spol. s r.o. Podkovářská 6, 190 00 Praha 9 Záměr Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy

spol. s r.o. Podkovářská 6, 190 00 Praha 9 Záměr Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy KONCEPCE MONITORINGU VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZKUŠEBNÍHO PROVOZU Zpracoval: Ing. Václav Hammer - držitel osvědčení MŽP ČR č.j. 707/140/OPV/93 o odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků hodnotících vlivy stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění Únor 2011 1

OBSAH 1. ÚČEL A KONCEPCE MONITORINGU 3 2. METODIKA MONITORINGU A VZTAH K LEGISLATIVĚ 5 2.1 Ochrana ovzduší 5 2.2 Hluk 8 2.3 Ochrana vod 8 2.4 Suroviny a pomocné prostředky 9 2.5 Odpady 10 2.6 Monitoring podzemních vod 10 3. MONITORING ZKUŠEBNÍHO PROVOZU STAVBY 11 3.1 Monitoring provozů a technologických procesů 11 3.2 Monitoring emisí ovlivňujících životní prostředí a veřejné zdraví v období zkušebního provozu 16 3.3 Monitoring složek životního prostředí a vlivů na veřejné zdraví v období zkušebního provozu 19 2

1. ÚČEL A KONCEPCE MONITORINGU Zpracování komplexního projektu monitoringu pro fázi výstavby, zkušebního provozu a trvalého provozu záměru bude navazovat na výsledky procesu EIA předmětného záměru a bude v souladu se stanoviskem vydaným MŽP ČR v rámci procesu EIA (dále v textu pouze Stanovisko). Projekt monitoringu vlivů na životní prostředí vč. vlivů na veřejné zdraví (dále pouze monitoringu) bude součástí příloh k žádosti o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. v platném znění pro záměr resp. stavbu Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy V této fázi procesu EIA je na základě požadavku MŽP ČR na doplňující informace zpracována pouze základní koncepce projektu monitoringu vlivu zkušebního provozu záměru na životní prostředí. Jako zásadní opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí a zdraví obyvatelstva bude v rámci další technické přípravy navržen účelný monitoring vlivů záměru na životní prostředí. Uvedený monitoring bude podkladem pro zajištění omezení či minimalizace především těchto možných významnějších vlivů záměru: - emise škodlivých a pachových látek do ovzduší a jejich vliv na ovzduší - emise hluku a vliv hluku na chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb - emise látek do odpadních vod a vliv na technologii ÚČOV - potenciální vlivy na podzemní vody a jejich ochrana a kontrola - vlivy vybraných vstupních surovin a systém jejich kontroly - vlivy odpadů a systém kontroly nakládání s nimi - vlivy vybraných technologických zařízení a kontrola jejich provozu a úrovně jejich vlivů Monitoring uvedených potenciálně významnějších vlivů záměru na životní prostředí zahrnuje vedle měření emisí znečišťujících látek do ovzduší a v odpadních vodách a emisí hluku z vybraných provozních objektů, částí technologií záměru a jednotlivých zařízení rovněž sledování imisní situace v areálu záměru a jeho okolí. Ze stanoviska MŽP k předmětnému záměru by měly vyplývat podmínky vztahující se k vlivům záměru na životní prostředí a stanovené pro procesy navazujících správních řízení, které by měly být dále respektovány v následné projektové přípravě, průběhu výstavby a provozování záměru. Projekt monitoringu bude vycházet z návrhu opatření z kap. D.IV dokumentace EIA, a to z bodu 4. Zpracovat samostatný projekt komplexního kontrolního monitoringu vybraných technologických procesů a zařízení s významným vlivem na životní prostředí a veřejné zdraví. Kontrolní monitoring všech potřebných ukazatelů a veličin bude řešen komplexně a bude zajišťovat potřebné informace o vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví při výstavbě a ve zkušebním a trvalém provozu. 3

Ukazatele a veličiny, které se budou v průběhu trvalého provozu měnit s narůstajícím výkonem zařízení, budou měřeny a hodnoceny po etapách 10% přírůstku výkonu do dosažení a vyhodnocení cílové kapacity záměru. Uvedený komplexní monitoring vlivů na životní prostředí je nutno považovat za důležitý přínos k bezproblémové realizaci a provozování záměru a za rozhodující nástroj ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Projekt monitoringu bude předložen ke schválení v rámci procesu IPPC a ve stavebním řízení. Schválený monitoring bude součástí projektu organizace výstavby a příslušných provozních řádů pro zkušební a trvalý provoz. a dalších doplňujících bodů. Základní struktura členění komplexního monitoringu vlivů na životní prostředí: MONITORING VÝSTAVBY 1.Monitoring stavebních a montážních prací 2.Monitoring složek životního prostředí a vlivů na veřejné zdraví v období výstavby MONITORING ZKUŠEBNÍHO PROVOZU STAVBY 1.Monitoring provozů a technologických procesů ovlivňující životní prostředí v období zkušebního provozu 2.Monitoring emisí ovlivňujících životní prostředí a veřejné zdraví v období zkušebního provozu 3.Monitoring složek životního prostředí a vlivů na veřejné zdraví v období zkušebního provozu MONITORING TRVALÉHO PROVOZU STAVBY 1.Monitoring provozů a technologických procesů ovlivňující životní prostředí v období trvalého provozu 2.Monitoring emisí ovlivňujících životní prostředí a veřejné zdraví v období trvalého provozu 3.Monitoring složek životního prostředí a vlivů na veřejné zdraví v období trvalého provozu Jednotlivé části monitoringu zkušebního a trvalého provozu budou dále účelně členěny na jednotlivé dotčené provozní celky (PC), stavební objekty (SO) a provozní soubory (PS). 4

