5 H D 2 0 0 S E M I N Á Ř
Hospodářský vývoj Sovětského svazu www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
SROVNÁNÍ FAŠISMU, NACISMU A KOMUNISMU 6 kritérií charakterizujících totalitní režimy (Fridrich, Brzeziński): 1. Propracovaná oficiální ideologie, zahrnující všechny životné důležité aspekty lidské existence 2. Jediná masová politická strana vedená jediným mužem diktátorem 3. Systém fyzického i psychického teroru 4. Absolutní kontrola prostředků masové komunikace 5. Absolutní kontrola prostředků ozbrojené moci 6. Centrální kontrola a řízení každé oblasti hospodářství (neexistovala v nacismu)
TOTALITNÍ SYSTÉM Označení pro režimy, v nichž existuje atomizovaná společnost, tvořená jedinci, kteří jsou systematicky zbavováni politických vazeb, podléhající totální moci ideologie jedné strany a jejímu vůdci
ÚNOROVÁ REVOLUCE 1917 1. revoluce zrušila monarchii v Rusku Vyhlášení republiky v čele s vládou, systém se přemění na dvojvládí vládne parlament a Sověty Sověty = dělnické rady v největších ruských továrnách, ovládány levicovými politiky Prozatímní vládu reprezentuje liberální inteligence a menševici (sociální demokraté) Snaha vybudovat parlamentní republiku
ŘÍJNOVÁ REVOLUCE 1917 I 5. října 1917 se předsedou Petrohradského sovětu stal Trockij Navazovala na únorovou revoluci (23. 2.-8. 3. 1917), Vliv získal petrohradský Sovět dělníků a vojáků (tzv. dvojvládí) Prozatímní vláda pokračovala ve vedení války, neodhodlala vyhovět volání po ekonomických reformách (především agrární reformě) Nebyla schopna zajistit zásobování a odmítala řešit národnostní otázku Tím poskytla široký prostor pro agitaci bolševiků (komunistů), kteří za vedení V. I. Lenina (1870-1924) uskutečnili 25. 10./7. 11. 1917 v Petrohradě státní převrat
ŘÍJNOVÁ REVOLUCE 1917 II Všeruská komunistická strana (bolševiků) VKS(b) se chopila moci, zřídila totalitní sovětský stát, znárodnila průmysl, banky a půdu Proti revoluci intervenovaly zahraniční mocnosti a povstali její odpůrci, čímž vypukla občanská válka Bolševici během ní zavedli válečný komunismus a později byli donuceni k nové ekonomické politice (NEP)
VLADIMÍR ILJIČ LENIN Vladimir Iljič Uljanov (10. / 22. dubna 1870 v Simbirsku 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) Ruský šlechtic, komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády SSSR a teoretik leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu Označován za zakladatele komunistického Sovětského svazu Stál v čele bolševické revoluce roku 1917 v Rusku www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
VLADIMÍR ILJIČ LENIN Inspirátorem a hlavním organizátorem masového vyvražďování vlastního obyvatelstva Lenin byl jeden z jeho revolučních pseudonymů Uljanov si zvolil pro pseudonym řeku Lenu Existuje řada teorií o původu jeho jména a on sám nikdy neprozradil, proč si je vybral Na západě je někdy chybně uváděn jako Nikolaj Lenin, přestože se tak nejmenoval, byl to jen jeden z jeho pseudonymů Snažil se o elektrifikaci Ruska Leninovy Lampičky
