tvar písma. Daný tvar písma můžeme modifikovat: stupněm (velikostí) řezem barvou dalšími efekty Vlastní výběr je demonstrován na textovém procesoru MS Word 2007, viz animace Obrázek 2.3-1 Nastavení parametrů písma v MS Wordu Parametry písma se přiřazují přes panely nástrojů, přes menu systém a nejefektivněji přes horké klávesy (Hot Key), např.: tučné písmo Ctrl+B kurzíva Ctrl+I podtržené Ctrl+U Příklad panelu nástrojů MS Wordu s ikonami pro parametry písma:

Příklad okna MS Wordu pro nastavení parametrů písma viz obr. Obrázek 2.3-2 Okno písma v MS Wordu 2007 Stupeň písma Stupeň písma (velikost) není uváděn v mm, jak jsme obvykle zvyklí, ale v typografických bodech b. Abychom měli konkrétní představu, vynásobíme počet bodů 0,35 a dostaneme velikost v mm.

Kde se vzaly typografické body? V typografii se používá jiná měrová soustava, která vzešla z Didotova měrného systému (fr) či měrného systému Pica (čti pajka) (en), kde základem míry byla stopa. Jednotky cicero a inch jsou jejich základem a body podílem. Jednotlivé parametry jsou obvykle v textových procesorech pod panelem nástrojů Formát, nebo komplexně pod menu systémem Formát písma. Řez písma Řez písma se obvykle volí z možností: písmo standardní (tence napsané) tučné Italika, Kurzíva podtržené přeškrtnuté další efekty (Kapitálky, Verzálky, H a D index...) Konstrukce písma Konstrukce - kresba písma vychází z písmové osnovy: Rozvržení písmové osnovy se s typem písma mění, určuje jeho vzhled, čitelnost a charakter písma. 2.4 Pravidla pro vlastní použití písma DUM: III/2-1-1-04 Pravidla pro vlastní použití písma Zde si zdůrazníme pravidla správné volby písma z hlediska nasazení do příslušného dokumentu a jeho částí. Cíle: Správná volba písma a jeho parametrů v příslušném dokumentu. Pravidla pro vlastní použití písma Písmo je základním stavebním prvkem dokumentu a je proto důležité umět ho vhodně vybírat a kombinovat. Typografii písma můžeme nastavit změnou definice stylu odstavce, přeformátováním odstavce nebo jeho části přes bloky. Konkrétně se jedná o nastavení: typu, stupně, řezu a barvy písma nastavení vertikálního posunu oproti účaří, změnou proporcí a tvaru písma nastavení čárových atributů (podtržení, přeškrtnutí apod.) Při volbě písma bychom měli přihlížet k požadavkům: estetickým (výtvarné působení)

technickým (možnosti výroby) účelovým (čitelnost) Písmo může čtenáře přilákat nebo naopak odradit, ovlivňuje schopnost vnímání, typ písma by měl vycházet z obsahu dokumentu a proto: 1 titulky - nadpisy definujeme písmem bezpatkovým (Arial) 2 základní text - písmo patkové, které lépe vede oči čtenáře (Times New Roman) 3 ke zvýraznění použijeme řez tučný, na poznámky kurzívu 4 upřednostňujeme proporcionální typ písma Stupeň písma volíme dle zaměření dokumentu: odborný text 9-10 b beletrie 10-11 b dětská literatura 12-14 b A jak je to s kombinováním písma v dokumentu? Základní pravidlo zní NEKOMBINOVAT! Obrázek 2.4-1 Někdy míň je víc! Vycházíme ze dvou, maximálně tří typů, nesnažíme se dokázat, co vše náš editor zvládá.

3 Způsob vytváření dokumentů na počítači Kapitola tvořena DUMy: III/2-1-1-06 Použití stylů dokumentů III/2-1-1-07 Použití stylů odstavců III/2-1-1-08 Dodatečné formátování předem napsaného textu III/2-1-1-09 Jak nepostupovat! III/2-1-1-10 Úkol: Typografie na Internetu V této kapitole si objasníme jak založit tvorbu dokumentu v textovém procesoru. Způsob založení bude odvislý od typu dokumentu, zda se na něj vztahuje nějaká norma, předpis či jde o dokument akcidenční - příležitostný. Vhodná volba povede k zefektivnění tvorby dokumentu a vytvoří platformu pro další automatickou, či poloautomatickou činnost, spojenou například s tvorbou obsahu dokumentu, s rychlou úpravou vzhledu (upravíme styl a ten zrealizuje promítnutí změny), tvorbou různých seznamů, odkazů a podobně. Tvorbu dokument lze založit: Pomocí stylů dokumentů Za pomoci stylů odstavců Dodatečným formátováním předem napsaného textu Cíle: Volba správného způsobu založení dokumentu. Klíčová slova: Styl; 3.1 Použití stylů dokumentů DUM: III/2-1-1-06 Použití stylů dokumentů Způsob založení dokumentů za pomoci stylu dokumentu (šablony) patří mezi nejefektivnější způsoby tvorby dokumentu. Vede rychle k cíli, nezdržuji se formou, tu realizuje šablona, která působí jako formulář. Zároveň se sjednotí vzhled určitých typů dokumentu v organizaci. Cíle: Dostat do podvědomí tento způsob tvorby dokumentu a vytvořit tak předpoklady k zefektivnění činnosti spojené s tvorbou dokumentu. Použití stylu dokumentu Na určité typy dokumentu se vztahují normy či předpisy organizace, jak má daný dokument vypadat, co má strukturou obnášet. Daného faktu jsou si tvůrci textových procesorů vědomi a záležitost řeší pomocí tak zvaných stylů dokumentů. Styl dokumentu si můžeme představit jako šablonu, která určí místo pro vkládaný obsah a danému obsahu přidělí formu. Používání stylů dokumentů má dvě nesporné výhody: 1 Sjednotí se vzhled určitých typů dokumentů v jednotlivých referátech organizace 2 Usnadní a urychlí se práce spojená s formátováním - se vzhledem dokumentu Příklady stylů dokumentů ve Wordu: faktura, obr.