2. METODIKA MONITORINGU A VZTAH K LEGISLATIVĚ 2.1 OCHRANA OVZDUŠÍ Legislativní podmínky sledování a vyhodnocování kvality ovzduší jsou vymezeny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. (sledování imisní situace) a vyhláškou MŽP ČR č.205/2009 Sb. (měření emisí). Měření emisí Monitoring emisí z energetického zdroje (plynová kotelna) Ve vztahu k legislativě je kotelna energetického zdroje podle zákona č. 86/2002 Sb. zařazena jako střední zdroj znečišťování ovzduší spalující zemní plyn s tepelným výkonem 0,99 MW tep. V souladu s 5 vyhlášky č. 205/2009 Sb. bude prováděno jednorázové měření emisí znečišťujících látek (TZL, NO x, SO 2, CO) při uvedení do provozu a 1 x za 5 let. Měření bude prováděno v souladu s 6, vyhlášky č. 205/2009 Sb. Měření bude provádět osoba s autorizací podle 15 odst. 1, písm. a) zákona č. 86/2002 Sb. v platném znění, která bude zahrnovat oprávnění k měření relevantních znečišťujících látek podle platné metodiky v souladu s přílohou č. 6 nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Záložní zdroj el. energie (generátor na zemní plyn) podléhá podle 4 odst.3 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jednorázovému měření emisí. Referenční metody sledování relevantních znečišťujících látek: 1. Pro stacionární měření SO 2 se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14212:2005 "Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrací oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí" 2. Pro stacionární měření NO 2 a NO x se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14211:2005 "Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrací oxidu dusičitého a oxidů dusíku chemiluminiscencí" 4. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM 10 se použije referenční metoda podle české technické normy EN 12341:1999 "Kvalita ovzduší - Stanovení frakce PM 10 v suspendovaných částicích - Referenční metoda a polní zkouška k prokázání ekvivalence metod měření" 5. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM 2,5 se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14907:2005 "Normalizovaná metoda gravimetrického měření ke stanovení hmotnostní frakce suspendovaných částic PM 2,5 ve vnějším ovzduší" 6. Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2 a 3 české technické normy EN 14662:2005 "Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrací benzenu" 5

7. Pro stacionární měření CO se použije referenční metoda podle české technické normy EN 14626:2005 "Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrací oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektroskopií" Mimo referenční metody podle přílohy č. 6 nařízení vlády č. 597/2006 Sb. budou stanoveny rovněž imise benzo(a)pyrenu (vliv dopravy), a to příslušnými analytickými metodami v souladu s akreditacemi autorizovaných laboratoří. Monitoring emisí pachových látek Emisní limit pro pachové látky není v současné době v ČR stanoven. Pachové vjemy silně ovlivňují psychický stav člověka. Jestliže jde o látky toxické, pomáhá jejich čichové vnímání varovat exponovaného člověka před hrozící otravou. Existuje však i mnoho látek nejedovatých, jejichž zápach neohrožuje bezprostředně zdraví, ale při vyšších koncentracích a dlouhodobém působení může těžce narušovat psychickou pohodu a tím narušovat zdraví nepřímo. Proto je obecně v poslední době v rámci ochrany životního prostředí a obyvatelstva v zahraničí i u nás pachovým vlivům věnována zvýšená pozornost a pro ochranu před jejich šířením jsou stanoveny zákonné požadavky. V ČR je problematika a přípustnost pachových látek regulována zákonem č. 86/2002 Sb. o ovzduší, dříve i původní vyhláškou č.356/2002, kterou se stanovily přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů Vyhláška č. č. 205/2009 Sb. nahrazující vyhlášku č.356/2002 měření emisí pachových látek a stanovení jejich emisních limitů pro vybrané zdroje nezahrnuje, zřejmě z důvodu absence dostatečných a věrohodných statistických údajů o měření pachových látek, nezbytných pro srovnávání a hodnocení pachových emisí jednotlivých zdrojů. Dalším prováděcím předpisem je vyhláška č. 362/2006 Sb., která určuje způsob stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsob jejího zjišťování. Dále tato vyhláška uvádí seznam stacionárních zdrojů u kterých je povinnost měření koncentrace pachových látek. Ve vztahu k předmětné stavbě se tato povinnost na ni vztahuje podle části C, bodu 5. přílohy uvedené vyhlášky. Metodika měření Jsou předepsány metodika a postupy hodnocení koncentrace pachových látek podle ČSN EN 13725 Kvalita ovzduší Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií. Pachovou jednotkou je v ČR OUER.m -3, totožná s Evropskou pachovou jednotkou (Odour Unit), označovanou v zahraničí zkratkou ou E.m -3. Je to množství pachové látky, které rozptýleno v 1 m 3 čistého vzduchu odpovídá čichovému prahu. Zjišťovaná koncentrace pachových látek je násobek ředění vzorku čistým vzduchem, potřebný ke snížení pachového vjemu k čichového prahu. Výběr konkrétního způsobu měření z metod stanovených ČSN EN 13725 (dynamické vzorkování pro přímou olfaktometrii, vzorkování pro následnou olfaktometrii, druh olfaktometru apod.) a vyhodnocení měření bude na vybraném zhotoviteli měření pachových látek, jako odborně způsobilé osobě mající příslušnou autorizaci pro toto měření. 6