BRESTLITEVSKÝ MÍR Potvrzoval vítězství ústředních mocností ve východní Evropě během první světové války Po bolševické revoluci Rusko ukončuje spolupráci s Dohodou Rozpad ruské východní fronty Německo a RU útočí na všech úsecích východní fronty Sovětská vláda podepsala 3. března 1918 v Brestu v dnešním Bělorusku smlouvu o příměří, ve které Rusko uznalo právo ústřední mocnosti na nově získaná území Byl separátní smlouvou oslabující Dohodu Anulován v listopadu 1918
POLITICKÁ SITUACE Vojenský puč 25. října svržení prozatímní vlády, která neřešila aktuální otázky společnosti na její místo nastupují bolševici v čele s Leninem Venkov je konzervativní a ovládaný šlechtou, šlechta je hlavním protivníkem bolševiků Po puči vypukne boj mezi bílými (šlechta) a rudými (bolševici) (1918-1920) Boj o venkov, o potraviny Válečný komunismus venkov si neurčuje jestli prodá zásoby musí je prodat, zásobování obyvatelstva Venkov je rozvrácen, žádná motivace ke zvyšování úrody, nechovají dobytek, nevysazují nové plodiny, pouze pro vlastní potřebu násilí od státu popravy, mučení
DEKRETY Jaro 1917 Dekret o míru - požaduje, aby Rusko ukončilo válku za jakýchkoliv podmínek Okamžitá rekapitulace (proletariát = dělnictvo) Dekret o půdě - má dojít k vyvlastnění půdy, přerozdělení půdy Likvidace soukromého vlastnictví, zavádění pevných cen, likvidace volného trhu, přibývá zestátňování půdy a její přerozdělování
VOLNÝ TRH Stát podniká kroky proti volnému trhu Určuje nabídku a poptávku obnovení naturální směny Nutná pracovní povinnost všichni musí nastoupit do práce, nemá existovat nezaměstnanost Bolševický stát se ukázal jako neefektivní Venkované mají strach ze státu
NOVÁ EKONOMICKÁ POLITIKA (NEP) I Nová ekonomická politika NEP (1921) Snaha přispět k oživení ekonomického trhu Povolení soukromého vlastnictví u malých podnikatelů Zrušil vysoké množství zabavování (rekvírování) potravin Vysoké množství daní a cel Část přebytků lze prodávat na trhu Měnová reforma pevnější rubl Do čela se dostala úzká komunistická elita, nemá inteligenci, ale za každou stranu se snaží udržet si moc NEP do 1928
NOVÁ EKONOMICKÁ POLITIKA (NEP) II Nová ekonomická politika označovala dílčí přechodné období sovětské hospodářské a vnitřní politiky Prosadil ji v březnu 1921 V. I. Lenin (1870-1924) během pokračující občanské války a intervence poté, co válečný komunismus selhal především v zajišťování zemědělských produktů Místo povinného odvodu zemědělských produktů byly zavedeny pevně stanovené naturální daně, částečně bylo obnoveno tržní hospodářství s relativně volným vnitřním obchodem a osobní vlastnictví, malé průmyslové podniky a půda mohly být pronajímány, naturální mzdy byly nahrazovány peněžními, bylo možné přijímat zahraniční investice
NOVÁ EKONOMICKÁ POLITIKA (NEP) III Opatření záhy přinesla zotavení v zemědělství a průmyslu, přispěla k vítězství bolševiků v občanské válce a nad intervenčními vojsky NEP ovšem nedokázala zajistit modernizaci a industrializaci v takové míře a tempu, jaké požadovalo Stalinovo vedení Byla zrušena v roce 1928 a nahrazena násilnou centralizací, kolektivizací a mohutnou industrializací, upřednostňující rozvoj těžkého průmyslu ve třicátých letech 20. století
