Poslední šance pro Kostel sv. Jana Křtitele v Srbech u Horšovského Týna. Omnium z.s.

Omnium z.s.

Praha 2015

Omnium z.s.

Kostel sv. Jana Křtitele v Srbech Kostel sv. Jana Křtitele v Srbech je pozoruhodná stavba situovaná v údolní nivě na jižním břehu řeky Radbuzy, postavená mezi roky 1744 a 1765. Vlivem dlouhodobé neúdržby, nepříznivých geologických podmínek a regulací vodního toku v minulých desetiletích se technický stav kostela přiblížil ke stavu hluboce havarijnímu. původní dřevěný krov byl nahrazen ocelovou konstrukcí klenebné pásy zality betonem v prostoru krovu zůstaly zcela poškozené dřevěné prvky zasažené dřevomorkou v klenbě a v klenebních pasech je mnoho výrazných trhlinv řádu centimetrů klenba sakristie je již v současné době zřícená odmrzlé partie soklových částí v kritických místech rozpadlé zdivo nosných zdí zdivo záklenků je rozpadlé, rozvolněné u přetížených částí zdiva dojde ke kolapsu a zřícení částí zdí a řetězově k pádu kleneb Odhad nákladů na realizaci nutných sanačních kroků je 2,9 mil. Kč V září 2015 byl kostel darován Římskokatolickou farnosti v Horšovském Týnu spolku Omnium. Obnovu kostela sv. Jana Křitele v Srbech je možné podpořit částkou zaslanou na účet Omnium z.s. - 2844188399/0800 4

6 Poslední šance pro Kostel sv. Jana Křtitele v Srbech u Horšovského Týna

Stavebně technické posouzení Zpracoval: ARISTA GLOBAL s.r.o., únor 2008, Ing. J. Fořt Současný stav Kostel sv. Jana Křtitele v Srbech je pozoruhodná stavba situovaná na jižním břehu v údolní nivě řeky Radbuzy. Kostel byl postavený v době mezi roky 1744 a 1765. Podle historických údajů byla střední část a presbytář přistaveny na západní straně k původní oválné kapli. Z vnější strany má tento prostor obdélný tvar. Presbytář má nepravidelný pětiboký závěr. Na jižní straně je k závěru presbytáře přisazena čtvercová sakristie. Kostel má tři části: ze západu se vstupuje do oválné lodi kostela, zaklenuté kupolovitou klenbou. Dále se loď rozšiřuje o boční přístavby do trojtraktu. Ten je přestropen plackovou klenbou, uloženou na polokruhové klenebné pásy. Na bocích jsou valené klenby. Na loď navazuje polygonálně zakončený presbytář, zaklenutý kupolovou klenbou. K jižnímu boku presbytáře byla přistavěna sakristie, opět přestropená klenbou. Stávající stav kostela Vlivem dlouhodobé neúdržby, nepříznivých geologických podmínek, regulací vodního toku v minulých desetiletích se technický stav kostela přiblížil ke stavu hluboce havarijnímu. Kostel zvenku nepůsobí přímo žalostným dojmem. Teprve vstupem dovnitř kostela je na první pohled vidět jeho velmi špatný stav. Klenby a zejména klenebné pásy jsou porušené trhlinami, mnohde jsou vypadlé oblasti zdiva z okenních záklenků. Zdivo v patě je do velké hloubky rozpadlé, evidentně vlivem vlhkosti a mrazu. Podlaha je zničená. Před cca 17 lety bylo provedeno statické zajištění a oprava střechy. Původní dřevěný krov byl nahrazen ocelovou konstrukcí a byla položena nová krytina. Opravena byla rovněž věžička v západním průčelí a část západního štítu. 8

