SPOLUPRACUJÍCÍ ORGANIZACE

SPOLUPRACUJÍCÍ ORGANIZACE 1

POVODÍ MORAVY, S.P. Povodí Moravy, s.p. v roce 2016 slaví (stejně jako ostatní podniky Povodí) padesát let od svého vzniku. Dne 1. července 1966 byla zřízena Správa povodí Moravy, předchůdce dnešního státního podniku Povodí Moravy. V roce 1969 vznikl samostatný podnik Povodí Moravy, podnik pro provoz a využití vodních toků, který se v roce 1994 transformoval na akciovou společnost, jejímž právním nástupcem je od 1. ledna 2001 Povodí Moravy, s.p. V současné době Povodí Moravy, s.p. působí na území o rozloze 21 132 km 2 a spravuje 10 770 km vodních toků, 30 velkých a 137 malých vodních nádrží a víc než 1 100 km ochranných protipovodňových hrází, 13 plavebních komor a 15 malých vodních elektráren. Svou působností zasahuje do plochy sedmi krajů a 67 obcí s rozšířenou působností. Organizačně je rozdělen do působnosti 3 závodů a 17 provozních středisek. Sídlem podniku je město Brno. Mezi hlavní činnosti státního podniku patří: chránit a pečovat o množství a jakost povrchových a podzemních vod, zajišťovat udržitelné užívání vodních zdrojů s ohledem na hydrologické extrémy, spravovat vodní cesty, realizovat stavby protipovodňové ochrany, atd. Hlavními toky v povodí jsou řeka Morava a Dyje. Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku v Jeseníkách. Po 269,4 km na soutoku s Dyjí opouští naše území a po dalších 62,5 km se vlévá do Dunaje. Na dolním toku tvoří hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Mezi její nejvýznamnější přítoky patří Moravská Sázava, Bečva, Haná, Dřevnice, Olšava a Dyje. Řeka Dyje vzniká na území Rakouska soutokem Moravské a Rakouské Dyje. Na území České republiky má délku 196,2 km. Nacházejí se na ní významné vodní nádrže Vranov, Znojmo a pod Pálavskými vrchy soustava tří nádrží tvořících vodní dílo Nové Mlýny. Na některých úsecích tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Rakouskem. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou toky Jihlava a Svratka. Soutok Moravy a Dyje Řeka Morava u Rohatce Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, žijící na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava a rakouské území Moravské pole. Původ názvu řeky Dyje můžeme hledat již v předkeltském období a skoro současnou podobu názvu Dyja začali používat Slované někdy v 8. století. Zmínka o řece Dyji se objevuje i v Kosmově kronice z roku 1082. V zahraničí se vžil německý název Thaya. 2

Vážení příznivci pěší a cyklistické turistiky, vítáme Vás v Lednicko-valtickém areálu, který jsme zvolili za místo konání 43. ročníku Vodohospodářské padesátky. Pro svou unikátnost a díky přírodním, kulturním i historickým hodnotám byl Lednickovaltický areál 7. prosince 1996 (tedy před 20 lety) zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Lednicko-valtický areál (LVA) leží na pomezí Moravy a Dolního Rakouska. Celá oblast se postupně dostala do rukou mocného knížecího rodu Lichtenštejnů, který ji v průběhu 18. a 19. století zformoval do podoby unikátního přírodního parku. V držení tohoto rodu bylo panství až do roku 1945, kdy bylo na základě tzv. Benešových dekretů zabaveno, a velkostatek byl převeden pod státní správu. Dnes je LVA považován za nejrozsáhlejší člověkem vymodelované území v Evropě (snad dokonce i na světě) a často se symbolicky označuje jako zahrada Evropy. Centrem LVA jsou obce Lednice a Valtice. Nepravidelný tvar území LVA o rozloze bezmála 300 km 2 hraničí na jihu s Rakouskem, na západě s oblastí Pálava, na severu a na východě tvoří volnou hranici areálu řeka Dyje. Jeho úpravy vycházely ze zvyklostí uplatňovaných v anglických parcích. Proto se tu potkává barokní architektura s novogoticky upravenými budovami zámků a drobnými stavbami v romantickém stylu (skleník, Lovecký zámeček, minaret, Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Janův hrad, obelisk, Rendes-vous, chrám Tří Grácií). LVA leží v těsném sousedství chráněné krajinné oblasti Pálava a je součástí biosférické rezervace Dolní Morava. Zdejší podnebí je nejteplejší a nejsušší v rámci celé ČR. K nejvýznamnějším přírodním prvkům patří také národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Jedná se o soustavu pěti rybníků s mnoha umělými ostrůvky pro hnízdění ptáků. Součástí rezervace je i rybník Nesyt největší rybník na Moravě. Z dalších významných lokalit lze uvést národní přírodní rezervaci Rendez-vous, národní přírodní památku Pastvisko u Lednice a přírodní památky Květné jezero a Jezírko Kutnar. V jihovýchodním cípu Lednicko-valtického areálu se rozkládá největší obora v ČR Pohansko. Zajímavosti LVA Hraniční zámeček je postaven na hranici mezi Markrabstvím moravským a Dolním Rakouskem. Svědčí o tom nápis na budově i hraniční potůček, který vytékal z vázy u sochy ležící nymfy. Zámek v Lednici byl pouze letním sídlem Lichtenštejnů, hlavním sídlem byl zámek ve Valticích. Kolonádu na Rajstně nechal postavit v letech 1817 1823 kníže Jan I. z Lichtenštejna jako vyhlídku a zároveň památník na svého zesnulého otce Františka Josefa I. a bratry Filipa a Aloise I. Dále měla výstavba kolonády, stejně jako ostatních staveb v Lednickovaltickém areálu, poskytnutím pracovních příležitostí pomoci zlepšit sociální situaci zdejších poddaných. Roku 1676 proběhl ve Valticích čarodějnický proces, který na tehdejší poměry dopadl pro obviněné více než dobře. Údajné čarodějky nejenže přežily mučení a věznění, ale dokonce byly propuštěny jako nevinné. 3

DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA Pěší a cyklistické trasy Mgr. Lenka Procházková 606 796 375 Ing. Ladislav Vágner 602 756 271 Ubytování na VŠ kolejích, stravování, doprava Jitka Morávková 602 554 427 Společenský večer v Bobycentru Ing. Karel Kořínek 724 050 073 Ubytování a stravování DŮLEŽITÉ INFORMACE Ubytování je zajištěno v Brně, na Vysokoškolských kolejích VUT, Kolejní č. 2, blok A04. Stravování je pro všechny ubytované účastníky zajištěno v Pizzerii Mozzarella na stejné adrese. Dostupnost MHD - autobus č. 53 (zastávka Kolejní) a autobus č. 65 (zastávka Technologický park); tramvaj č. 12 (zastávka Technologický park); noční rozjezdy autobus č. N99. Ubytovaní účastníci při registraci obdrží mapu města Brna. Příjezd: 9. září 2016 ubytování v době od 16:00 do 20:00 hod. Odjezd: 11. září 2016 vyklizení pokojů a odevzdání klíčů do 10:30 hod. Na kolejích je nutné se řídit platným Kolejním řádem, za způsobené škody odpovídají sami ubytovaní. Kola budou uložena hromadně, a to ve vyhrazených uzavřených prostorech, o kterých budou účastníci organizátory informování při ubytovávání. Stravování ubytovaných účastníků Pátek 9. září 2016 večeře: 17:30 20:30 hod. Sobota 10. září 2016 snídaně: 5:00 7:30 hod. večeře: 18:00 20:30 hod. Neděle 11. září 2016 snídaně: 7:00 10:00 hod. Sobotní oběd všech účastníků pochodu je zajištěn v menze Mendelovy univerzity Zahradnické fakulty v Lednici v době 11:00 15:00 hod. 4

Společenský večer Společenský večer (Puchýřový bál) proběhne v Bobycentru, Laser Show Hall, Sportovní 2a, 602 00 Brno. Začátek je v sobotu 10. září 2016 ve 20:00 hod., konec je plánován na 2:00 hod. K tanci a poslechu hraje skupina Stereo. Vstupenky na společenský večer jsou součástí Průkazu účastníka Vodohospodářské padesátky. Součástí večera je i tombola o věcné ceny. Nezapomeňte si proto vzít sebou vstupenku včetně kupónu do tomboly. Doprava na společenský večer Na společenský večer je možné vyrazit individuálně tramvají č. 12 na zastávku Skácelova a autobusem č. 67 směr Zvonařka na zastávku Sportovní, která je přímo před Bobycentrem. Individuální odjezd ze společenského večera je možný do 23:37 hod. linkou č. 67 s přestupem na Hlavním nádraží na noční linku N99, která zastavuje přímo před kolejemi na zastávce Kolejní. V pozdější době je nutno dojít na zastávku Pionýrská a odtud autobusem č. N90 na Hlavní nádraží s přestupem na linku č. N99. Pro ubytované účastníky bude zajištěna hromadná doprava na společenský večer i z něj. Přesné časy odjezdu autobusů budou uvedeny při prezenci, na kolejích a budou o nich účastníci informování na společenském večeru. Bezpečnost účastníků Účast na Vodohospodářské padesátce je na vlastní riziko. Pořadatel neodpovídá za bezpečnost účastníků na trase pochodu. Pohyb po vyznačených trasách pochodu a cyklotrasách je na vlastní nebezpečí, případné náklady spojené s poskytnutím lékařské pomoci pořadatel nehradí. Na kontrolních stanovištích je k dispozici lékárnička se základním vybavením. PĚŠÍ TRASY A CYKLOTRASY Start a cíl všech tras je v Břeclavi, u zimního stadionu (48.7606917N, 16.8745292E). Start pochodu probíhá v době 7:30 9:00 hod. Do cíle je nutné dorazit nejpozději do 17:00 hod. Vzhledem k době potřebné k přesunu zpět do Brna je nutné tento čas dodržet! Dopravu na start a z cíle si účastníci zajišťují sami. V okolí zimního stadionu je dostatek parkovacích míst. Je možné využít také vlakového spojení (viz Odjezdy vlaků na konci Průkazu účastníka). Samostatnou součástí tohoto Průkazu účastníka je mapa tras pochodu, mapa obce Lednice, mapa Pálava a Lednicko-valtický areál a leták Architektonické památky LVA, který obsahuje základní informace o památkách LVA. 5

