Příspěvek pro ochranu obyvatelstva před chemickým terorismem Contrubution for Population Protection against Chemical Terrorism Ing. Martin Doležel Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra aplikovaných pohybových aktivit, tř. Míru 115, 771 11 Olomouc, telefon +420 607 789 588, Email: madolezel@seznam.cz Ing. Otakar Jiří Mika, CSc. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí, Purkyňova 118, 612 00 Brno, telefon +420 541 149 438, fax: +420 541 149 446, Email: mika@fch.vutbr.cz Doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra aplikovaných pohybových aktivit, tř. Míru 115, 771 11 Olomouc, telefon +420 585 636 005, Email: jaromir.novak@upol.cz Klíčová slova: ochrana obyvatelstva, chemický terorismus, nebezpečná chemická toxická látka, nebezpečná chemická průmyslová toxická látka, bojová chemická látka Key Words: Population Protection, Chemical Terrorism, Hazardous Chemical Toxic Substance, Hazardous Chemical Industrial Toxic Substance, Chemical Warfare Agent Abstrakt: Možnosti chemického terorismu v podmínkách České republiky a základní aspekty ochrany před ním. Některá doporučení ke zvýšení připravenosti profesionálů se zaměřením na příslušníky hasičského záchranného sboru. Návrhy nových metodických listů pro nebezpečné průmyslové toxické chemické látky a pro bojové chemické látky. Návrh obsahu odborné písemné pomůcky pro základní složky integrovaného záchranného systému se zaměřením na možnosti chemického terorismu a ochrany před ním. Abstract: Possible chemical terrorism in the Czech Republic and basic aspects of protection against it. Specific recommendations for improved preparedness of professionals focused on Fire Rescue Service Brigades members. Suggestion of new methodological sheets with instuctions for handling hazardous industrial
toxic chemical substances and for chemical warfare agents. Proposal of a special written aid for basic bodies of the Czech Integrated Emergency System dealing with possible attacks of chemical terrorism and protection against it. Úvod Nejen historické příklady, ale i současné a budoucí reálné možnosti chemického terorismu jak prostřednictvím bojových chemických látek, tak i nebezpečných chemických průmyslových toxických látek potrhují význam a vysokou nebezpečnost chemického terorismu. K přípravě kvalitních opatření prevence a ochrany obyvatelstva před chemickým terorismem je potřeba tento negativní společenský jev důkladně zkoumat a poznávat. Na základě vědeckého bádání je možné a nutné navrhnout, připravit a postupně zavádět zcela konkrétní opatření ochrany v celé široké a komplikované oblasti nezbytného řetězce: prevence detekce přítomnosti nebezpečných chemických látek (a jejich identifikace a monitorování) ochrana před nebezpečnými chemickými látkami záchrana osob první pomoc zasažených osob léčení postižených osob likvidace následků a dopadů chemického terorismu. Hlavním a velmi dobře známým mezníkem v oblasti zneužití bojových chemických látek se stal den 20. březen 1995, kdy došlo k chemickému napadení se zneužitím sarinu vůči civilnímu obyvatelstvu v tokijském metru. Bylo usmrceno 12 osob a dalších 4 460 osob bylo různým způsobem zasaženo, jak udává podrobná japonská policejní vyšetřovací zpráva, která byla vydána v angličtině [1]. Uvedený případ byl podrobně publikován jak v zahraniční [například 2,3] tak také v domácí odborné literatuře v České republice [4,5,6,7]. Překvapivě japonská policie velmi podcenila první test sarinu v městě Matsumoto již v roce 1994, který si vyžádal 7 mrtvých. Chemický terorismus v České republice a ochrana před ním Obecně je možné počítat s tím, že prostředky chemického terorismu mohou být rozděleny mezi dvě základní skupiny, a to účinnější a mnohem více nebezpečné bojové chemické látky (dříve nazývané otravné látky nebo bojové otravné látky), které byly přímo účelově od období první světové války připravovány k zabíjení lidí formou rychlých otrav. Na druhé straně jsou to však také nebezpečné chemické průmyslové toxické látky, které se zase nacházejí v průmyslových objektech a zařízeních ve velkých množstvích a jejich zneužití je tím nepříliš obtížné. Možnosti chemického terorismu formou podrobných scénářů a kalkulací chemického terorismu byly v domácí odborné literatuře uvedeny v některých odborných článcích, zprávách a bezpečnostních studiích [8-12].
