SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Podobné dokumenty
Současná situace v poskytování spirituální péče v českých nemocnicích

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Velehrad formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

Spirituální péče v nemocnici z pohledu lékaře

Spolu až do konce Výsledky programu za rok 2016

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

SPOLU AŽ DO KONCE. Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Metodický pokyn o duchovní péči ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb

Poskytování poradenství pro pozůstalé ve Fakultní nemocnici Olomouc. Marta Hošťálková

Příloha 1, s Dohoda o duchovní péči ve zdravotnictví mezi Českou biskupskou. konferencí a Ekumenickou radou církví v České republice

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

IPVZ DUCHOVNÍ PÉČE U GERIATRICKÝCH PACIENTŮ

Paliativní medicína v ČR v roce Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Vzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková

Charitativní a humanitární činnost

VÝZKUM MEZI MLADÝMI ÚČASTNÍKY CSM OLOMOUC Jan Balík, Jan Čapek Sekce pro Mládež ČBK a AKSM z.s. Praha 2018

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA

Dotazník populace

Další možnosti rozvoje dětské paliativní péče v ČR

Nizozemí Marie Opatrná Onkologická klinika VFN a 1.LF UK

Nemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester

Standardy hospicové péče

Bezpečnost pacientů v nemocnicích

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

SLUŢBA NEMOCNIČNÍCH KAPLANŮ OLOMOUC VE FAKULTNÍ NEMOCNICI S. TOBIA MIROSLAVA MATĚJKOVÁ KONGREGACE MILOSRDNÝCH SESTER SV.

Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým. čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Model. zdraví a nemoci

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ


KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016

ZAJIŠTĚNÍ KLINICKÉ PASTORAČNÍ PÉČE VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OLOMOUC

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Práva nemocných. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Veřejný závazek Chráněné bydlení Vejprty

INDIKÁTORY KVALITY PÉČE V PSYCHIATRII

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka.


HOSPIC MÍSTO RADOSTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

Fakultní nemocnice v Motole. 10 let poskytování spirituální péče ve FN Motol října 2018 Velká posluchárna FN Motol

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Přítomnost rodiny v průběhu umírání, ano či ne? Renata Pařízková

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: Kč

Objevujeme Nový svět pro uživatele psychiatrické péče

Jakou budoucnost pro paliativní Pár poznámek a otázek pro workshop v rámci projektu Nadace Open Society Fund

ÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE

Sociální poradenství

OTÁZKY ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM V TURECKU. 1. Poskytování zdravotní péče je garantováno ústavou Turecka.

Stav pediatrické paliativní péče v ČR. Prim. MUDr. Mahulena Mojžíšová Dětské oddělení nemocnice Hořovice Cesta domů

Diabasis občanské sdružení

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE

Ošetřovatelství

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

SPIS - SYSTÉM PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENČNÍ SLUŽBY ČR

Psychosomatika v gynekologii. Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Znalosti veřejnost spojené s tříděním při mimořádných událostech na základě ankety časopisu Urgentní medicína 4/2005 zpracován dotazník 2 jazykové mut

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

PROBLEMATIKA GENERACE 50 PLUS SPIRITUÁLNÍ SLUŽBA V DOMOVECH PRO SENIORY. Ondřej Doskočil¹, Markéta Uxová²

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Standard, nadstandard v ošetřovatelství. Lenka Hejzlarová

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

MARIE KUCHAŘOVÁ NMSKB PRAHA

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Transkript:

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská FN v Motole eva.kalvinska@fnmotol.cz Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP IPVZ 8.2.2008

Co je spiritualita? Co je spirituální péče? Kdo by ji měl poskytovat? Proč ji poskytovat? Z jakých dokumentů, podporujících spirituální péči ve zdravotnictví můžeme vycházet? Jaká je situace v poskytování spirituální péče v ČR? Jak dál?

Co je to vlastně spiritualita? Benner definuje spiritualitu jako naši reakci na hlubokou a tajemnou touhu člověka po sebetranscendenci a odevzdání se, touhu najít si své místo Daya Sing Sandhu ji popisuje jako vědomou nebo nevědomou lidskou touhu hledat nekonečnou lásku či sjednocení s Vyšším Já skrze transcendenci, soucit s druhými, úctu k životu a k přírodě.

WORLD HEALTH ORGANISATION STATEMENT 1990: Spirituální aspekty péče o pacienty jsou takové stránky lidského života, které se nějakým způsobem vztahují kzážitkům, přesahujícím smyslový fenomén. Nejsou stejné jako náboženské prožitky, ačkoli pro mnoho lidí je náboženství vyjádřením své spirituality. Na spirituální rozměr lidského života můžeme nahlížet jako na něco, co propojuje fyzické, psychologické a sociální složky života jedince. Často se spiritualita chápe jako zabývání se smyslem a účelem života a pro lidi na sklonku života je běžně spojována s potřebou odpuštění, usmíření a potvrzením jejich hodnoty a užitečnosti.