životopis, obr. Obrázek 3.1-1 Příklad stylu Faktura v MS Wordu

Založení dokumentu podle stylu, viz animace Obrázek 3.1-2 Příklad stylu Životopis v MS Wordu

Obrázek 3.1-3 Založení nového dokumentu za pomoci stylu dokumentu Styly dokumentu jsou podpůrné programy (v rámci textového procesoru MS Word s příponou dot, např. normal.dot), které při volbě předurčují: formát stránky a její parametry, případně obecný obsah (formulář) styly odstavců (viz kapitola níže) položky automatických oprav a autotextu vlastní panely nástrojů vlastní titulky makra Styly dokumentů bývají součástí instalace procesoru, lze je upravovat na místní podmínky, zvyklosti, či si vytvářet styly dokumentu vlastní. Tvorba stylů není podmíněna znalosti programování, vytvářejí se jako dokument a ukládají jako šablony. Styly dokumentů se ukládají spolu s vlastním obsahem dokumentu a to z důvodu zachování formy dokumentu i na jiném počítači, kde použitý styl není k dispozici. Toto má však za následek narůstání objemu dokumentů! 3.2 Použití stylů odstavců DUM: III/2-1-1-07 Použití stylů odstavců Způsob založení dokumentů za pomoci stylu odstavců použiji tam, kde nemám k dispozici styl dokumentu. Vytvářím dokument rovnou načisto a to pomocí šablonek na odstavce. Tím: sjednotím vzhled příslušných odstavců v dokumentu urychlím práci spojenou s definováním formy odstavce umožním následnou rychlou změnu formy odstavců prostřednictvím změny šablony

vytvořím předpoklady k následné poloautomatické až automatické činnosti, kde algoritmus je na stylech založen (tvorba obsahu...) Cíle: Dostat do podvědomí tento alternativní způsob tvorby dokumentu a vytvořit tak předpoklady k zefektivnění činnosti spojené s tvorbou dokumentu. Použití stylů odstavců Ne na vše máme k dispozici šablony. V tomto případě se vyplatí vytvářet dokument pomocí stylů odstavců. Styly odstavců opět fungují jako šablony, ale zde pouze pro definování formy odstavce. Každý dokument se skládá z několika specifických odstavců, většinou v dokumentech nalezneme: nadpis nejvyšší úrovně nadpis nižší úrovně obyčejný text položky seznamu případně další Příklad dostupnosti stylů odstavců v MS Wordu: Šablony odstavců jsou součásti příslušného stylu dokumentu. Maximální počet stylů odstavců je ve Wordu k dispozici v globální šabloně s názvem "normal.dot". Používání šablon odstavců má opět řadu výhod: sjednotí se vzhled jednotlivých typů odstavců vytváří se předpoklady k automatické či poloautomatické následné činnosti (algoritmy těchto činností jsou vázány k šablonám odstavců, např. vytváření obsahu dokumentu) podstatně se urychlí případná následná změna vzhledu dokumentu (upraví se šablona a ona provede promítnutí změny v dokumentu), viz obr.

Obrázek 3.2-1 Změna stylu odstavce ve Wordu Šablony svým uplatněním přidělí odstavci: příslušný formát písma (font, stupeň, řez, barvu) příslušnou úroveň odstavce příslušné zarovnání či odsazení odstavce řádkování a mezery mezi jednotlivými odstavci případné odrážkování či očíslování odstavce Šablony odstavců se dají uplatnit na daný text i dodatečně, přidělením stylu odstavce. Výhody použití stylů odstavců jsou patrny z přiložené animace, která ukazuje rychlou změnu formátu u nadpisů a generování obsahu dokumentu.