Měření imisí Měření imisí vychází z podmínek Stanoviska MŽP ČR a tyto podmínky a metodika měření budou vycházet z platné legislativy pro ochranu ovzduší. Legislativní podmínky sledování a vyhodnocování kvality ovzduší jsou vymezeny 9 zákona č. 86/2002 Sb. a nařízením vlády č. 597/2006 Sb. (sledování imisní situace). Metodika měření Referenční metody sledovaných znečišťujících látek jsou stanoveny přílohou č. 6 nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (viz měření emisí). Měření bude prováděno osobou s autorizací podle 15 odst. 1, písm. a) zákona č. 86/2002 Sb. v platném znění, která bude zahrnovat oprávnění k měření uvedených znečišťujících látek podle platné metodiky, kterou je autorizovaná osoba povinna se řídit. Uvedená metodika pak určuje konkrétní podmínky měření (přesné umístění odběru vzorku dle charakteru konkrétního místa, výška nad terénem, způsob vzorkování, teplota vzduchu, rychlost a směr větru, ostatní klimatické podmínky apod.). Metodika a postupy hodnocení imisní koncentrace pachových látek vychází rovněž z ČSN EN 13725 Kvalita ovzduší Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií. Pro jednotlivé pachové látky ani jejich skupiny nejsou v ČR stanoveny závazné imisní limity. Může zde být proveden pouze hrubý odhad míry obtěžování v blízkém obytném území. Ze zkušenosti je známo, že koncentrace pachových látek do úrovně přibližně 5 ou E.m -3 nejsou zpravidla lidmi pociťovány jako obtěžující. Nad touto úrovní pak již narůstají stížnosti. Poznámka: Je nutno upozornit, že zvolit nějakou konkrétní hranici čichového prahu je obtížné, nalezené hodnoty se obvykle značně liší od vypočtených, protože i subjektivní vnímání pachových látek v ovzduší se značně liší. Čichový práh není možné brát jako nějaký závazný limit, ale spíše jako orientační mez od které by potenciálně mohly koncentrace znečišťujících látek způsobovat obtěžování zápachem (mimo jiné proto, že obtěžování zápachem závisí nejen na intenzitě, ale i na četnosti a délce překračování čichového prahu). Vzhledem k tomu je pak ale nutné brát při posuzování vypočtených hodnot tuto hranici ne dogmaticky, ale jako orientační hodnotu, a konečné hodnocení zpracovat až po provedeném měření. V bezprostředním okolí lokality se nenachází žádná zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace, která by vyžadovala zvláštní ochranu ovzduší (viz nařízení vlády č. 597/2006 Sb.), měření imisí pachových látek je tedy zaměřeno především na obytnou zástavbu a vliv na obyvatelstvo. Ve vztahu k hodnocení výsledků měření imisí vyhlásil Státní zdravotní ústav (dále jen SZÚ) podle 45 zákona č. 86/2002 Sb. pro některé znečišťující látky, které nemají stanovený imisní limit, referenční koncentrace, které mají například v rozptylových studiích stejnou platnost jako imisní limity. Tyto referenční koncentrace pak budou využity v rámci hodnocení výsledků měření imisí. 7

2.2 HLUK Způsob měření a hodnocení hluku bude v souladu s ustanovením 19 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Podmínky měření 1. Měření bude prováděno při plné kapacitě výroby a při souběžném provozu všech významných bodových zdrojů hluku (podchycení max. hlukových emisí z výroby). 2. Měření bude prováděno při průjezdu těžkého nákladního auta příjezdovou trasou do areálu závodu (podchycení vlivu dopravy v rámci provozu stavby). 3. Doba měření bude konkrétně určena zhotovitelem měření v souladu s platnou metodikou, předpokládá se měření v průběhu 24 h z důvodu ověření hodnot hluku jak ve dne tak v noci ve vztahu k hygienickým limitům. V noční době pak naměřené hodnoty budou reprezentovat především vlivy nočního provozu závodu a dopravy nesouvisející se záměrem. V denní době bude měření prováděno pokud možno v období max. okolní dopravy v obytné zástavbě i na okolních komunikacích (podchycení vlivu dopravy). Uvedené podmínky platí souběžně pro jednorázové měření hluku. Metodika měření Měření bude provádět osoba s autorizací podle 32a a 83c zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění, která bude zahrnovat oprávnění k měření hluku v uvedených prostorech podle platné metodiky, kterou je povinna autorizovaná osoba se řídit. Uvedená metodika pak určuje konkrétní podmínky měření (určení konkrétní doby měření v průběhu 24 h, přesné umístění měřících přístrojů dle charakteru konkrétního místa, výška nad terénem, způsob vyhodnocení naměřených hodnot, teplota vzduchu, ostatní klimatické podmínky apod.). Předpokládaná zkušební metoda: SOP 417, typ A (autorizovaná) Měření hluku bude prováděno v souladu s: ČSN ISO 1999-1 Akustika - Popis, měření a hodnocení hluku prostředí - Část 1: Základní veličiny a postupy pro hodnocení (nahrazuje ČSN ISO 1996-1) ČSN ISO 1996-2 Akustika - Popis a měření hluku prostředí - Část 2: Získávání údajů souvisejících s využitím území ČSN ISO 1996-3 Akustika - Popis a měření hluku prostředí - Část 3: Použití při stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku 2.3 OCHRANA VOD V rámci ochrany vod bude sledována kvalita odpadních vod (emisní hodnoty) vypouštěných na ÚČOV. Vzorkování vod bude prováděno obecně podle: ČSN EN ISO 5667-1, (ČSN 75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 1: Návod pro návrh programu odběru vzorků a pro způsoby odběru vzorků 8

Přehled používaných metodik základních analýz: CHSK Cr (A) - SOP 23 BSK 5 (A) - SOP 14 NL 105 (A) - SOP 12 N-NH + 4 : (A) - SOP 17 Hg (A) - SOP 48 N-NO 2 (A) - SOP 18 N-NO 3 (A) - SOP 16 P celk. (A) - SOP 19 N celk. = suma N anorg. + N org. : (A) - SOP 20 Ostatní doplňující analýzy budou prováděny dle postupů schválených v akreditačních dokumentech autorizovaných laboratoří. Vypouštění odpadních vod na ÚČOV: Základní rozsah sledovaných ukazatelů: CHSK Cr, BSK 5, NL 105, N-NH 4 +, N-NO 3, N-NO 2, N celk., P celk. těžké kovy, Hg celk., Tento rozsah bude prováděn dle novely N.N č. 61/2003 Sb. Doplňující analýzy: AOX, C 10 - C 40, PAU, PCB, BTEX, OCDD, OCDF Četnost těchto analýz bude nižší než u základních ukazatelů, a to ve vztahu k hodnotám zjištěným ve zkušebním provoze. Konečný rozsah a četnost analýz určí vodoprávní úřad v rámci příslušného správního řízení. Monitoring odlučovačů ropných látek na kanalizaci srážkových vod Ukazatel "Nepolární extrahovatelné látky" byl nahrazen ukazatelem "Uhlovodíky C 10 - C 40 ", které jsou definovány jako suma koncentrací sloučenin extrahovatelných uhlovodíků rozpouštědlem s bodem varu ležícím v rozsahu od 36 do 69 C, které se neadsorbují na Florisilu a lze je stanovit plynovou chromatografií, a jejichž retenční časy leží mezi retenčními časy dekanu a tetrakontanu. Látky splňující tuto definici jsou alifatické, alicyklické a aromatické uhlovodíky s dlouhými nebo rozvětvenými řetězci. Stanovení se provádí podle: ČSN EN ISO 9377-2, Změna Z1 (ČSN 75 7507) Jakost vod - Stanovení uhlovodíků C 10 - C 40 Část 2: Metoda plynové chromatografie po extrakci rozpouštědlem. Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod se obecně řídí ustanovením podle odst. 1, 92 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění. Podle tohoto rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách pro účely zákona o vodách mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (tzv. "oprávněná laboratoř"). Pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod mohou provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené MŽP ČR (tzv. "kontrolní laboratoře"). Uvedené laboratoře musí být příslušným postupem autorizovány a pro každý měřený ukazatel znečištění vod musí mít vystavenou příslušnou akreditaci podle příslušné ČSN. Veškeré potřebné údaje o způsobilosti laboratoře k provádění příslušného rozboru musí být uvedeny na příslušném Protokolu o zkoušce s uvedením příslušné analytické metodiky každého rozboru vč. uvedení nejistoty měření. 2.4 SUROVINY A POMOCNÉ PROSTŘEDKY Ze surovin lze za nejvýznamnější považovat především surový kal z ÚČOV a zpracovávané odpady a ostatní biomasu. Parametry surového kalu budou kontrolovány na ÚČOV, jedná se o kontrolu základních parametrů majících vliv na proces aerobní fermentace a na kvalitu produktu, dále o kontrolu 9