STALINOVA POLITIKA I Hlavním cílem: udělat z Ruska zemi, která bude konkurovat západním státům Přechod na centrální plánování Půda rozdělena na kolchozy (zemědělská družstva)a sovchoz (státní podnik stát si zakládá vlastní zem. družstva) Nepřátelé: kulaci = velcí sedláci Stalin je vyhlašuje za hlavní třídní nepřítele Třídní boj Stalin určí skupinu, která bude likvidována např. kulaci Přímá fyzická likvidace, nucené přestěhování, dovlečeni do koncentráků a gulagů prac. táborů,
STALINOVA POLITIKA II Hladomor je uměle vyvolán v Ukrajině, v zájmu kolektivizace padlo 8 11 milionů lidí Soustředění výroby na těžký průmysl, zbrojní, stavby na neefektivních místech Udělal z Ruska průmyslovou velmoc, těží nerostné suroviny, buduje továrny, Industrializace skokem, některé oblasti průmyslu zanikají textilní
STALINOVA POLITIKA III Střílení vrabců na polích Kláskový zákon krádež klásku, mrkve řepy = několik let v pracovních táborech Kolektivizace rolníci poráží dobytek, aby se vyhnuli kolektivizaci, ničí vlastní majetek vysídleni jako nepřátelé, deportace do gulagu (pracovní tábor) Rozvoj těžkého průmyslu, hutnictví, těžba uhlí, železa a oceli, rozvoj obráběcí techniky, traktorů a nákladních automobilů a dopravních prostředků
KOLCHOZ Forma kolektivního zemědělství, obdobná jako JZD v ČSSR Kolektivní hospodářství Později se ujal pro kolektivní zemědělství Kolchozy byly vytvářeny násilně v 20. a 30. letech 20. století vyvlastňováním půdy soukromých zemědělců Kolchozníci neplaceni, odměnou to, co vypěstovali v poměru s odpracovanou dobou Mohli mít jeden akr vlastní půdy a zvířata
SOVCHOZ Sovchoz byl státem vlastněný zemědělský podnik v bývalém SSSR Po pozemkové reformě a násilné kolektivizaci ve 20. a 30. letech se základní zemědělskou jednotkou stal sovchoz Zemědělci byli nuceni vstoupit do jednoho z nich Sovchoz vznikl konfiskací větších statků a půdy Kolchoz naopak vznikl spíše spojením několika menších zemědělských usedlostí dohromady
VÁLEČNÝ KOMUNISMUS I Válečným komunismem označil V. I. Lenin (1870 1924) sovětskou hospodářskou politiku zavedenou v letech 1918-1921 pod tlakem občanské války, intervence a hospodářského rozvratu Bolševici (komunisté) se uchýlili k mimořádným opatřením a zavedli diktaturu proletariátu, která měla především zajistit zásobování Rudé armády a měst Přinesla úplné zestátnění průmyslu, zákaz soukromého obchodování, centralizaci státní moci a řízení hospodářské výroby, systematické rekvírování sklizní pod nátlakem milic, tvořených dělníky a venkovskou chudinou, a zavedení všeobecné pracovní povinnosti
VÁLEČNÝ KOMUNISMUS II Válečné výdaje byly kryty nadměrnou inflací, což vedlo k obnově výměnného obchodu se zbožím. Na ochranu dělníků byly zavedeny spotřební knížky a výplata mezd v naturáliích Opatření probíhala v ovzduší teroru (zřízení politické policie), což mělo katastrofální následky v podobě vzrůstajícího odporu dělníků a rolníků Bolševici proto roku 1921 dočasně ustoupili od totalitních metod, část opatření válečného komunismu zrušili a zavedli novou ekonomickou politiku.