Obrázek 3.2-2 Využití stylů odstavců na změnu vzhledu a generování obsahu 3.3 Dodatečné formátování předem napsaného textu DUM: III/2-1-1-08 Dodatečné formátování předem napsaného textu Způsob vytváření dokumentu stylem: nejprve obsah a posléze forma je doporučován pro: začínající uživatele na počítači, bez velkých znalostí textových procesorů pro uživatele, kteří nechtějí být při definování obsahu vyrušováni, nechtějí "navazovat niť" pro uživatele tvořící strukturou jednoduchý akcidenční dokument, na který není k dispozici styl dokumentu Cíle: Umět založit dokument i za absence stylů dokumentů a stylů odstavců. Odbourat z podvědomí způsob tvorby dokumentu převzatý z psacích strojů. Dodatečné formátování předem napsaného textu Rovněž jeden ze způsobů jak postupovat při vytváření dokumentu. Tento postup se dá doporučit konzervativcům, či těm, kteří byli "osloveni múzou" a nechtějí se momentálně zdržovat nějakou úpravou. K té přistoupí po napsání dokumentu z hlediska obsahu. Forma se dá na obsah uplatnit dvojím způsobem: 1 Formátováním přes bloky a v případě opakování rozkopírováním formy na další části obsahu 2 Dodatečným přiřazením stylů odstavců První způsob sice působí jednoduše. Jako příklad můžeme uvést použití na nadpisy. Pohraji si z hlediska

formy s prvním nadpisem, ten bude následně tvořit vzor. Naformátuji ho přes bloky. Tento vzor, jeho formu "nasaji" a překopíruji na další nadpisy. Mám sice zaručenu jednotnost formy, ale v pozadí odstavců nejsou styly, které vytváří předpoklad následné efektivní činnosti, viz předešlá kapitola. Druhý způsob, dodatečné uplatnění stylů toto řeší. U starších verzí textového procesoru MS Word (verze 2003 a nižší) dokonce i existovala úloha automatické formátování, která styly odstavců dosadila do pozadí textu automaticky. Příklad formátování přes bloky a následné rozkopírování formy viz animace Obrázek 3.3-1 Formátování přes bloky a rozkopírování formy 3.4 Jak nepostupovat! DUM: III/2-1-1-09 Jak nepostupovat! V tomto článku si objasníme proč není vhodné postupovat při tvorbě dokumentu na počítači obdobně jako u psacího stroje. Cíle: Vyvarovat se nevhodného postupu. Jak nepostupovat! Pokud nebudeme vytvářet dokument pomocí stylů dokumentů či stylů odstavců, nesnažme se dokument tvořit rovnou načisto (obsah a zároveň formu)! Ne že by tato cesta nevedla k cíli, vede, ale zajížďkou! Uvedeme si příklad. Začínám nadpisem, tudíž navolím správně font Arial, stupeň 16 b, řez tučný. Napíšu tím dvě, tři slova definující nadpis, potvrdím konec odstavce klávesou Enter a musím nyní předělat

parametry písma pro obyčejný odstavec. Neustále budu tudíž měnit parametry písma, moje pozornost bude odváděna k formě, budu muset navazovat opuštěnou myšlenku a tvorba dokumentu se bude protahovat. To nemluvím o přechodu na další stranu dokumentu, kdy si již zřejmě nebudu pamatovat formu např. nadpisu ze strany předešlé, formy se tak mohou lišit atp. Zavrhněme tento postup naučený - převzatý z psacích strojů, je to pomalé, neefektivní, neprofesionální! Obrázek 3.4-1 Nepřebírat způsoby z psacího stroje!

4 Vlastní definování obsahu dokumentu Kapitola tvořena DUMy: III/2-1-1-11 Stránka, oddíly III/2-1-1-12 Odstavce, seznamy III/2-1-1-13 Používání interpunkcí, dělení slov a další typografické zásady III/2-1-1-14 Vdovy, sirotci a textové efekty III/2-1-1-15 Autotest: Zásady sazby V této kapitole rozebereme stavební prvky dokumentu, jejich způsob sazby. Řekneme si, čeho se vyvarovat. Základními stavebními prvky dokumentu jsou: znaky slova odstavce oddíly stránky Cíle: Umět dodržovat správné zásady sazby. Klíčová slova: Sazba; 4.1 Stránka, oddíly DUM: III/2-1-1-11 Stránka, oddíly Základními stavebními prvky dokumentu jsou textové a grafické prvky. Ty umísťujeme na stránky. V této části se seznámíme s jednotlivými zásadami sazby těchto prvků, s designem dokumentu. Cíle: Naučit se vhodně rozmísťovat základní textové a grafické prvky na stránkách dokumentu. Stránka, oddíly Podoba budoucího dokumentu je určena jeho obsahem a formou. Obsah dokumentu tvoříme textovými a grafickými prvky. Forma dokumentu je určována rozmístěním těchto textových a grafických prvků. Mluvíme pak o designu dokumentu, návrhu typografické úpravy textu, kompozici jednotlivých stránek. Design ovlivňuje vnímání dokumentu. Při navrhování designu dokumentu musíme zohlednit: typografii stránky typografii odstavce typografii písma Typografie stránky zabezpečuje rozmístění textu a grafiky a jejich vzájemnou závislost. Z hlediska textu mluvíme pak o základním textu a titulcích: Základní text na stánku sázíme: hladkou sazbou smíšenou sazbou

