PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 972/0 Návrh poslanců Heleny Langšádlové, Petra Gazdíka, Romana Sklenáka, Pavla Kováčika, Marka Bendy, Karolíny Peake a Roma Kostřici na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Zástupce předkladatele: Langšádlová H. a další Doručeno poslancům: 5. dubna 2013 v 8:47
ZÁKON ze dne..2013 kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o státních svátcích V zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb. a zákona č. 129/2006 Sb., se v 4 odst. 1 za slova "27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti," vkládají slova "7. březen - Den památky obětí pronásledování Romů za 2. světové války,". Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, v 4 uvádí 9 významných dnů ČR. Významné dny jsou dny pracovními a mají tedy především symbolický význam. Měly by kromě jiného připomínat historické události, jež se přímo dotkly našeho národa a dodnes se odrážejí v jeho současnosti. Mezi takové události nepochybně patří i deportace Romů do koncentračních a vyhlazovacích táborů za druhé světové války. Tato stránka české (ale i obecně evropské) historie přitom bývá zcela, nebo velmi často opomíjena. Skutečnost, že si takové události česká společnost nepřestane připomínat, může významně přispět k potlačení stále existující nevraživosti vůči romskému etniku ze strany majoritní společnosti. Téma soužití různých národností ve společném státě a ve společné Evropě přitom stále zůstává výzvou pro každého občana. Česká republika by se navíc zavedením dne památky obětí pronásledování Romů za 2. světové války opět dostala na průkopnickou pozici v oblasti prosazování úcty klidským právům, důstojnosti a demokratickým tradicím. Tato pozice přitom České republice i bývalému Československu v moderní historii mnohokráte již náležela a slušela. Jestliže významný den 27. leden je dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 7. březen by mohl v sobě nést ještě další význam totiž symbolizovat předcházení projevům nesnášenlivosti vůči jinému etniku. Dopady návrhu zákona na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí Návrh zákona nemá žádné dopady do státního rozpočtu, ani do rozpočtů krajů a obcí. Soulad s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy ČR. Zvláštní část K čl. 1 K dosavadním významným dnům ČR by měl být přidán i 7. březen jako den památky obětí pronásledování Romů za 2. světové války. Historie Romů na území České republiky je součástí české národní historie (Romové žijí v Evropě již od 14. století). Romové žijící před válkou na území českých zemí se plně ztotožňovali s ideou Masarykovy republiky. Cítili k našemu prvnímu prezidentovi zvláštní silné pouto. Proto možná není náhodou, že nacisté vypravili první transport českých a moravských Romů do Osvětimi právě 7. března 1943, na výročí narození TGM (jak připomněl historik Jaroslav Šebek na konferenci o romském holocaustu pořádané na půdě Poslanecké sněmovny v březnu 2012 pod záštitou její předsedkyně paní Miroslavy Němcové). Toto pouto tak bylo symbolicky přerváno.
O konkrétní podobě deportací se rozhodlo na poradách svolaných v Praze a v Brně (12. 2. 1943) inspektory neuniformované protektorátní policie. Bylo mj. rozhodnuto, že vzhledem ke zdravotní situaci v obou protektorátních tzv. cikánských táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu (od 15. 1. 1943 byla nad tábory vyhlášena karanténa kvůli tyfové epidemii) budou jako první deportováni Romové žijící dosud na svobodě. První transport čítající více než tisíc osob byl proto vypraven 7. 3. 1943 z Brna a byl sestaven z osob žijících dosud na svobodě. Až do ledna 1944 následovaly další transporty, kterými bylo deportováno nejméně 4870 osob. Deportace započaté právě 7. března 1943 vedly ke genocidě českých a moravských Romů, která téměř nikdy není připomínána. Za 2. světové války přitom bylo vyhlazeno přes 90% českých a moravských Romů (z cca 7000 přežilo válku na 500 osob). Na stránkách Terezínské iniciativy holocaust.cz se k tomu uvádí: Nacistická genocida Romů je důrazným varováním i pro dnešek. Protože i dnes majoritní společnost často označuje Romy jako asociály a lidi štítící se práce. Přitom stejné předsudky vedly v nacistickém Německu k pronásledování a nakonec k deportaci do koncentračních táborů a vraždění v plynových komorách. Vyhlášení 7. března významným dnem právě v tomto roce by znamenalo i důstojnou připomínku výročí 70 let od této smutné události. K čl. 2 Účinnost zákona se stanovuje ke dni jeho vyhlášení, a to vzhledem k tomu, že zavedení dalšího významného dne nevyžaduje žádné zvláštní přípravy. V Praze dne 20. 3. 2013 Helena Langšádlová, v.r. Petr Gazdík, v.r. Roman Sklenák, v.r. Pavel Kováčik, v.r. Marek Benda, v.r. Karolína Peake, v.r. Rom Kostřica, v.r.
Platné znění části zákona s vyznačením změn 4 Významné dny (1) Významnými dny České republiky jsou 27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 7. březen den památky obětí pronásledování Romů za 2. světové války, 8. březen - Mezinárodní den žen, 12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO), 7. duben - Den vzdělanosti, 5. květen - Květnové povstání českého lidu, 15. květen - Den rodin, 10. červen - Vyhlazení obce Lidice, 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu a 11. listopad - Den válečných veteránů (dále jen "významný den"). (2) Významné dny jsou dny pracovními.