Kontrolní stanoviště pro obě pěší trasy jsou značena jako K, pro cyklotrasu Soutok jako S a pro cyklotrasu Mikulov jako M. Sobotní oběd je pro všechny účastníky zajištěn v menze Mendelovy univerzity Zahradnické fakulty v Lednici, ulice Valtická (bod 17 přiložené mapy obce Lednice; kontrolní stanoviště K4, S4, M4) - 48.7962611N, 16.7991867E. Některá kontrolní stanoviště jsou společná pro více tras (kaple sv. Huberta K1, S3; Janohrad K5, S5, M5). V případě, že dorazíte na kontrolní stanoviště mimo uvedené časové rozmezí, hrozí, že na místě již nenaleznete žádného z pořadatelů! Prosím, pokud již nechcete pokračovat v pochodu, volejte na tel. číslo 602 554 427. V případě, že budete mít po cestě neočekávaný problém, volejte 606 796 375 nebo 602 756 271. Časové rozmezí kontrolních stanovišť Pěší trasy (25 a 28 km) Cyklotrasa Soutok (66 km) Cyklotrasa Mikulov (70 km) Označení kontroly Název kontroly Kilometr Doba otevření kontrolního stanoviště Start Břeclav 0 0 7:30 9:00 hod. K1 Kaple sv. Huberta 6 6 8:30 13:00 hod. K2 Rendez-vous 9 9:00 11:00 hod. K3 Apollonův chrám 11 14 10:00 13:00 hod. K4 Lednice - oběd 15 18 11:00 15:00 hod. K5 Janohrad 18 21 12:00 16:00 hod. Cíl Břeclav 25 28 do 17:00 hod. Start Břeclav 0 7:30 9:00 hod. S1 Soutok 18 8:30 10:30 hod. S2 Zámeček Pohansko 39 9:30 12:00 hod. S3 Kaple sv. Huberta 49 8:30 13:00 hod. S4 Lednice - oběd 56 11:00 15:00 hod. S5 Janohrad 59 12:00 16:00 hod. Cíl Břeclav 66 do 17:00 hod. Start Břeclav 0 7:30 9:00 hod. M1 Kolonáda Rajstna 16 8:30 10:30 hod. M2 Mikulov 29 9:30 12:00 hod. M3 VD Nové Mlýny 49 12:00 14:00 hod. M4 Lednice - oběd 60 11:00 15:00 hod. M5 Janohrad 63 12:00 16:00 hod. Cíl Břeclav 70 do 17:00 hod. Doba otevření kontrolních stanovišť může být na základě aktuálního průběhu pochodu organizátory operativně upravena. 6