Hladká sazba... se použije pro knihy, brožury. Text se zde nezvýrazňuje, zarovnání textu bývá jednotné. Používá se jeden typ písma (patkové). Smíšená sazba... se použije u časopisů, má v sobě zvýrazňované části. V zásadě použijeme písmo patkové (serifové). U větších formátů (noviny, časopisy) se používá sazba do sloupců (výhodnější pro oči čtenáře). Titulky (nadpisy) používáme k orientaci čtenáře, slouží k oddělení základních částí dokumentu, tvoří páteř dokumentu. Od základního textu je oddělujeme zvýšeným prokladem. Používáme písmo bezpatkové (bezserifové), vyšší stupeň (dle priority), řez tučný. Provázanost můžeme zdůraznit očíslováním, u složitějšího členění pak použijeme očíslování víceúrovňové. Z hlediska grafických prvků mluvíme obrazových předlohách a grafických prvcích: Obrazové předlohy: perokresbě (pérovkách) - "černobílé" obrázky tónované černobílé obrázky (autky) - stupně "šedé" tónované barevné obrázky Grafické prvky: grafy organizační diagramy tabulky linky k orámování textury, stínování symboly jako odrážky vzorce (matematické symboly) Rozlišujeme zabezpečení grafiky: vektorové - objektové, možná dodatečná změna měřítka, méně náročná na úložný prostor bodové - rastrové, velké požadavky z hlediska úložného prostoru, omezená změna měřítka dle hloubky rozlišení Obrázky lze vkládat jako kliparty (charakteristické obrázky) či přímo ze souboru. Textové a grafické prvky sázíme na stránku do prostoru definovaného sazebním obrazcem

Obrázek 4.1-1 Sazební obrazec - definuje prostor sazby Při členění plochy dané sazebním obrazcem bychom měli dodržovat kompozici dokumentu.

Obrázek 4.1-2 Kompozice stránky dokumentu Rozlišujeme kompozici: plošnou prostorovou barevnou Kompozice ovlivňuje představy. V textových procesorech je realizována formou stylu dokumentu, viz předešlá kapitola. Několik stránek či několik odstavců, které mají mít něco společného potom definujeme oddílem. Například, budeme mít patnáctistránkový dokument a na straně deset bude tabulka naležato. Pro formátování stránek použijeme nadefinování oddílů: oddíl 1 - stránka jedna až devět - nastojato, oddíl 2 - stránka deset - naležato, oddíl 3 - zbytek opět nastojato. V kancelářské práci budeme nejčastěji vycházet z formátu stránek řady A, nejčastěji A4 (210mm x 297 mm), v případě obálek potom řady C. 4.2 Odstavce, seznamy DUM: III/2-1-1-12 Odstavce, seznamy Odstavec je nejdůležitějším stavebním prvkem v typografii textu, definuje myšlenku. Dokumenty je nutné vytvářet po odstavcích, neukončovat řádky jako na psacích strojích, ukončovat myšlenku a to potvrzením klávesou Enter!

Cíle: Naučit se zprávně definovat a formátovat odstavec. Odstavce, seznamy Odstavec je v prostředí textového procesoru ta část textu, která začíná a končí stiskem klávesy Enter. Může být jednořádkový - titulek, či víceřádkový - základní text. Při definování odstavců neukončujeme řádky, ty si textový procesor zalomí sám. Nepozná však smysl textu a proto, budeme-li končit myšlenku (odstavec), potvrdíme náš úmysl právě stiskem klávesy Enter. Dokument budeme tedy definovat po odstavcích. Příklad titulku Obrázek 4.2-1 Titulek, nadpis Příklad základního odstavce

Obrázek 4.2-2 Příklad odstavce - základní text Specifickým typem odstavců je seznam. Ten může být zvýrazněn očíslováním nebo odrážkováním. Očíslování může být i víceúrovňové, různě kombinované. Odstavce od sebe oddělujeme zvýšeným prokladem, ten se liší dle priority odstavce. Formátování je dáno změnou: zarovnání odsazením řádkovým prokladem Pokud v odstavci potřebujeme přejít na nový řádek, aniž bychom dopsali do konce řádku, stiskneme kombinaci kláves Shift+Enter, odstavec nebude ukončen! Pro zviditelnění konců odstavců je vhodné používat netisknutelné znaky. Při definování odstavce musíme dbát na následující: správně sázet interpunkce a uvozovky neprovádět fyzická dělení slov kontrolovat umísťování spojek a předložek na konci řádku nedopustit rozdělení sousloví (koncem řádku), které spolu úzce významově souvisí, například Karel IV..., hlídáme tvrdou mezerou - Ctrl+Shift+Mezerník hlídat vdovy a sirotky (osamocený nadpis nebo konec odstavce) dbát na další typografické a gramatické pravidla Specifickým útvarem na stránce jsou sloupce používané pro různé inventurní seznamy, kdy řádek tvoří

větu záznamu a sloupec pole záznamu. Daný útvar definujeme: za pomocí pravítka se zarážkami, mezi nimi se pohybujeme tabelátorem tabulkou bez zvýrazňování obrysů Používání mezerníku omezíme pouze na oddělování slov, ne na specifikování místa v řádku (proporcionální písmo, mezera má neurčitou velikost). 4.3 Používání interpunkcí, dělení slov a další typografické zásady DUM: III/2-1-1-13 Používání interpunkcí, dělení slov a další typografické zásady V této části článku se seznámíme, přesněji zopakujeme, jak psát specifické symboly interpunkčních značek, jak sázet čísla, časové údaje a další. Cíle: Naučit se respektovat určitá pravidla sazby. Používání interpunkcí, dělení slov a další typografické zásady Při definování obsahu odstavce bychom měli dodržovat určité zásady sazby. Konkrétně se jedná o správnou sazbu: interpunkcí uvozovek dělení slov na konci řádku a dalších (sazba čísel, času a data, jednotek, spojovníku...) Interpunkce:

Obrázek 4.3-1 Příklady sazby interpunkčních znamének Sazba interpunkčních znamének ve větě a na jejím konci se dá zobecnit (až na nepatrné výjimky, jako například: víceúrovňové číslování, číselná sazba data, pomlčky... ) následovně: "Před interpunkčním znaménkem neděláme mezeru, následuje okamžitě za posledním znakem slova, po interpunkčním znaménku uděláme mezeru!" Dané pravidlo platí i pro dvojtečku, středník, vykřičník, otazník. Pozor však u nadpisů, titulků k obrázkům, zde si interpunkční znaménko odpustíme. Uvozovky:

Obrázek 4.3-2 Sazba uvozovek Pravidla našeho jazyka určují, že začínající uvozovky jsou k účaří dole a končící naopak nahoře. Profesionální procesory budou daný fakt akceptovat, ale musíme před začínající uvozovku udělat mezeru a naopak před končící ji vypustíme, při dodržení tohoto postupu si procesor a klávesa Shift+ů poradí. Dělení slov:

Obrázek 4.3-3 Zásady pro dělení slov Jde o problematickou záležitost. V případě předávání dokumentu jako rukopisu k následujícímu zpracování v DTP studiu je přímo požadováno dělení nepoužívat neboť komplikuje konverzi do DTP programu, kterým se následně realizuje rozmístění jednotlivých textových a grafických prvků v budoucí struktuře dokumentu. Pokud jsme konečnou instanci my, lze se pro rozdělování slov rozhodnout, určitě je však lepší dělení aplikovat dodatečně automaticky a pro jistotu ještě překontrolovat, než odsouhlasovat u téměř každého řádku navrhované dělení. V obou případech platí, že pomlčku (dělení) musí do struktury odstavce umístit textový procesor sám. Další specifika: Sazba data pokud je číselná probíhá bez mezer, obdobné je to i u času.

Obrázek 4.3-4 Sazba data a času Čísla by se měla sázet slovně, výjimku tvoří čísla s jednotkami, časové údaje, letopočty a pod. U čísel řády tisíců oddělujeme mezerou (1 MB se rovná 1 048 576 B), to platí i v případě desetinných míst.

Obrázek 4.3-5 Pravidla pro sazbu čísel Jednotky u čísel sázíme ve vztahu k pádu: "Koupil jsem si 100W žárovku, ale její příkon byl 150 W." Své pravidla má i použití pomlčky a spojovníku.

Obrázek 4.3-6 Použití pomlčky a spojovníku Matematické symboly a vzorce je nutno sázet speciálním aparátem, v rámci MS Office je to úloha "Editor rovnic" dostupný přes volbu "Vložit objekt":

4.4 Vdovy, sirotci a textové efekty DUM: III/2-1-1-14 Vdovy, sirotci a textové efekty V této části dokumentu se seznámíme s některými typografickými pojmy. Cíle: Zorientovat se v některých typografických pojmech. Vdovy, sirotci a textové efekty Při definování formy dokumentu bychom měli hlídat tak zvané: vdovy sirotky (parchanty) Jedná se o typografické pojmy k vyjádření osamocenosti nadpisu, většinou dole na konci stránky, bez odezvy podřízeného textu - případ pojmu vdova. V případě pojmu sirotek, jde o text základní úrovně "přeteklý" na další stranu v podobě osamoceného řádku. Moderní verze dnešních textových procesorů mají tuto záležitost pod kontrolou, je součástí nastavení parametrů programu. U některých dokumentů lze ke zvýraznění začínajícího textu kapitoly použít iniciálu. Obrázek 4.4-1 Případ Iniciál a Kapitálek K formátování titulků lze použít kapitálek, vše je psáno velkou abecedou, malou abecedu nahradí nižší stupeň abecedy velké.. Při tvorbě dokumentu se můžeme rovněž setkat s pojmem marginálie, což jsou poznámky psané na okraji listu dokumentu (revize, připomínky, výtahy).