Tyto dílčí opravy však zdaleka nestačí pro zajištění stabilizace a bezpečnosti stávajících konstrukcí. Skutečností zůstává, že v prostoru krovu zůstaly zcela poškozené dřevěné prvky, od nichž dochází k dalšímu poškozování konstrukcí, klenebné pásy a klenebná pole jsou na mnoha místech velmi poškozená, v klenbě a v klenebních pasech je mnoho výrazných trhlin, zdivo objektu je vlivem statických poruch, mrazových cyklů a vlhkosti značně narušené a na mnoha místech hrozí destrukcí či zřícením. Klenba sakristie je již v současné době zřícená spolu se všemi vodorovnými prvky krovu nad sakristií a střechu sakristie nesou v současné době pouze poškozené krokve. Zřícením proto hrozí celá konstrukce sakristie. Poškozena jsou navíc četná nadpraží oken a dveří, zdivo záklenků je rozpadlé, rozvolněné. Podlaha je rozsáhle poškozena částečně vlivem mrazových cyklů a vlhkosti, částečně vlivem vandalismu. Mobiliář se v kostele nachází pouze v torzálním stavu. Na půdě jsou vidět dva zásadní stavební zásahy provedené v nedávné minulosti. Klenebné pásy byly přebetonovány a byly provedeny betonové ztužující věnce, stejně jako věnce nad obvodovými stěnami. Pohledově je v prostoru půdy značné množství betonu. Klenebné pásy vykazují množství trhlin, většinou s velkým rozevřením, odhadem i několik centimetrů. Plackové a kopulové klenby mají výrazné trhliny, skrz které je vidět. Velkým problémem je soudržnost cihel kleneb s betonem, zejména pak v zimních měsících při tvorbě ledových krystalů ve spárách. Stav kleneb je v současné době havarijní, těsně před pádem. Druhým velkým zásahem byla náhrada původního dřevěného krovu ocelovou konstrukcí. Bohužel byly v krovu ponechány dřevěné prvky narušené i zničené dřevokaznou houbou. 10

Nosné zdi jsou masivní, vyzděné z kamenného a smíšeného zdiva. Hlavním problém zdí jsou odmrzlé partie soklových částí. Zde je reálná možnost poruchy dalším rozpadem zdiva v kritických místech. Při dalším pokračování rozpadu zdiva dojde ke kolapsu přetížených průřezů tedy ke zřícení části stěny. Vzhledem k provázanosti a stavu konstrukce bude s velkou pravděpodobností následovat pád některé z kleneb a řetězově pak pád i kleneb dalších. První nutné kroky / sanačních opatření: Instalace výdřevy lešení pro podchycení kleneb Oprava soklových partií zdiva postupným prozdíváním kameny nebo betonovými cihlami Ověření funkčnosti táhel kleneb Provedení dvou stabilních monitorovacích šachet k základům Instalace dešťových žlabů a svodů k odvedení dešťové vody od kostela Odstranění štěrkového obsypu Rozpočet celkových nákladů na výše uvedené sanační kroky 2.272.900 Kč Obnovu kostela sv. Jana Křitele v Srbech je možné podpořit částkou zaslanou na účet Omnium z.s. - 2844188399/0800 12

Stavebně historický průzkum Zpracoval: SURPMO, duben 1973, Dr. D.Líbal, Dr. O. Novosadová, Ing. J. Muk Architektura Kostel sv. Jana Křtitele v Srbech je pozoruhodná stavba situovaná na jižním břehu v údolní nivě řeky Radbuzy. Kostel pochází z roku 1744, po dvaceti letech byl rozšířen. Jedná se o trojlodní prostor kostela navazující na západní straně na původní oválnou kapli. Z vnější strany má tento prostor obdélný tvar. Presbytář má nepravidelný pětiboký závěr. Na jižní straně je k závěru presbytáře přisazena čtvercová sakristie. 17

Na půdorysu kostela se uplatňuje dosti podstatná geometrická vázanost. K lodi čtvercového obrysu se připojuje přečnívající transept stejné hloubky jako loď. Na východní straně uzavírá prostor poněkud nepravidelný presbytář. Jeho střed se nachází na východní straně triumfálního oblouku, přičemž polygonové strany závěru nejsou stejně dlouhé. Hmota objektu je výškově vyrovnaná. Průčelí mají v celém rozsahu stejnou výšku, jednotnou sedlovou střechu se zděným západním štítem a jím přiléhající věžičkou. Průčelí má trojúhelný štít, který proniká vížka ukončená bání. 19