Nezasvěceným by se mohlo zdát, že vytvoření a publikování hlavních scénářů chemického terorismu a jeho kalkulací může dát určitý jednoduchý návod samotným teroristům nebo nepřátelsky smýšlejícím jedincům. Je nutné si uvědomit, že bez vědeckého zkoumání a následného modelování scénářů chemického terorismu není možné promýšlet a připravovat celý řetězec opatření (jak byl výše uveden) pro boj s chemickým terorismem. Kromě toho se mohly stát pro teroristy inspirativní jak publikované případové studie o velkých chemických haváriích. Velkou zranitelnost představuje v podstatě každý dopravní systém, kde je vysoký pohyb cestujících. Vysoce zranitelná je velká část kritické infrastruktury moderní společnosti. Zvláštní místa, která jsou nejvíce náchylná k napadení chemickým terorismem; příklad tokijského metra z roku 1995, který bude pravděpodobně zopakován v blízké budoucnosti, ale s daleko závažnějšími následky a dopady. Ochrana obyvatelstva před chemickým terorismem již byla podrobně publikována v dřívějších pracích a to jako samostatný soubor opatření [8-12] k ochraně před chemickým terorismem, nebo jako komplex opatření v rámci chemického, biologického, radiologického a jaderného terorismu. Pro vytvoření skutečně komplexního programu ochrany obyvatelstva před chemickým terorismem je ale bezesporu potřeba řada vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří mohou výše uvedený komplexní program připravit pouze na základě týmové práce. V současné době, ke dni 10. prosince 2012, není stále v podmínkách České republiky vytvořen systém připravenosti obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace. V koncepci ochrany obyvatelstva z 25. února 2008 [13] je stanoven úkol: Ke zkvalitnění připravenosti fyzických osob se jeví jako potřebné přijmout Program výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích. Školní mládež vzdělávat v souladu s rámcovými vzdělávacími programy základních a středních škol. Ke zkvalitnění připravenosti budoucích učitelů bude nutné začlenit do studijních programů pedagogických fakult problematiku Ochrana člověka za mimořádných událostí. Ačkoliv měl být tento systém vytvořen do konce roku 2010, nejsou o něm dosud publikovány žádné odborné informace. Doporučení ke zvýšení připravenosti profesionálů Postupně byly v České republice zpracovány a vydány typové plány pro řešení krizových situací, které zpracovaly ústřední správní orgány podle věcné příslušnosti.