R. Murray and J.Zenter Nursing Concepts for Health Promotion: Spiritualita je hodnota, která přesahuje náboženské začlenění, jež usiluje o inspiraci, úctu, respekt, smysl a účel, dokonce i u těch, kteří nevěří v Boha. Spirituální rozměr se pokouší o to být v harmonii s univerzem, snaží se odpovídat na otázky ohledně nekonečnosti a dostává se do popředí především v obdobích emočního stresu, fyzické i duševní nemoci, bolestné ztráty, či úmrtí.

Definice spirituality a náboženství podle Spirituality and Psychiatry Special Interest Group of the Royal College of Psychiatrists: Spiritualita je charakteristická, potenciálně tvůrčí a univerzální dimenze lidských zkušeností, která vyvstává jak uvnitř subjektivního povědomí jedinců, tak v rámci komunit, sociálních skupin a tradic. Může být prožívána jako vztah s něčím, co je intimně vnitřní, imanentní a osobní uvnitř sebe sama či ostatních; a zároveň/nebo jako vztah s něčím, co je úplně jiné, transcendentní a co přesahuje rámec vlastní osoby. Spiritualitu prožíváme jako bytí zásadní či rozhodující důležitosti a proto ji považujeme za záležitost spojenou se smyslem a účelem života, pravdou a životními hodnotami.

Výraz náboženství, vyznání, víra (religion) má stejný kořen jako slova vaz, vazba či pouto (ligament, ligature). Je to ten základ víry a života, se kterým si připadám spojený/á; jakési lano které by mohl použít horolezec - které mě poutá k Bohu a ostatním věřícím. V každodenní konverzaci je výrazu spiritualita přisuzován téměř stejný význam jako slovu náboženství, vyznání, víra, ale je správné zdůrazňovat, že spiritualita se týká i těch lidí, kteří nepatří k žádnému náboženskému společenství či seskupení.

Co je spirituální péče? Nemoc a umírání vedou k naléhavějšímu kladení otázek o smysluplnosti života, platnosti hodnot a důvěry v tyto hodnoty. Spirituální péče se týká člověka jako celistvé bytosti. Nabízí možnost pomoci porozumět příběhu života, lidsky důstojně zvládat obtížnou situaci a objevovat hodnoty, kterým je možno důvěřovat v další fázi existence. Zahrnuje psychologické, sociální a duchovní aspekty a může obsahovat specifické náboženské prvky, přiměřené zvyklostem klientů.

Kdo by měl poskytovat spirituální péči? Tuto péči by měli poskytovat lidé, kteří jsou připraveni nejen odborně, ale i lidsky. Je velmi důležité, aby k pacientům přistupovali citlivě a navazovali hovor na úrovni, na které se pacient skutečně nachází a nikoliv tam, kde by předpokládali, že by se mohl nebo měl nacházet.

Církevní činitelé zatím dospěli k dohodě mezi ČBK a ERC a stanovili etický kodex duchovního, pracujícího v nemocnici i požadavky na jeho kvalifikaci. ERC v minulých letech uspořádala kurz duchovní služby v nemocnicích pro profesionály i laiky a ETF od září 2007 připravila roční pilotní projekt Nemocniční kaplan pro dvacet teologů. Pastorační středisko Arcibiskupství pražského připravuje kurzy pro dobrovolníky.

Lékař Viktor E. Frankl v minulém století šířil povědomí o duchovní dimenzi člověka. Byl přesvědčen o tom, že každý člověk duchovní rozměr má a každý člověk může - pokud bude připraven lidsky i profesionálně druhému člověku v této lidské duchovní oblasti pomoci. Jeho logoterapie (logos zde značí smysl) je terapeutickým přístupem, zaměřeným na duchovní stránku lidské existence. Oproti tomu s otázkami ke vztahu k veličině, která člověka přesahuje, k víře v tuto veličinu, které někteří říkají Bůh - a která se týká nejniternější hloubky člověka - mohou pomoci dobře připravení duchovní.

Nabídka poskytování duchovní pomoci pacientům může u zdravotníků budit nedůvěru Mnozí se setkali ve své praxi s evangelizačními snahami některých skupin nebo jednotlivců. Dalším faktorem může být nedostatečné povědomí zdravotnického personálu o obsahu spirituální péče. Často ještě vnímají somaticky nemocného především jako nemocný orgán, nemocné tělo Mívají zkušenosti s návštěvou kněze, který s pacienty nerozmlouvá, pouze poskytne svátost nemocných, které se, bohužel, stále ještě říká poslední pomazání a pospíchá dál. Rozumějí jí jako označení umírajícího pacienta. Smutné je, že to takto vnímají často i katoličtí pacienti a nezřídka se návštěvy duchovního obávají právě ztěchto důvodů.

Proč spirituální péči poskytovat? Pro pacienty v nemocnici je velmi důležitá přítomnost někoho, kdo by je provázel v období těžké nemoci, event. umírání, protože často právě vdobě zdravotní krize začínají hledat odpovědi na otázky, ze kterých mají strach. Ten potom působí coby trvalý stresor, jenž může ovlivňovat jejich obranyschopnost a hojení organismu.