Všechna průčelí jsou pozdně barokní, členěná poměrně jednoduše, Loď a transept členění pilastry vymezující okenní pole, sdružené při nárožích, která jsou zaoblená. Závěr zůstává hladký, jeho plastickými prvky jsou pouze profilové štukové šambrány lemující okna zaklenutá půlkruhem a konvenčním obloučkem s vykrojenými rohy. Okna tohoto typu se opakují ve všech průčelích. Pilastry mají štukové dekorativní hlavice nesoucí nízký vlys končící pod opět drobně profilovanou římsou. V ose věže v západním průčelí je osazen v přízemí vstupní portál. 21

V severním průčelí je osazen obdélný lištový portál na kruchtu, v jižním průčelí rovněž prostý obdélný portál do lodi kostela. Témuž průčelí přiléhá při závěru nízká dodatečně připojená sakristie krytá pultovou stříškou. 23

Vnitřní prostor chrámu Vnitřní prostor kostela je velmi neobvyklý. Nejnáročněji je vyvinuta loď situovaná na čtvercovém obryse. V nesouhlase s ním má prostor protáhlý půdorys, který budí zejména díky klenbě dojem prostoru oválného půdorysu na východní straně odříznutého v místě, kde navazuje transept. Střední část má obrys přímkový. Na západní straně se připojuje část, jak se zdá v projektu přesně polokruhového půdorysu. Půdorysu odpovídají i klenby, na středu úsek klenby valené, na konci polovina kupole. Šířka prostoru je tedy shodná s jeho výškou. 25

V ose jižního vstupu v podélných stěnách lodi jsou okna. Pozoruhodná je západní část prostoru obsahující kůr dodatečně rozšířený směrem do lodi. 27

Transept je útvarem překvapivě prostorově odlišným. Prostor lodi je nepatrně vzhledem k největší šířce lodi v části západní mírně rozšířen, zaklenut valenou klenbou. Klenba spočívá na dlouhých pasech spolu se středním pilířem oddělujícím křídla transeptu. Křídla jsou klenuta segmentovou valenou klenbou ve výši patek klenby lodi. Tato klenba má bezpochyby do určité míry funkci rozpírajícího oblouku, přenáší část bočních tlaků klenby do obvodového zdiva. Závěr s klenbou, nepatrně vzhledem k transeptu nižší, je klenut klášterní klenbou, nad okny s trojúhelnými výsečemi. Do sakristie se vstupuje žulovým portálem. 29

Výzdoba Interiér kostela je bohatě zdoben malbami. Západní část lodi představuje svou klenbou nebeskou sféru naznačenou oblaky na světlemodré ploše, ve který jsou vymalovány na středu s pohledem ke vstupu Immaculata, po stranách s anděly nesoucími mluvící pásku s nápisem Helferin de Christen. Bitte zu uns!. Naproti Panně Marii anděl. V diagonálách prostoru je vymalován na západní straně sv. Josef s Ježíškem, sv. Antonín, na straně východní sv. Václav a sv. Jan Nepomucký. 31

Malby mají svůj původ patrně v pozdním baroku v době výstavby svatyně, přemalovány byly koncem minulého století. Tehdy byla přidána i ornamentální výplň ve výseči nad vstupem. Stěny jsou členěny barevně imitací mramoru na dřících pilastrů, hlavice jsou bílé, pozadí je žluté. Malba klenby lodi v rozsahu transeptu je v celém rozsahu novodobá. Ve čtyřech trojúhelnících se segmentovanými odvěsnami představuje výjevy ze života sv. Jana Křtitele s německými nápisy. 33

Závěr je novodobě vymalován, barokní hodnotný oltář má obraz představující Křest v řece Jordánu signovaný Amerlin 1894. Oltář je původu barokního, přemalován. Nad ním je menší obraz. Kazatelna je patrně barokní, křtitelnice neogotická s reliéfními scénami ze života sv. Jana Křtitele. 35