úrovně obsahu škodlivých látek v kalu. Zabezpečení kontroly navážených odpadů a biomasy bude zajištěno smluvními podmínkami a systémem přejímky jejích dodávek s kontrolou provozní laboratoře vstupních materiálů. Tento proces bude řádně dokumentován a archivován. V rámci kontrolní činnosti laboratoře budou používány příslušné metody odběru vzorků organických materiálů a jejich analýzy zajišťující doklady o jejich kvalitě dané schváleným provozním řádem. Vzhledem k charakteru těchto surovin bude nakládání s nimi podléhat zákonu o odpadech (viz dále kap. 2.5). Zásadním výstupem této části monitoringu bude zajištění zpracování v KH Drasty pouze těch odpadů a materiálů a v té kvalitě, které budou uvedeny ve schváleném provozním řádu. Jako další významnější suroviny lze považovat procesní chemikálie. Jejich parametry jsou dány kvalitativními garancemi ze strany dodavatelů a bezpečnostními listy (BL). Nakládání s nimi v rámci provozu závodu se bude řídit zákonem č. 356/2003 Sb. o chemických látkách v platném znění (zákon č. 371/2008 Sb.) a jeho prováděcími předpisy, a dále údaji BL. 2.5 ODPADY Nakládání s odpady ať naváženými jako surovina nebo produkovanými provozem závodu bude zajištěno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a jeho prováděcími předpisy. Původce odpadů (provozovatel) zajistí recyklaci vybraných odpadů v rámci výrobních provozů závodu nebo předá odpady oprávněné osobě k jejich odstranění nebo využití v souladu s příslušnými předpisy. Původce odpadů i oprávněná osoba jsou povinni každý odpad zařadit podle Katalogu odpadů daném vyhláškou č. 381/2001 Sb. v platném znění. Proces předávání odpadů a následného nakládání s nimi je dokumentován podle příslušných předpisů. V případě, že nastanou ze strany původce odpadů nebo oprávněné osoby pochybnosti o tom, že odpad splňující podmínky zařazování odpadu podle kategorií dané 6 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona č. 185/2001 Sb. nemá žádnou z nebezpečných vlastností (v technologii fermentace budou využívány pouze odpady zařazené do kategorie O), mohou tito požádat o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu pověřenou osobou podle vyhlášky č. 376/2001 Sb. v platném znění. Tato vyhláška vč. příloh stanovuje metodické postupy procesu hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a v příloze 3 uvádí konkrétní metody tohoto hodnocení. Naformátováno: Bez odrážek a číslování 2.6 MONITORING PODZEMNÍCH VOD Kontrola podzemních vod bude zahrnovat jejich vzorkování z hg vrtů zřízených pro zasakování srážkových vod v areálu KH Drasty, ze stávající studně v areálu a ze stávajících hg vrtů v okolí lokality. Rozsah analýz bude odpovídat rozsahu analýz odpadních vod z b. 2.3. 10

3. MONITORING ZKUŠEBNÍHO PROVOZU STAVBY 3.1 MONITORING PROVOZŮ A TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ Jednotlivé části monitoringu provozů a technologických procesů ve zkušebním provozu budou dále účelně členěny na jednotlivé provozní celky (PC) s hodnocením stavebních objektů (SO) a provozních souborů (PS) z hlediska jejich potenciálních vlivů na životní protředí. V následujícím přehledu PS a SO, které významněji mohou ve zkušebním provozu ovlivňovat životní prostředí, jsou uvedeny zásadní možné vlivy na ŽP a potřeby monitoringu z hlediska těchto vlivů. Podrobné údaje o řešení monitoringu v rámci vlastních provozů a technologických procesů vč. grafických znázornění monitorovacích profilů budou uvedeny v dokumentaci IPPC jednotlivých PC. PC 1- Aerobní fermentace kalu a organických materiálů POPIS VYBRANÝCH STAVEBNÍCH OBJEKTŮ V ČLENĚNÍ NA JEDNOTLIVÉ SO A JEJICH VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu Objekt SO 1-03 je vzhledem k jeho zakrytí a umístění technologického zařízení pod hladinou kalu zcela nevýznamným plošným zdrojem hluku (neplatí o dmychadlech ve venkovním provedení, pokud budou umístěna v rámci PS 1-03 vedle nádrže, hlukové emise budou ale minimalizovány účinným protihlukovým krytem). Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce objektu nebude objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se v tomto objektu uvolňují intenzivním provzdušňováním. Úroveň tohoto úniku závisí na řešení zakrytí nádrží (dostatečná těsnost) a vytvořeném podtlaku, a dále na dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení konstrukce nádrže a příslušné vzduchotechniky s kvalitním biofiltrem s nízkým zatížením považovat vliv pachových látek za nevýznamný. Monitoring tohoto SO bude spadat do monitoringu pachových látek s měřením emisí jejich zdrojů na lokalitě a imisí u nejbližší obytné zástavby a do monitoringu podzemních vod. SO 1-04 Zahušťování surového kalu Objekt SO 1-04 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením s významnými hlukovými emisemi plošným zdrojem hluku, který vzhledem ke konstrukci nadzemních obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 40 db a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlah objektu SO 1-09 nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat ze surového nestabilizovaného kalu (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s ním před vstupem na lokalitu Drasty) z příslušných rozvodů a zařízení. 11