Obecně, ale výstižně definuje typový plán terminologický slovník Ministerstva vnitra: Přílohová část krizového plánu nezbytná ke zvládnutí krizové situace, kterou ústřední správní úřad podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy krizových situací doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení [14]. V současné době je vypracován typový plán v působnosti Ministerstva vnitra, typ krizové situace: Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky z konce roku 2007 [15]. Řeší do značné míry možnosti vzniku závažné havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (terminologicky již má být správně místo chemické přípravky chemické směsi), ale nezahrnuje problematiku bojových chemických látek a ochranu před nimi. Navíc je nutno zdůraznit, že popisované ryze havarijní jevy se mohou značně lišit od teroristického zneužití nebezpečných chemických látek a chemických směsí, především z hlediska razantního spouštěcího mechanismu takové mimořádné události. Proto by bylo potřebné a žádoucí vypracovat nový (upravený a doplněný) typový plán a také příslušný plán typové činnosti složek integrovaného záchranného systému, který by zahrnoval jak problematiku závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi a jejich možného teroristického zneužití, tak i problematiku zneužití bojových chemických látek k chemickému terorismu. Obdobně jako výše uvedený typový plán by se měla vypracovat typová činnost pro rychlou, účinnou a vysoce koordinovanou činnost složek integrovaného záchranného systému v případě mimořádné události zahrnující chemický terorismus. Je nesporné, že odborný, koordinační a závazný materiál může výrazně přispět k rychlému, spolehlivému a bezvadnému zásahu při vzniku mimořádné události spojené s chemickým terorismem. A za tím vším je nutné vidět především záchranu lidských životů, případně účinné ochránění jejich ohroženého zdraví. Bojový řád jednotek požární ochrany obsahuje taktické postupy zásahu pro různé mimořádné události [16]. Jeden z nich obsahuje i taktický postup zásahu s přítomností nebezpečných látek metodický list č. 1 L (22. prosince 2004) Zásah s přítomností nebezpečných látek. Je zaměřen na nebezpečné látky a přípravky jak jsou definovány zákonem o chemických látkách a chemických směsích. Dále řeší problematiku nebezpečných průmyslových toxických chemických látek, avšak neřeší problematiku bojových chemických látek. Navíc do této skupiny odborných a metodických postupů HZS patří i další metodické listy, které uvádí doporučený postup při řešení úniku chloru a amoniaku.
Bohužel neřeší mnohem jedovatější a nebezpečnější fosgen. Toxický plyn fosgen byl masově nasazen jako prostředek chemické války v období první světové války a způsobil kolem 80% všech smrtelných obětí chemické války v letech 1915 až 1918. Podle vysoce uznávané mezinárodní metody IAEA-TECDOC-727 [17] je možné srovnat jedovatost všech tří uvedených látek takto: amoniak středně toxický plyn, chlor plyn s vysokou toxicitou, fosgen plyn se zvlášť vysokou toxicitou. Obdobné hodnocení uvádí závazná prováděcí vyhláška č. 103/2006 Sb., k zákonu o prevenci závažných havárií [18], která je určená ke stanovení zóny havarijního plánování a k vypracování vnějšího havarijního plánu. Mimo jiné je to i proto, že citovaná prováděcí vyhláška vychází z mezinárodní metody IAEA- TECDOC-727. Fosgen je plyn velmi nebezpečný nejen pro svou velmi vysokou jedovatost, ale i pro své značné rozšíření v chemickém a jiném procesním průmyslu. Navíc nemá tak pronikavý a ostrý zápach jako amoniak nebo chlor. Jeho varovné vlastnosti jsou v tomto směru podstatně horší. V tabulce 1 je ukázáno jednoduché srovnání havarijních dosahů pro všechny tři uvedené toxické plyny za stejných podmínek a pro stejné množství (hmotnost) havarijně uniklé toxické látky (10 tun). Podmínky modelování jsou jako v části