Půda, krov Půda neposkytuje poznatky zásadního významu pro poznání stavebního vývoje. Obvodové zdivo pod pozednicí je cihelné, stejně jako klenba. Barokní krov, do kterého pronikají klenby členěné na rubu pasy, byl novodobě zajištěn ocelovými táhly kruhového průřezu s rektifikačními články. Stavební historie Mezi našimi vesnickými kostely je chrámová stavba v Srbech výjimkou, nemá totiž středověkého předchůdce. Podle údajů Jaroslava Schallera (Topographie des Königreichs Böhmen XII., Klattauer Kreis, str. 109) dal kostel v Srbech postavit vlastním nákladem zdejší mlynář Jan Schirmer v roce 1774. Zpracovatel místopisu horšovskotýnského okresu Karel Liebscher (Der polotische Amtsbezirk Bischofteinitz Tachov 1913, str. 500) označil svatyni zbudovanou Schirmerem jako kapli. 37

Tento názor je rozhodně správný, nelze si představit, že by vesnický mlynář měl dostatečné finanční prostředky na zbudování stávajícího velkého kostela. Jeho pozdně barokní vzhled plně odpovídá letopočtu 1765 vytesaném na západním portálu. Srbský kostel byl zbudován převážně z lomového kamene v kombinaci se zdivem cihelným. Srbský kostel byl zbudován z lomového kamene, toliko v horní části jeho obvodových zdí bylo užito cihel. Na pětibokém závěru lišícím se od ostatních částí kostela nedostatkem vnějšího členění je patrno dodatečné plentování. Můžeme tedy s velkou pravděpodobností předpokládat, že nynější závěr byl snad součástí kaple z roku 1744, k níž byl pak do 1765 přistavěn nynější kostel. Kostel sv. Jana Křtitele v Srbech náleží do obsáhlé skupiny barokních památek v České republice, z nichž nejcennější lze hodnotit jako články vývoje evropského umění, další pak jako důležité 39

památky dokládající postupný vývoj od počátku slohu až do přechodu k dalšímu období. Kostel sv. Jana Křtitele v Srbech odráží neobvyklým způsobem tvůrčí principy vrcholného baroka a současně dokládá určité omezení tvůrčích schopností stavitele v místech, kde stavba jeví určité známky nedokonalosti. Velmi vysoko nutno hodnotit západní část lodi před transeptem, která evokuje myšlenku centrálního oválného půdorysu. Vynikající je komposice západního čela prostoru vytyčená po obvodě třemi arkádami v přízemí i v patře propouštějícími na bocích světlo přes empory, které vybíhaly do lodi drobnými balkony oblého půdorysu. Tímto způsobem bylo dosaženo dojmu konvexně konkávního zvlnění hmoty. Východní část prostoru kontrastuje s částí západní, nenacházíme zde již dozvuk myšlenek ze západní části. Vysokou řemeslnou i výtvarnou úroveň mají architektonické detaily. 41

Exteriér svatyně neprozrazuje pozoruhodnost vnitřku, sám o sobě je však poutavý svou hmotou s bohatě pročleněnou vížkou nepostrádající až rysy pitoresknosti. Ve středu obce na břehu řeky představuje kostel důležitou pohledovou dominantu. 43

Obnovu kostela sv. Jana Křtitele v Srbech je možné podpořit částkou zaslanou na účet Omnium z.s. 2844188399/0800 děkujeme

autoři textů: J. Fořt, D.Líbal, O. Novosadová, J. Muk fotografie: Heimatkreis Bischofteinitz e.v. a Omnium z.s. grafická úprava a sazba Barbora Větrovská první vydání www.omniumos.cz Praha 2015

Obnovu kostela sv. Jana Křtitele v Srbech je možné podpořit částkou zaslanou na účet Omnium z.s. 2844188399/0800 děkujeme www.omniumos.cz