Značení tras Převážná část tras pochodu je vedena po značených turistických trasách nebo cyklotrasách. Toto značení je doplněno značením provedeným organizátory pochodu (červené šipky na komunikacích označené VH, červenobílé fáborky, doplňkové cedulky s označením pochodu). Na státních silnicích dbejte zvýšené opatrnosti a dodržujte pravidla silničního provozu. Popis tras Vzhledem k podobě map, které účastníci obdrželi, a protože značení cyklistických cest není v některých místech dostatečně přehledné a jednoznačné v případě, že cyklotrasa vede po turisticky značené cestě, je v rámci jejího popisu využito toto značení: Pěší trasa 25 km Trasa vede po zelené turistické značce směrem od zimního stadionu v Břeclavi, přes Odlehčovací rameno řeky Dyje, k úpravně vody a na křižovatku turistických cest Kančí obora. Zde účastníci pochodu přejdou na žlutou turistickou značku a budou pokračovat 6 km ke kapli sv. Huberta, kde je umístěno kontrolní stanoviště K1. Směrem od sv. Huberta se žlutě značená turistická značka spojuje s červenou a pokračuje 0,5 km k rozcestí Ladenská alej. Zde je nutné přejít na červenou turistickou značku směr Lednické rybníky a pokračovat 1,2 km k dalšímu saletu LVA Třem Gráciím a hospodářskému stavení Nový dvůr. Cesta dále směřuje k NPR Lednické rybníky, která je tvořena soustavou tří rybníků. Před hrází mezi Prostředním a Mlýnským rybníkem je nutné zahnout doprava a přejít přes železniční koleje na žlutou turistickou značku. Cesta dále pokračuje po břehu Mlýnského rybníka k Apollonovu chrámu (dalšímu saletu LVA), u kterého je umístěno kontrolní stanoviště K3. Cesta dále vede ke státní silnici Břeclav Lednice, kde se zabočí doleva ve směru na Lednici. Po této silnici se přejde hráz rybníka. Tato část cesty již nevede po turisticky značených trasách a z důvodu silničního provozu je nutné dbát zvýšené opatrnosti. Hned za hrází rybníka se odbočí doprava směrem k lednické lázeňské kolonádě. Od tohoto místa doporučujeme pokračovat podle oficiální mapy obce Lednice, která je přiložena ve startovním průkazu, k menze VŠ na kontrolní stanoviště K4, kde se podává oběd (menza se nachází na okraji obce Lednice, u silnice do Valtic, v blízkosti vlakového nádraží). Z kontroly K4 je nutné přejít do zámeckého parku, kde u vodárny (Maurského domu) se účastníci napojí na zelenou turistickou značku, která je ve směru na Janohrad dovede až do cíle. U rozcestí turistických tras Janohrad je poslední kontrolní stanoviště K5. Pak již všechny čeká zbývajících 6 km do cíle. Pěší trasa 28 km Tato trasa se od pěší trasy 25 km liší pouze v úseku od kaple sv. Huberta po rozcestí Ladenská alej. Od kontrolního stanoviště K1 u kaple sv. Huberta se turisté vrátí zpět po žluté značce asi 50 m, následně zabočí doprava a napojí se na červenou turistickou značku, po které se po 2 km přijde k Rendez-vous (též označovanému jako Dianin chrám), v jehož blízkosti je umístěno kontrolní stanoviště K2. Další cesta opět 7

pokračuje po červené turistické značce ve směru do Valtic. Z ní se cca po 1 km odpojí doprava na neznačenou cestu, která po 1,5 km vyústí na rozcestí Ladenská alej. Další cesta je stejná, jako u pěší trasy 25 km. Zkrácení pěších tras Účastníci, kteří již nebudou mít dost sil, si mohou trasu zkrátit o cca 3,5 km. Jen se touto zkratkou připraví o Apollonův chrám a lednickou lázeňskou kolonádu. Co pro to mají udělat? Stačí, když před hrází mezi Prostředním a Mlýnským rybníkem neodbočí doprava na žlutou turistickou značku, ale budou pokračovat po červené turistické značce přímo k menze VŠ na kontrolní stanoviště K4 na oběd. Zámecký park v Lednici Kdo bude mít zájem, může si v Lednici pěší trasu 25 km i 28 km rozšířit o procházku zámeckým parkem. V parku může navštívit 92 m dlouhý skleník, uvidí vodárnu, akvadukt nebo může vystoupat na minaret do výšky 60 m, odkud je krásný výhled do parku, na Pálavu i na Bílé Karpaty. Jako začátek i konec okruhu je nejčastěji voleno okolí vodárny (Maurského domu). Tento okruh má cca 3,5 km. Prohlídka se dá částečně absolvovat plavbou na lodích, které kotví u Maurského domu a plují parkem po Zámecké Dyji. Je také možné využít i koňské povozy. Zajímavosti na pěších trasách Kaple sv. Huberta, zámeček Rendez-vous, Tři Grácie, Nový dvůr, Apollonův chrám, Janohrad, NPR Lednické rybníky, lázeňská kolonáda v Lednici, zámek a zámecký park v Lednici a zámek v Břeclavi. Bezplatně je možné vyjít na vyhlídku na Apollonově chrámu. Cyklotrasa Soutok 66 km Tato trasa Vás zavede na hranici tří států České republiky, Slovenské republiky a Rakouské republiky, na soutok řek Moravy a Dyje. Cyklisté vyjedou od zimního stadionu do centra města Břeclav, kde u České pojišťovny přejdou přes 2 přechody pro chodce silnici a zabočí doleva, na hlavní silnici městem ve směru na Lanžhot (kolem nákupního centra Koruna). Dále budou pokračovat cca 400 m k řece Dyji, kterou přejedou a hned za mostem zahnou doprava. Tato cesta se po cca 200 m napojuje na cyklotrasu B, která vede po levém břehu Dyje (částečně po místních komunikacích, po hrázi i nezpevněných cestách) až k zámečku Pohansko (je nutné podjet železniční most). Za zámečkem Pohansko se zabočí doprava a po cca 1 km se dojede na rozcestí. Zde se již odbočí doleva, mimo značenou cyklotrasu ve směru na soutok. Další značení je již provedeno organizátory. Po 11 km se přijede na kontrolní stanoviště Soutok S1, ze kterého si po zpevněném chodníku můžete udělat cca 1 km vycházku k soutoku řek Morava a Dyje. Z kontrolního stanoviště S1 cesta vede k řece Moravě, která je v tomto úseku hranicí mezi Českou a Slovenskou republikou. Po pravobřežní hrázi se bude proti proudu řeky pokračovat až ke státní silnici Lanžhot Kúty, kde cyklisté zahnou 8