modelování, nicméně více než o absolutní hodnoty jde o srovnání havarijních dosahů jednotlivých plynů. Přesto jsou podmínky modelování dopadů dále uvedeny: vyhodnoceno jako PUFF jednorázový únik vroucí kapaliny s rychlým odparem do oblaku; teplota kapaliny v zařízení 20 0 C; celkové množství uniklé látky: 10 tun; rychlost větru v přízemní vrstvě atmosféry 1 m/s; charakter úniku kapaliny ze zařízení: sprejový efekt. Typ atmosférické stálosti: inverze. Typ povrchu ve směru šíření látky: průmyslová plocha. Ohrožení osob toxickou látkou (nezbytná evakuace osob z hlediska toxického ohrožení): viz tabulka 1. Doporučený průzkum toxické koncentrace: viz tabulka 1. Tabulka 1: Srovnání havarijních dosahů hlavních jedovatých plynů Toxická chemická látka Celkové uniklé množství [t] Ohrožení osob toxickou látkou [m] Doporučený průzkum toxické koncentrace [m] Fosgen 10 5 800 6 107 Chlor 10 3 740 4 180 Amoniak 10 1 920 2 470 Kromě výše uvedeného je potřebné vypracovat samostatný taktický postup zásahu pro bojové chemické látky, nejlépe pro a) skupinové látky
(nervově paralytické látky, zpuchýřující látky, apod.) nebo b) pro konkrétní jednotlivé bojové chemické látky (sarin, cyklosarin, soman, tabun, yperit, apod. jak je to dále podrobně uvedeno). Lepším řešením by bylo více metodických listů pro nebezpečné toxické chemické látky a to ve dvou základních skupinách (jak jsou tyto látky děleny z hlediska možného chemického terorismu) pro: skupinu nebezpečných průmyslových toxických chemických látek (viz tabulka 2), skupinu bojových chemických látek (viz tabulka 3). První skupina by měla mít nové metodické listy pro větší skupinu nebezpečných průmyslových toxických chemických látek, např.: toxický plyn (např. oxid uhelnatý), zkapalněný toxický plyn (např. amoniak, chlor, oxid siřičitý), těkavá toxická kapalina (např. kyanovodík, metylizokyanát, epichlorhydrin, hydrazin, dichlormethan), hořlavá a toxická kapalina (např. methanol, sirouhlík, benzen, acetonitril, akrylonitril). Měl by být vytvořen metodický havarijní list (v další fázi řešení této oblasti) pro každou konkrétní nebezpečnou chemickou toxickou látku jejich výběr je uveden níže v jednotlivých tabulkách 2 a 3 (jako navržený národní standard). Tabulka 2: Navržené nebezpečné průmyslové toxické chemické látky pro metodické listy Nebezpečná průmyslová toxická chemická látka Arzenovodík Selenovodík Fosgen Fosforovodík (Fosfan) Dikyan Chlor Chlorovodík Bromovodík Sirovodík Metylchlorid Oxid dusnatý Kyanovodík Amoniak / čpavek Oxid uhelnatý Oxid siřičitý Klasifikace nebezpečné průmyslové toxické chemické látky Extrémně toxický plyn Extrémně toxický plyn Plyn se zvlášť vysokou toxicitou Plyn se zvlášť vysokou toxicitou Plyn se zvlášť vysokou toxicitou Vysoce toxická kapalina / plyn Středně toxický plyn Středně toxický plyn Středně toxický plyn
Metylbromid Fluorovodík Metylisokyanát Oxid sírový Oxid dusičitý Sirouhlík Bromkyan Středně toxický plyn Středně toxický plyn Toxická kapalina velmi vysoké toxicity Toxická kapalina vysoké toxicity Toxická kapalina vysoké toxicity Středně toxická kapalina Středně toxická kapalina Tabulka 3: Navržené bojové chemické látky pro metodické listy Navržené skupiny bojových chemických látek (BCHL) Nervově paralytické BCHL Zpuchýřující BCHL Dusivé BCHL Všeobecně jedovaté BCHL Dráždivé BCHL Navržené bojové chemické látky sarin, cyklosarin, soman, VX látka, tabun sirný yperit, lewisit, dusíkové yperity fosgen, difosgen kyanovodík, chlorkyan chloracetofenon, brombenzylkyanid, chlorpikrin, látka CS, látka CR Výběr konkrétních nebezpečných průmyslových toxických chemických látek by měl být proveden na základě dokumentace k prevenci závažných havárií, která je překládána a po náročné kontrole schvalována na krajských úřadech (jako krajský standard). Pro bojové chemické látky navrhujeme, aby byl metodický list vytvořen pro jednotlivé skupiny bojových chemických látek, protože současné rychlé a spolehlivé detekční a monitorovací přístroje chemického průzkumu zpravidla neumožňují stanovení jednotlivých konkrétních látek, ale jsou schopny rychle určit přítomnost jedné skupiny látek (skupinová detekce), např. nervově paralytické bojové chemické látky, zpuchýřující bojové chemické látky, apod. Klasifikace nebezpečných průmyslových toxických chemických látek je v tabulce 2 uvedena dle metodiky Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, IAEA-TECDOC-727 (1996) [17]. Stará odborná a metodická pomůcka CO-51-5 značně přispívá svým pojetím k tomuto řešení [19]. Zavedla jako první v podmínkách dřívějšího Československa do oblasti prevence závažné havárie pojem havarijní plán objektu a jeho závazný grafický a textový obsah. Kromě toho obsahuje plán havarijních prací a havarijní komisi objektu. Byla vydána již v roce 1981 s celostátní působností v bývalém Československu. Je možno dodat, že tato tehdy závazná a významná národní norma byla vydána dříve jak evropská směrnice SEVESO I, která upravuje problematiku prevence závažných chemických havárií v rámci celé Evropy (od roku 1982). V podmínkách chemického průmyslu a jiného procesního průmyslu se v průběhu 90. let minulého století ujala nová neoficiální pomůcka havarijní karta zařízení, která se začala používat jako relativně jednoduchý, ale účinný
nástroj havarijní připravenosti ve velkých průmyslových podnicích v České republice. Pomůcku havarijní karta zařízení lze považovat za potřebný manažerský nástroj ke zvýšení bezpečnosti chemického a jiného procesního průmyslu. V této souvislosti by se mělo uvažovat o zřízení výše uvedených odborných metodických havarijních listů vybraných nejvíce nebezpečných a nejvíce rozšířených nebezpečných průmyslových toxických chemických látek (viz tabulka 2), případně i vybraných výbušných a hořlavých nebezpečných chemických látek. Mohlo by se zdát, že dochází k určité duplicitě s bezpečnostními listy nebezpečných chemických látek, ale jedná se o dva rozdílné dokumenty. Bezpečnostní list a jeho obsah přesně stanoví jako povinný dokument legislativa. Bezpečnostní list je textově a informačně značně rozsáhlý, což je v podstatě málo přehledné a omezeně použitelné při řešení hrozících nebo již probíhajících závažných havárií. Takové závažné a vypjaté situace jsou často charakterizovány stresovými podmínkami a nedostatkem času. Bezpečnostní list slouží především k tomu, aby poskytnul potenciálním a skutečným uživatelům předem podrobné údaje o látce, se kterou se uživatel chystá pracovat. Odborný metodický havarijní list nebezpečné průmyslové toxické chemické látky musí obsahovat následné soubory konkrétních informací, které jsou nezbytně potřebné pro rychlé a spolehlivé řešení situace při závažné havárii a nezbytné pro zásah základních složek integrovaného záchranného systému. Především pro jednotky hasičského záchranného sboru. Návrh obsahu odborného metodického havarijního listu: název látky (i ve více běžných variantách), telefonické a další spojení na toxikologické informační středisko, toxicita látky-základní charakteristika, přesné a podrobné pokyny pro poskytnutí první pomoci (případně i s grafickou podporou provádění jednotlivých úkonů), přesné údaje o nebezpečnosti látky, hlavní možnosti omezování expozice působení látky, doporučená ochrana osob, stručné informace o způsobech značení na obalech, stručné informace o způsobech značení při přepravě látky (minimálně silniční a železniční přepravou), údaje o nutnosti vytýčení zamořených prostorů. Pro potřeby všech základních složek integrovaného záchranného systému je vhodné vydat obecnou stručnou informační pomůcku o základech chemického terorismu a ochraně před ním. Informační pomůcka by měla obsahovat řadu oblastí, jak je to uvedeno níže ve stručném návrhu.
Návrh obsahu písemné odborné společné pomůcky pro základní složky integrovaného záchranného systému o chemickém terorismu: úvod, základní legislativní podklady k chemickému terorismu a ochraně před ním, zdroje chemického terorismu I bojové chemické látky (základní charakteristiky látek), zdroje chemického terorismu II nebezpečné průmyslové toxické chemické látky (základní charakteristiky látek), základní možnosti chemického terorismu, některé vybrané hlavní scénáře chemického terorismu, základy modelování následků a dopadů chemického terorismu, základy ochrany osob před chemickým terorismem, obecné zásady první pomoci při chemickém terorismu, úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v ochraně před chemickým terorismem, vzájemná spolupráce a součinnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v ochraně před chemickým terorismem, přehled další odborné literatury a dostupných informací včetně doporučených webových stránek na internetu. V dalším období mohou být písemné pomůcky vydány pro jednotlivé základní (případně i ostatní) složky integrovaného záchranného systému samostatně, kde bude podrobněji řešena činnost a specifika jednotlivých složek integrovaného záchranného systému podle jejich působnosti. Závěr Chemický terorismus představuje v současné době a bude představovat i v dalších letech závažnou bezpečnostní hrozbu nejen v České republice. Zvyšování připravenosti pro boj s chemickým terorismem je proto nezbytný požadavek současné doby. Pochopitelně je to důležité, jak z hlediska dobré připravenosti obyvatelstva, tak i profesionálních záchranářů a to v celé šíři jejich různých složek a různých odborností. Tento stručný odborný příspěvek nabízí některé konkrétní možnosti pro značné zvýšení připravenosti profesionálů ke zvládnutí následků a dopadů chemických teroristických napadení. Zvýšení připravenosti nejen obyvatelstva, ale také a především profesionálních záchranářů bude mít za vysoce kladný následek záchranu mnohých lidských životů, případně účinnější ochranu zdraví zasažených a postižených osob. Literatura
[1] Policejní zpráva: National Police Agency, Shoten: AUM SHINRIKYO, An Alarming Report on the Terrorist Group s Organization and Activities, Japan 1995. [2] Brackett D. W.: Svatý teror-armageddon v Tokiu, Mladá fronta, Praha 1998. [3] Tu A. T.: Chemical Terrorism: Horrors in Tokyo Subway and Matsumoto City, Alaken, Colorado 2002. [4] Mika O., Neklapilová V.: Vojenské zdravotnické listy 5, 197 (2001). [5] Mika O. J., Neklapilová V.: Časopis 112 3, 20 (2005). [6] Tu A. T., Mika O. J.: Časopis 112 3, 35 (2010). [7] Tu A. T., Mika O. J., Neklapilová V.: Časopis 112 6, 17 (2009). [8] Matoušek J., Mika O., Vičar D.: Nové hrozby terorismu: chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus, Universita obrany, Brno 2005. [9] Mika O. J., Mašek I.: Chemické listy 4, 255 (2008). [10] Matoušek J., Mika O.: Informační zpravodaj Institutu ochrany obyvatelstva 2, 83 (2004). [11] Patočka J., aj.: Vojenská toxikologie, Grada Publishing, Praha 2004. [12] Mika O., Patočka J.: Ochrana před chemickým terorismem, Jihočeská universita v Českých Budějovicích, České Budějovice 2007. [13] Koncepce ochrany obyvatelstva, Praha 25. února 2008. [14] Terminologický slovník, Praha, Ministerstvo vnitra České republiky, 2009. [15] Čapoun T., Kovařík F.: Typový plán pro havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, Lázně Bohdaneč, Institut ochrany obyvatelstva, 2007. [16] Metodický list č. 1: Zásah s přítomností nebezpečných látek, Bojový řád jednotek požární ochrany, 2004. [17] IAEA-TECDOC-727 (Rev.1): Manual for the classification and prioritization of risks due to major accidents in process and related industries, Inter-Agency Programme on the Assessment and Management of Health and Environmental Risks from Energy and Other Complex Industrial Systems, Vienna 1996, ISSN 1011-4289. [18] Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. [19] Předpis Civilní obrany, CO-51-5: Nebezpečné průmyslové škodliviny, Praha, Federální ministerstvo národní obrany, 1981. Brno 10. prosince 2012