JOSIF VISSARIONOVIČ DŽUGAŠVILI 21. ledna 1924 zemřel Lenin (jeho smrt vyvolala obrovský smutek ) Stalin Koba ochránce vdov a sirotků, nezkrotný 21.prosince 1879 v Gori (u Tbilisi) Gruzie, byl Kavkazan (Osetinec) Otec se upil k smrti, matka byla posluhovačkou v rodině Byl v církevní škole, pravoslavný seminář (byl velmi dobrý žák, introvert, který byl učiteli vnímán velmi pozitivně, avšak v roce 1899 byl vyloučen) Silný intelekt, psal básně, měl výbornou paměť, neuměl jazyky Ve svém životě zažil málo chvil bez bolesti, měl slabý hlas (měl neštovice, kočár mu přejel nohy..bolest vnímal jako normální věc), žil velmi skromně, byl asketický, neměl rád lidi
Na veřejnosti neprojevoval city, byl přísný puritán ve vztahu k ženám (trval na podřízenosti žen k mužům) Klíčem k úspěchu bylo podle něj odříkání Jeho ideálem byl Lenin - byl mu zcela oddán, byl jeho učedníkem Spolupracovníci (Trockij, Zinověv, Kameněv, Bucharin) www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
KOLEKTIVIZACE SOVĚTSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Nástupce V. I. Lenina, J. V. Stalin (1879-1953), se rozhodl vybudovat ve velmi krátké době mohutný industrializovaný stát s moderně vyzbrojenou armádou Zavrhl novou ekonomickou politiku a roku 1929 nemilosrdně vnutil zemi tzv. druhou revoluci včetně krkolomné industrializace Ta závisela na kolektivizaci zemědělství, neboť vybudování řady průmyslových a těžařských komplexů, elektráren apod. vyžadovalo obrovské náklady na zahraniční techniku a zařízení Financování zahraniční pomoci v takovém měřítku předpokládalo odpovídající zvýšení sovětského vývozu, především obilí
KOLEKTIVIZACE SOVĚTSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ II Kolektivizace, během níž byla veškerá půda zestátněna, měla zcela odstranit volný trh Kontrolu nad zemědělstvím převzal stát prostřednictvím příkazového plánování Půda byla přidělována kolchozům (zemědělská družstva) a sovchozům (státní statky) Milionům rolníků byla kolektivizace vnucena násilím
KOLEKTIVIZACE SOVĚTSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ III Majetní rolníci (tzv. kulaci) byli prohlášeni za nepřátele režimu, vysídleni z domovů a přišli o všechen majetek Často byly celé rodiny deportovány na Sibiř a do Střední Asie, popř. uvězněny v pracovních táborech Jako důsledek neobyčejného propadu zemědělské výroby přišly v letech 1932-1933 hladomory Kolektivizace, uskutečněná Stalinovým vedením, představovala největší agrární revoluci, jíž padlo za oběť více než polovina samostatných hospodářství, a v rámci likvidace kulaků a hladomorů zahynulo kolem 8-11 milionů lidí SSSR dokázal vybudovat moderní průmysl, avšak za cenu nesmírného utrpení rolníků
SOVĚTSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ Příkazová ekonomika = administrativně příkaznický systém = centrálně řízené hospodářství Velitelský princip Extrémně centralizované, militarizované a zpolitizované Řízeno byrokraty jmenovanými komunistickou stranou Převažovalo státní a družstevní vlastnictví a úloha trhu je potlačena nebo zcela eliminována Aktivní zásahy státu do řízení ekonomiky především prostřednictvím centrálního plánování, včetně tvorby cen, plánování investic a alokace zdrojů atd. Patriarchální ekonomické metody, primitivní pracovní metody, totální pohrdání lidmi
PODLE TZV. STALINOVY ÚSTAVY Z ROKU 1936 SSSR představoval spolkový stát 11 sovětských republik Nejvyšším orgánem státní moci byl Nejvyšší sovět SSSR (Sovět svazu a Sovět národnosti), který volil prezídium (jeho předseda vykonával funkci hlavy státu), Radu lidových komisařů (vláda) V praxi neexistovalo dělení moci, vedoucí role KSSS byla zakotvena v ústavě a zemi řídil vůdce a jeho okolí Klíčový byl těžký průmysl, který nahrazoval lehký sloužící lidem (nahrazení zemědělství)