Předpokládané zamezení tohoto úniku závisí na kvalitním řešení konstrukce odstředivek a rozvodů kalu, a dále na kvalitním řešení vzduchotechniky objektu SO 1-04 a dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení konstrukce zařízení a rozvodů kalu a příslušné vzduchotechniky a při kvalitním biofiltru považovat vliv pachových látek za nevýznamný. V případ přenesení umístění odstředivek do objektu SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu se bude výše uvedené vztahovat na tento objekt, resp. na jeho oddělenou část s odstředivkami. Monitoring tohoto SO bude spadat do monitoringu pachových látek s měřením emisí jejich zdrojů na lokalitě a imisí u nejbližší obytné zástavby a do monitoringu zdrojů hluku na lokalitě a hlukové zátěže u venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb. SO 1-05 Aerobní fermentace kalu Objekt SO 1-05 vzhledem k jeho charakteru (základy pod technologická zařízení) a za podmínky vodohospodářsky zabezpečené stavební konstrukce základů fermentorů a biofiltrů nebude negativně ovlivňovat ŽP a nebude zahrnut do monitoringu vlivu na ŽP. V případě výběru dodavatele se stavební konstrukcí fermentorů bude monitoring odpovídat PS 1-05 (viz dále). SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu Objekt SO 1-06 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením s významnými hlukovými emisemi plošným zdrojem hluku, který vzhledem ke konstrukci nadzemních obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 35 db a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Vzhledem k četnosti dopravy materiálů do objektu je pro minimalizaci fugitivních emisí hluku významné vybavení elektricky ovládanými automatickými vjezdovými vraty. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlah objektu SO 1-06 nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem vznik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat ze surového nestabilizovaného kalu a případně z některých organických materiálů (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s nimi před vstupem na lokalitu Drasty) v zařízeních pro jejich úpravu. Monitoring tohoto SO bude spadat do monitoringu pachových látek s měřením emisí jejich zdrojů na lokalitě a imisí u nejbližší obytné zástavby a do monitoringu zdrojů hluku na lokalitě a hlukové zátěže u venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb. SO 1-10 Kotelna na zemní plyn Objekt SO 1-10 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením plošným zdrojem hluku, který vzhledem ke konstrukci obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 30 db a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Ve vztahu k zařízení umístěnému v SO 1-10 nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. 12

Z hlediska vlivu na ovzduší je významnějším objektem komín s vyústěním spalin zemního plynu, a to zejména ve vztahu k emisím NO x a SO 2. Potenciální únik zemního plynu do ovzduší vlivem netěsnosti rozvodů a z kotlů lze považovat pouze za havarijní stav. Monitoring tohoto SO bude spadat do monitoringu emisí ze spalování ZP s jednorázovým měřením dle výše uvedené metodiky a legislativy a imisí u nejbližší obytné zástavby a do monitoringu zdrojů hluku na lokalitě a hlukové zátěže u venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb. SO 1-11 Spojovací potrubí a kolektory Za podmínky vodohospodářského zabezpečení stavební konstrukce kolektorů a zajištění těsnosti spojovacích potrubí odpadních vod, kalů a chemikálií, a při způsobu jejich uložení v kolektoru v souladu s příslušnými ČSN nebude tento SO negativně ovlivňovat ŽP. Monitoring tohoto SO bude spadat do monitoringu podzemních vod. SO 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu Objekt SO 1-26 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením s významnějšími hlukovými emisemi plošným zdrojem hluku, který vzhledem ke konstrukci nadzemních obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 35 db a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlah objektu SO 1-26 a jeho odkanalizování do kanalizace průmyslových vod nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem vznik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z případně přechodně ukládaného surového nestabilizovaného kalu a z některých organických odpadů (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s nimi před vstupem na lokalitu Drasty). Předpokládaná minimalizace úniku pachových látek do ovzduší závisí na řešení vzduchotechniky objektu SO 1-26 a dostatečné účinnosti dezodorizačních biofiltrů využitých pro čištění části odtahované vzdušiny. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení vzduchotechniky s účelným lokálním (dle členění prostoru SO ve vztahu k charakteru ukládaného materiálu) odtahem vzdušin z prostoru objektu a při kvalitních biofiltrech považovat vliv pachových látek za nevýznamný. Monitoring tohoto SO bude spadat do monitoringu pachových látek s měřením emisí jejich zdrojů na lokalitě a imisí u nejbližší obytné zástavby a do monitoringu hlukové zátěže u venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb. SO 1-29 Čerpací jímka fugátu Objekt SO 1-29 je vzhledem k jeho zakrytí a umístění technologického zařízení pod hladinou odpadních vod zcela nevýznamným plošným zdrojem hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené a nepropustné konstrukce objektu nebude objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je vznik emisí pachových látek potlačen krátkou dobou zdržení fugátu a ostatních odpadních vod (cca 30 min.) a zakrytím jímky, a dále odsáváním prostoru jímky vzduchotechnikou k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09. 13

Jiné vlivy na ŽP objekt nevykazuje. Monitoring tohoto SO bude spadat do monitoringu pachových látek s měřením emisí jejich zdrojů na lokalitě a imisí u nejbližší obytné zástavby a do monitoringu podzemních vod. SO 1-30 Těžní šachta Objekt SO 1-30 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením s hlukovými emisemi plošným zdrojem hluku, který vzhledem k umístění ponorných čerpadel proplachové vody a ke konstrukci nadzemních obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 35 db a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlahy objektu SO 1-30 a konstrukce akumulační nádrže nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z proplachové vody.vzhledem k zakrytí akumulační nádrže a k minimální době zdržení proplachové vody v akumulační nádrži a ke vzdálenosti obytné zástavby lze při standardním provozu SO 1-30 považovat vliv pachových látek za zanedbatelný. Monitoring tohoto SO bude spadat do monitoringu hlukové zátěže u venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb. SO 1-31 Dešťová zdrž Objekt SO 1-29 je vzhledem k umístění technologického zařízení pod hladinou srážkových vod zcela nevýznamným plošným zdrojem hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené a nepropustné konstrukce objektu nebude objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší vylučuje charakter srážkových vod v SO 1-29 a systém nakládání se zadrženou srážkovou vodou vznik emisí pachových látek. Jiné vlivy na ŽP objekt nevykazuje. Monitoring tohoto SO bude spadat do monitoringu podzemních vod. POPIS VYBRANÝCH PROVOZNÍCH SOUBORŮ V ČLENĚNÍ NA JEDNOTLIVÉ PS A JEJICH VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PS 1-03 Akumulační nádrž surového kalu Zařízení PS 1-03 umístěná v akumulační nádrži budou součástí plošného zdroje hluku tvořeného SO 1-03. Dmychadla s hlukovými emisemi cca 90 db, pokud budou umístěna vedle nádrže, budou bodovým zdrojem hluku a musí být vybavena účinnými protihlukovými kryty o vzduchové neprůzvučnosti min. 40 db. V případě umístění v objektu SO 1-04 budou součástí tohoto SO jako plošného zdroje hluku a budou rovněž vybavena protihlukovými kryty. Ostatní vlivy jsou vlivem SO 1-03 jako celku, samotná zařízení PS 1-03 nebudou mít za uvedených podmínek negativní vlivy na ŽP. Monitoring tohoto PS bude spadat do monitoringu zdrojů hluku na lokalitě a hlukové zátěže u venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb. 14

PS 1-05 Aerobní fermentace kalu Zařízení PS 1-05 umístěné ve spojitosti s objektem SO 1-05 (základy fermentorů a zemní biofiltry) budou součástí plošného zdroje hluku tvořeného zakrytými fermentačními tunely, pokud jsou v nich umístěny. Zvýšené hlukové emise lze očekávat z mechanických zařízení uvnitř tunelů, zajišťujících posun a promíchávání biomasy a ze vstupních a výstupních ventilátorů. V případě potřeby (pokud nebude dle výsledků měření hluku postačovat standardní konstrukční vybavení fermentorů) budou tělesa tunelů dovybavena protihlukovými kryty či obložením, případně bude prostor tunelů odstíněn protihlukovou stěnou. Ventilátory umístěné mimo fermentory budou vybaveny účinnými protihlukovými kryty. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené stavební konstrukce základů a biofiltrů nebude PS 1-05 negativně ovlivňovat horninové prostředí a podzemní vody. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z fermentačního procesu při jeho případných nestandardních stavech či poruchách, zejména ve vstupní zóně fermentorů. Pro zamezení tohoto úniku je součástí dodávky technologie aerobní fermentace systém vzduchotechniky se soustavou biofitrů jako bezpečnostního zařízení pro zamezení emisí pachových látek do ovzduší. Z hlediska ostatních emisí se jedná o zbytkový vzduch z provzdušňování fermentorů se zvýšeným obsahem CO 2 a vodní páry (cca do 5% z odstraněné vlhkosti). Z hlediska vlivu na ovzduší je v technologii PS 1-05 nakládáno s netěkavými látkami (případné nutrienty) a vliv těchto chemikálií lze považovat za zanedbatelný. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení uvedené vzduchotechniky a biofiltrů považovat vliv PS 1-05 na ovzduší za nevýznamný. Monitoring tohoto PS bude spadat do monitoringu pachových látek s měřením emisí jejich zdrojů na lokalitě (tj. výstupů z biofiltrů) a imisí u nejbližší obytné zástavby a do monitoringu zdrojů hluku na lokalitě a hlukové zátěže u venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb. V případě stavebního provedení fermentorů bude uvedený monitoring součástí SO 1-05. PS 1-07 Skladování produktu Ze zařízení PS 1-07 budou významnějšími bodovými zdroji hluku dopravníky produktu. Hlukové emise budou potlačeny jejich zakrytím, případně dodatečnými protihlukovými kryty hlukově exponovaných částí zařízení. Vibrační zařízení sil bude provozováno periodicky, vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby nebude významným zdrojem hluku. Vzhledem k charakteru produktu nebude PS 1-07 vykazovat jiné vlivy na životní prostředí. Produkt o cca 20 % vlhkosti nevykazuje žádné emise škodlivých a pachových látek. Monitoring tohoto PS bude spadat hlukové zátěže u venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb. PS 1-09 Odtahy a čištění vzdušin Zařízení PS 1-09 jsou bodovými zdroji hluku, a to zejména ventilátory umístěné obvykle ve venkovním provedení vedle biofiltru. Ventilátory budou opatřeny protihlukovými kryty s min. 15