5 Profesionální zabezpečení dokumentů Kapitola tvořena DUMy: III/2-1-1-16 Úloha dokumentu v současné době III/2-1-1-17 Technologie tvorby profesionálních dokumentů v DTP studiích III/2-1-1-18 Elektronický dokument III/2-1-1-19 Cvičení: Vyhledávání informací v elektronických dokumentech V této kapitole si nastíníme technologii tvorby profesionálních typů dokumentů, a to jak dokumentů tištěných, tak i v elektronické podobě. Cíle: Znát a umět aplikovat postup při vytváření podkladů k profesionálnímu zabezpečení dokumentů. Klíčová slova: Technologie; 5.1 Úloha dokumentu v současné době DUM: III/2-1-1-16 Úloha dokumentu v současné době V tomto studijním článku si rozebereme pojem dokument a jeho formy projevu v současnosti. Cíle: Získat širší náhled na tvorbu dokumentu. Úloha dokumentu v současné době Pojem dokument se v současnosti používá na všechny druhy vytvářených tiskovin a dat v počítači. Dokument může nabývat dvojí formu: klasickou papírovou (knihy, noviny, časopisy, dopisy, zprávy...) elektronickou (stránky WWW, prezentace...) V dokumentu se integrují různá zdrojová data: text grafika multimédia (zvuk, animace) Pro tvorbu a využití dokumentů se využívají programy: na text a grafiku, případně multimediální prvky (textové a grafické procesory) na integraci zdrojových textových, grafických a jiných prvků (DTP programy - programy na publikování) na prezentaci informací formou projekce (prohlížeče s multimediální podporou) Vlastní tvorba dokumentů by měla vycházet ze zásad typografie. Klasická typografie je v oblasti strojového zpracování dat pomocí počítače realizována počítačovou typografií, viz úvodní kapitola. Ta se soustřeďuje na návrh a sazbu dokumentů (podkladů pro tisk a prohlížeče) pomocí programových a technických nástrojů, což následně umožňuje daleko větší pružnost a rychlost při vytváření dokumentů (uzávěrka v redakci je v 22 hod a ve 4 hod ráno jsou již noviny ve stáncích). Technologie tvorby klasického dokumentu si rozebereme v následujícím studijním článku. Vedle uvedené papírové formy dokumentu nabývá na významu dokument elektronický, kde nejvíce používanou formou jsou stránky WWW, elektronické knihy, CD či DVD encyklopedie, prezentace a další. Tyto dokumenty vedle klasické statické formy dnes obsah podtrhují multimediálními prvky (zvukem, animací, videem). K rozptýlení viz audio

Obrázek 5.1-1 Občan upozorňuje na nedostatky v naší práci.

Obrázek 5.1-2 Občan se dostavil mimo úřední hodiny.

Obrázek 5.1-3 Občan nepochopil to, co se mu snažíme vysvětlit.

Obrázek 5.1-4 Po mírné výměně názorů se s občanem loučíme. Často využívají hypertext a fulltext, který realizuje příslušné odkazy a urychlí vyhledávání souvisejících informací. V případě dokumentu ve formě stránky WWW je dnes vice než statická forma upřednostňována forma dynamická, kdy čtenář - uživatel stránky může její obsah modifikovat (návštěvní knihy, testy, objednávky...). Pro vlastní realizaci dokumentů je nutné softwarové a hardwarové zázemí. Tvorba dokumentu a jejich programová podpora: Princip tvorby profesionálních dokumentů z hlediska využití programového vybavení počítačů spočívá:

Obrázek 5.1-5 Programová porpora tvorby dokumentu v konverzi textových předloh do digitální podoby pomoci textových procesorů či lépe OCR systémů v konverzi obrazových předloh do digitální podoby pomoci programového vybavení skenerů a grafických procesorů v tvorbě a úpravě jak textových tak grafických prvků za pomoci textových a grafických procesorů, případně multimédií za pomoci softwarových střižen v sazbě a stránkové montáži, to je spojení všech textových, grafických a případně multimediálních prvků do elektronické podoby dokumentu, nejčastěji za pomoci DTP systémů a systémů autorských Následuje kontrolní tisk pro osvitovou jednotku, k vyvolání filmu pro optochemickou výrobu kompozitní matrice a poté vlastní tisk a dokončovací práce. Tvorba dokumentů a jejich technická podpora: Tvorba dokumentů na profesionální úrovni vyžaduje poměrně silné hardwarové zázemí:

Obrázek 5.1-6 Technická porpora tvorby dokumentu počítače jako výkonné grafické stanice (velký objem a toky dat) skenery na digitalizaci předloh plottery a tiskárny k realizaci grafiky a obtahu osvitovou jednotku k výrobě filmu, podkladu pro matrice a další doprovodná zařízení: digitální fotoaparáty, videokamery apod. 5.2 Technologie tvorby profesionálních dokumentů v DTP studiích DUM: III/2-1-1-17 Technologie tvorby profesionálních dokumentů v DTP studiích V tomto studijním článku se zevrubně seznámíme s technologií tvorby profesionálních dokumentů. Cíle:

Informovat se o uplatňovaném postupu při profesionální tvorbě dokumentů. Technologie tvorby profesionálních dokumentů v DTP studiích Princip tvorby profesionálních dokumentů byl v hrubých rysech popsán v minulém článku. Konkrétně spočívá v: Obrázek 5.2-1 Scénář tvorby dokumentu