doleva a po 6 km přijedou do města Lanžhot. Zde se napojí na cyklotrasu č. 43 (pozor, u kostela zahněte doleva ve směru na Břeclav), která je přivede opět k zámečku Pohansko, na kontrolní stanoviště S2. Účastníci opět objedou zámeček Pohansko a vrátí se na rozcestí, ze kterého odbočovali k soutoku. Tentokrát se však vypraví doprava po cyklotrase 42 (B), přejedou řeku Dyji a hlavní železniční tah Česká republika Rakousko. Zde trasa opět odbočuje ze značených cyklotras do oblasti Bořího lesa, kde je značení provedeno organizátory VH50. Po přejezdu silnice č. 40 Břeclav Valtice se tato trasa napojuje na žlutou turistickou značku. Na ní odbočit doleva ve směru ke kapli sv. Huberta, kde se nachází kontrolní stanoviště S3. Cyklisté dále budou pokračovat po červené turistické značce přes Tři Grácie, Nový dvůr, po hrázi mezi Prostředním a Mlýnským rybníkem do Lednice k vlakovému nádraží. Od tohoto místa doporučujeme pokračovat podle mapy obce Lednice, která je ve startovním průkazu přiložena, k menze VŠ na kontrolní stanoviště S4, kde se podává oběd (menza se nachází na okraji obce Lednice, u silnice do Valtic v blízkosti vlakového nádraží). Ze stanoviště S4 je nutné přejít k lednické lázeňské kolonády, kde se účastníci napojí na žlutou turistickou značku, která je přes Lovecký zámeček přivede k Janohradu. U rozcestí turistických tras je Janohrad poslední kontrolní stanoviště S5, pak již všechny čeká jen posledních 6 km po zelené turistické značce do cíle. Pozor! Při přejezdu státních silnic Břeclav Reintal a Břeclav Valtice dbejte zvýšené opatrnosti! Zajímavosti na cyklotrase Soutok Soutok řek Moravy a Dyje hranice tří států, zámeček Pohansko, kaple sv. Huberta, Tři Grácie, Nový dvůr, NPR Lednické rybníky, zámek a zámecký park v Lednici, lázeňská kolonáda v Lednici, Lovecký zámeček, Janohrad a zámek v Břeclavi. Bezplatně je možné navštívit zámeček Pohansko. Cyklotrasa Mikulov 71 km Trasa vede po zelené turistické značce od zimního stadionu v Břeclavi přes Odlehčovací rameno řeky Dyje k úpravně vody na křižovatku turistických cest Kančí obora. Zde účastníci pochodu přejedou na žlutou turistickou značku a budou pokračovat 6 km ke kapli sv. Huberta. Následně se vydají po cyklotrase 5045 (a současně červené turistické značce ) směrem k zámečku Rendez-vous. Na rozcestí u rybníka, při výjezdu z lesa, zabočí doleva na cyklotrasu označenou již jen názvem Knížecí. Dále přejedou státní silnici č. 40 Břeclav Valtice a budou pokračovat postupně podle mapy a značení organizátorů po cyklotrasách a obslužných komunikacích až ke kolonádě Rajstna, ležící nad městem Valtice, jedním ze dvou středisek LVA. Zde je umístěno kontrolní stanoviště M1. Cesta pak bude pokračovat po cyklotrase označované např. jako EV 9, EV 13, 41 nebo Valtická přes obec Úvaly do města Mikulov, kde je umístěno kontrolní stanoviště M2. Aby cyklisté nemuseli vjíždět na velmi frekventovanou hlavní silnici, byla připravena menší úprava trasy. Věnujte proto v Mikulově zvýšenou pozornost značení, které provedli organizátoři. Cesta vás dovede k vlakovému nádraží. Od ní úzkým chodníčkem mezi ploty 9