neprůzvučností 40 db, za těchto podmínek nebude zařízení PS 1-09 významnějším zdrojem hluku a bude splňovat hygienické limity hluku. Z hlediska vlivu na ovzduší bude provoz biofiltrů při jejich kvalitním provedení s min. účinností 80% a vzdálenosti obytné zástavby zajišťovat dostatečnou minimalizaci emisí pachových látek. Jeden z ventilátorů bude určen prioritně pro čištění vzdušiny z akumulační nádrže surového kalu jako hlavního zdroje emisí pachových látek. Jiné vlivy na ŽP provoz PS 1-09 nevykazuje. Monitoring tohoto PS bude spadat do monitoringu pachových látek s měřením emisí jejich zdrojů na lokalitě (tj. výstupů z biofiltrů) a imisí u nejbližší obytné zástavby a do monitoringu zdrojů hluku na lokalitě a hlukové zátěže u venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb. PS 1-10 Kotelna na zemní plyn Monitoring viz SO 1-10 vč. komína. Záložní zdroj el. energie (generátor na zemní plyn) podléhá podle 4 odst.3 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jednorázovému měření emisí v rozsahu ukazatelů jako u SO 1-10. 3.2 MONITORING EMISÍ OVLIVŇUJÍCÍCH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ V OBDOBÍ ZKUŠEBNÍHO PROVOZU V zásadě budou monitorovány významné zdroje emisí do ŽP situované v rámci KH Drasty jako celku. V rámci zkušebního provozu půjde především o kontrolní měření za účelem ověření plnění stanovených emisních limitů pro plynovou kotelnu či z hlediska vlivů na ŽP řádné a akceptovatelné funkce vybraných provozů a zařízení, zejména biofiltrů. Měřením bude rovněž dokladováno plnění příslušných parametrů vybraných zařízení souvisejících s ochranou ŽP stanovených v příslušných dodavatelských smlouvách a garantovaných jednotlivými dodavateli. Veškeré měření by mělo v konečném vyhodnocení zohledňovat stav plné kapacity výroby nebo jednotlivých měřených zařízení v průběhu postupného zvyšování výkonu zpracovávaných kalů a doplňkových odpadů, a v denním období s nejvyšší úrovní těchto emisí. Monitoring emisí bude zahrnovat: 1. Emise znečišťujících a pachových látek do ovzduší 2. Hlukové emise 3. Emise znečišťujících látek ve vypouštěných odpadních vodách 4. Emise znečišťujících látek do podzemních vod 1. Emise znečišťujících a pachových látek do ovzduší Zdroje emisí vybrané za účelem jejich monitoringu jsou především bodovými zdroji. Liniové zdroje zahrnují silniční dopravu na okolních komunikacích, plošnými zdroji je automobilová doprava v rámci areálu závodu. Vliv liniových a plošných zdrojů na ovzduší bude sledován v rámci imisního monitoringu složek ŽP dle kap. 3.3. 16

Rozsah monitoringu: PLYNOVÁ KOTELNA A NÁHRADNÍ ZDROJ ELEKTRICKÉ ENERGIE (PLYNOVÝ GENERÁTOR) V souladu s 5 vyhlášky č. 205/2009 Sb. bude prováděno jednorázové měření emisí znečišťujících látek (TZL jako PM 10, NO x, SO 2, CO) z kotelny při obvyklém provozním výkonu zdroje a při uvedení do provozu a 1 x za 5 let. Měření bude prováděno v souladu s 6, vyhlášky č. 205/2009 Sb. Záložní zdroj el. energie (generátor na zemní plyn) podléhá podle 4 odst.3 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jednorázovému měření emisí. Měřící místo: vstup spalin do komína kotelny výstup spalin z generátoru EMISE Z VÝZNAMNĚJŠÍCH POTENCIÁLNÍCH ZDROJŮ PACHOVÝCH LÁTEK Ověření funkce systému odtahu a čištění vzdušin z objektů a zařízení s potenciální produkcí pachových látek bude zajištěno jednorázovým měřením emisí pachových látek: - na výstupu z každého biofiltru za účelem ověření jejich účinnosti - z prostoru nad hladinou akumulační nádrže surového kalu (SO 1-03) ze kterého bude zaveden odtah do biofiltru za účelem ověření účinnosti nejvíce zatíženého systému minimalizace emisí pachových látek Jednorázové měření pachových látek bude doplněno srovnávacím měřením emisí těkavých organických látek (VOC) v odebraných vzorcích vzduchu. Měřící místo: výstupy z biofiltrů odběr vzorku z prostoru zakryté akumulační nádrže surového kalu SO 1-03 Cíl monitoringu: Měření emisí znečišťujících a pachových látek u vybraných zdrojů v rámci zkušebního provozu a ověření jejich souladu s platnými emisními limity stanovenými příslušnou legislativou resp. integrovaným povolením, a dále ověření jejich úrovně jako podpůrných údajů pro vyhodnocení měření imisí v obytné zástavbě a stanovení dalších případných opatření k jejich snížení. Kontrola monitoringu: Zpráva o provedení měření emisí. Evidence zpráv o výsledcích měření emisí u provozovatele. Hlášení výsledků měření emisí orgánu veřejného zdraví, MěÚ Klecany, Magistrátu hl.m. Prahy a ČIŽP. 2. Hlukové emise Zdroje hluku lze rozdělit v rámci stavby KH Drasty na plošné, bodové a liniové. Zásadním vlivem uvedených zdrojů je vliv na chráněný venkovní prostor a na chráněný venkovní prostor staveb, v případě KH Drasty se jedná o vliv na nejbližší obytnou zástavbu MČ Drasty, obce Větrušice a města Klecany. Tento vliv bude sledován v rámci monitoringu složek ŽP dle kap. 3.3. 17

Vzhledem k realizaci řady protihlukových opatření jak u stavebních objektů (tj. plošných zdrojů hluku) tak i u vybraných technologických zařízení (tj. bodových zdrojů hluku) uvedených v předchozích kapitolách není předem navrhováno měření hlukových emisí plošných a bodových zdrojů hluku v areálu závodu ve zkušebním provozu. Toto měření bude provedeno u vybraných zdrojů hluku v případě, kdy výsledky kontrolního měření hluku prováděného ze zákona prokáží překračování hygienických limitů hluku vlivem provozu závodu u nejbližšího chráněného venkovního prostoru staveb. Vliv liniových zdrojů hluku (doprava) bude zahrnut do měření hlukové zátěže nejbližší obytné zástavby. Hlášení výsledků případného měření emisí orgánu veřejného zdraví, MěÚ Klecany, Magistrátu hl.m. Prahy a ČIŽP. 3. Emise znečišťujících látek ve vypouštěných odpadních vodách Rozsah monitoringu: Ukazatele: viz kap. 2.3. Četnost vzorkování a analýz: U odpadních vod: 52x za rok (v souladu s přílohou č. 4 novely N.V. č. 61/2003 Sb. pro kat. nad 100 000 EO) U odlučovačů ropných látek: 1 x měsíčně Měřící místo: vzorkovač v SO 1-29 Čerpací jímka fugátu (a ostatních odpadních vod) odtokové vzorkovací sekce odlučovačů ropných látek Typ kontrolního vzorku vypouštěných odpadních vod stanoví vodoprávní úřad. Navrhuje se typ C, tj. 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku. Odběr vzorků pro monitoring kvality vypouštěných vod bude zajištěn automatickým zařízením pro odběr vzorků umístěným v SO 1-29. Cíl monitoringu: Základním cílem uvedeného monitoringu ve zkušebním provozu je zajištění informací o hydraulickém a látkovém zatížení ÚČOV odpadními vodami z KH Drasty. Dále se jedná o ověření dosažení dostatečné účinnosti a správné funkce odlučovačů ropných látek v rámci zkušebního provozu. Kontrola monitoringu: Zpráva a protokoly o provedení vzorkování a analýz. Evidence zpráv o výsledcích měření u provozovatele. Hlášení výsledků měření emisí orgánu veřejného zdraví, MěÚ Klecany, Magistrátu hl.m. Prahy, ČIŽP, provozovateli ÚČOV a Povodí Vltavy. 4. Emise znečišťujících látek do podzemních vod Vzhledem k předpokládanému vodohospodářsky zabezpečenému řešení ploch i podlah objektů s možnou kontaminací podzemních vod znečišťujícími látkami, k opatřením v procesu nakládání s chemikáliemi a odpady i k dokladované těsnosti provedení nadzemních a podzemních rozvodů odpadních vod, kalů a chemikálií není předpokládaná za standardních podmínek provozu závodu kontaminace podzemních vod. 18

Vzhledem k množství podzemních rozvodů, nádrží a jímek i k jejich konstrukci a situování a dále při zohlednění jejich preventivní kontroly stavu a těsnosti uvedené v kap. 3.1 je navržen samostatný monitoring emisí znečišťujících látek z jednotlivých stavebních objektů či zařízení do podzemních vod pouze u SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu, a to vzhledem k její velikosti, účelu a charakteru akumulovaného kalu. Monitoring bude prováděn v 1 nebo více monitorovacích vrtech (dle hg posouzení) zřízených u okraje nádrže ve směru proudění podzemních vod. Sledování kvality podzemních vod v plošném rozměru (areál a okolí) je řešeno v rámci monitoringu složek ŽP dle kap. 3.3. Rozsah monitoringu(u každého vrtu): Ukazatele: CHSK Cr, BSK 5, NL 105, N-NH 4 +, N-NO 3, N-NO 2, N celk., P celk. těžké kovy, Hg celk., Četnost vzorkování a analýz: 12x ročně Cíl monitoringu: Základním cílem uvedeného monitoringu ve zkušebním provozu je potvrzení nepropustnosti nádrže SO 1-05. Kontrola monitoringu: Zpráva a protokoly o provedení vzorkování a analýz. Evidence zpráv o výsledcích měření u provozovatele. Hlášení výsledků měření emisí orgánu veřejného zdraví, MěÚ Klecany, Magistrátu hl.m. Prahy, ČIŽP a Povodí Vltavy. 3.3 MONITORING SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ V OBDOBÍ ZKUŠEBNÍHO PROVOZU Monitoring složek životního prostředí bude zásadním nástrojem pro ochranu zdraví obyvatelstva a okolní přírody v průběhu provozu KH Drasty. V zásadě budou monitorovány významné složky ŽP ovlivňované provozem KH. V rámci zkušebního provozu půjde především o kontrolní měření za účelem ověření plnění stanovených imisních a hygienických limitů či z hlediska vlivů na ŽP řádné a akceptovatelné funkce provozů a zařízení závodu jako celku. Monitoring složek ŽP by měl v závěru hodnocení dvouletého zkušebního provozu zohledňovat plnou kapacitu zpracovávaných kalů a odpadů nebo rozhodujících zařízení a jejich souběhu se zřetelem zejména na denní období s nejvyšší úrovní vlivu závodu na ŽP a se zohledněním vlivů limitovaných zvlášť pro denní a pro noční dobu (hluk). Rovněž by monitoring měl být prováděn za klimatických podmínek nejméně příznivých z hlediska vlivů provozu závodu na obyvatelstvo. V případě etapizace nárůstu množství zpracovávaného kalu a odpadů nad časový rámec zkušebního provozu bude ve smyslu monitoringu zkušebního provozu po dosažení plné kapacity výroby upraven monitoring trvalého provozu. Monitoring složek životního prostředí bude zahrnovat: 1. Monitoring imisní situace ovzduší 2. Monitoring hlukové zátěže 3. Monitoring vlivu na podzemní vody 4. Monitoring vlivu nakládání s odpady 5. Monitoring vlivu dopravy 19

1. Monitoring imisní situace ovzduší Monitoring imisní situace ve zkušebním provozu bude zaměřen zejména na oblast nejbližší obytné zástavby vycházející z rozptylové studie a dále na další vybraná místa (prostor Větrušické rokle). Dále bude využívána měřící stanice ČHMÚ v okolí lokality. Rozsah monitoringu: Měření imisí v prostoru obytné zástavby MČ Drasty, obec Větrušice, město Klecany, obec Hoštice, obec Klíčany. Rozsah měřených znečišťujících látek v každém následně uvedeném měřícím místě: Odpovídá zdrojům emisí závodu, rozptylové studii a limitovaným ukazatelům vč. cílových vyhlášených pro ochranu zdraví lidí podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Jedná se o: TZL jako PM 10, SO 2, NO x jako NO 2, CO, benzen, Pb, As, Cd, Ni, benzo(a)pyren. Měření bude prováděno jako stacionární jednorázovým odběrem vzorků za nepříznivých rozptylových podmínek v daném místě a podle příslušné metodiky. Vedle uvedených znečišťujících látek bude prováděno ve vybraných měřících místech měření pachových látek a srovnávací hodnoty VOC. Monitoring imisí znečišťujících a pachových látek bude prováděn ve vybraných referenčních bodech (měřících místech) z rozptylové studie zpracované v rámci dokumentace EIA. 20