Obrázek 5.2-2 DTP technologie 1 tvorbě náčrtu - konceptu dokumentu 2 tvorbě grafického návrhu - kompozice stránek a typografické úpravy 3 konverzi textových a grafických předloh do digitální podoby 4 tvorbě a úpravě jak textových tak grafických prvků, případně multimédií 5 obsahové korektuře 6 sazbě a stránkové montáži, to je spojení všech textových, grafických a případně multimediálních prvků do elektronické podoby dokumentu 7 stránkové korektuře 8 archové montáži 9 kontrolním tisku pro osvitovou jednotku, k vyvolání filmu pro optochemickou výrobu kompozitní matrice 10 výrobě tiskových desek

11 tisku a dokončovacích prácích Barva a barevné separace Je potřeba si uvědomit, že v případě barevného provedení tisku je nutné vyrobit matrice hned čtyři. Barvy se v tiskárnách realizují pomocí barevného modelu CMYK (azurová, purpurová, žlutá a černá). Pro každou tuto barvu je nutná matrice, nejprve tedy film, ten se v osvitové jednotce získá separací barevné předlohy do barevných výtažků za pomocí filtrů, které propustí jen příslušnou vlnovou délku světla. V počítači se k realizaci barev nejčastěji používá barevný model RGB (červená, zelená, modrá), případně pro umělecká díla model HSB (tón, sytost, jas). Před vlastní tiskem se vše konvertuje do již zmíněného modelu CMYK. Pomocí barevných modelů však nelze realizovat všechny barvy, jako např. barvu zlatou, stříbrnou a fluorescenční. Ty se řeší dotiskem přímými barvami tiskárnového inkoustu. V tomto případě bude potřeba další matrice. 5.3 Elektronický dokument DUM: III/2-1-1-18 Elektronický dokument V tomto studijním článku rozebereme výhody a nevýhody elektonického dokumentu. Cíle: Vytvořit si podvědomí o elektronických dokumentech. Elektronický dokument Elektronický dokument si můžeme definovat jako dokument v elektronické formě zpřístupňovaný počítačovou technikou. Pod pojmem elektronický dokument tedy chápeme jakákoliv data vytvořená pomocí programů na počítači. Programy a dokumenty potom zastřešíme pojmem soubor. Elektronický dokument se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny).. Na rozdíl od klasického dokumentu může být doplněn dalšími nadstavbovými prvky, jako jsou: multimediální prvky (obrázky, zvukové soubory, animace, video...) interaktivní prvky (navigace, odkazy, formuláře, možnosti dotazů a vyhledávání...) metadata K nejrychleji se rozvíjejícím formám elektronických dokumentů řadíme: služby WWW s interaktivním přístupem čtenáře a možnostmi vyhledávání za pomoci hypertextu a fulltextu elektronickou poštu, e-mail elektronické obchody, e-shop elektronické bankovnictví, e-banking elektronické vyučování, e-learning elektronické publikování knih a časopisů, e-book, DUMy elektronickou komunikaci a jistě bychom našli i další Společnou výhodou všech forem je možnost strojového zpracovávání informací díky jejich digitalizaci,

dále pak multimediální podpora, archivování a v neposlední řadě i jejich ochrana s možností selekce přístupu. Vzhledem k širokým možnostem elektronických dokumentů také narůstá množství pravidel a požadavků, které jsou na tento typ dokumentů kladeny. Musí být dodržovány pravidla pro tvorbu elektronických dokumentů (typografie, přístupnost, použitelnost apod.), včetně specifických pravidel pro tvorbu webových dokumentů (webdesign, validace W3C, optimalizace pro vyhledávače - SEO apod.). V případě stránek WWW jsme nuceni se podřídit standardům W3C konsorcia - HTML, CSS, DHTML, XML... Ty jsou nutné k zabezpečení přenositelnosti a realizovatelnosti informací v rámci sítě Internet (Intranet). Vlastní sazba informací do jednotlivých stránek se opět řídí typografickými pravidly. Typografické zásady zde mají určitá specifika, podrobněji na URL: http://interval.cz/clanky/typografie-webovych-stranek/, odkaz: http://interval.cz/clanky/typografie-webovych-stranek/ Další odkazy: www.typo.cz: http://www.typo.cz/ typomil.com: http://typomil.com/ www.typografie.unas.cz: http://www.typografie.unas.cz/ cz.wigipedia.org: http://cs.wikipedia.org/wiki/typografie

Obrázek 5.3-1 Typografie a Webdesign 5.4 Vyhledávání informací v elektronických dokumentech DUM: III/2-1-1-19 Cvičení: Vyhledávání informací v elektronických dokumentech V elektronických dokumentech a především v Internetu používáme k vyhledávání informací: hypertextový odkaz (hyperlinkový) fulltextový vyhledávač adresní řádek v příslušném exploreru, kde zadáme konkrétní URL adresu informace nebo: Find a heslo Ve vlastním obsahu stránky potom postupujeme přes menu příslušného programu: Úpravy/Vyhledat (Ctrl+F) Cíle: Ověřit si různé způsoby a cesty pro vyhledávání ínformací na Internetu a v obecném elektronickém

dokumentu. Zadání: Internet V prostředí internetu vyhledejte informaci o své škole: 1 prostřednictvím zadání URL adresy do adresního řádku v exploreru 2 prostřednictvím hypertextových odkazů vyhledávací služby Seznam, odkaz Školy 3 prostřednictvím fulltextového vyhledávání 4 prostřednictvím vyhledávací služby Microsoft v adresním řádku MS IE přes Find nebo? 5 prostřednictvím ikony z panelu nástrojů Hledat Johannes Gutenberg, vynálezce knihtisku: Knihtisk v 15. století Obrázek 5.4-1 Johannes Gutenberg Obrázek 5.4-2 Knihtisk v 15. století