vyjedete (někteří kolo vyvedou) na místní komunikaci v průmyslové zóně, po které budou cyklisté pokračovat rovně k silnici č. 414 Březí Mikulov. Tu v místě značení přejdou a vjedou na obslužnou komunikaci podél silnice č. 52 Mikulov Brno. Ta je po 4,5 km dovede až na křižovatku, kde odbočí doprava do obce Perná. Z Perné po značených cyklostezkách vedoucích po silnicích budou pokračovat do obce Pavlov, kterou projedou. Po hrázi Dolní nádrže VD Nové Mlýny budou po zelené turistické značce pokračovat k odtokovému objektu, kde v areálu Povodí Moravy, s.p. bude umístěno kontrolní stanoviště M3. Dále cyklisté najedou na červenou turistickou značku, která je provede kolem NPR Křivé jezero, obce Bulhary, bulharského jezu na řece Dyji až do Lednice. Od tohoto místa doporučujeme pokračovat podle mapy obce Lednice, která je ve startovním průkazu přiložena, k menze VŠ na kontrolní stanoviště M4, kde se podává oběd (menza se nachází na okraji obce Lednice, u silnice do Valtic v blízkosti vlakového nádraží). Z kontroly M4 je nutné přejít do blízkosti lednické lázeňské kolonády, kde se účastníci napojí na žlutou turistickou značku, která je přes Lovecký zámeček přivede k Janohradu. U rozcestí turistických tras Janohrad je poslední kontrolní stanoviště M5. Pak již všechny cyklisty čeká do cíle jen posledních 6 km po zelené turistické značce. Zajímavosti na cyklotrase Mikulov Kaple sv. Huberta, zámeček Rendez-vous, kolonáda Rajstna, výhled na město Valtice se zámkem a barokním kostelem, výhled na město Mikulov se zámkem a Svatým kopečkem, památník Brána ke svobodě, Pálava, zřícenina hradu Děvičky, VD Nové Mlýny, archeoskanzen v Palvově, zámek a zámecký park v Lednici, lázeňská kolonáda v Lednici, Lovecký zámeček, Janohrad, zámek v Břeclavi. DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ Dne 10. 9. 2016 bude v Lednicko-valtickém areálu probíhat Author valtické cyklobraní. Jedná se o sportovně-společenskou akci pro širokou veřejnost spojenou s cyklistickým závodem, jehož některé trasy se kříží nebo vedou souběžně i s trasami Vodohospodářské padesátky. Dbejte prosím zvýšené opatrnosti, buďte ohleduplní a dodržujte trasy, které máte uvedeny v mapách! Ve dnech 9. 9. 11. 9. 2016 probíhá v Mikulově tradiční Pálavské vinobraní. Této akce se účastní tisíce lidí z celé republiky, město je průjezdné jen s velkými obtížemi, a to i pro cyklisty. Do některých částí města je umožněn přístup pouze po zaplacení vstupného. V případě, že budete chtít město v rámci Vodohospodářské padesátky navštívit, vezměte toto v úvahu. Díky této akci lze předpokládat i větší obsazenost vlaků na trati Břeclav Brno. V oblasti Bořího lesa, kudy vede část cyklotrasy Soutok, nevstupujte do lesních porostů, hrozí zde nebezpečí výbuchu munice z konce druhé světové války. Nedotýkejte se nalezeného pyrotechnického materiálu. V současné době zde probíhá odminovávání tohoto prostoru. 10

Od května do prosince 2016 probíhá rekonstrukce silnice II/422 Podivín Lednice. V době Vodohospodářské padesátky bude uzavřena pro veškerou dopravu. Objízdná trasa je vedena přes obce Rakvice, Přítluky, Bulhary. V parku zámku Lednice je zákaz jízdy na kole. Některé úseky pochodu (především na cyklistických trasách) vedou v blízkosti státní hranice a může zde docházet k automatickému přelaďování mobilních telefonů na zahraniční operátory. JEŠTĚ NĚCO NAVÍC V rámci VH50 jsou pro vás připraveny krátké bezplatné prohlídky Zámeckého pivovaru v Břeclavi. Prohlídky mají omezenou kapacitu 15 osob a probíhají v intervalech cca 30 minut. V případě zájmu se obraťte na organizátory na stanovišti Cíl. V rámci pochodu je možné také bezplatně navštívit zámeček Pohansko, vyhlídky na věži břeclavského zámku a na Apollonově chrámu. ODJEZDY VLAKŮ 10. září 2016 Brno Břeclav Vlak Brno Břeclav EC 271 Petrov 6:22 hod. 6:52 hod. Rx 803 6:36 hod. 7:20 hod. Os 4603 7:10 hod. 8:21 hod. Sp 1827 Expres Pálava-Podyjí 8:06 hod. 8:58 hod. EC 273 Csárdás 8:24 hod. 8:53 hod. 10. září 2016 Břeclav Brno Vlak Břeclav Brno EC 276 Slovan 15:07 hod. 15:36 hod. Os 4604 15:42 hod. 16:49 hod. RJ 78 Johann Strauss 16:07 hod. 16:36 hod. Rx 806 16:40 hod. 17:24 hod. EC 274 Jaroslav Hašek 17:07 hod. 17:36 hod. Os 4630 17:42 hod. 18:49 hod. RJ 370 Joseph Haydn 18:07 hod. 18:36 hod. 11