Bývá to: strach z bolesti z nejisté budoucnosti z ohrožených vztahů z finanční závislosti na druhých strach ze ztráty důstojnosti strach z utrpení strach z umírání, apod.

Většinou s těmito strachy zůstávají pacienti na odděleních sami, protože jejich příbuzní nemívají sílu, ani nevědí, jak reagovat na otázky typu proč zrovna já?, co se mnou bude?, co bude po smrti? a často své blízké odvrací od úmyslu o nich hovořit. Neuvědomují si, že si pacient v tomto období bytostně potřebuje ujasnit některé věci, nad kterými dříve nepřemýšlel. Často potřebuje odpustit některým lidem i sobě.

U pacientů, kteří jsou organizováni v náboženských společnostech, bývá situace jednodušší z toho důvodu, že si mohou povolat duchovního ze svého společenství a požádat jej o rozhovor. Je těžké odhadnout, jaké procento našich pacientů je evidováno v církvích a jaké procento z tohoto počtu jsou lidé opravdu praktikující. Údaje ze sčítání lidu: kolem 5% praktikujících z počtu celkem 25-30% registrovaných v církvích. Z toho vyplývá, že převážná většina našich pacientů -tj. 70% populace i více (!) organizována v církvích není, nicméně duchovní podporu v určitých chvílích svého života mohou potřebovat.

Z jakých dokumentů, podporujících spirituální péči ve zdravotnictví, můžeme vycházet? požadavky WHO na hodnocení kvality života Mezinárodní akreditační standardy pro nemocnice Charta práv a svobod starších občanů Doporučení Rady Evropy č. 1418/1999 O ochraně lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných a umírajících ( Charta práv umírajících )

Skupiny zajímající se o danou problematiku Komise pro duchovní péči ve zdravotnických zařízeních ERC v ČR Rada pro duchovní péči ve zdravotnických zařízeních při ČBK Sekce krizové asistence v rámci Společnosti lékařské etiky ČLS JEP Komise pro duchovní péči ve zdravotnictví vznikla při MZ ČR v r. 2006 a byla v roce 2007 převedena do podoby pracovních setkání Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče

Současná situace v poskytování spirituální péče v nemocnicích Vněkolika českých nemocnicích pracují tzv. pastorační asistentky (Havířov, Třinec, Český Těšín, Brno, Praha). Jde o zaměstnankyně církví, které působí na základě dohody mezi církví a nemocnicí. Pro některé nemocnice jsou pro zdejší službu určeni jednotliví duchovní (Brno, Praha, Hradec Králové), kteří ale nejsou zaměstnanci nemocnic a členy ošetřovatelského týmu a jejich služba se týká stále převážně - i když ne výlučně - členů církví. V jediné nemocnici v ČR ÚVN vpraze -pracuje na plný úvazek nemocniční kaplan jako člen týmu, protože je placen z resortu Ministerstva obrany, nikoliv zdravotnictví.

Poskytování spirituální péče v nemocnicích v zahraničí Ve Velké Británii je povinností každé nemocnice poskytovat tuto péči pacientům již od roku 1948. Bývá zde nemocniční kaplan, který může pracovat pro více zařízení a ten koordinuje péči o pacienty, jejich rodiny i zaměstnance,vede duchovní dobrovolníky. V USA je povinností akreditovaných nemocnic poskytovat tuto péči posledních osm let. Kaplani zde pracují na plný úvazek, také koordinují dobrovolníky a v univerzitních nemocnicích zajišťují spolu s lékařem výuku mediků o spirituální péči, většinou ve druhém ročníku studia.

Práce nemocničního kaplana V zahraničí to bývají duchovní některé církve, kteří mj. absolvovali speciální minimálně roční výcvik ve zdravotnickém zařízení. V USA však najdeme v této funkci i absolventy jiného speciálního výcviku, kteří nejsou vysvěceni nebo např. unitáře a to i v čistě katolických nemocnicích. Práce nemocničního kaplana vyžaduje přísně naddenominační i nadnáboženský přístup, ale na druhé straně jsou kaplani povinni přivolat k jednotlivým pacientům duchovního z jejich vlastní církve, pokud si to přejí oni nebo - v případě jejich bezmoci - jejich rodina. Kaplani navštěvují všechny lidi z řad pacientů, zdravotníků i příbuzných, kteří si to přejí - bez ohledu na to, zda patří knějaké církvi či jsou bez vyznání. Rozmlouvají s nimi o jejich vztazích, smyslu života, strachu, utrpení, umírání i o smrti.

Spirituální anamnéza Po celých USA je již několik let je uzákoněn požadavek, že se lékař musí při příjmu do nemocnice zeptat na pacientovy duchovní potřeby, tzn. co může nemocnice pro pacienta z tohoto pohledu během hospitalizace učinit. V poslední době se zavádí právě spirituální anamnéza. V UK v současné době připravují spirituální anamnézu pro nemocnice i pro ambulantní lékaře.

Jak dál? Cesty ke zlepšení situace u nás Budeme hledat odpoledne společně!