Dokument 1 Na Internetu v otevřené encyklopedii Wikipedia vyhledejte vynálezce knihtisku. 2 Nakopírujte článek Život Johannese Gutenberga do textového editoru. Pomocí nástrojů editoru či kombinací kláves Ctrl+F zde vyhledejte všechny sekvence začínající na "Gut" Tipy pro řešení: Wikepedia: URL: http://cs.wikipedia.org/ Johannes Gutenberg: URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/johannes_gutenberg

6 Shrnutí a závěr Kapitola tvořena DUMy: III/2-1-1-20 Závěr: Hlavní body Použitá literatura a odkazy z Internetu V této kapitole podtrhneme to nejdůležitější a ověříme si úspěšnost e-learninkové formy studia. Cíle: Nalezení slabých míst a získání zpětné vazby k vylepšení obsahu a formy studia Základů typografie na počítači. 6.1 Hlavní body DUM: III/2-1-1-20 Závěr: Hlavní body Shrnutí toho podstatného. Cíle: Rychle zopakovat to nejpodstatnější, utužit získané vědomosti. Hlavni body K nejpodstatnějším poznatkům, které bychom si měli z našeho kurzu v podvědomí odnést, patří: 1 Problematika typografie se týká písma a způsobu vytváření dokumentů. 2 Písmo je v počítači realizováno softwarově - fontem, "dodavatel" písma je většinou operační systém. 3 Preferujeme písmo proporcionální a z toho důvodu mezeru používáme pouze k oddělování slov. 4 Na nadpisy volíme písmo bezpatkové, např. Arial. 5 Na základní text pak písmo patkové, např. Times New Roman. 6 Stupeň - velikost písma je udáván v bodech, 1 b = 1/72 ", tj. 0,35 mm. 7 Každý font lze ještě definovat řezem: S, B, I, U. 8 Dokument vytváříme po odstavcích, ty definujeme klávesou Enter, neukončujeme řádky. 9 Uvnitř odstavců dbáme na správnou sazbu interpunkčních znamének, před interpunkcí neděláme mezeru, za ní většinou ano. 10 Slova, která spolu úzce významově souvisí spojujeme tvrdou (pevnou) mezerou, Ctrl+Shift+mezerník. 11 Začínající uvozovky uvádíme mezerou, končící ne. 12 Raději nepoužíváme dělení slov na konci řádku, eliminujeme vdovy a sirotky. 13 Na tvorbu dokumentu, jehož forma je definována nějakými standardy, použijeme styl dokumentu. Urychlí se vlastní tvorba a sjednotí vzhled. 14 Tvorbu akcidenčního dokumentu realizujeme nejlépe prostřednictvím stylů odstavců, vytvoříme tím platformu pro další následnou mnohdy i automatickou činnost. 15 Při konzervativním způsobu tvorby nejprve nadefinujeme obsah a poté realizujeme formu, vzor a rozkopírování formy. Minimalizujeme požívání různých typů písma. 16 Svá specifika má i tvorba elektronických dokumentů a to především ve vazbě na WWW stránky, k formátování raději používáme CSS (kaskádové styly). 17 V elektronických výukových dokumentech, vedle statických obrázků, zařazujeme multimédia a interaktivní prvky. 18 Při tvorbě dokumentů (podkladů) pro profesionální zpracování v DTP studiích postupujeme dle požadavku studia. 19 Při definování obsahu dbáme dodržování typografických pravidel. 20 Na závěr dokumentu uvádíme zdroj a autora použitých informací, citací a obrázků.

Publikace nakladatelství Grada k typografii viz obr. Obrázek 6.1-1 Publikace k typografii 6.2 Závěr DUM: Závěr V této části uvádíme použité materiály. Cíle: Ukončení kurzu. Klíčová slova:

Typografie; Závěr Obrázek 6.2-1 Logo projektu EU peníze středním školám Použité podklady literatura: Ing. Stanislav Horný CSc, Počítačová typografie a design dokumentů, nakladatelství Grada Publishing, 1997 obrázky: Mgr. Pavel HARTMAN, Základy typografie. [online, MS Power Point]. 2005 [cit. 2007-05-28]. Dostupný z WWW: http://athena.zcu.cz/ecestina. Pozn.: Zpracováno jako DUM v rámci akce EU peníze středním školám financovaného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Autor: Ing. Karel Hladík, SŠ technická AGC a.s., Rooseveltovo náměstí č. 5, Teplice 415 03 Tato elektronická prezentace je používána jako podkladový materiál pro výuku předmětu Programové vybavení 2. ročníku studijního oboru Informační technologie na Střední škole technické AGC a.s. Teplice. Slouží jako příprava učitele pro výuku Textových procesorů.