PŘÍRODA V OKOLÍ TRAS Letošní ročník Vodohospodářské padesátky zavede účastníky na Pálavu a do oblasti soutoku řek Moravy a Dyje. Tyto dvě oblasti patří k druhově nejbohatším oblastem v České republice. O jak cenné území se jedná, vypovídá skutečnost, že zde bylo napočítáno asi 13 000 druhů členovců (na obdobně velké ploše tropického pralesa v Panamě bylo zaznamenáno 25 000 druhů této skupiny). Vysoká druhová pestrost je dána více faktory. Zásadní je geografická poloha území. Pro oblast je typické vysoké zastoupení panonských prvků, koridorem uherské nížiny sem pronikají i druhy z dalších jihovýchodních oblastí. Zároveň sem zasahují druhy provincie středoevropského listnatého lesa a také některé karpatské prvky (Pálava je nejzápadnější výspou Karpat). Druhým významným faktorem, spolupodílejícím se na biodiverzitě území, je biotopová pestrost. Kromě několika typů stepí (skalní, drnová, luční) či lesů (teplomilné doubravy, dubohabřiny, lužní lesy, suťové lesy) zde nalezneme i jedno z posledních zachovalých slanisk u nás, typické krasové jevy i pseudokras, nivní louky, rybníky, odstavená říční ramena, zatopený lom či pískovny. Pro hmyz vázaný na dřeviny či pro koprofágní společenstva je významná i přítomnost dvou obor (Klentnická a Bulharská), jejichž světlé lesy obývá i početná populace dudka chocholatého či včelojed lesní. Nezanedbatelný podíl na vysoké druhové pestrosti měla i činnost člověka. Pálava patří mezi nejdéle osídlené oblasti (paleolitičtí lovci mamutů), což potvrzuje nález keramické sošky Věstonické venuše pocházející z období 29 000 25 000 př. n. l., kdy byla Pálava nejobydlenější oblastí v Evropě. Také proto jí vědci někdy říkají paleolitický New York. Pro zachování vysoké přírodní hodnoty byla na území vyhlášena síť zvláště chráněných území. Od roku 1976 je oblast Pálavy vyhlášena za Chráněnou krajinnou oblast Pálava. Jsou zde vymezeny národní přírodní rezervace a národní přírodní památky hostící druhy, u kterých často představuje jižní Morava jedno z posledních útočišť v republice. Vysokou přírodovědnou hodnotu potvrzuje i fakt, že na daném území byly vyhlášeny lokality soustavy Natura 2000 a jsou zde vymezeny dvě lokality Ramsarské úmluvy (RS 4 Lednické rybníky, RS 9 Mokřady Dolního Podyjí). Kromě čápa bílého (Ciconia ciconia), který v oblasti hnízdí v typických stromových koloniích, může pozorný návštěvník spatřit i jeho příbuzného, čápa černého (Ciconia nigra). Pro kosatec písečný (Iris arenaria) je typická krátká doba kvetení. Květ zpravidla kvete jeden jediný den. 12

VODOHOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY V OBLASTI JIŽNÍ MORAVY Oblast dolního toku Moravy a Dyje je krajinou protikladů. Nedostatky vody v období sucha a přívaly vod při povodních způsobily vždy značné škody a podstatně ovlivňovaly hospodářský a společenský život v krajině. Snahy obyvatel o zlepšení zdejších hydrologických poměrů proto sahají až do 18. století. Postupně byla prováděna řada dílčích opatření. Zásadní význam pro řešení místní situace měl ale až Státní vodohospodářský plán z roku 1954, na základě kterého bylo iniciováno vypracování přípravných studií, s jejichž realizací se začalo v roce 1968. V letech 1901 1919 byla provedena úprava řeky Dyje v Břeclavi. Úprava zahrnovala výstavbu nábřežní zdi a hráze, která chrání intravilán města Břeclavi betonovými zdmi s vnějším kamenným obložením o výšce 5 m. V roce 1921 byla Dyje pod Břeclaví probagrována a ohrázována, v roce 1951 byl v Břeclavi vybudován pevný jez. Od roku 1968 byly zahájeny vodohospodářské Řeka Dyje pod Břeclaví práce, které spočívaly v částečném napřímení a mohutném ohrázování toků Morava a Dyje, a bylo vybudováno téměř 5 km dlouhé odlehčovací rameno Dyje, které pojme 130 m 3 /s vody, samotná městská trať Dyje v Břeclavi pak 320 m 3 /s. Řeka Morava byla upravena v úseku od soutoku s Dyjí po jez Hodonín, kdy koryto bylo pozměněno do dvojitého lichoběžníkového profilu s několika příčnými objekty. Koryto převede 600 m 3 /s. Vyšší průtoky se odlehčují dvěma stavidly do poldru Soutok. V letech 1970 1973 probíhaly úpravy Dyje mezi Břeclaví a osadou Nové Mlýny. V roce 1974 byly zahájeny práce na jedné z nejvýznamnějších vodohospodářských staveb v této oblasti byla zahájena výstavba vodního díla Nové Mlýny, které je tvořeno třemi samostatnými, funkčně spojenými nádržemi: Mušovská (horní), Věstonická (střední) a Novomlýnská (spodní). Vodní dílo Nové Mlýny začalo fungovat jako celek v roce 1989. Řeka Morava u obce Lanžhot 13

V roce 1974 byl na Dyji vybudován jez Bulhary (jehož součástí je v současné době i vodní elektrárna a rybí přechod) a zprovozněna průtočná inundace Bulhary a poldr Přítluky (pojme 9 mil. m 3 vody). V letech 1983 a 1984 byl zprovozněn poldr Soutok (pojme 120 mil. m 3 vody), který slouží k zachycení povodňových špiček na Dyji pod Břeclaví nebo na Moravě pod Hodonínem a k jejich zpomalení Mušovský kostel do doby kulminačního průtoku v jedné z nich. Při rekonstrukci jezu Břeclav v roce 2005 zde byl v rámci zprůchodnění říční sítě vybudován rybí přechod. Za účelem optimalizace řízení poldru Soutok při povodňových situacích byl v rozmezí let 2011 až 2013 zrealizován mezinárodní projekt s označením Přírodě blízká protipovodňová opatření v soutokové oblasti Moravy a Dyje. Vodní dílo Nové Mlýny leží na řece Dyji a je tvořeno třemi nádržemi. Hlavním účelem VD je snížení povodňových průtoků a zajištění minimálních průtoků, zajištění odběrů pro závlahy a průmysl, chov ryb, snížení komářích kalamit, rekreace, výroba elektrické energie, zdroj pro umělé zaplavování lužních lesů. Horní nádrž, jejíž stavba probíhala v letech 1974 1978, je s celkovým objemem 14,3 mil. m 3 nejmenší. Střední nádrž o objemu 32,1 mil. m 3 byla uvedena do provozu v roce 1980. V roce 2005 byla vyhlášena v soustavě Natura 2000 ptačí oblastí. Výstavba dolní nádrže byla ukončena v roce 1988. Nádrž má celkový objem téměř 84 mil. m 3. Vodní dílo přispělo ke snížení dopadů povodní v letech 2002 a 2006. Zřícenina hradu Děvičky a VD Nové Mlýny 14

HISTORIE VODOHOSPODÁŘSKÉ PADESÁTKY Ročník Rok Pořádající organizace Místo konání 1. 1973 Povodí Odry 2. 1974 Povodí Odry 3. 1975 Povodí Odry 4. 1976 Povodí Odry 5. 1977 Povodí Odry Vsetínské vrchy, Javorníky 6. 1979 Povodí Labe Jizerské hory 7. 1980 Povodí Labe Krkonoše 8. 1981 Povodí Vltavy Šumava - Železná Ruda 9. 1982 VÚV a VRV Brno Českomoravská vrchovina 10. 1983 Povodí Ohře Lužické hory 11. 1984 Povodí Vltavy Slapy 12. 1985 Povodí Labe Železné hory 13. 1986 Vodní zdroje Adršpach - Teplice 14. 1987 Povodí Ohře Krušné hory 15. 1988 Povodí Moravy, závod Horní Morava Vsetínské vrchy 16. 1989 Hydroprojekt Brno Moravský kras 17. 1990 Povodí Ohře Ašsko 18. 1991 Povodí Vltavy Lužnice 19. 1992 Vodovody a kanalizace Olomouc Svatý kopeček u Olomouce 20. 1993 Povodí Labe Povodí Metuje 21. 1994 Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Liberecko 22. 1995 Povodí Vltavy Šumava - Lipno 23. 1996 Povodí Moravy, závod Horní Morava Králický Sněžník 24. 1997 Povodí Odry Štramberská vrchovina 25. 1998 Povodí Labe Deštné v Orlických horách 26. 1999 ČHMÚ Praha Povodí Střely 27. 2000 Povodí Ohře, a. s., závod Terezín České Švýcarsko 28. 2001 Povodí Vltavy, státní podnik Novohradské hory 29. 2002 Pražské VaK, a. s. Želiv 30. 2003 Středomoravská vodárenská, a.s., Olomouc Bouzov 31. 2004 Povodí Labe, státní podnik Český ráj - Maloskalsko 32. 2005 Povodí Odry, státní podnik Beskydy - vodní dílo Šance 33. 2006 Povodí Moravy, s.p. Chřiby 34. 2007 Povodí Ohře, státní podnik Karlovarsko 35. 2008 VODNÍ DÍLA TBD a. s. Český kras 36. 2009 Vodárenská akciová společnost, a. s. Moravský kras 37. 2010 ČHMÚ Jizerské hory 38. 2011 Moravská vodárenská, a. s. Svatý kopeček u Olomouce 39. 2012 ČEVAK Novohradské hory 40. 2013 Povodí Vltavy, státní podnik Pelhřimov 41. 2014 Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. Veveří 42. 2015 Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Praha 43. 2016 Povodí Moravy, s.p. Břeclav, Lednicko-valtický areál 15

16 POZNÁMKY