Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu:* Šablona:* Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_12_18 CZ.1.07/1.5.00/34.0811 Sada:* Třída: III/2/1/2 Český jazyk a literatura 1 1. A Datum: 20.11. 2013 *) Doplňte po konzultaci s ředitelem školy 1
II. Předmět: Ročník: Jméno autora (vč. titulu): Český jazyk a literatura 3. ročník šestiletého gymnázia 1. ročník čtyřletého gymnázia František Baloun Škola adresa: Gymnázium Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II, 392 01 Soběslav 2
Zdroje: Vl. Prokop, Dějiny literatury od starověku do poč. 19. stol Karel Milička, Světová literatura I. SMART Notebook 10 3
zdánlivě didakticky se tváří skladby UMĚNÍ MILOVAT LÉKY PROTI LÁSCE O PĚSTOVÁNÍ ŽENSKÉHO OBLIČEJE v těchto skladbách udílel rady současníkům, jak si získat a udržet náklonnost, nebo naopak rady, jak se lásky zbavit 4
Rady dívkám Máš li snad černé zuby neb velké a nakřivo rostlé, utrpíš velkou škodu, budeš li příliš se smát. Dívky (kdo by to věřil?) se dokonce učí i smíchu, chtějí i po této stránce získat si půvabný vzhled. Otvírej mírně ústa a na obou tvářích měj důlky, přitom kořeny zubů zakrývej okrajem rtů. Nesměj se stále a stále, až křeč tě v slabinách svírá: jakousi ženskou něhou zvoniti musí tvůj smích! Jedné zvrácený chechtot zas ústa ošklivě zkřiví, druhá se při smíchu třese spíše bys věřil, že lká; jiná zas, když se směje, tak nějak odporně vřeští, jako když oslice hnusná hýkajíc otáčí mlýn. 5
Rady mladým mužům Prospějí také slzy, neb slzami kamenem pohneš. Můžeš li, vlhkou tvář žena ať u tebe zří! Budou li slzy ti chybět (vždyť nepřijdou pokaždé zavčas), dotkni se očí rukou, kterou sis navlhčil dřív. Kdopak by nedal, jsa chytrý, též polibky k lichotným slovům? I když ti ona je nedá, nedané vezmi si přec! Bude se zpočátku bránit a možná, že nazve tě drzým; přesto, že bude se bránit, bude si porážku přát. Jenom ať něžné rty ji nezraní polibky divé, dbej, ať nemůže lkát, tvrdý že polibek byl! 6
Rady mladým mužům Kdo si už polibky vzal a nevzal si ostatní také, hoden je ztratit i to, čeho už dosáhl dřív. Kolik jen po polibcích mi chybělo k splnění touhy? Běda mi! Neobratnost byla to, nikoli stud! I když to násilím nazveš, je milé to násilí ženám: často se dávají nutit k tomu, co těší je dát. Každá se raduje z toho, že násilně svedena byla náhlou loupeží lásky; přijme tvou smělost jak dar. Ta, jež netknuta usla, ač donutit mohla se dáti, smutno jí bude, ač v tváři předstírá radost a smích. 7
vrcholem Ovidiova básnictví je soubor PROMĚNY (Metamorphoses, pčeštěný název Metamorfózy) dílo obsahuje na 250 bájí z řecké ařímské mytologie spojujícím prvkem je motiv proměny člověka v nesmrtelnou bytost, zvíře, rostlinu,věc a pod. báje Pýramos a Thisbé, Daidalos a Ikaros, Filemon a Baucis, Niobé... dílo je zakončeno proměnou Caesara v kometu a motlitbou k Augustovi 8
Ovidius Proměny Daidalos a Íkaros Daidalos na vyhnanství a na Krétu zanevřel zatím, zatoužil po Athénách, z nichž utekl, synovce zabiv. Prchnout mu bránilo moře, však řekl si: Zemi i vodu ať mi uzavřel Mínós, vzduch volný jest, tudy já prchnu; všecko ať v moci má Mínós, přec není on ovzduší pánem. 9
... Ovidius Proměny Daidalos a Íkaros Roztaje vosková vazba, hoch holými pažemi mává, nemaje pernatých vesel, vzduch zachytit nemůže žádný, zděšením zbledne, a otcova jména se dovolávaje, padá a utone v moři, jež Íkarské po něm je zváno. 10
Ovidius Proměny Daidalos a Íkaros Marně nešťastný otec, ne otec již, Íkare volá, Íkare, Íkare, kde jsi? Kde hledati mám já tě nyní? Nadarmo syna tak volal, až na vlnách peruti spatřil. Proklel teď umění svoje a tělo do země pohřbil na malém ostrůvku v moři, jenž Íkarie má jméno. 11
ve vyhnanství vznikají jeho ŽALOZPĚVY(Tristia) a LISTY Z POINTU jedná se o elegie plné nářků na poměry ve vyhnanství, zoufalých proseb, jimiž se obracel o pomoc 12
Elegie (z řeckého ελεγεια), žalozpěv, je skladba charakteristicky zádumčivého až smutného rázu, proto často bývá použita jako hudební nekrolog. Může být básnická nebo hudební. Původně však elegie označovala politické básnictví. Příkladem tohoto typu skladby mohou být Ovidiovy Žalozpěvy, Elegie na smrt dcery Olgy pro sólový tenor, smíšený sbor a klavír Leoše Janáčka či Sukova Elegie pro klavír, housle a violoncello, zkomponovaná pod dojmem temné atmosféry Zeyerovy historizující básně Vyšehrad. 13
POSLEDNÍ OKAMŽIKY V ŘÍMĚ (ŽALOZPĚVY, ELEGIE Z VYHNANSTVÍ) Kdykoli přesmutný obraz té noci mi na mysl přijde, kdykoli jsem poslední chvíle prožívat ve Městě směl, kdykoli vzpomenu na noc, v níž tolik jsem drahého nechal, kanou mi z očí i teď bohaté krůpěje slz. Již se blížilo ráno, kdy Caesar mi rozkazem určil. Neměl jsem dostatek času ni chuti k přípravě vhodné, neboť na dlouhou dobu otupěl zcela můj duch, o své sluhy jsem nedbal a nemyslil na volbu druhů, na věci potřebné k cestě, také ne na vhodný šat. 14
POSLEDNÍ OKAMŽIKY V ŘÍMĚ (ŽALOZPĚVY, ELEGIE Z VYHNANSTVÍ) Stejně jsem úžasem ztuhl jak ten, kdo zasažen bleskem, jenž je na živu sice, ztratí však vědomí své. Bolest když zahnala sama ty pocity omráčenosti a když konečně mysl zase již nabyla sil, naposled nedávno bylo, zbyli však jeden neb dva. Pláču, a oddaná choť mě objímá, prudčeji plačíc, její nevinné líce smáčely přívaly slz. 15
POSLEDNÍ OKAMŽIKY V ŘÍMĚ (ŽALOZPĚVY, ELEGIE Z VYHNANSTVÍ) Třikrát jsem dotkl se prahu, a třikrát mě strhlo to nazpět, jako by duši mé zavděk, zdržely nohy můj krok. Často již sbohem jsem dal a opět mnoho jsem mluvil, poslední polibky tiskna, jako odcházel bych již. Často, aniž jsem věděl, jsem tytéž rozkazy dával, stále se ohlížeje na drahé bytosti své. 16
17