PODLE TZV. STALINOVY ÚSTAVY Z ROKU 1936 II Vyhlášena pětiletka(krize v zásobování dovoz obilí) 1929 násilná kolektivizace (kolosální lidský zločin) a industrializace, Stalin nastoupil politiku, která definitivně upevnila jeho moc a zároveň k nepoznání proměnila sovětskou ekonomiku a společnost Gosplan plánovací komise Západní historici označují tuto strategii různě: revoluce shora, druhá revoluce nebo stalinská revoluce Stalin sám jí říkal Velký obrat vzbudil hlad na Ukrajině (1932), na celém území Ruska - důsledek: smrt 6 až 10 mil. lidí
KOMUNISMUS Ideologické učení, které v 19. století formulovali němečtí filozofové K. Marx (1818-1883) a F. Engels (1820-1895) Navázali na učení utopického socialismu, které se soustředilo na tzv. K. rovných jako ideální společnost Projekt komunistické společnosti, ve které si budou všichni rovni a budou pracovat pro společné blaho Výrobní prostředky budou ve společném vlastnictví a zisky spravedlivě rozdělovány podle potřeb Optimální beztřídní společnost, ve které zanikne stát, nikdo nebude vykořisťován
KOMUNISTICKÝ MANIFEST 1848 - ideologii dále rozvíjel vůdce ruských komunistů (bolševiků) V. I. Lenin (1870 1924) Na rozdíl od Marxe počítal s vítězstvím komunismu v nerozvinutém Rusku, nikoliv v nejrozvinutějších kapitalistických státech (odtud marxismus-leninismus ) Komunismus označuje také politické extremistické hnutí usilující o prosazení komunistické ideologie Původně součástí socialistického hnutí Ve 20. století se ke K. přihlásily části sociálně demokratických stran, které většinou přijaly i název komunistické Poté se jasně odlišilo komunistické hnutí od socialistického
RUSKÝ KOMUNISMUS Aplikace myšlenek vedla k zestátnění výrobních prostředků, přičemž jejich předání lidu ve skutečnosti znamenalo předání veškeré politické i hospodářské moci úzké skupině vedoucích představitelů komunistických stran, které se udržovaly u moci totalitárními způsoby
MARXISMUS Karel Marx, Stalin, Mao Ce-tung Společenská dynamika je poháněna pokrokem ve výrobní technice (výrobní síly), přičemž je na každém stupni vytvářen společenský systém, spočívající ve vlastnictví výrobních prostředků (výrobní vztahy) Ideologie, vykládá dějiny a přitahuje široké vrstvy, protože učení je velmi jednoduché Socialismus vede ke komunismu
LENINISMUS Socialistické teorie Marxe a Engelse se Lenin snažil aplikovat na ruskou politickou realitu, kladl přitom zvláštní důraz na vybudovaní silně stranické organizace Lze úspěšně provést proletářskou revoluci v průmyslově zaostalé zemi, slabém článku v řetězu světového kapitalismu, např. v Rusku a později přenést světovou revoluci na průmyslové země
VIDEA Muž s kinoaparátem: http://www.youtube.com/watch?v=8fd_t4l2qaq Tři písně o Leninovi (1934) http://www.youtube.com/watch?v=jewk5irp0be Lenin o Sovětské moci: http://www.youtube.com/watch?v=l53fpenoau&feature=related Stalin povídá u příležitosti dostavby moskevského metra: http://www.youtube.com/watch?v=-rujuqsznnk&feature=related Trockij v Kodani 1932 http://www.youtube.com/watch?v=kblntnl5zpq Tango: http://www.youtube.com/watch?v=3mtafvj6irg http://www.youtube.com/watch?v=trbel_rb1em, 7:00 http://www.youtube.com/watch?v=txjubusts7o vesmírný let http://www.youtube.com/watch?v=bqjickjmd38&feature=related Zdroje: STELLNER, F. 2006, Hospodářské dějiny (16.-20. století); JAKUBEC, I. 2008, Hospodářský vývoj českých zemí v období 1848-1992; CAMERON, R. 1996, Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti